Prague Spring

http://dbpedia.org/resource/Prague_Spring an entity of type: Thing

Pragako Udaberria (txekieraz: Pražské jaro, eslovakieraz: Pražská jar), Gerra Hotzaren garaian Txekoslovakian erreforma eta liberalizazio politikoa lortzeko saiakera baketsua izan zen. Alexander Dubceken gidaritzapean, 1968ko urtarrilaren 5ean hasi eta abuztuae 20ean amaitu zen, herrialdea SESBak eta haren aliatuek inbaditu zutenean, Varsoviako Itunean adostutakoari esker. rdf:langString
Is éard a bhí in Earrach Phràg (Pražské jaro sa tSeicis) ná tréimhse sa bhliain 1968 nuair a d'éirigh cúrsaí polaitíochta ní ba liobrálaí sa tSeicslóvaic. rdf:langString
Musim Semi Praha adalah sebuah periode pembebasan politik di Cekoslowakia pada era dominasi Uni Soviet ke atasnya setelah Perang Dunia II. Periode ini bermula pada 5 Januari 1968, ketika kaum reformis Slowakia Alexander Dubček memegang kekuasaan, dan berlanjut hingga 21 Agustus ketika Uni Soviet dan anggota-anggota sekutu Pakta Warsawa menyerang negara itu untuk menghentikan proses reformasi. rdf:langString
プラハの春(プラハのはる、チェコ語:Pražské jaro〔プラジュスケー・ヤロ〕、スロバキア語:Pražská jar〔プラジュスカー・ヤル〕)は、1968年に起こったチェコスロバキアの変革運動。 ソビエト連邦軍主導のワルシャワ条約機構(WTO)軍による軍事介入のみを取り上げた場合はチェコ事件という。 rdf:langString
De Praagse Lente (Pražské jaro) is de naam die men geeft aan de periode in de Tsjecho-Slowaakse geschiedenis van januari 1968 tot 21 augustus 1968, toen Alexander Dubček het communistische Tsjecho-Slowakije een meer gematigde koers uitstuurde. Aan deze periode werd abrupt een einde gemaakt door de andere vijf leden van het Warschaupact, onder leiding van de USSR met de inval van hun troepen op 20 augustus 1968. rdf:langString
Pragvåren avser de händelser i Tjeckoslovakien i början och mitten av 1968, som inleddes med att den nye generalsekreteraren i det tjeckoslovakiska kommunistpartiet, Alexander Dubček, började att föra en öppnare politik. Pragvåren slutade med att Warszawapaktens makter invaderade Prag den 21 augusti samma år, då de fruktade att Tjeckoslovakien skulle bryta sig loss från de övriga sovjetiska satellitstaterna i östblocket. Namnet kommer av platsen och perioden, och att det etablerade sig beror på en bildlig (lättbegriplig) association till något (det politiska klimatet) som tinar upp (liknande begreppet kalla kriget.) rdf:langString
Praska Wiosna (cz. Pražské jaro, słow. Pražská jar) – okres politycznej liberalizacji w Czechosłowacji w roku 1968, trwającej od 5 stycznia do momentu, gdy ZSRR i inni członkowie Układu Warszawskiego (Polska, Węgry, NRD i Bułgaria) dokonali inwazji w nocy z 20 na 21 sierpnia tego roku. rdf:langString
«Пра́жская весна́» (чеш. Pražské jaro, словацк. Pražská jar) — период либерализации в ЧССР с 5 января по 21 августа 1968 года, связанный с избранием первым секретарём ЦК КПЧ Александра Дубчека и его реформами, направленными на расширение прав и свобод граждан и децентрализацию власти в стране. rdf:langString
Пра́зька весна́ (чеськ. Pražské jaro, словац. Pražská jar) — період політичної лібералізації в Чехословацькій Соціалістичній Республіці, що тривав від 5 січня до 20 серпня 1968 й закінчився вторгненням у країну радянських військ і військ країн Організації Варшавського договору (окрім Соціалістичної Республіки Румунія). Супроводжувався народними протестами проти радянського впливу. rdf:langString
ربيع براغ (بالتشيكية Pražské jaro وبالسلوفاكية Pražská jar) هو مرحلة من تاريخ الجمهورية الاشتراكية التشيكوسلوفاكية، حاول خلالها الحزب الشيوعي التشيكوسلوفاكي أن ينهج اتجاها إصلاحيا وأقرب للديمقراطية، عرف بتسمية «الاشتراكية ذات الوجه الإنساني». انطلقت المرحلة في 5 يناير 1968، بوصول الإصلاحي ألكسندر دوبتشيك للسلطة، وانتهت في 21 أغسطس 1968، باجتياح عسكري للبلاد من طرف قوات حلف وارسو، بقيادة الاتحاد السوفييتي.من أهم الإصلاحات التي اقترحها دوبتشيك آنذاك: أجهض التدخل السوفييتي جميع الإصلاحات، باستثناء التعديل الدستوري المنشئ للفيدرالية. rdf:langString
La Primavera de Praga (en txec: Pražské jaro, en eslovac: Pražská jar) va ser un breu període reformista i de liberalització política a Txecoslovàquia entre el 5 de gener i el 21 d'agost de 1968. Va iniciar-se amb l'elecció del reformista Alexander Dubček com a Primer Secretari del Partit Comunista de Txecoslovàquia i va finalitzar amb la per part de la Unió Soviètica i d'altres membres del Pacte de Varsòvia, que aturaren les reformes. rdf:langString
