Septizodium

http://dbpedia.org/resource/Septizodium an entity of type: Thing

Das Septizodium oder Septizonium war eine monumentale Brunnenanlage in Rom. Es wurde im Jahr 203 n. Chr. von Kaiser Septimius Severus errichtet. rdf:langString
El Septizodium o Septizodio (también llamado Septizonium o Septicodium en latín) fue una monumental fachada con aspecto de ninfeo, o quizás escena teatral vitruviana en varios pisos de columnas, construida por orden del emperador Septimio Severo (193–211) al pie de la colina palatina, en Roma. Era la nueva fachada monumental del palacio imperial en el Palatino, de cara a la Vía Apia, en un ala añadida por Septimio Severo. rdf:langString
Le Septizodium ou Septizonium est un monument de la Rome antique, construit en 203 sous l'empereur romain Septime Sévère. rdf:langString
Septizodium (juga disebut Septizonium atau Septicodium) adalah sebuah bangunan kuno di Romawi kuno. Tempat ini dibangun pada 203 Masehi oleh Kaisar Septimius Severus. rdf:langString
Il Settizonio o Settizodio (latino: Septizodium o Septizonium o Septisolium) era una facciata monumentale di un ninfeo, dall'aspetto di scena teatrale vitruviana, a più piani di colonne, fatta innalzare dall'imperatore Settimio Severo nel 203 ai piedi del colle Palatino, a Roma. Esso sorgeva sul lato sud-orientale del Palatino e costituiva la facciata della Domus Severiana su questo lato, affacciato sulla via Appia. La Domus e il Settizonio costituivano un'ala aggiunta alla Domus Augustana da Settimio Severo, a sud dello Stadio palatino, nell'ambito della sistemazione delle pendici meridionali e sud-orientali del colle, dove vennero completati gli edifici termali avviati circa un secolo prima da Domiziano. rdf:langString
Het Septizonium (ook bekend als Septicodium en Septizodium) was een monumentaal nymphaeum in het oude Rome. rdf:langString
Septizódio (em latim: Septizodium), também chamado de Septizônio e Septicódio (em latim: Septizonium, Septicodium), era um edifício da Roma Antiga construído em 203 pelo imperador Sétimo Severo. A origem de seu nome pode ser o termo "septisolium", que significa "templo dos sete sóis", dedicado às sete divindades planetárias (Saturno, Sol, Lua, Marte, Mercúrio, Júpiter e Vênus), ou uma referência ao fato de ele ter sido originalmente dividido em sete partes. rdf:langString
Септизоний, или Септизодий (лат. Septizonium, Septizodium, от лат. septem — семь и лат. zona — пояс, обрамление) — монументальный нимфей в древнем Риме. rdf:langString
El Septizodium (també anomenat Septizonium o Septicodium) era un edifici de la Roma antiga. Va ser construït el 203 a.C. per l'emperador Septimi Sever. L'origen del nom "Septizodium" és de Septisolium, que vol dir temple de set sols en llatí, i es deia així probablement per les set deïtats planetàries (Saturn, Sol, Lluna, Mart, Mercuri, Júpiter i Venus) o pel fet que en un principi estigués dividit en set parts. L'edifici no tenia un ús més enllà de ser un element decoratiu de la ciutat per la seva façana. El Septizodium estava situat on la Via Àpia virava vers el Palatí, sobre un pou. Per trobar altres exemples d'aquesta tipologia d'edifici cal anar a l'Àfrica. rdf:langString
Septizonium nebo Septizodium nebo Septicodium byla budova ve starověkém Římě. Byla postavena v roce 203 po Kr. za vlády císaře Septimia Severa. Původ jejího jména je nejasný; podle jedné verze byla pojmenována po sedmi planetárních božstvech (Saturn, Hélios, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše), jejichž sochy se v budově nacházely; podle jiné teorie její jméno znamená, že budova byla rozdělena na sedm částí. Stavba neměla žádný praktický účel; sloužila jako nymfeum, tj. místo zasvěcené nymfám a vyznačovala se velmi dekorativní, bohatě zdobenou fasádou. rdf:langString
