Rudaki

http://dbpedia.org/resource/Rudaki an entity of type: Thing

Abú Abdulláh Dža’far Rúdakí (858 – asi 940) byl významný muslimský básník a faktický zakladatel novoperské poezie. Rúdakí se narodil v Pandžrúdaku (v dnešním Tádžikistánu) a zemřel v Bucháře v Uzbekistánu. Již od mládí byl mistrem ve svém oboru – skládal básně, písně a byl rovněž hudebníkem. Není jasné, kdy oslepl. Odedávna koluje mnoho legend o jeho životě a tvorbě. panovník ho pozval ke dvoru, kde se stal ozdobou kulturního života. Později byl však Rúdakí vyhnán a vrátil se do své vlasti. rdf:langString
الرُّودكي (نحو 244 - 329 هـ / 858 - 940 م) أبو عبد الله جعفر بن محمد بن حكيم بن عبد الرحمن بن آدم. شاعر فارسي ، يعتبر أول شاعر ذي شأن في تاريخ الأدب الفارسي كله. ولد في قرية من قرى سمرقند. من أشهر أعماله ترجمته الشعرية لكتاب « كليلة ودمنة » نقلاً عن الترجمة العربية التي وضعها عبد الله بن المقفّع. rdf:langString
Rudaki (Jaiotza-izena: Abu Abdollah Ja-´Far Ebn Mohammad ; , Samandar Inperioa, 859 - ?, 940 edo 941) pertsiar poeta izan zen. Pertsiako poesiaren aitzindaritzat hartua da. Bukharako Nasr II.a emir samanidaren (913-943) gorteko poeta izan zen, eta 100.000 poesia inguru idatzi bide zituen, gaur egunera 1.000 baino iritsi ez badira ere. Molde xumeko idazkera erabili zuen; baikortasunak inguratzen zituen bere poesia gehienak. Indiar jatorriko kondairak pertsierara egokitu zituen: Kalilah wa Dimnah (Kalila eta Dimna). rdf:langString
Abdullah Jafar Ibne Mohammed Roudaki (en tadjik : Абӯабдуллоҳ Ҷафар Ибни Муҳаммад Рӯдакӣ ; en persan : ابوعبدالله جعفربن محمدبن حکیم‌بن عبدالرحمن‌بن آدم رودکی) aussi transcrit Rudagi ou Rudhagi, né en 859 et mort en 941, est un poète Perse (iranien). Connu comme le premier grand génie du persan moderne, il composa des poèmes dans l'alphabet perso-arabe. Il est le fondateur de la littérature persane classique. Son œuvre très éclectique embrasse nombre d'anciens genres poétiques persans, notamment le quatrain. Seuls quelques fragments de ses écrits nous sont parvenus. rdf:langString
Abū 'Abd Allāh Ja'far ibn Muḥammad Rūdakī (bahasa Persia: ابوعبدالله جعفر بن محمد رودکی; lahir ca. 859, , Khorasan – wafat 940/941), lebih dikenal sebagai Rudaki (رودکی), dan juga dikenal sebagai "Adam dari Syair-syair" (آدم‌الشعرا), adalah seorang penyair Persia yang dipandang sebagai pakar sastra berpengaruh pertama dari . Rudaki mengkomposisikan syair-syair dalam abjad Persia modern dan dianggap sebagai pendiri sastra Persia klasik. Syairnya mengandung banyak genre tertua dari syair Persia yang meliputi , namun, hanya sejumlah kecil dari syair buatannya yang masih ada. rdf:langString
ルーダキー(ペルシア語: ابوعبدالله جعفربن محمدبن حکیم‌بن عبدالرحمن‌بن آدم رودکی‎ タジク語: Абӯабдуллоҳ Ҷафар Ибни Муҳаммад Рӯдакӣ、850年代初頭/860年代-870年代 - 940年頃)は、サーマーン朝で活躍したペルシア語の詩人。本名はアブー・アブドゥラー・ジャアファル・ビン・ムハンマド(Abu Abdollah Jafar ibn Mohammad)であるが、出身地にちなんだ「ルーダキー」の号で呼ばれることが多い。ペルシア文学最初期の人物であり、「ペルシア詩の確立者」「ペルシア文学の父」「ペルシア詩人のアダム」「詩人の帝王」と評される。 rdf:langString
루다키(858년~941년, 페르시아어: رودکی)는 중세의 페르시아 시인이다. 사마르칸트의 근처에서 출생하여 부하라에 도읍한 사만 왕조의 군주를 섬긴, 눈이 먼 궁정시인이다. 페르시아 문학사상 최초의 위대한 시인이었던 까닭에 '페르시아 시의 아버지'라 불리었다. 작품은 방대한 양이었으나 거의 대부분 소실되었다. 여러 가지 장르의 시에 뛰어났으며 기교를 부리지 않고 소박한 작풍(作風)으로 알려졌다. 인도의 설화 <칼릴라와 딤나>를 지은 시인이다. 이 문서에는 다음커뮤니케이션(현 카카오)에서 GFDL 또는 CC-SA 라이선스로 배포한 글로벌 세계대백과사전의 내용을 기초로 작성된 글이 포함되어 있습니다. rdf:langString
Rudaki, właśc. Abu Abdullah Dżafar ben Muhammad (ur. 857, zm. ok. 941) – poeta perski, uważany za największego twórcę perskojęzycznego swoich czasów. Rudaki uważany jest także za klasyka . rdf:langString