Jako pražské jaro (slovensky: pražská jar) je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968. Toto období začalo v roce 1967 na prosincovém plenárním zasedání ústředního výboru strany, 5. ledna 1968 se prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) stal Alexander Dubček, a pokračovalo do noci z 20. na 21. srpna téhož roku, kdy vojska států Varšavské smlouvy v čele s armádou Sovětského svazu vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy – Vpád vojsk Varšavské smlouvy. Většina z nich sice opustila Československo k 16. říjnu 1968, část ale zůstala na území státu jako „sovětské jednotky dočasně umístěné na území Československa“ bez časového stanovení termínu odchodu, formálně „do ukončení konsolidačního procesu“. Část těchto j rdf:langString
Με τον όρο Άνοιξη της Πράγας χαρακτηρίζονται οι προσπάθειες του υπό την ηγεσία του Αλεξάντερ Ντούμπτσεκ (Alexander Dubček) να εφαρμόσει ένα πρόγραμμα φιλελευθεροποίησης και εκδημοκρατισμού στη χώρα το 1968. Οι μεταρρυθμιστικές προσπάθειες συνδιαμορφώθηκαν και ενισχύθηκαν από τη ραγδαία ανάπτυξη του κριτικού πνεύματος στην τσεχοσλοβακική κοινή γνώμη εκείνη την περίοδο. rdf:langString
La Praga Printempo (ĉeĥe Pražské jaro, slovake Pražská jar) nomiĝas politika procezo en Ĉeĥoslovakio ekde la fino de jaro 1967 ĝis invado en Ĉeĥoslovakio en aŭgusto 1968. En tiuj ĉi monatoj okazis iom post iom liberigo de politika kaj socia situacio en Ĉeĥoslovakio, demokratigo de la socio kaj provo pri zorgema reformo de socialisma politika sistemo. rdf:langString
Der Prager Frühling (tschechisch Pražské jaro, slowakisch Pražská jar) ist die Bezeichnung für das Streben der tschechoslowakischen Kommunistischen Partei (KSČ) unter Alexander Dubček im Frühjahr 1968, ein Liberalisierungs- und Demokratisierungsprogramm durchzusetzen, sowie vor allem die Beeinflussung und Verstärkung dieser Reformbemühungen durch eine sich rasch entwickelnde kritische Öffentlichkeit. rdf:langString
La Primavera de Praga (en checo, Pražské jaro; en eslovaco, Pražská jar) fue un periodo de liberalización política y protesta masiva en Checoslovaquia como Estado socialista después de la Segunda Guerra Mundial. Comenzó el 5 de enero de 1968, cuando el reformista Alexander Dubček fue elegido primer secretario del Partido Comunista de Checoslovaquia (KSČ), y continuó hasta el 21 de agosto de 1968, cuando la Unión Soviética junto a otros miembros del Pacto de Varsovia, para reprimir las reformas, invadieron el país.​ rdf:langString
The Prague Spring (Czech: Pražské jaro, Slovak: Pražská jar) was a period of political liberalization and mass protest in the Czechoslovak Socialist Republic. It began on 5 January 1968, when reformist Alexander Dubček was elected First Secretary of the Communist Party of Czechoslovakia (KSČ), and continued until 21 August 1968, when the Soviet Union and most of Warsaw Pact members invaded the country to suppress the reforms. rdf:langString
Le Printemps de Prague (en tchèque : Pražské jaro, en slovaque : Pražská jar, nommé ainsi en référence au Printemps des peuples) est une période de l’histoire de la République socialiste tchécoslovaque durant laquelle le Parti communiste tchécoslovaque introduit le « socialisme à visage humain » et prône une relative libéralisation. Il débute le 5 janvier 1968, avec l'arrivée au pouvoir du réformateur Alexander Dubček et s’achève le 21 août 1968 avec l’invasion du pays par les troupes du Pacte de Varsovie. rdf:langString
( 영화에 대해서는 프라하의 봄 (영화) 문서를 참고하십시오.) 프라하의 봄(체코어: Pražské jaro 프라슈스케 야로[*], 슬로바키아어: Pražská jar 프라슈스카 야르, 문화어: 쁘라하의 봄)은 제2차 세계 대전 이후 소비에트 연방이 간섭하던 체코슬로바키아에서 일어난 민주화 시기를 일컫는다. 이 시기는 1968년 1월 5일에 슬로바키아의 개혁파 알렉산데르 둡체크가 집권하면서 시작되었으며, 8월 21일 소비에트 연방과 바르샤바 조약 회원국이 체코슬로바키아를 침공하여 개혁을 중단시키면서 막을 내렸다. 프라하의 봄 당시 둡체크는 경제와 정치면에서 부분적인 분권화를 실시하여 시민의 자유를 좀 더 보장하는 개혁을 시도하였다. 이 가운데는 , 표현, 의 자유 제한을 폐지하는 것도 있었다. 또 둡체크는 두 개의 개별 공화국으로 이루어진 연방으로 개편하였는데, 이 조치는 프라하의 봄이 끝나자 다시 좌절되었다. rdf:langString
La Primavera di Praga (in ceco Pražské jaro, in slovacco Pražská jar) è stato un periodo storico di liberalizzazione politica avvenuto in Cecoslovacchia all'epoca in cui questa era sottoposta al controllo dell'Unione Sovietica, dopo gli eventi successivi alla seconda guerra mondiale e nell'ambito della guerra fredda. Essa iniziò il 5 gennaio 1968, quando lo slovacco Alexander Dubček divenne segretario del Partito Comunista di Cecoslovacchia, terminando il 20 agosto dello stesso anno, quando un corpo di spedizione militare dell'Unione Sovietica e degli alleati del Patto di Varsavia invase il paese. rdf:langString
A Primavera de Praga foi um período de liberalização política na Tchecoslováquia durante a época de sua dominação pela União Soviética após a Segunda Guerra Mundial. Esse período começou em 5 de Janeiro de 1968, quando o reformista eslovaco Alexander Dubček chegou ao poder, e durou até o dia 21 de Agosto quando a União Soviética e os membros do Pacto de Varsóvia invadiram o país para interromper as reformas. Dubček também dividiu o país em duas repúblicas separadas; essa foi a única reforma que sobreviveu ao fim da Primavera de Praga. rdf:langString
