Sinon

http://dbpedia.org/resource/Sinon an entity of type: Person

سينون شخصية خيالية من الأساطير اليونانية (باليونانية: "Σίνων"، من الفعل "σίνομαι" - sinomai ، «بمعنى يؤذي أو يجرح» )، ابن (ابن أوتاليكس) أو سيزيف، كان محاربًا يونانيًا في حرب طروادة. rdf:langString
Sinon (altgriechisch Σίνων Sínōn, mögliche Kurzform für Sinopos, Gefährte des Odysseus) ist in der griechischen Mythologie ein griechischer Held und Kundschafter während des Trojanischen Krieges. Er ist der Sohn des Aisimos (Aesimus), des Onkels des Odysseus mütterlicherseits (Antikleia, damit Vetter Odysseus’), Enkel des berühmten Schwindlers Autolykos und der Amphithea. rdf:langString
En la mitología griega Sinón (Σίνων) era un guerrero griego, primo de Odiseo, que, a través de engañosas razones, persuadió a los troyanos para que introdujeran el caballo de madera en la ciudadela de Troya. Una vez que el caballo estuvo dentro de la ciudad, Sinón, durante la noche, abrió el vientre del caballo para permitir la salida de los hombres que se encontraban en su interior y encendió una antorcha como señal luminosa para los aqueos, que se acercaban en los barcos desde la isla de Ténedos. rdf:langString
In Greek mythology, Sinon (Ancient Greek: Σίνων, from the verb "σίνομαι"—sinomai, "to harm, to hurt") or Sinopos, was a Greek warrior during the Trojan War. rdf:langString
シノーン(古希: Σίνων, Sinōn)はギリシア神話の人物で、アエシモスの息子。アエシモスはアウトリュコスの息子なので、系譜上はオデュッセウスやイアーソーンの従兄弟となる。しかし、オデュッセウスと同じく、シーシュポスの息子であるとも言われる。彼はアカイア勢としてトロイア戦争に参加し、トロイアの木馬作戦で身体を張って活躍した。 小惑星はシノーンの名前にちなんで命名された。 rdf:langString
그리스 신화에서 시논(그리스어: Σίνων, 동사 "σίνομαι"—시노마이에서 유래, "해를 입히다, 다치게 하다")은 (아우톨리코스의 아들), 또는 교활한 시시포스의 아들로, 트로이아 전쟁에 참전한 그리스의 병사였다. rdf:langString
Sinon (Oudgrieks: Σίνων / Sínôn) is een Grieks legendarisch figuur die onder andere in de Aeneis (boek II) wordt vermeld en die de Grieken hebben achtergelaten om de Trojanen over te halen het Paard van Troje binnen te halen. Later moet hij ook de Grieken die in het paard zitten bevrijden en zo de stad veroveren. Hij is dus een sleutelfiguur in de list van het houten paard. rdf:langString
Sinone (in greco antico: Σινών, Sinon) era figlio di , nipote di Autolico e cugino di Ulisse, con il quale prese parte alla guerra di Troia e al viaggio verso Itaca. rdf:langString
Синон (др.-греч. Σίνων), краткая форма имени Синоп) — в древнегреческой мифологии внук Автолика, двоюродный брат Одиссея. Сын Эсима. Участник Троянской войны, товарищ Одиссея. Намеренно сдался в плен троянцам и убедил их втащить троянского коня в город, что повлекло за собой падение Трои. Рассказал, что ахейцы решили принести его в жертву богам. Подал факелом знак ахейцам на могиле Ахилла в ночь взятия Трои. Открыл коня, из которого вышли греческие герои. Изображен на картине Полигнота в Дельфах. Действующее лицо трагедии Софокла «Синон» (не дошло ни одной строки). rdf:langString
Сінон (грец. Sinon) — онук сина Гермеса й Хіони Автоліка, а через нього родич Одіссея, учасник Троянської війни. За післягомерівським переказом, Сінон обманом і красномовством переконав троянців ввезти Троянського коня за мури, що призвело до захоплення Трої. rdf:langString
En la mitologia grega, Sinó (en grec antic Σίνων), va ser un guerrer que els grecs van deixar com a espia prop dels troians, cap al final de la Guerra de Troia, quan van fer veure que aixecaven el campament i marxaven amb totes les seves naus. Era fill d'Èsim, un germà d'Anticlea, la mare d'Odisseu, de manera que els dos herois són cosins germans i nets d'Autòlic. rdf:langString
