Pinniped

http://dbpedia.org/resource/Pinniped an entity of type: Thing

زِعْنِفِيّات الأقدام (باللاتينية: Pinnipedia) مجموعة من الثدييات البحرية تشمل الفقمة وأسد البحر والفظ، يعيش في العديد من أرجاء العالم ولكنه يتركز في بعض مناطق بحر الشمال وغرينلاند في نصف الكرة الشمالي وفي بعض الجزر في نصف الكرة الأرضية الجنوبي ويوجد له عدة أنواع تميزها عن بعضها صفات عديدة. مثل خروف البحر وبقر البحر وهو نوع يعيش في المياه الدافئة مثل البحر الكاريبي وبعض أنهار أفريقيا وشواطئها بالإضافة إلى نوع يعيش في الأمازون. والعديد من فصائل الفقمات مهدد بالانقراض بسبب الصيد الجائر بسبب فروها ولاستخلاص الزيت من شحومها ولحمها. والتلوث أيضا يعدّ أحد أسباب انحسار أعدادها. rdf:langString
Els pinnípedes (Pinnipedia) són un infraordre de mamífers carnívors del subordre dels caniformes. Tenen el cos allargat, potes curtes, mans i peus palmats en forma d'aleta. Acostumen a ser gregaris, s'alimenten de peixos, mol·luscs i crustacis. Estan presents en tots els mars. Es divideixen en tres famílies, els otàrids (ossos i lleons marins), els fòcids (foques) i els odobènids (morsa). El pinnípede més gran és l'elefant marí meridional, de la família dels fòcids, que pot arribar a fer 7 metres de llarg. rdf:langString
Παρά το γεγονός ότι όλα τα πτερυγιόποδα, θηλαστικά προσαρμοσμένα πολύ στη ζωή στο νερό, μπορούν να ονομαστούν φώκιες, οι αληθινές φώκιες, γνωστές αλλιώς και σαν άωτες, ανήκουν στην οικογένεια των φωκιδών. Οι φώκιες δεν έχουν εξωτερικά αφτιά. Δεν μπορούν επίσης να κατευθύνουν τα πίσω πτερύγιά τους προς τα εμπρός, κάτω από το σώμα τους και το τρίχωμά τους αποτελείται κυρίως από μεγάλες τρίχες. Η ταξινόμηση των ζώων που ανήκουν στις γνήσιες φώκιες, συμπίπτει σχεδόν με τη φυσική τους διαίρεση σε φώκιες του βορείου και του νοτίου ημισφαιρίου. rdf:langString
Ĝi estas ordo de mamuloj, kiu enhavas 19 speciojn de fokoj kaj 14 el aliaj similaj mamuloj, krom la ununura specio de la familio de odobenedoj. rdf:langString
Die Robben (Pinnipedia) sind ein Taxon im Wasser lebender Raubtiere (Carnivora) und gehören somit ökologisch zu den Meeressäugern. Die wissenschaftliche Bezeichnung „Pinnipedia“, abgeleitet von den lateinischen Wörtern pinna ‚Flosse‘ und pes ‚Fuß‘, bedeutet Flossenfüßer. Sowohl diese Bezeichnung als auch die Bezeichnung Wasserraubtiere findet man mitunter auch in der Fachliteratur. In einer älteren biologischen Systematik wurden die Wasserraubtiere den nicht mehr als Taxon anerkannten „Landraubtieren“ (Fissipedia) gegenübergestellt. rdf:langString
Pinnipedia ugaztun goi-familia bat da, Caniformia azpiordenaren barruan. Cetacea eta batera ur inguruetan bizitzera guztiz ohitu diren ugaztun bakarrak dira. Gorputz luzea dute, hanka laburrak, esku eta oin palmeatuak. Taldeka bizi ohi dira, arrainak, moluskuak eta krustazeoak jaten dituzte. Itsaso guztietan bizi dira. Otariidae, Phocidae eta Odobenidae familiatan banatzen dira. Handiena itsas-elefantea da, 7 metroko tamainarekin. * Datuak: Q30263 * Multimedia: Pinnipedia * Espezieak: Pinnipedia rdf:langString
Ainmhí is ea an eite-chosach. rdf:langString
鰭脚類(ききゃくるい)は、海生哺乳類のグループ。食肉目イヌ型亜目に位置づけられる。 rdf:langString
기각류(鰭腳類)는 해양 포유류이다. 예전에는 식육목의 아목인 ‘기각아목’으로 분류했었으나, ‘기각상과’로 분류한다. 바다코끼리과, 물개과, 물범과의 세 과로 이루어져 있다. 분자 분석을 통해 기각류가 공통 조상을 갖는 단계통군임이 밝혀졌다. rdf:langString
Zeeroofdieren (ook wel vinpotigen genoemd) zijn een informele groep binnen de roofdieren. rdf:langString
Ластоно́гие (лат. Pinnipedia) — парвотряд млекопитающих отряда хищных, объединяющий тюленей и моржей. Ранее рассматривался в качестве самостоятельного отряда. Японский морской лев и карибский тюлень-монах вымерли в XX веке, в то время как средиземноморский тюлень-монах, каспийская нерпа и гавайский тюлень-монах считаются Международным союзом охраны природы вымирающими видами. rdf:langString
Sälar (Pinnipedia) är en djurgrupp i ordningen rovdjur. Man indelar de 33 arterna i tre familjer – öronsälar, öronlösa sälar och valrossar. Det vetenskapliga namnet är sammansatt av latinets pinna = fena och pes = fot. Sjökatt är ett namn som använts av jägare som en benämning för säl. rdf:langString
Ластоногі (Pinnipedia) — монофілетична група морських м'ясоїдних ссавців, яку раніше виділяли в окремий ряд, а тепер інколи за традицією виділяють у надродину або інфраряд або частіше загалом не вважають частиною формальної класифікації. Етимологія: лат. pinna — «плавець», лат. pedo — «ступня». rdf:langString
鰭足類(学名:Pinnipedia),是分類為鳍足亚目、鳍脚亚目或鳍足目的動物。「鳍足」是源自拉丁文,意思是「长着像鳍一样的脚」。这一类的动物身体成纺锤形,四肢为鳍状,高度适应水中的生活。 rdf:langString
Ploutvonožci (Pinnipedia) jsou značně rozšířená skupina masožravých savců, uzpůsobených k životu ve vodě. Moderní taxonomie je považuje za nezařazený klad v řádu šelem (Carnivora) a podřádu psotvární (Caniformia). K ploutvonožcům patří tři současné čeledi: tuleňovití (Phocidae), mrožovití (Odobenidae; s jediným žijícím zástupcem mrožem ledním) a lachtanovití (Otariidae). Počet druhů ploutvonožců se pohybuje kolem 33–36 v závislosti na tom, zda jsou některé taxony uznány za samostatný druh či nikoliv. Je známo více než 50 fosilních druhů. Ploutvonožci se oddělili od ostatních psotvárných asi před 50 miliony lety; k nejstarším známým prapředkům patří Enaliarctos a Puijila. rdf:langString
Τα πτερυγιόποδα (Pinnipedia από το Λατινική λέξη pinna, «πτερύγιο», και pedis, «πόδι»), γνωστά και ως φώκιες, αποτελούν διαφορετικούς και ποικίλους κλάδους των σαρκοφάγων, . Αποτελούν τις σωζόμενες οικογένειες των Οδοβαινίδων, στην οποία τα μοναδικά εν ζωή μέλη είναι οι , των Ωταριίδων, δηλ. των φωκιών που έχουν εξωτερικά πτερύγια στα αφτιά τους (τα και οι ) και των Φωκίδων, δηλ. των γνήσιων φωκιών. Υπάρχουν 33 σωζόμενα είδη πτερυγιόποδων και υπάρχουν στοιχεία από απολιθώματα για την ύπαρξη πάνω από 50 εξαφανισμένων ειδών. Ακόμη, παρόλο που οι φώκιες ιστορικά θεωρούνταν ότι προέρχονται από δύο προγονικές κατηγορίες, μοριακές έρευνες απέδειξαν ότι προέρχονται, τελικώς, από μία μονοφυλετική κατηγορία. Τα πτερυγιόποδα ανήκουν στον κλάδο των σαρκοφάγων, και τα πιο συγγενικά τους εν ζωή είδη ε rdf:langString