布拉格之春(捷克語:Pražské jaro;斯洛伐克語:Pražská jar;俄語:пражская весна)是1968年1月5日开始的捷克斯洛伐克共和國政治民主化运动。这场运动直到该年8月21日苏联与其他华约成员国武装入侵捷克斯洛伐克才得以初步告终。这起事件的名字曾由韓國的「漢城之春」(首爾舊名)所借用,也用來称呼后来的政权变更,比如“阿拉伯之春”。 在共产党第一书记亞历山大·杜布切克的领导下,捷克斯洛伐克在苏东阵营中显示出了越来越强烈的独立倾向。杜布切克在国内政治改革的过程中,提出了“附有人性的社会主义”,这个方案并不像1956年匈牙利的改革一样,而是完全抛弃了原先斯大林模式下的传统。苏联因此将此视为捷共对其领导地位的挑战,同时也是对东欧地区政治稳定的一种威胁。这是处于冷战中的苏联所不能接受的。加之1938年捷克斯洛伐克宁愿屈服于希特勒而不愿接受苏联援助的经历,使得苏联领导人对于捷共领导人充满怀疑。此外,在捷共内部也有一部分人—尤其是在高层领导中—拒绝放松党对社会的管控权,并密谋在苏联的领导下推翻改革派的领导。与中东欧的许多国家不同,1948年的捷克斯洛伐克在一场平稳的政治变革中,使捷克斯洛伐克共产党上台,这一变革并没有发生如同匈牙利一样的暴力革命和社会动荡。但是,苏联期望在其盟国中强行推行苏联模式,并且在必要的时候可以通过武力来强制实现。这种政策因为苏共中央总书记勃列日涅夫而被称为勃列日涅夫主义,其实这种政策最早从斯大林时代就开始存在,只是勃列日涅夫首次将其公之于众而已。苏联的这种霸权主义直到1980年代后期,才被戈尔巴乔夫的辛納屈主义所取代。 rdf:langString
rdf:langString Prague Spring
rdf:langString ربيع براغ
rdf:langString Primavera de Praga
rdf:langString Pražské jaro
rdf:langString Prager Frühling
rdf:langString Άνοιξη της Πράγας
rdf:langString Praga Printempo
rdf:langString Primavera de Praga
rdf:langString Pragako Udaberria
rdf:langString Earrach Phrág
rdf:langString Musim Semi Praha
rdf:langString Printemps de Prague
rdf:langString Primavera di Praga
rdf:langString プラハの春
rdf:langString 프라하의 봄
rdf:langString Praagse Lente
rdf:langString Praska Wiosna
rdf:langString Primavera de Praga
rdf:langString Пражская весна
rdf:langString 布拉格之春
rdf:langString Pragvåren
rdf:langString Празька весна
xsd:integer 23821
xsd:integer 1122694882
xsd:gMonthDay --01-05
rdf:langString April 2021
rdf:langString Prague Spring
rdf:langString Czechoslovaks carry their national flag past a burning Soviet tank in Prague.
xsd:integer 10
xsd:integer 220
rdf:langString Warsaw Pact
rdf:langString People and Government of Czechoslovakia
rdf:langString and Protests of 1968
rdf:langString the invasion of Czechoslovakia
rdf:langString which ones?
rdf:langString La Primavera de Praga (en txec: Pražské jaro, en eslovac: Pražská jar) va ser un breu període reformista i de liberalització política a Txecoslovàquia entre el 5 de gener i el 21 d'agost de 1968. Va iniciar-se amb l'elecció del reformista Alexander Dubček com a Primer Secretari del Partit Comunista de Txecoslovàquia i va finalitzar amb la per part de la Unió Soviètica i d'altres membres del Pacte de Varsòvia, que aturaren les reformes. Les reformes de la Primavera van ser una aposta decidida per part de Dubček de donar més drets als ciutadans de Txecoslovàquia, tot iniciant un procés de descentralització de l'economia i democratització així com d'aixecament de les restriccions sobre els mitjans, la llibertat d'expressió i de . Després d'un debat sobre la divisió del país en tres repúbliques; Bohèmia, Moràvia-Silèsia i Eslovàquia, Dubček aprovà la decisió de dividir-lo en dues; la República Txeca i Eslovàquia, canvi que finalment va culminar-se el 1992. Les reformes, especialment la descentralització de l'autoritat administrativa, van ser vistes amb recel pels soviètics, que després de negociacions fallides, van enviar 500.000 militars del Pacte de Varsòvia per ocupar el país en aplicació del que es coneixeria com a Doctrina Bréjnev. Davant d'una força militar superior els txecoslovacs reaccionaren fonamentalment mitjançant accions no violentes com intents de confraternització, de distracció de les tropes enemigues i violacions del toc de queda. Gràcies a aquestes accions de resistència civil, en la línia dels moviments pels drets civils de l'època en altres indrets del món, la invasió prevista inicialment per uns pocs dies va allargar-se diversos mesos. Les poques accions violentes, com l'autoimmolació de l'estudiant Jan Palach, no van significar en cap cas una resistència militar a gran escala. Després de la Primavera, Txecoslovàquia va entrar en un període anomenat , on els diferents líders txecoslovacs, particularment el president Gustáv Husák, van intentar reinstaurar les condicions econòmiques i polítiques prèvies a l'elecció de Dubček. Txecoslovàquia va romandre sota control soviètic fins a la també pacífica Revolució de Vellut de 1989. El relatiu èxit de la resistència no-violenta durant el procés, se cita com un dels elements clau que van facilitar la transició del país cap a la democràcia durant la Caiguda de la Unió Soviètica a principis dels anys 90. La Primavera de Praga destaca com a font d'inspiració d'artistes com Václav Havel, Karel Husa, o Milan Kundera, que va escriure la seva obra magna, La insostenible lleugeresa del ser, basada en aquests fets.
