Second Council of Nicaea

http://dbpedia.org/resource/Second_Council_of_Nicaea an entity of type: Thing

Druhý nikajský koncil (nicejský, 24. září 787 – 23. října 787) byl ekumenický koncil ve městě Nikaia. Specifikoval správné vnímání úcty k obrazům a ostatkům svatých a ukončil na Východě první fázi obrazoborectví. Svolání tohoto koncilu iniciovala císařovna matka Irena, vládnoucí za svého syna Konstantina VI. Na koncilu byla schválena ikonodulie, čímž byly negovány výsledky koncilu v Hiereii z roku 754, který naopak podpořil ikonoklastické učení. rdf:langString
مجمع نيقية الثاني معترف به باعتباره آخر المجامع المسكونية السبعة الأولى من قبل الكنيسة الأرثوذكسية الشرقية والكنيسة الكاثوليكية الرومانية. بالإضافة إلى ذلك، يتم الاعتراف به أيضًا على هذا النحو من قبل الكاثوليك القدامى وغيرهم. وتتنوع الآراء البروتستانتية عليه. أقيم في عام 787م في نيقية (موقع المجمع الأول في نيقية؛ إزنيق اليوم في تركيا) لاستعادة استخدام وتبجيل الأيقونات (أو الصور المقدسة)، والتي تم قمعها من قبل الإمبراطوري، داخل الإمبراطورية البيزنطية خلال عهد ليو الثالث (717-741). ابنه، قسطنطين الخامس (741-775)، أقام مجمع هييرية ليجعل قمع الأيقونات رسمياً. rdf:langString
El Segon Concili de Nicea celebrat el 787 a Nicea, com el Primer Concili de Nicea, fou el darrer concili ecumènic acceptat per totes les esglésies cristianes. Arrel dels decrets de 726 de Lleó III l'Isàuric, obertament contrari al culte a les imatges, que va generar forta controvèrsia, es va permetre el culte a les icones religioses, que actuen com a símbols de la fe igual que la creu o altres signes acceptats, sempre que es distingeixi de l'adoració directa a la divinitat (per no caure en la idolatria). Es posava així fi parcialment a les polèmiques iconoclastes. rdf:langString
Das Zweite Konzil von Nicäa wurde von Kaiserin Irene im Jahr 787 in der Stadt Nicäa (heute İznik/Türkei) südöstlich von Konstantinopel einberufen. Es war ein ökumenisches Konzil, da außer orthodoxen Bischöfen auch Abgesandte der römisch-katholischen Kirche teilnahmen. rdf:langString
La Dua koncilio de Niceo (antikve-greke Δευτέρᾱ Σῠ́νοδος τῆς Νῑκαίᾱς, Deutérā Sínodos tē̂s Nīkaíās, latine Concilium Nīcaenum secundum) estas la sepa ekumena koncilio de katolikoj, ortodoksuloj, prakatolikoj kaj diversaj okcidentaj eklezioj. Ĝi okazis en 787 en Niceo (loko de la Unua koncilio de Niceo en nuna Turkio). Ĝi restarigis la honoradon de ikonoj kiuj estis subpremitaj per imperia edikto ene de la Bizanca Imperio dum la regado de Leono la 3-a. rdf:langString
Nizeako II. kontzilioa zazpigarren kontzilio ekumenikoa izan zen. 787. urtean bildu zen, Nizea hirian, Adrian I.a aita santuak deituta. Kontzilio hartan ikonoklastek sortaldean sortu zuten arazoa izan zen eztabaidagai nagusia eta, ikonoklasten iritziaren kontra, irudiak gurtu zitezkeela erabaki zen. rdf:langString
Le deuxième concile de Nicée, couramment appelé concile de Nicée II, est un concile considéré comme le septième concile œcuménique par l'Église orthodoxe et l'Église catholique ; il eut lieu en 787. Convoqué par l'impératrice Irène, il avait pour objectif de mettre un terme au conflit politico-religieux provoqué par l'iconoclasme. Le concile a affirmé la nécessité de vénérer les images et les reliques : l'honneur n'est pas rendu aux images, ni aux reliques mais, à travers elles, à la personne qu'elles représentent. rdf:langString