Abu Abedalá Jafar ibne Maomé (Abū ʿAbdallāh Jaʿfar ibn Muḥammad; , ca. 859 - Rudaque (?), 940/941), melhor conhecido só como Rudaqui, é tido como fundador da poesia persa e o o primeiro poeta importante a compor no "novo persa", o dari. rdf:langString
Abu Abdullah Jafar Rudaki eller Rudagi, (persiska: رودکی) , född 859, död 941, var en persisk poet som verkade under samaniderna och betraktas som något av den klassiska persiska litteraturens grundare. rdf:langString
Абу́ Абдулла́х Джафа́р ибн Мухáммад Рудаки́ (перс. ابو عبد الله رودکی‎‎) — персидский поэт, певец, основоположник персидской литературы. Один из первых известных персидских поэтов, начавший сочинять стихи на новоперсидском языке. Считается «отцом персидской поэзии», который стоял у истоков литературы на этом языке. По преданию, сложил около 180 тыс. бейтов, из которых дошло около 1 тыс. Целиком сохранились 2 касыды («Мать вина» и «О старости») и около 40 рубаи. В Иране Рудаки признан «основателем новой персидской поэзии», а в Таджикистане — «отцом таджикской литературы». rdf:langString
鲁达基,全名阿布·阿布杜勒·加法尔·伊本·穆罕默德·鲁达基(波斯語:ابوعبدالله جعفر ابن محمد رودکی‎, 塔吉克語:Абӯабдуллоҳ Ҷаъфар Ибни Муҳаммад,858年-941年),波斯诗人,其作品体裁多样,题材丰富,基调开朗豪放,不仅歌颂了大自然的美丽和生活的欢乐,而且歌颂了帝王的功绩和王朝的兴盛。在对人民的疾苦表示同情时,对贫富悬殊的社会现象和统治者的伪善也表示了不满。鲁达基的作品对后世影响很大,被认为是波斯古典文学的创始人,也是塔吉克古典文学的创始人。 rdf:langString
Abu-Abd-Al·lah Jàfar ibn Muhàmmad Rudaqí (persa: ابوعبدالله جعفر ابن محمد رودکی, tadjik Абӯабдуллоҳ Ҷаъфар Ибни Муҳаммад, intitulat آدم الشعرا Ādam ul-Shoara o Adam dels Poetes), (858 - ca. 941)conegut simplement com a Rudaqí, també escrit com a Rudaki, Rudagi o Rudhagi, fou un poeta persa i el primer geni literari del persa modern que va compondre poemes amb l'alfabet aràbic. Rudaqí és considerat el fundador de la literatura persa clàssica. Va néixer a Rudaq, un poble de Transoxiana, en el que actualment es coneix com a Panjakent al Tadjikistan. La majoria dels seus biògrafs informen que era totalment cec, però l'encertat coneixement dels colors que mostra en la seva poesia fa dubtar sobre aquesta qüestió. rdf:langString
Rudaki, auch Rodaki (wörtlich „aus Rudak“), mit vollständigem Namen arabisch-persisch ابو عبد الله جعفر رودكى, DMG Abū ‘Abd Allāh Ǧa‘far-i Rūdakī, (* 858 oder 859 in , Chorasan, heute Pandschrud bei Pandschakent, Tadschikistan; † 940/41 wahrscheinlich ebenda, möglicherweise Buchara) gilt als Vater der neupersischen Poesie. Der Dichter und Musiker Rudaki wirkte eine Zeit lang am Hofe des Samanidenfürsten (914–942/3). Er fiel zwar in der Gunst des Emirs, doch war er bei den Dichtern in verschiedenen Epochen als „Meister“ bzw. als „König der Dichter“ bekannt und berühmt. rdf:langString
Abdullah Jafar Ibne Mohammed Rudaki (taĝika: Абӯабдуллоҳ Ҷафар Ибни Муҳаммад Рӯдакӣ, persa: ابوعبدالله جعفربن محمدبن حکیم‌بن عبدالرحمن‌بن آدم رودکی) ankaŭ skribita Rudagi aŭ Rudhagi (859-941), estis fama muzikisto, kantisto kaj poeto, kiu estas ĝenerale rigardata kiel la patro de la persa kaj taĝika poezioj. La prapatro de klasika taĝika poezio verkis siajn famajn verkojn en la daria lingvo uzante la araban alfabeton. Rudaki estis la poeto de la samanida gvidanto Nasr la 2-a, ĝis li perdis ties favoron en 937. Li mortis en malriĉeco. rdf:langString
Abdullah Jafar Ibn Mohammad Rudaki (859-c.941), (en tayiko Абӯабдуллоҳ Ҷафар Ибн Муҳаммад Рӯдакӣ; en persa ابوعبدالله جعفربن محمدبن حکیم‌بن عبدالرحمن‌بن آدم رودکی) — conocido simplemente como "Rudaki", también escrito como Rudagi o Rudhagi, fue un poeta persa y el primer genio literario del idioma persa moderno que compuso poemas en el alfabeto arábigo. Rudaki es considerado el fundador de la literatura persa clásica. rdf:langString