Το Septizodium (επίσης ονομάζεται Septizonium ή Septicodium) ήταν ένα κτίριο στην αρχαία Ρώμη. Κτίστηκε το 203 μ.Χ. από τον Αυτοκράτορα Σεπτίμιο Σεβήρο. Η προέλευση του ονόματος "Septizodium" είναι από το Septisolium, από τα λατινικά για τον ναό των επτά ήλιων, και πιθανότατα ονομάστηκε έτσι για τις επτά πλανητικές θεότητες (Κρόνος, Ήλιος, Σελήνη, Άρης, Ερμής, Δίας, Αφροδίτη ), είτε για το γεγονός ότι ήταν χωρισμένο σε επτά μέρη. Το κτίριο δεν είχε κανένα γνωστό πρακτικό σκοπό και πιθανότατα προοριζόταν να είναι μία διακοσμητική πρόσοψη, σαν Νυμφαίο. Οι αρχαίες και μεσαιωνικές πηγές περιγράφουν τον σκοπό του: να εντυπωσιάσει τους Βορειο-Αφρικανούς ακολούθους του Σεβήρου κατά την είσοδό τους στην πόλη, καθώς βρισκόταν στο σημείο όπου η Αππία Οδός περνάει τον Παλατίνο λόφο και κατευθύνεται rdf:langString
The Septizodium (also called Septizonium or Septicodium) was a building in ancient Rome. It was built in 203 AD by Emperor Septimius Severus. The origin of the name "Septizodium" is from Septisolium, from the Latin for temple of seven suns, and was probably named for the seven planetary deities (Saturn, Sun, Moon, Mars, Mercury, Jupiter, Venus) or for the fact that it was originally divided into seven parts. The building had no known practical purpose and was probably meant to be a decorative façade, known as a nymphaeum. Ancient and medieval sources describe its purpose as being intended to impress Severus' fellow north Africans as they entered the city, as it was located at the place where the Via Appia passes the Palatine and leads east towards the Forum Romanum. Other examples of septi rdf:langString
Septizonium (zwana też m.in. jako Septizodium lub Septicodium; wł. Settizonio) – niezachowana budowla wzniesiona w 203 roku w starożytnym Rzymie na zlecenie cesarza Septymiusza Sewera. Nazwa obiektu pochodzi od słowa Septisolium, oznaczającego w łacinie świątynię siedmiu Słońc, nadana prawdopodobnie na cześć siedmiu bóstw planetarnych (Saturnowi, Solowi, Lunie, Marsowi, Merkuremu, Jowiszowi, Wenus) lub z tego względu, że budowla składała się z siedmiu części. Septizonium nie miało żadnego praktycznego zastosowania i prawdopodobnie służyło jako ozdobna fasada. Budowla była położona w miejscu, gdzie Via Appia dochodzi do Palatynu. Istnieją też relacje historyczne o podobnych konstrukcjach, wszystkie położone były w Afryce. rdf:langString
Septizonium, även kallat Septizodium, var ett byggnadsverk beläget nedanför Palatinens sydöstra utsprång i Rom. Septizonium, som uppfördes år 203 e.Kr. av kejsar Septimius Severus, bestod av en skärmfasad i tre våningar med nischer och kolonner. Byggnaden vette mot Via Appia, som tog sin början ett stycke därifrån. En modern stenläggning markerar Septizoniums läge och plan. rdf:langString
Септізодіум (лат. Septizodium, Septizonium) — античний монументальний фонтан у Римі. Споруда біля підніжжя Палатину була зведена 203 року імператором Септимієм Севером та слугувала німфеєм. Фонтан мав фасад із семи секцій, чим можливо пояснюється його назва. По висоті він нараховував три яруси із нішами та рядами колон, був багато прикрашений мармуром і статуями. rdf:langString
rdf:langString Septizodium
rdf:langString Septizonium
rdf:langString Septizodium
rdf:langString Septizodium
rdf:langString Septizodium
rdf:langString Septizodium
rdf:langString Septizodium
rdf:langString Settizonio
rdf:langString Septizonium
rdf:langString Septizonium
rdf:langString Septizodium
rdf:langString Septizódio
rdf:langString Septizonium
rdf:langString Септизоний
rdf:langString Септізодіум
xsd:float 41.88539886474609
xsd:float 12.48890018463135
xsd:integer 4083381
xsd:integer 1093760812
xsd:string 41.8854 12.4889