Konsili Nikea Kedua adalah konsili yang diakui sebagai konsili ketujuh oleh Gereja Katolik Roma dan Ortodoks Timur. Kedua gereja tersebut mengakui konsili ini, sementara pendapat Gereja Protestan bermacam-macam. Konsili ini diselenggarakan pada tahun 787 di Nikea (tempat berlangsungnya Konsili Nikea Pertama) untuk membahas mengenai pemulihan penggunaan dan penghormatan ikon, yang sebelumnya dilarang oleh Kaisar Romawi Timur Leo III (717–741). Putranya, Konstantinus V (741–775) mengadakan untuk meresmikan pelarangan tersebut. rdf:langString
第2ニカイア公会議(だい2ニカイアこうかいぎ)は、787年に小アジアのニカイア(ニケア)で開かれたキリスト教の公会議。第7回世界公会議、第七全地公会ともいう。正教会とカトリック教会の両方が有効性を認める最後の公会議であり、聖像破壊運動および聖像破壊論者を否定した。公会議のセッションは7回あったが、10月4日に行われた5回目で、聖像破壊勢力はユダヤ人とサラセン人とマニ教信者の三者から生まれたものと結論された。 rdf:langString
제2차 니케아 공의회는 787년 소아시아의 도시인 니케아(현재의 터키의 이즈니크)에서 두 번째로 열린 기독교의 공의회를 말한다. 이 공의회에서는 동로마 황제 레오 3세와 그의 아들 콘스탄티누스 5세에 의해 이루어진 성화상에 대한 성상 박해를 끝내고 성상 공경의 전통이 다시 복원됨을 결의하였다. 교회의 대분열 이전 통산 7번째 공의회이다. 787년에 콘스탄티누스 5세의 아들 레온 4세의 황후이자 비잔티움의 여제 이레네가 주도하여 이루어진 이 공의회에서 교회는 "성화에 바치는 공경은 성화에 그려진 성인들에 대한 것이지, 성화를 숭배하는게 아니므로, 성화 공경은 절대 우상숭배가 아니다."라고 결론을 내렸다. rdf:langString
Het Concilie van Nicea II wordt gerekend als het zevende oecumenisch concilie en werd in 787 bijeengeroepen door keizerin Irene, tijdens het pontificaat van paus Adrianus I en was bijeengeroepen om een oordeel te vellen over het iconoclasme. Op het concilie waren 390 bisschoppen en paus Adrianus I aanwezig. Het had als resultaat dat de beeldenverering weer werd ingevoerd. rdf:langString
Il secondo concilio di Nicea fu convocato nel 787, su richiesta del papa Adriano I, dall'imperatrice d'Oriente Irene l'Ateniana, per deliberare sul culto delle immagini (iconodulia). È il VII Concilio ecumenico, riconosciuto dalla Chiesa cattolica, dalle Chiese ortodosse, dai luterani e dai vetero-cattolici. rdf:langString
Andra konciliet i Nicaea avhölls i staden Nicaea år 787. Vid konciliet beslutade man bland annat att vördnaden av ikoner skulle tillåtas. Därmed avslutades ikonoklasmens första fas. rdf:langString
第二次尼西亞公會議(或稱第二尼西亞會議),是於公元787年在尼西亞召開的天主教大公會議。這會議是天主教歷史上第七次的世界性主教會議。此會議主要討論聖像崇拜問題,現今一些天主教會的教義,是此會議的結果。此會議在對聖像敬禮的傳統奠下了重要根基。現今的东正教与拜占庭礼天主教,於每年四旬期第一主日舉行的「正統信仰凱旋節日」,便是為慶祝聖像畫像納為正統教義的日子。 rdf:langString
Дру́гий Ніке́йський собо́р або Сьомий Вселенський собор — Вселенський собор християнської церкви, що відбувся 787 року в Нікеї. Собор вважається Сьомим вселенським собором і визнається католицькою та православною церквами. rdf:langString
Η Δεύτερη Σύνοδος της Νικαίας (ονομαζόμενη και Έβδομη Οικουμενική Σύνοδος) αναγνωρίζεται ως η τελευταία από τις πρώτες επτά οικουμενικές συνόδους από την Ορθόδοξη και Καθολική Εκκλησία. Επιπλέον, αναγνωρίζεται επίσης από την Παλαιοκαθολική Εκκλησία και άλλους. Οι προτεσταντικές απόψεις επί της συνόδου είναι διάφορες. Από το 754 μέχρι το 787 και από το 815 μέχρι το 842, ως Έβδομη Οικουμενική Σύνοδος θεωρείτο από την Εκκλησία της Κωνσταντινούπολης η εικονομαχική σύνοδος της Ιέρειας. rdf:langString
El Segundo Concilio de Nicea se celebró del 24 de septiembre al 13 de octubre de 787 en Nicea. Fue convocado por Irene, madre del emperador Constantino VI. Los participantes más destacados de la asamblea fueron Adriano I, los legados papales: el arcipreste romano Pedro y el archimandrita del monasterio griego de san Saba y el patriarca de Constantinopla Tarasio. Es reconocido por la Iglesia católica, la Iglesia ortodoxa y por algunas Iglesias anglicanas y protestantes, pero rechazado por los calvinistas. rdf:langString
The Second Council of Nicaea is recognized as the last of the first seven ecumenical councils by the Eastern Orthodox Church and the Catholic Church. In addition, it is also recognized as such by the Old Catholics, the Anglican Communion, and others. Protestant opinions on it are varied. rdf:langString
