Union of Lublin

http://dbpedia.org/resource/Union_of_Lublin an entity of type: Thing

Lublina Unio - unuiĝo de Krono de la Regno de Pollando kaj Granda Duklando Litova kreita la 1-an de julio 1569 dum sejmo en Lublino. Ĝi estis , kontraste al antaŭaj, personaj unioj polaj-litovaj, kie komuna estis nur persono de monarko. Ĝi estis aprobita la 28-an de junio, subskribita la 1-an de julio kaj fine ratifita de reĝo la 4-an de julio 1569. Ĝi estigis novan ŝtaton, nomatan Respubliko de Ambaŭ Nacioj, kie komunaj estis: reĝo, sejmo, valuto, eksterlanda kaj defenda politikoj. Apartaj restis fiskoj, armeoj, oficoj kaj juĝistaroj. rdf:langString
Die Union von Lublin oder Lubliner Union begründete 1569 die polnisch-litauische Adelsrepublik (auch Polen-Litauen oder Rzeczpospolita genannt). Zu den Gründen der Union von Lublin zählt, dass das Großfürstentum Litauen im Livländischen Krieg gegen Russland am Rande einer militärischen und politischen Katastrophe stand und einen engeren Schulterschluss mit dem polnischen Königreich suchte. Die Gründung der Adelsrepublik und die Einführung der Wahlmonarchie bot zudem die Gelegenheit, die durch die Kinderlosigkeit des Königs Sigismund II. August drohende Auflösung der seit knapp 200 Jahren bestehende Personalunion, in der sich beide Staaten befanden, zu kompensieren. rdf:langString
L’union de Lublin (en lituanien : Liublino unija ; polonais : Unia lubelska ; ukrainien : Люблінська унія) est un traité politique signé le 1er juillet 1569 à Lublin (Pologne), qui unit le royaume de Pologne et le grand-duché de Lituanie en un seul État, la république des Deux Nations, État dirigé par une monarchie élective. rdf:langString
De Unie van Lublin was een verbond, getekend op 1 juli 1569 in Lublin, tussen Polen, waar toen Sigismund II August I aan de macht was, en het groothertogdom Litouwen. Dit verbond leidde tot het Pools-Litouwse Gemenebest. Dit gemenebest werd geleid door een monarch die de titels van Koning van Polen en Groothertog van Litouwen kreeg. De monarch regeerde samen met een Senaat en een parlement (de Sejm). De Unie was een evolutionaire stap in de alliantie en personele unie van Polen en Litouwen, die nodig was door de enigszins geprangde positie van Litouwen, dat in oorlog was met tsaardom Rusland. rdf:langString
Лю́блінська у́нія 1569 (від лат. unia — союз) (пол. Unia lubelska; лит. Liublino unija; біл. Лю́блінская у́нія) — угода про об'єднання Королівства Польського та Великого князівства Литовського в союз держав — Річ Посполиту (пол. Rzeczpospolita Obojga Narodów; лат. Res Publica Utriusque Nationis — Спільна Справа Обох Народів). Унію затверджено в місті Любліні 1 липня 1569 року. rdf:langString
盧布林聯合(立陶宛語:Liublino unija;波蘭語:Unia lubelska)是在1569年7月1日成立的一個共主邦聯。隨著盧布林聯合的成立,波蘭立陶宛聯邦誕生:波蘭王國、立陶宛大公國和高度自治的皇家普魯士正式合併。兩國結盟後被正式稱為聯邦(Rzeczpospolita)。波兰-立陶宛由原来的君合国(共主邦联)转变为选王制的政合国。 rdf:langString
لقد استبدل اتحاد لوبلين ((بالبولندية: unia lubelska)‏، (بالليتوانية: Liublino unija)‏) وهو اتحاد شخصي بين مملكة بولندا ودوقية لتوانيا الكبرى بـاتحاد حقيقي وملكية انتخابية، بعد أن ظل زغمونت الثاني أوغست (Sigismund II Augustus)، وهو الأخير من آل ، أبتر دون ذرية بعد أن تزوج ثلاث مرات. وبالإضافة لذلك، تم التخلي بدرجة كبيرة عن الاستقلال الذاتي لمنطقة بروسيا الملكية. كما أصبحت ، المتصلة بلتوانيا في منذ ، تحت السيطرة البولندية الليتوانية المشتركة. rdf:langString
La Unió de Lublin (En polonès: Unia lubelska; en lituà: Liublino unija; en ucraïnès: Люблінська унія; en bielorús: Люблінская унія) Es va signar l'1 de juliol de 1569, a Lublin, Polònia, i va crear un sol estat, la Mancomunitat de Polònia-Lituània. rdf:langString
Lublinská unie (polsky Unia lubelska; litevsky Liublino unija; ukrajinsky Люблінська унія) byl státoprávní akt, který vedl ke sjednocení Polské koruny a Litevského velkoknížectví. Tato unie byla uzavřena po delších jednáních 1. července 1569 na sněmu v polském městě Lublin. Stalo se tak za vlády Zikmunda II. Augusta, posledního krále z rodu Jagellonců. Unie obou zemí trvala do roku 1795, kdy Polsko třetím dělením zaniklo. rdf:langString