rdf:langString El Septizodium (també anomenat Septizonium o Septicodium) era un edifici de la Roma antiga. Va ser construït el 203 a.C. per l'emperador Septimi Sever. L'origen del nom "Septizodium" és de Septisolium, que vol dir temple de set sols en llatí, i es deia així probablement per les set deïtats planetàries (Saturn, Sol, Lluna, Mart, Mercuri, Júpiter i Venus) o pel fet que en un principi estigués dividit en set parts. L'edifici no tenia un ús més enllà de ser un element decoratiu de la ciutat per la seva façana. El Septizodium estava situat on la Via Àpia virava vers el Palatí, sobre un pou. Per trobar altres exemples d'aquesta tipologia d'edifici cal anar a l'Àfrica. Ammià Marcel·lí es refereix a l'edifici en un passatge ambigu: "El poble... ha vingut tot junt al Septizodium, un lloc popular, on Marc Aureli va construir un espai per a les ninfes en un estil força ostentós." El segle VIII, l'edifici, que ja estava en runes, s'havia incorporat en una de les diverses fortaleses dels barons a la ciutat medieval, que la família Frangipani es va construir entre el segle xii i el XIII.L'agost de 1241, després de la mort del papa Gregori IX, els 11 cardenals que podien entrar a Roma a través de les línies de l'exèrcit d'II de l'emperador Frederic II, es van reunir a l'atrotinat palau de Septizodium. L'elecció de dos mesos de durada va ser àrdua, no només per la crisi política profunda, sinó també per les dificultats físiques. Feia molta calor i la pluja es filtrava a través del sostre de la cambra dels cardenals, i es barrejava amb l'orina dels guardes de Matteo Rosso Orsini sobre les teules. Un dels cardenals emmalaltir i va morir. El nou papa nou, Celestí IV també es desgastà molt, i va morir 16 dies després de la seva elecció. El 1588, durant el regnat del Pap Sixt V, la façana oriental de l'edifici va ser enderrocada sota la direcció de Domenico Fontana. Les pedres resultants es van utilitzar per la base de l'obelisc que hi ha a la Piazza del Popolo, la restauració de la Columna de Marc Aureli, la tomba papal dins de Santa Maria Maggiore i altres estructures.
rdf:langString Septizonium nebo Septizodium nebo Septicodium byla budova ve starověkém Římě. Byla postavena v roce 203 po Kr. za vlády císaře Septimia Severa. Původ jejího jména je nejasný; podle jedné verze byla pojmenována po sedmi planetárních božstvech (Saturn, Hélios, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše), jejichž sochy se v budově nacházely; podle jiné teorie její jméno znamená, že budova byla rozdělena na sedm částí. Stavba neměla žádný praktický účel; sloužila jako nymfeum, tj. místo zasvěcené nymfám a vyznačovala se velmi dekorativní, bohatě zdobenou fasádou. Septizonium stála na jižním úpatí Palatinu na místě, kde se Via Appia z východní strany přimykala k Cirku Maximu. Mělo rozměry asi 90 m (na šířku) a skládalo se ze tří řad sloupů nad sebou. O jeho dalším osudu není mnoho poznatků. Ví se, že v 8. století již bylo ve značně narušeném stavu. K definitivnímu zániku došlo během pontifikátu Sixta V. (1585–1590). Během jeho vlády Řím procházel mohutnou přestavbou a rekonstrukcí po zpustošení císařským vojskem v roce 1527, na což však bylo třeba množství stavebního materiálu. Proto v letech 1588–1589 přikázal „dvornímu“ architektovi Domenico Fontanovi již i tak zchátralou budovu Septizonia strhnout a materiál z ní použít na jiné stavby. S její existencí je spojena i část papežských dějin. Třikrát se mezi její zdmi konalo konkláve – v roce 1198 (papežem se stal Inocenc III.), roku 1227 (Řehoř IX.) a v roce 1241 (Celestin IV.). Konkláve v roce 1241 se konalo za zvlášť dramatických okolností. Protože vzhledem k politické situaci v Evropě bylo jasné, že po smrti zesnulého Řehoře IX. nedojde k dohodě voličů na novém pontifikátu, věc vzal do svých rukou římský lid. Voliče v Septizoniu zavřel a pod hrozbami psychického a fyzického nátlaku jejich přinutil dohodnout se (traduje se, že během tohoto stavu jeden z kardinálů zemřel). Po měsíci kardinálové zvolili Celestýna IV.
