Stone tool

http://dbpedia.org/resource/Stone_tool an entity of type: Thing

Industrie (z lat. industria, píle, dovednost) znamená v archeologii sadu nálezů (artefaktů), které se vyskytují pohromadě a vykazují podobné znaky, zpracování atd. Často se mezi nimi vyskytuje charakteristický nástroj, který dal celé industrii název – například pěstní klín. U nálezů z mladší doby kamenné se obvykle mluví o archeologické kultuře. rdf:langString
Als Industrie wird in der Archäologie eine gleichmäßige, zusammenpassende Fundpalette bezeichnet. Sie zeichnet sich meist durch ein einzelnes, in allen Gebieten dieser „Industrie“ vorkommendes, oft auch namensgebendes Produkt aus (Beispiel: Faustkeil-Industrie). Wird dagegen eine Vielzahl an Artefakten und Funden in einer Region gefunden (Beispiel: Faustkeile), spricht man im Paläolithikum von einem Technokomplex, im Neolithikum (Beispiel: Trichterbecher) auch von einer archäologischen Kultur. Mitunter erlauben die Funde auch Rückschlüsse auf ähnliche oder gleiche Verhaltensweisen und Materialbearbeitung. rdf:langString
En archéologie et en particulier en archéologie préhistorique, l’industrie lithique désigne l'ensemble des objets en pierre taillée, pierre polie et matériel de mouture (regroupés sous le terme de mobilier lithique ou ensemble lithique). Ces objets sont transformés intentionnellement par les humains. Dans la pratique, cette expression désigne les outils finis, les armes mais aussi l’ensemble des sous-produits liés à leur fabrication (nucléus, ébauches, certains éclats, etc.). En revanche, elle exclut généralement les productions purement artistiques (figurine de Vénus par exemple). C'est à la fois une industrie extractive et manufacturière. rdf:langString
( 다른 뜻에 대해서는 석기 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 석기(石器, Stone tool)란 돌을 재료로 그것을 가공해 제작한 도구의 총칭이다. 일반적인 의미에서 손의 연장으로서의 돌로 만든 도구를 가리켜며, 비석이나 묘석과 같은 것은 포함하지 않는다. 석기에 의존하는 문화가 오늘날까지도 존재하지만, 대부분의 석기는 더 이상 존재하지 않는 선사 시대의 생활상과 연관되어 있다. 석기에 관한 연구를 고고학자들은 석기 해부(lithic analysis)라고 하며, 석기는 뗀석기와 간석기로 세분화된다. 이러한 석기들은 화살촉이나 창 끝 등으로 사용되었다. rdf:langString
石器(せっき、英: stone tool)は、人間が石を用いて製作し、使用した道具格を異にするため「石製品」という別のカテゴリに分類されることが多い。石製品とは、利器や武器でない石皿、磨石(すりいし)、砥石、台石(だいいし)、敲石(たたきいし)などの総称をいう。石製の装身具や古墳時代以降の石製の道具類は、石製品あるいは石造物などとよんで区別するのが一般的である。 「石器」は主として「手の延長」としての石製の道具を指し、石碑や墓石のようなものは「石器」に含めない。ただし日本の縄文時代に儀式に使用されたと考えられる石棒のようなものまで「広義の石器」に含めることがある。石器は製作や使用に伴って、大量の石の破片(「石片」。剥片、砕片など)が生じる。これらは直接的には「道具」とよぶことはできないが、道具としての石器の製作や使用に深い関連があり、本来はその「本体の一部であったもの」にも範囲にある。(実際には、石を材料とした道具は現代でも、いくつかのもの、例えば石臼などでは、現代でも使われ続けているが)「石器」という用語は、(現代も現役で使われている石製の道具を指すためにはあまり使われず)おもに遺跡から遺物として発見される考古学的資料を指す。 rdf:langString
Przemysł – w archeologii to duży zespół narzędzi charakteryzujących się identycznymi lub zbliżonym parametrami takimi jak: kształt, jakość obróbki, technika wykonania, wielkość, sposób użytkowania itp. Jest to pojęcie używane w starszej literaturze archeologicznej. Odnosiło się do starszej epoki kamienia, gdzie podstawą wydzielenia jednostek kulturowych jest zazwyczaj jedna kategoria zabytków - narzędzia kamienne.Dokonywano analizy typologicznej, statystycznej, badano udziały procentowe poszczególnych typów narzędzi i surowców z jakich zostały wykonane, odpadków, odłupków itp. rdf:langString
Narzędzia kamienne – wykonane z kamienia narzędzia używane przez ludzi i ich przodków. Najstarsze znane narzędzia kamienne pochodzą sprzed 3,39 mln lat, odkryto je w pobliżu osady (Kotlina Danakilska, region Afar w Etiopii). Są one o około 800 tys. lat starsze od najstarszych znanych wcześniej kamiennych narzędzi i dowodzą, że posługiwał się nimi już Australopithecus afarensis. Wykonywane były w okresie od paleolitu do neolitu. Były to kolejno: * otoczak * pięściak * odłupek rdf:langString
石器一般指的是任何部分或全部以石材為原料製成的工具。在考古学上,人类使用石器的时期称为石器时代。石器的製法和形状常常作为判断遗迹年代和文化性质的主要标志。雖然現代仍存在著以使用石器為主的社會和文化,但大多數石器都與已經消失的史前文化(特別是石器時代)有關。考古學家經常研究這種史前社會,並把對石器的研究稱為。為了進一步瞭解石器使用和製造的文化意義,民族考古學是相當重要的研究領域。 歷史上,石材已被廣泛用於製造各種不同的工具,包括箭頭、矛頭和 。石器可以是磨製石器或打製石器,以後者製造工具的人被稱為。 打製石器的材料為,如(chert)或黑燧石(flint)、放射蟲岩、玉髓、黑曜石、玄武岩和石英岩,藉由一種被稱為石器消去法(Lithic reduction)的過程製作而成。有種簡單的消去方式是用或類似的敲擊加工器從材料的石核敲下石片。如果消去策略的目標在於生產石片,那麼剩下的石核一旦變得過小而無法利用就可能被丟棄。然而,在某些策略中,會先將石核消去成粗糙的單面或雙面預製件,接著使用剝落技術或施加壓力,藉此剝落邊緣以進一步消去。 更複雜的石器消去形式包括高度標準化的(blade),這種石器可以被接著塑造成各種工具,如、刀具、鐮刀和 (microlith)。一般來說,打製石器因製造容易,幾乎遍及所有尚未使用金屬的社會,通常很充裕,也易於運輸和磨製。 rdf:langString
الأدوات الحجرية هي الأدوات المصنوعة جزئيًا أو كليًا من الحجر. لا زالت توجد حتى اليوم بعض المجتمعات البشرية التي تعتمد في حياتها اليومية على الأدوات الحجرية، إلا أنَّ استعمالها بات محدوداً أو منعدماً الآن في معظم أنحاء العالم، وأصبحت تعتبر في المخيلة الشعبية علامة لعصور ما قبل التاريخ، وخصوصاً ثقافات العصر الحجري (المنتهي عام 6,000 - 2,000 ق.م بظهور صناعة الحديد). تعد الأدوات الحجرية جزءاً هاماً من تاريخ الثقافات البشرية قبل التاريخية، ويعتمد عليها علماء الآثار بدرجةٍ كبيرة للتعرف على هذه الثقافات. استُعمِلت الحجارة على مرّ التاريخ البشري لصنع الكثير من الأدوات المختلفة والمتنوّعة، مثل رؤوس السهام وأنصال الرماح ومدقَّات الطحن. وكانت تستخدم فيها أحياناً صخور الأرض أو الحجارة المنحوتة والمصقولة. rdf:langString
في علم الآثار من العصر الحجري، وهي صناعة أو مجمع تقني هو تصنيف نمطي للأدوات الحجرية. تتكون الصناعة من عدد من التركيبات الحجرية، تتضمن عادةً مجموعة من الأنواع المختلفة من الأدوات، والتي يتم تجميعها معًا على أساس الخصائص التكنولوجية أو المورفولوجية المشتركة. على سبيل المثال، الصناعة الأشولينية تشمل الفأس الحجري، السواطير، الكاشطات وغيرها من الأدوات مع أشكال مختلفة، ولكن التي صُنعت عن طريق الاختزال المتماثل لنواة ثنائية الوجه تنتج رقائق كبيرة. عادة ما تُسمى الصناعات على اسم موقع النوع حيث لوحظت هذه الخصائص لأول مرة (على سبيل المثال، تم تسمية الصناعة الموستيرية على اسم موقع Le Moustier). على النقيض من ذلك، تم التعرف على رؤوس الفؤوس من العصر الحجري الحديث من صناعة فأس لانغديل كنوع ما قبل فترة طويلة من تحديد المركز في غريت لانغديل من خلال اكتشافات ديبيتاج وغيرها من بقايا الإنتاج، وأُكد بواسطة عل rdf:langString
La indústria lítica és un conjunt d'utensilis de pedra derivats de l'activitat humana. S'utilitzaven en l'època anterior a l'ús dels metalls i comprèn típicament els següents estadis successius: * el paleolític (1200000-10000 aC) amb indústria lítica de còdols i objectes de sílex. * el mesolític (10000-5000 aC), en què s'especialitzen eines per a foradar (perforadors, trepants), en puntes de sageta (puntes amb peduncle i aletes), en micròlits geomètrics (segments de cercle, trapezis, triangles) i sobretot en la producció de multitud de làmines petites que eren fixades amb resines a falçs primitives fetes de banya, os o fusta. * el neolític (5000-2000), en què utilitzen el sílex, l'or, la plata i el coure, que anaven perfeccionant a mesura que milloraven la seva destresa manual. rdf:langString
Kamenný nástroj je v nejobecnějším smyslu jakýkoliv nástroj vyrobený částečně nebo zcela z kamene. Ačkoliv společnosti a kultury závislé na kamenných nástrojích stále existují, většina kamenných nástrojů je spojena s pravěkými kulturami, a to zejména z doby kamenné, které již vyhynuly. Kromě archeologie studující tyto dávné kultury je dalším důležitým oborem pro porozumění kulturním důsledkům používání a výroby kamenných nástrojů také . rdf:langString
Ŝtona ilo (ŝtonilo aŭ arkeolito) estas intence prilaborita ŝtono por uzado kiel instrumento. La analizo de ŝtonaj iloj estas tasko de arkeologoj kiuj studas prahistorion (paleontologio). Ŝtonaj iloj estas indiko de specio Homo kaj konataj el la plej frua ŝtonepoko, kie ili kompreneble pli facile konserviĝis ol instrumentoj el pli pereeblaj materialoj kiel ligno, osto aŭ kornaro. Dum la daŭro de la homa evoluo la iloj kaj la teknikoj por produkti ilin fariĝis pli kaj pli kompleksaj. La ĉefaj ŝtonaj iloj en la diversaj prahistoriaj epokoj estas: rdf:langString
Als Steingerät, Steinwerkzeug oder Steinartefakt werden in der Archäologie alle von Menschen oder ihren homininen Vorfahren artifiziell modifizierten Steine bezeichnet. Wegen ihrer relativen Beständigkeit gegenüber Verwitterung im Boden sind Steinerzeugnisse (Steinartefakte) wesentliche archäologische Quellen zum Beleg frühester menschlicher Aktivitäten. Im Verlauf der Stammesgeschichte des Menschen wurde die Anmutung der Geräte verfeinert und die Herstellungstechniken wurden komplexer. rdf:langString
Industria litikoa edo teknologia litikoa harrizko tresnen edo erreminten sorrera da, izan arroka edo mineralenak. Metalurgiaren kontrakoa litzateke. Industria litikoaren aurkikuntza arkeologikoak, edo talde horretako tresnena, giza jarduera egon dela erakusten du, nahiz eta beste animalia batzuek ere (txinpantzeak, igarabak, sai zuriek) batzuetan erabiltzen dituzten harriak tresna gisa. Animaliek tresna hauek gizakiek bezala sortu dituztela esatea hipotesi bat izatetik ez da pasatzen. Historiaurreko industria litikoak honako estadioak ditu: (datazioa baliozko da Mundu Zaharrean): rdf:langString