Η Ένωση του Λούμπλιν (πολωνικά: unia lubelska, λιθουανικά: Liublino unija) υπογράφηκε την 1η Ιουλίου 1569 στο Λούμπλιν, Πολωνία, και δημιούργησε την Πολωνο-Λιθουανική Κοινοπολιτεία. Αντικατέστησε μια προσωπική ένωση του Στέμματος του Βασιλείου της Πολωνίας και του Μεγάλου Δουκάτου της Λιθουανίας με μια πραγματική ένωση και εκλογική μοναρχία, καθώς ο Σιγισμούνδος Β' έμεινε άτεκνος μετά από τρεις γάμους. Επιπλέον, εγκαταλείφθηκε η αυτονομία της Βασιλικής Πρωσίας. Το δουκάτο της Λιβονίας, συνδεδεμένο στη Λιθουανία με την (1566), έγινε συγκυρίαρχο στη Κοινοπολιτεία. rdf:langString
La Unión de Lublin (en lituano: Liublino unija; en ucraniano: Лю́блінська у́нія; en bielorruso: Лю́блінская у́нія; en polaco: Unia lubelska) reemplazó la unión personal del Reino de Polonia y del Gran Ducado de Lituania con una unión real y con una monarquía electiva, dado que Segismundo II Augusto Jagellón, el último descendiente de la Dinastía Jagellón, no tuvo descendencia tras tres matrimonios. Además, la autonomía de los prusianos fue en gran parte abandonada. rdf:langString
Persatuan Lublin (bahasa Polski: unia lubelska; bahasa Lituania: Liublino unija) adalah sebuah kesepakatan yang ditandatangani pada tanggal 1 Juli 1569 di Lublin, Polandia. Kesepakatan ini mendirikan sebuah negara baru, yaitu Persemakmuran Polandia-Lituania. Persatuan Lublin menggantikan uni personal Kerajaan Polandia dengan Keharyapatihan Lituania dan mengubahnya menjadi perserikatan yang sesungguhnya. Kesepakatan ini juga menghapuskan sebagian besar otonomi Prusy Królewskie. Sementara itu, Kadipaten Livonia yang telah tergabung dalam sebuah perserikatan dengan Lituania semenjak disepakatinya menjadi wilayah bersama Polandia-Lituania. rdf:langString
The Union of Lublin (Polish: Unia lubelska; Lithuanian: Liublino unija) was signed on 1 July 1569 in Lublin, Poland, and created a single state, the Polish–Lithuanian Commonwealth, one of the largest countries in Europe at the time. It replaced the personal union of the Crown of the Kingdom of Poland and the Grand Duchy of Lithuania with a real union and an elective monarchy, since Sigismund II Augustus, the last of the Jagiellons, remained childless after three marriages. In addition, the autonomy of Royal Prussia was largely abandoned. The Duchy of Livonia, tied to Lithuania in real union since the Union of Grodno (1566), became a Polish–Lithuanian condominium. rdf:langString
L'Unione di Lublino fu un atto politico siglato a Lublino, in Polonia, il 4 luglio 1569, col quale fu sancita la fusione del Regno di Polonia e del Granducato di Lituania in un'unica realtà statale che prese il nome di Repubblica dei due Popoli o Confederazione polacco-lituana. Il nuovo stato fu governato da un monarca elettivo che assunse l'eredità dei sovrani polacchi e dei granduchi lituani, affiancato da un Senato e un parlamento detto Camera dei deputati della Polonia. L'Unione di Lublino rappresentò l'evoluzione della precedente unione personale fra domini polacchi e lituani e fu resa necessaria dalla pericolosa posizione della Lituania nelle guerre con la Russia. rdf:langString
ルブリン合同(ルブリンごうどう)、もしくはルブリン連合(ルブリンれんごう、リトアニア語: Liublino unija; ポーランド語: Unia lubelska)は、1569年7月1日に成立した制度的同君連合である。これにより、ポーランド王国とリトアニア大公国はポーランド・リトアニア共和国に統合された。 実質的には、ポーランドによるリトアニアの併合であり、ポーランド・リトアニア共和国は、選挙された一人の君主(ポーランド王・リトアニア大公)・元老院・合同議会(Sejm)によって統治されることとなった。これは、リトアニア大公国がモスクワ・ロシアとの戦争(リヴォニア戦争を参照)によって危険な状態にあったことが原因だった。 rdf:langString
루블린 연합(폴란드어: Unia lubelska, 리투아니아어: Liublino unija) 또는 루블린 합병은 1569년 7월 1일 폴란드 루블린에서 폴란드-리투아니아 연방의 수립을 선언한 사건이다. 이 연합에 따라 폴란드 왕국 왕관령과 리투아니아 대공국의 동군연합은 폴란드-리투아니아 연방이라는 단일 국가가 되었고 폴란드의 국왕이자 리투아니아의 대공이었던 지그문트 2세가 폴란드-리투아니아 연방의 국왕으로 즉위하게 된다. 폴란드-리투아니아 연방은 폴란드 왕국과 리투아니아 대공국 간의 동맹, 동군연합을 단일 국가로 전환한 혁명적인 조치였다. 또한 러시아 차르국을 경계하고 있던 리투아니아 대공국의 관점에서 폴란드 왕국과의 단일 국가 수립은 필수적이었다. rdf:langString