Sinón (latinsky Sinon) je v řecké mytologii achájský voják, který přesvědčil Trójany, aby vtáhli dřevěného koně za hradby a tím město přivedli ke zkáze. Odysseovým plánům na dobytí města válečnou lstí vyhovoval Sinón, protože byl stejně odvážný jako chytrý. Když odplulo řecké loďstvo do úkrytu, tábor vojska byl zbořen a zapálen a na pláni před městem zůstal jenom obrovský dřevěný kůň, dílo tesařského mistra Epeia. Trójané viděli prázdné pobřeží a zaradovali se, vyhrnuli se ven a obhlíželi koně. Když kdosi navrhoval, aby ho rozbili a spálili, přivolal na sebe pozornost Sinón a vyprávěl, že ho Řekové před svým odplutím obětovali pro dobro své cesty domů, že jim ale uprchl. A že kůň je darem bohyni Athéně, jako omluva za ukradenou její sochu z města. Trójané samozřejmě dar Athéně chtěli vtáhn rdf:langString
Στην Αρχαία ελληνική μυθολογία με το όνομα Σίνων (Σίνωνας, το όνομα του μεταφράζεται ως "βλάπτω") είναι γνωστός ο κατάσκοπος που άφησαν οι Έλληνες στην Τροία όταν προσποιήθηκαν ότι έφευγαν με όλο τους τον στόλο στο τέλος του Τρωικού Πολέμου. Αποστολή του Σίνωνα ήταν να τους ειδοποιήσει πότε οι Τρώες θα έβαζαν μέσα στην πόλη τον Δούρειο Ίππο. * Ο αστεροειδής (3391 Sinon), που ανακαλύφθηκε το 1977 και ανήκει στην Τρωική Ομάδα, πήρε το όνομά του από το μυθικό αυτό πρόσωπο. rdf:langString
Sinono (latine Sinon) estas en greka mitologio aĥaja soldato, kiu kredigis Trojanojn, ke ili entiru lignan ĉevalon malantaŭ urbaj muregoj kaj per tio venigu la urbon al pereo. Al Odiseaj planoj Sinono konvenis, ĉar li estis same aŭdaca kiel klera. Kiam la greka ŝiparo fornavigis en kaŝejon, militista tendaro estis malkonstruita kaj bruligita kaj sur esplanado antaŭ la urbo restis nur grandega ligna ĉevalo, kreitaĵo de ĉarpentista majstro Epejo. Trojanoj vidante vakan bordon ĝojiĝis, amase elkuris eksteren kaj rigardis la ĉevalon. Kiam iu rekomendis, ke ili detruu kaj forbruligu ĝin, alvokis sur sin atenton Sinono kaj rakontis, ke grekoj antaŭ sia forveturo volis oferi lin, Sinonon, por bono de sia vojaĝo hejmen, sed ke li forkuris de ili. La ĉevalo estas donaco de aĥajoj al diino Atena, ki rdf:langString
Dans la mythologie grecque, Sinon (en grec ancien Σíνων / Sínôn), fils d' et par là cousin d'Ulysse, est un espion grec de la guerre de Troie. Il joue un rôle capital dans le conflit en incitant les Troyens à accepter le cheval de Troie qui provoque leur perte. Pour cela, il se fait passer pour un déserteur haïssant les Grecs.Il présente ensuite le cheval comme une offrande destinée à Athéna, et affirme que sa présence dans les murs de Troie serait gage de victoire. Les Troyens se fient à lui, malgré les mises en garde de Laocoon et de Cassandre, et suivent ses instructions pour faire entrer le cheval dans la cité. rdf:langString
Dalam mitologi Yunani, Sinon (bahasa Yunani: Σίνων), dari kata kerja "σίνομαι" - sinomai, "merusak, melukai") adalah putra Aisimos dan (putra ) atau putra Sisifos. Dia adalah salah seorang prajurit Yunani dalam Perang Troya. rdf:langString
Sinon – uczestnik wojny trojańskiej, syn słynnego oszusta Autolika i krewny Odyseusza, wojownik achajski, który podstępem spowodował wprowadzenie "konia trojańskiego" za mury Troi, umożliwiając tym samym jej zdobycie. Sinon nie jest wspomniany w Iliadzie. Jego zasługi w zdobyciu Troi po raz pierwszy opisał, jak wynika z antycznych relacji, w zaginionym eposie Zburzenie Troi. Syn Autolika jest również wspomniany w Eneidzie Wergiliusza, opisany jako: Nieznany, śmiałej myśli, przygotowany zarówno do posłużenia się podstępem, jak i do śmierci. rdf:langString
