Sino-Soviet split

http://dbpedia.org/resource/Sino-Soviet_split an entity of type: Thing

La Ruptura Sinosoviètica és el nom que va rebre la crisi en les relacions entre la República Popular de la Xina i la Unió Soviètica que va començar a la fi de la dècada del 1950 i s'intensificaria durant la dècada del 1960. rdf:langString
Das chinesisch-sowjetische Zerwürfnis war ein Konflikt in den Beziehungen zwischen der Sowjetunion und der Volksrepublik China. Er begann in den späten 1950er Jahren, erreichte seinen Höhepunkt im Jahre 1969 und setzte sich bis in die späten 1980er Jahre fort. Der Kampf zwischen Nikita Chruschtschow und Mao Zedong um den Führungsanspruch in der kommunistischen Bewegung endete mit einer Spaltung. rdf:langString
La rupture sino-soviétique est une période de dégradation des relations, puis de fortes tensions entre l’Union soviétique et la république populaire de Chine de la fin des années 1950 aux années 1980, et dont le paroxysme est marqué par les incidents frontaliers de 1969. La rupture eut pour conséquence une scission au sein du mouvement communiste international, bien que les désaccords aient en réalité moins porté sur des éléments de doctrine que sur les intérêts nationaux divergents des deux États[Information douteuse]. rdf:langString
Perpecahan Tiongkok-Soviet adalah memburuknya hubungan antara Republik Rakyat Tiongkok (RRT) dengan Uni Soviet selama Perang Dingin. Penyimpangan mulai tumbuh antara kedua negara dari sekitar tahun 1956, tetapi secara rahasia. Dari tahun 1961, komunis Tiongkok secara terbuka menyatakan Uni Soviet sebagai "The Revisionist Traitor Group of Soviet Leadership", dan perpecahan Tiongkok-Soviet mulai terjadi. Konfrontasi mencapai puncaknya pada akhir tahun 1960-an dan berlanjut hingga akhir tahun 1980-an dengan runtuhnya Uni Soviet. Perpecahan ini menyebabkan pecahnya gerakan komunis internasional. rdf:langString
中ソ対立(ちゅうそたいりつ、ロシア語: Советско–китайский раскол、中国語: 中苏交恶、英語: Sino-Soviet split)は、1950年代後半から表面化した中華人民共和国とソビエト連邦の対立状態である。始めは政党間の理論、路線対立だったが、次第にイデオロギー、軍事、政治に至るまで広がった。 rdf:langString
La crisi sino-sovietica indica un periodo di forti tensioni e di crisi ideologica che nel corso degli anni sessanta vide contrapposti i due Stati socialisti più influenti nel periodo della guerra fredda, la Cina guidata da Mao Zedong e l'Unione Sovietica di Nikita Chruščëv, mentre quest'ultima stava attuando la destalinizzazione. La rottura era una conseguenza delle scissioni nel seno del movimento comunista internazionale. rdf:langString
중소 분쟁(中蘇 紛爭) 또는 중소 대립(中蘇 對立)은 1956년 소련 공산당 제20차 대회 이후 소련 공산당과 중국공산당 사이에 공산주의 이념의 원칙적인 여러 문제에 관해 벌인 분쟁을 말한다. rdf:langString
Het Rode schisma of de Sovjet-Chinese breuk was de geleidelijke verslechtering van de relaties tussen de Volksrepubliek China en de Sovjet-Unie vanaf 1956 en openlijk vanaf 1961. Hierdoor kwam er ook een splitsing tussen het Sovjet- en het Chinese communisme. rdf:langString
Rozłam radziecko-chiński (chiń. 中蘇交惡) – konflikt dyplomatyczny, do którego doszło w 1960 roku między dwoma krajami bloku wschodniego – Chińską Republiką Ludową a Związkiem Socjalistycznych Republik Radzieckich. Był to jeden z konfliktów zimnej wojny. Stronami w tym konflikcie były dwa największe kraje bloku wschodniego. rdf:langString
