Second voyage of James Cook

http://dbpedia.org/resource/Second_voyage_of_James_Cook an entity of type: Thing

Le deuxième voyage de Cook fut une expédition maritime britannique dans l'océan Austral menée par James Cook, qui eut lieu, après un premier voyage dans le Pacifique, entre 1772 et 1775 avec les navires HMS Resolution et le HMS Adventure. rdf:langString
Druga wyprawa Jamesa Cooka – brytyjska wyprawa odkrywcza kierowana przez Jamesa Cooka, przeprowadzona w latach 1772–1775 na dwóch statkach: „” oraz „Adventure”. Celem wyprawy było dowiedzenie, czy istnieje wielki kontynent południowy lub Terra Australis. W tym celu załogi statków trzykrotnie przekraczały koło podbiegunowe południowe. Ostatecznie nie udało się wykazać istnienia jakiegokolwiek lądu na południu – Cook nie odrzucił jednak możliwości istnienia mniejszego niż wcześniej oczekiwano kontynentu pokrytego w całości lodem. Podczas wyprawy odkryto i opisano po raz pierwszy szereg wysp, w tym Nową Kaledonię, Norfolk, Georgię Południową oraz Sandwich Południowy. rdf:langString
بدأت رحلة جيمس كوك الثانية عام 1772 وانتهت عام 1775، وجاءت بتفويض من الحكومة البريطانية ووفقاً لإرشادات الجمعية الملكية، والهدف منها الدوران حول الكرة الأرضية حتى أقصى الجنوب، للتأكد أخيراً من وجود كتلة أرضية في أقصى الجنوب، أو ما عُرف وقتها بـ «تيرا أوستراليس» أو أرض أستراليس المجهولة. أظهر كوك خلال رحلته الأولى، وعن طريق الدوران حول نيوزيلندا، أن الأخيرة ليست متصلة بأي كتلة أرضية جنوباً، وخطط كوك تقريباً الساحل الشرقي لأستراليا بالكامل خلال رحلته، لكن ساد الاعتقاد وقتها أن «تيرا أستراليس» تقع في أقصى الجنوب. اعتقد أليكسندر دالريمبل وأعضاء آخرون في الجمعية الملكية أن تلك القارة الجنوبية الضخمة لا بدّ أن تكون حقيقيّة. وبعد حصول تأخير جراء المطالب غير المنطقية لعالم النبات جوزيف بانكس، جُهزّت السفينتان «ريزولوشن» و«أدفنشر» لتلك الرحلة، وانطلقتا نحو القارة المتجمدة في شهر يوليو من عام 1772. rdf:langString
Druhá plavba Jamese Cooka byla námořní průzkumná plavba Jamese Cooka, důstojníka britského královského námořnictva, kterou vykonal v letech 1772 až 1775. V červnu 1772 obdržel James Cook od britské Admirality příkaz k velení na druhé námořní výpravě. Účelem výpravy bylo potvrdit či vyvrátit existenci mysu Circumcision, obeplout Zeměkouli po největších možných jižních zeměpisných šířkách s cílem nalézt předpokládanou jižní pevninu a dále pak podle možností provést průzkum dalších, dosud neprobádaných oblastí oceánů. Cook dostal k dispozici dvě lodě – H.M. Sloop Resolution a H.M. Bark Adventure. Velením na lodi Adventure byl pověřen Tobias Furneaux, který byl Cookovi podřízen, zatímco Resolution velel sám Cook. Výpravy se měl původně zúčastnit významný britský přírodovědec Joseph Banks, kter rdf:langString
El segundo viaje de James Cook (1772-1775), encargado por el gobierno británico con el asesoramiento de la Royal Society,​ fue diseñado para circunnavegar el globo tan al sur como fuese posible para determinar finalmente si había alguna gran masa de tierra austral, o Terra Australis Incognita. En su primer viaje, Cook había demostrado circunnavegando Nueva Zelanda que no estaba unido a una masa de tierra más grande en el sur, y trazó casi toda la costa oriental de Australia; sin embargo, se creía que Terra Australis se encontraba aún más al sur. Alexander Dalrymple y otros de la Royal Society aún creían que este enorme continente austral debería existir.​ Después de un retraso provocado por el botánico Joseph Banks, haciendo demandas irrazonables, los barcos Resolution y Adventure fueron e rdf:langString
