Szlachta

http://dbpedia.org/resource/Szlachta an entity of type: Thing

Szlachta (čti: šlachta, srov. s českým výrazem „šlechta“) je název, kterým byla označována aristokratická třída v Polském království a Litevském velkoknížectví, které v různých obdobích společně tvořily Polsko-litevskou unii. rdf:langString
Die Szlachta [ʂlaxta], (vom altdt. slahta „Geschlecht“ oder polnisch szlachcic und z lachciców „von den “) ist die polnische Bezeichnung für die Gesamtheit des polnischen Adels. Dazu gehörten die mächtigen Magnaten (der polnische Hochadel) ebenso wie der – sehr verbreitete – kleine Landadel und Stadtadel. rdf:langString
La szlachta [ŝlaĥta] estis laŭleĝe privilegiita nobela klaso en la Reĝlando Pollando. Ĝi gajnis instituciajn privilegiojn inter 1333 kaj 1370 dum la regado de Kazimiro la 3-a (la Granda). En 1413, sekvante serion de personaj unioj inter la Grandprinclando Litovio kaj la Reĝlando Pollando, la ekzistanta nobelaro de Litovio ankaŭ membriĝis en la szlachta. rdf:langString
Le terme français noblesse polonaise (szlachta) englobe la haute noblesse et la grande noblesse titrée (aristocratie) ainsi que la moyenne et la petite noblesse de la République des Deux Nations (Pologne-Lituanie), appelée aussi "République nobiliaire" du fait de l'importance numérique et politique des nobles. En effet, les armoiries et les privilèges d’état nobiliaire étaient le partage aussi bien des membres de la petite noblesse que de grands magnats de la haute noblesse. En Pologne, la noblesse en tant qu'ordre social a été abolie par la constitution en 1921. rdf:langString
Szlachta (av polska "szlachta" eller forntyska "slahta" - ätt) - adeln i Polen, de ukrainska vojvodskapen och det Litauiska storfurstendömet (se Rzeczpospolita: Polsk-litauiska samväldet). Utgjorde cirka 6–10 procent av Polens befolkning på 1700-1800-talet, vilket något översteg andelen av adelsfolk i andra länder. Szlachta-adeln avskaffades 1921. En adelsman kallades "szlachcic" medan en adelsdam kallades "szlachcianka". rdf:langString
Szlachta foi a classe dos nobres na Polônia e no Grão-Ducado da Lituânia, cuja união dos dois países formou a República das Duas Nações. A szlachta surgiu na Idade Média e existiu através do século XVIII e no XIX. Tradicionalmente, seus membros eram proprietários de terras, geralmente na forma de latifúndios. A szlachta gozou de substanciais e quase exclusivos privilégios políticos até as Partições da República das Duas Nações no século XVIII. As distinções da nobreza foram oficialmente abolidas pela Constituição da Polônia de março de 1921, entretanto a qualidade de membro da szlachta permanece sendo reivindicada amplamente em várias camadas da sociedade polonesa, dentro e fora do país. rdf:langString
什拉赫塔又譯成眾議院貴族、施拉赤塔(波蘭語:szlachta,立陶宛語:šlėkta)是廣義、狹義下的波蘭貴族稱謂,包含了波蘭王國、立陶宛大公国、以及兩國在1569年合并为波蘭立陶宛聯邦的貴族階級,也含括了在他们的影响下逐渐的地方,如普鲁士公国、魯塞尼亞即現代烏克蘭與白羅斯的贵族稱謂。 什拉赫塔約占波蘭立陶宛人口的8─10%,政治上奉行波蘭選王制和貴族民主制,宗教為羅馬公教佔主流(17世紀中期以後),文化與意識形態則是萨尔马提亚主义(18世紀中期以前)。貴族身分的認同即使到1795年波蘭被滅後,仍頑強的延續了下來。然而,因為波蘭貴族積極參與1863年的一月起義,沙俄在1864年報復性地頒布了「波-立農奴解放令」,將波蘭貴族的經濟基礎幾乎摧毀掉。 rdf:langString
شلختا (، exonym : Nobility ) كانت طبقة نبيلة متميزة قانونًا في مملكة بولندا وفي دوقية ليتوانيا الكبرى. بعد اتحاد لوبلان عام 1569، أصبحت الدوقية الكبرى والمملكة المجاورة لها دولة واحدة هي الكومنولث البولندي اللتواني. rdf:langString