rdf:langString Sinon
rdf:langString سينون (ميثولوجيا)
rdf:langString Sinó
rdf:langString Sinón
rdf:langString Sinon
rdf:langString Σίνων
rdf:langString Sinono
rdf:langString Sinón
rdf:langString Sinon
rdf:langString Sinone
rdf:langString Sinon
rdf:langString 시논
rdf:langString Sinon
rdf:langString シノーン
rdf:langString Sinon
rdf:langString Синон
rdf:langString Сінон
xsd:integer 81913
xsd:integer 1117147134
rdf:langString En la mitologia grega, Sinó (en grec antic Σίνων), va ser un guerrer que els grecs van deixar com a espia prop dels troians, cap al final de la Guerra de Troia, quan van fer veure que aixecaven el campament i marxaven amb totes les seves naus. Era fill d'Èsim, un germà d'Anticlea, la mare d'Odisseu, de manera que els dos herois són cosins germans i nets d'Autòlic. Els grecs havien perdut l'esperança de conquerir Troia per la força, i van construir un enorme cavall de fusta, prou gran per ficar-hi en el seu interior un contingent de guerrers armats. L'exèrcit va partir amb l'esquadra, que es va amagar en secret davant l'illa de Tènedos. Sinó va romandre a terra i uns pastors troians el van fer presoner, i el van portar davant de Príam. Els troians reclamaven la seva mort, però el rei l'interrogà. Sinó va explicar que era una víctima de la persecució d'Odisseu, i que havia fugit per no ser sacrificat als Déus. Es fa passar per parent de Palamedes, a qui Odisseu havia condemnat a mort. Calcant, l'endeví, havia fet veure que els déus, irritats amb els grecs, exigien un sacrifici humà, i la víctima era Sinó, que va aconseguir escapar i amagar-se fins que la flota grega va salpar. Els troians li van preguntar perquè els grecs, abans d'embarcar, havien deixat un cavall gegant de fusta a les portes de la ciutat. Sinó els explicà que ho havien fet com un desagravi a Pal·las per haver robat el Pal·ladi, i com un tribut als déus per assegurar el seu retorn a casa. Va dir-los que havien fet el cavall tan gran per evitar que els troians el poguessin introduir a la ciutat, ja que si se n'apoderaven tindrien el favor dels déus, que Calcant havia interpretat, i serien invencibles davant una segona invasió grega. La història va convèncer els troians, que, després del presagi que van rebre per la mort de Laocoont, van enderrocar la muralla per poder fer entrar el cavall a la ciutat tot ignorant les advertències de la profetessa Cassandra i de Laocoont. Durant la nit, Sinó va obrir els flancs del cavall i van sortir els grecs del seu interior, que van massacrar els troians, adormits o indefensos. (Virgili, L'Eneida II, 57-194). Es fa referència a Sinó en l'Eneida, però no en la Ilíada ni en l'Odissea.A la Divina Comèdia, Dant troba Sinó al vuitè cercle de l'infern, que correspon als que cometen frau, on és condemnat a patir altes febres.William Shakespeare també fa referència a Sinó en diverses obres seves, usant-lo com a exemple de traïdor. Quint d'Esmirna explica però, que Sinó, conduït davant de Príam, es va negar a parlar durant molt de temps i no revelava el secret del cavall. El van torturar i li van tallar el nas i les orelles. D'aquesta manera, en comptes de ser un perfecte traïdor, com diu Virgili, és un heroi màrtir per la seva pàtria.