La industria lítica o tecnología lítica es la producción de herramientas líticas, es decir, herramientas de piedra (diferentes tipos de rocas y minerales), por oposición a la metalurgia. El hallazgo arqueológico de industria lítica, y del conjunto de utensilios que es su resultado, es una clara muestra de actividad humana, a pesar de que otros animales (chimpancés, nutrias, alimoches) utilizan ocasionalmente piedras como herramientas; dado que no llegan a fabricarlas y que el hecho de que animales no humanos hayan desarrollado algún tipo de industria lítica no pasa de ser una hipótesis. rdf:langString
Un outil de pierre taillée, dans le sens le plus général, désigne tout outil fait partiellement ou entièrement en pierre mise en forme par percussion ou pression. Une très grande variété d'outils ont été réalisés en pierre tout au long de l'histoire de l'humanité, parmi lesquels des pointes de flèche, des pointes de lances ou des haches de pierre. rdf:langString
Alat batu adalah alat yang dibuat sebagian atau seluruhnya dari batu. Istilah ini dikenal pula dengan nama Industri Litik. Walaupun kebudayaan dan masyarakat yang menggunakan alat batu masih bertahan hingga saat ini, kebanyakan dari alat batu dikaitkan dengan masyarakat prasejarah, terutama kebudayaan Zaman Batu yang telah musnah.Arkeolog sering kali mempelajari masyarakat prasejarah, dan mengacu kepada ilmu yang mempelajari alat batu sebagai . Batu telah dipergunakan untuk membuat berbagai macam variasi alat yang berbeda dalam catatan para peneliti sebelumnya, termasuk diantaranya untuk , , dan . Bahan pembuatan alat batu, dapat berupa atau . Sedangkan orang yang membuat alat batu disebut sebagai . rdf:langString
A stone tool is, in the most general sense, any tool made either partially or entirely out of stone. Although stone tool-dependent societies and cultures still exist today, most stone tools are associated with prehistoric (particularly Stone Age) cultures that have become extinct. Archaeologists often study such prehistoric societies, and refer to the study of stone tools as lithic analysis. Ethnoarchaeology has been a valuable research field in order to further the understanding and cultural implications of stone tool use and manufacture. rdf:langString
Industria litica (dal greco antico lithos, «pietra») è un'espressione utilizzata nella paletnologia per indicare l'insieme degli oggetti di pietra realizzati dall'uomo, a partire da ciottoli intenzionalmente modificati. Nella pratica questa espressione indica gli utensili finiti, le armi e il complesso dei sottoprodotti legati alla loro fabbricazione. rdf:langString
Stenen werktuigen zijn alle geheel of gedeeltelijk uit steen gemaakte werktuigen. Hoewel er nog steeds van stenen werktuigen afhankelijke maatschappijen en culturen bestaan, wordt het begrip meestal gebruikt in een prehistorische verband, met name met betrekking tot steentijd-culturen. Bij de kerntechniek wordt een bewerkt tot het gewenste werktuig resteert, de . De is hierbij afval en uit een knol wordt slechts een werktuig gehaald. Deze techniek werd vooral in het Vroegpaleolithicum toegepast. Choppers, chopping tools en vuistbijlen zijn hiervan typische voorbeelden. rdf:langString
Een industrie of ensemble is een verzameling van assemblages – groepen van artefacten die in dezelfde worden gevonden – met dezelfde technologische of morfologische kenmerken. Als er sprake is van verschillende stijlen, maar de artefacten wel afkomstig zijn uit een duidelijk afgebakende periode en gevonden in een begrensd gebied uit een duidelijk afgebakende periode en begrensd gebied, dan wordt gesproken over een archeologische cultuur. rdf:langString
Uma ferramenta de pedra é, no sentido mais geral, qualquer ferramenta feita, parcial ou totalmente, de pedra. Embora ferramentas de pedra e sociedades dependentes culturas existem ainda hoje, a maioria das ferramentas de pedra estão associados com povos pré-históricos, especialmente de culturas da Idade da Pedra que se tornaram extintas. Arqueólogos frequentemente estudam tais sociedades pré-históricas, e referem-se ao estudo das ferramentas de pedra como . A pedra foi usada para fazer uma grande variedade de diferentes ferramentas em toda a história, incluindo pontas de seta, pontas de lança e moinhos. A maioria das ferramentas foram feitas para ajudar na sobrevivência e colheita de materiais. A mais antiga ferramenta de pedra registrada foi encontrada na Turquia, revelando que os seres h rdf:langString
Stenverktyg är generellt sett vilket verktyg som helst som är tillverkat av sten. Även om det än i dag finns kulturer som är beroende av stenverktyg, så är de flesta stenverktyg förknippade med arkeologiska kulturer som inte längre existerar. Förenklat sett kan man säga, att i förmetallsamhällen så är slagna stenverktyg helt dominerande, då de är lätta att tillverka, råmaterialet är oftast lättillgängligt och de är enkla att transportera och vässa. Även schimpanser använder enkla stenverktyg för att knäcka nötter, och kan läras att tillverka stenverktyg med vass egg. rdf:langString
Uma indústria lítica é definida pelas características tecno-morfológicas que são comumente observadas em conjuntos líticos, que é uma coleção lítica encontrada em padrões de estratigrafia e seu contexto em sítios arqueológicos. Essas informações fornecem evidências materiais para compreender essa indústria. No entanto, a importância dos critérios e das características observadas podem ser modificadas, como priorizar mais os aspectos tecnológicos do que morfológicos , observar outros restos materiais, mudanças climáticas, distância de matérias primas e tempo de assentamento. rdf:langString
Каменные орудия — обработанные инструменты из камня, использованные всеми видами людей и некоторыми видами приматов. Каменными орудиями добывалась пища. Заострение инструментов совершалось путём скалывания. Наблюдения над приматами (в частности, исследования Джейн Гудолл) показывают, что шимпанзе активно используют орудия при добывании пищи (например, искусственно заострённые палочки при охоте на термитов). Кроме того, шимпанзе используют камни, чтобы разбить орехи, но ещё не было зафиксировано ни одного случая, когда шимпанзе попытался обработать камень. rdf:langString
Каменная индустрия (англ. industry, фр. industrie) — совокупность каменных артефактов, используемых в определённый период или определённой археологической культурой. В более узком смысле — коллекция каменных артефактов, происходящих с конкретного памятника. Термин более широкий, чем «каменные орудия» и включает всю цепочку производства орудий, в том числе, и отходы. Понятие «каменная индустрия» тесно связано с определённой техникой расщепления камня и другими видами его обработки. rdf:langString
Кам'яні знаряддя — знаряддя праці, зроблені з каменю. Археологічні знахідки біля кенійського озера Туркана вказують, що примітивними кам'яними знаряддями користувалися предки людей ще 3,3 мільйони років тому (за часів австралопітеків). Камінь був основним інструментом для виготовлення інструментів протягом усієї кам'яної доби (що завдячує їх назвою), що тривала аж до 9700 років до н.е. Кам'яні знаряддя добре зберігаються, тому дозволяють типізувати різні культури. Матеріалом, з яких робилися кам'яні знаряддя був, переважно, кремінь. * Олдувайська * Ашельська * Мустьє * Оріньяк rdf:langString
rdf:langString صناعة (علم الآثار)
rdf:langString الأدوات الحجرية
rdf:langString Indústria lítica
rdf:langString Kamenný nástroj
rdf:langString Industrie
rdf:langString Steingerät
rdf:langString Industrie (Archäologie)
rdf:langString Ŝtona ilo
rdf:langString Industria lítica
rdf:langString Industria litiko
rdf:langString Alat batu
rdf:langString Industrie lithique
rdf:langString Pierre taillée
rdf:langString Industria litica
rdf:langString 石器
rdf:langString 석기
rdf:langString Przemysł (archeologia)
rdf:langString Narzędzia kamienne
rdf:langString Stenen werktuig
rdf:langString Industrie (archeologie)
rdf:langString Stone tool
rdf:langString Industria Lítica
rdf:langString Ferramenta de pedra
rdf:langString Каменная индустрия
rdf:langString Каменные орудия
rdf:langString Stenverktyg
rdf:langString 石器
rdf:langString Кам'яні знаряддя
xsd:integer 142839
xsd:integer 1122419498
rdf:langString right
rdf:langString The most widely accepted hypothesis is that geometric microliths were used on projectiles such as this harpoon.