Por ruptura sino-soviética designa-se a crise nas relações entre a República Popular da China e a União Soviética que começou em finais da década de 1950 e se intensificaria durante a década de 1960. rdf:langString
Сове́тско-кита́йский раско́л (кит. 中苏交恶) — дипломатический конфликт между КНР и СССР, начавшийся в конце 1950-х годов. Пиком противостояния стал пограничный конфликт на острове Даманский в 1969 году. Конфликт сопровождался расколом международного коммунистического движения. rdf:langString
中苏交恶(俄語:Советско-китайский раскол),又称中苏决裂、中苏矛盾,是指冷战期间中華人民共和國和苏维埃社会主义共和国联盟发生的外交、军事关系上的疏远甚至對峙衝突。 中苏分歧同时覆盖国家利益和意识形态層面。有鑑於兩者的軍事地理及歷史關係複雜,双方的矛盾基本不可避免。衝突开始时间尚无定论,但大致缘于1956年苏共二十大后的中苏论战,中共党内部分党员对苏联共产党第一书记赫鲁晓夫的去斯大林化感到不满。1961年,中国国务院总理周恩来率团出席苏共二十二大时与苏联方面激烈辩论不欢而散,并拒绝参加此后的苏共二十三大。1966年5月16日,中共中央政治局会议通过《五一六通知》,决定开展文化大革命,中苏两国关系彻底冻结。 中苏冲突在軍事上接著發揮了作用,中國東北戰後的局勢兩國時有不滿,在1969年珍宝岛事件后达到顶峰,中華人民共和國與蘇聯在邊界部署了重兵提防對方,此后中华人民共和国开始谋求与非社会主义阵营的美国发展关系,在基辛格秘密访华和中美建交后中华人民共和国实行改革开放,經濟上的一边倒政策也正式终结。 中美建交后的中苏关系一直很緊張,并一直持续到1980年代,至1989年六四事件前夕,时任苏共中央总书记戈尔巴乔夫正式访问中华人民共和国,中苏关系才得以正常化,隨后蘇聯于1991年解体。在蘇聯解體前,中蘇大部分時間处于對立状态。蘇聯解體後,基本由中俄关系继承了中苏关系。 rdf:langString
الانقسام الصيني السوفياتي (1956-1966 م) هو كسر العلاقات السياسية بين جمهورية الصين الشعبية واتحاد الجمهوريات الاشتراكية السوفياتية، بسبب الاختلافات العقائدية التي نشأت عن تفسيراتهم المختلفة وتطبيقاتهم العملية الماركسية اللينينية، كما تأثرت بالجغرافيا السياسية لكل منها خلال الحرب الباردة (1945-1991). في أواخر الخمسينيات وأوائل الستينيات، أصبحت المناقشات الصينية السوفيتية حول تفسير الماركسية الأرثوذكسية نزاعات محددة حول سياسات الاتحاد السوفييتي في نزع الستالينية والتعايش السلمي الدولي مع العالم الغربي، والتي شجبها ماو على أنها مراجعة ماركسية. وإزاء تلك الخلفية الإيديولوجية، اتخذت الصين موقفا عدائيا تجاه الغرب، ورفضت علنا سياسة الاتحاد السوفييتي للتعايش السلمي بين الكتلة الشرقية والكتلة الغربية. بالإضافة إلى ذلك، استاءت الصين من الروابط السوفيتية الأوثق مع الهند، وكانت موسكو تخشى أن يكون ماو rdf:langString
Čínsko-sovětský rozkol bylo přerušení politických vztahů mezi Čínskou lidovou republikou (ČLR) a Sovětským svazem (SSSR), způsobené doktrinálními rozdíly, které vyvstaly z jejich různých interpretací a praktických aplikací marxismu – leninismu, jak je ovlivnila jejich příslušná geopolitika během studené války (1945–1991). Na konci padesátých a na počátku šedesátých let se čínsko-sovětské debaty o interpretaci ortodoxního marxismu staly konkrétními spory o sovětské politice národní destalinizace a mezinárodním mírovém soužití se západním světem, což Mao Ce-tung označil za revizionismus. Proti tomuto ideologickému pozadí zaujala Čína agresivní postoj vůči Západu a veřejně odmítla politiku SSSR mírového soužití mezi východním a západním blokem. Kromě toho Čína nesnesla užší sovětské styky s I rdf:langString
La Ĉina-sovetia disiĝo estis laŭgrada malbonigo de rilatoj inter Popola Respubliko de Ĉinio (PRĈ) kaj Sovetunio (USSR) dum la Malvarma Milito (1945–91). Ekde 1956, ambaŭ landoj iom diverĝis ideologie, kaj, komence en 1961, la ĉinaj komunistoj formale denuncis “La Reviziisman Perfidan Grupon de Sovetaj Estroj." En la 1960-aj jaroj, tiu intelekta diverĝo iĝis kritika, pludaŭrante ĝis fino de la 1980-aj jaroj — kaj malaperis pro la disigo de Sovetunio en 1991. Ties doktrina diverĝo rilatis multe kun la ĉinaj kaj rusiaj naciaj interesoj, pli ol kun la interpretado de la marksistaj ideologioj. rdf:langString