rdf:langString Sinón (latinsky Sinon) je v řecké mytologii achájský voják, který přesvědčil Trójany, aby vtáhli dřevěného koně za hradby a tím město přivedli ke zkáze. Odysseovým plánům na dobytí města válečnou lstí vyhovoval Sinón, protože byl stejně odvážný jako chytrý. Když odplulo řecké loďstvo do úkrytu, tábor vojska byl zbořen a zapálen a na pláni před městem zůstal jenom obrovský dřevěný kůň, dílo tesařského mistra Epeia. Trójané viděli prázdné pobřeží a zaradovali se, vyhrnuli se ven a obhlíželi koně. Když kdosi navrhoval, aby ho rozbili a spálili, přivolal na sebe pozornost Sinón a vyprávěl, že ho Řekové před svým odplutím obětovali pro dobro své cesty domů, že jim ale uprchl. A že kůň je darem bohyni Athéně, jako omluva za ukradenou její sochu z města. Trójané samozřejmě dar Athéně chtěli vtáhnout do města, ukázalo se ale, že je až příliš velký, protože ani jednou bránou ho nelze provézt. Věštkyně Kassandra nahlas varovala, že v koni jsou ukryti ozbrojení bojovníci, jako vždy jí nikdo nevěřil. Věštec Láokoón nabádal, aby od Danaů nepřijímali nic, i když jsou to dary - odtud rčení Danajský dar. Ale to také nikdo nechtěl slyšet. Navíc bohové seslali na Láokoóna dva velké jedovaté hady, ti zardousili jeho i jeho dva syny. To Trójanům připadalo jako znamení přízně bohů. Navíc Sinón jejich důvěru stále něčím novým posiloval. Kůň byl vtažen za městské hradby, i když kvůli tomu musely být pobořeny. Muži uvnitř seděli v tichosti a v obavách. Trójané slavili konec války a když postupně město utichalo, řečtí bojovníci vyskákali z koně, pobili nejbližší stráže, otevřeli brány a dali znamení k útoku zvenčí. Když Řekové vtrhli dovnitř, následovalo už jenom zuřivé vraždění a vypalování všeho uvnitř hradeb. Muži z královského Priamova rodu byli pobiti včetně nemluvňat, ženy vzaty do otroctví, palác a budovy vypáleny. Ráno druhého dne byla zkáza Tróje dokonána. Trojská válka skončila.
rdf:langString سينون شخصية خيالية من الأساطير اليونانية (باليونانية: "Σίνων"، من الفعل "σίνομαι" - sinomai ، «بمعنى يؤذي أو يجرح» )، ابن (ابن أوتاليكس) أو سيزيف، كان محاربًا يونانيًا في حرب طروادة.