rdf:langString Trapezoid microliths and arrow with a trapeze used to strengthen the tip, found in a peat bog at Tværmose
rdf:langString Arpón con microlitos.png
rdf:langString Tværmose arrow .png
xsd:integer 100
rdf:langString La indústria lítica és un conjunt d'utensilis de pedra derivats de l'activitat humana. S'utilitzaven en l'època anterior a l'ús dels metalls i comprèn típicament els següents estadis successius: * el paleolític (1200000-10000 aC) amb indústria lítica de còdols i objectes de sílex. * el mesolític (10000-5000 aC), en què s'especialitzen eines per a foradar (perforadors, trepants), en puntes de sageta (puntes amb peduncle i aletes), en micròlits geomètrics (segments de cercle, trapezis, triangles) i sobretot en la producció de multitud de làmines petites que eren fixades amb resines a falçs primitives fetes de banya, os o fusta. * el neolític (5000-2000), en què utilitzen el sílex, l'or, la plata i el coure, que anaven perfeccionant a mesura que milloraven la seva destresa manual. És la indústria més antiga que es coneix; els homínids, almenys els ancestres de l'ésser humà, han fet servir aquest tipus d'eines des de fa almenys 2.800.000 anys. Es pot dir que les eines lítiques van constituir una adquisició important per al desenvolupament de la nostra espècie, ajudant a l'adaptació de nous ambients en permetre modificar la dieta alimentària (incorporant tubercles o proteïnes procedents de grans herbívors). La capacitat de producció d'eines s'ha desenvolupat des de les primeres pedres tallades per una cara, fins als complexos ordinadors i màquines de l'actualitat, passant per tot un seguit de tècniques molt diverses, però tractant sempre d'aprofitar les seves qualitats i fenòmens per a la consecució d'uns objectius concrets en la tasca: primer, per adaptar-se al medi i després per adaptar el medi a pròpies necessitats.
rdf:langString الأدوات الحجرية هي الأدوات المصنوعة جزئيًا أو كليًا من الحجر. لا زالت توجد حتى اليوم بعض المجتمعات البشرية التي تعتمد في حياتها اليومية على الأدوات الحجرية، إلا أنَّ استعمالها بات محدوداً أو منعدماً الآن في معظم أنحاء العالم، وأصبحت تعتبر في المخيلة الشعبية علامة لعصور ما قبل التاريخ، وخصوصاً ثقافات العصر الحجري (المنتهي عام 6,000 - 2,000 ق.م بظهور صناعة الحديد). تعد الأدوات الحجرية جزءاً هاماً من تاريخ الثقافات البشرية قبل التاريخية، ويعتمد عليها علماء الآثار بدرجةٍ كبيرة للتعرف على هذه الثقافات. استُعمِلت الحجارة على مرّ التاريخ البشري لصنع الكثير من الأدوات المختلفة والمتنوّعة، مثل رؤوس السهام وأنصال الرماح ومدقَّات الطحن. وكانت تستخدم فيها أحياناً صخور الأرض أو الحجارة المنحوتة والمصقولة. تُصنَع الأدوات الحجرية المصقولة من الصخور المتبلورة، مثل حجر الصوان والعقيق الأبيض والبازلت والكوارتزيت والسبج. من الطرق البسيطة لصقل هذه الحجارة طرق صفائحها بنواة حجرٍ آخر، أو استعمال مطرقةٍ أخرى من مادة ما. وأحياناً قد يكون غرض العملية الحصول على الصفائح الحجرية فقط، ففي هذه الحالة يتم التخلُّص من النواة الحجرية بعد أن تصبح شديدة الصغر. كما توجد تقنياتٌ أكثر تعقيداً لنحت وصقل الحجارة، مثل استعمال شفرات قياسية تُحوَّل فيما بعد إلى أدواتٍ مختلفة مثل السكاكين والمكاشط والمناجل . بصورةٍ عامة، كانت الأدوات الحجرية سائدة في جميع المجتمعات البشرية التي لم تعرف الحديد بعد، وذلك بالنظر إلى سهولة صنعها واستعمالها.
rdf:langString Kamenný nástroj je v nejobecnějším smyslu jakýkoliv nástroj vyrobený částečně nebo zcela z kamene. Ačkoliv společnosti a kultury závislé na kamenných nástrojích stále existují, většina kamenných nástrojů je spojena s pravěkými kulturami, a to zejména z doby kamenné, které již vyhynuly. Kromě archeologie studující tyto dávné kultury je dalším důležitým oborem pro porozumění kulturním důsledkům používání a výroby kamenných nástrojů také . Kámen byl v lidské historii používán k výrobě celé řady různých nástrojů, včetně , hrotů kopí a žernovů. Kamenné nástroje mohly být vyráběny broušením nebo štípáním kamene. Štípané kamenné nástroje byly vyráběny z kryptokrystalických materiálů, jako je rohovec nebo pazourek, radiolarit, chalcedon, obsidián, čedič či křemenec, metodou štípání kamene. Jednoduchou formou zpracování je odlomení z jádra pomocí úderu kamenného otloukače nebo jiného nástroje. V případě výroby úštěpů může být jádro zlikvidováno poté, co je příliš malé na další použití. V jiných případech může výrobce použít techniku, kdy jsou z jádra odštěpovány hrubé úštěpy, které jsou dále zpracovávány pomocí jemných úderů nebo technikou tlakového odlupování pomocí špičky parohu či kousku mědi. Mnohem složitější formou zpracování kamene je výroba vysoce specializovaných čepelí, které jsou následně použity při výrobě různých nástrojů, jako jsou , nože, srpy a .