Szlachta (IPA ([ˈʂlaxta]) ( ? i en polonès) era el nom de la noblesa al Regne de Polònia i el Gran Ducat de Lituània. La unió de tots dos països va formar la Confederació de Polònia i Lituània. La szlachta va sorgir a l'edat mitjana i va existir a través dels segles inclosos el segle xix i principis del segle xx. Tradicionalment, els seus membres eren propietaris de les terres, en general en forma de latifundis. rdf:langString
Szlachta (pronunciado [ˈʃlaxta], /shlájta/) era el nombre coloquial de la nobleza en el Reino de Polonia y el Gran Ducado de Lituania. La unión de ambos países formó la llamada República de las Dos Naciones. La szlachta surgió en la Edad Media y existió a través de los siglos incluidos el siglo XIX y principios del siglo XX. Tradicionalmente, sus miembros eran propietarios de las tierras, generalmente en forma de latifundios. La szlachta gozó de sustanciales y casi exclusivos privilegios políticos hasta los Repartos de Polonia ya casi en el siglo XIX. Las distinciones de la nobleza fueron oficialmente abolidas por la de marzo de 1921 (aunque parcialmente restablecidas por la de 1935). Entretanto la calidad de miembro de la szlachta permanece siendo reivindicada en algunos círculos de la rdf:langString
Szlachta (, eksonim: kebangsawanan) adalah kelas bangsawan istimewa di Kerajaan Polandia, Keharyapatihan Lituania, Rutenia, Samogitia (setelah Uni Lublin, keduanya menjadi satu negara, Persemakmuran Polandia-Lituania), dan Hetmanat Cossack. Kelas bangsawan ini mulai memperoleh keistimewaan dari tahun 1333 hingga 1370 di Kerajaan Polandia pada masa Raja Kazimierz III yang Agung. Pada tahun 1413, setelah berdirinya beberapa uni personal sementara antara Keharyapatihan Lituania dengan Polandia, - secara resmi bergabung dengan kelas sosial ini. Setelah wilayah Persemakmuran Polandia-Lituania (1569–1795) meluas, keanggotaan kelas bangsawan ini juga mencakup pemimpin dan Livonia. rdf:langString
The szlachta (Polish: [ˈʂlaxta], endonym) were the noble estate of the realm in the Kingdom of Poland, the Grand Duchy of Lithuania, and the Polish–Lithuanian Commonwealth who, as a class, had the dominating position in the state, exercising extensive political rights and power. Szlachta as a class differed significantly from the feudal nobility of Western Europe. The estate was officially abolished in 1921 by the March Constitution. rdf:langString
Con szlachta (IPA: [ˈʂlaxta]), termine polacco che sta per nobiltà, si fa riferimento all'aristocrazia che esercitò ampia influenza a livello giudiziario, amministrativo, culturale e, soprattutto, governativo nel Regno di Polonia, nel Granducato di Lituania e nella Confederazione polacco-lituana, in virtù dei numerosi diritti politici di cui godeva e che accrebbe nel corso dei secoli. rdf:langString
슐라흐타(폴란드어: szlachta)는 폴란드 왕국에서 법적 특권, 참정권을 가졌던 사회 계급이나 그 계급에 속해 있던 귀족 작위를 뜻한다. 슐라흐타는 폴란드어로 "귀족"을 뜻한다. 이 계급은 폴란드 왕국과 리투아니아 대공국 간의 동군연합, 폴란드-리투아니아 연방, 루테니아로 확산되었다. 10세기부터 영지를 소유한 지주와 기사 사이에서 슐라흐타 사회가 형성되었으며 13세기부터 15세기까지는 왕실의 칙령에 의해 정치적 특권, 법적 특권을 받는 기사 계급으로 성장했다. 슐라흐타는 빈부 격차나 직업상의 상하 관계가 있었지만 법적으로는 평등한 정치적 권리를 갖고 있었다. 폴란드-리투아니아 연방 시대에 슐라흐타 계급을 갖고 있던 귀족들은 폴란드-리투아니아 연방 전체 인구의 약 8%에 불과했다. 그렇지만 폴란드-리투아니아 연방의 단일 입법부인 세임(Sejm, 의회), 국정 자문기관인 추밀원을 소유했으며 의회의 입법권, 국왕 선출권을 행사했을 정도로 폴란드-리투아니아 연방의 국정을 주도했다. 또한 슐라흐타는 법적으로 평등한 정치적 권리를 갖고 있었고 수많은 여러 가지 특권을 가졌는데 이를 황금의 자유라고 부르기도 한다. rdf:langString