The second voyage of James Cook, from 1772 to 1775, commissioned by the British government with advice from the Royal Society, was designed to circumnavigate the globe as far south as possible to finally determine whether there was any great southern landmass, or Terra Australis. On his first voyage, Cook had demonstrated by circumnavigating New Zealand that it was not attached to a larger landmass to the south, and he charted almost the entire eastern coastline of Australia, yet Terra Australis was believed to lie further south. Alexander Dalrymple and others of the Royal Society still believed that this massive southern continent should exist. After a delay brought about by the botanist Joseph Banks' unreasonable demands, the ships Resolution and Adventure were fitted for the voyage and rdf:langString
Il secondo viaggio di James Cook si svolse tra il 1772 ed il 1775.Commissionato dal governo britannico con la consulenza della Royal Society, fu organizzato per circumnavigare il mondo alla latitudine più a sud possibile per stabilire, una volta per tutte, se esistesse o meno una qualche grande massa continentale meridionale, o Terra Australis. Con il suo primo viaggio Cook, circumnavigando la Nuova Zelanda, aveva dimostrato che questa non era collegata a nessuna più grande massa di terra a sud, ed aveva tracciato sulle carte quasi tutta la costa orientale dell'Australia, eppure si credeva che la Terra Australis dovesse trovarsi ancora più a sud. rdf:langString
A segunda viagem de James Cook, de 1772 a 1775, encomendada pelo governo britânico com conselhos da Royal Society, foi projetada para circunavegar o globo o mais ao sul possível, para finalmente determinar se havia alguma grande massa de terra no sul, a Terra Australis. Em sua primeira viagem, Cook demonstrou, circunavegando a Nova Zelândia, que ela não estava ligada a uma massa terrestre maior ao sul, e ele traçou quase toda a costa leste da Austrália, mas acreditava-se que Terra Australis estivesse mais ao sul. Alexander Dalrymple e outros membros da Royal Society ainda acreditavam que esse maciço continente sulista deveria existir. Após um atraso causado pelas exigências irracionais do botânico Joseph Banks, os navios Resolution e Adventure foram adaptados para a viagem e zarparam para rdf:langString
Второе кругосветное плавание Джеймса Кука проходило в 1772—1775 годах и было организовано британским правительством по рекомендации Королевского общества. Его целью было обогнуть земной шар как можно южнее, чтобы окончательно определить, существует ли большой южный материк (Terra Australis). Под командованием Джеймса Кука находились два корабля, Resolution и Adventure. Первый из них трижды пересекал Южный Полярный круг. Дальше всего он заплыл 3 февраля 1774 года, достигнув 71°10' южной широты при 106°54' западной долготы. rdf:langString
rdf:langString بعثة كوك الثانية
rdf:langString Druhá plavba Jamese Cooka
rdf:langString Segundo viaje de James Cook
rdf:langString Secondo viaggio di James Cook
rdf:langString Deuxième voyage de Cook
rdf:langString Druga podróż Jamesa Cooka
rdf:langString Second voyage of James Cook
rdf:langString Segunda viagem de James Cook
rdf:langString Второе кругосветное плавание Джеймса Кука
xsd:integer 33390054
xsd:integer 1123736249
rdf:langString Proved the Terra Australis Incognita to be a myth