La ruptura sino-soviética (en chino, 中苏交恶; en ruso, Советско-китайский раскол) es el nombre que recibió la crisis en las relaciones entre la República Popular China y la URSS que comenzó a finales de la década de 1950 y se intensificaría durante la siguiente década. rdf:langString
The Sino-Soviet split was the breaking of political relations between the People's Republic of China and the Soviet Union caused by doctrinal divergences that arose from their different interpretations and practical applications of Marxism–Leninism, as influenced by their respective geopolitics during the Cold War of 1947–1991. In the late 1950s and early 1960s, Sino-Soviet debates about the interpretation of orthodox Marxism became specific disputes about the Soviet Union's policies of national de-Stalinization and international peaceful coexistence with the Western Bloc, which Chinese founding father Mao Zedong decried as revisionism. Against that ideological background, China took a belligerent stance towards the Western world, and publicly rejected the Soviet Union's policy of peaceful rdf:langString
Радянсько-китайський розкол (1960–1989) — погіршення політичних і ідеологічних відносин між Китайською Народною Республікою і СРСР під час холодної війни (1945–1991). Доктринальні розбіжності мають коріння в китайських та російських національних інтересах, а з ідеологічного погляду різні інтерпретації марксизму: маоїзм і марксизм-ленінізм. У 1950-х і 1960-х роках ідеологічні суперечки між комуністичними партіями СРСР і Китаю також торкались можливості мирного співіснування з капіталістичним Заходом, проте Мао Цзедун проголосив вороже ставлення до капіталістичних країн, безумовну відмову від мирного співіснування, яке він сприймає як СРСР. Крім того, з 1956 року, КНР і СРСР (не оголошуючи) розійшлися у марксистській ідеології, і, в 1961 році, коли доктринальні розбіжності дійшли до точки б rdf:langString
rdf:langString الانقسام الصيني السوفياتي
rdf:langString Ruptura sinosoviètica
rdf:langString Čínsko-sovětský rozkol
rdf:langString Chinesisch-sowjetisches Zerwürfnis
rdf:langString Σινο-Σοβιετική ρήξη
rdf:langString Ĉina-sovetia disiĝo
rdf:langString Ruptura sino-soviética
rdf:langString Perpecahan Tiongkok-Soviet
rdf:langString Rupture sino-soviétique
rdf:langString Crisi sino-sovietica
rdf:langString 중소 분쟁
rdf:langString 中ソ対立
rdf:langString Rode schisma
rdf:langString Rozłam radziecko-chiński
rdf:langString Sino-Soviet split
rdf:langString Ruptura sino-soviética
rdf:langString Советско-китайский раскол
rdf:langString Радянсько-китайський розкол
rdf:langString 中苏交恶
xsd:integer 353811
xsd:integer 1124868891
rdf:langString Mao Zedong and Nikita Khrushchev in Beijing, 1958
rdf:langString De-Stalinization of the Soviet Union, revisionism, and Maoism
xsd:integer 1961
xsd:date 2011-06-05
rdf:langString Mao Zedong
rdf:langString Nikita Khrushchev
rdf:langString Proxy war, propaganda and Sino-Soviet border conflict
rdf:langString Zhōngsū jiāowù
rdf:langString the Cold War and Sino-Soviet relations
rdf:langString Tri-polar cold war and two-way competition for Eastern Bloc allies
rdf:langString 中苏交恶
rdf:langString * Supported by: *
rdf:langString 中蘇交惡
rdf:langString Sino-Soviet split
rdf:langString La Ruptura Sinosoviètica és el nom que va rebre la crisi en les relacions entre la República Popular de la Xina i la Unió Soviètica que va començar a la fi de la dècada del 1950 i s'intensificaria durant la dècada del 1960.