De szlachta is de naam die sinds 1572 aan de adel van het kieskoninkrijk Polen-Litouwen werd gegeven. Ongeveer 8% van de Pools-Litouwse bevolking behoorde tot deze zeer bevoorrechte adelstand, die zijn welvaart voornamelijk haalde uit de opbrengst van zijn landerijen. rdf:langString
シュラフタ、シラフタ、シュリャーフタ(ポーランド語:szlachta [ˈʂlaxta];ルーシ語:шляхта)は、ポーランド王国で法的特権参政権を持つ社会階級、ないしそこに所属する「貴族」。のちにその資格がポーランド・リトアニア連合、ポーランド・リトアニア共和国、ポーランド立憲王国のポーランド、リトアニア、ルーシ(ウクライナ・ベラルーシ)の各地方に拡大した。 伝統的に、シュラフタ階級になれた者は地主であったとされ、19世紀末まで政治的そして法的特権を交渉により獲得し維持していた。各シュラフタは貧富の差や職業上の上下関係はあるものの、平等な政治的権利を持っていた。 ポーランド・リトアニア連合におけるシュラフタは、古代ローマにおいて寡頭支配を行ったローマ市民と類似する。シュラフタは社会階級ではなく、どちらかといえばヒンドゥー社会のカースト制度におけるクシャトリヤのような世襲身分だった。便宜的に「ポーランド貴族」と呼ばれることもある。 rdf:langString
Szlachta polska – stan społeczny istniejący w Koronie Królestwa Polskiego, Rzeczypospolitej Obojga Narodów oraz na obecnych ziemiach polskich, litewskich, łotewskich, białoruskich i ukraińskich, funkcjonujący w czasie zaborów do 1921 roku, kiedy prawnie został zniesiony na mocy konstytucji. Powstała z przekształcenia się stanu rycerskiego w szlachecki. Samo szlachectwo nie dawało pełni praw, dopiero w powiązaniu z ziemiaństwem stanowiło obywatelstwo i stwarzało możliwości korzystania ze wszystkich wolności szlacheckich. rdf:langString
Польська шляхта — соціальний стан, що існував в Польському королівстві, Речі Посполитій і після поділів у трьох імперіях до скасування у 1921 році за конституцією. Польська шляхта утворилася із лицарів. * Польська шляхта між 1333-1434 роками. * Польська шляхта між 1576–1586 роками. * Польська шляхта між 1697–1795 роками. rdf:langString
Шля́хта (польск. szlachta, предположительно от древневерхненемецкого slahta — род) — дворянство в Королевстве Польском, Великом княжестве Литовском, а после Люблинской унии 1569 года и Речи Посполитой. Кроме того, имело место в Российской империи (до начала XIX века, в южных окраинах Российской империи до конца XIX в.), а также в некоторых других государствах. В Чехии (Šlechta) и в Словакии (Šľachta), как и в странах, бывших когда-то частью Речи Посполитой (Польше, Украине, Белоруссии (Шляхта, Šliachta) и Литве (Šlėkta)), шляхтой также называется и дворянство вообще. rdf:langString
rdf:langString Szlachta
rdf:langString شلختا
rdf:langString Szlachta
rdf:langString Szlachta
rdf:langString Szlachta
rdf:langString Σλάχτα
rdf:langString Szlachta
rdf:langString Nobleza de Polonia y Lituania
rdf:langString Szlachta
rdf:langString Szlachta
rdf:langString Noblesse polonaise
rdf:langString シュラフタ
rdf:langString 슐라흐타
rdf:langString Szlachta (adel)
rdf:langString Szlachta w Polsce
rdf:langString Szlachta
rdf:langString Шляхта
rdf:langString Szlachta
rdf:langString 什拉赫塔
rdf:langString Польська шляхта
xsd:integer 29050
xsd:integer 1124227211
rdf:langString right
rdf:langString Jan Zamoyski, Hetman, Grand Crown Chancellor and a representative of Sarmatism.
rdf:langString A Polish Nobleman, by Rembrandt . The subject's Polish identity and garb are unclear.
rdf:langString Rembrandt van Rijn - A Polish nobleman.jpg
rdf:langString Jan Zamoyski.PNG
rdf:langString in letter to his brother Krzysztof
rdf:langString Although born a Lithuanian and a Lithuanian I shall die, I must use the Polish idiom in my homeland.
xsd:integer 138 150
rdf:langString Szlachta (čti: šlachta, srov. s českým výrazem „šlechta“) je název, kterým byla označována aristokratická třída v Polském království a Litevském velkoknížectví, které v různých obdobích společně tvořily Polsko-litevskou unii.