Sobór nicejski II (787) – sobór powszechny biskupów chrześcijańskich zainaugurowany w Konstantynopolu, przeniesiony do Nicei i tam obradujący od 24 września do 23 października 787 roku. Na soborze uchwalono 22 kanony dyscyplinarne. W soborze brało udział 307 biskupów (tylko 14 z Zachodu) pod nominalnym przewodnictwem legatów papieskich, a faktycznie patriarchy Tarazjusza. Cesarzową Irenę i jej syna Konstantyna VI reprezentowali urzędnicy. Nieobecni byli patriarchowie Aleksandrii, Antiochii i Jerozolimy, znajdujących się pod panowaniem islamskim. rdf:langString
Второ́й Нике́йский собо́р (известный также как Седьмо́й Вселе́нский собор) был созван в 787 году в городе Никее при императрице Ирине (вдове императора Льва Хазара) и состоял из 367 епископов, представлявших в основном восточную часть церкви, и легатов папы римского. Собор был созван против иконоборчества, возникшего за 60 лет до Собора, при византийском императоре Льве Исавре, который, желая устранить препятствия к мирному соседству с мусульманами, считал необходимым упразднить почитание икон. Это течение продолжало существовать и при сыне его Константине Копрониме и внуке Льве Хазаре. rdf:langString
O Segundo Concílio de Niceia foi o sétimo Concílio ecumênico do cristianismo, e o último a ser aceito tanto pela Igreja Católica quanto pela Igreja Ortodoxa. Além disso, também é reconhecido como tal pelos velhos católicos e outros. Opiniões protestantes sobre isso são variadas. Reuniu-se em 24 de setembro a 23 de outubro de 787 em Niceia (local do Primeiro Concílio de Niceia; atualmente İznik na Turquia). O tema foi a legitimidade da veneração de imagens de santos que tinham sido suprimidos pelo édito do Império Bizantino durante o reinado de Leão III, o Isauro (r. 717–741), seu filho, Constantino V (r. 741–775) havia reprimido definitivamente a veneração de imagens no então Concílio de Hieria (754) para oficializar a repressão, o qual foi posteriormente taxado pela Igreja como Falso Síno rdf:langString
rdf:langString مجمع نيقية الثاني
rdf:langString Segon Concili de Nicea
rdf:langString Druhý nikajský koncil
rdf:langString Zweites Konzil von Nicäa
rdf:langString Δεύτερη Σύνοδος της Νίκαιας
rdf:langString Dua koncilio de Niceo
rdf:langString Concilio de Nicea II
rdf:langString Nizeako II. kontzilioa
rdf:langString Konsili Nicea II
rdf:langString Concilio di Nicea II
rdf:langString Deuxième concile de Nicée
rdf:langString 제2차 니케아 공의회
rdf:langString 第2ニカイア公会議
rdf:langString Sobór nicejski II
rdf:langString Tweede Concilie van Nicea
rdf:langString Second Council of Nicaea
rdf:langString Второй Никейский собор
rdf:langString Segundo Concílio de Niceia
rdf:langString Andra konciliet i Nicaea
rdf:langString 第二次尼西亞公會議
rdf:langString Другий Нікейський собор
xsd:integer 29250
xsd:integer 1122771025
xsd:integer 308
rdf:langString * Fourth Council of Constantinople (Catholic Church) * Fourth Council of Constantinople (Eastern Orthodox)
rdf:langString
rdf:langString Quinisext Council
rdf:langString Third Council of Constantinople
rdf:langString Druhý nikajský koncil (nicejský, 24. září 787 – 23. října 787) byl ekumenický koncil ve městě Nikaia. Specifikoval správné vnímání úcty k obrazům a ostatkům svatých a ukončil na Východě první fázi obrazoborectví. Svolání tohoto koncilu iniciovala císařovna matka Irena, vládnoucí za svého syna Konstantina VI. Na koncilu byla schválena ikonodulie, čímž byly negovány výsledky koncilu v Hiereii z roku 754, který naopak podpořil ikonoklastické učení.
