Unintended consequences

http://dbpedia.org/resource/Unintended_consequences an entity of type: Thing

On nomme effet pervers un résultat non désiré et fâcheux d'une action qui se retourne contre les intentions de ceux qui l'ont engagée, selon la formule « l'enfer est pavé de bonnes intentions ». rdf:langString

Dalam ilmu sosial, konsekuensi yang tidak diinginkan atau dampak yang tidak diharapkan adalah hasil dari tindakan yang tak diinginkan atau diperkirakan. Istilah tersebut dipopulerkan pada abad kedua puluh oleh pakar sosiologi Amerika Serikat Robert K. Merton. rdf:langString

意図せざる結果（いとせざるけっか、unintended consequences）は、社会科学において、意図されておらず、または予見されていなかった、目的を持った行動の結果。この用語は、20世紀にアメリカ合衆国の社会学者ロバート・キング・マートンによって広められた。 rdf:langString

في العلوم الاجتماعية، العواقب غير المقصودة (أو العواقب غير المتوقعة) هي النتائج غير المتوقع حدوثها وغير مقصودة من عملية أو فِعْل معين. شاع هذا المصطلح في القرن العشرين على يد عالم الاجتماع الأمريكي روبرت ميرتون. يمكن تجميع العواقب غير المقصودة في ثلاث مجموعات: rdf:langString

Nezamýšlené důsledky lidského jednání je pojem používaný převážně v sociologii. Může se týkat i jiných tvorů, například delfínů. Jedná se o výsledky jednání, které nebyly očekávány. Ukazuje, že naše konání může mít i jiné důsledky, než si přejeme. Sociologové zásadně rozlišují mezi záměrem jednání – tím co máme v úmyslu – a nezamýšlenými důsledky, které toto jednání přináší. Termín byl propagován ve dvacátém století americkým sociologem Robertem K. Mertonem. je jednání účelové. Člověk má na počátku svého jednání v představě nějaký cíl, k jehož uskutečnění se snaží dospět. Ve skutečnosti se však setkáváme i s důsledky, které nebyly cílem jednání nikoho ze zúčastněných. Důsledky nezamýšlené však nemusí být nutně nežádoucí, stejně tak jako zamýšlené jsou sice vždy žádoucí, ale ne vždy poziti rdf:langString

In der Geschichte und den Sozialwissenschaften sind unbeabsichtigte Folgen Resultate von Handlungen, die nicht beabsichtigt waren. Diese Folgen können absehbar oder nicht absehbar sein, sind aber stets ein logisches oder wahrscheinliches Resultat der Handlung. Beispielsweise spekulierten einige Historiker, dass es ohne den für Deutschland erniedrigenden Friedensvertrag von Versailles nicht zum Zweiten Weltkrieg gekommen wäre. In dieser Sichtweise wäre der Krieg eine unbeabsichtigte Folge des Vertrags. Das Konzept existiert seit langem, wurde aber erst im 20. Jahrhundert durch den Soziologen Robert K. Merton popularisiert. rdf:langString

Se denominan consecuencias imprevistas a aquellos resultados no esperados o no anticipados de la acción humana. El estudio académico de tal situación fue introducido formalmente por el sociólogo norteamericano Robert K. Merton, para quien el término significa resultados que no son imaginados o previstos (limitados) por la intención original del actor social. En la sección que sigue algunos ejemplos han sido seleccionados para resaltar la manera, a veces controvertida, con que se puede seleccionar criterios para considerar resultados ya sea negativos o positivos. rdf:langString

In the social sciences, unintended consequences (sometimes unanticipated consequences or unforeseen consequences) are outcomes of a purposeful action that are not intended or foreseen. The term was popularised in the twentieth century by American sociologist Robert K. Merton and expanded by economist Thomas Sowell and psychologist Stuart Vyse. Unintended consequences can be grouped into three types: rdf:langString

В общественных науках, непреднамеренные последствия (иногда неожиданные последствия, непредвиденные последствия или несчастные случаи) — вызванные целенаправленным действием неожиданные, непредвиденные и непреднамеренные результаты. Термин популяризовал в двадцатом веке американский социолог Роберт Кинг Мертон. Непреднамеренные последствия могут быть сгруппированы в три типа: rdf:langString

