Warsaw Uprising

http://dbpedia.org/resource/Warsaw_Uprising an entity of type: Thing

La ribelo de Varsovio aŭ la Varsovia Ribelo 1944 (pole powstanie warszawskie [povSTAnje varŜAVskje]) de 1944 estis provo de la Pola Enlanda Armeo (Armia Krajowa, AK) liberigi Varsovion de la germana okupado kadre de Operaco Tempestoen la dua mondmilito, lige al malkaŝo kaj oficiala agado de Pola Subtera Ŝtato. Ĝi komenciĝis la 1-an de aŭgusto 1944 kaj daŭris 63 tagojn, ĝis la 2-a de oktobro, kiam la germana armeo, mortigante ne nur soldatojn, sed ankaŭ masakrante 100-250 milojn de civiluloj, sukcesis disbati la ribelon. Post tio la urbo estis dum tri monatoj kaj duono detruata dom' post domo. rdf:langString
Pada masa Perang Dunia II terdapat dua pemberontakan di Warsawa, yaitu Pemberontakan Ghetto Warsawa (1943) dan Pemberontakan Warsawa (1944). rdf:langString
ワルシャワ蜂起(ワルシャワほうき、ポーランド語:powstanie warszawskie)は、第二次世界大戦後期、ナチス・ドイツ占領下のポーランドの首都ワルシャワで起こった武装蜂起である。 rdf:langString
Warszawaupproret var ett uppror av den polska motståndsrörelsen i Warszawa under andra världskriget mellan 1 augusti och 3 oktober 1944 med mål att befria staden från den tyska ockupationsmakten. Upproret leddes av general Tadeusz Bór-Komorowski och slutade med att tyskarna praktiskt taget jämnade staden med marken och flera hundra tusen människor dödades. rdf:langString
Варшавське повстання 1944 року (пол. powstanie warszawskie) — головна військова операція польського опору Армії Крайової (пол. Armia Krajowa) проти Третього Рейху з метою звільнення Варшави і відновлення некомуністичної Польщі. Повстання збіглося з наближенням частин Червоної Армії до східної околиці міста та відступом німецьких військ. Але радянський наступ зупинився, дозволивши німцям перегрупуватися і знищити місто під час придушення повстання, яке тривало 63 дні. Повстання було найбільшою військовою операцією, здійсненою будь-яким європейським рухом опору під час Другої світової війни. В ході вуличних боїв було знищено близько 25% житлового фонду Варшави, а після капітуляції польських сил німецькі війська цілеспрямовано, квартал за кварталом, зрівняли з землею ще 35% будівель міста. rdf:langString
華沙起義(波蘭語:Powstanie Warszawskie)是第二次世界大戰中波蘭家乡军反抗德國佔領軍等轴心国家的戰役,政治上的目的则解放华沙,使抵抗組織波蘭地下國彰顯自身擁有波兰主权、而不是苏联扶持接管波兰的波兰民族解放委员会。這場戰役是在1944年8月1日開始的,是苏联卢布林–布列斯特攻势中全国性的计划的一部分。波蘭家乡軍的的这次起义被安排在与蘇聯紅軍配合到達華沙的东部郊区和迫使德军撤离。由于起义军不愿意与苏军配合,且起义之前没有事先通知苏军,导致苏军仓促应对,白俄罗斯第一方面军在连续作战一个半月后强行发动作战试图接应,但在德军重兵阻止下损失惨重最终不得不后撤。而50,000波蘭家乡軍採用了游擊戰對抗25,000德軍,整个起義持续了63日,直到1944年10月2日,波兰军队方才向德軍投降。在波蘭方面有大約18,000名軍人和超過250,000名平民死亡,另有大约25,000人受傷。德軍方面有大約17,000人死亡和9,000人受傷。这场单一的军事行动是欧洲发生的第二次世界大战抵抗运动中最大的一起。 rdf:langString
انتفاضة وارسو (بالبولندية: Powstanie warszawskie، بالألمانية: Warschauer Aufstand) عملية عسكرية كبرى قام بها جيش المقاومة البولندية المعروف باسم أرميا كرايوفا (بالبولندية: Armia Krajowa) لتحرير العاصمة البولندية وارسو من يد القوات النازية، وجرى الاعداد لهذه الانتفاضة بالاتفاق مع الجيش الأحمر السوفيتي المتمركز على المشارف الشرقية للمدينة مستغلين بذلك تقدم القوات السوفيتية والانسحاب التدريجي للقوات الألمانية في أعقاب الخسائر المتتالية التي لحقت بها في المراحل الأخيرة للحرب العالمية الثانية على الجبهة الشرقية. إلا أن القوات السوفيتية أوقفت تقدمها بعد فترة وجيزة مما أعطى القوات الألمانية الفرصة الكافية لإعادة تنظيم الصفوف وتدمير المدينة والقضاء على المقاومة البولندية التي ظلّت تقاتل على مدار ثلاثة وستين يوما بدون أي دعم خارجي يُذكر. rdf:langString
La insurrecció de Varsòvia o l'aixecament de Varsòvia (en polonès: Powstanie Warszawskie) fou una lluita armada durant la Segona Guerra mundial per la qual l'exèrcit polonès (Armia Krajowa) intentà alliberar Varsòvia de l'ocupació nazi. Esclatà a l'inici de l'1 d'agost de 1944 com a part d'una revolta nacional anomenada . Les tropes poloneses resistiren a les forces alemanyes fins al 2 d'octubre de 1944, és a dir, durant 63 dies. rdf:langString
Varšavské povstání bylo ozbrojené povstání zorganizované Zemskou armádou v Němci okupované Varšavě. Propuklo 1. srpna 1944 a jeho účelem bylo osvobodit Varšavu pokud možno ještě před příchodem Rudé armády. A dále pak ustavit legitimní fungující státní správu a tím znemožnit ustavení loutkové vlády dirigované Stalinem. Povstání bylo součástí poslední fáze (Akcja Burza), která zahrnovala povstání napříč celým Polskem. rdf:langString
Η εξέγερση της Βαρσοβίας (πολωνικά: powstanie warszawskie, γερμανικά: Warschauer Aufstand) ήταν ένοπλη σύγκρουση ανάμεσα στους αντάρτες της - κυρίως της οργάνωσης ή AK (ελλ: Εγχώριος Στρατός ή Στρατός της Πατρίδας) - και τα γερμανικά στρατεύματα Κατοχής κατά τον Β΄ Παγκόσμιο Πόλεμο. Η εξέγερση της Βαρσοβίας θεωρείται ως η μεγαλύτερη επιχείρηση που διεξήγαγε αντιστασιακή οργάνωση κατά τη διάρκεια του Β΄ Παγκοσμίου Πολέμου. rdf:langString
Der Warschauer Aufstand war die militärische Erhebung der Polnischen Heimatarmee (Armia Krajowa, kurz AK) gegen die deutsche Besatzungsmacht im Zweiten Weltkrieg in Warschau vom 1. August bis zum 2. Oktober 1944. Von der polnischen Exilregierung in London im Rahmen der landesweiten Aktion Burza befohlen, war er neben dem Slowakischen Nationalaufstand eine der größten Erhebungen gegen das nationalsozialistische Herrschaftssystem. Die Widerständler kämpften 63 Tage gegen die Besatzungstruppen, bevor sie angesichts der aussichtslosen Situation kapitulierten. Die deutschen Truppen begingen Massenmorde unter der Zivilbevölkerung, und die Stadt wurde nach dem Aufstand fast vollständig zerstört. Über die Frage, weshalb die auf der anderen Seite der Weichsel stehende Rote Armee – bis auf die 1. Po rdf:langString
El Alzamiento o Levantamiento de Varsovia (en polaco: Powstanie Warszawskie; en alemán: Warschauer Aufstand) fue la mayor rebelión civil contra la Alemania nazi en la Segunda Guerra Mundial. Tuvo lugar durante la ocupación alemana de Varsovia, entre el 1 de agosto y el 2 de octubre de 1944. Fue planificado por el Armia Krajowa o Ejército Nacional, que representaba al gobierno constitucional en el exilio. Formaba parte de la llamada Operación Tempestad, cuyo objetivo era liberar Polonia antes de que lo hiciera la Unión Soviética. Las tropas polacas resistieron 63 días el asedio alemán, pero ante la falta de apoyo aliado, fueron superadas por las mucho mejor equipadas tropas alemanas. El final de la contienda se saldó con 250 000 civiles de Varsovia muertos, la mayoría ejecutados, y más del rdf:langString