rdf:langString The route of Cook's second voyage
rdf:langString To determine whether there was any great southern landmass
xsd:integer 1772
rdf:langString Second voyage of James Cook
rdf:langString Voyage
rdf:langString بدأت رحلة جيمس كوك الثانية عام 1772 وانتهت عام 1775، وجاءت بتفويض من الحكومة البريطانية ووفقاً لإرشادات الجمعية الملكية، والهدف منها الدوران حول الكرة الأرضية حتى أقصى الجنوب، للتأكد أخيراً من وجود كتلة أرضية في أقصى الجنوب، أو ما عُرف وقتها بـ «تيرا أوستراليس» أو أرض أستراليس المجهولة. أظهر كوك خلال رحلته الأولى، وعن طريق الدوران حول نيوزيلندا، أن الأخيرة ليست متصلة بأي كتلة أرضية جنوباً، وخطط كوك تقريباً الساحل الشرقي لأستراليا بالكامل خلال رحلته، لكن ساد الاعتقاد وقتها أن «تيرا أستراليس» تقع في أقصى الجنوب. اعتقد أليكسندر دالريمبل وأعضاء آخرون في الجمعية الملكية أن تلك القارة الجنوبية الضخمة لا بدّ أن تكون حقيقيّة. وبعد حصول تأخير جراء المطالب غير المنطقية لعالم النبات جوزيف بانكس، جُهزّت السفينتان «ريزولوشن» و«أدفنشر» لتلك الرحلة، وانطلقتا نحو القارة المتجمدة في شهر يوليو من عام 1772. في السابع عشر من شهر يناير عام 1773، كانت سفينة ريزولوشن أولى السفينتين في الإبحار جنوب الدائرة القطبية الجنوبية، وقامت بذلك مرتين خلال تلك الرحلة. حدث العبور الأخير في الثالث من شهر فبراير عام 1774، وكان ذلك أقصى اختراقٍ نحو الجنوب، فوصلت السفينة إلى دائرة العرض 71 درجة و10 دقائق زاويّة جنوباً وخط الطول 106 درجة و54 دقيقة زاويّة غرباً. اتبع كوك سلسلة من عمليات المسح واسعة المدى عبر المحيط الهادئ، وأثبت أخيراً عدم وجود ما عُرف بـ «تيرا أستراليس» عقب إبحاره ضمن معظم المناطق التي من المفترض أن تودي إليها. خلال مسار الرحلة، عرّج كوك على جزيرة القيامة وجزر ماركيساس وجزر الجمعية ونييوي وجزر تونغا وهيبريدس الجديدة وكاليدونيا الجديدة وجزيرة نورفولك وجزيرة بالمرستون وجزر جنوب الساندويش وجنوب جورجيا، الكثير من تلك الجُزر والمواقع سُميت من طرف كوك نفسه. أثبت كوك أن تيرا أستراليس ليست سوى أسطورة، وتوقع وجود المنطقة القطبية الجنوبية وراء الحاجز الجليدي. في تلك الرحلة، استخدم ويليام ويلز نموذج الكرونوميتر البحري المعروف بـ لاركوم كيندال كي 1، وحسب عن طريقه خطوط الطول. دوّن ويلز أيضاً سجل أحوال السفينة، فسجّل المواقع والظروف الجوية، واستخدام الأدوات المختلفة واختبارها، وسجّل أيضاً الكثير من الملاحظات حول السكان والأماكن أثناء مروره بهم خلال الرحلة.
rdf:langString Druhá plavba Jamese Cooka byla námořní průzkumná plavba Jamese Cooka, důstojníka britského královského námořnictva, kterou vykonal v letech 1772 až 1775. V červnu 1772 obdržel James Cook od britské Admirality příkaz k velení na druhé námořní výpravě. Účelem výpravy bylo potvrdit či vyvrátit existenci mysu Circumcision, obeplout Zeměkouli po největších možných jižních zeměpisných šířkách s cílem nalézt předpokládanou jižní pevninu a dále pak podle možností provést průzkum dalších, dosud neprobádaných oblastí oceánů. Cook dostal k dispozici dvě lodě – H.M. Sloop Resolution a H.M. Bark Adventure. Velením na lodi Adventure byl pověřen Tobias Furneaux, který byl Cookovi podřízen, zatímco Resolution velel sám Cook. Výpravy se měl původně zúčastnit významný britský přírodovědec Joseph Banks, který však nakonec účast odřekl. Nahradil jej německý přírodovědec Johann Reinhold Forster se svým synem Georgem Forsterem. Výprava vyplula 13. července 1772. Po zastávkách na Madeiře a Kapvedských ostrovech doplul Cook nejprve k mysu Dobré naděje a odtud se plavil na jih, aby se pokusil nalézt mys Circumcision a Jižní zemi. Zde poprvé překročil jižní polární kruh. Během plavby východním směrem se obě lodi nechtěně odloučily. Adventure