Pinnipedia Pinnipedia Micro-ordre PinnipediaIlliger, 1811 Les Pinnipèdes (Pinnipedia) sont des mammifères marins, semi-aquatiques, aux pattes en forme de nageoires, fréquentant pour la plupart des mers froides. Ils constituent un clade de mammifères carnivora caniformes, comprenant les familles des Odobenidés (dont le seul membre vivant est le morse), des Otariidés (les otaries : les lions de mer et otaries à fourrure), et des Phocidés (les phoques, complètement dépourvus d'oreilles apparentes, dont les éléphants de mer). Il existe 33 espèces vivantes de pinnipèdes et plus de 50 espèces éteintes, décrites à partir de fossiles. Alors que l'on pensait jadis que ces animaux descendaient de deux lignées ancestrales distinctes, les analyses moléculaires ont révélé que, vraisemblablement, ils ne rdf:langString
Los pinnípedos (Pinnipedia) son una superfamilia de mamíferos carnívoros del suborden Caniformia; junto con los cetáceos, y los sirenios, los únicos mamíferos adaptados a la vida acuática marina. Son de cuerpo alargado y husiforme, patas cortas con extremidades palmeadas en forma de aleta. Suelen ser gregarios, se alimentan de peces, moluscos y crustáceos. Están presentes en todos los mares, menos en el mar Caribe, donde abundaba una especie ya extinta: la foca monje del Caribe, la cual probablemente se extinguió a mediados del siglo XX. Se dividen en tres familias, los otáridos (osos, lobos y leones marinos), los fócidos (focas) y los odobénidos (morsas). rdf:langString
Pinnipeds (pronounced /ˈpɪnɪˌpɛdz/), commonly known as seals, are a widely distributed and diverse clade of carnivorous, fin-footed, semiaquatic, mostly marine mammals. They comprise the extant families Odobenidae (whose only living member is the walrus), Otariidae (the eared seals: sea lions and fur seals), and Phocidae (the earless seals, or true seals). There are 34 extant species of pinnipeds, and more than 50 extinct species have been described from fossils. While seals were historically thought to have descended from two ancestral lines, molecular evidence supports them as a monophyletic lineage (descended from one ancestral line). Pinnipeds belong to the order Carnivora; their closest living relatives are musteloids (weasels, raccoons, skunks, and red pandas), having diverged about rdf:langString
Anjing laut adalah mamalia besar dari ordo karnivora yang hidup di daerah sejuk. Pada awalnya, anjing laut termasuk ke dalam subordo , tetapi sekarang kategori subordo ini telah bergeser menjadi kategori superfamilia. Saat ini, anjing laut dimasukkan ke dalam subordo Caniformia bersama famili ( / walrus), (singa laut), dan Phocidae. Analisis molekular terkini telah membuktikan bahwa anjing laut merupakan kerabat terdekat beruang. Hipotesis lainnya mengatakan bahwa anjing laut merupakan polifiletik dengan anjing laut sejati berasal dari nenek moyang berupa hewan seperti berang-berang sedangkan jenis anjing laut lainnya berasal dari nenek moyang berupa hewan seperti beruang, tetapi studi molekular terkini yang telah disebutkan sebelumnya meyakinkan bahwa semua jenis anjing laut adalah mono rdf:langString
I pinnipedi (Pinnipedia, Illiger, 1811) sono una superfamiglia dei carnivori. Sono mammiferi semi-acquatici largamente distribuiti. Non è molto difficile riconoscere una foca. Una sagoma agile, filante, con tutti e quattro gli arti modificati in natatoie, è sufficiente ad assegnare qualunque membro del gruppo alla superfamiglia Pinnipedia, le foche nel senso più ampio del termine. La parola «pinnipede» si riferisce per l'appunto a questa modificazione ed è una fusione di due vocaboli latini: pinna, una penna o un'ala e pes (genitivo, pedis), un piede. I Pinnipedi sono pertanto i Mammiferi dal piede a foggia di ala. rdf:langString
Płetwonogie (Pinnipedia) – zróżnicowany klad szeroko rozpowszechnionych ssaków morskich wyposażonych w płetwy, prowadzących częściowo wodny tryb życia. Obejmuje współczesne rodziny morsowatych (której jedynym dzisiejszym przedstawicielem jest mors), uchatkowatych ( i ) oraz fokowatych (właściwych fok, pozbawionych małżowin usznych). Współcześnie istnieją 33 gatunki, na podstawie skamielin opisano też ponad 50 gatunków wymarłych. Takson monofiletyczny zaliczany do rzędu drapieżnych – najbliżsi żyjący współcześnie krewni płetwonogich to niedźwiedziowate i łasicokształtne. rdf:langString
Os pinípedes (latim científico: Pinnipedia) constituem uma superfamília de mamíferos aquáticos, que inclui as focas e elefantes-marinhos (família Phocidae), os leões-marinhos e lobos-marinhos (família Otariidae) e as morsas (família Odobenidae). A palavra “Pinípede” deriva do latim pinna e pedis, que significam “pé em forma de pena”, referindo-se aos membros desses animais, que apresentam extensas membranas interdigitais. rdf:langString
rdf:langString زعنفيات الأقدام
rdf:langString Pinnípedes
rdf:langString Ploutvonožci
rdf:langString Robben
rdf:langString Φώκιες
rdf:langString Πτερυγιόποδα
rdf:langString Fokuloj
rdf:langString Pinnipedia
rdf:langString Pinnipedia
rdf:langString Eite-chosach
rdf:langString Anjing laut
rdf:langString Pinnipède
rdf:langString Pinnipedia
rdf:langString 鰭脚類
rdf:langString 기각류
rdf:langString Pinniped
rdf:langString Zeeroofdieren
rdf:langString Płetwonogie
rdf:langString Ластоногие
rdf:langString Pinípedes
rdf:langString Sälar
rdf:langString Ластоногі
rdf:langString 鰭足類
rdf:langString Pinnipeds
xsd:integer 60261
xsd:integer 1120857723
rdf:langString left
rdf:langString right
rdf:langString Illiger, 1811
rdf:langString Harbor seal and California sea lion swimming. The former swims with its hind-flippers, the latter with its fore-flippers.