L'insurrection de Varsovie fut un soulèvement armé contre l'occupant allemand organisé par la résistance polonaise dans le cadre du plan militaire national « opération Tempête » (Burza en polonais), qui dura du 1er août au 2 octobre 1944. Il s'accompagna de la sortie de la clandestinité des structures de la Résistance et de l'État clandestin ainsi que de l'établissement des institutions de l'État polonais sur le territoire de Varsovie libre. rdf:langString
La rivolta di Varsavia (in polacco: Powstanie Warszawskie) fu l'azione insurrezionale intrapresa dall'Esercito nazionale polacco che fra il 1º agosto e il 2 ottobre 1944 tentò di contendere il possesso della capitale polacca all'esercito d'occupazione tedesco, allo scopo di liberare la città di Varsavia prima dell'arrivo dell'Armata Rossa sovietica, giunta ormai alle porte della città dopo le grandi vittorie dell'offensiva estiva sul fronte orientale. rdf:langString
The Warsaw Uprising (Polish: powstanie warszawskie; German: Warschauer Aufstand) was a major World War II operation by the Polish underground resistance to liberate Warsaw from German occupation. It occurred in the summer of 1944, and it was led by the Polish resistance Home Army (Polish: Armia Krajowa). The uprising was timed to coincide with the retreat of the German forces from Poland ahead of the Soviet advance. While approaching the eastern suburbs of the city, the Red Army temporarily halted combat operations, enabling the Germans to regroup and defeat the Polish resistance and to destroy the city in retaliation. The Uprising was fought for 63 days with little outside support. It was the single largest military effort taken by any European resistance movement during World War II. rdf:langString
( 다른 뜻에 대해서는 바르샤바 봉기 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 바르샤바 봉기(폴란드어: powstanie warszawskie)는 제2차 세계 대전 당시 바르샤바를 독일 제3제국군에게서 해방시키기 위해 폴란드 국내군이 일으킨 일제 봉기이다. 당시 소련 붉은 군대가 독일군을 몰아내며 바르샤바 동부 외곽으로 접근하던 것과 시기를 같이했다. 그러나 소련군은 바르샤바 코앞에서 진격을 멈추었고, 그 사이 독일군은 전열을 재정비하여 폴란드 봉기군을 진압했다. 외부의 도움이 전혀 없는 63일동안 바르샤바는 독일군의 잔혹한 진압 아래 파괴되었다. 바르샤바 봉기는 제2차 세계 대전 저항운동사에서 최대 규모의 단일 군사행동이다. rdf:langString
De Opstand van Warschau (Pools: powstanie warszawskie) was een gewapende opstand tijdens de Tweede Wereldoorlog uitgevoerd door het Poolse verzetsleger Armia Krajowa met het doel om Warschau te bevrijden van de Duitsers. De opstand begon op Uur 'W' op 1 augustus 1944, als onderdeel van een landelijke opstand. Gedurende 63 dagen, tot 2 oktober, verzetten de opstandelingen zich tegen Duitse en Duitsgeleide troepen. Aan Poolse kant sneuvelden 18.000 opstandelingen, waren er onder hen 25.000 gewonden en kwamen minimaal 150.000 burgers om, deels in massa-executies uitgevoerd door de nazi's. De Duitse verliezen bedroegen meer dan 17.000 gesneuvelden en 9000 gewonden. Tijdens en na de opstand werd naar schatting 85% van de stad verwoest. rdf:langString
Powstanie warszawskie (1 sierpnia – 3 października 1944) – wystąpienie zbrojne przeciwko okupującym Warszawę wojskom niemieckim, zorganizowane przez Armię Krajową w ramach akcji „Burza”, połączone z ujawnieniem się i oficjalną działalnością najwyższych struktur Polskiego Państwa Podziemnego. Największa operacja militarna Armii Krajowej. Swoim maksymalnym zasięgiem objęła część lewobrzeżnych dzielnic miasta, niewielki obszar prawobrzeżnej Warszawy, a także Puszczę Kampinoską, Legionowo i okolice Marek. Była to największa bitwa stoczona podczas II wojny światowej przez organizację podziemną z wojskami okupacyjnymi. rdf:langString
A Revolta, Levante ou Insurreição de Varsóvia (em polaco powstanie warszawskie) foi uma luta armada durante a Segunda Guerra Mundial na qual o Armia Krajowa (Exército Clandestino Polaco) tentou libertar Varsóvia do controle da Alemanha Nazi. Teve início em 1 de agosto de 1944, às 17 horas, como parte de uma revolta nacional, a "Operação Tempestade", e deveria durar apenas alguns dias, até que o Exército Soviético chegasse à cidade. O avanço soviético no entanto foi interrompido, mas a resistência polaca continuou por 63 dias, até sua rendição às forças alemãs em 2 de outubro. rdf:langString
Варша́вское восста́ние — восстание против нацистской Германии в Варшаве с 1 августа по 2 октября 1944 года, организованное командованием Армии Крайовой (АК) и представительством польского правительства в изгнании. В восстании приняли участие все действовавшие в то время в городе подпольные организации. Кроме АК в восстании участвовали отряды Национальных вооружённых сил и сформированные левыми силами отряды Армии Людовой, Польской Армии Людовой и Корпуса безопасности. В составе Армии Людовой принял участие в восстании и отряд Еврейской боевой организации. rdf:langString
rdf:langString Warsaw Uprising
rdf:langString انتفاضة وارسو
rdf:langString Insurrecció de Varsòvia
rdf:langString Varšavské povstání
rdf:langString Warschauer Aufstand
rdf:langString Εξέγερση της Βαρσοβίας
rdf:langString Ribelo de Varsovio
rdf:langString Alzamiento de Varsovia
rdf:langString Insurrection de Varsovie
rdf:langString Pemberontakan Warsawa
rdf:langString Rivolta di Varsavia
rdf:langString 바르샤바 봉기
rdf:langString ワルシャワ蜂起
rdf:langString Opstand van Warschau (1944)
rdf:langString Powstanie warszawskie
rdf:langString Revolta de Varsóvia
rdf:langString Warszawaupproret
rdf:langString Варшавское восстание (1944)
rdf:langString Варшавське повстання
rdf:langString 华沙起义
rdf:langString Warsaw Uprising
xsd:float 52.22999954223633
xsd:float 21.01083374023438
xsd:integer 376841
xsd:integer 1124443854
rdf:langString Luftwaffe
rdf:langString Royal Air Force
rdf:langString South African Air Force
rdf:langString Soviet Air Force
rdf:langString US Army Air Force
rdf:langString *Schutzpolizei ----Supported by:
rdf:langString Sturmgruppe Dirlewanger
rdf:langString Home Army *City Center – North *City Center – South *Powiśle *Warsaw – North *Żoliborz *Kampinos Forest *Warsaw – South *Kedyw Units Polish First Army ----Warsaw Airlift:
rdf:langString Warsaw Garrison *Kampfgruppe Rohr *Kampfgruppe Reinefarth *Sturmgruppe Reck *Sturmgruppe Schmidt *
rdf:langString InternetArchiveBot
rdf:langString Clockwise from top left:
rdf:langString Civilians construct an anti-tank ditch in Wola district; German anti-tank gun in Theatre Square; Home Army soldier defending a barricade; Ruins of Bielańska Street; Insurgents leave the city ruins after surrendering to German forces; Allied transport planes airdrop supplies near Holy Cross Church.