rdf:langString Jako pražské jaro (slovensky: pražská jar) je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968. Toto období začalo v roce 1967 na prosincovém plenárním zasedání ústředního výboru strany, 5. ledna 1968 se prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) stal Alexander Dubček, a pokračovalo do noci z 20. na 21. srpna téhož roku, kdy vojska států Varšavské smlouvy v čele s armádou Sovětského svazu vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy – Vpád vojsk Varšavské smlouvy. Většina z nich sice opustila Československo k 16. říjnu 1968, část ale zůstala na území státu jako „sovětské jednotky dočasně umístěné na území Československa“ bez časového stanovení termínu odchodu, formálně „do ukončení konsolidačního procesu“. Část těchto jednotek opustila zemi v polovině roku 1987, poslední pak až po sametové revoluci. Reformy pražského jara byly pokusem uvolnit režim a urychlit proces demokratizace. Tento záměr se nesetkal s pochopením na sovětské straně, která vyslala (po neúspěšných jednáních) tisíce vojáků vojsk Varšavské smlouvy, aby zahájily okupaci státu, jež měla odstranit z vedení státu reformní komunisty a umožnit vytvoření „Dělnicko-rolnické“ vlády. Poté, co Československo následně vstoupilo do éry tzv. normalizace, tj. sovětského protektorátu, vedení strany v podstatě znovu nastolilo politické a ekonomické hodnoty, které vládly koncem padesátých let. Termín „pražské jaro“ byl vytvořen západními médii poté, co se o těchto událostech dozvěděl celý svět. Je to mj. odkaz k termínu „Jaro národů“, což je umělecký název daný revolučnímu roku 1848, symbolizující naději, probuzení a charakterizuje rovněž roční období, kdy se události převážně odehrávaly a také odkazuje na tradiční hudební festival Pražské jaro. Z hlediska tuzemského použití je tento název poněkud sporný ze dvou důvodů: jednak je tento pojem po desetiletí vnímán jako jméno tradičního stejnojmenného renomovaného hudebního festivalu a dále se tento politickospolečenský proces netýkal pouze hlavního města Prahy, ale celého státu. Toto znázornění ovšem bylo podobné pojmenování Pražské povstání s dodatečným přívlastkem "českého lidu". Z pohledu ciziny je toto pojmenování pochopitelné, protože cizí země bývají obecně často identifikovány s jejich hlavními městy. V tehdejším Československu se používalo označení podle lednového plenárního zasedání ÚV KSČ 1968 jako polednový vývoj, polednová politika podle lednového zasedání ÚV KSČ, na kterém došlo k významným změnám ve vedení KSČ, nebo obrodný proces.
rdf:langString ربيع براغ (بالتشيكية Pražské jaro وبالسلوفاكية Pražská jar) هو مرحلة من تاريخ الجمهورية الاشتراكية التشيكوسلوفاكية، حاول خلالها الحزب الشيوعي التشيكوسلوفاكي أن ينهج اتجاها إصلاحيا وأقرب للديمقراطية، عرف بتسمية «الاشتراكية ذات الوجه الإنساني». انطلقت المرحلة في 5 يناير 1968، بوصول الإصلاحي ألكسندر دوبتشيك للسلطة، وانتهت في 21 أغسطس 1968، باجتياح عسكري للبلاد من طرف قوات حلف وارسو، بقيادة الاتحاد السوفييتي.من أهم الإصلاحات التي اقترحها دوبتشيك آنذاك: * حرية الصحافة والتعبير * حرية التنقل * لامركزية الاقتصاد * وضع دستور للبلاد يقعد المساواة بين الأمتين التشيكية والسلوفاكية، في إطار جمهورية فيدرالية صرح دوبتشيك عن نيته استبدال نظام الحكم التشيكوسلوفاكي باشتراكية ديمقراطية خلال 10سنوات، كما تم التحدث عن إمكانية معاودة السماح للأحزاب بالعمل السياسي. أجهض التدخل السوفييتي جميع الإصلاحات، باستثناء التعديل الدستوري المنشئ للفيدرالية. دخلت تشيكوسلوفاكيا، بعد ذلك، مرحلة تسمى تاريخيا بمرحلة التطبيع (بالتشيكية normalizace)، اتسمت بعودة أجنحة الحزب الشيوعي التشيكوسلوفاكي المحافظة، لتسيير دفة البلاد الاقتصادية والسياسية، وبوأد إصلاحات دوبتشيك، وبتكاثف الهجرة للخارج. استمرت مرحلة التطبيع إلى غاية حدوث الثورة المخملية وانهيار النظام في 1989.رغم إجهاضه عسكريا، ساهم ربيع براغ، في عقدي الستينات والسبعينات، في خلق أزمة وعي بضرورة الإصلاح، وتاثير في المخيال الثقافي العالمي، اجتاحت دول حلف وارسو وأوروبا الغربية على حد سواء ، تجلت في ماي 1968 والحركة الطلابية البولندية وأعمال الأديب ميلان كونديرا.
rdf:langString Με τον όρο Άνοιξη της Πράγας χαρακτηρίζονται οι προσπάθειες του υπό την ηγεσία του Αλεξάντερ Ντούμπτσεκ (Alexander Dubček) να εφαρμόσει ένα πρόγραμμα φιλελευθεροποίησης και εκδημοκρατισμού στη χώρα το 1968. Οι μεταρρυθμιστικές προσπάθειες συνδιαμορφώθηκαν και ενισχύθηκαν από τη ραγδαία ανάπτυξη του κριτικού πνεύματος στην τσεχοσλοβακική κοινή γνώμη εκείνη την περίοδο. Η Άνοιξη της Πράγας έμεινε στην ιστορία να συμβολίζει δύο ιστορικά φαινόμενα: το πείραμα της εγκαθίδρυσης ενός «σοσιαλισμού με ανθρώπινο πρόσωπο» στο μεταπολεμικό ανατολικό μπλοκ, αλλά και το γεγονός ότι καταπνίγηκε αυτό το πείραμα στις 21 Αυγούστου 1968 με την εισβολή των τανκς του Συμφώνου της Βαρσοβίας. Τα γεγονότα εντάσσονται σε μια περίοδο γενικότερου αναβρασμού στο κλίμα του Ψυχρού Πολέμου, την περίοδο του Μάη του '68 στη Γαλλία, των φοιτητικών διαδηλώσεων κατά του πολέμου στο Βιετνάμ και της Χούντας των Συνταγματαρχών στην Ελλάδα τον Απρίλη του '67.