rdf:langString في علم الآثار من العصر الحجري، وهي صناعة أو مجمع تقني هو تصنيف نمطي للأدوات الحجرية. تتكون الصناعة من عدد من التركيبات الحجرية، تتضمن عادةً مجموعة من الأنواع المختلفة من الأدوات، والتي يتم تجميعها معًا على أساس الخصائص التكنولوجية أو المورفولوجية المشتركة. على سبيل المثال، الصناعة الأشولينية تشمل الفأس الحجري، السواطير، الكاشطات وغيرها من الأدوات مع أشكال مختلفة، ولكن التي صُنعت عن طريق الاختزال المتماثل لنواة ثنائية الوجه تنتج رقائق كبيرة. عادة ما تُسمى الصناعات على اسم موقع النوع حيث لوحظت هذه الخصائص لأول مرة (على سبيل المثال، تم تسمية الصناعة الموستيرية على اسم موقع Le Moustier). على النقيض من ذلك، تم التعرف على رؤوس الفؤوس من العصر الحجري الحديث من صناعة فأس لانغديل كنوع ما قبل فترة طويلة من تحديد المركز في غريت لانغديل من خلال اكتشافات ديبيتاج وغيرها من بقايا الإنتاج، وأُكد بواسطة علم وصف الصخور (التحليل الجيولوجي). استخرج الحجر وأُنتجت رؤوس الفؤوس الخشنة هناك، ليتم العمل عليها بشكل أفضل وصقلها في مكان آخر. كتصنيف علمي للمصنوعات اليدوية، تحتل الصناعات مرتبة أعلى من الحضارات الأثرية. عادة ما يتم تعريف الثقافات من مجموعة من أنواع المصنوعات اليدوية المختلفة ويعتقد أنها مرتبطة بتقاليد ثقافية مميزة. على النقيض من ذلك، يتم تعريف الصناعات من خلال العناصر الأساسية للإنتاج الصخري والتي ربما استخدمت من قبل العديد من المجموعات البشرية غير ذات الصلة على مدى عشرات أو حتى مئات الآلاف من السنين، وعبر نطاقات جغرافية واسعة جدًا. تمتد المواقع التي تنتج أدوات من الصناعة الأشولينية من فرنسا إلى الصين، وكذلك إفريقيا. وبالتالي، يُعتقد أن التحولات بين الصناعات الحجرية تعكس معالم رئيسية في التطور البشري، مثل التغيرات في القدرة المعرفية أو حتى استبدال نوع بشري بآخر. ومع ذلك، فإن النتائج المستخلصة من دراسات الحمض النووي القديمة تصف العديد من التغييرات وفترات الركود في السكان الأوروبيين التي لا تنعكس بقوة في أطر التصنيف الثقافية الحالية. لذلك، قد تأتي المصنوعات اليدوية من صناعة واحدة من عدد من الثقافات المختلفة.
rdf:langString Industrie (z lat. industria, píle, dovednost) znamená v archeologii sadu nálezů (artefaktů), které se vyskytují pohromadě a vykazují podobné znaky, zpracování atd. Často se mezi nimi vyskytuje charakteristický nástroj, který dal celé industrii název – například pěstní klín. U nálezů z mladší doby kamenné se obvykle mluví o archeologické kultuře.
rdf:langString Als Industrie wird in der Archäologie eine gleichmäßige, zusammenpassende Fundpalette bezeichnet. Sie zeichnet sich meist durch ein einzelnes, in allen Gebieten dieser „Industrie“ vorkommendes, oft auch namensgebendes Produkt aus (Beispiel: Faustkeil-Industrie). Wird dagegen eine Vielzahl an Artefakten und Funden in einer Region gefunden (Beispiel: Faustkeile), spricht man im Paläolithikum von einem Technokomplex, im Neolithikum (Beispiel: Trichterbecher) auch von einer archäologischen Kultur. Mitunter erlauben die Funde auch Rückschlüsse auf ähnliche oder gleiche Verhaltensweisen und Materialbearbeitung.
rdf:langString Als Steingerät, Steinwerkzeug oder Steinartefakt werden in der Archäologie alle von Menschen oder ihren homininen Vorfahren artifiziell modifizierten Steine bezeichnet. Wegen ihrer relativen Beständigkeit gegenüber Verwitterung im Boden sind Steinerzeugnisse (Steinartefakte) wesentliche archäologische Quellen zum Beleg frühester menschlicher Aktivitäten. Im Verlauf der Stammesgeschichte des Menschen wurde die Anmutung der Geräte verfeinert und die Herstellungstechniken wurden komplexer. Die Analyse von Steinartefakten ist Bestandteil der prähistorischen Archäologie. Das am häufigsten verwendete Material der europäischen Altsteinzeit war der Feuerstein (Flintknollen aus Kreideformationen, Hornstein), daneben wurden auch Kieselschiefer, Quarzite und Rhyolithe sowie reiner, makrokristalliner Quarz verwendet. Steingeräte-Traditionen bilden seit der ersten, 1869 von Gabriel de Mortillet erstellten Nomenklatur die Grundlage zur Klassifizierung der älteren Urgeschichte. Anhand von Steingeräten definierte archäologische Kulturen umfassen in Europa das Paläolithikum und das Mesolithikum, in Afrika das Early Stone Age, das Middle Stone Age und das Later Stone Age. Aus der Form und der Herstellungsweise kann teilweise auch die Funktion von Steingeräten erschlossen werden und damit die Wirtschaftsweise ihrer Benutzer.
rdf:langString Ŝtona ilo (ŝtonilo aŭ arkeolito) estas intence prilaborita ŝtono por uzado kiel instrumento. La analizo de ŝtonaj iloj estas tasko de arkeologoj kiuj studas prahistorion (paleontologio). Ŝtonaj iloj estas indiko de specio Homo kaj konataj el la plej frua ŝtonepoko, kie ili kompreneble pli facile konserviĝis ol instrumentoj el pli pereeblaj materialoj kiel ligno, osto aŭ kornaro. Dum la daŭro de la homa evoluo la iloj kaj la teknikoj por produkti ilin fariĝis pli kaj pli kompleksaj. Granda salto en la teknologio de ŝtonprilaborado estas la transiro de iloj prilaborataj per debatado (tekniko de paleolitiko kaj mezolitiko, ekzemple ) al iloj ŝlifitaj (tekniko de neolitiko). La ĉefaj ŝtonaj iloj en la diversaj prahistoriaj epokoj estas: * — * Aŝelejeno — pugnokojnoj * Meza paleolitiko — iloj en * Malfrua paleolitiko — „klingo-tekniko“ * Neolitiko — ŝlifitaj klingoj
rdf:langString La industria lítica o tecnología lítica es la producción de herramientas líticas, es decir, herramientas de piedra (diferentes tipos de rocas y minerales), por oposición a la metalurgia. El hallazgo arqueológico de industria lítica, y del conjunto de utensilios que es su resultado, es una clara muestra de actividad humana, a pesar de que otros animales (chimpancés, nutrias, alimoches) utilizan ocasionalmente piedras como herramientas; dado que no llegan a fabricarlas y que el hecho de que animales no humanos hayan desarrollado algún tipo de industria lítica no pasa de ser una hipótesis. La industria lítica en la prehistoria comprende los siguientes estadios (la datación hace referencia a una periodización válida a grandes rasgos para el Viejo Mundo): * El Paleolítico (anterior a 10 000 años AP ) con industria lítica de cantos rodados y objetos de sílex. * El Mesolítico (10 000 AP – 5000 AP), se fabrican herramientas para horadar (perforados, calados), con puntas de saeta (puntas con pedúnculo y aletas), con puntas de microlíticos geométricos (segmentos de círculo, trapecios, triángulos) y, sobre todo, la producción de láminas pequeñas que quedaban fijadas con resinas a las hoces primitivas hechas con caña, hueso o madera. * El Neolítico (5000 – 2000) con la utilización del sílex, el oro, la plata y el cobre, que iban perfeccionando a medida que su inteligencia y destreza manual mejoraban. Las herramientas líticas constituyeron una adquisición importante para el desarrollo de nuestra estirpe humana, ayudando en la adaptación a nuevos ambientes al permitir modificar la alimentación incorporando tubérculos o carne de grandes herbívoros.​ La capacidad de producción de herramientas se ha desarrollado desde las primeras piedras talladas por una cara, hasta los complejos ordenadores y máquinas de la actualidad, pasando por toda una serie de técnicas muy diversas, pero tratando siempre de aprovechar sus cualidades y fenómenos para la consecución de objetivos concretos: primero para adaptarse al medio y luego para adaptar el medio a nosotros.
rdf:langString Industria litikoa edo teknologia litikoa harrizko tresnen edo erreminten sorrera da, izan arroka edo mineralenak. Metalurgiaren kontrakoa litzateke. Industria litikoaren aurkikuntza arkeologikoak, edo talde horretako tresnena, giza jarduera egon dela erakusten du, nahiz eta beste animalia batzuek ere (txinpantzeak, igarabak, sai zuriek) batzuetan erabiltzen dituzten harriak tresna gisa. Animaliek tresna hauek gizakiek bezala sortu dituztela esatea hipotesi bat izatetik ez da pasatzen. Historiaurreko industria litikoak honako estadioak ditu: (datazioa baliozko da Mundu Zaharrean): * Paleolitoa (2.800.000 urte), errekarriez eta eta silexeko objektu litikoekin. * Mesolitoa (10.000 - 5.000 urte), zulatzeko erremintak fabrikatzen dituzte, gezi puntak pedunku- eta hegats-puntekin, punta mikrolitiko geometrikoekin (zirkulu zatiak, trapezioak, eta hirukiak) eta, batez ere, kanabera, hezurra edo zuraz eginiko lamina txikiak, erretxinekin igitai primitibo finkatuak geratzen zirenak. * Neolitoa (5.000 - 2.000 urte), silex, urrea, zilarra eta kobrearen erabilerarekin, hobetzen joan zirenak adimenak eta eskuzko trebetasunak hobetzen joan ahala. Ezagutzen den industriarik zaharrena da: homininoek, gizakiaren arbasoak direnak gutxienez, erreminta mota hauek erabili dituzte gutxienez orain dela 2.800.000 urtetan. Esan daiteke erreminta litikoak eskuratzeak garrantzitsua izan zela gure jatorriaren garapenarentzat, lagunduz ingurugiro berrietara moldatzen eta elikagaien dieta aldatzea baimenduz (tuberkuluak edo belarjale handien proteinak dietan txertatuz).