Unia lubelska – porozumienie pomiędzy stanami Korony Królestwa Polskiego i Wielkiego Księstwa Litewskiego zawarte 1 lipca 1569 na sejmie walnym w Lublinie. Określana jako unia realna, w odróżnieniu od poprzednich, wiążących oba państwa tylko osobą władcy (unia personalna). Została przyjęta 28 czerwca, a podpisana 1 lipca 1569, ostatecznie ratyfikowana przez króla 4 lipca 1569. Artykuł 3 potwierdzenia unii lubelskiej przez Zygmunta II Augusta z 4 lipca 1569 roku głosił, iż już Królestwo polskie i Wielkie Księstwo litewskie jest jedno nierozdzielne i nierożne ciało, a także nierożna, ale jedna a spolna Rzeczpospolita, która się ze dwu państw i narodów w jeden lud zniosła i spoiła. W jej wyniku powstało państwo znane w historiografii jako Rzeczpospolita Obojga Narodów – ze wspólnym monarchą, rdf:langString
A União de Lublin (lituano: Liublino unija; ucraniano: Лю́блінська у́нія; bielorrusso: Лю́блінская ву́нія; polonês: Unia lubelska) foi um ato político, assinado em 1 de julho de 1569, em Lublin, Polônia, que transformou o Reino da Polônia e o Grão-Ducado da Lituânia em um único estado, a República das Duas Nações. A República foi governada por um único monarca eleito que continuou com as funções de Rei polonês e Grão-duque da Lituânia governando juntamente com o Senado e o parlamento (a Sejm). A União foi um estágio evolutivo da aliança polaco-lituana e união pessoal, necessária devido a perigosa posição da Lituânia nas guerras com a Rússia. rdf:langString
Лю́блинская у́ния (польск. Unia lubelska) — государственный союз (уния) между Королевством Польским и Великим княжеством Литовским, положивший начало федеративному государству, известному как Речь Посполитая. rdf:langString
rdf:langString اتحاد لوبلين
rdf:langString Unió de Lublin
rdf:langString Lublinská unie
rdf:langString Union von Lublin
rdf:langString Ένωση του Λούμπλιν
rdf:langString Lublina unio
rdf:langString Unión de Lublin
rdf:langString Union de Lublin
rdf:langString Persatuan Lublin
rdf:langString Unione di Lublino
rdf:langString ルブリン合同
rdf:langString 루블린 연합
rdf:langString Unia lubelska
rdf:langString Unie van Lublin
rdf:langString União de Lublin
rdf:langString Union of Lublin
rdf:langString Люблинская уния
rdf:langString Люблінська унія
rdf:langString 盧布林聯合
xsd:integer 30875660
xsd:integer 1116307615
rdf:langString La Unió de Lublin (En polonès: Unia lubelska; en lituà: Liublino unija; en ucraïnès: Люблінська унія; en bielorús: Люблінская унія) Es va signar l'1 de juliol de 1569, a Lublin, Polònia, i va crear un sol estat, la Mancomunitat de Polònia-Lituània. La Mancomunitat va ser governada per un monarca únic escollit per portar a terme les funcions de rei de Polònia i Gran Duc de Lituània, i va governar amb un senat comú i un parlament, (el Sejm). La Unió va ser una etapa d'evolució en l'aliança poloneso-lituana i la unió personal, necessària també per la posició perillosa del Lituània a les guerres amb el Tsarat Rus. La Unió consolidà la unió personal del Regne de Polònia amb el Gran Ducat de Lituània, en una unió real dels dos estats sota una sola monarquia electiva, ja que Segimon II August, l'últim dels Jagelló, no va tenir fills després de tres matrimonis. A més, l'autonomia de la va ser en gran part abandonada. Constituí un esdeveniment crucial en la història d'aquestes nacions. La Unió de Lublin ha estat vista de manera molt diferent per diversos historiadors. Els historiadors polonesos es concentren en els aspectes positius, posant l'accent en la seva creació pacífica, voluntària i el seu paper en la difusió de la cultura polonesa. Els historiadors lituans, en canvi, són més crítics amb la Unió, assenyalant que estava dominada pel Regne de Polònia.