xsd:integer 2000
xsd:integer 5000
xsd:integer 9000
xsd:integer 15000
xsd:integer 15200
rdf:langString German forces:
rdf:langString Polish resistance:
rdf:langString Polish First Army: 5,660 casualties Warsaw Airlift: 41 aircraft destroyed
xsd:gMonthDay --09-14
rdf:langString General Government
rdf:langString
rdf:langString *
rdf:langString Polish Underground State * Home Army Polish Army in the East
rdf:langString Walter Model
rdf:langString Antoni Chruściel
rdf:langString Zygmunt Berling
rdf:langString Bronislav Kaminski
rdf:langString Heinz Reinefarth
rdf:langString Edward Pfeiffer
rdf:langString Jan Mazurkiewicz
rdf:langString K.K. Rokossovsky
rdf:langString Karol Ziemski
rdf:langString Leopold Okulicki
rdf:langString Nikolaus von Vormann
rdf:langString Oskar Dirlewanger
rdf:langString Petro Dyachenko
rdf:langString Rainer Stahel
rdf:langString Tadeusz Pełczyński
rdf:langString E. v.d. Bach-Zelewski
rdf:langString Robert R. von Greim
rdf:langString T. Bór-Komorowski
rdf:langString Warsaw Uprising
xsd:gMonthDay --08-01
rdf:langString
rdf:langString August 2018
rdf:langString A news programme on the daily fights in Warsaw
rdf:langString Warsaw Uprising broadcast.ogg
rdf:langString yes
xsd:integer 300
rdf:langString Operation Tempest in the Eastern Front of World War II
rdf:langString German victory *Surrender of Warsaw Home Army
rdf:langString *Soviet Lublin–Brest Offensive halted *Allied operation failure of Warsaw Airlift *80–90% of Warsaw destroyed *Mass murder of civilians in reprisal
xsd:integer 1
xsd:integer 2
xsd:integer 13000
xsd:integer 20000
<second> 87.0
<second> -17.0
rdf:langString US Army Air Force
rdf:langString Improvised armored vehicles ----Warsaw Airlift:
rdf:langString Polish Radio broadcast in English
xsd:string 52.23 21.010833333333334
rdf:langString انتفاضة وارسو (بالبولندية: Powstanie warszawskie، بالألمانية: Warschauer Aufstand) عملية عسكرية كبرى قام بها جيش المقاومة البولندية المعروف باسم أرميا كرايوفا (بالبولندية: Armia Krajowa) لتحرير العاصمة البولندية وارسو من يد القوات النازية، وجرى الاعداد لهذه الانتفاضة بالاتفاق مع الجيش الأحمر السوفيتي المتمركز على المشارف الشرقية للمدينة مستغلين بذلك تقدم القوات السوفيتية والانسحاب التدريجي للقوات الألمانية في أعقاب الخسائر المتتالية التي لحقت بها في المراحل الأخيرة للحرب العالمية الثانية على الجبهة الشرقية. إلا أن القوات السوفيتية أوقفت تقدمها بعد فترة وجيزة مما أعطى القوات الألمانية الفرصة الكافية لإعادة تنظيم الصفوف وتدمير المدينة والقضاء على المقاومة البولندية التي ظلّت تقاتل على مدار ثلاثة وستين يوما بدون أي دعم خارجي يُذكر. بدأت الانتفاضة في 1 أغسطس 1944 كجزء من مخطط عام وضعته المقاومة البولندية حمل الاسم الكودي عملية العاصفة (بالبولندية: Akcja Burza)، ومع أصبح الهدف الأساسي لحركة المقاومة البولندية هو طرد القوات الألمانية من المدينة وتقديم المساعدة فيما يختص بمحاربة ألمانية ودول المحور علاوة على أهداف سياسية ثانوية أخرى تتمثل في تخليص المدينة من القوات النازية قبل أن تقوم القوات السوفيتية في ذلك مما يؤكد السيادة البولندية قبل أن تتمكن المدعومة من الاتحاد السوفيتي من السيطرة على الحكم، علاوة على بعض الدوافع الأخرى التي دعت لاندلاع الانتفاضة كاستمرار القوات الألمانية في التحفّظ على البولنديين القادرين على العمل وإرسالهم إلى المصانع الحربية أو المعسكرات للعمل بها علاوة على قيام راديو موسكو بالحث على القيام بالانتفاضة. مع بداية الانتفاضة نجحت المقاومة البولندية في السيطرة على الجزء الأكبر من وسط المدينة غير أن القيادة السوفيتية تجاهلت المحاولات البولندية لتحقيق أي اتصال لاسلكي بين وارسو وموسكو وتوقف التقدم السوفيتي عند حدود العاصمة البولندية واندلعت حرب الشوارع بين القوات الألمانية وحركة المقاومة البولندية، وبحلول 14 سبتمبر تقدمت القوات البولندية تحت القيادة المركزية السوفيتية وتمكنت من احتلال الضفة الشرقية لنهر فيستولا حيث الجهة القابلة لمواقع المقاومة البولندية، ومع ذلك لم يتمكن سوى 1,200 فرد فقط من أفراد المقاومة من العبور للضفة الغربية إلا أنهم لم يجدوا أي دعم من القوات السوفيتية، علاوة على انقطاع الدعم الجوي السوفيتي من أقرب القواعد الحربية لمسرح الأحداث والتي تبعد خمس دقائق طيران عن العاصمة البولندية، مما رفع من أسهم المزاعم الداعية بتعمّد جوزيف ستالين إيقاف تقدّم قواته لإفشال العملية برمّتها والتأكد من هزيمة القوميين البولنديين والتمهيد للسيطرة على بولندا بعد نهاية الحرب. من جانبه حاول ونستون تشرشل إقناع كلا من ستالين وروزفلت بتقديم العون لحلفاء بريطانيا من البولنديين ولكن دون جدوى، ومع إصرار الاتحاد السوفيتي على إغلاق مجاله الجوي إضطر تشرشل لإرسال أكثر من 200 طلعة جوية على مستوى طيران منخفض لإرسال المؤن للمقاومة البولندية عن طريق سلاح الجو الملكي بمساعدة قوات جوية تابعة لدول الكومنولث الأخرى مثل وأسراب القوات الجوية البولندية العاملة تحت قيادة أركان القوات الجوية لسلاح الجو الملكي البريطاني، ومع فتح الاتحاد السوفيتي لمجاله الجوي قامت بإرسال دفعة واحدة من المؤن في إطار . وعلى الرغم من ندرة البيانات المؤكدة حول إجمالي الخسائر البشرية لانتفاضة وارسو إلا أن الإحصائات المتوافرة تؤكد مقتل 16,000 فرد من أفراد حركة المقاومة البولندية علاوة على إصابة 6,000 أخرين إصابات بالغة، في حين بلغت الخسائر المدنية ما يتراوح بين 150,000 و200,000 قتيل راح أغلب ضحية القتل الجماعي، كما تمكنت القوات الألمانية من إلقاء القبض على غالبية اليهود وذلك من خلال حملات التفتيش المنزل المكثفة التي شنتها السلطات الألمانية وتحديدا عناصر الوحدة الوقائية بالإضافة إلى عمليات الإخلاء الكاملة التي أعقبت حملات التفتيش، على الجانب الأخر بلغت الخسائر الألمانية ما يقرب من 8,000 قتيل و9,000 مصاب بينما كلّفت حرب المدن تلك العاصمة البولندية 25% من أبنيتها علاوة على 35% أخرى قامت القوات الألمانية بتدميرها بعد استسلام المقاومة البولندية مما أفقد وارسو المزيد من أبنيتها بعد ما تعرضت إليه مسبقا أثناء أثناء الغزو الألماني السوفيتي المشترك عام 1939 وانتفاضة غيتو وارسو عام 1943 ليدخلها السوفيت في 1 يناير 1945 وقد فقدت المدينة 85% من أبنيتها.