rdf:langString Sinon (altgriechisch Σίνων Sínōn, mögliche Kurzform für Sinopos, Gefährte des Odysseus) ist in der griechischen Mythologie ein griechischer Held und Kundschafter während des Trojanischen Krieges. Er ist der Sohn des Aisimos (Aesimus), des Onkels des Odysseus mütterlicherseits (Antikleia, damit Vetter Odysseus’), Enkel des berühmten Schwindlers Autolykos und der Amphithea.
rdf:langString Στην Αρχαία ελληνική μυθολογία με το όνομα Σίνων (Σίνωνας, το όνομα του μεταφράζεται ως "βλάπτω") είναι γνωστός ο κατάσκοπος που άφησαν οι Έλληνες στην Τροία όταν προσποιήθηκαν ότι έφευγαν με όλο τους τον στόλο στο τέλος του Τρωικού Πολέμου. Αποστολή του Σίνωνα ήταν να τους ειδοποιήσει πότε οι Τρώες θα έβαζαν μέσα στην πόλη τον Δούρειο Ίππο. Ο Σίνων δεν αναφέρεται από τον Όμηρο, αλλά από τον Βιργίλιο στο 2ο βιβλίο της Αινειάδας. Ο Σίνων γενεαλογείται ως συγγενής του Οδυσσέα, γιος του , του αδελφού της Αντικλείας, η οποία ήταν η μητέρα του Οδυσσέα. Δηλαδή ο Οδυσσέας και ο Σίνων ήταν πρώτα εξαδέλφια με κοινό παππού τον Αυτόλυκο. Σύμφωνα με άλλες πηγές ήταν γιος του ιδρυτή και πρώτου βασιλιά της Εφύρας Σίσυφου και της Πλειάδας Μερόπης. Ο Σίνων, όταν ο ελληνικός στόλος έφυγε για να κρυφτεί πίσω από την Τένεδο, έμεινε έξω από τα τείχη της Τροίας και φρόντισε να τον συλλάβουν Τρώες βοσκοί, οι οποίοι τον παρέδωσαν δεμένο στον βασιλιά Πρίαμο. Ο Κόιντος ο Σμυρναίος γράφει ότι οι Τρώες είδαν φωτιά στο Ελληνικό στρατόπεδο και ήταν έτοιμοι να επιτεθούν, όταν πλησίασαν είδαν τον Δούρειο Ίππο και τον Σίνων που είχε ανάψει ό ίδιος την φωτιά. Ο λαός ζητούσε τον θάνατό του, αλλά ο Πρίαμος προτίμησε να τον ανακρίνει. Ο Σίνων είπε ότι ο Οδυσσέας τον κατεδίωκε και τον μισούσε, ότι αισθανόταν τυχερός που βρέθηκε στα χέρια ενός τόσο καλού βασιλιά και τελικώς ζήτησε άσυλο. Αυτό που έκανε τον Πρίαμο να τον πιστέψει ήταν ότι ο πονηρός Σίνων παρουσίασε τον εαυτό του ως συγγενή του Παλαμήδη, του ήρωα δηλαδή που έπεσε θύμα του μίσους του Οδυσσέα: είπε ότι τώρα που έχασε τον προστάτη του θά έμενε ανυπεράσπιστος στα νύχια του Οδυσσέα και ότι τον περίμενε η ίδια τύχη. Είπε ακόμα ότι ο Οδυσσέας παρότρυνε τον μάντη Κάλχα να πει στους αρχηγούς πως οι θεοί ήταν θυμωμένοι και ζητούσαν ανθρωποθυσία, το κατάλληλο θύμα για την οποία ήταν ο Σίνωνας. Προσέθεσε μάλιστα ότι όλα ήταν έτοιμα και ότι κατάφερε να ξεφύγει την τελευταία στιγμή, την ώρα που οι Έλληνες έμπαιναν στα πλοία για να φύγουν. Περιπλανώμενος, έπεσε στα χέρια των βοσκών. Τότε ρώτησαν τον Σίνωνα γιατί άφησαν πίσω τους τον Δούρειο Ίππο. Ο Σίνων τους απάντησε ότι ήθελαν να προσφέρουν ένα αφιέρωμα στη θεά Αθηνά, για να εξιλεωθούν από την ιεροσυλία της αρπαγής του : ο Κάλχας είχε μαντέψει την επιθυμία της θεάς, η οποία ήθελε απαραίτητα ένα μεγάλο ξύλινο άλογο ως ένδειξη λατρείας και επανόρθωση. Ο Σίνων είπε στη συνέχεια στους Τρώες τα κυρίως παραπλανητικά ψέματα: Ο Κάλχας είχε δήθεν αποκαλύψει στους Έλληνες