rdf:langString مجمع نيقية الثاني معترف به باعتباره آخر المجامع المسكونية السبعة الأولى من قبل الكنيسة الأرثوذكسية الشرقية والكنيسة الكاثوليكية الرومانية. بالإضافة إلى ذلك، يتم الاعتراف به أيضًا على هذا النحو من قبل الكاثوليك القدامى وغيرهم. وتتنوع الآراء البروتستانتية عليه. أقيم في عام 787م في نيقية (موقع المجمع الأول في نيقية؛ إزنيق اليوم في تركيا) لاستعادة استخدام وتبجيل الأيقونات (أو الصور المقدسة)، والتي تم قمعها من قبل الإمبراطوري، داخل الإمبراطورية البيزنطية خلال عهد ليو الثالث (717-741). ابنه، قسطنطين الخامس (741-775)، أقام مجمع هييرية ليجعل قمع الأيقونات رسمياً.
rdf:langString El Segon Concili de Nicea celebrat el 787 a Nicea, com el Primer Concili de Nicea, fou el darrer concili ecumènic acceptat per totes les esglésies cristianes. Arrel dels decrets de 726 de Lleó III l'Isàuric, obertament contrari al culte a les imatges, que va generar forta controvèrsia, es va permetre el culte a les icones religioses, que actuen com a símbols de la fe igual que la creu o altres signes acceptats, sempre que es distingeixi de l'adoració directa a la divinitat (per no caure en la idolatria). Es posava així fi parcialment a les polèmiques iconoclastes.
rdf:langString Η Δεύτερη Σύνοδος της Νικαίας (ονομαζόμενη και Έβδομη Οικουμενική Σύνοδος) αναγνωρίζεται ως η τελευταία από τις πρώτες επτά οικουμενικές συνόδους από την Ορθόδοξη και Καθολική Εκκλησία. Επιπλέον, αναγνωρίζεται επίσης από την Παλαιοκαθολική Εκκλησία και άλλους. Οι προτεσταντικές απόψεις επί της συνόδου είναι διάφορες. Η σύνοδος πραγματοποιήθηκε από τις 24 Σεπτεμβρίου μέχρι τις 13 Οκτωβρίου του 787 στη Νίκαια της Βιθυνίας της Μικράς Ασίας από τον αυτοκράτορα Κωνσταντίνο ΣΤ΄ και τη μητέρα του, Ειρήνη την Αθηναία. Με τις αποφάσεις της συνόδου αυτής αναστηλώθηκαν οι εικόνες και καταδικάστηκε η Εικονομαχία. Από το 754 μέχρι το 787 και από το 815 μέχρι το 842, ως Έβδομη Οικουμενική Σύνοδος θεωρείτο από την Εκκλησία της Κωνσταντινούπολης η εικονομαχική σύνοδος της Ιέρειας.
rdf:langString Das Zweite Konzil von Nicäa wurde von Kaiserin Irene im Jahr 787 in der Stadt Nicäa (heute İznik/Türkei) südöstlich von Konstantinopel einberufen. Es war ein ökumenisches Konzil, da außer orthodoxen Bischöfen auch Abgesandte der römisch-katholischen Kirche teilnahmen.