poté odplula přímou cestou na Nový Zéland, zatímco Resolution dále pátrala v blízkosti jižního polárního kruhu od zeměpisné délky jižní Afriky až k zeměpisné délce Nového Zélandu. Po zastávce na Novém Zélandu propátrával Cook oblast severovýchodně odtud až k Tahiti. Při zpáteční cestě na Nový Zéland navštívil souostroví Tonga. Poté se obě lodě vrátily na Nový Zéland. Zde však Adventure zaostala v bouřce za Resolution a obě lodě se již nesetkaly, přestože pro tento případ bylo dohodnuto setkání na smluveném místě. Zatímco Adventure odplula k mysu Dobré naděje, Resolution pokračovala v prozkoumávání Jižního oceánu a poté zamířila do tropického Tichomoří. Zde Cook nejprve navštívil Velikonoční ostrov, Markézy a poté znovu Tahiti a souostroví Nové Hebridy. Objevil a prozkoumal Novou Kaledonii a ostrov Norfolk. Poté opustil Tichý oceán a provedl průzkum Ohňové země. Prozkoumal jižní oblasti Atlantského oceánu mezi mysem Horn a mysem Dobré naděje. Zde objevil Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy. K technickému vybavení lodi Resolution patřila přesná kopie Harrisonova námořního chronometru H4, která umožňovala na svoji dobu výjimečně přesně stanovit zeměpisnou délku. Po návratu do Anglie byl James Cook povýšen do hodnosti kapitána a za zprávu o prevenci proti kurdějím byl vyznamenán Copleyho medailí Královské společnosti.
rdf:langString El segundo viaje de James Cook (1772-1775), encargado por el gobierno británico con el asesoramiento de la Royal Society,​ fue diseñado para circunnavegar el globo tan al sur como fuese posible para determinar finalmente si había alguna gran masa de tierra austral, o Terra Australis Incognita. En su primer viaje, Cook había demostrado circunnavegando Nueva Zelanda que no estaba unido a una masa de tierra más grande en el sur, y trazó casi toda la costa oriental de Australia; sin embargo, se creía que Terra Australis se encontraba aún más al sur. Alexander Dalrymple y otros de la Royal Society aún creían que este enorme continente austral debería existir.​ Después de un retraso provocado por el botánico Joseph Banks, haciendo demandas irrazonables, los barcos Resolution y Adventure fueron equipados para el viaje y zarparon para la Antártida en julio de 1772. El 17 de enero de 1773, Resolution fue el primer barco en cruzar el Círculo Polar Antártico, haciéndolo dos veces más en el viaje. El tercer cruce, el 3 de febrero de 1774, iba a ser la penetración más al sur, llegando a la latitud 71 ° 10 'Sur en la longitud 106 ° 54' Oeste. Cook llevó a cabo una serie de grandes barridos a través del Pacífico, para demostrar que no había Terra Australis ya que en su recorrido navegó atravesando la mayoría de las localizaciones predichas para esa supuesta masa continental. En el transcurso del viaje, visitó la Isla de Pascua, las Marquesas, Tahití, las Islas Sociedad, Niue, las Islas Tonga, las Nuevas Hébridas, Nueva Caledonia, Isla Norfolk, Isla Palmerston, Islas Sandwich del Sur y Georgias del Sur, muchas de las cuales nombró en el proceso. Cook demostró que la Terra Australis Incognita era un mito,​ y predijo que la tierra antártica se encontraba más allá de la barrera de hielo.
rdf:langString Le deuxième voyage de Cook fut une expédition maritime britannique dans l'océan Austral menée par James Cook, qui eut lieu, après un premier voyage dans le Pacifique, entre 1772 et 1775 avec les navires HMS Resolution et le HMS Adventure.