rdf:langString La insurrecció de Varsòvia o l'aixecament de Varsòvia (en polonès: Powstanie Warszawskie) fou una lluita armada durant la Segona Guerra mundial per la qual l'exèrcit polonès (Armia Krajowa) intentà alliberar Varsòvia de l'ocupació nazi. Esclatà a l'inici de l'1 d'agost de 1944 com a part d'una revolta nacional anomenada . Les tropes poloneses resistiren a les forces alemanyes fins al 2 d'octubre de 1944, és a dir, durant 63 dies. La insurrecció esclatà en un moment crucial de la guerra, en què l'exèrcit soviètic s'apropava cap a Varsòvia. Malgrat que l'exèrcit roig es trobava a pocs centenars de metres el dia 16 de setembre, mai hi hagué una relació entre el camp de batalla dels insurrectes i el dels soviètics. Malgrat que els polonesos arribaren a controlar el centre de la ciutat i van intentar establir contacte per ràdio, van ser ignorats per l'alt comandament soviètic, que va negar-los el suport aeri i va preferir esperar que els alemanys derrotessin la revolta. Les pèrdues del bàndol polonès arribaren als 18.000 soldats morts, 25.000 ferits, i sobre els 200.000 civils morts, la majoria dels quals en execucions massives dutes a terme per tropes alemanyes en avançament. Les pèrdues del costat alemany s'estimen sobre 9.000 soldats morts i 9.000 ferits. Quan els alemanys finalment es van retirar de la ciutat el gener de 1945, el 85% de la ciutat havia estat destruïda, sumant els danys de la invasió de Polònia de 1939 i de l'Aixecament del Gueto de Varsòvia el 1943.
rdf:langString Varšavské povstání bylo ozbrojené povstání zorganizované Zemskou armádou v Němci okupované Varšavě. Propuklo 1. srpna 1944 a jeho účelem bylo osvobodit Varšavu pokud možno ještě před příchodem Rudé armády. A dále pak ustavit legitimní fungující státní správu a tím znemožnit ustavení loutkové vlády dirigované Stalinem. Povstání bylo součástí poslední fáze (Akcja Burza), která zahrnovala povstání napříč celým Polskem. Povstání nemělo naději na dlouhodobý úspěšný boj bez pomoci zvenčí, protože povstalecké síly neměly dost lidí ani vybavení. Navíc se okupační síly dozvěděly o povstání hodinu předem a zavčas tak stihly uvést své jednotky do pohotovosti a zabezpečit některé klíčové posty, takže se povstalcům nepodařilo ovládnout celou předpokládanou oblast, ani získat všechen předpokládaný materiál. Když Rudá armáda zastavila svůj postup a dlouho odmítala byť jen poskytnout povstalcům přísun zbraní a střeliva, bylo rozhodnuto. Povstání bylo rozdrceno a utopeno v krvi. Heinrich Himmler nařídil již na počátku povstání zničení města a vyhlazení jeho obyvatelstva a tento rozkaz byl vzorně plněn. Německé jednotky od počátku masově vraždily válečné zajatce i nezúčastněné civilisty. Ušetřeny nezůstaly ani ošetřovatelky či nemluvňata. Takovýto přístup ovšem nutil povstalce bojovat až do úplného konce a jelikož přitom dokázali vzdorovat velmi houževnatě a způsobovali přitom německé straně těžké ztráty, místní němečtí velitelé tento postoj nakonec revidovali. 2. října bylo vyhlášeno příměří, 3. října v 5:00 vstoupila v platnost kapitulace povstalců, smluvená s podmínkou, že se zajatci bude zacházeno v souladu s Ženevskými konvencemi. Bezprostředně po kapitulaci byla dohoda (s mírným zpožděním v některých oblastech) zhruba respektována, později již pouze v některých případech. Důsledky porážky povstání byly pro Polsko strašlivé. Byla při něm zdecimována elita polského národa, resp. to, co z ní zbývalo po pěti letech teroru. Celkem zemřelo 120–225 tisíc civilistů, přes 700 tisíc jich bylo vyhnáno z města a město samo bylo srovnáno se zemí. Mezi mrtvými civilisty i bojovníky měli značné zastoupení mladí lidé a inteligence, kteří tvořili většinu příslušníků bojových jednotek. Rozdrcení povstání zároveň znamenalo téměř úplné zničení centrálních struktur Polského podzemního státu a Zemské armády; tyto organizace tak v klíčovém okamžiku přestaly být konkurenceschopným oponentem nastupující komunistické moci.
rdf:langString Η εξέγερση της Βαρσοβίας (πολωνικά: powstanie warszawskie, γερμανικά: Warschauer Aufstand) ήταν ένοπλη σύγκρουση ανάμεσα στους αντάρτες της - κυρίως της οργάνωσης ή AK (ελλ: Εγχώριος Στρατός ή Στρατός της Πατρίδας) - και τα γερμανικά στρατεύματα Κατοχής κατά τον Β΄ Παγκόσμιο Πόλεμο. Η εξέγερση άρχισε την 1η Αυγούστου 1944, ως τμήμα γενικευμένων πολεμικών επιχειρήσεων της πολωνικής αντίστασης στα εδάφη του προπολεμικού πολωνικού κράτους, παράλληλα με τη σοβιετική προέλαση εναντίον των γερμανοκρατούμενων εδαφών. Το αρχικό σχέδιο προέβλεπε συγκρούσεις διάρκειας λίγων μόνο μερών ως την άφιξη των σοβιετικών δυνάμεων που προσέγγιζαν την πόλη. Παρόλα αυτά η σοβιετική προέλαση σταμάτησε εκείνο το διάστημα, ενώ η πολωνική αντίσταση συνεχίστηκε για 63 ολόκληρες μέρες ως την τελική παράδοση στους Γερμανούς στις 2 Οκτωβρίου. Μετά την καταστολή της εξέγερσης ακολούθησε η οργανωμένη λεηλασία και καταστροφή της πόλης από τις γερμανικές δυνάμεις. Η εξέγερση της Βαρσοβίας θεωρείται ως η μεγαλύτερη επιχείρηση που διεξήγαγε αντιστασιακή οργάνωση κατά τη διάρκεια του Β΄ Παγκοσμίου Πολέμου.
rdf:langString Der Warschauer Aufstand war die militärische Erhebung der Polnischen Heimatarmee (Armia Krajowa, kurz AK) gegen die deutsche Besatzungsmacht im Zweiten Weltkrieg in Warschau vom 1. August bis zum 2. Oktober 1944. Von der polnischen Exilregierung in London im Rahmen der landesweiten Aktion Burza befohlen, war er neben dem Slowakischen Nationalaufstand eine der größten Erhebungen gegen das nationalsozialistische Herrschaftssystem. Die Widerständler kämpften 63 Tage gegen die Besatzungstruppen, bevor sie angesichts der aussichtslosen Situation kapitulierten. Die deutschen Truppen begingen Massenmorde unter der Zivilbevölkerung, und die Stadt wurde nach dem Aufstand fast vollständig zerstört. Über die Frage, weshalb die auf der anderen Seite der Weichsel stehende Rote Armee – bis auf die 1. Polnische Armee – nicht in die Kämpfe eingriff, wird unter Historikern kontrovers diskutiert.