rdf:langString Szlachta (IPA ([ˈʂlaxta]) ( ? i en polonès) era el nom de la noblesa al Regne de Polònia i el Gran Ducat de Lituània. La unió de tots dos països va formar la Confederació de Polònia i Lituània. La szlachta va sorgir a l'edat mitjana i va existir a través dels segles inclosos el segle xix i principis del segle xx. Tradicionalment, els seus membres eren propietaris de les terres, en general en forma de latifundis. La szlachta va gaudir de substancials i quasi exclusius privilegis polítics fins al repartiment de Polònia ja quasi al segle xix. Les distincions de la noblesa van ser oficialment abolides per la Constitució de Polònia de març de 1921, encara que parcialment restablertes per la Constitució de 1935. Mentrestant la qualitat de membre de la szlachta roman estant reivindicada en alguns cercles de la societat polonesa, dins i fora del país. En dir d'autors com i Czesław Miłosz, la «noblesa» posseïa la seva pròpia cultura, la seva pròpia escala de valors i el seu propi estil de vida.«Estant tan nombrosa, el conjunt de les seves formes de ser i actuar van influir àmpliament a la resta de la societat que es va impregnar de moltes d'elles. Alguns aspectes de la seva influència cultural poden veure's també a la Polònia actual».
rdf:langString شلختا (، exonym : Nobility ) كانت طبقة نبيلة متميزة قانونًا في مملكة بولندا وفي دوقية ليتوانيا الكبرى. بعد اتحاد لوبلان عام 1569، أصبحت الدوقية الكبرى والمملكة المجاورة لها دولة واحدة هي الكومنولث البولندي اللتواني. أصول شلختا غامضة ولها العديد من النظريات. تقليديًا، كان أعضاؤها ، وغالبًا ما يكون ذلك في شكل «ممتلكات مانورية» أو ما يسمى بالعلامات التجارية. فاز النبلاء بامتيازات سياسية وقانونية كبيرة ومتنامية لنفسها طوال تاريخها بأكمله حتى تراجع ونهاية الكومنولث البولندي الليتواني في أواخر القرن الثامن عشر. وبصرف النظر عن تقديم ضباط للجيش، من بين التزاماته المدنية الرئيسية تم انتخاب الملك، بالإضافة إلى ملء الأدوار الاستشارية وفخرية في المحكمة.
rdf:langString Die Szlachta [ʂlaxta], (vom altdt. slahta „Geschlecht“ oder polnisch szlachcic und z lachciców „von den “) ist die polnische Bezeichnung für die Gesamtheit des polnischen Adels. Dazu gehörten die mächtigen Magnaten (der polnische Hochadel) ebenso wie der – sehr verbreitete – kleine Landadel und Stadtadel.
rdf:langString La szlachta [ŝlaĥta] estis laŭleĝe privilegiita nobela klaso en la Reĝlando Pollando. Ĝi gajnis instituciajn privilegiojn inter 1333 kaj 1370 dum la regado de Kazimiro la 3-a (la Granda). En 1413, sekvante serion de personaj unioj inter la Grandprinclando Litovio kaj la Reĝlando Pollando, la ekzistanta nobelaro de Litovio ankaŭ membriĝis en la szlachta.
rdf:langString Szlachta (pronunciado [ˈʃlaxta], /shlájta/) era el nombre coloquial de la nobleza en el Reino de Polonia y el Gran Ducado de Lituania. La unión de ambos países formó la llamada República de las Dos Naciones. La szlachta surgió en la Edad Media y existió a través de los siglos incluidos el siglo XIX y principios del siglo XX. Tradicionalmente, sus miembros eran propietarios de las tierras, generalmente en forma de latifundios. La szlachta gozó de sustanciales y casi exclusivos privilegios políticos hasta los Repartos de Polonia ya casi en el siglo XIX. Las distinciones de la nobleza fueron oficialmente abolidas por la de marzo de 1921 (aunque parcialmente restablecidas por la de 1935). Entretanto la calidad de miembro de la szlachta permanece siendo reivindicada en algunos círculos de la sociedad polaca, dentro y fuera del país. Al decir de autores como y Czesław Miłosz, la Nobleza poseía su propia cultura, su propia escala de valores y su propio estilo de vida. “Siendo tan numerosa, el conjunto de sus formas de ser y actuar influyó ampliamente en el resto de la sociedad, que se impregnó de muchas de ellas. Algunos aspectos de su influencia cultural pueden verse incluso en la Polonia actual”.
rdf:langString Le terme français noblesse polonaise (szlachta) englobe la haute noblesse et la grande noblesse titrée (aristocratie) ainsi que la moyenne et la petite noblesse de la République des Deux Nations (Pologne-Lituanie), appelée aussi "République nobiliaire" du fait de l'importance numérique et politique des nobles. En effet, les armoiries et les privilèges d’état nobiliaire étaient le partage aussi bien des membres de la petite noblesse que de grands magnats de la haute noblesse. En Pologne, la noblesse en tant qu'ordre social a été abolie par la constitution en 1921.