rdf:langString Lublinská unie (polsky Unia lubelska; litevsky Liublino unija; ukrajinsky Люблінська унія) byl státoprávní akt, který vedl ke sjednocení Polské koruny a Litevského velkoknížectví. Tato unie byla uzavřena po delších jednáních 1. července 1569 na sněmu v polském městě Lublin. Stalo se tak za vlády Zikmunda II. Augusta, posledního krále z rodu Jagellonců. Obě země, spojené nástupem litevského velkoknížete Vladislava II. Jagella na polský trůn (1385/86) personální, tzv. Krevskou unií, tímto vstoupily do unie reálné. Vznikla tak Polsko-litevská unie, oficiálně Království polské a Velké knížectví litevské, která ve 20. století vešla ve známost jako „Republika obou národů“ (Rzeczpospolita Obojga Narodów) a „Šlechtická republika“ (Rzeczpospolita szlachecka). Personální unie měla nejen společného vládce, ale také sejm, měnu, zahraniční a obrannou politiku; obě země si však ponechaly určitou autonomii a vlastní úřady, soudy a vojsko. Tento společný nově vzniklý stát nezahrnoval jen současnou Litvu a Polsko, ale i Bělorusko, Ukrajinu (tzv. pravobřežní a také část té levobřežní), dále části dnešního Lotyšska (Kuronsko, Zemgalsko, Latgale), Rumunska (Bukovina) a Slovenska (Spiš). Unie obou zemí trvala do roku 1795, kdy Polsko třetím dělením zaniklo.
rdf:langString لقد استبدل اتحاد لوبلين ((بالبولندية: unia lubelska)‏، (بالليتوانية: Liublino unija)‏) وهو اتحاد شخصي بين مملكة بولندا ودوقية لتوانيا الكبرى بـاتحاد حقيقي وملكية انتخابية، بعد أن ظل زغمونت الثاني أوغست (Sigismund II Augustus)، وهو الأخير من آل ، أبتر دون ذرية بعد أن تزوج ثلاث مرات. وبالإضافة لذلك، تم التخلي بدرجة كبيرة عن الاستقلال الذاتي لمنطقة بروسيا الملكية. كما أصبحت ، المتصلة بلتوانيا في منذ ، تحت السيطرة البولندية الليتوانية المشتركة. تم توقيع هذا الاتحاد في الأول من يوليو عام 1569 في لوبلين، في بولندا، وأُنشئت دولة واحدة هي دولة الكومنولث البولندي الليتواني. وكان يحكم الكومنولث ملك منتخب واحد هو الذي أدى واجبات ملك بولندا ودوقية لتوانيا الكبرى، وحَكم بواسطة مشترك. وكان هذا الاتحاد مرحلة تطورية في ، والذي اقتضاه أيضًا وضع لتوانيا الخطير في الحروب مع روسيا. عرض العديد من المؤرخين اتحاد لوبلين، الذي يشكل حدثًا هامًا في تاريخ عدة أمم، بشكل مختلف تمامًا. فيُعرفه بعضهم بأنه اللحظة التي صعدت فيها إلى أوج قوتها، مرسخة حُكم الأوليغاركية كحُكم معارض لنظام الملكية المطلقة: وهو سبب محتمل لعدم الاستقرار السياسي الذي أدى إلى تقاسم بولندا بعد مرور 200 عام. وقد ركز المؤرخون البولنديون على جوانبه الإيجابية، مؤكدين على إنشائه السلمي والتطوعي ودوره في نشر . وكان المؤرخون الليتوانيون أكثر انتقادًا للاتحاد، مشيرين إلى أن بولندا هي من كانت تهيمن عليه.