rdf:langString الانقسام الصيني السوفياتي (1956-1966 م) هو كسر العلاقات السياسية بين جمهورية الصين الشعبية واتحاد الجمهوريات الاشتراكية السوفياتية، بسبب الاختلافات العقائدية التي نشأت عن تفسيراتهم المختلفة وتطبيقاتهم العملية الماركسية اللينينية، كما تأثرت بالجغرافيا السياسية لكل منها خلال الحرب الباردة (1945-1991). في أواخر الخمسينيات وأوائل الستينيات، أصبحت المناقشات الصينية السوفيتية حول تفسير الماركسية الأرثوذكسية نزاعات محددة حول سياسات الاتحاد السوفييتي في نزع الستالينية والتعايش السلمي الدولي مع العالم الغربي، والتي شجبها ماو على أنها مراجعة ماركسية. وإزاء تلك الخلفية الإيديولوجية، اتخذت الصين موقفا عدائيا تجاه الغرب، ورفضت علنا سياسة الاتحاد السوفييتي للتعايش السلمي بين الكتلة الشرقية والكتلة الغربية. بالإضافة إلى ذلك، استاءت الصين من الروابط السوفيتية الأوثق مع الهند، وكانت موسكو تخشى أن يكون ماو غير مبال للغاية بشأن أهوال الحرب النووية. في عام 1956، شجب نيكيتا خروتشوف ستالين والستالينية في الخطاب (25 فبراير 1956) وبدأ في إزالة الستالينية من اتحاد الجمهوريات الاشتراكية السوفياتية. لقد روع ماو والقيادة الصينية عندما اختلفت جمهورية الصين الشعبية والاتحاد السوفييتي تدريجياً في تفسيراتهما وتطبيقاتهما للماركسية. بحلول عام 1961، أثارت خلافاتهم الأيديولوجية المستعصية التنديد الرسمي لجمهورية الصين الشعبية بالشيوعية السوفييتية على أنها عمل «تعديل للخونة» في اتحاد الجمهوريات الاشتراكية السوفياتية. بالنسبة لبلدان الكتلة الشرقية، كان الانقسام الصيني السوفياتي مسألة من سيقود الثورة من أجل الشيوعية العالمية، وإلى من تلجأ الأطراف الطليعية في العالم للحصول على المشورة السياسية، والمساعدة المالية، والمساعدة العسكرية: إلى الصين أو لروسيا؟ في هذا السياق، تنافس الاتحاد السوفييتي ولجنة المقاومة الشعبية على قيادة الشيوعية العالمية من خلال الأحزاب الطليعية الأصلية في البلدان التي تقع في مناطق نفوذها. بين العالم الغربي، والانقسام الصيني - السوفيتي تحولت الحرب الباردة ثنائية الأقطاب إلى حرب باردة ثلاثية الأقطاب، وهو حدث جيوسياسي هام مثل تشييد جدار برلين (1961)، ونزع فتيل لل أزمة الصواريخ الكوبية (1962)، ونهاية حرب فيتنام (1955-1975)، لأن التنافس سهّل تحقيق ماو للتقارب الصيني الأمريكي مع زيارة نيكسون للصين عام 1972. علاوة على ذلك، فإن حدوث الانقسام الصيني السوفياتي أبطل أيضًا مفهوم الشيوعية المتجانسة، التصور الغربي بأن الدول الشيوعية كانت مجتمعة ومتحدة في الجغرافيا السياسية ما بعد الحرب العالمية الثانية، خاصة خلال ، عندما تدخلت الولايات المتحدة في حرب الهند الصينية الأولى (1946-1954). تاريخيا، شهل الانقسام الصيني – السوفيتي الماركسية اللينينية السياسة الواقعية التي أنشئ من خلالها ماو الجغرافيا السياسية ثلاثية الأقطاب (جمهورية الصين الشعبية-الولايات المتحدة-الاتحاد السوفياتي) في وقت متأخر من فترة الحرب الباردة (1956-1991)، فضلا عن الجغرافيا السياسية رباعية القطبية (جمهورية الصين الشعبية-المملكة المتحدة-الولايات المتحدة-اتحاد الجمهوريات الاشتراكية السوفياتية) حتى أزمة السويس عام 1956.