rdf:langString Szlachta (, eksonim: kebangsawanan) adalah kelas bangsawan istimewa di Kerajaan Polandia, Keharyapatihan Lituania, Rutenia, Samogitia (setelah Uni Lublin, keduanya menjadi satu negara, Persemakmuran Polandia-Lituania), dan Hetmanat Cossack. Kelas bangsawan ini mulai memperoleh keistimewaan dari tahun 1333 hingga 1370 di Kerajaan Polandia pada masa Raja Kazimierz III yang Agung. Pada tahun 1413, setelah berdirinya beberapa uni personal sementara antara Keharyapatihan Lituania dengan Polandia, - secara resmi bergabung dengan kelas sosial ini. Setelah wilayah Persemakmuran Polandia-Lituania (1569–1795) meluas, keanggotaan kelas bangsawan ini juga mencakup pemimpin dan Livonia. Asal usul kelas szlachta masih misterius, walaupun terdapat beberapa hipotesis yang telah diajukan. Kemungkinan anggota-anggota szlachta sebelumnya merupakan pemilik properti yang disebut . Para bangsawan secara perlahan memperoleh keistimewaan politik dan hukum hingga periode kemunduran Persemakmuran pada akhir abad ke-18. Selama Pembagian Polandia dari tahun 1772 hingga 1795, anggota kelas bangsawan ini mulai kehilangan keistimewaan dan status sosial mereka. Semenjak itu pula, status kebangsawanan bergantung pada kebijakan tiga negara yang membagi Polandia: Kekaisaran Rusia, Kerajaan Prusia dan Monarki Habsburg. Keistimewaan hukum szlachta pada akhirnya dihapuskan secara resmi oleh Republik Polandia Kedua setelah ditetapkannya pada tahun 1921.
rdf:langString The szlachta (Polish: [ˈʂlaxta], endonym) were the noble estate of the realm in the Kingdom of Poland, the Grand Duchy of Lithuania, and the Polish–Lithuanian Commonwealth who, as a class, had the dominating position in the state, exercising extensive political rights and power. Szlachta as a class differed significantly from the feudal nobility of Western Europe. The estate was officially abolished in 1921 by the March Constitution. The origins of the szlachta are obscure and the subject of several theories. Traditionally, its members owned land (allods), often folwarks. The szlachta secured substantial and increasing political power and rights throughout its history, beginning with the reign of King Casimir III the Great between 1333 and 1370 in the Kingdom of Poland until the decline and end of the Polish–Lithuanian Commonwealth in the late 18th century. Apart from providing officers for the army, its chief civic obligations included electing the monarch and filling honorary and advisory roles at court that would later evolve into the upper legislative chamber, the Senate. The szlachta electorate also took part in the government of the Commonwealth via the lower legislative chamber of the Sejm (bicameral national parliament), composed of representatives elected at local sejmiks (local szlachta assemblies). Sejmiks performed various governmental functions at local levels, such as appointing officials and overseeing judicial and financial governance, including tax-raising. The szlachta assumed various governing positions, including voivode, marshal of voivodeship, castellan, and starosta. In 1413, following a series of tentative personal unions between the Grand Duchy of Lithuania and the Crown of the Kingdom of Poland, the existing Lithuanian-Ruthenian nobility formally joined the szlachta. As the Polish–Lithuanian Commonwealth (1569–1795) evolved and expanded territorially after the Union of Lublin, its membership grew to include the leaders of Ducal Prussia and Livonia. Over time, membership in the szlachta grew to encompass close to 10% of Polish-Lithuanian society, which made it as an electorate several times larger than most noble classes in other countries. Despite often enormous differences in wealth and political influence, few distinctions in law existed between the great magnates and lesser szlachta. The juridic principle of szlachta equality existed because szlachta land titles were allodial, not feudal, involving no requirement of feudal service to a liege Lord. Unlike absolute monarchs who eventually took reign in most other European countries, the Polish king was not an autocrat and not the szlachta's overlord. The relatively few hereditary noble titles in the Kingdom of Poland were bestowed by foreign monarchs, while in the Grand Duchy of Lithuania, princely titles were mostly inherited by descendants of old dynasties. During the three successive Partitions of Poland between 1772 and 1795, most of the szlachta began to lose legal privileges and social status, while szlachta elites became part of the nobilities of the three partitioning powers.