rdf:langString La ribelo de Varsovio aŭ la Varsovia Ribelo 1944 (pole powstanie warszawskie [povSTAnje varŜAVskje]) de 1944 estis provo de la Pola Enlanda Armeo (Armia Krajowa, AK) liberigi Varsovion de la germana okupado kadre de Operaco Tempestoen la dua mondmilito, lige al malkaŝo kaj oficiala agado de Pola Subtera Ŝtato. Ĝi komenciĝis la 1-an de aŭgusto 1944 kaj daŭris 63 tagojn, ĝis la 2-a de oktobro, kiam la germana armeo, mortigante ne nur soldatojn, sed ankaŭ masakrante 100-250 milojn de civiluloj, sukcesis disbati la ribelon. Post tio la urbo estis dum tri monatoj kaj duono detruata dom' post domo.
rdf:langString El Alzamiento o Levantamiento de Varsovia (en polaco: Powstanie Warszawskie; en alemán: Warschauer Aufstand) fue la mayor rebelión civil contra la Alemania nazi en la Segunda Guerra Mundial. Tuvo lugar durante la ocupación alemana de Varsovia, entre el 1 de agosto y el 2 de octubre de 1944. Fue planificado por el Armia Krajowa o Ejército Nacional, que representaba al gobierno constitucional en el exilio. Formaba parte de la llamada Operación Tempestad, cuyo objetivo era liberar Polonia antes de que lo hiciera la Unión Soviética. Las tropas polacas resistieron 63 días el asedio alemán, pero ante la falta de apoyo aliado, fueron superadas por las mucho mejor equipadas tropas alemanas. El final de la contienda se saldó con 250 000 civiles de Varsovia muertos, la mayoría ejecutados, y más del 85 % de los edificios de la ciudad destruidos. Cuando empezó el Levantamiento, el Ejército Rojo se encontraba a decenas de kilómetros de la capital, y al llegar el 16 de septiembre solo debían cruzar el río Vístula para liberar Varsovia. Sin embargo, los soviéticos se detuvieron, lo que ha llevado a la mayoría de los historiadores a concluir que Stalin prefería que la sublevación fracasara, para poder gobernar Polonia con mayor facilidad durante los años de la Guerra Fría. Los soviéticos, por su parte, aseguraron que frenaron su avance por problemas de abastecimiento, ya que sus líneas de suministros estaban sobreextendidas desde la Operación Bagration.
rdf:langString L'insurrection de Varsovie fut un soulèvement armé contre l'occupant allemand organisé par la résistance polonaise dans le cadre du plan militaire national « opération Tempête » (Burza en polonais), qui dura du 1er août au 2 octobre 1944. Il s'accompagna de la sortie de la clandestinité des structures de la Résistance et de l'État clandestin ainsi que de l'établissement des institutions de l'État polonais sur le territoire de Varsovie libre. Côté militaire, le soulèvement a été dirigé contre les forces allemandes, mais le but de ce plan était l’ultime essai de préserver la souveraineté de la Pologne face à l'avancée de l'Armée rouge et la position ambiguë des Alliés occidentaux vis-à-vis des intentions de l'Union soviétique. Les armées soviétiques ont franchi l'ancienne frontière polonaise en janvier 1944, et en juillet s'approchent de Varsovie. Dans cette situation, la résistance polonaise est placée devant la décision de déclencher le soulèvement pour pouvoir accueillir les libérateurs en position de force. L'urgence d'une action spectaculaire devient claire après quelques tentatives de collaboration militaire avec l'Armée rouge dans la libération des villes polonaises. Par exemple à Wilno où, après la prise de la ville, le NKVD, qui suivait le front, emprisonna les résistants conviés à célébrer la victoire avec leurs frères d'armes, pour les exécuter sommairement ou pour les envoyer aux goulags. Les Soviétiques en avançant sur le territoire de la Pologne commencèrent à organiser les structures politiques en s'appuyant sur leurs affidés, les communistes polonais qui avant la guerre n'étaient pas une force politique significative dans le pays. À la suite de la découverte du charnier des officiers polonais massacrés par le NKVD à Katyń, le gouvernement polonais en exil a rompu ses relations diplomatiques avec Staline responsable de ce crime sur les prisonniers de guerre. En raison de cette décision, il n'est donc pas partie dans les négociations entre les grands Alliés (Yalta donnera raison à cette méfiance vis-à-vis de la position des Alliés britanniques et américains face à Staline). L'insurrection prend fin le 2 octobre 1944, avec la signature d'un accord entre les parties assurant l'évacuation de tous les civils et la reddition des groupes de résistants polonais présents dans Varsovie. Une grande partie d'entre eux quitte alors la ville et une petite minorité devient les « Robinson Crusoé de Varsovie ».
rdf:langString Pada masa Perang Dunia II terdapat dua pemberontakan di Warsawa, yaitu Pemberontakan Ghetto Warsawa (1943) dan Pemberontakan Warsawa (1944).
rdf:langString The Warsaw Uprising (Polish: powstanie warszawskie; German: Warschauer Aufstand) was a major World War II operation by the Polish underground resistance to liberate Warsaw from German occupation. It occurred in the summer of 1944, and it was led by the Polish resistance Home Army (Polish: Armia Krajowa). The uprising was timed to coincide with the retreat of the German forces from Poland ahead of the Soviet advance. While approaching the eastern suburbs of the city, the Red Army temporarily halted combat operations, enabling the Germans to regroup and defeat the Polish resistance and to destroy the city in retaliation. The Uprising was fought for 63 days with little outside support. It was the single largest military effort taken by any European resistance movement during World War II. The Uprising began on 1 August 1944 as part of a nationwide Operation Tempest, launched at the time of the Soviet Lublin–Brest Offensive. The main Polish objectives were to drive the Germans out of Warsaw while helping the Allies defeat Germany. An additional, political goal of the Polish Underground State was to liberate Poland's capital and assert Polish sovereignty before the Soviet-backed Polish Committee of National Liberation could assume control. Other immediate causes included a threat of mass German round-ups of able-bodied Poles for "evacuation"; calls by Radio Moscow's Polish Service for uprising; and an emotional Polish desire for justice and revenge against the enemy after five years of German occupation. Initially, the Poles established control over most of central Warsaw, but the Soviets ignored Polish attempts to make radio contact with them and did not advance beyond the city limits. Intense street fighting between the Germans and Poles continued. By 14 September, the eastern bank of the Vistula River opposite the Polish resistance positions was taken over by the Polish troops fighting under the Soviet command; 1,200 men made it across the river, but they were not reinforced by the Red Army. This, and the lack of air support from the Soviet air base five-minutes flying time away, led to allegations that Joseph Stalin tactically halted his forces to let the operation fail and allow the Polish resistance to be crushed. Arthur Koestler called the Soviet attitude "one of the major infamies of this war which will rank for the future historian on the same ethical level with Lidice." On the other hand, David Glantz argued that the uprising started too early and the Red Army could not realistically have aided it, regardless of Soviet intentions. Winston Churchill pleaded with Stalin and Franklin D. Roosevelt to help Britain's Polish allies, to no avail. Then, without Soviet air clearance, Churchill sent over 200 low-level supply drops by the Royal Air Force, the South African Air Force, and the Polish Air Force under British High Command, in an operation known as the Warsaw Airlift. Later, after gaining Soviet air clearance, the U.S. Army Air Force sent one high-level mass airdrop as part of Operation Frantic, although 80% of these supplies landed in German-controlled territory. Although the exact number of casualties is unknown, it is estimated that about 16,000 members of the Polish resistance were killed and about 6,000 badly wounded. In addition, between 150,000 and 200,000 Polish civilians died, mostly from mass executions. Jews being harboured by Poles were exposed by German house-to-house clearances and mass evictions of entire neighbourhoods. German casualties totalled over 2,000 to 17,000 soldiers killed and missing. During the urban combat, approximately 25% of Warsaw's buildings were destroyed. Following the surrender of Polish forces, German troops systematically levelled another 35% of the city block by block. Together with earlier damage suffered in the 1939 invasion of Poland and the Warsaw Ghetto Uprising in 1943, over 85% of the city was destroyed by January 1945 when the course of the events in the Eastern Front forced the Germans to abandon the city.