ότι αν οι Τρώες λάτρευαν το άλογο αυτό θα αποκτούσαν ακαταμάχητη υπεροχή έναντι των Ελλήνων. Οι κατασκευαστές του λοιπόν επίτηδες είχαν φτιάξει το ξύλινο άλογο με τεράστιες διαστάσεις, ώστε να μη χωράει να περάσει από την πύλη των τειχών της Τροίας και να πρέπει να γκρεμιστεί ένα μέρος του τείχους για να μπορέσει να περάσει. Οι Τρώες, όταν άκουσαν ότι η λατρεία του αλόγου αυτού θα τους εξασφάλιζε έναντι των Ελλήνων, δεν δίστασαν να γκρεμίσουν ένα μέρος των τειχών για να το βάλουν μέσα στην πόλη. Στην απόφαση αυτή τους οδήγησε και το γεγονός ότι ο Λαοκόων, που τους είχε συμβουλεύσει να μη δεχθούν τον Δούρειο Ίππο, τιμωρήθηκε με θάνατο από τον Απόλλωνα. Οι Τρώες λοιπόν ελευθέρωσαν τον Σίνωνα και έβαλαν μέσα στην Τροία το ξύλινο άλογο. Την ίδια εκείνη νύχτα ο Σίνων άνοιξε τον Δούρειο Ίππο και βοήθησε όσους ήταν κρυμμένοι μέσα να βγουν, ενώ αμέσως μετά έκανε σήμα με αναμμένους πυρσούς στον ελληνικό στόλο για να ξεκινήσει να έρθει πάλι στην Τρωάδα. * Ο αστεροειδής (3391 Sinon), που ανακαλύφθηκε το 1977 και ανήκει στην Τρωική Ομάδα, πήρε το όνομά του από το μυθικό αυτό πρόσωπο.
rdf:langString Sinono (latine Sinon) estas en greka mitologio aĥaja soldato, kiu kredigis Trojanojn, ke ili entiru lignan ĉevalon malantaŭ urbaj muregoj kaj per tio venigu la urbon al pereo. Al Odiseaj planoj Sinono konvenis, ĉar li estis same aŭdaca kiel klera. Kiam la greka ŝiparo fornavigis en kaŝejon, militista tendaro estis malkonstruita kaj bruligita kaj sur esplanado antaŭ la urbo restis nur grandega ligna ĉevalo, kreitaĵo de ĉarpentista majstro Epejo. Trojanoj vidante vakan bordon ĝojiĝis, amase elkuris eksteren kaj rigardis la ĉevalon. Kiam iu rekomendis, ke ili detruu kaj forbruligu ĝin, alvokis sur sin atenton Sinono kaj rakontis, ke grekoj antaŭ sia forveturo volis oferi lin, Sinonon, por bono de sia vojaĝo hejmen, sed ke li forkuris de ili. La ĉevalo estas donaco de aĥajoj al diino Atena, kiel pardonpeto pro ŝtelo de ŝia statuo el la urbo. Kompreneble trojanoj volis la donacon al Ateno entiri en la urbon, sed montriĝis, ke ĝi estas tro granda kaj oni ne povas traveturigi ĝin tra iu ajn el la urbaj pordegoj. Preoetino Kasandra laŭtvoĉe avertis, ke en la evalo estas kaŝitaj armitaj batalantoj, sed kiel ĉiam neniu kredis al ŝi. Profeto Laokoonto admonis, ke oni de Danaoj nenion akceptu, eĉ se tio estus donaco - de ĉi tio estas sentenco . Sed tion ankaŭ neniu volis aŭdi. Plie dioj sendis kontraŭ Laokoonto du grandajn venenajn serpentojn, tiuj mortpremis lin kaj liajn du filojn. Tio al Trojanoj ŝajnis esti siggno de diaj favoroj. Plie Sinono ĉiam fortigis ilian favoron per io nova. La ĉevalo estis entirita post le urbaj muregoj, eĉ se tiuj devis esti parte malkonstruitaj. La viroj interne de la ĉevalo sidis mallaŭte kaj en timzorgoj. Trojanoj solenis finon de la milito kaj kiam la urbo iom post iom silentiĝis, grekaj batalantoj elsaltis el inter