rdf:langString 슐라흐타(폴란드어: szlachta)는 폴란드 왕국에서 법적 특권, 참정권을 가졌던 사회 계급이나 그 계급에 속해 있던 귀족 작위를 뜻한다. 슐라흐타는 폴란드어로 "귀족"을 뜻한다. 이 계급은 폴란드 왕국과 리투아니아 대공국 간의 동군연합, 폴란드-리투아니아 연방, 루테니아로 확산되었다. 10세기부터 영지를 소유한 지주와 기사 사이에서 슐라흐타 사회가 형성되었으며 13세기부터 15세기까지는 왕실의 칙령에 의해 정치적 특권, 법적 특권을 받는 기사 계급으로 성장했다. 슐라흐타는 빈부 격차나 직업상의 상하 관계가 있었지만 법적으로는 평등한 정치적 권리를 갖고 있었다. 폴란드-리투아니아 연방 시대에 슐라흐타 계급을 갖고 있던 귀족들은 폴란드-리투아니아 연방 전체 인구의 약 8%에 불과했다. 그렇지만 폴란드-리투아니아 연방의 단일 입법부인 세임(Sejm, 의회), 국정 자문기관인 추밀원을 소유했으며 의회의 입법권, 국왕 선출권을 행사했을 정도로 폴란드-리투아니아 연방의 국정을 주도했다. 또한 슐라흐타는 법적으로 평등한 정치적 권리를 갖고 있었고 수많은 여러 가지 특권을 가졌는데 이를 황금의 자유라고 부르기도 한다. 1772년부터 1795년까지 세 차례에 걸쳐 진행된 폴란드 분할로 인해 슐라흐타 계급을 갖고 있던 귀족들은 수많은 특권을 잃었다. 1921년 폴란드 제2공화국 헌법에 따라 슐라흐타 계급은 폐지되었다.
rdf:langString Con szlachta (IPA: [ˈʂlaxta]), termine polacco che sta per nobiltà, si fa riferimento all'aristocrazia che esercitò ampia influenza a livello giudiziario, amministrativo, culturale e, soprattutto, governativo nel Regno di Polonia, nel Granducato di Lituania e nella Confederazione polacco-lituana, in virtù dei numerosi diritti politici di cui godeva e che accrebbe nel corso dei secoli. Le origini della szlachta sono oscure e oggetto di numerose teorie ricostruttive. Tradizionalmente, i membri che ne facevano parte erano proprietari terrieri di allodi, ovvero di terre non direttamente possedute e affidate in concessione dal re instaurando un rapporto di vassallaggio, come avveniva nel caso del feudalesimo. A differenza di quest'ultimo sistema, vi era tuttavia maggiore libertà di manovra e il vincolo di sudditanza tra re e nobiltà era meno stringente. La szlachta continuò ad assicurarsi crescente ed effettivo peso politico oltre che diritti per secoli (si parla a tal proposito del fenomeno storico della libertà dorata), ovvero dall'epoca in cui regnò di Casimiro III il Grande (1333-1370), nel Regno di Polonia, fino al declino e alla dissoluzione della Confederazione polacco-lituana, avvenuto alla fine del Settecento. Gli obblighi principali che ricadevano in capo al ceto sociale in esame riguardavano la partecipazione alle procedure di elezione del sovrano nella monarchia elettiva polacca, la necessità di nominare i funzionari pubblici e gli ufficiali dell'esercito e la designazione degli aristocratici che avrebbero ricoperto ruoli consultivi a corte. Con il passare del tempo, questo meccanismo si consolidò e si allargò a un fatta maggiore di nobili, portando alla formazione di una camera legislativa superiore meglio organizzata, il Senato. Il sistema che si venne a formare era di tipo bicamerale, con un Sejm (camera) inferiore e uno superiore; questi due organi, tra le altre cose, partecipavano alle elezioni reali. La camera inferiore era composta da rappresentanti eletti nelle assemblee locali dei sejmik. I membri dei sejmik svolgevano vari ruoli governativi a livello locale in veste di voivodi, marescialli dei voivodati, castellani, starosta ed erano responsabili della riscossione delle tasse. Nel 1413, a seguito di una serie di tentativi di dare vita a un'unione personale tra il Granducato di Lituania e la Corona del Regno di Polonia, la nobiltà lituano-rutena si avvicinò sensibilmente alla szlachta. Man mano che la Confederazione polacco-lituana accrebbe la sua influenza e la sua estensione territoriale dopo l'Unione di Lublino, i suoi membri crebbero fino a includere personalità di spessore della Prussia ducale e della Livonia. Alla lunga, la popolazione legata alla szlachta crebbe fino a comprendere quasi il 10% della società polacco-lituana, rendendola pertanto l'elettorato più numeroso di tutto il continente. Nonostante le enormi differenze spesso presenti in termini di ricchezza e influenza politica, esistevano poche distinzioni giuridiche tra i grandi magnati e la nobiltà minore. Il principio di uguaglianza sussisteva poiché i titoli fondiari erano riconducibili al sopraccitato allodio e non al feudalesimo, in cui l'omaggio appariva un prerequisito necessario. A differenza delle monarchie assolute, prevalse in varie realtà europee nel Seicento, il re polacco non era un autocrate e nemmeno il signore supremo dello szlachta. Durante le tre successive spartizioni della Polonia tra il 1772 e il 1795, il grosso della szlachta cominciò a perdere privilegi legali e status sociale, mentre i più abbienti si sfilacciarono nelle élite aristocratiche delle tre potenze che si spartirono la Polonia.