Rudaki (also spelled Rodaki; Persian: رودکی; 858 – 940/41) was a Persian poet, singer and musician, who served as a court poet under the Samanids. He is regarded as the first major poet to write in New Persian. Said to have composed more than 180,000 verses, only a small portion of his work has survived, most notably a small part of his versification of the Kalila wa-Dimna, a collection of Indian fables. In Iran, Rudaki is acknowledged as the "founder of New Persian poetry" and in Tajikistan as the "father of Tajik literature". rdf:langString
Abu 'Abd Allah Ja'far ibn Mohammad Rudaki (in persiano ابوعبدالله جعفر ابن محمد رودکی‎, in tagico: Абӯабдуллоҳ Ҷаъфар Ибни Муҳаммад?, intitolato آدم الشعرا Ādam ul-Shoara che vuol dire Adamo dei poeti; , 858 – 941 circa) è stato un poeta persiano. Rudaki è considerato il primo grande autore della letteratura persiana avendo scritto i suoi primi poemi usando l'alfabeto persiano, perciò viene considerato il fondatore della letteratura persiana del periodo classico. Gli è stato dedicato un asteroide, 90806 Rudaki. rdf:langString
Rudaki (Perzisch: رودکی) (ca. 859 - ca. 940) was een Perzisch dichter, die algemeen wordt beschouwd als de vader van Perzische poëzie. Hij was de eerste belangrijke dichter die zich bediende van het Nieuwperzisch, geschreven in het Arabisch alfabet. Rudaki wordt in Perzië (Iran) en andere Perzischsprekende landen (Afghanistan en Tadzjikistan) nog altijd geëerd als nationaal dichter. Hij schreef naar schatting honderdduizend strofen, waarvan er slechts een kleine duizend bewaard zijn gebleven. Een andere belangrijke verdienste waren zijn vertalingen vanuit het Arabisch naar het Nieuwperzisch. rdf:langString
Рудакі́ (Абу Абдаллах Джафа́р Ібн Мухаммад, 852, селище Панджрудак, тепер Пенджикентський район Таджикистану — 941, там же) — перський і таджицький поет, вважається засновником . Рудакі, якого величають «Адамом поезії» мовою фарсі, народився у селищі Рудак, розташованому на Зеравшанському хребті, на півночі сучасного Таджикистану, поблизу давнього міста Пенджикента. Через те, що велике селище, частиною якого і був у минулому Рудак, перетинає п'ять струмків, воно називалося — «Панджруд», тобто «п'ять рік»; а «рудак» означає «річка», «струмок». Про життєвий шлях Рудакі відомо дуже мало достовірних фактів; біографи неодностайні навіть у таких питаннях, як рік і місце народження поета, рік і місце його смерті. За легендою, Рудакі написав чи сто тисяч, чи навіть мільйон триста тисяч віршованих rdf:langString
rdf:langString الرودكي
rdf:langString Rudaki
rdf:langString Rúdakí
rdf:langString Rudaki
rdf:langString Rudaki
rdf:langString Rudakí
rdf:langString Rudaki
rdf:langString Rudaki
rdf:langString Roudaki
rdf:langString Rudaki
rdf:langString ルーダキー
rdf:langString 루다키
rdf:langString Rudaki
rdf:langString Rudaki
rdf:langString Rudaqui
rdf:langString Rudaki
rdf:langString Рудаки
rdf:langString Rudaki
rdf:langString Рудакі
rdf:langString 鲁达基
rdf:langString Rudaki
rdf:langString Rudaki
rdf:langString Banoj, Samanid Empire
rdf:langString Banoj, Samanid Empire
xsd:integer 658597
xsd:integer 1116421001
rdf:langString Clifford Edmund Bosworth
rdf:langString Statue of Rudaki in Dushanbe, Tajikistan
rdf:langString The Ṭāhirids and Ṣaffārids
rdf:langString The Rise of the New Persian Language
xsd:integer 940
rdf:langString G.
rdf:langString Ahmad
rdf:langString Francois
rdf:langString C.E.