la ĉevalo, mortigis la plej proksimajn gardistojn, malfermis la pordegojn kaj donis signon por atako de ekstere. Kiam la grekoj perforte eniris internen, sekvis nur furioza murdado kaj bruligado de ĉio interne de la muregoj. Viroj el la reĝa Priama familiaro estis mortigitaj inkluzive de lulinfanojn, virinoj sklavigitaj, kastelo kaj konstruaĵoj bruldetruitaj. Duan tagon matene la neniigo de Trojo estis finfarita. La Troja milito finiĝis. En tiu ĉi artikolo estas uzita traduko de teksto el la artikolo Sinón en la ĉeĥa Vikipedio.
rdf:langString En la mitología griega Sinón (Σίνων) era un guerrero griego, primo de Odiseo, que, a través de engañosas razones, persuadió a los troyanos para que introdujeran el caballo de madera en la ciudadela de Troya. Una vez que el caballo estuvo dentro de la ciudad, Sinón, durante la noche, abrió el vientre del caballo para permitir la salida de los hombres que se encontraban en su interior y encendió una antorcha como señal luminosa para los aqueos, que se acercaban en los barcos desde la isla de Ténedos.
rdf:langString Dans la mythologie grecque, Sinon (en grec ancien Σíνων / Sínôn), fils d' et par là cousin d'Ulysse, est un espion grec de la guerre de Troie. Il joue un rôle capital dans le conflit en incitant les Troyens à accepter le cheval de Troie qui provoque leur perte. Pour cela, il se fait passer pour un déserteur haïssant les Grecs.Il présente ensuite le cheval comme une offrande destinée à Athéna, et affirme que sa présence dans les murs de Troie serait gage de victoire. Les Troyens se fient à lui, malgré les mises en garde de Laocoon et de Cassandre, et suivent ses instructions pour faire entrer le cheval dans la cité. La nuit même, c'est lui qui déclenche le signal indiquant à la flotte grecque de revenir de l'île de Ténédos où elle attendait, pour mettre la ville à sac.
rdf:langString In Greek mythology, Sinon (Ancient Greek: Σίνων, from the verb "σίνομαι"—sinomai, "to harm, to hurt") or Sinopos, was a Greek warrior during the Trojan War.
rdf:langString Dalam mitologi Yunani, Sinon (bahasa Yunani: Σίνων), dari kata kerja "σίνομαι" - sinomai, "merusak, melukai") adalah putra Aisimos dan (putra ) atau putra Sisifos. Dia adalah salah seorang prajurit Yunani dalam Perang Troya. Sinon berpura-pura telah melepaskan diri dari pasukan Yunani. Sebagai tawanan Troya, Sinon memberitahu bahwa kuda raksasa] yang ditinggalkan oleh pasukan Yunani meupakan persembahan bagi para dewa supaya mereka selamat dalam perjalanan pulang mereka. Sinon juga memberitahu bahwa kuda itu dibuat sangat besar supaya rakyat Troya tidak dapat memindahkannya ke dalam kota, karena jika kuda itu berada dalam kota Troya maka Troya tidak akan pernah terkalahkan. Orang-orang Troya mempercayai kata-kata Sinon dan mereka pun membawa kuda raksasa itu ke dalam kota. Pada akhirnya kuda itu menjadi malapetaka bagi Troya.