rdf:langString Čínsko-sovětský rozkol bylo přerušení politických vztahů mezi Čínskou lidovou republikou (ČLR) a Sovětským svazem (SSSR), způsobené doktrinálními rozdíly, které vyvstaly z jejich různých interpretací a praktických aplikací marxismu – leninismu, jak je ovlivnila jejich příslušná geopolitika během studené války (1945–1991). Na konci padesátých a na počátku šedesátých let se čínsko-sovětské debaty o interpretaci ortodoxního marxismu staly konkrétními spory o sovětské politice národní destalinizace a mezinárodním mírovém soužití se západním světem, což Mao Ce-tung označil za revizionismus. Proti tomuto ideologickému pozadí zaujala Čína agresivní postoj vůči Západu a veřejně odmítla politiku SSSR mírového soužití mezi východním a západním blokem. Kromě toho Čína nesnesla užší sovětské styky s Indií a Moskva se obávala, že Mao byl příliš nonšalantní ohledně hrůz jaderné války. V roce 1956 Nikita Chruščov v projevu O kultu osobnosti a jeho důsledcích odsoudil Stalina a stalinismus a zahájil destalinizaci SSSR. Mao a čínské vedení byli zděšeni, protože ČLR a SSSR se postupně rozcházely ve svých interpretacích a aplikacích leninské teorie. V roce 1961 jejich neřešitelné ideologické rozdíly vyvolaly v ČLR formální vypovězení sovětského komunismu jako díla „revizionistických zrádců“ v SSSR. V zemích východního bloku byla čínsko-sovětská roztržka otázkou, kdo povede revoluci světového komunismu a na koho (Čína nebo SSSR) se předvojové strany světa obrátí s žádostí o politické rady, finanční a vojenskou pomoc. V tomto duchu obě země soupeřily o vedení světového komunismu prostřednictvím předvojových stran v původních zemí v jejich sférách vlivu. V západním světě přeměnil čínsko-sovětský rozkol bipolární studenou válku na tripolární geopolitickou událost tak důležitou jako stavba Berlínské zdi (1961), zmírnění kubánské raketové krize (1962) a konec války ve Vietnamu (1975), protože rivalita usnadnila Maovi realizaci čínsko-amerického sblížení díky návštěvě amerického prezidenta Richarda Nixona v Číně v roce 1972. Vznikem čínsko-sovětského rozkolu navíc zmizel i koncept monolitického komunismu, tedy západního vnímání toho, že komunistické státy byly společně jednotnými aktéry geopolitiky po druhé světové válce, zejména v období 1947–1950 během války v Indočíně, do které USA zasáhly (1946–1954). Z historického hlediska čínsko-sovětský rozkol usnadnil marxisticko-leninskou reálpolitiku s níž Mao založil tripolární geopolitiku (ČLR – USA – SSSR) pozdního období studené války (1956–1991) a také kvadropolární geopolitiku (ČLR-UK-USA-SSSR) až do Suezské krize v roce 1956.