rdf:langString Yolande
rdf:langString J.T.P. de
rdf:langString Charles-Henri de
rdf:langString Bosworth
rdf:langString Crowe
rdf:langString Ashraf
rdf:langString Lazard
rdf:langString Bruijn
rdf:langString de Blois
rdf:langString Fouchécour
rdf:langString
rdf:langString musician
rdf:langString singer
rdf:langString Poet
xsd:integer 52 90 414 507 595
rdf:langString Sāmānids
rdf:langString Iranian identity iii. Medieval Islamic period
rdf:langString Iran, vii.—Literature
rdf:langString Iran viii. Persian literature Classical
rdf:langString Rūdakī
xsd:integer 3 4 8 13
rdf:langString Abu-Abd-Al·lah Jàfar ibn Muhàmmad Rudaqí (persa: ابوعبدالله جعفر ابن محمد رودکی, tadjik Абӯабдуллоҳ Ҷаъфар Ибни Муҳаммад, intitulat آدم الشعرا Ādam ul-Shoara o Adam dels Poetes), (858 - ca. 941)conegut simplement com a Rudaqí, també escrit com a Rudaki, Rudagi o Rudhagi, fou un poeta persa i el primer geni literari del persa modern que va compondre poemes amb l'alfabet aràbic. Rudaqí és considerat el fundador de la literatura persa clàssica. Va néixer a Rudaq, un poble de Transoxiana, en el que actualment es coneix com a Panjakent al Tadjikistan. La majoria dels seus biògrafs informen que era totalment cec, però l'encertat coneixement dels colors que mostra en la seva poesia fa dubtar sobre aquesta qüestió. پوپک دیدم به حوالی سرخسبانگک بر بُرده به ابر اندراچادرکی رنگین دیدم بر اورنگ بسی گونه بر آن چادرا Traducció Vaig veure un ocell prop de la ciutat de SarakhsVa alçar el seu cant als núvolsVaig veure un colorit xador en ellQuant de color al seu xador Va ser el poeta de la cort de Nasr II ibn Àhmad (914 - 943) a Bukharà, però es creu que va perdre després els seus favors i va acabar els seus dies en la pobresa.
rdf:langString Abú Abdulláh Dža’far Rúdakí (858 – asi 940) byl významný muslimský básník a faktický zakladatel novoperské poezie. Rúdakí se narodil v Pandžrúdaku (v dnešním Tádžikistánu) a zemřel v Bucháře v Uzbekistánu. Již od mládí byl mistrem ve svém oboru – skládal básně, písně a byl rovněž hudebníkem. Není jasné, kdy oslepl. Odedávna koluje mnoho legend o jeho životě a tvorbě. panovník ho pozval ke dvoru, kde se stal ozdobou kulturního života. Později byl však Rúdakí vyhnán a vrátil se do své vlasti.
rdf:langString الرُّودكي (نحو 244 - 329 هـ / 858 - 940 م) أبو عبد الله جعفر بن محمد بن حكيم بن عبد الرحمن بن آدم. شاعر فارسي ، يعتبر أول شاعر ذي شأن في تاريخ الأدب الفارسي كله. ولد في قرية من قرى سمرقند. من أشهر أعماله ترجمته الشعرية لكتاب « كليلة ودمنة » نقلاً عن الترجمة العربية التي وضعها عبد الله بن المقفّع.
rdf:langString Rudaki, auch Rodaki (wörtlich „aus Rudak“), mit vollständigem Namen arabisch-persisch ابو عبد الله جعفر رودكى, DMG Abū ‘Abd Allāh Ǧa‘far-i Rūdakī, (* 858 oder 859 in , Chorasan, heute Pandschrud bei Pandschakent, Tadschikistan; † 940/41 wahrscheinlich ebenda, möglicherweise Buchara) gilt als Vater der neupersischen Poesie. Der Dichter und Musiker Rudaki wirkte eine Zeit lang am Hofe des Samanidenfürsten (914–942/3). Er fiel zwar in der Gunst des Emirs, doch war er bei den Dichtern in verschiedenen Epochen als „Meister“ bzw. als „König der Dichter“ bekannt und berühmt. Rudaki starb 941 in bescheidenen Verhältnissen. Von ihm sind etwa 1000 Verse der Gattungen Qasīda, Ghazal, Masnawī („Doppelverse“) und Rubāʿī („Vierzeiler“) erhalten geblieben. Das Meisterwerk von Rudaki ist Kalīla wa Dimna (Burzoes Panchatantra), das er in Versform ins Neupersische übertrug. Es handelt sich um Fabeln, die sowohl lehrreich und unterhaltend als auch humorvoll und kritisch sind. Ferdousī widmete ein Kapitel seines Schāhnāme dieser Fabelsammlung von Rudaki. Die Urschrift des Kalīla wa Dimna stammt ursprünglich aus dem Sanskrit und hieß in Indien Panchatantra, d. h. „Fünf Stränge (von Erzählungen)“. (Der heutige im Deutschen geläufige Begriff „Tantra“ geht auf eine andere Bedeutung des Sanskritwortes Tantra „Kettfaden, Reihenfolge, Ritual, systematische Lehre“ zurück.) Kalīla wa Dimna gehört zu den Pandsch Ketāb („fünf Büchern“), durch die z. B. die Kinder auf dem heutigen Boden Afghanistans in den Dorfschulen und „Koranschulen“, in der Madchal („Vorschule“) und in Familien mit besonderem Spaß lesen und schreiben lernten. Die Sprache von Rudaki ist einfach, seine Dichtung ist melodisch und vielschichtig. Von Rudaki stammen weitere Gedichte, welche sich mit den Themen „Wissen“, „Bildung“, „Kunst“, „Tod“, „Leben“, „Liebe“, „Nouruz“ und „Welt“ beschäftigen. Bekannt ist vor allem seine Qasīda Der Duft des Flüsschens Mūliyān kommt heran (persisch بوى جوى موليان آيد همى, DMG bū-ye ǧū-ye mūlīyān āyad hamī), mit der er den Sultan zur sofortigen Rückkehr aus der Steppe nach Buchara bewegt haben soll und das heute noch oft vertont wird.