rdf:langString Skeleton of California sea lion and southern elephant seal
rdf:langString vertical
xsd:integer 2
rdf:langString Latest Oligocene–Holocene,
rdf:langString Bigmalesealion.jpg
rdf:langString Mirounga leonina 01.jpg
rdf:langString Pinniped underwater.jpg
rdf:langString Zalophus californianus 01.JPG
rdf:langString Clockwise from top left: New Zealand fur seal , southern elephant seal , Steller sea lion , walrus and grey seal
xsd:double 1.2
rdf:langString Pinniped range.jpg
rdf:langString Range map
rdf:langString ** Family †Enaliarctidae * Superfamily Otarioidea ** Family Odobenidae ** Family Otariidae * Superfamily Phocoidea ** Family Phocidae
rdf:langString Subclades
rdf:langString Pinnipedia
xsd:integer 200
rdf:langString زِعْنِفِيّات الأقدام (باللاتينية: Pinnipedia) مجموعة من الثدييات البحرية تشمل الفقمة وأسد البحر والفظ، يعيش في العديد من أرجاء العالم ولكنه يتركز في بعض مناطق بحر الشمال وغرينلاند في نصف الكرة الشمالي وفي بعض الجزر في نصف الكرة الأرضية الجنوبي ويوجد له عدة أنواع تميزها عن بعضها صفات عديدة. مثل خروف البحر وبقر البحر وهو نوع يعيش في المياه الدافئة مثل البحر الكاريبي وبعض أنهار أفريقيا وشواطئها بالإضافة إلى نوع يعيش في الأمازون. والعديد من فصائل الفقمات مهدد بالانقراض بسبب الصيد الجائر بسبب فروها ولاستخلاص الزيت من شحومها ولحمها. والتلوث أيضا يعدّ أحد أسباب انحسار أعدادها.
rdf:langString Els pinnípedes (Pinnipedia) són un infraordre de mamífers carnívors del subordre dels caniformes. Tenen el cos allargat, potes curtes, mans i peus palmats en forma d'aleta. Acostumen a ser gregaris, s'alimenten de peixos, mol·luscs i crustacis. Estan presents en tots els mars. Es divideixen en tres famílies, els otàrids (ossos i lleons marins), els fòcids (foques) i els odobènids (morsa). El pinnípede més gran és l'elefant marí meridional, de la família dels fòcids, que pot arribar a fer 7 metres de llarg.
rdf:langString Ploutvonožci (Pinnipedia) jsou značně rozšířená skupina masožravých savců, uzpůsobených k životu ve vodě. Moderní taxonomie je považuje za nezařazený klad v řádu šelem (Carnivora) a podřádu psotvární (Caniformia). K ploutvonožcům patří tři současné čeledi: tuleňovití (Phocidae), mrožovití (Odobenidae; s jediným žijícím zástupcem mrožem ledním) a lachtanovití (Otariidae). Počet druhů ploutvonožců se pohybuje kolem 33–36 v závislosti na tom, zda jsou některé taxony uznány za samostatný druh či nikoliv. Je známo více než 50 fosilních druhů. Ploutvonožci se oddělili od ostatních psotvárných asi před 50 miliony lety; k nejstarším známým prapředkům patří Enaliarctos a Puijila. Ploutvonožci mají hydrodynamická těla s končetinami přeměněnými v ploutve. Mrož a lachtanovití dokáží podsunout zadní ploutve pod tělo, což jim pomáhá při pohybu po souši. K pohybu ve vodě používají hlavně přední ploutve. Tuleňovití nemohou zadní ploutve podsunout pod tělo, takže jejich pohyb na souši je nemotorný a pomalý; ve vodě jsou však obratnější než lachtani. Tuleni používají k pohybu ve vodě hlavně zadní ploutve a střídavé pohyby zadní části těla. Zatímco lachtani mají ušní boltce, u tuleňů a mrožů boltce chybí. Velikost a váha ploutvonožců se pohybuje od cca 1,1 m a 55 kg (tuleň bajkalský) až po cca 6 m a 4 tuny (rypouš sloní). Rypouš sloní je nejen největší ploutvonožec, ale i největší zástupce řádu šelem na světě. Smysly ploutvonožců jsou dobře vyvinuty. Jejich sluch a zrak je výborně přizpůsoben pobytu ve vodě i na souši a jejich vibrisy jim umožňují vnímat ve vodě i nepatrné vibrace, což jim pomáhá hlavně při pronásledování kořisti a patrně i v navigaci. Všichni ploutvonožci se umí potápět, některé druhy i na dobu přesahující hodinu a do hloubek přes jeden kilometr (rypouš sloní byl dokonce zaznamenán při ponoru přesahujícím 2 kilometry; pod vodou dokáže strávit až 2 hodiny). Všichni ploutvonožci jsou vybaveni vrstvou podkožního tuku, která slouží jako termoizolace. Většina druhů má tělo pokryté hustou srstí, jen mroži mají holou kůži s velmi řídkým ochlupením. Mroži jako jediní z ploutvonožců mají kly dlouhé až 1 m. I když jsou ploutvonožci široce rozšíření, většina druhů žije v chladných vodách jižní a severní polokoule. Většinu času tráví ve vodě a na souš vystupují pouze za kvůli páření, vrhům a výchově mláďat, během línání či na útěku před predátory, jimiž jsou žraloci a kosatky. Loví převážně bezobratlé živočichy, ryby, hlavonožce, některé agresivnější druhy jako tuleň leopardí loví i tučňáky či jiné ploutvonožce. Mroži se specializují na sběr mlžů z mořského dna. Většina ploutvonožců je polygynní, míra polygynie však závisí na druhu. Samci ploutvonožců, kteří se páří na souši, mívají větší počet samic než druhy, které se páří na ledu. Největší počet samic na jednoho samce se vyskytuje u rypoušů, jejichž samice se shlukují v početných harémech. Reprodukční strategie samců se liší podle druhu a zahrnují lekový systém, obranu konkrétních samic před ostatními samci a obranu konkrétních teritorií před soky téhož druhu. Mláďata se rodí v jarních a letních měsících a jejich výchově se věnují pouze samice. Samice některých druhů se během laktace postí a jejich mláďata se osamostatňují poměrně brzy (již v řádu dnů), zatímco samice jiných druhů podnikají během laktace výpravy na moře za potravou a osamostatnění jejich mláďat tak trvá déle (až několik týdnů). Mrožice kojí i vychovávají svá mláďata na moři. Ploutvonožci dokáží vydávat řadu zvuků od hlasitého štěkotu (lachtani) přes zvuky připomínající gong (mroži) až po táhlé komplikované zvuky doplněné o ultrazvukovou frekvenci (tuleni Weddellovi). Ploutvonožci byli loveni lidmi již od doby kamenné. Zvláště arktické národy dodnes ploutvonožce loví pro jejich maso, tuk i srst. V 18. a 19. století byla řada druhů komerčně lovena na pokraj vyhynutí. Tuleň karibský a lachtan japonský byli zcela vyhubeni. Ve 20. století byla zahájena ochrana těchto mořských savců na národní i mezinárodní úrovni. Jedním z vrcholů mezinárodních ochranářských snah byla Úmluva o zachování antarktických tuleňů z roku 1972. Některé domorodé arktické národy (zejména na území Kanady) v lovu ploutvonožců pokračují i ve 21. století. K hlavním novodobým hrozbám pro tyto šelmy vedle lovu patří lidské aktivity a jejich důsledky, např. komerční rybolov, znečištění oceánů, těžba nerostných surovin a současné klimatické změny.