rdf:langString シュラフタ、シラフタ、シュリャーフタ(ポーランド語:szlachta [ˈʂlaxta];ルーシ語:шляхта)は、ポーランド王国で法的特権参政権を持つ社会階級、ないしそこに所属する「貴族」。のちにその資格がポーランド・リトアニア連合、ポーランド・リトアニア共和国、ポーランド立憲王国のポーランド、リトアニア、ルーシ(ウクライナ・ベラルーシ)の各地方に拡大した。 伝統的に、シュラフタ階級になれた者は地主であったとされ、19世紀末まで政治的そして法的特権を交渉により獲得し維持していた。各シュラフタは貧富の差や職業上の上下関係はあるものの、平等な政治的権利を持っていた。 ポーランド・リトアニア連合におけるシュラフタは、古代ローマにおいて寡頭支配を行ったローマ市民と類似する。シュラフタは社会階級ではなく、どちらかといえばヒンドゥー社会のカースト制度におけるクシャトリヤのような世襲身分だった。便宜的に「ポーランド貴族」と呼ばれることもある。 シュラフタは国会(セイム)と元老院(セナト)を構成し、国会議員から選出・信任され国王によって任命される、首相に相当する大法官、および大元帥に相当する(大法官と王冠領大ヘトマンはしばしば兼任された)、そして大法官が率いる、内閣に相当する評議会、および王冠領大ヘトマンが率いる(軍備の大半は非常設の)国会軍を設けていた。この貴族共和政の議会制度によってシュラフタは時にポーランド国王兼リトアニア・ルーシ大公をもしのぐ権力を持ち、立憲君主制を基礎としてそれを改革改良、あるいは時に改革改良の是非をめぐる激しい政治闘争を展開しながら中世から近世にかけての東欧の政治・文化に置いて大きな影響力を与えた。1918年のポーランド第二共和国成立時にシュラフタの制度は廃止された。
rdf:langString De szlachta is de naam die sinds 1572 aan de adel van het kieskoninkrijk Polen-Litouwen werd gegeven. Ongeveer 8% van de Pools-Litouwse bevolking behoorde tot deze zeer bevoorrechte adelstand, die zijn welvaart voornamelijk haalde uit de opbrengst van zijn landerijen. Politiek gezien hadden deze edelen zeer veel macht. Polen-Litouwen was een kiesmonarchie (vergelijkbaar met het Heilige Roomse Rijk) waarbij de koning gekozen werd door de zogenaamde magnaten, de rijkste en machtigste leden van de Szlachta. Naast het verkiezen van de koning, zetelden deze edelen ook in de Sejm, het Pools-Litouwse parlement, bestaande uit twee huizen: het Lagerhuis (de regionale adelsparlementen) en het Hogerhuis (de 140 belangrijkste grootgrondbezitters). Omdat elk lid van de Sejm vetorecht had, werden de facto alleen unanieme beslissingen genomen. In Polen-Litouwen heette dit de Aurea Libertas (Gouden Vrijheid) met het liberum veto (vetorecht). Deze Nihil novi nisi commune consensu (Niets nieuws tenzij in consensus) leidde tot totale chaos en bestuurloosheid (de spreekwoordelijke "Poolse landdag") en uiteindelijk tot het einde van het koninkrijk.
rdf:langString Szlachta polska – stan społeczny istniejący w Koronie Królestwa Polskiego, Rzeczypospolitej Obojga Narodów oraz na obecnych ziemiach polskich, litewskich, łotewskich, białoruskich i ukraińskich, funkcjonujący w czasie zaborów do 1921 roku, kiedy prawnie został zniesiony na mocy konstytucji. Powstała z przekształcenia się stanu rycerskiego w szlachecki. Do końca XVIII wieku szlachta w Polsce cieszyła się licznymi przywilejami (przywileje szlacheckie): m. in. wyłącznego prawa do posiadania własności ziemskiej, wolności od uwięzienia przed wydaniem wyroku sądowego (neminem captivabimus nisi iure victum, prawo to nie przysługiwało nieposesjonatom), wolności od podatków z ziem folwarcznych, wolności od ceł przywozowych za towary nabyte za granicą na własny użytek, prawa do nabywania po niskiej cenie soli, wyłączności do korzystania z praw publicznych, wyłączności na dostęp do godności świeckich i publicznych. Samo szlachectwo nie dawało pełni praw, dopiero w powiązaniu z ziemiaństwem stanowiło obywatelstwo i stwarzało możliwości korzystania ze wszystkich wolności szlacheckich. W 1791 roku szlachty w Polsce było w stosunku do całej ludności około 8%, w krajach zachodnich współczynnik ten utrzymywał się na poziomie 2%. Szlachta polska jest Elektorką Królów, matką i zarodem Senatu, stanowicielką Praw, sprawczynią Sądów, mocą wojska, ozdobą pokoju, tarczą wolności. Zaszczytów tych zazdroszczą jej sąsiedzi, nie pojmują barbarzyńcy, lękają się nieprzyjaciele. Piotr Mieszkowski, Polonus iure politus.