rdf:langString La Praga Printempo (ĉeĥe Pražské jaro, slovake Pražská jar) nomiĝas politika procezo en Ĉeĥoslovakio ekde la fino de jaro 1967 ĝis invado en Ĉeĥoslovakio en aŭgusto 1968. En tiuj ĉi monatoj okazis iom post iom liberigo de politika kaj socia situacio en Ĉeĥoslovakio, demokratigo de la socio kaj provo pri zorgema reformo de socialisma politika sistemo. La Praga Printempo en Ĉeĥoslovakio estis grava historia okazo en historio de Ĉeĥoslovakio kaj socialismaj ŝtatoj. Kune kun protestoj en 1968 en Okcidenta Eŭropo, Praga Printempo estas ofte konektita kun protestoj de studentoj por socia liberigo en 1960-jaroj.
rdf:langString Der Prager Frühling (tschechisch Pražské jaro, slowakisch Pražská jar) ist die Bezeichnung für das Streben der tschechoslowakischen Kommunistischen Partei (KSČ) unter Alexander Dubček im Frühjahr 1968, ein Liberalisierungs- und Demokratisierungsprogramm durchzusetzen, sowie vor allem die Beeinflussung und Verstärkung dieser Reformbemühungen durch eine sich rasch entwickelnde kritische Öffentlichkeit. Mit dem Begriff „Prager Frühling“ verbinden sich zwei gegensätzliche Vorgänge: einerseits der Versuch, einen „Sozialismus mit menschlichem Antlitz“ (tschechisch: socialismus s lidskou tváří) zu schaffen, andererseits aber auch die gewaltsame Niederschlagung dieses Versuchs durch am 21. August 1968 einmarschierende Truppen des Warschauer Paktes. Die Bezeichnung „Prager Frühling“ stammt von westlichen Medien und ist eine Fortführung des Begriffs Tauwetter-Periode, der wiederum auf den Titel des Romans Tauwetter von Ilja Ehrenburg zurückgeht. In Prag selbst wird mit „Prager Frühling“ außerdem das seit 1946 regelmäßig durchgeführte Musikfestival Prager Frühling genannt.
rdf:langString La Primavera de Praga (en checo, Pražské jaro; en eslovaco, Pražská jar) fue un periodo de liberalización política y protesta masiva en Checoslovaquia como Estado socialista después de la Segunda Guerra Mundial. Comenzó el 5 de enero de 1968, cuando el reformista Alexander Dubček fue elegido primer secretario del Partido Comunista de Checoslovaquia (KSČ), y continuó hasta el 21 de agosto de 1968, cuando la Unión Soviética junto a otros miembros del Pacto de Varsovia, para reprimir las reformas, invadieron el país.​ Las reformas de la Primavera de Praga fueron un fuerte intento de Dubček para otorgar derechos adicionales a los ciudadanos de Checoslovaquia en un acto de descentralización parcial de la economía y de democratización. Las libertades otorgadas incluyeron un aflojamiento de las restricciones en los medios de comunicación, la libertad de expresión y de desplazamiento. Después de la discusión nacional sobre la división del país en una federación de tres repúblicas —Bohemia, Moravia-Silesia y Eslovaquia—, Dubček supervisó la decisión de dividirse en dos: la República Socialista Checa y la República Socialista Eslovaca.​ Esta doble federación fue el único cambio formal que sobrevivió a la invasión. Las reformas, especialmente la descentralización de la autoridad administrativa, no fueron bien recibidas por los soviéticos, quienes, tras negociaciones fallidas, enviaron medio millón de tropas y tanques del Pacto de Varsovia para ocupar el país. The New York Times citó informes de 650 000 hombres equipados con las armas más modernas y sofisticadas del catálogo militar soviético.​ Una gran ola de emigración barrió Checoslovaquia. La resistencia se expandió a todo el país, lo que implicó un intento de fraternización, el sabotaje de las señales de tráfico, el desafío a los toques de queda, etc. Si los militares soviéticos predijeron que llevaría cuatro días dominar al país, la resistencia se mantuvo durante ocho meses hasta que finalmente fue burlada por estratagemas diplomáticas (ver más abajo). Se convirtió en un ejemplo de alto perfil de la defensa basada en civiles; hubo actos esporádicos de violencia y varios suicidios de protesta por inmolación (el más famoso fue el de Jan Palach), pero no hubo resistencia militar. Checoslovaquia permaneció controlada por la Unión Soviética hasta 1989, cuando la Revolución de Terciopelo finalizó pacíficamente el régimen comunista. Las últimas tropas soviéticas abandonaron el país en 1991. Después de la invasión, Checoslovaquia entró en un período conocido como «normalización»: los líderes posteriores intentaron restaurar los valores políticos y económicos que habían prevalecido antes de que Dubček obtuviera el control de KSČ. Gustáv Husák, quien reemplazó a Dubček como primer secretario y también se convirtió en presidente, revirtió casi todas las reformas. La Primavera de Praga inspiró música y literatura checoslovacas, incluyendo la obra de Václav Havel, , Karel Kryl y la novela de Milan Kundera La insoportable levedad del ser.​
rdf:langString Pragako Udaberria (txekieraz: Pražské jaro, eslovakieraz: Pražská jar), Gerra Hotzaren garaian Txekoslovakian erreforma eta liberalizazio politikoa lortzeko saiakera baketsua izan zen. Alexander Dubceken gidaritzapean, 1968ko urtarrilaren 5ean hasi eta abuztuae 20ean amaitu zen, herrialdea SESBak eta haren aliatuek inbaditu zutenean, Varsoviako Itunean adostutakoari esker.