rdf:langString Παρά το γεγονός ότι όλα τα πτερυγιόποδα, θηλαστικά προσαρμοσμένα πολύ στη ζωή στο νερό, μπορούν να ονομαστούν φώκιες, οι αληθινές φώκιες, γνωστές αλλιώς και σαν άωτες, ανήκουν στην οικογένεια των φωκιδών. Οι φώκιες δεν έχουν εξωτερικά αφτιά. Δεν μπορούν επίσης να κατευθύνουν τα πίσω πτερύγιά τους προς τα εμπρός, κάτω από το σώμα τους και το τρίχωμά τους αποτελείται κυρίως από μεγάλες τρίχες. Η ταξινόμηση των ζώων που ανήκουν στις γνήσιες φώκιες, συμπίπτει σχεδόν με τη φυσική τους διαίρεση σε φώκιες του βορείου και του νοτίου ημισφαιρίου.
rdf:langString Τα πτερυγιόποδα (Pinnipedia από το Λατινική λέξη pinna, «πτερύγιο», και pedis, «πόδι»), γνωστά και ως φώκιες, αποτελούν διαφορετικούς και ποικίλους κλάδους των σαρκοφάγων, . Αποτελούν τις σωζόμενες οικογένειες των Οδοβαινίδων, στην οποία τα μοναδικά εν ζωή μέλη είναι οι , των Ωταριίδων, δηλ. των φωκιών που έχουν εξωτερικά πτερύγια στα αφτιά τους (τα και οι ) και των Φωκίδων, δηλ. των γνήσιων φωκιών. Υπάρχουν 33 σωζόμενα είδη πτερυγιόποδων και υπάρχουν στοιχεία από απολιθώματα για την ύπαρξη πάνω από 50 εξαφανισμένων ειδών. Ακόμη, παρόλο που οι φώκιες ιστορικά θεωρούνταν ότι προέρχονται από δύο προγονικές κατηγορίες, μοριακές έρευνες απέδειξαν ότι προέρχονται, τελικώς, από μία μονοφυλετική κατηγορία. Τα πτερυγιόποδα ανήκουν στον κλάδο των σαρκοφάγων, και τα πιο συγγενικά τους εν ζωή είδη είναι οι αρκούδες, οι νυφίτσες, τα ρακούν, οι ασβοί και τα κόκκινα πάντα, έχοντας τελευταίο κοινό πρόγονο περίπου 50.000.000 χρόνια πριν. Το μέγεθος των φωκιών κυμαίνεται από 1 μ. και 45 κιλά, που είναι οι διαστάσεις της φώκιας της Βαϊκάλης, σε 5 μ. και 3.200 κιλά, που είναι οι διαστάσεις του , ο οποίος είναι και ο μεγαλύτερος από τα σαρκοφάγα. Πολλά από τα είδη παρουσιάζουν φυλετικό διμορφισμό. Έχουν αεροδυναμικό σωματότυπο με 4 πλευρά που καταλήγουν σε πτερύγια. Παρόλο, που δεν είναι τόσο γρήγορα όσο τα δελφίνια στο νερό, οι φώκιες είναι περισσότερο ευέλικτες και ευκίνητες. Οι Ωταριίδες χρησιμοποιούν τα μπροστινά πλευρά τους κυρίως για να κινηθούν στο νερό, ενώ οι Φωκίδες και οι Οδοβαινίδες χρησιμοποιούν τα πίσω πλευρά τους. Οι Ωταριίδες και οι Οδοβαινίδες έχουν πίσω πλευρά που μπορούν να τα τραβήξουν κάτω από το σώμα τους και να τα χρησιμοποιήσουν ως πόδια στη ξηρά. Τα πτερυγιόποδα έχουν εξελιγμένες αισθήσεις- η όραση και η ακοή τους είναι εξοικειωμένες τόσο με το νερό όσο και με τον αέρα, και έχουν ανώτερο σύστημα αφής στα μουστάκια τους. Ορισμένα είδη είναι εξελιγμένα ώστε να μπορούν να βουτούν σε μεγάλα θαλάσσια βάθη. Επίσης, έχουν στρώμα λίπους κάτω από το δέρμα τους για να μπορούν να παραμένουν ζεστά στα κρύα νερά, και εκτός από τους θαλάσσιους ίππους, όλα τα υπόλοιπα είδη είναι καλυμμένα με γούνα. Τα πτερυγιόποδα, παρόλο που βρίσκονται σε εκτενής περιοχές, τα περισσότερα είδη προτιμούν τα παγωμένα νερά του Βόρειου και του Νότιου Ημισφαιρίου. Περνούν το μεγαλύτερο χρονικό διάστημα της ζωής τους στο νερό, αλλά βγαίνουν στη ξηρά για να ζευγαρώσουν, να γεννήσουν, να αλλάξουν τρίχωμα ή να κρυφτούν από τους κυνηγούς τους, όπως από τους καρχαρίες και τις φάλαινες δολοφόνους. Κατά κύριο λόγο τρέφονται με ψάρια ή με θαλάσσια ασπόνδυλα, αλλά μερικά είδη, όπως η , τρέφεται με μεγάλα σπονδυλωτά, όπως οι πιγκουίνοι και άλλες φώκιες. Οι θαλάσσιοι ίπποι, τρέφονται με μαλάκια που κατοικούν στο βυθό της θάλασσας. Τα αρσενικά πτερυγιόποδα, τυπικά, ζευγαρώνουν με περισσότερα από ένα θηλυκό, αν και αυτό αλλάζει από είδος σε είδος. Τα αρσενικά που ανήκουν στα είδη που ανατρέφουν στη ξηρά τα μικρά τους, ζευγαρώνουν με περισσότερα θηλυκά από τα αρσενικά που ανατρέφουν τα μικρά τους στον πάγο ή στο νερό. Για τα αρσενικά πτερυγιόποδα έγκειται η αναπαραγωγή τους στο αν προστατεύουν τα θηλυκά, στο αν προστατεύουν περιοχές που επιθυμούν τα θηλυκά, και στο αν διαδραματίζουν τελετουργίες αναπαραγωγής και κάλεσμα συντρόφου. Τα μικρά, συνήθως γεννιούνται κατά τη διάρκεια της άνοιξης και του καλοκαιριού και τα θηλυκά αναλαμβάνουν σχεδόν όλη την ανατροφή τους. Οι μητέρες ορισμένων ειδών θηλάζουν τα μικρά τους για σύντομη χρονική περίοδο ενώ άλλες ταξιδεύουν μεταξύ των περιόδων θηλασμού. Οι θαλάσσιοι ιππείς, είναι γνωστοί, για το ότι θηλάζουν τα μικρά τους ενώ βρίσκονται στη θάλασσα. Το κρέας, το λίπος και η γούνα των πτερυγιόποδων έχει παραδοσιακά χρησιμοποιηθεί από τους . Οι φώκιες έχουν απεικονιστεί σε πολλούς πολιτισμούς παγκοσμίως. Συνήθως, βρίσκονται αιχμάλωτες και κάποιες φορές προπονούνται ώστε να εκτελούν κόλπα και κινήσεις. Λόγω του κυνηγιού που υπέστησαν από διαφημιστικές εταιρείες για τα προϊόντα τους, οι φώκιες και οι θαλάσσιοι ιππείς είναι, πλέον, είδη υπό προστασία. Ο θαλάσσιος λέοντας της Ιαπωνίας και η φώκια μοναχός της Καραϊβικής έχουν εξαφανιστεί τον προηγούμενο αιώνα, ενώ η Μεσογειακή φώκια μοναχός και η φώκια της Χαβάης είναι κατηγοροποιημένες ως από τον ( International Union for Conservation of Nature ). Εκτός από το κυνήγι, τα πτερυγιόποδα αντιμετωπίζουν κινδύνους από τυχαίες παγίδες, τη ρύπανση των υδάτων και τη σύγκρουση με τους ντόπιους κατοίκους.
rdf:langString Ĝi estas ordo de mamuloj, kiu enhavas 19 speciojn de fokoj kaj 14 el aliaj similaj mamuloj, krom la ununura specio de la familio de odobenedoj.