rdf:langString Το Septizodium (επίσης ονομάζεται Septizonium ή Septicodium) ήταν ένα κτίριο στην αρχαία Ρώμη. Κτίστηκε το 203 μ.Χ. από τον Αυτοκράτορα Σεπτίμιο Σεβήρο. Η προέλευση του ονόματος "Septizodium" είναι από το Septisolium, από τα λατινικά για τον ναό των επτά ήλιων, και πιθανότατα ονομάστηκε έτσι για τις επτά πλανητικές θεότητες (Κρόνος, Ήλιος, Σελήνη, Άρης, Ερμής, Δίας, Αφροδίτη ), είτε για το γεγονός ότι ήταν χωρισμένο σε επτά μέρη. Το κτίριο δεν είχε κανένα γνωστό πρακτικό σκοπό και πιθανότατα προοριζόταν να είναι μία διακοσμητική πρόσοψη, σαν Νυμφαίο. Οι αρχαίες και μεσαιωνικές πηγές περιγράφουν τον σκοπό του: να εντυπωσιάσει τους Βορειο-Αφρικανούς ακολούθους του Σεβήρου κατά την είσοδό τους στην πόλη, καθώς βρισκόταν στο σημείο όπου η Αππία Οδός περνάει τον Παλατίνο λόφο και κατευθύνεται ανατολικά προς τη Ρωμαϊκή Αγορά. Και άλλα παραδείγματα Σεπτιζωδίων είναι γνωστά, όλα στην Αφρική. Ο Αμμιανός Μαρκελλίνος αναφέρεται στο κτίριο σε ένα διφορούμενο απόσπασμα: «Οι συγκλητικοί ... είχαν συγκεντρωθεί στο Septemzodium, ένα δημοφιλές μέρος, όπου ο Μάρκος Αυρήλιος είχε κτίσει ένα Νυμφαίο με μάλλον επιδεικτικό ύφος». Τον 8ο αι. το οικοδόμημα ήταν ήδη ερειπωμένο και είχε ενσωματωθεί σε ένα από τα πολυάριθμα φρούρια βαρόνων της μεσαιωνικής πόλης, που κατείχε τον 12ο-13ο αι. η οικογένεια Φραντζιπάνι. Τον Αύγουστο του 1241, μετά το τέλος του πάπα Γρηγορίου Θ΄, οι 11 καρδινάλιοι που μπόρεσαν να εισέλθουν στη Ρώμη μέσω των γραμμών τού στρατού τού Φρειδερίκου Β΄ της Γερμανίας συγκεντρώθηκαν στο ετοιμόρροπο παλάτι του Σεπτιζωδίου. Οι που διήρκεσαν δύο μήνες ήταν επίπονες, όχι μόνο λόγω της βαθιάς πολιτικής κρίσης, αλλά και των φυσικών δυσκολιών. Υπήρχε μία τρομακτική ζέστη· επίσης η βροχή διέρρεε από την οροφή της αίθουσας των καρδιναλίων, αναμεμειγμένη με τα ούρα των ανδρών του που φρουρούσαν στη στέγη. Μάλιστα ένας από τους καρδινάλιους αρρώστησε και απεβίωσε. Αλλά και ο νέος πάπας Σελεστίνος Δ΄ ήταν επίσης πολύ εξαντλημένος και απεβίωσε 16 ημέρες μετά την εκλογή του. Το 1588, κατά τη διάρκεια της αρχιερατείας του πάπα Σίξτου Ε΄, η ανατολική πρόσοψη του κτιρίου κατεδαφίστηκε υπό τη διεύθυνση του . Οι πέτρες που ελήφθησαν, χρησιμοποιήθηκαν για το υπόγειο του Οβελίσκου του Φλαμινίου της Πιάτσα ντελ Πόπολο, την αποκατάσταση της στήλης του Μάρκου Αυρήλιου, τον τάφο του πάπα στη Σάντα Μαρία Ματζόρε και άλλες κατασκευές.
rdf:langString Das Septizodium oder Septizonium war eine monumentale Brunnenanlage in Rom. Es wurde im Jahr 203 n. Chr. von Kaiser Septimius Severus errichtet.
rdf:langString El Septizodium o Septizodio (también llamado Septizonium o Septicodium en latín) fue una monumental fachada con aspecto de ninfeo, o quizás escena teatral vitruviana en varios pisos de columnas, construida por orden del emperador Septimio Severo (193–211) al pie de la colina palatina, en Roma. Era la nueva fachada monumental del palacio imperial en el Palatino, de cara a la Vía Apia, en un ala añadida por Septimio Severo.