rdf:langString ( 다른 뜻에 대해서는 바르샤바 봉기 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 바르샤바 봉기(폴란드어: powstanie warszawskie)는 제2차 세계 대전 당시 바르샤바를 독일 제3제국군에게서 해방시키기 위해 폴란드 국내군이 일으킨 일제 봉기이다. 당시 소련 붉은 군대가 독일군을 몰아내며 바르샤바 동부 외곽으로 접근하던 것과 시기를 같이했다. 그러나 소련군은 바르샤바 코앞에서 진격을 멈추었고, 그 사이 독일군은 전열을 재정비하여 폴란드 봉기군을 진압했다. 외부의 도움이 전혀 없는 63일동안 바르샤바는 독일군의 잔혹한 진압 아래 파괴되었다. 바르샤바 봉기는 제2차 세계 대전 저항운동사에서 최대 규모의 단일 군사행동이다. 봉기는 1944년 8월 1일 시작되었다. 폴란드 지하국은 소련 육군이 바르샤바로 진격중이던 것과 보조를 맞추어 폴란드 전역에서 봉기를 일으키려 계획했으며, 바르샤바 봉기는 이 상위 계획의 일부였다. 폴란드 저항운동가들의 목표는 우선 첫째로 독일 점령군을 도시에서 몰아내어 독일과 추축국이라는 거악에 맞서는 싸움에 힘을 보태는 것이었고, 둘째로 소련군이 바르샤바를 "해방"시키기 전에 자기들 손으로 바르샤바를 해방시켜 소련의 괴뢰집단인 에 대한 정통성 면에서의 우월성을 점유하려 한 것이었다. 또한 독일군이 사지 멀쩡한 폴란드인들에 대한 집단검속을 개시했고 모스크바에서 봉기를 독촉하는 등의 단기적 위협들도 한 원인으로 작용했다. 봉기 초기 단계에서 폴란드인들은 바르샤바 중심가 대부분을 점령, 해방구로 삼는 데 성공했다. 그러나 소련군은 폴란드인들의 무전 접촉을 무시하고 바르샤바 경계 밖에서 대기만 하고 있었다. 이윽고 전열을 정비한 독일군과 폴란드인 사이에 격렬한 시가전이 벌어졌다. 9월 14일 소련군 휘하의 이 비스툴라 강 동안에 도착했으나, 이들 중 강을 건너 바르샤바로 진입할 수 있었던 것은 1,200 명에 불과했다. 또한 붉은 군대는 이들을 증원하지도 않았고, 공중지원도 제대로 이루어지지 않았다. 이러한 정황은 소련 독재자 이오시프 스탈린이 반공적인 폴란드 지하국 소속 저항운동가들이 독일군에게 분쇄되기를 바라고 고의적으로 그들을 방치했다는 주장이 제기되는 원인이 되었다. 아서 쾨슬러는 바르샤바의 소련군의 태도를 일컬어 “후세 역사가들은 리디체의 일과 더불어 이것을 이 전쟁에서 가장 끔찍한 오명 중 하나로 기억하게 될 것”이라고 했다. 윈스턴 처칠은 스탈린과 루스벨트에게 영국에 소재한 폴란드 망명정부를 도와줄 것을 항변했으나 전혀 통하지 않았다. 처칠은 소련군의 공중지원 없이 왕립공군, 및 영국 고등사령부 지휘하에 있던 폴란드 공군을 동원해 200개 이상의 저수준 보급품을 투하했고, 이후 소련군이 공중 교통을 정리한 이후에 미국 공군이 의 일환으로 대규모의 공중 투하를 한 차례 실시했다. 그러나 소련군은 서부전선의 미국 폭격기가 폴란드인들에게 보급품을 투하해준 뒤 소련 공군기지에 착륙하는 것을 불허했다. 바르샤바 봉기 때 발생한 사상자 수는 정확히 알 수 없지만, 폴란드 저항군 중 16,000 여명이 죽고 6,000 여명이 중상을 입었다. 또 폴란드 민간인이 150,000 ~ 200,000 명 죽었다,. 독일군의 가택수색으로 일부 폴란드인들이 보호해 주고 있던 유대인들이 노출되기도 했다. 독일군 사상자는 사망자와 실종자를 합해서 8,000 명 이상이고 부상자는 9,000 여명이었다. 시가전을 거치면서 바르샤바의 건물 4분의 1이 파괴되었다. 폴란드 저항군이 항복한 뒤에도 독일군은 남은 도시의 35%를 또 파괴했다. 1939년 폴란드 침공 때 발생한 피해에 1943년 때 발생한 피해까지 더하여 바르샤바는 1945년 1월 독일군이 바르샤바를 방기하고 퇴각할 때까지 전쟁 이전의 85%가 파괴되었다. 바르샤바 봉기의 주도세력인 폴란드 국내군과 지하국은 봉기 실패로 완전히 와해되었을 뿐 아니라 독일군이 버리고 떠난 바르샤바를 소련군이 접수한 이후 그 지도부는 NKVD에 의해 살해당하거나 수용소로 끌려갔다.
rdf:langString ワルシャワ蜂起(ワルシャワほうき、ポーランド語:powstanie warszawskie)は、第二次世界大戦後期、ナチス・ドイツ占領下のポーランドの首都ワルシャワで起こった武装蜂起である。
rdf:langString Powstanie warszawskie (1 sierpnia – 3 października 1944) – wystąpienie zbrojne przeciwko okupującym Warszawę wojskom niemieckim, zorganizowane przez Armię Krajową w ramach akcji „Burza”, połączone z ujawnieniem się i oficjalną działalnością najwyższych struktur Polskiego Państwa Podziemnego. Największa operacja militarna Armii Krajowej. Swoim maksymalnym zasięgiem objęła część lewobrzeżnych dzielnic miasta, niewielki obszar prawobrzeżnej Warszawy, a także Puszczę Kampinoską, Legionowo i okolice Marek. Była to największa bitwa stoczona podczas II wojny światowej przez organizację podziemną z wojskami okupacyjnymi. Powstanie warszawskie było wymierzone militarnie przeciw Niemcom, a politycznie przeciw ZSRR oraz podporządkowanym mu polskim komunistom. Dowództwo AK planowało samodzielnie wyzwolić stolicę jeszcze przed wkroczeniem Armii Czerwonej, licząc, że uda się w ten sposób wzmocnić międzynarodową pozycję rządu Rzeczypospolitej Polskiej na uchodźstwie oraz powstrzymać realizowany przez Stalina proces podporządkowywania i sowietyzacji Polski. Po wybuchu powstania Armia Czerwona wstrzymała ofensywę na kierunku warszawskim, a radziecki dyktator konsekwentnie odmawiał udzielenia powstaniu poważniejszej pomocy. Wsparcie udzielone powstańcom przez Stany Zjednoczone i Wielką Brytanię miało natomiast ograniczony charakter i nie wpłynęło w sposób istotny na sytuację w Warszawie. W rezultacie słabo uzbrojone oddziały powstańcze przez 63 dni prowadziły samotną walkę z przeważającymi siłami niemieckimi, zakończoną kapitulacją 3 października 1944. W trakcie dwumiesięcznych walk straty wojsk polskich wyniosły około 16 tysięcy zabitych i zaginionych, 20 tysięcy rannych i 15 tysięcy wziętych do niewoli. W wyniku nalotów, ostrzału artyleryjskiego, ciężkich warunków bytowych oraz masakr urządzanych przez oddziały niemieckie zginęło od 150 tysięcy do 200 tysięcy cywilnych mieszkańców stolicy. Na skutek walk powstańczych oraz systematycznego wyburzania miasta przez Niemców uległa zniszczeniu większość zabudowy lewobrzeżnej Warszawy, w tym setki bezcennych zabytków oraz obiektów o dużej wartości kulturalnej i duchowej. Powstanie warszawskie uznawane jest za jedno z najważniejszych wydarzeń w najnowszej historii Polski. Ze względu na jego tragiczne skutki, w szczególności olbrzymie straty ludzkie i materialne, kwestia zasadności decyzji o rozpoczęciu zrywu pozostaje nadal przedmiotem debat i gorących polemik.