rdf:langString Abdullah Jafar Ibne Mohammed Rudaki (taĝika: Абӯабдуллоҳ Ҷафар Ибни Муҳаммад Рӯдакӣ, persa: ابوعبدالله جعفربن محمدبن حکیم‌بن عبدالرحمن‌بن آدم رودکی) ankaŭ skribita Rudagi aŭ Rudhagi (859-941), estis fama muzikisto, kantisto kaj poeto, kiu estas ĝenerale rigardata kiel la patro de la persa kaj taĝika poezioj. La prapatro de klasika taĝika poezio verkis siajn famajn verkojn en la daria lingvo uzante la araban alfabeton. Rudaki ankoraŭ daŭre estas honorata en Irano, Afganio kaj Taĝikio kiel poeto. Liaj samtempuloj titolis lin 'la ustod (instruisto) de la poetoj de la mondo', tiom multe ili fieris pri li. Rudaki verkis pli ol cent mil strofojn, de kiuj nur parteto estis konservita. Unu el la plej famaj versoj de la poeto, diras "Ne ekzistas pli granda ĝojo en ĉi tiu mondo ol vidi la vizaĝojn de geamikoj". Li faris multajn tradukojn de la araba al la novpersa. Rudaki estis la poeto de la samanida gvidanto Nasr la 2-a, ĝis li perdis ties favoron en 937. Li mortis en malriĉeco. En Tehrano (Irano) ekzistas operejo-koncertejo Salono Vahdat (es) kaj en Dusanbe (Taĝikio) la Instituto de lingvo, literaturo, orienta kaj skribita heredaĵo portas lian nomon.
rdf:langString Rudaki (Jaiotza-izena: Abu Abdollah Ja-´Far Ebn Mohammad ; , Samandar Inperioa, 859 - ?, 940 edo 941) pertsiar poeta izan zen. Pertsiako poesiaren aitzindaritzat hartua da. Bukharako Nasr II.a emir samanidaren (913-943) gorteko poeta izan zen, eta 100.000 poesia inguru idatzi bide zituen, gaur egunera 1.000 baino iritsi ez badira ere. Molde xumeko idazkera erabili zuen; baikortasunak inguratzen zituen bere poesia gehienak. Indiar jatorriko kondairak pertsierara egokitu zituen: Kalilah wa Dimnah (Kalila eta Dimna).
rdf:langString Abdullah Jafar Ibn Mohammad Rudaki (859-c.941), (en tayiko Абӯабдуллоҳ Ҷафар Ибн Муҳаммад Рӯдакӣ; en persa ابوعبدالله جعفربن محمدبن حکیم‌بن عبدالرحمن‌بن آدم رودکی) — conocido simplemente como "Rudaki", también escrito como Rudagi o Rudhagi, fue un poeta persa y el primer genio literario del idioma persa moderno que compuso poemas en el alfabeto arábigo. Rudaki es considerado el fundador de la literatura persa clásica. Nació en Rudak, un pueblo de Transoxiana, en lo que actualmente se conoce como Panjakent en Tayikistán. La mayoría de sus biógrafos informa de que era totalmente ciego, aunque no de nacimiento. Fue el poeta de la corte del emir samánida Nasr II (914-943) en Bujará, pero se cree que perdió luego sus favores y este lo condenó a la pena de ceguera por motivos religiosos.​ De ahí el acertado conocimiento de los colores que muestra en su poesía.
rdf:langString Abdullah Jafar Ibne Mohammed Roudaki (en tadjik : Абӯабдуллоҳ Ҷафар Ибни Муҳаммад Рӯдакӣ ; en persan : ابوعبدالله جعفربن محمدبن حکیم‌بن عبدالرحمن‌بن آدم رودکی) aussi transcrit Rudagi ou Rudhagi, né en 859 et mort en 941, est un poète Perse (iranien). Connu comme le premier grand génie du persan moderne, il composa des poèmes dans l'alphabet perso-arabe. Il est le fondateur de la littérature persane classique. Son œuvre très éclectique embrasse nombre d'anciens genres poétiques persans, notamment le quatrain. Seuls quelques fragments de ses écrits nous sont parvenus.
rdf:langString Rudaki (also spelled Rodaki; Persian: رودکی; 858 – 940/41) was a Persian poet, singer and musician, who served as a court poet under the Samanids. He is regarded as the first major poet to write in New Persian. Said to have composed more than 180,000 verses, only a small portion of his work has survived, most notably a small part of his versification of the Kalila wa-Dimna, a collection of Indian fables. Born in the village of Panjrudak (then a suburb of Samarqand), the most important part of Rudaki's career was spent at the court of the Samanids. While biographical information connects him to the Samanid amir (ruler) Nasr II (r. 914–943), he may have already joined the court under the latters predecessor, Ahmad Samani (r. 907–914). Rudaki's success was largely due to the support of his primary patron, the vizier Abu'l-Fadl al-Bal'ami (died 940), who played an important role in the blooming of New Persian literature in the 10th-century. Following the downfall of Bal'ami in 937, Rudaki's career deteriorated, eventually being dismissed from the court. He thereafter lived his last years in poverty, dying blind and alone in his hometown. In Iran, Rudaki is acknowledged as the "founder of New Persian poetry" and in Tajikistan as the "father of Tajik literature".