rdf:langString The second voyage of James Cook, from 1772 to 1775, commissioned by the British government with advice from the Royal Society, was designed to circumnavigate the globe as far south as possible to finally determine whether there was any great southern landmass, or Terra Australis. On his first voyage, Cook had demonstrated by circumnavigating New Zealand that it was not attached to a larger landmass to the south, and he charted almost the entire eastern coastline of Australia, yet Terra Australis was believed to lie further south. Alexander Dalrymple and others of the Royal Society still believed that this massive southern continent should exist. After a delay brought about by the botanist Joseph Banks' unreasonable demands, the ships Resolution and Adventure were fitted for the voyage and set sail for the Antarctic in July 1772. On 17 January 1773, Resolution was the first ship to venture south of the Antarctic Circle, which she did twice more on this voyage. The final such crossing, on 3 February 1774, was to be the most southerly penetration, reaching latitude 71°10′ South at longitude 106°54′ West. Cook undertook a series of vast sweeps across the Pacific, finally proving there was no Terra Australis in temperate latitudes by sailing over most of its predicted locations. In the course of the voyage he visited Easter Island, the Marquesas, Tahiti, the Society Islands, Niue, the Tonga Islands, the New Hebrides, New Caledonia, Norfolk Island, Palmerston Island, South Sandwich Islands, and South Georgia, many of which he named in the process. Cook proved the Terra Australis Incognita to be a myth and predicted that an Antarctic land would be found beyond the ice barrier. On this voyage the Larcum Kendall K1 chronometer was successfully employed by William Wales to calculate longitude. Wales compiled a log book of the voyage, recording locations and conditions, the use and testing of various instruments, as well as making many observations of the people and places encountered on the voyage.
rdf:langString Il secondo viaggio di James Cook si svolse tra il 1772 ed il 1775.Commissionato dal governo britannico con la consulenza della Royal Society, fu organizzato per circumnavigare il mondo alla latitudine più a sud possibile per stabilire, una volta per tutte, se esistesse o meno una qualche grande massa continentale meridionale, o Terra Australis. Con il suo primo viaggio Cook, circumnavigando la Nuova Zelanda, aveva dimostrato che questa non era collegata a nessuna più grande massa di terra a sud, ed aveva tracciato sulle carte quasi tutta la costa orientale dell'Australia, eppure si credeva che la Terra Australis dovesse trovarsi ancora più a sud. Alexander Dalrymple Alexander Dalrymple e altri della Royal Society credevano ancora che questo enorme continente meridionale dovesse esistere. Dopo un ritardo causato da irragionevoli pretese del botanico Joseph Banks, le navi Resolution, sotto il comando di James Cook, e Adventure, sotto quello di Tobias Furneaux, furono armate per il viaggio e mollarono gli ormeggi per l'Antartide nel luglio 1772. Il 17 gennaio 1773 la Resolution fu la prima nave ad attraversare il Circolo Polare Antartico, e lo attraversò ancora due volte durante il viaggio. Il terzo passaggio, il 3 febbraio 1774, fu quello più meridionale, e raggiunse la latitudine 71° 10' Sud alla longitudine 106 ° 54' Ovest. Cook intraprese quindi una serie di ampie perlustrazioni per il Pacifico, dimostrando infine che non c'era alcuna Terra Australis navigando su gran parte delle regioni di oceano da lui previste. Nel corso del viaggio egli visitò numerosi siti tra cui l'Isola di Pasqua, le Isole Marchesi, Tahiti, le Isole della Società, Niue, le isole di Tonga, le Nuove Ebridi, la Nuova Caledonia, l'isola Norfolk, l'isola Palmerston, le isole Sandwich Meridionali e la Georgia del Sud, a molti dei quali diede il nome proprio nel corso della spedizione. Cook dimostrò che la Terra Australis Incognita non era che un mito e predisse che una terra Antartica si dovesse trovare oltre la banchisa polare. In questo viaggio fu impiegato con successo dall'astronomo William Wales il per calcolare la longitudine. Wales compilò un diario di bordo del viaggio, registrando posizioni e condizioni, l'uso e la sperimentazione di vari strumenti, così come le molte osservazioni effettuate sulle popolazioni ed i luoghi incontrati durante l'esplorazione.