rdf:langString Die Robben (Pinnipedia) sind ein Taxon im Wasser lebender Raubtiere (Carnivora) und gehören somit ökologisch zu den Meeressäugern. Die wissenschaftliche Bezeichnung „Pinnipedia“, abgeleitet von den lateinischen Wörtern pinna ‚Flosse‘ und pes ‚Fuß‘, bedeutet Flossenfüßer. Sowohl diese Bezeichnung als auch die Bezeichnung Wasserraubtiere findet man mitunter auch in der Fachliteratur. In einer älteren biologischen Systematik wurden die Wasserraubtiere den nicht mehr als Taxon anerkannten „Landraubtieren“ (Fissipedia) gegenübergestellt.
rdf:langString Los pinnípedos (Pinnipedia) son una superfamilia de mamíferos carnívoros del suborden Caniformia; junto con los cetáceos, y los sirenios, los únicos mamíferos adaptados a la vida acuática marina. Son de cuerpo alargado y husiforme, patas cortas con extremidades palmeadas en forma de aleta. Suelen ser gregarios, se alimentan de peces, moluscos y crustáceos. Están presentes en todos los mares, menos en el mar Caribe, donde abundaba una especie ya extinta: la foca monje del Caribe, la cual probablemente se extinguió a mediados del siglo XX. Se dividen en tres familias, los otáridos (osos, lobos y leones marinos), los fócidos (focas) y los odobénidos (morsas). El mayor pinnípedo es el elefante marino, de la familia de los fócidos, que puede medir hasta 7 metros. Las focas varían en tamaño desde la 1 m (1,1 yd) y 45 kg (99,2 lb) foca del Baikal hasta el macho de 5 m (5,5 yd) y 3200 kg (7054,8 lb) elefante marino del sur macho, que también es el mayor miembro del orden Carnivora. Varias especies presentan dimorfismo sexual. Tienen cuerpos aerodinámicos y cuatro extremidades modificadas en aletas. Aunque no son tan rápidas en el agua como los delfines, las focas son más flexibles y ágiles. Los otáridos utilizan sus extremidades delanteras principalmente para impulsarse en el agua, mientras que los fócidos y las morsas utilizan sus extremidades traseras. Los otáridos y las morsas tienen extremidades traseras que pueden ser arrastradas bajo el cuerpo y utilizadas como patas en tierra. En comparación, la locomoción terrestre de los fócidos es más engorrosa. Los otáridos tienen orejas externas visibles, mientras que los fócidos y las morsas carecen de ellas. Los pinnípedos tienen sentidos bien desarrollados: su vista y su oído están adaptados tanto al aire como al agua, y tienen un avanzado sistema táctil en sus bigotes o vibrisas. Algunas especies están bien adaptadas para bucear a grandes profundidades. Tienen una capa de grasa, bajo la piel para mantenerse calientes en el agua fría y, salvo la morsa, todas las especies están cubiertas de pelo. Aunque los pinnípedos están muy extendidos, la mayoría de las especies prefieren las aguas más frías de los hemisferios norte y sur. Pasan la mayor parte de su vida en el agua, pero se acercan a la costa para aparearse, dar a luz, mudar de piel o escapar de los depredadores, como los tiburones y las orcas. Las focas viven principalmente en entornos marinos pero también pueden encontrarse en agua dulce. Se alimentan principalmente de peces e invertebrados marinos; algunas, como la foca leopardo, se alimentan de grandes vertebrados, como pingüinos y otras focas. Las morsas están especializadas en alimentarse de moluscos que viven en el fondo. Los pinnípedos machos suelen aparearse con más de una hembra (poliginia), aunque el grado de poliginia varía según la especie. Los machos de las especies que se reproducen en tierra tienden a aparearse con un mayor número de hembras que los de las especies que se reproducen en el hielo. Las estrategias de los machos de pinnípedos para el éxito reproductivo varían entre la defensa de las hembras, la defensa de territorios que atraen a las hembras y la realización de exhibición de cortejo o apareamiento de lek. Las crías suelen nacer en los meses de primavera y verano y las hembras asumen casi toda la responsabilidad de su crianza. Las madres de algunas especies ayunan y amamantan a sus crías durante un periodo de tiempo relativamente corto, mientras que otras realizan viajes de búsqueda de alimento en el mar entre las sesiones de lactancia. Se sabe que las morsas amamantan a sus crías mientras están en el mar. Las focas producen una serie de vocalizaciones, sobre todo los ladridos de los leones marinos de California, las llamadas tipo gong de las morsas y los complejos cantos de las . La carne, la grasa y las pieles de los pinnípedos han sido utilizadas tradicionalmente por los pueblos indígenas del Ártico. Las focas han sido representadas en diversas culturas de todo el mundo. Es habitual mantenerlas en cautividad e incluso a veces se las entrena para que realicen trucos y tareas. Las focas y las morsas, que en su día fueron objeto de una implacable caza por parte de las industrias comerciales para obtener sus productos, están ahora protegidas por el derecho internacional. El león marino japonés y la foca monje del Caribe se han extinguido en el último siglo, mientras que la foca monje del Mediterráneo y la foca monje de Hawai están clasificadas como en peligro por la Unión Internacional para la Conservación de la Naturaleza. Además de la caza, los pinnípedos también se enfrentan a las amenazas de la trampa accidental, la contaminación marina y los conflictos con la población local.