rdf:langString Le Printemps de Prague (en tchèque : Pražské jaro, en slovaque : Pražská jar, nommé ainsi en référence au Printemps des peuples) est une période de l’histoire de la République socialiste tchécoslovaque durant laquelle le Parti communiste tchécoslovaque introduit le « socialisme à visage humain » et prône une relative libéralisation. Il débute le 5 janvier 1968, avec l'arrivée au pouvoir du réformateur Alexander Dubček et s’achève le 21 août 1968 avec l’invasion du pays par les troupes du Pacte de Varsovie. Dubček introduit la liberté de la presse, d’expression et de circulation, dans la vie politique la démocratisation et enclenche une décentralisation de l’économie. Il dote le pays d'une nouvelle Constitution qui reconnaît l'égalité des nations tchèque et slovaque au sein d'une république désormais fédérale. Cette innovation politique sera la seule à survivre à l’intervention soviétique. Le printemps de Prague provoque la réaction de l’URSS qui, après l’échec des négociations, envoie chars de combat et soldats pour imposer une « normalisation ». L’occupation soviétique entraîne des manifestations non violentes et une vague d’émigration parmi la population tchécoslovaque. Au printemps suivant Gustáv Husák remplace Alexander Dubček à la tête du parti et la plupart des réformes libérales sont abandonnées. Le printemps de Prague a inspiré la culture des années 1960-1980 avec les œuvres de Karel Kryl et Milan Kundera (L'Insoutenable Légèreté de l'être).
rdf:langString Is éard a bhí in Earrach Phràg (Pražské jaro sa tSeicis) ná tréimhse sa bhliain 1968 nuair a d'éirigh cúrsaí polaitíochta ní ba liobrálaí sa tSeicslóvaic.
rdf:langString The Prague Spring (Czech: Pražské jaro, Slovak: Pražská jar) was a period of political liberalization and mass protest in the Czechoslovak Socialist Republic. It began on 5 January 1968, when reformist Alexander Dubček was elected First Secretary of the Communist Party of Czechoslovakia (KSČ), and continued until 21 August 1968, when the Soviet Union and most of Warsaw Pact members invaded the country to suppress the reforms. The Prague Spring reforms were a strong attempt by Dubček to grant additional rights to the citizens of Czechoslovakia in an act of partial decentralization of the economy and democratization. The freedoms granted included a loosening of restrictions on the media, speech and travel. After national discussion of dividing the country into a federation of three republics, Bohemia, Moravia-Silesia and Slovakia, Dubček oversaw the decision to split into two, the Czech Socialist Republic and Slovak Socialist Republic. This dual federation was the only formal change that survived the invasion. The reforms, especially the decentralization of administrative authority, were not received well by the Soviets, who, after failed negotiations, sent half a million Warsaw Pact troops and tanks to occupy the country. The New York Times cited reports of 650,000 men equipped with the most modern and sophisticated weapons in the Soviet military catalogue. A massive wave of emigration swept the nation. Resistance was mounted throughout the country, involving attempted fraternization, sabotage of street signs, defiance of curfews, etc. While the Soviet military had predicted that it would take four days to subdue the country, the resistance held out for eight months until diplomatic maneuvers finally circumvented it. It became a high-profile example of civilian-based defense; there were sporadic acts of violence and several protest suicides by self-immolation (the most famous being that of Jan Palach), but no military resistance. Czechoslovakia remained controlled by the Soviet Union until 1989, when the Velvet Revolution peacefully ended the communist regime; the last Soviet troops left the country in 1991. After the invasion, Czechoslovakia entered a period known as normalization (Czech: normalizace, Slovak: normalizácia), in which new leaders attempted to restore the political and economic values that had prevailed before Dubček gained control of the KSČ. Gustáv Husák, who replaced Dubček as First Secretary and also became President, reversed almost all of the reforms. The Prague Spring inspired music and literature including the work of Václav Havel, Karel Husa, Karel Kryl and Milan Kundera's novel The Unbearable Lightness of Being.
rdf:langString Musim Semi Praha adalah sebuah periode pembebasan politik di Cekoslowakia pada era dominasi Uni Soviet ke atasnya setelah Perang Dunia II. Periode ini bermula pada 5 Januari 1968, ketika kaum reformis Slowakia Alexander Dubček memegang kekuasaan, dan berlanjut hingga 21 Agustus ketika Uni Soviet dan anggota-anggota sekutu Pakta Warsawa menyerang negara itu untuk menghentikan proses reformasi.