rdf:langString シノーン(古希: Σίνων, Sinōn)はギリシア神話の人物で、アエシモスの息子。アエシモスはアウトリュコスの息子なので、系譜上はオデュッセウスやイアーソーンの従兄弟となる。しかし、オデュッセウスと同じく、シーシュポスの息子であるとも言われる。彼はアカイア勢としてトロイア戦争に参加し、トロイアの木馬作戦で身体を張って活躍した。 小惑星はシノーンの名前にちなんで命名された。
rdf:langString 그리스 신화에서 시논(그리스어: Σίνων, 동사 "σίνομαι"—시노마이에서 유래, "해를 입히다, 다치게 하다")은 (아우톨리코스의 아들), 또는 교활한 시시포스의 아들로, 트로이아 전쟁에 참전한 그리스의 병사였다.
rdf:langString Sinon (Oudgrieks: Σίνων / Sínôn) is een Grieks legendarisch figuur die onder andere in de Aeneis (boek II) wordt vermeld en die de Grieken hebben achtergelaten om de Trojanen over te halen het Paard van Troje binnen te halen. Later moet hij ook de Grieken die in het paard zitten bevrijden en zo de stad veroveren. Hij is dus een sleutelfiguur in de list van het houten paard.
rdf:langString Sinone (in greco antico: Σινών, Sinon) era figlio di , nipote di Autolico e cugino di Ulisse, con il quale prese parte alla guerra di Troia e al viaggio verso Itaca.
rdf:langString Sinon – uczestnik wojny trojańskiej, syn słynnego oszusta Autolika i krewny Odyseusza, wojownik achajski, który podstępem spowodował wprowadzenie "konia trojańskiego" za mury Troi, umożliwiając tym samym jej zdobycie. Sinon nie jest wspomniany w Iliadzie. Jego zasługi w zdobyciu Troi po raz pierwszy opisał, jak wynika z antycznych relacji, w zaginionym eposie Zburzenie Troi. Syn Autolika jest również wspomniany w Eneidzie Wergiliusza, opisany jako: Nieznany, śmiałej myśli, przygotowany zarówno do posłużenia się podstępem, jak i do śmierci. W Boskiej komedii Dante Alighieri umieszcza Sinona w 10. otchłani 8. kręgu piekła, przeznaczonego dla krzywoprzysięzców, którzy używali swoich kłamstw na szkodę ludziom, gdzie zostaje ukarany wieczną gorączką.
rdf:langString Синон (др.-греч. Σίνων), краткая форма имени Синоп) — в древнегреческой мифологии внук Автолика, двоюродный брат Одиссея. Сын Эсима. Участник Троянской войны, товарищ Одиссея. Намеренно сдался в плен троянцам и убедил их втащить троянского коня в город, что повлекло за собой падение Трои. Рассказал, что ахейцы решили принести его в жертву богам. Подал факелом знак ахейцам на могиле Ахилла в ночь взятия Трои. Открыл коня, из которого вышли греческие герои. Изображен на картине Полигнота в Дельфах. Действующее лицо трагедии Софокла «Синон» (не дошло ни одной строки).
rdf:langString Сінон (грец. Sinon) — онук сина Гермеса й Хіони Автоліка, а через нього родич Одіссея, учасник Троянської війни. За післягомерівським переказом, Сінон обманом і красномовством переконав троянців ввезти Троянського коня за мури, що призвело до захоплення Трої.
xsd:nonNegativeInteger 6675

data from the linked data cloud