rdf:langString Η Ένωση του Λούμπλιν (πολωνικά: unia lubelska, λιθουανικά: Liublino unija) υπογράφηκε την 1η Ιουλίου 1569 στο Λούμπλιν, Πολωνία, και δημιούργησε την Πολωνο-Λιθουανική Κοινοπολιτεία. Αντικατέστησε μια προσωπική ένωση του Στέμματος του Βασιλείου της Πολωνίας και του Μεγάλου Δουκάτου της Λιθουανίας με μια πραγματική ένωση και εκλογική μοναρχία, καθώς ο Σιγισμούνδος Β' έμεινε άτεκνος μετά από τρεις γάμους. Επιπλέον, εγκαταλείφθηκε η αυτονομία της Βασιλικής Πρωσίας. Το δουκάτο της Λιβονίας, συνδεδεμένο στη Λιθουανία με την (1566), έγινε συγκυρίαρχο στη Κοινοπολιτεία. Ηγεμόνας της Κοινοπολιτείας ήταν ένας εκλεγμένος μονάρχης, ο οποίος διατελούσε τα καθήκοντα του βασιλιά της Πολωνίας και του μεγάλου δούκα της Λιθουανίας, και κυβερνητικό σώμα ήταν κοινή γερουσία και κοινοβούλιο (το Σέιμ). Η ένωση ήταν επαναστατικό στάδιο στην συμμαχία Πολωνίας και Λιθουανίας, ένωση την οποία επέβαλε η δύσκολη θέση της Λιθουανίας στους πολέμους με τη Ρωσία.
rdf:langString Lublina Unio - unuiĝo de Krono de la Regno de Pollando kaj Granda Duklando Litova kreita la 1-an de julio 1569 dum sejmo en Lublino. Ĝi estis , kontraste al antaŭaj, personaj unioj polaj-litovaj, kie komuna estis nur persono de monarko. Ĝi estis aprobita la 28-an de junio, subskribita la 1-an de julio kaj fine ratifita de reĝo la 4-an de julio 1569. Ĝi estigis novan ŝtaton, nomatan Respubliko de Ambaŭ Nacioj, kie komunaj estis: reĝo, sejmo, valuto, eksterlanda kaj defenda politikoj. Apartaj restis fiskoj, armeoj, oficoj kaj juĝistaroj.
rdf:langString Die Union von Lublin oder Lubliner Union begründete 1569 die polnisch-litauische Adelsrepublik (auch Polen-Litauen oder Rzeczpospolita genannt). Zu den Gründen der Union von Lublin zählt, dass das Großfürstentum Litauen im Livländischen Krieg gegen Russland am Rande einer militärischen und politischen Katastrophe stand und einen engeren Schulterschluss mit dem polnischen Königreich suchte. Die Gründung der Adelsrepublik und die Einführung der Wahlmonarchie bot zudem die Gelegenheit, die durch die Kinderlosigkeit des Königs Sigismund II. August drohende Auflösung der seit knapp 200 Jahren bestehende Personalunion, in der sich beide Staaten befanden, zu kompensieren.
rdf:langString La Unión de Lublin (en lituano: Liublino unija; en ucraniano: Лю́блінська у́нія; en bielorruso: Лю́блінская у́нія; en polaco: Unia lubelska) reemplazó la unión personal del Reino de Polonia y del Gran Ducado de Lituania con una unión real y con una monarquía electiva, dado que Segismundo II Augusto Jagellón, el último descendiente de la Dinastía Jagellón, no tuvo descendencia tras tres matrimonios. Además, la autonomía de los prusianos fue en gran parte abandonada. Fue firmada el 1 de julio de 1569 en Lublin (Polonia) y creó un único Estado, la República de las Dos Naciones. Esta República fue gobernada por un solo monarca electo quien cumplía los deberes de Rey de Polonia y de Gran Duque de Lituania y que gobernaba con un Senado común y un parlamento (el Sejm). La Unión fue un fase evolutiva en la alianza polaco-lituana y unión personal, necesitada también por la posición peligrosa de Lituania en las guerras con Rusia.​​​ Si bien constituyó un acontecimiento crucial en la historia de varias naciones, la Unión de Lublin ha sido vista de manera bastante disímil por muchos historiadores. Así, los polacos se concentran en sus aspectos positivos, enfatizando su creación pacífica y voluntaria, tanto como su rol en la propagación de la cultura polaca, mientras que los lituanos son más críticos con la Unión al señalar que estuvo dominada por Polonia. En 2015, los lugares relacionados con la «Unión de Lublin» recibieron el Sello de Patrimonio Europeo, al considerarse esta un importante hito en el desarrollo de los principios de la democracia europea. Están vinculados a la firma de la Unión de Lublin tres monumentos históricos: la Capilla de la Santísima Trinidad, el monumento a la Unión de Lublin y el monasterio dominico.​
rdf:langString L’union de Lublin (en lituanien : Liublino unija ; polonais : Unia lubelska ; ukrainien : Люблінська унія) est un traité politique signé le 1er juillet 1569 à Lublin (Pologne), qui unit le royaume de Pologne et le grand-duché de Lituanie en un seul État, la république des Deux Nations, État dirigé par une monarchie élective.