rdf:langString Le Septizodium ou Septizonium est un monument de la Rome antique, construit en 203 sous l'empereur romain Septime Sévère.
rdf:langString The Septizodium (also called Septizonium or Septicodium) was a building in ancient Rome. It was built in 203 AD by Emperor Septimius Severus. The origin of the name "Septizodium" is from Septisolium, from the Latin for temple of seven suns, and was probably named for the seven planetary deities (Saturn, Sun, Moon, Mars, Mercury, Jupiter, Venus) or for the fact that it was originally divided into seven parts. The building had no known practical purpose and was probably meant to be a decorative façade, known as a nymphaeum. Ancient and medieval sources describe its purpose as being intended to impress Severus' fellow north Africans as they entered the city, as it was located at the place where the Via Appia passes the Palatine and leads east towards the Forum Romanum. Other examples of septizodia are known, all from Africa. Ammianus Marcellinus refers to the building in an ambiguous passage: "The plebs...had come together at the Septemzodium, a popular place, where Marcus Aurelius built a Nymphaeum in a rather ostentatious style." By the 8th century, the edifice was already ruined and had been incorporated in one of the numerous baronial fortresses of the medieval city, held in the 12th-13th century by the Frangipani family.In August 1241, after the death of Pope Gregory IX, the 11 cardinals who were able to get into Rome through the lines of Emperor Frederick II's army came together in the ramshackle palace of the Septizodium. The two-month-long election was arduous, not only because of the deep political crisis but the physical hardships. There was a frightful heat and the rain leaked through the roof of the chamber of the cardinals, mingled with the urine of Matteo Rosso Orsini's guards on the rooftiles. One of the cardinals fell ill and died. The new pope, Celestine IV, was also very worn out, and died 16 days after his election. In 1588, during the reign of Pope Sixtus V, the eastern facade of the building was demolished under the direction of Domenico Fontana. The stones obtained were used for the basement of the Flaminio Obelisk of Piazza del Popolo, the restoration of the Column of Marcus Aurelius, the pope's tomb in St. Mary Major and other structures.
rdf:langString Septizodium (juga disebut Septizonium atau Septicodium) adalah sebuah bangunan kuno di Romawi kuno. Tempat ini dibangun pada 203 Masehi oleh Kaisar Septimius Severus.
rdf:langString Il Settizonio o Settizodio (latino: Septizodium o Septizonium o Septisolium) era una facciata monumentale di un ninfeo, dall'aspetto di scena teatrale vitruviana, a più piani di colonne, fatta innalzare dall'imperatore Settimio Severo nel 203 ai piedi del colle Palatino, a Roma. Esso sorgeva sul lato sud-orientale del Palatino e costituiva la facciata della Domus Severiana su questo lato, affacciato sulla via Appia. La Domus e il Settizonio costituivano un'ala aggiunta alla Domus Augustana da Settimio Severo, a sud dello Stadio palatino, nell'ambito della sistemazione delle pendici meridionali e sud-orientali del colle, dove vennero completati gli edifici termali avviati circa un secolo prima da Domiziano.
rdf:langString Het Septizonium (ook bekend als Septicodium en Septizodium) was een monumentaal nymphaeum in het oude Rome.
rdf:langString Septizódio (em latim: Septizodium), também chamado de Septizônio e Septicódio (em latim: Septizonium, Septicodium), era um edifício da Roma Antiga construído em 203 pelo imperador Sétimo Severo. A origem de seu nome pode ser o termo "septisolium", que significa "templo dos sete sóis", dedicado às sete divindades planetárias (Saturno, Sol, Lua, Marte, Mercúrio, Júpiter e Vênus), ou uma referência ao fato de ele ter sido originalmente dividido em sete partes.
rdf:langString Септизоний, или Септизодий (лат. Septizonium, Septizodium, от лат. septem — семь и лат. zona — пояс, обрамление) — монументальный нимфей в древнем Риме.