rdf:langString Pinnipedia ugaztun goi-familia bat da, Caniformia azpiordenaren barruan. Cetacea eta batera ur inguruetan bizitzera guztiz ohitu diren ugaztun bakarrak dira. Gorputz luzea dute, hanka laburrak, esku eta oin palmeatuak. Taldeka bizi ohi dira, arrainak, moluskuak eta krustazeoak jaten dituzte. Itsaso guztietan bizi dira. Otariidae, Phocidae eta Odobenidae familiatan banatzen dira. Handiena itsas-elefantea da, 7 metroko tamainarekin. * Datuak: Q30263 * Multimedia: Pinnipedia * Espezieak: Pinnipedia
rdf:langString Pinnipedia Pinnipedia Micro-ordre PinnipediaIlliger, 1811 Les Pinnipèdes (Pinnipedia) sont des mammifères marins, semi-aquatiques, aux pattes en forme de nageoires, fréquentant pour la plupart des mers froides. Ils constituent un clade de mammifères carnivora caniformes, comprenant les familles des Odobenidés (dont le seul membre vivant est le morse), des Otariidés (les otaries : les lions de mer et otaries à fourrure), et des Phocidés (les phoques, complètement dépourvus d'oreilles apparentes, dont les éléphants de mer). Il existe 33 espèces vivantes de pinnipèdes et plus de 50 espèces éteintes, décrites à partir de fossiles. Alors que l'on pensait jadis que ces animaux descendaient de deux lignées ancestrales distinctes, les analyses moléculaires ont révélé que, vraisemblablement, ils ne constituent qu’une seule lignée monophylétique, à savoir un clade de l'ordre Carnivora, généralement placé en tant que super-famille et groupe frère (parmi les vivants) des Musteloidés (comprenant entre autres les belettes, ratons-laveurs, mouffettes, petits pandas), à peine plus éloigné des Ursidés (ours) et des Canidés (loups, chiens, renards, chacals). La viande, la graisse et la fourrure des pinnipèdes étaient traditionnellement utilisées par les peuples autochtones de l'Arctique, et ces animaux ont été représentés dans différentes cultures à travers le monde. Ils sont fréquemment élevés en captivité et sont même parfois dressés pour effectuer des tours et des spectacles. Autrefois impitoyablement traqués par les industries commerciales pour leurs produits, les phoques sont maintenant protégés par le droit international. L'Otarie du Japon et le Phoque moine des Caraïbes ont disparu au cours du siècle passé, tandis que le Phoque moine de Méditerranée et le Phoque moine de Hawaï sont classés en danger critique d'extinction par l'Union internationale pour la conservation de la nature. Outre la chasse, les pinnipèdes sont également exposés à des menaces liées au piégeage accidentel, à la pollution marine et à la concurrence avec les populations locales.
rdf:langString Ainmhí is ea an eite-chosach.
rdf:langString Pinnipeds (pronounced /ˈpɪnɪˌpɛdz/), commonly known as seals, are a widely distributed and diverse clade of carnivorous, fin-footed, semiaquatic, mostly marine mammals. They comprise the extant families Odobenidae (whose only living member is the walrus), Otariidae (the eared seals: sea lions and fur seals), and Phocidae (the earless seals, or true seals). There are 34 extant species of pinnipeds, and more than 50 extinct species have been described from fossils. While seals were historically thought to have descended from two ancestral lines, molecular evidence supports them as a monophyletic lineage (descended from one ancestral line). Pinnipeds belong to the order Carnivora; their closest living relatives are musteloids (weasels, raccoons, skunks, and red pandas), having diverged about 50 million years ago. Seals range in size from the 1 m (3 ft 3 in) and 45 kg (99 lb) Baikal seal to the 5 m (16 ft) and 3,200 kg (7,100 lb) southern elephant seal male, which is also the largest member of the order Carnivora. Several species exhibit sexual dimorphism. They have streamlined bodies and four limbs that are modified into flippers. Though not as fast in the water as dolphins, seals are more flexible and agile. Otariids use their front limbs primarily to propel themselves through the water, while phocids and walruses use their hind limbs. Otariids and walruses have hind limbs that can be pulled under the body and used as legs on land. By comparison, terrestrial locomotion by phocids is more cumbersome. Otariids have visible external ears, while phocids and walruses lack these. Pinnipeds have well-developed senses—their eyesight and hearing are adapted for both air and water, and they have an advanced tactile system in their whiskers or vibrissae. Some species are well adapted for diving to great depths. They have a layer of fat, or blubber, under the skin to keep warm in the cold water, and, other than the walrus, all species are covered in fur. Although pinnipeds are widespread, most species prefer the colder waters of the Northern and Southern Hemispheres. They spend most of their lives in the water, but come ashore to mate, give birth, molt or escape from predators, such as sharks and orcas. Seals mainly live in marine environments but can also be found in freshwater. They feed largely on fish and marine invertebrates; a few, such as the leopard seal, feed on large vertebrates, such as penguins and other seals. Walruses are specialized for feeding on bottom-dwelling mollusks. Male pinnipeds typically mate with more than one female (polygyny), although the degree of polygyny varies with the species. The males of land-breeding species tend to mate with a greater number of females than those of ice breeding species. Male pinniped strategies for reproductive success vary between defending females, defending territories that attract females and performing ritual displays or lek mating. Pups are typically born in the spring and summer months and females bear almost all the responsibility for raising them. Mothers of some species fast and nurse their young for a relatively short period of time while others take foraging trips at sea between nursing bouts. Walruses are known to nurse their young while at sea. Seals produce a number of vocalizations, notably the barks of California sea lions, the gong-like calls of walruses and the complex songs of Weddell seals. The meat, blubber and fur coats of pinnipeds have traditionally been used by indigenous peoples of the Arctic. Seals have been depicted in various cultures worldwide. They are commonly kept in captivity and are even sometimes trained to perform tricks and tasks. Once relentlessly hunted by commercial industries for their products, seals and walruses are now protected by international law. The Japanese sea lion and the Caribbean monk seal have become extinct in the past century, while the Mediterranean monk seal and Hawaiian monk seal are ranked endangered by the International Union for Conservation of Nature. Besides hunting, pinnipeds also face threats from accidental trapping, marine pollution, and conflicts with local people.