rdf:langString Persatuan Lublin (bahasa Polski: unia lubelska; bahasa Lituania: Liublino unija) adalah sebuah kesepakatan yang ditandatangani pada tanggal 1 Juli 1569 di Lublin, Polandia. Kesepakatan ini mendirikan sebuah negara baru, yaitu Persemakmuran Polandia-Lituania. Persatuan Lublin menggantikan uni personal Kerajaan Polandia dengan Keharyapatihan Lituania dan mengubahnya menjadi perserikatan yang sesungguhnya. Kesepakatan ini juga menghapuskan sebagian besar otonomi Prusy Królewskie. Sementara itu, Kadipaten Livonia yang telah tergabung dalam sebuah perserikatan dengan Lituania semenjak disepakatinya menjadi wilayah bersama Polandia-Lituania. Kepala negara persemakmuran ini dipilih dengan menggunakan sistem monarki elektif, karena penguasa terakhir dari Dinasti , Sigismund II Augustus, meninggal tanpa dikaruniai oleh penerus meskipun sudah menikah sebanyak tiga kali. Penguasa Persemakmuran menjalankan tugasnya sebagai Raja Polandia dan , dan memerintah bersama dengan Senat dan Parlemen ("Sejm"). Lituania menerima penyatuan ini karena posisi mereka terancam oleh Ketsaran Rusia. Kesepakatan ini merupakan kesepakatan yang sangat penting dalam sejarah beberapa bangsa, walaupun beberapa sejarawan memandangnya dari sudut pandang yang berbeda. Persatuan Lublin kadang-kadang dianggap sebagai saat ketika kelas bangsawan Szlachta (termasuk orang Lituania/Rutenia) mencapai puncak kejayaannya dan mendirikan sebuah demokrasi bangsawan yang berlawanan dengan monarki absolut di negara-negara Eropa lainnya. Beberapa sejarawan juga memusatkan perhatian pada aspek positifnya, seperti sifatnya yang damai, didirikan secara sukarela, dan inklusif, serta membawa kesejahteraan ekonomi dan undang-undang yang baik; di sisi lain, ada pula yang memandang persatuan ini sebagai penyebab ketidakstabilan sosial dan politik yang memicu Pembagian Polandia sekitar 200 tahun kemudian. Beberapa sejarawan Lituania memiliki pandangan yang kritis dan menganggapnya sebagai alat dominasi bangsawan Polandia.
rdf:langString ルブリン合同(ルブリンごうどう)、もしくはルブリン連合(ルブリンれんごう、リトアニア語: Liublino unija; ポーランド語: Unia lubelska)は、1569年7月1日に成立した制度的同君連合である。これにより、ポーランド王国とリトアニア大公国はポーランド・リトアニア共和国に統合された。 実質的には、ポーランドによるリトアニアの併合であり、ポーランド・リトアニア共和国は、選挙された一人の君主(ポーランド王・リトアニア大公)・元老院・合同議会(Sejm)によって統治されることとなった。これは、リトアニア大公国がモスクワ・ロシアとの戦争(リヴォニア戦争を参照)によって危険な状態にあったことが原因だった。 ルブリン合同に対する見方は歴史家によって異なる。ポーランドの歴史家は平和的・自発的な手続きや、制度的な信教の自由、多民族による多文化主義、多くの政治参加者による議会制民主主義などといった(当時の)ポーランドの自由主義とコスモポリタニズムの文化とその理念が広まったこと、など正の側面を強調する。リトアニアの歴史家は、より民族主義的・国粋主義的な立場を採り、リトアニア貴族とポーランド貴族の参政権は平等であったにもかかわらず、リトアニア大公国において文化のが進んだことから、ポーランドによる支配であると主張する。また、連合国の農民は、その他の地域(リトアニアの敵国モスクワ・ロシアなど)よりも自由を手にすることになったと指摘する歴史家もいる。実際に、一部の農民はモスクワ・ロシアから逃げて来ている。
rdf:langString The Union of Lublin (Polish: Unia lubelska; Lithuanian: Liublino unija) was signed on 1 July 1569 in Lublin, Poland, and created a single state, the Polish–Lithuanian Commonwealth, one of the largest countries in Europe at the time. It replaced the personal union of the Crown of the Kingdom of Poland and the Grand Duchy of Lithuania with a real union and an elective monarchy, since Sigismund II Augustus, the last of the Jagiellons, remained childless after three marriages. In addition, the autonomy of Royal Prussia was largely abandoned. The Duchy of Livonia, tied to Lithuania in real union since the Union of Grodno (1566), became a Polish–Lithuanian condominium. The Commonwealth was ruled by a single elected monarch who carried out the duties of King of Poland and Grand Duke of Lithuania, and governed with a common Senate and parliament (the Sejm). The Union is seen by some as an evolutionary stage in the Polish–Lithuanian alliance and personal union, necessitated also by Lithuania's dangerous position in wars with Russia.