rdf:langString Septizonium (zwana też m.in. jako Septizodium lub Septicodium; wł. Settizonio) – niezachowana budowla wzniesiona w 203 roku w starożytnym Rzymie na zlecenie cesarza Septymiusza Sewera. Nazwa obiektu pochodzi od słowa Septisolium, oznaczającego w łacinie świątynię siedmiu Słońc, nadana prawdopodobnie na cześć siedmiu bóstw planetarnych (Saturnowi, Solowi, Lunie, Marsowi, Merkuremu, Jowiszowi, Wenus) lub z tego względu, że budowla składała się z siedmiu części. Septizonium nie miało żadnego praktycznego zastosowania i prawdopodobnie służyło jako ozdobna fasada. Budowla była położona w miejscu, gdzie Via Appia dochodzi do Palatynu. Istnieją też relacje historyczne o podobnych konstrukcjach, wszystkie położone były w Afryce. Ammianus Marcellinus w zagadkowy sposób opisuje budowlę: „Plebs (..) zebrał się w Septemzodium, popularnym miejscu, gdzie Marek Aureliusz zbudował nimfeum o dość pretensjonalnym stylu”. W VIII wieku znajdujące się w stanie ruiny Septizonium zostało włączone w obręb średniowiecznej twierdzy, która w XII i XIII wieku znajdowała się w rękach rodu . W sierpniu 1241 roku, po śmierci papieża Grzegorza IX, dziesięciu kardynałów, przedzierając się przez oblegające Wieczne Miasto wojska cesarza Fryderyka II Hohenstaufa, zdołało dotrzeć do Rzymu. Elektorzy zebrali się w rozpadającym się Septizonium. Papieska elekcja 1241 roku była uciążliwa dla jej uczestników nie tylko ze względów politycznych, lecz również klimatycznych. W Rzymie panował wtedy dokuczliwy upał, a w dni deszczowe przez dziurawy dach Septizonium na pomieszczenie, w którym przebywali kardynałowie, spływał deszcz zmieszany z moczem stacjonujących na dachu strażników, rozmieszczonych tam przez senatora Matteo Rosso Orsiniego. W trakcie konklawe zachorował i zmarł angielski kardynał Robert Somercote. Nowo wybrany papież, Celestyn IV, również był wyczerpany dwumiesięczną elekcją i zmarł po szesnastodniowym pontyfikacie. W 1588 roku, podczas pontyfikatu Sykstusa V, wschodnia fasada Septizonium została wyburzona pod kierownictwem Domenico Fontany. Uzyskane w ten sposób materiały budowlane zostały wykorzystane jako podstawa egipskiego obelisku na Piazza del Popolo, do odnowienia Kolumny Marka Aureliusza, papieskiego nagrobka w bazylice Matki Bożej Większej i w innych konstrukcjach.
rdf:langString Septizonium, även kallat Septizodium, var ett byggnadsverk beläget nedanför Palatinens sydöstra utsprång i Rom. Septizonium, som uppfördes år 203 e.Kr. av kejsar Septimius Severus, bestod av en skärmfasad i tre våningar med nischer och kolonner. Byggnaden vette mot Via Appia, som tog sin början ett stycke därifrån. En modern stenläggning markerar Septizoniums läge och plan. Namnets ursprung är höljt i dunkel. Enligt en teori uppfördes Septizonium åt de sju (latin septem) gudarna Saturnus, Solen, Månen, Mars, Mercurius, Jupiter och Venus. Enligt en annan uppfattning kommer namnet av att byggnaden ursprungligen bestod av sju sektioner. Påve Sixtus V lät 1588–1589 riva det som återstod av Septizonium, under ledning av arkitekten Domenico Fontana. Materialet tillvaratogs och användes till postament åt obelisken på Piazza del Popolo, restaureringen av Marcus Aurelius-kolonnen samt påvens gravmonument i basilikan i Cappella Sistina i Santa Maria Maggiore.
rdf:langString Септізодіум (лат. Septizodium, Septizonium) — античний монументальний фонтан у Римі. Споруда біля підніжжя Палатину була зведена 203 року імператором Септимієм Севером та слугувала німфеєм. Фонтан мав фасад із семи секцій, чим можливо пояснюється його назва. По висоті він нараховував три яруси із нішами та рядами колон, був багато прикрашений мармуром і статуями. Німфей було цілком зруйновано за наказом папи Сікста V у 1588-89 роках, решту будівельного матеріалу використали для нових будівель, наприклад, для однієї з капел Санта-Марія-Маджоре. Нині збереглись тільки деякі рештки фундаменту й замальовки руїн німфею доби Ренесансу.
xsd:nonNegativeInteger 5301
<Geometry> POINT(12.488900184631 41.885398864746)

data from the linked data cloud