rdf:langString Szlachta (av polska "szlachta" eller forntyska "slahta" - ätt) - adeln i Polen, de ukrainska vojvodskapen och det Litauiska storfurstendömet (se Rzeczpospolita: Polsk-litauiska samväldet). Utgjorde cirka 6–10 procent av Polens befolkning på 1700-1800-talet, vilket något översteg andelen av adelsfolk i andra länder. Szlachta-adeln avskaffades 1921. En adelsman kallades "szlachcic" medan en adelsdam kallades "szlachcianka".
rdf:langString Szlachta foi a classe dos nobres na Polônia e no Grão-Ducado da Lituânia, cuja união dos dois países formou a República das Duas Nações. A szlachta surgiu na Idade Média e existiu através do século XVIII e no XIX. Tradicionalmente, seus membros eram proprietários de terras, geralmente na forma de latifúndios. A szlachta gozou de substanciais e quase exclusivos privilégios políticos até as Partições da República das Duas Nações no século XVIII. As distinções da nobreza foram oficialmente abolidas pela Constituição da Polônia de março de 1921, entretanto a qualidade de membro da szlachta permanece sendo reivindicada amplamente em várias camadas da sociedade polonesa, dentro e fora do país.
rdf:langString Шля́хта (польск. szlachta, предположительно от древневерхненемецкого slahta — род) — дворянство в Королевстве Польском, Великом княжестве Литовском, а после Люблинской унии 1569 года и Речи Посполитой. Кроме того, имело место в Российской империи (до начала XIX века, в южных окраинах Российской империи до конца XIX в.), а также в некоторых других государствах. Польская шляхта изначально была исключительно воинским сословием, сумевшим со временем утвердить право на выборную монархию. Сложные отношения между монархией и шляхтой, а также далеко идущие привилегии шляхты стали одной из основных причин упадка Речи Посполитой в XVIII веке. В Чехии (Šlechta) и в Словакии (Šľachta), как и в странах, бывших когда-то частью Речи Посполитой (Польше, Украине, Белоруссии (Шляхта, Šliachta) и Литве (Šlėkta)), шляхтой также называется и дворянство вообще.
rdf:langString 什拉赫塔又譯成眾議院貴族、施拉赤塔(波蘭語:szlachta,立陶宛語:šlėkta)是廣義、狹義下的波蘭貴族稱謂,包含了波蘭王國、立陶宛大公国、以及兩國在1569年合并为波蘭立陶宛聯邦的貴族階級,也含括了在他们的影响下逐渐的地方,如普鲁士公国、魯塞尼亞即現代烏克蘭與白羅斯的贵族稱謂。 什拉赫塔約占波蘭立陶宛人口的8─10%,政治上奉行波蘭選王制和貴族民主制,宗教為羅馬公教佔主流(17世紀中期以後),文化與意識形態則是萨尔马提亚主义(18世紀中期以前)。貴族身分的認同即使到1795年波蘭被滅後,仍頑強的延續了下來。然而,因為波蘭貴族積極參與1863年的一月起義,沙俄在1864年報復性地頒布了「波-立農奴解放令」,將波蘭貴族的經濟基礎幾乎摧毀掉。
rdf:langString Польська шляхта — соціальний стан, що існував в Польському королівстві, Речі Посполитій і після поділів у трьох імперіях до скасування у 1921 році за конституцією. Польська шляхта утворилася із лицарів. До кінця вісімнадцятого століття шляхта в Речі Посполитій користувалися багатьма привілеями: виключним правом власності на землю, свободою від тюремного ув'язнення до суду, свободою від податків з землі, свободою від імпортних мит на товари, придбаних за кордоном для особистого користування, правом на придбання за низькою ціною солі, ексклюзивністю використання публічних прав, ексклюзивним доступом до гідності мирян і громадськості. * Польська шляхта між 1333-1434 роками. * Польська шляхта між 1576–1586 роками. * Польська шляхта між 1697–1795 роками.
xsd:nonNegativeInteger 174466

data from the linked data cloud