rdf:langString La Dua koncilio de Niceo (antikve-greke Δευτέρᾱ Σῠ́νοδος τῆς Νῑκαίᾱς, Deutérā Sínodos tē̂s Nīkaíās, latine Concilium Nīcaenum secundum) estas la sepa ekumena koncilio de katolikoj, ortodoksuloj, prakatolikoj kaj diversaj okcidentaj eklezioj. Ĝi okazis en 787 en Niceo (loko de la Unua koncilio de Niceo en nuna Turkio). Ĝi restarigis la honoradon de ikonoj kiuj estis subpremitaj per imperia edikto ene de la Bizanca Imperio dum la regado de Leono la 3-a.
rdf:langString Nizeako II. kontzilioa zazpigarren kontzilio ekumenikoa izan zen. 787. urtean bildu zen, Nizea hirian, Adrian I.a aita santuak deituta. Kontzilio hartan ikonoklastek sortaldean sortu zuten arazoa izan zen eztabaidagai nagusia eta, ikonoklasten iritziaren kontra, irudiak gurtu zitezkeela erabaki zen.
rdf:langString Le deuxième concile de Nicée, couramment appelé concile de Nicée II, est un concile considéré comme le septième concile œcuménique par l'Église orthodoxe et l'Église catholique ; il eut lieu en 787. Convoqué par l'impératrice Irène, il avait pour objectif de mettre un terme au conflit politico-religieux provoqué par l'iconoclasme. Le concile a affirmé la nécessité de vénérer les images et les reliques : l'honneur n'est pas rendu aux images, ni aux reliques mais, à travers elles, à la personne qu'elles représentent.
rdf:langString El Segundo Concilio de Nicea se celebró del 24 de septiembre al 13 de octubre de 787 en Nicea. Fue convocado por Irene, madre del emperador Constantino VI. Los participantes más destacados de la asamblea fueron Adriano I, los legados papales: el arcipreste romano Pedro y el archimandrita del monasterio griego de san Saba y el patriarca de Constantinopla Tarasio. Es reconocido por la Iglesia católica, la Iglesia ortodoxa y por algunas Iglesias anglicanas y protestantes, pero rechazado por los calvinistas. El concilio fue convocado a raíz de la controversia iconoclasta iniciada por el emperador León III el Isáurico en el 726. Los iconoclastas negaban la legitimidad de las imágenes y su culto. La justificación teológica que el II Concilio de Nicea elaboró para la veneración de las imágenes sagradas fue la "traslatio ad prototypum", es decir, que la veneración a la imagen actúa de mera 《intermediaria》. Y por consiguiente, rechazar esta veneración 《llevaría a negar la Encarnación del Verbo de Dios》. Se habla de diversas causas en esta postura: cierto esquema todavía monofisita que no había sido totalmente vencido, la influencia musulmana y judía en el imperio de Oriente, el origen sirio del emperador León III, y el deseo de contrarrestar el poder de los monjes, defensores de la iconodulia, doctrina contraria a la iconoclasta. Además los iconoclastas usaban argumentos derivados de la prohibición que en el Antiguo Testamento vetaba la creación de imágenes (cf. Éx 20, 4; Dt 5, 8) o de la filosofía platónica ya que el uso de imágenes implica representar modelos a partir de lo que solo son sombras o reflejos. Los cánones del concilio permiten hacer una distinción entre el culto dado a Dios (llamado de «adoración» o λατρεία) y la veneración especial tributada a las imágenes (la palabra griega "προσκύνησις", proskýni̱sis que significa "veneración"). Así se evitaban ambos extremos igualmente presentes en la cultura oriental: la adoración de la imagen como si fuera Dios mismo y por otro lado la destrucción de estas por miedo a la idolatría o por motivos de conveniencia y paz. La intervención de la emperatriz regente Irene fue continua y fuerte. Ella misma presidió los trabajos de la última sesión asegurándose así de que las conclusiones fueran en la línea favorable a las imágenes. Los decretos y cánones fueron promulgados por ella. Sin embargo, las disputas en el interior de la familia imperial a causa de este problema continuaron hasta el emperador Teófilo (842). Una de las novedades en este Concilio es la baja asistencia de los patriarcas orientales. Sólo asistió el de Jerusalén (que llegó con retraso) y el de Constantinopla. Nicea II declaró no ecuménico el sínodo de Constantinopla del 754, por no haber sido celebrado en comunión con la iglesia de Roma. El concilio fue recibido en Occidente con algunas reservas, debido a la mala traducción latina del griego original de las actas del concilio.