rdf:langString En archéologie et en particulier en archéologie préhistorique, l’industrie lithique désigne l'ensemble des objets en pierre taillée, pierre polie et matériel de mouture (regroupés sous le terme de mobilier lithique ou ensemble lithique). Ces objets sont transformés intentionnellement par les humains. Dans la pratique, cette expression désigne les outils finis, les armes mais aussi l’ensemble des sous-produits liés à leur fabrication (nucléus, ébauches, certains éclats, etc.). En revanche, elle exclut généralement les productions purement artistiques (figurine de Vénus par exemple). C'est à la fois une industrie extractive et manufacturière.
rdf:langString Un outil de pierre taillée, dans le sens le plus général, désigne tout outil fait partiellement ou entièrement en pierre mise en forme par percussion ou pression. Une très grande variété d'outils ont été réalisés en pierre tout au long de l'histoire de l'humanité, parmi lesquels des pointes de flèche, des pointes de lances ou des haches de pierre. Les outils de pierre sont souvent taillés à partir de pierres sans cristaux apparents telles que la chaille, la radiolarite, le silex, l'obsidienne ou la calcédoine. D'autres roches peuvent aussi être utilisées (quartzite, silcrète, basalte, etc.). Les outils peuvent être façonnés ou débités par pression ou percussion. Le débitage consiste à détacher des éclats à partir d'un nucléus lithique, au moyen d'un percuteur, comme dans la méthode Levallois. Le but étant de produire des éclats, le nucléus est ensuite rejeté dès qu'il devient trop fin pour être travaillé. Le façonnage consiste à tailler le bloc en le sculptant progressivement jusqu'à obtenir l'outil recherché, tel qu'un biface. Les éclats débités et les outils façonnés peuvent ensuite être retouchés, modifiés marginalement par percussion ou par pression par exemple pour en modifier la forme ou en aiguiser les bords. Des méthodes plus complexes de taille permettent d'obtenir des lames de forme très standardisée, qui peuvent ensuite être retouchées en divers outils comme des grattoirs, des lames de couteaux, des faucilles, ou encore des microlithes. D'une manière générale, la pierre taillée est omniprésente dans toutes les sociétés n'ayant pas acquis l'usage d'outils en métal (Âge du bronze), parce que le matériau se rencontre généralement en abondance. Ces outils sont facilement fabriqués par des moyens artisanaux, ils sont faciles à transporter et les tranchants peuvent souvent être ravivés. Bien qu'il existe encore de nos jours des sociétés et cultures utilisant des outils de pierre, de tels outils sont généralement associées à la Préhistoire, et en particulier aux cultures du Paléolithique à présent disparues. De telles sociétés, l'usage de leurs outils de pierre, et la technologie lithique associée, sont étudiés par les préhistoriens. L'ethnoarchéologie a permis de mieux comprendre l'usage et la fabrication des outils de pierre, ainsi que leur implication culturelle. Dans l'histoire de l'humanité, de manière très schématique, la pierre taillée a fait place à la pierre polie au Néolithique. Il existe toutefois quelques exemples de polissage en contexte paléolithique en Australie, ou en contexte mésolithique en Europe du Nord.
rdf:langString Alat batu adalah alat yang dibuat sebagian atau seluruhnya dari batu. Istilah ini dikenal pula dengan nama Industri Litik. Walaupun kebudayaan dan masyarakat yang menggunakan alat batu masih bertahan hingga saat ini, kebanyakan dari alat batu dikaitkan dengan masyarakat prasejarah, terutama kebudayaan Zaman Batu yang telah musnah.Arkeolog sering kali mempelajari masyarakat prasejarah, dan mengacu kepada ilmu yang mempelajari alat batu sebagai . Batu telah dipergunakan untuk membuat berbagai macam variasi alat yang berbeda dalam catatan para peneliti sebelumnya, termasuk diantaranya untuk , , dan . Bahan pembuatan alat batu, dapat berupa atau . Sedangkan orang yang membuat alat batu disebut sebagai . Alat batu yang terbuat dari kepingan batu, biasanya terbuat dari bahan , seperti , rijang, , kalsedon, basalt, , dan obsidian melalui proses yang dinamakan . Salah satu cara yang sederhana dari proses reduksi adalah dengan memukul batu inti menggunakan batu palu atau benda yang mirip dengannya. Tujuan dari proses reduksi adalah untuk memproduksi kepingan batu yang lebih kecil, dan sisa dari inti batu tersebut akan dibuang setelah menjadi terlalu kecil untuk dipergunakan. Dalam beberapa cara, seorang mengurangi inti batu menjadi sebuah alat unifasial atau bifasial yang kemudian dikurangi kembali dengan dipukul menggunakan batu palu yang lunak atau dengan menekan ujungnya agar terpecah menjadi serpihan. Proses reduksi yang lebih kompleks termasuk diantaranya pembuatan pisau dengan standar tinggi, yang dapat dipergunakan untuk berbagai alat seperti , pisau, sabit dan . Secara umum, alat batu kikisan terdapat di banyak tempat pada masyarakat manapun sebelum penggunaan logam, karena mudah untuk dibuat, dan batu sumbernya didapatkan dengan mudah. Selain itu, mereka dapat dibawa dengan mudah dan dapat ditajamkan kembali.
rdf:langString A stone tool is, in the most general sense, any tool made either partially or entirely out of stone. Although stone tool-dependent societies and cultures still exist today, most stone tools are associated with prehistoric (particularly Stone Age) cultures that have become extinct. Archaeologists often study such prehistoric societies, and refer to the study of stone tools as lithic analysis. Ethnoarchaeology has been a valuable research field in order to further the understanding and cultural implications of stone tool use and manufacture. Stone has been used to make a wide variety of different tools throughout history, including arrowheads, spearheads, hand axes, and querns. Stone tools may be made of either ground stone or knapped stone, the latter fashioned by a flintknapper. Knapped stone tools are made from cryptocrystalline materials such as chert or flint, radiolarite, chalcedony, obsidian, basalt, and quartzite via a process known as lithic reduction. One simple form of reduction is to strike stone flakes from a nucleus (core) of material using a hammerstone or similar hard hammer fabricator. If the goal of the reduction strategy is to produce flakes, the remnant lithic core may be discarded once it has become too small to use. In some strategies, however, a flintknapper reduces the core to a rough unifacial, or bifacial preform, which is further reduced using soft hammer flaking techniques or by pressure flaking the edges. More complex forms of reduction include the production of highly standardized blades, which can then be fashioned into a variety of tools such as scrapers, knives, sickles, and microliths. In general terms, Knapped stone tools are nearly ubiquitous in all pre-metal-using societies because they are easily manufactured, the tool stone is usually plentiful, and they are easy to transport and sharpen.
rdf:langString ( 다른 뜻에 대해서는 석기 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 석기(石器, Stone tool)란 돌을 재료로 그것을 가공해 제작한 도구의 총칭이다. 일반적인 의미에서 손의 연장으로서의 돌로 만든 도구를 가리켜며, 비석이나 묘석과 같은 것은 포함하지 않는다. 석기에 의존하는 문화가 오늘날까지도 존재하지만, 대부분의 석기는 더 이상 존재하지 않는 선사 시대의 생활상과 연관되어 있다. 석기에 관한 연구를 고고학자들은 석기 해부(lithic analysis)라고 하며, 석기는 뗀석기와 간석기로 세분화된다. 이러한 석기들은 화살촉이나 창 끝 등으로 사용되었다.
rdf:langString Industria litica (dal greco antico lithos, «pietra») è un'espressione utilizzata nella paletnologia per indicare l'insieme degli oggetti di pietra realizzati dall'uomo, a partire da ciottoli intenzionalmente modificati. Nella pratica questa espressione indica gli utensili finiti, le armi e il complesso dei sottoprodotti legati alla loro fabbricazione. Le industrie litiche sono state utilizzate per definire i differenti periodi che hanno scandito la preistoria. Per i periodi più antichi (Paleolitico inferiore e medio) i manufatti litici costituiscono gli elementi di definizione essenziali per la posizione cronologica delle varie periodizzazioni e per eventuali datazioni, mentre per periodi più recenti le realizzazioni dell'industria della pietra si affiancano a partire dal Paleolitico superiore ai manufatti ossei e dal Neolitico a quelli ceramici. A causa della difficoltà di conservazione nel tempo dei materiali organici (quali ossa, legno, cuoio), i manufatti litici sono spesso l'unica testimonianza della cultura materiale preistorica a essere sopravvissuta fino ai tempi moderni.