rdfs:label

rdf:langString عواقب غير مقصودة

rdf:langString Nezamýšlené důsledky

rdf:langString Unbeabsichtigte Folgen

rdf:langString Consecuencias imprevistas

rdf:langString Effet pervers

rdf:langString Konsekuensi yang tidak diinginkan

rdf:langString 意図せざる結果

rdf:langString Непреднамеренные последствия

rdf:langString Unintended consequences

dbpedia-owl:wikiPageID

xsd:integer 97517

dbpedia-owl:wikiPageRevisionID

xsd:integer 1108916371

dbpedia-owl:abstract

rdf:langString Nezamýšlené důsledky lidského jednání je pojem používaný převážně v sociologii. Může se týkat i jiných tvorů, například delfínů. Jedná se o výsledky jednání, které nebyly očekávány. Ukazuje, že naše konání může mít i jiné důsledky, než si přejeme. Sociologové zásadně rozlišují mezi záměrem jednání – tím co máme v úmyslu – a nezamýšlenými důsledky, které toto jednání přináší. Termín byl propagován ve dvacátém století americkým sociologem Robertem K. Mertonem. je jednání účelové. Člověk má na počátku svého jednání v představě nějaký cíl, k jehož uskutečnění se snaží dospět. Ve skutečnosti se však setkáváme i s důsledky, které nebyly cílem jednání nikoho ze zúčastněných. Důsledky nezamýšlené však nemusí být nutně nežádoucí, stejně tak jako zamýšlené jsou sice vždy žádoucí, ale ne vždy pozitivní. Merton se pokusil aplikovat systematickou analýzu problému nezamýšlených důsledků úmyslných činů, které mají vyvolat sociální změny. V poslední době, zákon nezamýšlených důsledků začal být používán jako rčení nebo , že zásah do komplexního systému má tendenci vytvářet neočekávané a často nežádoucí výsledky. Mezi nezamýšlené důsledky jednání patří i například tzv. bumerangový efekt, tj. metaforické vyjádření převráceného výsledku jednání, resp, výsledku, který se obrací proti původnímu aktérovi, a dále pojem “latentní funkce”, který označuje účinek nějakého sociálního jednání, jenž nebyl jednajícím ani zamýšlen, ani vnímán. Opakem pojmu je pak "funkce manifestní", označující důsledek, který původnímu záměru jednajícího možná odpovídá, především však je vnímán. Dalším příkladem je i systém meritokracie, kde je prosperita jedince ideálně závislá především na jeho vlastních schopnostech a výkonu. Není zde totiž přímé spojení mezi jedince a celku, s čímž operuje i teorie nezamýšlených důsledků jednání. Mezi největší témata této kategorie patří nepochybně i samotný vznik (nezamýšlený důsledek nikoli vědomého, nýbrž pudového jednání bezprostředních živočišných předchůdců člověka), právě tak jako hrozba nikým vlastně nechtěného násilného zániku lidského rodu.

rdf:langString في العلوم الاجتماعية، العواقب غير المقصودة (أو العواقب غير المتوقعة) هي النتائج غير المتوقع حدوثها وغير مقصودة من عملية أو فِعْل معين. شاع هذا المصطلح في القرن العشرين على يد عالم الاجتماع الأمريكي روبرت ميرتون. يمكن تجميع العواقب غير المقصودة في ثلاث مجموعات: * «فائدة غير متوقعة»: وهي فائدة إيجابية غير متوقع (ويشار إليها أيضاً بالحظ أو السرنديبية أو المفاجأة). * «عيب غير متوقع»: وهو محدِّد غير متوقع يحدث مع التأثير المطلوب لمخطط سياسة ما (على سبيل المثال الري يوفر الناس بالمياه للزراعة لكنه قد يزيد من الأمراض المنقولة عن طريق المياه التي لها أثار صحية مدمّرة كداء البلهارسيات).). * «نتيجة منحرفة»: النتيجة المنحرفة هو حدوث عكس ما كان مرجوّاً (عندما يزيد الحلّ المرجو المشكلة سوءاً). ويسمى ذلك أحياناً بـ«نتائج عكسية».