rdf:langString Abū 'Abd Allāh Ja'far ibn Muḥammad Rūdakī (bahasa Persia: ابوعبدالله جعفر بن محمد رودکی; lahir ca. 859, , Khorasan – wafat 940/941), lebih dikenal sebagai Rudaki (رودکی), dan juga dikenal sebagai "Adam dari Syair-syair" (آدم‌الشعرا), adalah seorang penyair Persia yang dipandang sebagai pakar sastra berpengaruh pertama dari . Rudaki mengkomposisikan syair-syair dalam abjad Persia modern dan dianggap sebagai pendiri sastra Persia klasik. Syairnya mengandung banyak genre tertua dari syair Persia yang meliputi , namun, hanya sejumlah kecil dari syair buatannya yang masih ada.
rdf:langString ルーダキー(ペルシア語: ابوعبدالله جعفربن محمدبن حکیم‌بن عبدالرحمن‌بن آدم رودکی‎ タジク語: Абӯабдуллоҳ Ҷафар Ибни Муҳаммад Рӯдакӣ、850年代初頭/860年代-870年代 - 940年頃)は、サーマーン朝で活躍したペルシア語の詩人。本名はアブー・アブドゥラー・ジャアファル・ビン・ムハンマド(Abu Abdollah Jafar ibn Mohammad)であるが、出身地にちなんだ「ルーダキー」の号で呼ばれることが多い。ペルシア文学最初期の人物であり、「ペルシア詩の確立者」「ペルシア文学の父」「ペルシア詩人のアダム」「詩人の帝王」と評される。
rdf:langString Rudaki (Perzisch: رودکی) (ca. 859 - ca. 940) was een Perzisch dichter, die algemeen wordt beschouwd als de vader van Perzische poëzie. Hij was de eerste belangrijke dichter die zich bediende van het Nieuwperzisch, geschreven in het Arabisch alfabet. Rudaki wordt in Perzië (Iran) en andere Perzischsprekende landen (Afghanistan en Tadzjikistan) nog altijd geëerd als nationaal dichter. Hij schreef naar schatting honderdduizend strofen, waarvan er slechts een kleine duizend bewaard zijn gebleven. Een andere belangrijke verdienste waren zijn vertalingen vanuit het Arabisch naar het Nieuwperzisch. Rudaki schreef als eerste in de zogenoemde rubai-vorm, kwatrijnen met het rijmschema a a b a (of a a a a). Rudaki was hofdichter van de Samanidische leider , tot hij in 937 uit de gratie viel. Hij stierf in armoede.
rdf:langString 루다키(858년~941년, 페르시아어: رودکی)는 중세의 페르시아 시인이다. 사마르칸트의 근처에서 출생하여 부하라에 도읍한 사만 왕조의 군주를 섬긴, 눈이 먼 궁정시인이다. 페르시아 문학사상 최초의 위대한 시인이었던 까닭에 '페르시아 시의 아버지'라 불리었다. 작품은 방대한 양이었으나 거의 대부분 소실되었다. 여러 가지 장르의 시에 뛰어났으며 기교를 부리지 않고 소박한 작풍(作風)으로 알려졌다. 인도의 설화 <칼릴라와 딤나>를 지은 시인이다. 이 문서에는 다음커뮤니케이션(현 카카오)에서 GFDL 또는 CC-SA 라이선스로 배포한 글로벌 세계대백과사전의 내용을 기초로 작성된 글이 포함되어 있습니다.
rdf:langString Abu 'Abd Allah Ja'far ibn Mohammad Rudaki (in persiano ابوعبدالله جعفر ابن محمد رودکی‎, in tagico: Абӯабдуллоҳ Ҷаъфар Ибни Муҳаммад?, intitolato آدم الشعرا Ādam ul-Shoara che vuol dire Adamo dei poeti; , 858 – 941 circa) è stato un poeta persiano. Rudaki è considerato il primo grande autore della letteratura persiana avendo scritto i suoi primi poemi usando l'alfabeto persiano, perciò viene considerato il fondatore della letteratura persiana del periodo classico. Rudaki nacque a (Panjrud), un villaggio in Panjakent del Tagikistan. Alcune biografie affermano che nacque cieco, ed altre asseriscono che lo divenne dopo. Tuttavia i biografi moderni credono che la sua conoscenza accurata nella descrizione dei colori, che è evidente nei suoi poemi, rende quest'argomento incerto. Rudaki fu il poeta di corte di Nasr II (914–943), un emiro della dinastia samanide a Bukhara. Ma infine perse la sua benevolenza e ritornò alla sua città di nascita e morì in povertà e cecità. Gli è stato dedicato un asteroide, 90806 Rudaki.