rdf:langString De Opstand van Warschau (Pools: powstanie warszawskie) was een gewapende opstand tijdens de Tweede Wereldoorlog uitgevoerd door het Poolse verzetsleger Armia Krajowa met het doel om Warschau te bevrijden van de Duitsers. De opstand begon op Uur 'W' op 1 augustus 1944, als onderdeel van een landelijke opstand. Gedurende 63 dagen, tot 2 oktober, verzetten de opstandelingen zich tegen Duitse en Duitsgeleide troepen. Aan Poolse kant sneuvelden 18.000 opstandelingen, waren er onder hen 25.000 gewonden en kwamen minimaal 150.000 burgers om, deels in massa-executies uitgevoerd door de nazi's. De Duitse verliezen bedroegen meer dan 17.000 gesneuvelden en 9000 gewonden. Tijdens en na de opstand werd naar schatting 85% van de stad verwoest. De opstand begon op een cruciaal moment in de oorlog, toen het Sovjetleger Warschau naderde. Op 16 september bereikte het Rode Leger de oostoever van de Weichsel, maar ondernam geen verdere actie om de opstandelingen aan de andere kant van de rivier te helpen, waardoor de Duitsers uiteindelijk de opstand konden neerslaan. Deze opstand wordt vaak verward met de Opstand in het getto van Warschau van 1943. Hoewel de vijand in beide gevallen dezelfde was, verschilden de opstanden in omvang, duur en doelstelling.
rdf:langString La rivolta di Varsavia (in polacco: Powstanie Warszawskie) fu l'azione insurrezionale intrapresa dall'Esercito nazionale polacco che fra il 1º agosto e il 2 ottobre 1944 tentò di contendere il possesso della capitale polacca all'esercito d'occupazione tedesco, allo scopo di liberare la città di Varsavia prima dell'arrivo dell'Armata Rossa sovietica, giunta ormai alle porte della città dopo le grandi vittorie dell'offensiva estiva sul fronte orientale. L'insurrezione ottenne inizialmente alcuni limitati successi e sorprese la guarnigione tedesca mettendo in difficoltà l'esercito tedesco nei primi giorni, dato che la Wehrmacht all'inizio della rivolta era impegnata in un deciso contrattacco sul fronte della Vistola contro le unità corazzate sovietiche della 2ª Armata carri della Guardia che, giunte nel sobborgo varsaviano di Praga, furono temporaneamente bloccate e respinte a Radzymin e Wolomin. I rivoltosi quindi dovettero affrontare la violentissima repressione organizzata dal comando tedesco con l'intervento di brutali unità specializzate delle Waffen-SS, e rinforzi di fanteria, artiglieria e mezzi corazzati della Wehrmacht. Dopo due mesi di sanguinosi combattimenti, la rivolta venne annientata e i tedeschi distrussero Varsavia. Le cause del tragico fallimento dell'insurrezione, spietatamente schiacciata dalle forze tedesche, nel dopoguerra vennero principalmente ricondotte da alcune correnti storiografiche al mancato soccorso ai rivoltosi da parte di Iosif Stalin, deciso a far fallire la rivolta e a indebolire le forze nazionaliste polacche fedeli al governo in esilio a Londra, ma sono tuttora materia di vivaci diatribe storico-politiche.
rdf:langString Варша́вское восста́ние — восстание против нацистской Германии в Варшаве с 1 августа по 2 октября 1944 года, организованное командованием Армии Крайовой (АК) и представительством польского правительства в изгнании. В восстании приняли участие все действовавшие в то время в городе подпольные организации. Кроме АК в восстании участвовали отряды Национальных вооружённых сил и сформированные левыми силами отряды Армии Людовой, Польской Армии Людовой и Корпуса безопасности. В составе Армии Людовой принял участие в восстании и отряд Еврейской боевой организации. Варшавское восстание в военном отношении было направлено против немцев, политически — против СССР, Польского комитета национального освобождения и демонстративно — против политики западных союзников. Вооружённое выступление началось 1 августа 1944 года, когда немецкие части контратаковали 2-ю гвардейскую танковую армию, через несколько часов после того, как армия перешла к обороне. Непосредственной причиной для принятия решения о начале восстания стали слухи о том, что в районе Таргувек правобережного варшавского района Праги якобы появились советские танки, хотя наступление Красной Армии было остановлено немецкими войсками в предместьях Варшавы на восточном берегу Вислы. В действительности, хотя немецкие контратаки удалось отбить и предмостные укрепления (Магнушевский плацдарм и Пулавский плацдарм) остались в руках Красной Армии, но 1-й Белорусский фронт остался без подвижных соединений и был лишён возможности манёвренного наступления. Это привело к тому, что германские войска смогли перегруппировать свои силы и подавить сопротивление польских повстанцев. Восстание началось в рамках операции «Буря», которая была частью плана общенационального захвата власти. Основной целью руководства восставших было вытеснение немецких оккупантов и захват власти в Варшаве. Политической задачей АК на фоне противостояния с СССР было освобождение города до фактического занятия войсками Красной Армии, чтобы подчеркнуть независимость польского государства, привести к власти организацию Правительство в изгнании, заставить власти СССР признать эмигрантское правительство и не допустить прихода к власти Польского комитета национального освобождения. Руководство АК планировало за 12 часов до вступления в Варшаву советских войск провозгласить политическую и административную власть организации Польское эмигрантское правительство. Координация с наступающими советскими частями планом не предусматривалась. Никаких планов у руководства АК относительно помощи Красной Армии в форсировании Вислы и освобождении Варшавы не было. Командование Красной Армии, Верховное командование Войска Польского, польские левые организации, действовавшие в варшавском подполье, не получили никакой официальной информации о подготовке и дате восстания, руководимого Aрмией Крайовой. Концепция восстания предполагала краткое (максимум 3—4 дня) сражение с отступавшими германскими войсками. Планировалось внезапным ударом захватить Варшаву, затем произвести высадку 1-й польской парашютно-десантной бригады и подготовить всё необходимое для прибытия организации эмигрантского правительства. Восстание должно было стать политической демонстрацией, поддержанной кратковременной вооружённой борьбой. Дальнейший расчёт строился на массовой поддержке и на помощи западных союзников (которая должна была уравновесить советскую). Не допускать в укреплённые Aрмией Kрайовой районы Варшавы Красную армию и польские вооружённые силы, сформированные на территории СССР вплоть до разрешения спорных вопросов, а в случае попыток разоружения АК оказывать вооружённое сопротивление, рассчитывая на вмешательство западных держав. — См., например: Jan Ciechanowski. Powstanie Warszawskie. Warszawa, 2009. В позиции и расчетах организаторов восстания содержался парадокс: чтобы достичь желаемого, AK необходима была помощь Красной Армии, которой — в случае попыток разоружения АК, интернирований или попыток доставить в столицу (укреплённые AK районы Варшавы) ПКНО, AK планировалось оказывать вооружённое сопротивление. Руководство подпольем должно было взять на себя остающееся в подполье ядро антисоветской организации «Не» во главе с генералом Окулицким и Фельдорфом. Восстание закончилось после двухмесячных ожесточённых боёв поражением, повлекло огромные человеческие жертвы и уничтожение левобережной Варшавы. AK не достигла ни военных, ни политических целей. Точное количество жертв восстания остаётся неизвестным. Считается, что около 17 тыс. участников польского сопротивления погибло и около 6 тыс. было тяжело ранено. По приблизительным оценкам, в карательных кампаниях было убито от 150 до 200 тыс. человек мирного населения. В настоящее время ряд историков оценивает число жертв в интервале 100—130 тыс. человек. Общие потери Войска Польского составили 3764 солдат и офицеров, в том числе 1987 человек убитыми и пропавшими без вести на западном берегу Вислы. В ходе уличных боёв было уничтожено около 25 % жилого фонда Варшавы, а после капитуляции польских сил германские войска целенаправленно, квартал за кварталом, сровняли с землёй ещё 35 % зданий города.