rdf:langString Das chinesisch-sowjetische Zerwürfnis war ein Konflikt in den Beziehungen zwischen der Sowjetunion und der Volksrepublik China. Er begann in den späten 1950er Jahren, erreichte seinen Höhepunkt im Jahre 1969 und setzte sich bis in die späten 1980er Jahre fort. Der Kampf zwischen Nikita Chruschtschow und Mao Zedong um den Führungsanspruch in der kommunistischen Bewegung endete mit einer Spaltung.
rdf:langString La Ĉina-sovetia disiĝo estis laŭgrada malbonigo de rilatoj inter Popola Respubliko de Ĉinio (PRĈ) kaj Sovetunio (USSR) dum la Malvarma Milito (1945–91). Ekde 1956, ambaŭ landoj iom diverĝis ideologie, kaj, komence en 1961, la ĉinaj komunistoj formale denuncis “La Reviziisman Perfidan Grupon de Sovetaj Estroj." En la 1960-aj jaroj, tiu intelekta diverĝo iĝis kritika, pludaŭrante ĝis fino de la 1980-aj jaroj — kaj malaperis pro la disigo de Sovetunio en 1991. Ties doktrina diverĝo rilatis multe kun la ĉinaj kaj rusiaj naciaj interesoj, pli ol kun la interpretado de la marksistaj ideologioj. Malvarma milito
rdf:langString La rupture sino-soviétique est une période de dégradation des relations, puis de fortes tensions entre l’Union soviétique et la république populaire de Chine de la fin des années 1950 aux années 1980, et dont le paroxysme est marqué par les incidents frontaliers de 1969. La rupture eut pour conséquence une scission au sein du mouvement communiste international, bien que les désaccords aient en réalité moins porté sur des éléments de doctrine que sur les intérêts nationaux divergents des deux États[Information douteuse].
rdf:langString La ruptura sino-soviética (en chino, 中苏交恶; en ruso, Советско-китайский раскол) es el nombre que recibió la crisis en las relaciones entre la República Popular China y la URSS que comenzó a finales de la década de 1950 y se intensificaría durante la siguiente década. Las causas de la ruptura entre las dos grandes potencias comunistas se debió a los distintos intereses nacionales de ambos países y, sobre todo, al alejamiento sobre su interpretación del marxismo-leninismo. Mientras que el líder chino, Mao Zedong, prefería una mayor beligerancia hacia los países capitalistas (maoísmo), el Gobierno soviético orientó su política hacia una «coexistencia pacífica» con estos países, por lo que Mao y el Partido Comunista de China acusaron a la URSS de revisionismo.​ La ruptura provocó una fractura sin precedentes en el movimiento comunista internacional y abrió el camino al establecimiento de relaciones entre EE. UU. y la República Popular China. Según Lorenz M. Lüthi, la ruptura sino-soviética «fue uno de los eventos clave de la Guerra Fría, a la altura de otros acontecimientos como la construcción del Muro de Berlín, la Crisis de los Misiles o la Guerra de Vietnam».​
rdf:langString The Sino-Soviet split was the breaking of political relations between the People's Republic of China and the Soviet Union caused by doctrinal divergences that arose from their different interpretations and practical applications of Marxism–Leninism, as influenced by their respective geopolitics during the Cold War of 1947–1991. In the late 1950s and early 1960s, Sino-Soviet debates about the interpretation of orthodox Marxism became specific disputes about the Soviet Union's policies of national de-Stalinization and international peaceful coexistence with the Western Bloc, which Chinese founding father Mao Zedong decried as revisionism. Against that ideological background, China took a belligerent stance towards the Western world, and publicly rejected the Soviet Union's policy of peaceful coexistence between the Western Bloc and Eastern Bloc. In addition, Beijing resented the Soviet Union's growing ties with India due to factors such as the Sino-Indian border dispute, and Moscow feared that