rdf:langString Rudaki, właśc. Abu Abdullah Dżafar ben Muhammad (ur. 857, zm. ok. 941) – poeta perski, uważany za największego twórcę perskojęzycznego swoich czasów. Rudaki uważany jest także za klasyka .
rdf:langString Abu Abedalá Jafar ibne Maomé (Abū ʿAbdallāh Jaʿfar ibn Muḥammad; , ca. 859 - Rudaque (?), 940/941), melhor conhecido só como Rudaqui, é tido como fundador da poesia persa e o o primeiro poeta importante a compor no "novo persa", o dari.
rdf:langString Abu Abdullah Jafar Rudaki eller Rudagi, (persiska: رودکی) , född 859, död 941, var en persisk poet som verkade under samaniderna och betraktas som något av den klassiska persiska litteraturens grundare.
rdf:langString Абу́ Абдулла́х Джафа́р ибн Мухáммад Рудаки́ (перс. ابو عبد الله رودکی‎‎) — персидский поэт, певец, основоположник персидской литературы. Один из первых известных персидских поэтов, начавший сочинять стихи на новоперсидском языке. Считается «отцом персидской поэзии», который стоял у истоков литературы на этом языке. По преданию, сложил около 180 тыс. бейтов, из которых дошло около 1 тыс. Целиком сохранились 2 касыды («Мать вина» и «О старости») и около 40 рубаи. В Иране Рудаки признан «основателем новой персидской поэзии», а в Таджикистане — «отцом таджикской литературы».
rdf:langString 鲁达基,全名阿布·阿布杜勒·加法尔·伊本·穆罕默德·鲁达基(波斯語:ابوعبدالله جعفر ابن محمد رودکی‎, 塔吉克語:Абӯабдуллоҳ Ҷаъфар Ибни Муҳаммад,858年-941年),波斯诗人,其作品体裁多样,题材丰富,基调开朗豪放,不仅歌颂了大自然的美丽和生活的欢乐,而且歌颂了帝王的功绩和王朝的兴盛。在对人民的疾苦表示同情时,对贫富悬殊的社会现象和统治者的伪善也表示了不满。鲁达基的作品对后世影响很大,被认为是波斯古典文学的创始人,也是塔吉克古典文学的创始人。
rdf:langString Рудакі́ (Абу Абдаллах Джафа́р Ібн Мухаммад, 852, селище Панджрудак, тепер Пенджикентський район Таджикистану — 941, там же) — перський і таджицький поет, вважається засновником . Рудакі, якого величають «Адамом поезії» мовою фарсі, народився у селищі Рудак, розташованому на Зеравшанському хребті, на півночі сучасного Таджикистану, поблизу давнього міста Пенджикента. Через те, що велике селище, частиною якого і був у минулому Рудак, перетинає п'ять струмків, воно називалося — «Панджруд», тобто «п'ять рік»; а «рудак» означає «річка», «струмок». Про життєвий шлях Рудакі відомо дуже мало достовірних фактів; біографи неодностайні навіть у таких питаннях, як рік і місце народження поета, рік і місце його смерті. За легендою, Рудакі написав чи сто тисяч, чи навіть мільйон триста тисяч віршованих рядків, а до нашого часу збереглося лише близько двох тисяч. За легендою, Рудакі народився незрячим і був обдарований лише внутрішнім зором, але, на думку французького орієнталіста Дж. Дармстетера, «цей погляд був настільки чітким, що інколи ми сумніваємося у правдивості легенди, тому що несподівано значну роль відіграють фарби у тих віршах, які від нього залишилися, і нам видається, що він… надто забуває про свою незрячість». Імовірно, Рудакі звали Абу Абдаллах Джафар син Мухаммада — так принаймні стверджує одне із найдавніших джерел. За іншим переказом, його звали Абу-Хасан Рудакі. Його дитинство минуло у маленькому гірському селі. Тут він став поетом і, перш ніж уславитися при дворі Саманідів, здобув всезагальне визнання як народний співець і музикант. У палаці Саманідів Рудакі був оточений пошаною і багатством. Придворні літописці зберегли перекази про те, що поет упав у неласку і його на старості літ прогнали з палацу, а можливо, що при цьому й осліпили. Натяки на трагічне життя поета можна знайти в автобіографічних фрагментах його віршів, зокрема, у притчі про три сорочки Йосифа Прекрасного, де як висновок звучить думка про жорстокість світу: Такий віддавна світ, такий він був, Такий він є, такі його дороги: Дає корону, трон і булаву, У шахіншахові веде чертоги, А потім безпорадного тебе Турляє в борозну, волам під ноги. (Тут і далі пер. В. Мисика) Причина вигнання Рудакі із палацу невідома. Можна лише припустити, що значну роль відіграло співчутливе ставлення до одного із народних повстань у Бухарі, пов'язаному з єретичним карматським рухом, учасники якого проповідували майнову рівність. Незважаючи на те, що збереглися лише окремі фрагменти віршів Рудакі, його поетичний геній проявився у них достатньо яскраво. Через розрізненість і короткість фрагментів важко розгледіти стрункість композиції, захопливість сюжету чи художню розмаїтість, проте велич Рудакі як поета упізнається за глибокою людяністю, неповторною емоційною виразністю, дивовижним карбуванням слова і несподіваними поворотами образів і настрою. Усі вірші та вцілілі фрагменти Рудакі за провідним мотивом