rdf:langString 石器(せっき、英: stone tool)は、人間が石を用いて製作し、使用した道具格を異にするため「石製品」という別のカテゴリに分類されることが多い。石製品とは、利器や武器でない石皿、磨石(すりいし)、砥石、台石(だいいし)、敲石(たたきいし)などの総称をいう。石製の装身具や古墳時代以降の石製の道具類は、石製品あるいは石造物などとよんで区別するのが一般的である。 「石器」は主として「手の延長」としての石製の道具を指し、石碑や墓石のようなものは「石器」に含めない。ただし日本の縄文時代に儀式に使用されたと考えられる石棒のようなものまで「広義の石器」に含めることがある。石器は製作や使用に伴って、大量の石の破片(「石片」。剥片、砕片など)が生じる。これらは直接的には「道具」とよぶことはできないが、道具としての石器の製作や使用に深い関連があり、本来はその「本体の一部であったもの」にも範囲にある。(実際には、石を材料とした道具は現代でも、いくつかのもの、例えば石臼などでは、現代でも使われ続けているが)「石器」という用語は、(現代も現役で使われている石製の道具を指すためにはあまり使われず)おもに遺跡から遺物として発見される考古学的資料を指す。
rdf:langString Een industrie of ensemble is een verzameling van assemblages – groepen van artefacten die in dezelfde worden gevonden – met dezelfde technologische of morfologische kenmerken. Als er sprake is van verschillende stijlen, maar de artefacten wel afkomstig zijn uit een duidelijk afgebakende periode en gevonden in een begrensd gebied uit een duidelijk afgebakende periode en begrensd gebied, dan wordt gesproken over een archeologische cultuur. Bekende lithische industrieën zijn het Oldowan, Acheuléen en Moustérien en deze bestaan uit stenen werktuigen. De eerste artefacten zullen waarschijnlijk houten werktuigen zijn geweest, maar door hun vergankelijkheid is hiervan niets teruggevonden. De oudste vondsten van stenen werktuigen dateren mogelijk van zo’n 2,6 miljoen jaar geleden, waarmee het begin van het Vroegpaleolithicum is gedefinieerd. Daarmee zou Australopithecus garhi de eerste mensachtige zijn geweest die gebruik maakte van stenen werktuigen, al wordt dit ook gedacht van Homo habilis, niet voor niets de handige mens genoemd. Hoewel lange tijd werd gedacht dat de Oldowan-industrie de vroegste vorm van stenen werktuigen was, lijken vondsten bij Lomekwi in Kenia erop te wijzen dat hier al 3,3 miljoen jaar geleden sprake van was. Dit zou betekenen dat techniek niet slechts voorbehouden was aan het geslacht Homo. Op enig moment werd niet alleen gebruikgemaakt van stenen, maar werden deze bewerkt om ze beter geschikt te maken voor hun functie. Daarmee werd ook de waarde vergroot, zodat deze mogelijk minder snel werden weggegooid.
rdf:langString Stenen werktuigen zijn alle geheel of gedeeltelijk uit steen gemaakte werktuigen. Hoewel er nog steeds van stenen werktuigen afhankelijke maatschappijen en culturen bestaan, wordt het begrip meestal gebruikt in een prehistorische verband, met name met betrekking tot steentijd-culturen. Steen is door de geschiedenis heen voor een breed scala aan werktuigen gebruikt, zoals snijwerktuigen, speerpunten, pijlpunten en bijlen. Werktuigen zijn gemaakt van cryptokristallijn materiaal zoals vuursteen, radiolariet, chalcedoon, basalt, kwartsiet en obsidiaan. Daarbij zijn twee debitage- of steenbewerkingstechnieken ontwikkeld, de en de . Bij de kerntechniek wordt een bewerkt tot het gewenste werktuig resteert, de . De is hierbij afval en uit een knol wordt slechts een werktuig gehaald. Deze techniek werd vooral in het Vroegpaleolithicum toegepast. Choppers, chopping tools en vuistbijlen zijn hiervan typische voorbeelden. Bij de afslagtechniek zijn de afslagen niet langer afval, maar worden ze verder bewerkt tot werktuigen. Deze techniek ontwikkelde zich vanaf het Middenpaleolithicum. De kling en zijn hiervan de voorbeelden. Het afslaan staat bekend als . Een eenvoudige vorm van reductie is om afslagen van een kernsteen te slaan met behulp van een klopsteen of een klopper van hout of been. Als de productie van deze afslagen het doel van de reductie was, kan het resterende kernstuk (nucleus) worden weggegooid zodra het te klein is geworden voor bruikbare afslagen. Soms wordt de resterende kern tot een ruwe een- of tweezijdige voorvorm, waarvan de rand dan verder met behulp van zachte tikken of met een druktechniek wordt bijgewerkt. Meer complexe vormen van reductie betreffen de productie van gestandaardiseerde bladen, die vervolgens tot een verscheidenheid van werktuigen zoals , messen, sikkels en microlieten kunnen worden gevormd. Een aparte categorie vormen de geslepen stenen werktuigen. Deze werden belangrijk tijdens de nieuwe steentijd, toen de opkomende landbouw een nieuw type werktuig vereiste.
rdf:langString Przemysł – w archeologii to duży zespół narzędzi charakteryzujących się identycznymi lub zbliżonym parametrami takimi jak: kształt, jakość obróbki, technika wykonania, wielkość, sposób użytkowania itp. Jest to pojęcie używane w starszej literaturze archeologicznej. Odnosiło się do starszej epoki kamienia, gdzie podstawą wydzielenia jednostek kulturowych jest zazwyczaj jedna kategoria zabytków - narzędzia kamienne.Dokonywano analizy typologicznej, statystycznej, badano udziały procentowe poszczególnych typów narzędzi i surowców z jakich zostały wykonane, odpadków, odłupków itp.
rdf:langString Narzędzia kamienne – wykonane z kamienia narzędzia używane przez ludzi i ich przodków. Najstarsze znane narzędzia kamienne pochodzą sprzed 3,39 mln lat, odkryto je w pobliżu osady (Kotlina Danakilska, region Afar w Etiopii). Są one o około 800 tys. lat starsze od najstarszych znanych wcześniej kamiennych narzędzi i dowodzą, że posługiwał się nimi już Australopithecus afarensis. Wykonywane były w okresie od paleolitu do neolitu. Były to kolejno: * otoczak * pięściak * odłupek
rdf:langString Uma ferramenta de pedra é, no sentido mais geral, qualquer ferramenta feita, parcial ou totalmente, de pedra. Embora ferramentas de pedra e sociedades dependentes culturas existem ainda hoje, a maioria das ferramentas de pedra estão associados com povos pré-históricos, especialmente de culturas da Idade da Pedra que se tornaram extintas. Arqueólogos frequentemente estudam tais sociedades pré-históricas, e referem-se ao estudo das ferramentas de pedra como . A pedra foi usada para fazer uma grande variedade de diferentes ferramentas em toda a história, incluindo pontas de seta, pontas de lança e moinhos. A maioria das ferramentas foram feitas para ajudar na sobrevivência e colheita de materiais. A mais antiga ferramenta de pedra registrada foi encontrada na Turquia, revelando que os seres humanos passaram pela portal da Ásia para a Europa muito antes do que se pensava anteriormente, há cerca de 1,2 milhões de anos.
rdf:langString Каменная индустрия (англ. industry, фр. industrie) — совокупность каменных артефактов, используемых в определённый период или определённой археологической культурой. В более узком смысле — коллекция каменных артефактов, происходящих с конкретного памятника. Термин более широкий, чем «каменные орудия» и включает всю цепочку производства орудий, в том числе, и отходы. Понятие «каменная индустрия» тесно связано с определённой техникой расщепления камня и другими видами его обработки. Естественно, наблюдается неуклонное усложнение приёмов камнеобработки, которая соответствует смене одних видов гоминид другими, более прогрессивными, а также происходит с течением времени. Это усложнение позволяло получать всё более совершенные орудия, а также всё более экономно расходовать каменное сырьё. Выделяют довольно много каменных индустрий или техник камнеобработки.
rdf:langString Uma indústria lítica é definida pelas características tecno-morfológicas que são comumente observadas em conjuntos líticos, que é uma coleção lítica encontrada em padrões de estratigrafia e seu contexto em sítios arqueológicos. Essas informações fornecem evidências materiais para compreender essa indústria. No entanto, a importância dos critérios e das características observadas podem ser modificadas, como priorizar mais os aspectos tecnológicos do que morfológicos , observar outros restos materiais, mudanças climáticas, distância de matérias primas e tempo de assentamento. Os achados arqueológicos da indústria lítica se reúnem em 3 grandes períodos: Idade da pedra antiga (Paleolítico), Idade da pedra média (Mesolítico) e Nova idade da pedra (Neolítico). As ferramentas de pedra são utilizadas até hoje, porém nestes 3 períodos, o uso dessas ferramentas era primordial, evidenciando, como dito anteriormente, a influência de diversos fatores no desenvolvimento dessas tecnologias, tais como política, ambiente e meio social. Uma grande variedade de ferramentas foram produzidas durante esses períodos, tendo sido obtidas a partir de rochas como calcedônia, obsidiana, radiolaria, etc. Entre as produções, podemos encontrar machados de pedra, pontas de flecha, pontas de lança, entre outras.