rdf:langString L'Unione di Lublino fu un atto politico siglato a Lublino, in Polonia, il 4 luglio 1569, col quale fu sancita la fusione del Regno di Polonia e del Granducato di Lituania in un'unica realtà statale che prese il nome di Repubblica dei due Popoli o Confederazione polacco-lituana. Il nuovo stato fu governato da un monarca elettivo che assunse l'eredità dei sovrani polacchi e dei granduchi lituani, affiancato da un Senato e un parlamento detto Camera dei deputati della Polonia. L'Unione di Lublino rappresentò l'evoluzione della precedente unione personale fra domini polacchi e lituani e fu resa necessaria dalla pericolosa posizione della Lituania nelle guerre con la Russia. Riconosciuta come evento cruciale nella storia di molte nazioni, l'Unione di Lublino è stata osservata e valutata in maniera diversa da molti storici. Alcuni studiosi polacchi hanno esaltato i suoi aspetti positivi, enfatizzandone i tratti di creazione politica volontaria e pacifica e il ruolo fondamentale nella diffusione dell'avanzata cultura polacca. Altri, come , hanno messo in rilievo come l'Unione abbia distolto la Polonia dal consolidamento ad occidente della propria influenza (Slesia e Pomerania governate da rami cadetti della dinastia Piast) rivolgendosi ad oriente per difendere la debole situazione della Lituania su quel fronte. Gli storici lituani sono stati invece più critici nei confronti di questo atto, sottolineando la posizione predominante della Polonia all'interno dell'Unione. La storiografia ufficiale sovietica, per mezzo dei suoi storici inclini a seguire le direttive politiche, allo scopo di giustificare, l'invasione della Polonia nel 1939 a fianco della Germania nazista e la conseguente occupazione dei territori orientali, ha cercato di accreditare la versione secondo la quale la Confederazione non fosse altro che oppressione per le vaste masse di contadini e classi più povere. È anche vero che le condizioni di questi ceti non erano poi peggiori di quelle dei contadini del principato di Moscovia. Va comunque ricordato che con tutti i limiti e le critiche possibili, la Confederazione fu il primo tentativo riuscito di unione tra popoli slavi. In un certo momento della sua storia venne considerata la possibilità di far assurgere l'Ucraina a stato confederato col nuovo nome di Repubblica dei tre Popoli.
rdf:langString 루블린 연합(폴란드어: Unia lubelska, 리투아니아어: Liublino unija) 또는 루블린 합병은 1569년 7월 1일 폴란드 루블린에서 폴란드-리투아니아 연방의 수립을 선언한 사건이다. 이 연합에 따라 폴란드 왕국 왕관령과 리투아니아 대공국의 동군연합은 폴란드-리투아니아 연방이라는 단일 국가가 되었고 폴란드의 국왕이자 리투아니아의 대공이었던 지그문트 2세가 폴란드-리투아니아 연방의 국왕으로 즉위하게 된다. 폴란드-리투아니아 연방은 폴란드 왕국과 리투아니아 대공국 간의 동맹, 동군연합을 단일 국가로 전환한 혁명적인 조치였다. 또한 러시아 차르국을 경계하고 있던 리투아니아 대공국의 관점에서 폴란드 왕국과의 단일 국가 수립은 필수적이었다. 폴란드-리투아니아 연방은 폴란드와 리투아니아 양국이 서로 다른 법률, 군대, 국고, 각료, 행정 제도 등을 유지했지만 귀족 계급인 슐라흐타(Szlachta)가 지배하고 있던 단일 입법부인 세임(Sejm)을 소유했고 하나뿐인 국왕을 선거를 통해 선출하는 선거군주제 방식을 채택했다. 또한 영지를 소유한 모든 귀족이 법적으로 평등했고 수많은 여러 가지 특권을 가졌는데 이를 황금의 자유라고 부르기도 한다. 폴란드-리투아니아 연방의 선거군주제는 1795년 폴란드 분할로 인해 폴란드-리투아니아 연방이 소멸될 때까지 계속되었다.
rdf:langString De Unie van Lublin was een verbond, getekend op 1 juli 1569 in Lublin, tussen Polen, waar toen Sigismund II August I aan de macht was, en het groothertogdom Litouwen. Dit verbond leidde tot het Pools-Litouwse Gemenebest. Dit gemenebest werd geleid door een monarch die de titels van Koning van Polen en Groothertog van Litouwen kreeg. De monarch regeerde samen met een Senaat en een parlement (de Sejm). De Unie was een evolutionaire stap in de alliantie en personele unie van Polen en Litouwen, die nodig was door de enigszins geprangde positie van Litouwen, dat in oorlog was met tsaardom Rusland.