rdf:langString The Second Council of Nicaea is recognized as the last of the first seven ecumenical councils by the Eastern Orthodox Church and the Catholic Church. In addition, it is also recognized as such by the Old Catholics, the Anglican Communion, and others. Protestant opinions on it are varied. It met in AD 787 in Nicaea (site of the First Council of Nicaea; present-day İznik, Bursa, in Turkey), to restore the use and veneration of icons (or holy images), which had been suppressed by imperial edict inside the Byzantine Empire during the reign of Leo III (717–741). His son, Constantine V (741–775), had held the Council of Hieria to make the suppression official.
rdf:langString Konsili Nikea Kedua adalah konsili yang diakui sebagai konsili ketujuh oleh Gereja Katolik Roma dan Ortodoks Timur. Kedua gereja tersebut mengakui konsili ini, sementara pendapat Gereja Protestan bermacam-macam. Konsili ini diselenggarakan pada tahun 787 di Nikea (tempat berlangsungnya Konsili Nikea Pertama) untuk membahas mengenai pemulihan penggunaan dan penghormatan ikon, yang sebelumnya dilarang oleh Kaisar Romawi Timur Leo III (717–741). Putranya, Konstantinus V (741–775) mengadakan untuk meresmikan pelarangan tersebut.
rdf:langString 第2ニカイア公会議(だい2ニカイアこうかいぎ)は、787年に小アジアのニカイア(ニケア)で開かれたキリスト教の公会議。第7回世界公会議、第七全地公会ともいう。正教会とカトリック教会の両方が有効性を認める最後の公会議であり、聖像破壊運動および聖像破壊論者を否定した。公会議のセッションは7回あったが、10月4日に行われた5回目で、聖像破壊勢力はユダヤ人とサラセン人とマニ教信者の三者から生まれたものと結論された。
rdf:langString 제2차 니케아 공의회는 787년 소아시아의 도시인 니케아(현재의 터키의 이즈니크)에서 두 번째로 열린 기독교의 공의회를 말한다. 이 공의회에서는 동로마 황제 레오 3세와 그의 아들 콘스탄티누스 5세에 의해 이루어진 성화상에 대한 성상 박해를 끝내고 성상 공경의 전통이 다시 복원됨을 결의하였다. 교회의 대분열 이전 통산 7번째 공의회이다. 787년에 콘스탄티누스 5세의 아들 레온 4세의 황후이자 비잔티움의 여제 이레네가 주도하여 이루어진 이 공의회에서 교회는 "성화에 바치는 공경은 성화에 그려진 성인들에 대한 것이지, 성화를 숭배하는게 아니므로, 성화 공경은 절대 우상숭배가 아니다."라고 결론을 내렸다.
rdf:langString Het Concilie van Nicea II wordt gerekend als het zevende oecumenisch concilie en werd in 787 bijeengeroepen door keizerin Irene, tijdens het pontificaat van paus Adrianus I en was bijeengeroepen om een oordeel te vellen over het iconoclasme. Op het concilie waren 390 bisschoppen en paus Adrianus I aanwezig. Het had als resultaat dat de beeldenverering weer werd ingevoerd.
rdf:langString Il secondo concilio di Nicea fu convocato nel 787, su richiesta del papa Adriano I, dall'imperatrice d'Oriente Irene l'Ateniana, per deliberare sul culto delle immagini (iconodulia). È il VII Concilio ecumenico, riconosciuto dalla Chiesa cattolica, dalle Chiese ortodosse, dai luterani e dai vetero-cattolici.