rdf:langString Stenverktyg är generellt sett vilket verktyg som helst som är tillverkat av sten. Även om det än i dag finns kulturer som är beroende av stenverktyg, så är de flesta stenverktyg förknippade med arkeologiska kulturer som inte längre existerar. Förenklat sett kan man säga, att i förmetallsamhällen så är slagna stenverktyg helt dominerande, då de är lätta att tillverka, råmaterialet är oftast lättillgängligt och de är enkla att transportera och vässa. Studiet av stenverktyg kallas ofta litisk analys av arkeologer. Stenverktyg kan vara tillverkade genom att avslag slås från en stenkärna eller genom att bulta eller slipa sten till önskad form. Den som tillverkar stenverktyg benämns stensmed. De äldsta kända stenverktygen kommer från Oldowan-kulturen och är 2,6 miljoner år gamla. De kan ha tillverkats antingen av Australopithecus garhi eller Homo habilis. Därefter genomgår stenverktygen en utveckling genom flera kulturella faser - se faktarutan - och blir mer och mer raffinerade. Även schimpanser använder enkla stenverktyg för att knäcka nötter, och kan läras att tillverka stenverktyg med vass egg.
rdf:langString Каменные орудия — обработанные инструменты из камня, использованные всеми видами людей и некоторыми видами приматов. Каменными орудиями добывалась пища. Заострение инструментов совершалось путём скалывания. Наблюдения над приматами (в частности, исследования Джейн Гудолл) показывают, что шимпанзе активно используют орудия при добывании пищи (например, искусственно заострённые палочки при охоте на термитов). Кроме того, шимпанзе используют камни, чтобы разбить орехи, но ещё не было зафиксировано ни одного случая, когда шимпанзе попытался обработать камень. В эфиопском районе Дикика, где нашли австралопитека Селам, археологи обнаружили борозды на костях животных, живших 3,39 млн лет назад, нанесённые, предположительно, каменными орудиями. В кенийском местонахождении Ломекви 3 (Lomekwi 3) на западном берегу озера Рудольф, недалеко от места находки кениантропа (Kenyanthropus), были найдены древнейшие в мире каменные орудия ломеквийской культуры возрастом 3,3 млн лет, что на 700 тыс. лет старше, чем орудия из эфиопского местонахождения (Gona). Учёные нашли свидетельство большого эволюционного скачка от ардипитеков к австралопитекам, представленным скелетом Люси возрастом 3,2 млн л. н. Этот переход произошёл, когда гоминины стали адаптироваться к вертикальной ходьбе, характерной для людей. Примерно в это же время большой палец на ногах у предков людей перестает быть хватательным и появляются примитивные орудия труда, что могло повлиять на эволюцию верхних конечностей. В Кении в пачке Локалелей-1 возрастом 2,6 млн л. н. найдены орудия, похожие на олдувайские. В Эфиопии в слое Бокол-Дора 1 в Леди-Герару орудия, изготовленные по олдувайской технологии, датируются возрастом 2,58—2,61 млн лет назад. Галечные орудия (чопперы) из эфиопского местонахождения , датируемые возрастом 2,55—2,58 млн лет назад, более архаичны, чем классические орудия олдувайской культуры, но более прогрессивны, чем орудия из Бокол Доры 1. Африканские памятники EG-10, EG-12, OGS-6, OGS-7 и Боури, имеющие возраст 2,6—2,5 млн лет, представлены артефактами сравнительно небольшого размера (~ 4—5 см). Каменные ассамбляжи, размер изделий в которых позволяет относить их к мелкоорудийным или микроиндустриям, известны в Восточной и Центральной Африке на стоянках Омо-57, Омо-123 и Сенга-5А, возраст которых, по геологическим данным, определяется в 2,4—2,1 млн лет назад. На территории России следы рубки и пиления-резания каменным орудием обнаружены на фрагменте плюсневой кости верблюда вида Paracamelus alutensis из Ливенцовского карьера на западной окраине Ростова-на-Дону вместе с другими фаунистическими остатками в хапровской аллювиальной толще, относящейся к русловой фации палео-Дона. Датируется финалом среднего виллафранка (2,1—1,97 млн л. н.). Каменные орудия со стоянки Рубас-1 в Дербентском районе Дагестана датируются возрастом 2,2—2,3 млн лет назад. Стоянка Мухкай 2 слой 129 датируется возрастом от 2,5 до 1,9 млн л. н., стоянка Мухкай 2 слой 80 — возрастом 1,8 млн лет назад. Технология обработки камня и орудий в индустрии стоянки Кермек (1,95—1,77 млн л. н.) во многом олдованская, однако, как и в таманской индустрии архаичного ашеля (индустрия стоянок Родники 1 и Родники 4), в ней также представлены особо крупные отщепы и пики. В центральном Дагестане каменные орудия олдованского типа найдены на стоянках Айникаб-1, Мухкай и Гегалашур. Каменные орудия в Шанчэне на Лёссовом плато на юге Китая датируются возрастом 2,12 млн лет. На костных фрагментах из Канжеры Южной (Kanjera South) в Кении возрастом 2 млн. л. н. нашли следы от каменных орудий. Раннепалеолитическая каменная индустрия из Дманиси в Грузии, возраст которой составляет 1,8—1,7 млн лет, имеет много общих черт с каменной индустрией эфиопских иестонахождений Када-Гона EG10 и Када-Гона EG12 в Эфиопии (около 2,55 млн лет), Локалелей-1 в Кении (Lokalalei, около 2,34 млн лет), Фежеж FJ1 в Эфиопии (Fejej FJ-1, около 2 млн л. н., Южный Омо) и др. Архаичная каменная индустрия из Олдувайского ущелья (пачки слоя I и нижние слои пачки II) в Танзании и Кооби Фора в Кении имеют много общего с галечной индустрией без ручных рубил из Дманиси. Первым методом изготовления орудий из камня стало разбивание, видимо, применявшееся уже австралопитеками. Метод был не сложным — надо было просто бросить один камень на другой, а потом среди осколков выбрать подходящий, то есть достаточно крупный для удержания в руке и обладающий острым ребром. Однако на практике для получения мало-мальски пригодного рубила приходилось разбивать слишком много камней. Потому следующим изобретением стал метод скалывания. От камня, уже обладающего подходящими размерами и формой, ударами другого камня откалывались небольшие куски, пока не возникала режущая кромка нужной формы. Так изготавливались ручные рубила — двусторонне обработанные орудия весом до килограмма, которые, по видимому, являлись орудиями универсального использования. Эти орудия характеризуют ашельскую эпоху нижнего палеолита (1,5 — 0,2 млн лет назад). Рубила, постепенно совершенствуясь оставались основными и наиболее распространёнными орудиями человека вплоть до наступления эпохи среднего палеолита (ок. 200 — 45/30 тыс. лет назад). Существовали различные методы ретуши, однако, суть изобретения сводилась к тому, что удар рабочего камня передавался заготовке посредством прообраза стамески, — кости, либо третьего камня имеющего форму палочки. Так можно было точнее рассчитывать удар, и, отделяя небольшие чешуйки, придать изделию более сложную форму. Благодаря применению ретуши, кроме рубил, у людей появился и новый инструмент — нож, то есть плоский камень с острым , предназначенный уже не для рубки, а для резания, в том числе и твёрдых материалов — дерева и кости. До этого времени людьми кости и палки, естественно, использовались, но только в своём первозданном виде, ибо рубила не годились для придания им формы. Архантропами применялись лишь дубины из необработанных сучьев, основным же охотничьим оружием палеоантропов стали выструганные различными инструментами цельнодеревянные копья, остриё которых упрочнялось путём обжига на костре. Между типологией каменных орудий и видовой принадлежностью их создателей нет прямой связи. Около 80 тыс. лет назад процесс изготовления орудий ретушью был решительно упрощён путём введения техники пластин. Теперь, вместо того, чтобы обрабатывать камень со всех сторон, сначала крупному камню придавалась геометрическая форма, а затем уже с его граней скалывались пластины. Оставалось только обработать ретушью рабочее лезвие полученной заготовки, да и то, лишь в том случае, если режущая кромка не возникала при самом сколе. Наконец, 20—30 тыс. лет назад уже людьми современного вида было сделано изобретение, означающее настоящий прорыв в орудийной деятельности, — каменные орудия стали снабжаться рукоятками из дерева, рога или кости. Возможность составлять орудие из двух и более частей открыла широчайшие возможности для творчества. В частности появились примитивные топоры и метательные копья с каменным или костяным наконечником. Использование рукоятки во многих случаях позволило упростить обработку камня. Его форма и размер становились неважными, теперь от камня требовалась только режущая кромка. Наступление эпохи мезолита определяется по факту доведения этой идеи до логического окончания — возникновению техники микролитов. Если в палеолите нож изготовлялся из достаточно длинной пластины, путём кропотливой ретуши, которой создавались не только лезвие, но и вправляемый в рукоятку черенок, — то теперь с камня