rdf:langString A Revolta, Levante ou Insurreição de Varsóvia (em polaco powstanie warszawskie) foi uma luta armada durante a Segunda Guerra Mundial na qual o Armia Krajowa (Exército Clandestino Polaco) tentou libertar Varsóvia do controle da Alemanha Nazi. Teve início em 1 de agosto de 1944, às 17 horas, como parte de uma revolta nacional, a "Operação Tempestade", e deveria durar apenas alguns dias, até que o Exército Soviético chegasse à cidade. O avanço soviético no entanto foi interrompido, mas a resistência polaca continuou por 63 dias, até sua rendição às forças alemãs em 2 de outubro. A ofensiva começou quando o Exército Soviético aproximou-se de Varsóvia. Os principais objetivos dos polacos eram manter os alemães ocupados e ajudar nos esforços de guerra contra a Alemanha e as Forças do Eixo. Entre os objetivos políticos secundários estava a libertação da cidade antes da chegada dos soviéticos, conquistando assim seu direito de soberania e desfazendo a divisão da Europa Central em esferas de influência sob os poderes aliados. Os insurgentes esperavam reinstalar as autoridades de seu país antes que o Polski Komitet Wyzwolenia Narodowego (Comitê de Liberação Nacional Soviético Polaco) assumisse o controle. Inicialmente os polacos isolaram áreas substanciais da cidade, mas os soviéticos não se aproximaram de suas cercanias até meados de setembro. Em seu interior, uma luta aguerrida entre alemães e polacos continuava. Em 16 de setembro, as forças soviéticas conquistaram território a poucos metros das posições polacas nas margens do Rio Vístula, não avançando mais durante o restante da duração da Revolta. Isso levou a acusações de que o líder soviético Josef Stalin esperava pelo fracasso da insurreição para que pudesse assim ocupar a Polônia de forma incontestável. Embora o número exato de baixas permaneça desconhecido, estima-se que aproximadamente 15,2 mil integrantes da resistência polaca foram mortos e 5 mil gravemente feridos. cerca de 50 mil civis morreram, a maioria vítima de massacres conduzidos por tropas do Eixo. As perdas alemãs totalizaram aproximadamente 16 mil soldados mortos e 9 mil feridos. Durante o combate urbano, perto de 25% dos prédios de Varsóvia foram destruídos. Após a rendição das forças polacas, as tropas alemãs destruíram sistematicamente, quarteirão a quarteirão, 35% da cidade. Juntamente com os danos provocados pela Invasão da Polônia em 1939 e o Levante do Gueto de Varsóvia em 1943, mais de 85% da cidade estava destruída em 1945, quando os soviéticos finalmente ultrapassaram suas fronteiras.
rdf:langString Warszawaupproret var ett uppror av den polska motståndsrörelsen i Warszawa under andra världskriget mellan 1 augusti och 3 oktober 1944 med mål att befria staden från den tyska ockupationsmakten. Upproret leddes av general Tadeusz Bór-Komorowski och slutade med att tyskarna praktiskt taget jämnade staden med marken och flera hundra tusen människor dödades.
rdf:langString Варшавське повстання 1944 року (пол. powstanie warszawskie) — головна військова операція польського опору Армії Крайової (пол. Armia Krajowa) проти Третього Рейху з метою звільнення Варшави і відновлення некомуністичної Польщі. Повстання збіглося з наближенням частин Червоної Армії до східної околиці міста та відступом німецьких військ. Але радянський наступ зупинився, дозволивши німцям перегрупуватися і знищити місто під час придушення повстання, яке тривало 63 дні. Повстання було найбільшою військовою операцією, здійсненою будь-яким європейським рухом опору під час Другої світової війни. В ході вуличних боїв було знищено близько 25% житлового фонду Варшави, а після капітуляції польських сил німецькі війська цілеспрямовано, квартал за кварталом, зрівняли з землею ще 35% будівель міста.
rdf:langString 華沙起義(波蘭語:Powstanie Warszawskie)是第二次世界大戰中波蘭家乡军反抗德國佔領軍等轴心国家的戰役,政治上的目的则解放华沙,使抵抗組織波蘭地下國彰顯自身擁有波兰主权、而不是苏联扶持接管波兰的波兰民族解放委员会。這場戰役是在1944年8月1日開始的,是苏联卢布林–布列斯特攻势中全国性的计划的一部分。波蘭家乡軍的的这次起义被安排在与蘇聯紅軍配合到達華沙的东部郊区和迫使德军撤离。由于起义军不愿意与苏军配合,且起义之前没有事先通知苏军,导致苏军仓促应对,白俄罗斯第一方面军在连续作战一个半月后强行发动作战试图接应,但在德军重兵阻止下损失惨重最终不得不后撤。而50,000波蘭家乡軍採用了游擊戰對抗25,000德軍,整个起義持续了63日,直到1944年10月2日,波兰军队方才向德軍投降。在波蘭方面有大約18,000名軍人和超過250,000名平民死亡,另有大约25,000人受傷。德軍方面有大約17,000人死亡和9,000人受傷。这场单一的军事行动是欧洲发生的第二次世界大战抵抗运动中最大的一起。
xsd:nonNegativeInteger 155850
xsd:string
xsd:string 15,000POW(Incl. capitulation agreement)
xsd:string 15,200 killed and missing
xsd:string 5,000WIA
xsd:string Polish First Army: 5,660 casualties
xsd:string Polish resistance:
xsd:string Warsaw Airlift: 41 aircraft destroyed
xsd:string *
xsd:string ----
xsd:string Polish Underground State
xsd:string *Home Army
xsd:string General Government
xsd:string Polish Army in the East
xsd:date 1944-10-02
xsd:string Germanvictory
xsd:string *80–90% ofWarsawdestroyed
xsd:string *Alliedoperation failure ofWarsaw Airlift
xsd:string *Mass murder of civilians in reprisal
xsd:string *SovietLublin–Brest Offensivehalted
xsd:string *Surrender ofWarsawHome Army
xsd:string * 107 B-17s, P-51 Mustangs
xsd:string * 6 Junkers Ju 87s
xsd:string ----Luftwaffe
xsd:string ----Warsaw Airlift:
xsd:string 1 captured Hetzer tank destroyer
xsd:string 13,000–25,000 (initially)
xsd:string 2 captured Panther tanks
xsd:string 2 captured armoured personnel carrier
xsd:string 2,500 equipped with guns (initially)
xsd:string 20,000–49,000
xsd:string Dozens of tanks
xsd:string Improvised armored vehicles
xsd:string Throughout the course of uprising: ~ 50,000
xsd:string US Army Air Force
<Geometry> POINT(21.010833740234 52.229999542236)

data from the linked data cloud