rdf:langString Se denominan consecuencias imprevistas a aquellos resultados no esperados o no anticipados de la acción humana. El estudio académico de tal situación fue introducido formalmente por el sociólogo norteamericano Robert K. Merton, para quien el término significa resultados que no son imaginados o previstos (limitados) por la intención original del actor social. Esta situación es generalmente descrita como obedeciendo a una Ley de las consecuencias imprevistas, la cual estipularía que cualquier acción humana, especialmente las que envuelven o afectan a grupos humanos extensos, tendrá consecuencias no anticipadas o calculadas. Usualmente se percibe que tales consecuencias serán - en especial en relación con sistemas socio-económicos - no deseables. Desde este punto de vista se puede percibir la ley como una aplicación a sistemas humanos de la Ley de Murphy: dado un sistema social de suficiente complejidad, toda acción que pueda tener consecuencias negativas las tendrá. Esta interpretación es comúnmente utilizada para oponerse a cualquier propuesta de modificación a una situación dada - especialmente aquellas propuestas que intentan introducir "mejoras" -. Si se implementa A, habrá posibles consecuencias imprevistas que pueden ser negativas, las que incluso podrían empeorar la situación que se busca remediar; "Incluso la regulación bien intencionada muchas veces produce consecuencias imprevistas que convierten pequeños problemas en grandes." A pesar de que lo anterior es obviamente posible, es necesario notar que las consecuencias imprevistas no solo pueden ser negativas. Y que la concepción misma de que sería considerable como un resultado negativo o positivo, está abierto a percepciones tanto sociales como individuales más amplias (consultar por ejemplo [Consecuencialismo]). En la sección que sigue algunos ejemplos han sido seleccionados para resaltar la manera, a veces controvertida, con que se puede seleccionar criterios para considerar resultados ya sea negativos o positivos.

rdf:langString In der Geschichte und den Sozialwissenschaften sind unbeabsichtigte Folgen Resultate von Handlungen, die nicht beabsichtigt waren. Diese Folgen können absehbar oder nicht absehbar sein, sind aber stets ein logisches oder wahrscheinliches Resultat der Handlung. Beispielsweise spekulierten einige Historiker, dass es ohne den für Deutschland erniedrigenden Friedensvertrag von Versailles nicht zum Zweiten Weltkrieg gekommen wäre. In dieser Sichtweise wäre der Krieg eine unbeabsichtigte Folge des Vertrags. Das Konzept existiert seit langem, wurde aber erst im 20. Jahrhundert durch den Soziologen Robert K. Merton popularisiert. Unbeabsichtigte Folgen lassen sich grob in drei Kategorien einteilen: * ein positiver Effekt, auch Serendipität oder Unverhoffter Gewinn. * ein perverser Effekt, der das Gegenteil des Beabsichtigten darstellen kann. * ein negativer Effekt, wo zwar häufig das Beabsichtigte eintritt, allerdings gleichzeitig negative Folgen auftreten.

rdf:langString On nomme effet pervers un résultat non désiré et fâcheux d'une action qui se retourne contre les intentions de ceux qui l'ont engagée, selon la formule « l'enfer est pavé de bonnes intentions ».

rdf:langString Dalam ilmu sosial, konsekuensi yang tidak diinginkan atau dampak yang tidak diharapkan adalah hasil dari tindakan yang tak diinginkan atau diperkirakan. Istilah tersebut dipopulerkan pada abad kedua puluh oleh pakar sosiologi Amerika Serikat Robert K. Merton.

rdf:langString In the social sciences, unintended consequences (sometimes unanticipated consequences or unforeseen consequences) are outcomes of a purposeful action that are not intended or foreseen. The term was popularised in the twentieth century by American sociologist Robert K. Merton and expanded by economist Thomas Sowell and psychologist Stuart Vyse. Unintended consequences can be grouped into three types: * Unexpected benefit: A positive unexpected benefit (also referred to as luck, serendipity or a windfall). * Unexpected drawback: An unexpected detriment occurring in addition to the desired effect of the policy (e.g., while irrigation schemes provide people with water for agriculture, they can increase waterborne diseases that have devastating health effects, such as schistosomiasis). * Perverse result: A perverse effect contrary to what was originally intended (when an intended solution makes a problem worse).

rdf:langString 意図せざる結果（いとせざるけっか、unintended consequences）は、社会科学において、意図されておらず、または予見されていなかった、目的を持った行動の結果。この用語は、20世紀にアメリカ合衆国の社会学者ロバート・キング・マートンによって広められた。

rdf:langString В общественных науках, непреднамеренные последствия (иногда неожиданные последствия, непредвиденные последствия или несчастные случаи) — вызванные целенаправленным действием неожиданные, непредвиденные и непреднамеренные результаты. Термин популяризовал в двадцатом веке американский социолог Роберт Кинг Мертон. Непреднамеренные последствия могут быть сгруппированы в три типа: * Неожиданная польза: Положительная, неожиданная выгода (также называемая удачей). * Неожиданный недостаток: Негативный, неожиданный вред, полученный в дополнение к желаемому результату (например, ирригация предоставляет воду для сельского хозяйства, но может увеличить заболеваемость находящимися в воде паразитами, такими как шистосомоз). * Противоположный результат: Полученный эффект, противоположный изначально планируемому (когда преднамеренное решение делает проблему хуже. См. эффект кобры).

data from the linked data cloud