rdf:langString La Primavera di Praga (in ceco Pražské jaro, in slovacco Pražská jar) è stato un periodo storico di liberalizzazione politica avvenuto in Cecoslovacchia all'epoca in cui questa era sottoposta al controllo dell'Unione Sovietica, dopo gli eventi successivi alla seconda guerra mondiale e nell'ambito della guerra fredda. Essa iniziò il 5 gennaio 1968, quando lo slovacco Alexander Dubček divenne segretario del Partito Comunista di Cecoslovacchia, terminando il 20 agosto dello stesso anno, quando un corpo di spedizione militare dell'Unione Sovietica e degli alleati del Patto di Varsavia invase il paese. Le riforme della Primavera di Praga furono un tentativo da parte di Dubček di concedere nuovi diritti ai cittadini grazie ad un decentramento parziale dell'economia e alla democratizzazione. Le libertà concesse inclusero un allentamento delle restrizioni alla libertà di stampa e di movimento. Dopo una discussione nazionale sulla possibilità di dividere il paese in una federazione di tre repubbliche, Boemia, Moravia-Slesia e Slovacchia, Dubček sostenne la decisione per la divisione della Cecoslovacchia in due nazioni distinte: la Repubblica Ceca e la Repubblica Slovacca. Questo è stato uno dei pochi cambiamenti - che sarebbe comunque divenuto operativo solo dopo la fine del blocco sovietico - che è sopravvissuto alla fine della Primavera di Praga. Le riforme, in particolare quelle per il decentramento delle autorità amministrative e le libertà di espressione, non furono assecondate dai sovietici che, dopo il fallimento dei negoziati, inviarono migliaia di soldati e carri armati del Patto di Varsavia ad occupare il paese. Si verificò una ondata di emigrazione verso i paesi dell'Europa occidentale, mentre le proteste non violente furono all'ordine del giorno, tra cui le proteste-suicidio dello studente Jan Palach e di altre persone che lo emularono. La Cecoslovacchia rimase occupata fino al momento della caduta del muro di Berlino che segnò la fine del blocco sovietico. Dopo l'invasione, la Cecoslovacchia entrò in un cosiddetto periodo di normalizzazione: i leader successivi ripristinarono le condizioni politiche ed economiche antecedenti a Dubček, grazie al controllo del Partito Comunista di Cecoslovacchia (KSČ). Gustáv Husák sostituì Dubček e divenne anche presidente, annullandone quasi tutte le riforme. La primavera di Praga ha ispirato la musica e la letteratura, come le opere di Václav Havel, Karel Husa, Karel Kryl e il romanzo di Milan Kundera: L'insostenibile leggerezza dell'essere. In Italia l'evento fu messo in musica dal cantautore Francesco Guccini (1970). La canzone, dal titolo Primavera di Praga, fu cantata e incisa anche dal complesso musicale Nomadi.Inoltre il sacrificio di Jan Palach e dei rivoltosi Cecoslovacchi viene cantato nella canzone "Jan Palach" del Gruppo italiano "Compagnia dell'Anello".
rdf:langString プラハの春(プラハのはる、チェコ語:Pražské jaro〔プラジュスケー・ヤロ〕、スロバキア語:Pražská jar〔プラジュスカー・ヤル〕)は、1968年に起こったチェコスロバキアの変革運動。 ソビエト連邦軍主導のワルシャワ条約機構(WTO)軍による軍事介入のみを取り上げた場合はチェコ事件という。
rdf:langString ( 영화에 대해서는 프라하의 봄 (영화) 문서를 참고하십시오.) 프라하의 봄(체코어: Pražské jaro 프라슈스케 야로[*], 슬로바키아어: Pražská jar 프라슈스카 야르, 문화어: 쁘라하의 봄)은 제2차 세계 대전 이후 소비에트 연방이 간섭하던 체코슬로바키아에서 일어난 민주화 시기를 일컫는다. 이 시기는 1968년 1월 5일에 슬로바키아의 개혁파 알렉산데르 둡체크가 집권하면서 시작되었으며, 8월 21일 소비에트 연방과 바르샤바 조약 회원국이 체코슬로바키아를 침공하여 개혁을 중단시키면서 막을 내렸다. 프라하의 봄 당시 둡체크는 경제와 정치면에서 부분적인 분권화를 실시하여 시민의 자유를 좀 더 보장하는 개혁을 시도하였다. 이 가운데는 , 표현, 의 자유 제한을 폐지하는 것도 있었다. 또 둡체크는 두 개의 개별 공화국으로 이루어진 연방으로 개편하였는데, 이 조치는 프라하의 봄이 끝나자 다시 좌절되었다. 체코슬로바키아의 개혁은 소련측에서 달갑지 않은 일이었으며, 소련은 협상이 실패하자 장갑차와 탱크를 보내어 이 나라를 침공하였다. 대규모 이주 물결이 체코슬로바키아를 휩쓸었다. 한 학생이 자살 항의를 하긴 하였으나 사람들은 비폭력 시위로 대응하였으며 군사 저항은 없었다. 이 시기에 소비에트 연방군이 장갑차와 탱크를 앞세워 무고한 시민들을 죽이자 전 세계 여론의 비판이 일었다. 체코슬로바키아는 1989년까지 점령 상태가 된다. 체코슬로바키아를 침공한 소비에트 연방군은 를 해체시키고, 민주화 운동의 지도자이자 체코슬로바키아의 였던 알렉산데르 둡체크를 외국으로 망명시켰다. 바르샤바 조약군의 침공 이후 체코슬로바키아는 의 과정에 들어가는데, 이후 지도자들은 둡체크가 체코슬로바키아 공산당(KSČ)을 장악하기 전에 우세했던 정치적/경제적 가치를 복원하고자 하였다. 둡체크의 뒤를 이어 집권한 구스타프 후사크는 에 올라 둡체크의 모든 개혁을 무효로 돌렸다.
rdf:langString De Praagse Lente (Pražské jaro) is de naam die men geeft aan de periode in de Tsjecho-Slowaakse geschiedenis van januari 1968 tot 21 augustus 1968, toen Alexander Dubček het communistische Tsjecho-Slowakije een meer gematigde koers uitstuurde. Aan deze periode werd abrupt een einde gemaakt door de andere vijf leden van het Warschaupact, onder leiding van de USSR met de inval van hun troepen op 20 augustus 1968.
rdf:langString Pragvåren avser de händelser i Tjeckoslovakien i början och mitten av 1968, som inleddes med att den nye generalsekreteraren i det tjeckoslovakiska kommunistpartiet, Alexander Dubček, började att föra en öppnare politik. Pragvåren slutade med att Warszawapaktens makter invaderade Prag den 21 augusti samma år, då de fruktade att Tjeckoslovakien skulle bryta sig loss från de övriga sovjetiska satellitstaterna i östblocket. Namnet kommer av platsen och perioden, och att det etablerade sig beror på en bildlig (lättbegriplig) association till något (det politiska klimatet) som tinar upp (liknande begreppet kalla kriget.)