rdf:langString Sobór nicejski II (787) – sobór powszechny biskupów chrześcijańskich zainaugurowany w Konstantynopolu, przeniesiony do Nicei i tam obradujący od 24 września do 23 października 787 roku. Na soborze uchwalono 22 kanony dyscyplinarne. W soborze brało udział 307 biskupów (tylko 14 z Zachodu) pod nominalnym przewodnictwem legatów papieskich, a faktycznie patriarchy Tarazjusza. Cesarzową Irenę i jej syna Konstantyna VI reprezentowali urzędnicy. Nieobecni byli patriarchowie Aleksandrii, Antiochii i Jerozolimy, znajdujących się pod panowaniem islamskim. Głównym celem soboru było zakończenie kontrowersji ikonoklastycznej. Po pewnych wahaniach dopuszczono biskupów opowiadających się za ikonoklazmem, ale większość postanowiła złożyć z katedr biskupów organizujących w przeszłości prześladowania zwolenników czci obrazów. Ikonoklazm został potępiony jako herezja. Cześć ikon (pokłony, palenie świec i kadzidła) uznano za naukę prawowierną. Podkreślono jednak, że kult obrazów odnosi się do osoby przedstawionej na obrazie, a nie do samego obrazu. Ustalono także zasady tworzenia ikon, wykluczające dowolność i zezwalające na pisanie obrazów tylko duchownym. Postacie na ikonach powinny mieć duże szerokie oczy, całe ciało osłonięte odzieniem - jedynie odsłonięte twarze i czasem dłonie, figury miał okalać czarny kontur, karnacja postaci winna być ciemna, święci mieli posiadać długie brody, schematycznie zarysowane szaty nie powinny uwidaczniać kośćca, powinien być stosowany umowny światłocień.
rdf:langString Второ́й Нике́йский собо́р (известный также как Седьмо́й Вселе́нский собор) был созван в 787 году в городе Никее при императрице Ирине (вдове императора Льва Хазара) и состоял из 367 епископов, представлявших в основном восточную часть церкви, и легатов папы римского. Собор был созван против иконоборчества, возникшего за 60 лет до Собора, при византийском императоре Льве Исавре, который, желая устранить препятствия к мирному соседству с мусульманами, считал необходимым упразднить почитание икон. Это течение продолжало существовать и при сыне его Константине Копрониме и внуке Льве Хазаре. В Православной церкви память святых отцов Седьмого Вселенского собора совершается в воскресенье, приходящееся на конец 1-й декады или начало 2-й декады октября (по юлианскому календарю).
rdf:langString Andra konciliet i Nicaea avhölls i staden Nicaea år 787. Vid konciliet beslutade man bland annat att vördnaden av ikoner skulle tillåtas. Därmed avslutades ikonoklasmens första fas.
rdf:langString O Segundo Concílio de Niceia foi o sétimo Concílio ecumênico do cristianismo, e o último a ser aceito tanto pela Igreja Católica quanto pela Igreja Ortodoxa. Além disso, também é reconhecido como tal pelos velhos católicos e outros. Opiniões protestantes sobre isso são variadas. Reuniu-se em 24 de setembro a 23 de outubro de 787 em Niceia (local do Primeiro Concílio de Niceia; atualmente İznik na Turquia). O tema foi a legitimidade da veneração de imagens de santos que tinham sido suprimidos pelo édito do Império Bizantino durante o reinado de Leão III, o Isauro (r. 717–741), seu filho, Constantino V (r. 741–775) havia reprimido definitivamente a veneração de imagens no então Concílio de Hieria (754) para oficializar a repressão, o qual foi posteriormente taxado pela Igreja como Falso Sínodo de Constantinopla.
rdf:langString 第二次尼西亞公會議(或稱第二尼西亞會議),是於公元787年在尼西亞召開的天主教大公會議。這會議是天主教歷史上第七次的世界性主教會議。此會議主要討論聖像崇拜問題,現今一些天主教會的教義,是此會議的結果。此會議在對聖像敬禮的傳統奠下了重要根基。現今的东正教与拜占庭礼天主教,於每年四旬期第一主日舉行的「正統信仰凱旋節日」,便是為慶祝聖像畫像納為正統教義的日子。
rdf:langString Дру́гий Ніке́йський собо́р або Сьомий Вселенський собор — Вселенський собор християнської церкви, що відбувся 787 року в Нікеї. Собор вважається Сьомим вселенським собором і визнається католицькою та православною церквами.
rdf:langString Anglican Communion
rdf:langString Catholic Church
rdf:langString Eastern Orthodox Church
rdf:langString
rdf:langString Lutheran Church
rdf:langString Old Catholic Church
rdf:langString Constantine VI and Empress Irene
xsd:integer 787
rdf:langString Second Council of Nicaea
rdf:langString veneration of icons approved
rdf:langString Patriarch Tarasios of Constantinople, and legates of Pope Adrian I
xsd:nonNegativeInteger 18289

data from the linked data cloud