можна згрупувати у три розділи. Це, перш за все, фрагменти ліричних, любовних віршів, надихнутих чи то його глибоким, трагічним коханням до вродливої рабині — предметом легенд наступних поколінь, чи то пристрасними походеньками, таємними побаченнями і важким похміллям — відверто змальованих ним самим. У цих віршах міститься і пейзажна лірика, і любовні освідчення, і вакхічна поезія. Далі — це уривки семи дидактичних поем-маснаві, у двох з яких відомі назви, а в однієї — навіть дата написання: 1) «Сонцестояння» — поетичний виклад повчального твору про жіночі хитрощі «Синдбад-наме»; 2) «Каліла і Дімна» — чудовий переспів арабського перекладу однойменного пехлевійського твору, — зроблений Рудакі у 932 р. «Каліла і Дімна» налічувала дванадцять тисяч бейтів (двовіршів). Тривалий час із неї був відомий лише один бейт, але у XX ст. виявили нові уривки, всього приблизно сто двадцять бейтів, тобто одна сота частина поеми. Насамкінець — вірші розчарування. Найпривабливіше у Рудакі полягає в тому, що в кожному його вірші виражений образ живої людської особистості, кожен із них пронизаний думкою про людину. Рудакі був першим із класиків, котрий відкрив людину та ввів її у літературу. Він змальовував природу, навчав мудрості, оспівував царів, вельмож, богатирів,— але він був першим із великих поетів класичної епохи, у якого в центрі уваги стоїть просто людина, людська особистість як така. І природу, і філософські повчання, і панегірики — Рудакі усе змальовував через людину, звичайну, наділену почуттями, земну. У Рудакі свій особливий стиль, який вирізняє його з-поміж усіх інших поетів: яскрава образність без пишномовності і надмірної ускладненості, живе сприйняття природи та її олюднення, народна простота і наспівність, пристрасть до поетичних образів доісламського періоду, до пехлівійської традиції — словом, «геніальна простота», як означив його стиль таджицький письменник і вчений Садріддін Айні. Над усіма його художніми особливостями домінує естетика простого і звичайного. Рудакі зробив значний внесок у жанр рубаї, зробивши їх «мініатюрними драмами», «маленькими трагедіями»: Чотири речі нам потрібні, щоб невеселих збуться дум: Здорове тіло, добра вдача, ім'я хороше, світлий ум. Кого Всевишній обдарує цими дарами чотирма, Той завжди радуватись має і проганять од себе сум. Віршова досконалість Рудакі яскраво виявляється у його касидах — «Елегія про старість» і «Мама вина». Перша — автобіографічна від початку до кінця — дивує тим, що, якщо забрати кілька рядків на початку і в кінці, перед нами виникає гімн молодості, вічній красі та радощам життя, а не сумна повість про старість, як слід було чекати. Саме ця контрастність, внутрішня суперечливість, миттєві переходи від захоплення молодістю і від радісних спогадів до скорботи та безнадії і є суттю «оптимістичної трагедії» Рудакі «Мама вина» настільки майстерно написана, що вона вже давно стала об'єктом вивчення як взірець касиди. Вона справді класична, і, перш за все, заслуговує уваги її структура: 1. Вступ (бейти 1—21). Позапанегіричний сюжет: тут — опис виготовлення вина з допомогою поетичної метафори «мами вина» — виноградної лози, в якої відбирають і ув'язнюють її дітей — виноград. 2. Перехід (бейти 22—26). Від метафоричного опису поет переходить до самого панегірика за допомогою об'єднуючої ланки — запрошення, скуштувавши вина, влаштувати бенкет. 3. Панегірик (бейти 27—74). Уславлення вельмож і головного героя оди — сістанського володаря, еміра Абу Джафара. 4. Закінчення (бейти 75—95). Включення у касиду імені поета, автора панегірика (натяк на винагороду), і прикінцеве величання (апофеоз). Проте вирішальними для естетичного сприйняття у касиді «Мама вина» є не майстерні поетичні фігури панегірика, а саме те, що виривається із його контексту, особливо етична частина касиди — гуманістичні афоризми про розум і людяність. Рудакі створював і різновиди касид: застільну «винну» — «хамрія», сатиричну — «хаджвія», траурну елегію — «марсія»; писав він за фольклорними взірцями і «загадки» («лугз»). У своїй творчості Рудакі не був філософом, котрий пояснює світ; він був поетом, котрий відчуває світ і мріє про те, щоби стати кращим; він був поетом звичайної людини з її одвічним потягом до краси, добра, пізнання: Одна душа, єдине тіло, але знанню — немає дна. Скажи, о дивний, ти людина чи океанська глибина? Українською мовою твори Рудакі перекладали А. Кримський і В. Мисик.
xsd:integer 4 5
xsd:nonNegativeInteger 18059

data from the linked data cloud