Mao was too nonchalant about the horrors of nuclear warfare. In 1956, CPSU first secretary Nikita Khrushchev denounced Stalin and Stalinism in the speech On the Cult of Personality and its Consequences and began the de-Stalinization of the USSR. Mao and the Chinese leadership were appalled as the PRC and the USSR progressively diverged in their interpretations and applications of Leninist theory. By 1961, their intractable ideological differences provoked the PRC's formal denunciation of Soviet communism as the work of "revisionist traitors" in the USSR. The PRC also declared the Soviet Union social imperialist. For Eastern Bloc countries, the Sino-Soviet split was a question of who would lead the revolution for world communism, and to whom (China or the USSR) the vanguard parties of the world would turn for political advice, financial aid, and military assistance. In that vein, both countries competed for the leadership of world communism through the vanguard parties native to the countries in their spheres of influence. In the Western world, the Sino-Soviet split transformed the bi-polar cold war into a tri-polar one. The rivalry facilitated Mao's realization of Sino-American rapprochement with the US President Richard Nixon's visit to China in 1972. In the West, the policies of triangular diplomacy and linkage emerged. Like the Tito–Stalin split, the occurrence of the Sino-Soviet split also weakened the concept of Monolithic Communism, the Western perception that the communist nations were collectively united and would not have significant ideological clashes. However, the USSR and China continued to cooperate in North Vietnam during the Vietnam War into the 1970s, despite rivalry elsewhere. Historically, the Sino-Soviet split facilitated the Marxist–Leninist Realpolitik with which Mao established the tri-polar geopolitics (PRC–USA–USSR) of the late-period Cold War (1956–1991) to create an anti-Soviet front, which Maoists connected to Three Worlds Theory. According to Lüthi, there is "no documentary evidence that the Chinese or the Soviets thought about their relationship within a triangular framework during the period."
rdf:langString Perpecahan Tiongkok-Soviet adalah memburuknya hubungan antara Republik Rakyat Tiongkok (RRT) dengan Uni Soviet selama Perang Dingin. Penyimpangan mulai tumbuh antara kedua negara dari sekitar tahun 1956, tetapi secara rahasia. Dari tahun 1961, komunis Tiongkok secara terbuka menyatakan Uni Soviet sebagai "The Revisionist Traitor Group of Soviet Leadership", dan perpecahan Tiongkok-Soviet mulai terjadi. Konfrontasi mencapai puncaknya pada akhir tahun 1960-an dan berlanjut hingga akhir tahun 1980-an dengan runtuhnya Uni Soviet. Perpecahan ini menyebabkan pecahnya gerakan komunis internasional.
rdf:langString 中ソ対立(ちゅうそたいりつ、ロシア語: Советско–китайский раскол、中国語: 中苏交恶、英語: Sino-Soviet split)は、1950年代後半から表面化した中華人民共和国とソビエト連邦の対立状態である。始めは政党間の理論、路線対立だったが、次第にイデオロギー、軍事、政治に至るまで広がった。
rdf:langString La crisi sino-sovietica indica un periodo di forti tensioni e di crisi ideologica che nel corso degli anni sessanta vide contrapposti i due Stati socialisti più influenti nel periodo della guerra fredda, la Cina guidata da Mao Zedong e l'Unione Sovietica di Nikita Chruščëv, mentre quest'ultima stava attuando la destalinizzazione. La rottura era una conseguenza delle scissioni nel seno del movimento comunista internazionale.
rdf:langString 중소 분쟁(中蘇 紛爭) 또는 중소 대립(中蘇 對立)은 1956년 소련 공산당 제20차 대회 이후 소련 공산당과 중국공산당 사이에 공산주의 이념의 원칙적인 여러 문제에 관해 벌인 분쟁을 말한다.
rdf:langString Het Rode schisma of de Sovjet-Chinese breuk was de geleidelijke verslechtering van de relaties tussen de Volksrepubliek China en de Sovjet-Unie vanaf 1956 en openlijk vanaf 1961. Hierdoor kwam er ook een splitsing tussen het Sovjet- en het Chinese communisme.