rdf:langString A Primavera de Praga foi um período de liberalização política na Tchecoslováquia durante a época de sua dominação pela União Soviética após a Segunda Guerra Mundial. Esse período começou em 5 de Janeiro de 1968, quando o reformista eslovaco Alexander Dubček chegou ao poder, e durou até o dia 21 de Agosto quando a União Soviética e os membros do Pacto de Varsóvia invadiram o país para interromper as reformas. As reformas da Primavera de Praga foram uma tentativa de Dubček, aliado a intelectuais tchecoslovacos, de conceder direitos adicionais aos cidadãos num ato de descentralização parcial da economia e de democratização. As reformas concediam também um relaxamento das restrições às liberdades de imprensa, de expressão e de movimento e ficaram conhecidas como a tentativa de se criar uma “social-democracia” (ou, segundo outros, "um socialismo de rosto humano). Dubček também dividiu o país em duas repúblicas separadas; essa foi a única reforma que sobreviveu ao fim da Primavera de Praga. As reformas não foram bem recebidas pelos soviéticos que, após as falhas nas negociações, enviaram milhares de tropas e tanques do Pacto de Varsóvia para ocupar o país. Uma grande onda de emigração varreu o país. Apesar de ter havido inúmeros protestos pacíficos no país, inclusive o suicídio de um estudante, não houve resistência militar. A Tchecoslováquia continuou ocupada até 1990. Após a invasão, a Tchecoslováquia entrou em um período de normalização: Os lideres seguintes tentaram restaurar os valores políticos e econômicos que prevaleciam antes de Dubček ganhar poder no Partido Comunista da Tchecoslováquia (KSČ, em tcheco). Gustáv Husák, que substituiu Dubček e também tornou-se presidente, retirou quase todas as reformas de Dubček. A Primavera de Praga imortalizou-se na música e na literatura pelas obras de Karel Kryl e de Milan Kundera, como “A Insustentável Leveza do Ser”.
rdf:langString Praska Wiosna (cz. Pražské jaro, słow. Pražská jar) – okres politycznej liberalizacji w Czechosłowacji w roku 1968, trwającej od 5 stycznia do momentu, gdy ZSRR i inni członkowie Układu Warszawskiego (Polska, Węgry, NRD i Bułgaria) dokonali inwazji w nocy z 20 na 21 sierpnia tego roku.
rdf:langString 布拉格之春(捷克語:Pražské jaro;斯洛伐克語:Pražská jar;俄語:пражская весна)是1968年1月5日开始的捷克斯洛伐克共和國政治民主化运动。这场运动直到该年8月21日苏联与其他华约成员国武装入侵捷克斯洛伐克才得以初步告终。这起事件的名字曾由韓國的「漢城之春」(首爾舊名)所借用,也用來称呼后来的政权变更,比如“阿拉伯之春”。 在共产党第一书记亞历山大·杜布切克的领导下,捷克斯洛伐克在苏东阵营中显示出了越来越强烈的独立倾向。杜布切克在国内政治改革的过程中,提出了“附有人性的社会主义”,这个方案并不像1956年匈牙利的改革一样,而是完全抛弃了原先斯大林模式下的传统。苏联因此将此视为捷共对其领导地位的挑战,同时也是对东欧地区政治稳定的一种威胁。这是处于冷战中的苏联所不能接受的。加之1938年捷克斯洛伐克宁愿屈服于希特勒而不愿接受苏联援助的经历,使得苏联领导人对于捷共领导人充满怀疑。此外,在捷共内部也有一部分人—尤其是在高层领导中—拒绝放松党对社会的管控权,并密谋在苏联的领导下推翻改革派的领导。与中东欧的许多国家不同,1948年的捷克斯洛伐克在一场平稳的政治变革中,使捷克斯洛伐克共产党上台,这一变革并没有发生如同匈牙利一样的暴力革命和社会动荡。但是,苏联期望在其盟国中强行推行苏联模式,并且在必要的时候可以通过武力来强制实现。这种政策因为苏共中央总书记勃列日涅夫而被称为勃列日涅夫主义,其实这种政策最早从斯大林时代就开始存在,只是勃列日涅夫首次将其公之于众而已。苏联的这种霸权主义直到1980年代后期,才被戈尔巴乔夫的辛納屈主义所取代。 最終,捷克斯洛伐克的这段民主化进程,在8月20日深夜开始的20万华约成员国军队和5,000辆坦克的武装入侵后宣告失败。事实上,在入侵前不久,捷克斯洛伐克共产党大会已经准备支持改革派,并削弱斯大林主义者的力量。在一个工厂裡,捷共通过了改革方案,但是入侵者将这一切努力都付之东流。事件发生后,西方国家中只有少数批评,因为在冷战时期,由于核对峙的存在,西方国家无法挑战苏联在中欧地区的霸主地位,不過大致上還是在聯合國提出了抗議,中國正值中蘇交惡期間,也跟進西方國家譴責蘇聯。这次军事入侵导致了约有10万人左右的难民潮,其中包括了许多菁英知识分子。这次事件也改变了在许多西方国家左翼分子对列宁主义的左翼人士的同情態度。
rdf:langString «Пра́жская весна́» (чеш. Pražské jaro, словацк. Pražská jar) — период либерализации в ЧССР с 5 января по 21 августа 1968 года, связанный с избранием первым секретарём ЦК КПЧ Александра Дубчека и его реформами, направленными на расширение прав и свобод граждан и децентрализацию власти в стране.
rdf:langString Пра́зька весна́ (чеськ. Pražské jaro, словац. Pražská jar) — період політичної лібералізації в Чехословацькій Соціалістичній Республіці, що тривав від 5 січня до 20 серпня 1968 й закінчився вторгненням у країну радянських військ і військ країн Організації Варшавського договору (окрім Соціалістичної Республіки Румунія). Супроводжувався народними протестами проти радянського впливу.
xsd:nonNegativeInteger 66437

data from the linked data cloud