rdf:langString Druga wyprawa Jamesa Cooka – brytyjska wyprawa odkrywcza kierowana przez Jamesa Cooka, przeprowadzona w latach 1772–1775 na dwóch statkach: „” oraz „Adventure”. Celem wyprawy było dowiedzenie, czy istnieje wielki kontynent południowy lub Terra Australis. W tym celu załogi statków trzykrotnie przekraczały koło podbiegunowe południowe. Ostatecznie nie udało się wykazać istnienia jakiegokolwiek lądu na południu – Cook nie odrzucił jednak możliwości istnienia mniejszego niż wcześniej oczekiwano kontynentu pokrytego w całości lodem. Podczas wyprawy odkryto i opisano po raz pierwszy szereg wysp, w tym Nową Kaledonię, Norfolk, Georgię Południową oraz Sandwich Południowy.
rdf:langString Второе кругосветное плавание Джеймса Кука проходило в 1772—1775 годах и было организовано британским правительством по рекомендации Королевского общества. Его целью было обогнуть земной шар как можно южнее, чтобы окончательно определить, существует ли большой южный материк (Terra Australis). Под командованием Джеймса Кука находились два корабля, Resolution и Adventure. Первый из них трижды пересекал Южный Полярный круг. Дальше всего он заплыл 3 февраля 1774 года, достигнув 71°10' южной широты при 106°54' западной долготы. Кроме того, Кук предпринял серию плаваний по Тихому океану, в конце концов доказав, что в умеренных широтах нет Terra Australis. Он посетил остров Пасхи, Маркизские острова, Таити, острова Общества, Ниуэ, острова Тонга, Новые Гебриды, Новую Каледонию, остров Норфолк, остров Пальмерстон, Южные Сандвичевы острова и Южную Георгию, многие из которых были названы именно им. Кук доказал, что Terra Australis Incognita — миф, и предсказал, что за ледяным барьером скрывается Антарктида.
rdf:langString A segunda viagem de James Cook, de 1772 a 1775, encomendada pelo governo britânico com conselhos da Royal Society, foi projetada para circunavegar o globo o mais ao sul possível, para finalmente determinar se havia alguma grande massa de terra no sul, a Terra Australis. Em sua primeira viagem, Cook demonstrou, circunavegando a Nova Zelândia, que ela não estava ligada a uma massa terrestre maior ao sul, e ele traçou quase toda a costa leste da Austrália, mas acreditava-se que Terra Australis estivesse mais ao sul. Alexander Dalrymple e outros membros da Royal Society ainda acreditavam que esse maciço continente sulista deveria existir. Após um atraso causado pelas exigências irracionais do botânico Joseph Banks, os navios Resolution e Adventure foram adaptados para a viagem e zarparam para a Antártica em julho de 1772. Em 17 de janeiro de 1773, o Resolution foi o primeiro navio a se aventurar ao sul do Círculo Antártico, o que ele faria mais duas vezes nessa viagem. A passagem final desse tipo, em 3 de fevereiro de 1774, seria a penetração mais a sul, atingindo latitude 71°10′ sul e longitude 106°54′ oeste. Cook realizou uma série de vastas varreduras no Pacífico, finalmente provando que não havia a Terra Australis em latitudes temperadas navegando pela maioria dos locais previstos. Durante a viagem, ele visitou a Ilha de Páscoa, as Marquesas, o Taiti, as Ilhas da Sociedade, Niue, as Ilhas Tonga, as Novas Hébridas, Nova Caledônia, Ilha Norfolk, Ilha Palmerston, Ilhas Sandwich do Sul e Geórgia do Sul, muitas das quais ele nomeou no processo. Cook provou que a Terra Australis Incognita era um mito e previu que uma terra antártica seria encontrada além da barreira de gelo. Nesta viagem, o cronômetro Larcum Kendall K1 foi empregado com sucesso por para calcular a longitude. Ele compilou um diário de bordo da viagem, registrando os locais e condições, o uso e os testes de vários instrumentos, além de fazer muitas observações das pessoas e lugares encontrados na viagem.
xsd:nonNegativeInteger 30253

data from the linked data cloud