rdf:langString Anjing laut adalah mamalia besar dari ordo karnivora yang hidup di daerah sejuk. Pada awalnya, anjing laut termasuk ke dalam subordo , tetapi sekarang kategori subordo ini telah bergeser menjadi kategori superfamilia. Saat ini, anjing laut dimasukkan ke dalam subordo Caniformia bersama famili ( / walrus), (singa laut), dan Phocidae. Analisis molekular terkini telah membuktikan bahwa anjing laut merupakan kerabat terdekat beruang. Hipotesis lainnya mengatakan bahwa anjing laut merupakan polifiletik dengan anjing laut sejati berasal dari nenek moyang berupa hewan seperti berang-berang sedangkan jenis anjing laut lainnya berasal dari nenek moyang berupa hewan seperti beruang, tetapi studi molekular terkini yang telah disebutkan sebelumnya meyakinkan bahwa semua jenis anjing laut adalah monofiletik, yaitu berasal dari satu nenek moyang yang sama.
rdf:langString 鰭脚類(ききゃくるい)は、海生哺乳類のグループ。食肉目イヌ型亜目に位置づけられる。
rdf:langString I pinnipedi (Pinnipedia, Illiger, 1811) sono una superfamiglia dei carnivori. Sono mammiferi semi-acquatici largamente distribuiti. Non è molto difficile riconoscere una foca. Una sagoma agile, filante, con tutti e quattro gli arti modificati in natatoie, è sufficiente ad assegnare qualunque membro del gruppo alla superfamiglia Pinnipedia, le foche nel senso più ampio del termine. La parola «pinnipede» si riferisce per l'appunto a questa modificazione ed è una fusione di due vocaboli latini: pinna, una penna o un'ala e pes (genitivo, pedis), un piede. I Pinnipedi sono pertanto i Mammiferi dal piede a foggia di ala. Di questa superfamiglia fanno parte tre famiglie: Odobenidi, ridotti ai nostri giorni a un'unica specie, il tricheco; Otaridi, le otarie, comprendenti 16 specie; Focidi, le foche vere e proprie, con 18 specie (o forse 19, supponendo che la foca monaca dei Caraibi non sia di fatto estinta). Le somiglianze tra gli Odobenidi e gli Otaridi sono sufficienti a giustificare la loro riunione in una superfamiglia: Otarioidea. Rilevanti sono comunque le differenze rispetto ai Focidi, tanto che la maggior parte dei biologi è dell'opinione che i due gruppi si siano evoluti separatamente dal ceppo dei Carnivori: le otarie circa 25 milioni di anni fa e le foche approssimativamente 15. Il rapporto di parentela tra Pinnipedi e Carnivori è oggetto di accese discussioni. Taluni ritengono di scorgere affinità bastanti a collocare i Pinnipedi nell'ordine Carnivori. In questa sede abbiamo preferito mantenere una precisa divisione. Le analogie tra Otaridi e Focidi sono più singolari delle diversità e stanno di fatto alla base della facilità con cui riusciamo a individuare una «foca». Il motivo non va cercato troppo lontano: tutti i Pinnipedi hanno dovuto adattare il modello morfologico tipico dei Mammiferi e valido per un'esistenza terragnola e un ambiente idrico tridimensionale. Essendo l'acqua di gran lunga più densa e viscosa dell'aria, i Pinnipedi dovettero plasmare una forma corporea diversa e adottare nuovi metodi di locomozione; poiché la perdita di calore in acqua è notevolmente più rapida che nel mezzo aereo, furono costretti a mettere a punto strategie di conservazione termica; infine, dato che l'ossigeno sciolto in acqua è inadatto al sistema respiratorio dei Mammiferi, si trovarono nella necessità di elaborare una serie di adattamenti che consentissero loro di tenersi in attività ventilando i polmoni a intervalli relativamente lunghi, un quadro di innovazioni che nel loro insieme costituiscono la fisiologia dell'immersione. Ovviamente questi problemi sono dovuti essere risolti da tutti e tre i gruppi di Mammiferi che si sono specializzati per la vita acquatica. Tuttavia, laddove i Cetacei (balene e delfini) e i Sirenii (lamantini e dugonghi) hanno reciso ogni legame con la terraferma, i Pinnipedi soddisfano le loro esigenze alimentari in mare, ma rimangono vincolati al terreno solido (o al ghiaccio) come luogo di riproduzione e allattamento della prole. Queste due caratteristiche, nutrizione marina e nascita terrestre, hanno lasciato un'impronta indelebile su quasi tutti gli aspetti della loro esistenza.
rdf:langString 기각류(鰭腳類)는 해양 포유류이다. 예전에는 식육목의 아목인 ‘기각아목’으로 분류했었으나, ‘기각상과’로 분류한다. 바다코끼리과, 물개과, 물범과의 세 과로 이루어져 있다. 분자 분석을 통해 기각류가 공통 조상을 갖는 단계통군임이 밝혀졌다.
rdf:langString Zeeroofdieren (ook wel vinpotigen genoemd) zijn een informele groep binnen de roofdieren.
rdf:langString Ластоно́гие (лат. Pinnipedia) — парвотряд млекопитающих отряда хищных, объединяющий тюленей и моржей. Ранее рассматривался в качестве самостоятельного отряда. Японский морской лев и карибский тюлень-монах вымерли в XX веке, в то время как средиземноморский тюлень-монах, каспийская нерпа и гавайский тюлень-монах считаются Международным союзом охраны природы вымирающими видами.
rdf:langString Sälar (Pinnipedia) är en djurgrupp i ordningen rovdjur. Man indelar de 33 arterna i tre familjer – öronsälar, öronlösa sälar och valrossar. Det vetenskapliga namnet är sammansatt av latinets pinna = fena och pes = fot. Sjökatt är ett namn som använts av jägare som en benämning för säl.