rdf:langString Unia lubelska – porozumienie pomiędzy stanami Korony Królestwa Polskiego i Wielkiego Księstwa Litewskiego zawarte 1 lipca 1569 na sejmie walnym w Lublinie. Określana jako unia realna, w odróżnieniu od poprzednich, wiążących oba państwa tylko osobą władcy (unia personalna). Została przyjęta 28 czerwca, a podpisana 1 lipca 1569, ostatecznie ratyfikowana przez króla 4 lipca 1569. Artykuł 3 potwierdzenia unii lubelskiej przez Zygmunta II Augusta z 4 lipca 1569 roku głosił, iż już Królestwo polskie i Wielkie Księstwo litewskie jest jedno nierozdzielne i nierożne ciało, a także nierożna, ale jedna a spolna Rzeczpospolita, która się ze dwu państw i narodów w jeden lud zniosła i spoiła. W jej wyniku powstało państwo znane w historiografii jako Rzeczpospolita Obojga Narodów – ze wspólnym monarchą, herbem, sejmem, walutą, polityką zagraniczną i obronną – zachowano odrębny skarb, urzędy, wojsko i sądownictwo. Akt unii lubelskiej przechowywany jest w Archiwum Głównym Akt Dawnych.
rdf:langString Лю́блинская у́ния (польск. Unia lubelska) — государственный союз (уния) между Королевством Польским и Великим княжеством Литовским, положивший начало федеративному государству, известному как Речь Посполитая. начался в январе 1569 года и продолжался с перерывами до августа из-за борьбы польской шляхты за доминирование, литовских вельмож — за сохранение самостоятельности. Акт унии был заключён 28 июня 1569 года и 1 июля того же года утверждён раздельно польскими и литовскими депутатами на общем сейме в Люблине. 4 июля уния была ратифицирована королём польским и великим князем литовским Сигизмундом II Августом. Заключение унии объясняется необходимостью укрепления позиций Великого княжества Литовского, стоявшего на грани военной и политической катастрофы в Ливонской войне и воспринимавшего унию как вынужденную меру, вызванную главным образом «московской угрозой». Под прямое управление Короны Польской по условиям Люблинской унии были переданы обширные территории Литовской Руси — Подляшье, Волынь, Подолье и Среднее Поднепровье, ранее принадлежавшие Великому княжеству Литовскому. Ввиду значительно более высокого потенциала Польши Люблинская уния означала фактическое поглощение литовского государства польским, а также начало процесса полонизации литовской и русской шляхты.
rdf:langString A União de Lublin (lituano: Liublino unija; ucraniano: Лю́блінська у́нія; bielorrusso: Лю́блінская ву́нія; polonês: Unia lubelska) foi um ato político, assinado em 1 de julho de 1569, em Lublin, Polônia, que transformou o Reino da Polônia e o Grão-Ducado da Lituânia em um único estado, a República das Duas Nações. A República foi governada por um único monarca eleito que continuou com as funções de Rei polonês e Grão-duque da Lituânia governando juntamente com o Senado e o parlamento (a Sejm). A União foi um estágio evolutivo da aliança polaco-lituana e união pessoal, necessária devido a perigosa posição da Lituânia nas guerras com a Rússia. Constituindo um evento crucial na história de diversas nações, a União de Lublin tem sido vista de forma bem diferente por diversos historiadores. Historiadores poloneses concentraram-se no seu aspecto positivo, enfatizando a sua criação pacífica, voluntária e o seu papel na propagação da cultura polonesa. Historiadores lituanos são mais críticos em relação à união, apontando que ela foi dominada pela Polônia. Historiadores russos e especialmente os bielorrussos e ucranianos enfatizam que apesar de seu interesse pela nobreza, a República nada fez além de oprimir seus camponeses (embora a situação dos camponeses na República não tenha sido pior daquela dos camponeses na Moscóvia).
rdf:langString Лю́блінська у́нія 1569 (від лат. unia — союз) (пол. Unia lubelska; лит. Liublino unija; біл. Лю́блінская у́нія) — угода про об'єднання Королівства Польського та Великого князівства Литовського в союз держав — Річ Посполиту (пол. Rzeczpospolita Obojga Narodów; лат. Res Publica Utriusque Nationis — Спільна Справа Обох Народів). Унію затверджено в місті Любліні 1 липня 1569 року.
rdf:langString 盧布林聯合(立陶宛語:Liublino unija;波蘭語:Unia lubelska)是在1569年7月1日成立的一個共主邦聯。隨著盧布林聯合的成立,波蘭立陶宛聯邦誕生:波蘭王國、立陶宛大公國和高度自治的皇家普魯士正式合併。兩國結盟後被正式稱為聯邦(Rzeczpospolita)。波兰-立陶宛由原来的君合国(共主邦联)转变为选王制的政合国。
xsd:nonNegativeInteger 22848

data from the linked data cloud