скалывались специальные мелкие острые осколки, которые вклеивались смолой или асфальтом в костяное или деревянное основание. Получался «нож-пила», — орудие, в принципе, худшее, но несравненно более простое в изготовлении. Начало периода мезолита совпало с наступлением последнего ледникового периода, в течение которого почти по всей планете климат оставался либо слишком холодным, либо слишком сухим. Однако отступление ледника стало сигналом к началу перехода к оседлости, а она, в свою очередь, стимулировала разработку новых технологий. Важнейшими техническими достижениями эпохи неолита стали освоение шлифовки, сверления и пиления камня. Обработка камня трением о мокрый песок, хотя и казалась крайне трудоёмкой (на изготовление одного топора уходили десятки часов тяжёлой работы), но, в конечном счёте, экономила и время и материал. Со своей стороны, техника сверления позволила обеспечить более надёжное соединение изделия с рукоятью. Шлифование и сверление, позволявшие придавать камню любую форму, распространились, однако, только в IV тыс. лет до н. э., то есть, уже в то время, когда в некоторых регионах широко стала использоваться медь. Жители древнего Египта даже сразу перешли к изготовлению орудий из меди, и шлифовкой так и не овладели. Микролиты же, по-прежнему необходимые для изготовления режущих орудий, в период неолита также претерпели эволюцию, превратившись из просто мелких осколков камня в геометрически правильные элементы, образующие почти ровное лезвие. Причём, размеры их стали настолько стандартны, что выпавший и утерянный фрагмент мог быть заменён. Такая точность изготовления достигалась усовершенствованием техники пластин. Теперь, камень раскалывался на аккуратные столбики, которые, в свою очередь, уже раскалывались поперёк на одинаковые по форме фрагменты миллиметровой толщины. Наибольшего совершенства в эпоху меди достигла и ретушь. С возникновением государств обработка камня стала профессией, и в Египте и Месоамерике появились ремесленники способные вырезать из камня даже длинные кинжалы. Ошибкой было бы полагать, что каждый этап развития: палеолит, мезолит, неолит, — характеризовался какой-то строго определённой техникой обработки камня. Во-первых, наряду с новейшими, могли использоваться и устаревшие технологии, хотя бы для экономии времени, либо для наименее важных орудий. Более того, например, распространение техники микролитов и изобретение составных орудий во многих случаях приводили к тому, что трудоёмкая и кропотливая техника ретуши оказывалась начисто забыта. Острый камень, полученный грубыми сколами, но вправленный в рукоять, все равно, был эффективнее самого изощрённого ручного рубила. Во-вторых, точно так же, как это было в более поздние эпохи, наряду с племенами, не жалевшими никаких усилий для того, чтобы довести свои орудия до совершенства, наличествовали и принципиальные противники прогресса. Так, аборигены Тасмании до самого конца продолжали пользоваться орудиями, которыми погнушался бы и питекантроп. В конце концов, физически люди современного вида превосходили австралопитеков, следовательно, если австралопитеки могли выжить, обходясь разбитыми камнями, то тасманийцы могли и подавно. В изоляции от других народов, естественно. Наконец, для того, чтобы в совершенстве освоить обработку камня, надо было располагать им в большом количестве. Распространение микролитов, шлифованного камня, а затем и металлов, привело к тому, что техника ретуши, как и техника пластин, во все большей степени оказывались забыты. В итоге, только кое-где на Американском континенте к приходу европейцев ещё изготовлялись кремнёвые наконечники, сопоставимые по качеству с палеолитическими. С другой стороны, постоянно совершенствовались орудия из дерева, рога и кости. Они вытесняли камень, что позволяло людям обживать районы, где он отсутствовал. Дерево и кость, тем не менее, обрабатывалось каменными орудиями, так что в каком-то количестве камень, всё-таки, требовался. В своих миграциях всякое племя периодически должно было посещать районы, где выходы камня встречались, причём, в таких местах постепенно возникали настоящие карьеры, где веками, сменяясь, вело добычу камня множество племён. В местах, где камень имелся в изобилии, а племена вели оседлый образ жизни, взрослый охотник перерабатывал в год до 40 кг этого сырья. Конечно, бродячие племена, или даже оседлые, но отправляющие экспедицию в карьер раз в несколько лет, не могли позволить себе такого, а делали на месте простейшие резцы, либо несколько горстей микролитов, и уходили. Карьеры возникали потому, что камень, пригодный для орудий найти было совсем непросто. Распространённые известняк и гранит не подходили. То есть, некоторые племена, даже перейдя к земледелию, продолжали обходиться очень грубыми орудиями именно из известняка, либо из оббитых речных окатышей, но это уже из разряда «очевидное — невероятное» эпохи неолита. Для изготовления микролитов, ножевидных пластин, наконечников и топоров требовались жёлтый кремень, обсидиан, кварц или яшма. Долгое время месторождения ценных пород камня просто служили местом регулярного паломничества, однако, около 10 тыс. лет назад, когда возросшая плотность населения и начало массового перехода к оседлости затруднили дальние миграции, но создали возможности для обмена, камень стал первым предметом межплеменной торговли. Так, весь Ближний Восток обеспечивался обсидианом всего из трёх карьеров. Из двух древнейших укреплённых поселений с многотысячным населением, одно — Чатал-Гуюк, было обязано своим возникновением близости обсидиановых залежей, а второе — Иерихон — залежам асфальта, необходимого для вклеивания микролитов в основу. Обсидиановые орудия обладали недостижимыми для железных сплавов остротой и твёрдостью режущей кромки. В середине XX века даже рассматривалась идея налаживания выпуска бритв и хирургических инструментов из вулканического стекла. Далее разговоров дело, однако, не зашло, так как никакой возможности сделать режущую кромку обсидиановой бритвы не только острой, но и ровной, усмотрено не было. Все имеет свои недостатки. Обсидиан давал очень острые сколы, но был слишком хрупок и редко встречался. Наиболее часто для изготовления орудий применялись кремнистые минералы и породы: кварц, халцедон, яшма. Впрочем, в качестве минерального сырья использовались самые разнообразные минералы и породы — , нефрит, сланцы и другие. Конечно, людям удавалось прожить и вовсе без камня. Совершенно «бескаменные» культуры возникали, например, на коралловых островах. Населению районов, где камень было не получить даже обменом, его отчасти могли заменить осколки раковин, зубы и когти. Зубами акулы или крокодила, однако, кость или рог обработать было невозможно. В условиях отсутствия камня люди вынуждены были довольствоваться только деревянными орудиями.
rdf:langString Кам'яні знаряддя — знаряддя праці, зроблені з каменю. Археологічні знахідки біля кенійського озера Туркана вказують, що примітивними кам'яними знаряддями користувалися предки людей ще 3,3 мільйони років тому (за часів австралопітеків). Камінь був основним інструментом для виготовлення інструментів протягом усієї кам'яної доби (що завдячує їх назвою), що тривала аж до 9700 років до н.е. Кам'яні знаряддя добре зберігаються, тому дозволяють типізувати різні культури. Матеріалом, з яких робилися кам'яні знаряддя був, переважно, кремінь. Протягом кам'яної доби техніка створення кам'яних знаряддь весь час прогресувала, а кілька разів технологічні стрибки були настільки сильними, що набір знаряддь для роботи радикально змінювався протягом короткого часу. Таким чином, виділяють кілька індустрій, або культур кожна з яких характеризується своїм набором технік і інструментів. Найбільш відомими є: * Олдувайська * Ашельська * Мустьє * Оріньяк Базовою технікою виготовлення кам'яних знарядь була оббивка каменю для утворення гострого краю з одного боку або з обох боків. Більш прогресивною є так звана леваллуазька техніка відщеплення від великого каменю (нуклеусу) невеликих сколів, з подальшою їх обробкою.
rdf:langString 石器一般指的是任何部分或全部以石材為原料製成的工具。在考古学上,人类使用石器的时期称为石器时代。石器的製法和形状常常作为判断遗迹年代和文化性质的主要标志。雖然現代仍存在著以使用石器為主的社會和文化,但大多數石器都與已經消失的史前文化(特別是石器時代)有關。考古學家經常研究這種史前社會,並把對石器的研究稱為。為了進一步瞭解石器使用和製造的文化意義,民族考古學是相當重要的研究領域。 歷史上,石材已被廣泛用於製造各種不同的工具,包括箭頭、矛頭和 。石器可以是磨製石器或打製石器,以後者製造工具的人被稱為。 打製石器的材料為,如(chert)或黑燧石(flint)、放射蟲岩、玉髓、黑曜石、玄武岩和石英岩,藉由一種被稱為石器消去法(Lithic reduction)的過程製作而成。有種簡單的消去方式是用或類似的敲擊加工器從材料的石核敲下石片。如果消去策略的目標在於生產石片,那麼剩下的石核一旦變得過小而無法利用就可能被丟棄。然而,在某些策略中,會先將石核消去成粗糙的單面或雙面預製件,接著使用剝落技術或施加壓力,藉此剝落邊緣以進一步消去。 更複雜的石器消去形式包括高度標準化的(blade),這種石器可以被接著塑造成各種工具,如、刀具、鐮刀和 (microlith)。一般來說,打製石器因製造容易,幾乎遍及所有尚未使用金屬的社會,通常很充裕,也易於運輸和磨製。
xsd:nonNegativeInteger 34437

data from the linked data cloud