rdf:langString Płetwonogie (Pinnipedia) – zróżnicowany klad szeroko rozpowszechnionych ssaków morskich wyposażonych w płetwy, prowadzących częściowo wodny tryb życia. Obejmuje współczesne rodziny morsowatych (której jedynym dzisiejszym przedstawicielem jest mors), uchatkowatych ( i ) oraz fokowatych (właściwych fok, pozbawionych małżowin usznych). Współcześnie istnieją 33 gatunki, na podstawie skamielin opisano też ponad 50 gatunków wymarłych. Takson monofiletyczny zaliczany do rzędu drapieżnych – najbliżsi żyjący współcześnie krewni płetwonogich to niedźwiedziowate i łasicokształtne. Do grupy tej zaliczają się gatunki o zróżnicowanej wielkości: foki bajkalskie osiągają do 1 m długości i 45 kg masy ciała, podczas gdy słoń morski południowy, który jest także największym przedstawicielem rzędu drapieżnych (Carnivora), do 5 m i 3200 kg. Część gatunków wykazuje dymorfizm płciowy. Płetwonogie cechują się opływowym kształtem ciała i czterema kończynami przekształconymi w płetwy. Nie są tak sprawnymi pływakami jak delfiny, są jednak bardziej gibkie i zwrotne. Uchatkowate używają obydwu par kończyn do pływania, podczas gdy fokowate i morsowate – głównie kończyn tylnych. Uchatkowate i morsowate mogą wykorzystać kończyny tylne do lokomocji również na lądzie, w przeciwieństwie do fokowatych, które w związku z tym na lądzie są znacznie mniej mobilne. Uchatkowate mają widoczne małżowiny uszne, fokowate i morsowate są ich pozbawione. Zmysły płetwonogich są dobrze rozwinięte, wykazują przystosowania do środowiska wodnego i lądowego. Niektóre gatunki przystosowały się do nurkowania na znaczne głębokości. Posiadają grubą warstwę podskórnego tłuszczu, który zapewnia im izolację termiczną w zimnej wodzie. Ciało wszystkich gatunków tego taksonu oprócz morsa jest pokryte futrem. Choć płetwonogie mają szeroki zasięg występowania, większość gatunków preferuje chłodniejsze wody obu półkul (północnej i południowej). Większą część swego życia spędzają w wodzie. Na brzeg wychodzą, by łączyć się w pary, rodzić potomstwo, linieć bądź uciekać przed drapieżnikami, jak rekiny czy orki. Żywią się głównie rybami lub bezkręgowcami morskimi, ale nieliczne, jak lampart morski, żywią się kręgowcami takimi, jak pingwiny czy inne płetwonogie. Morsy wyspecjalizowały się w spożywaniu mięczaków dna morskiego. Samce zazwyczaj łączą się z więcej niż jedną samicą, aczkolwiek stopień tego zjawiska różni się w zależności od gatunku. Samce gatunków rozmnażających się na lądzie mają tendencję do parzenia się z większą liczbą samic niż te przystępujące do tego na lodzie. Stosują one różne strategie dla osiągnięcia sukcesu reprodukcyjnego: bronią swych samic, bronią obranego terytorium mającego za zadanie przyciągać samice, rytuały godowe wykonywane są często grupowo, w wybranych miejscach i mają charakter współzawodnictwa. Szczenięta zazwyczaj rodzą się na wiosnę bądź latem, matki biorą na siebie prawie całą odpowiedzialność za ich rozwój. Matki pewnych gatunków poszczą i niańczą swe dzieci przez względnie krótki okres, podczas gdy inne przerywają na pewien czas opiekę nad potomkiem, by żerować w morzu. Morsy opiekują się dziećmi na morzu. W repertuarze wydawanych odgłosów oprócz prostych, np. szczekania, czy przypominających dźwięk gongu odgłosów morsów, występują także złożone pieśni (np. u weddelek arktycznych). Mięso, tłuszcz, futro i kości płetwonogich były tradycyjnie używane przez rdzennych mieszkańców Arktyki. Płetwonogie przedstawiano w różnych kulturach świata. Często trzyma się je w niewoli, a czasami tresuje, by wykonywały różne sztuczki. Były obiektem zawziętych polowań dla przemysłowego wykorzystania pochodzących z nich produktów, zostały objęte ochroną przez prawo międzynarodowe. Uchatka japońska i mniszka antylska zostały wytępione w ubiegłym wieku. Mniszka śródziemnomorska i mniszka hawajska są krytycznie zagrożone wyginięciem zgodnie z klasyfikacją IUCN. Prócz polowań, płetwonogim zagrażają przypadkowe wpadanie w sieci rybackie, zatrucie mórz oraz presja ze strony turystów i lokalnej ludności.
rdf:langString Os pinípedes (latim científico: Pinnipedia) constituem uma superfamília de mamíferos aquáticos, que inclui as focas e elefantes-marinhos (família Phocidae), os leões-marinhos e lobos-marinhos (família Otariidae) e as morsas (família Odobenidae). A palavra “Pinípede” deriva do latim pinna e pedis, que significam “pé em forma de pena”, referindo-se aos membros desses animais, que apresentam extensas membranas interdigitais. Esses animais têm o corpo fusiforme e alongado. O maior membro do grupo é o elefante-marinho, que pode atingir quatro metros e duas toneladas. A foca-das-galápagos é a menor, com 30 kg de peso e cerca de 1,2 m de comprimento. Com exceção da espécie Pusa sibirica, que habita no Lago Baikal, na Sibéria, todos os outros pinípedes vivem junto dos oceanos, onde se alimentam de cefalópodes e peixes. O estilo de vida dos pinípedes, que transita entre o ambiente aquático e terrestre, exigiu diversas adaptações anatômicas e fisiológicas ao longo do processo evolutivo, sendo possível citar a locomoção aquática, fisiologia do mergulho, fisiologia sensorial, termorregulação, e fisiologia da lactação.
rdf:langString Ластоногі (Pinnipedia) — монофілетична група морських м'ясоїдних ссавців, яку раніше виділяли в окремий ряд, а тепер інколи за традицією виділяють у надродину або інфраряд або частіше загалом не вважають частиною формальної класифікації. Етимологія: лат. pinna — «плавець», лат. pedo — «ступня».
rdf:langString 鰭足類(学名:Pinnipedia),是分類為鳍足亚目、鳍脚亚目或鳍足目的動物。「鳍足」是源自拉丁文,意思是「长着像鳍一样的脚」。这一类的动物身体成纺锤形,四肢为鳍状,高度适应水中的生活。
xsd:double 1.15
xsd:nonNegativeInteger 121557

data from the linked data cloud