rdf:langString Rozłam radziecko-chiński (chiń. 中蘇交惡) – konflikt dyplomatyczny, do którego doszło w 1960 roku między dwoma krajami bloku wschodniego – Chińską Republiką Ludową a Związkiem Socjalistycznych Republik Radzieckich. Był to jeden z konfliktów zimnej wojny. Stronami w tym konflikcie były dwa największe kraje bloku wschodniego.
rdf:langString Por ruptura sino-soviética designa-se a crise nas relações entre a República Popular da China e a União Soviética que começou em finais da década de 1950 e se intensificaria durante a década de 1960.
rdf:langString Сове́тско-кита́йский раско́л (кит. 中苏交恶) — дипломатический конфликт между КНР и СССР, начавшийся в конце 1950-х годов. Пиком противостояния стал пограничный конфликт на острове Даманский в 1969 году. Конфликт сопровождался расколом международного коммунистического движения.
rdf:langString 中苏交恶(俄語:Советско-китайский раскол),又称中苏决裂、中苏矛盾,是指冷战期间中華人民共和國和苏维埃社会主义共和国联盟发生的外交、军事关系上的疏远甚至對峙衝突。 中苏分歧同时覆盖国家利益和意识形态層面。有鑑於兩者的軍事地理及歷史關係複雜,双方的矛盾基本不可避免。衝突开始时间尚无定论,但大致缘于1956年苏共二十大后的中苏论战,中共党内部分党员对苏联共产党第一书记赫鲁晓夫的去斯大林化感到不满。1961年,中国国务院总理周恩来率团出席苏共二十二大时与苏联方面激烈辩论不欢而散,并拒绝参加此后的苏共二十三大。1966年5月16日,中共中央政治局会议通过《五一六通知》,决定开展文化大革命,中苏两国关系彻底冻结。 中苏冲突在軍事上接著發揮了作用,中國東北戰後的局勢兩國時有不滿,在1969年珍宝岛事件后达到顶峰,中華人民共和國與蘇聯在邊界部署了重兵提防對方,此后中华人民共和国开始谋求与非社会主义阵营的美国发展关系,在基辛格秘密访华和中美建交后中华人民共和国实行改革开放,經濟上的一边倒政策也正式终结。 中美建交后的中苏关系一直很緊張,并一直持续到1980年代,至1989年六四事件前夕,时任苏共中央总书记戈尔巴乔夫正式访问中华人民共和国,中苏关系才得以正常化,隨后蘇聯于1991年解体。在蘇聯解體前,中蘇大部分時間处于對立状态。蘇聯解體後,基本由中俄关系继承了中苏关系。
rdf:langString Радянсько-китайський розкол (1960–1989) — погіршення політичних і ідеологічних відносин між Китайською Народною Республікою і СРСР під час холодної війни (1945–1991). Доктринальні розбіжності мають коріння в китайських та російських національних інтересах, а з ідеологічного погляду різні інтерпретації марксизму: маоїзм і марксизм-ленінізм. У 1950-х і 1960-х роках ідеологічні суперечки між комуністичними партіями СРСР і Китаю також торкались можливості мирного співіснування з капіталістичним Заходом, проте Мао Цзедун проголосив вороже ставлення до капіталістичних країн, безумовну відмову від мирного співіснування, яке він сприймає як СРСР. Крім того, з 1956 року, КНР і СРСР (не оголошуючи) розійшлися у марксистській ідеології, і, в 1961 році, коли доктринальні розбіжності дійшли до точки біфуркації, Комуністична партія Китаю офіційно засудила політичну лінію КПРС, як «ревізіоністських зрадників групи радянського керівництва», на чолі з Микитою Хрущовим.
rdf:langString Советско–китайский раскол
rdf:langString Sovetsko–kitayskiy raskol
xsd:nonNegativeInteger 78782

data from the linked data cloud