Phaethon

http://dbpedia.org/resource/Phaethon an entity of type: Thing

فايثون (باليونانية القديمة: Φαέθων) كان ابن أحد ألاوقيانوسيات وإله الشمس هيليوس في الأساطير اليونانية. استخدم الإغريق القدماء اسمه أيضًا كاسم بديل لكوكب المشتري، حيث تجسدت حركاته ودوراته في الشعر والأسطورة. rdf:langString
Ο Φαέθων, στη δημοτική Φαέθοντας, σύμφωνα με την αρχαία ελληνική μυθολογία ήταν γιος του Ήλιου και της Κλυμένης. rdf:langString
Faetono (Φαέθων / Faéthôn, "la brilanto") en la greka mitologio estas filo de Helios kaj Klimena. rdf:langString
Dans la mythologie grecque, Phaéthon (en grec ancien Φαέθων / Phaéthōn, « le Brillant »), ou Phaéton, est considéré par la majorité des sources antiques comme le fils du dieu Soleil (Hélios, Sol, Phœbus) et de l'Océanide Clymène. Il n'est le sujet que d'une seule légende, celle de sa chute : ayant emprunté le char solaire de son père, il en perdit le contrôle et embrasa le ciel et la terre. Zeus le foudroya. La version la plus élaborée en est celle de l'auteur latin Ovide dans ses Métamorphoses. rdf:langString
파에톤(그리스어: Φαέθων, "빛나는" 이란 뜻)은 그리스 신화에 나오는 인물로 태양신 헬리오스 (후대의 전승에서는 아폴론)의 아들이다. 태양신인 아버지를 졸라서 태양을 끄는 마차를 몰다가 통제력을 잃자 제우스의 벼락에 맞아 추락하여 죽었다. rdf:langString
Phaëton (Oudgrieks: Φαέϑων), ook wel Phaëthon, is een figuur uit de Griekse mythologie. De heros Phaëton is een zoon van de zonnegod Helios en Klymene (in sommige overleveringen was hij de zoon van Apollo en Klymene). (of Merops) was zijn stiefvader. rdf:langString
パエトーン(古希: Φαέθων, Phaëthōn)は、ギリシア神話の登場人物である。長母音を省略してパエトン、ファエトン、フェートンとも表記される。 rdf:langString
Fetonte (in greco antico: Φαέθων, Phaéthōn) è un personaggio della mitologia greca. rdf:langString
法厄同(Phaëthon)在希腊神话中一般认为是太阳神赫利俄斯的儿子。也有说是曙光女神厄俄斯与刻法罗斯的儿子,后被阿佛羅狄忒偷来看护她的神庙。 传说中,法厄同对人夸耀自己是太阳神的儿子,别人不信。他去向父亲太阳神请求,得后者发誓给他想要的任何东西。他于是要求:驾驶父亲的太阳车一天,从东方天边日出处到西方日落处。太阳神百般劝解说你没有这个能力,这样反会给自身和人类带来祸害。法厄同不听。结果到了那天,他慌乱中失去了对拉车白马的控制。太阳车先是升得太高,大地骤然变冷;然后又突然降低,烧焦了地上的草木,非洲的大片地方变为沙漠,把埃塞俄比亚居民的皮肤烧黑。最后,宙斯不得不亲自动手,用闪电把法厄同击死。法厄同的尸体掉进一条大河(天上的波江座或意大利的波河)。他的密友Cycnus悲伤不已,神同情之下把他变成了一只天鹅。他的姊妹们也被变成了赤杨树,其眼泪成了琥珀。 rdf:langString
Фаетон (грец. Φαέθων) — син Геліоса й океаніди Клімени (варіант: мисливця Кефала та богині світанку Еос). Також Фаетон — епітет Геліоса. На честь нього названа гіпотетична планета. rdf:langString
Segons la mitologia grega, Faetont (en grec antic Φαέθων) o també Faetó, va ser un heroi, fill d'Hèlios, el Sol, i de l'oceànida Clímene (encara que Mèrops va ésser, posteriorment, el seu pare adoptiu). Una altra tradició menys coneguda el feia fill d'Eos, l'Aurora, germana d'Hèlios, i de Cèfal. El seu cos va caure al riu Erídan, on va ser enterrat per les seves germanes les Helíades. El van plorar tant que els déus les van transformar en pollancres o en salzes (Eurípides, però, el salva en una altra versió de la història). rdf:langString
Faethón (řecky Φαέθων, latinsky Phaethon, příp. Faëthon) je v řecké mytologii syn boha slunce Hélia (nebo také Apollón zvaný Foibos - Zářící) a jeho milenky Klymené. Ovidius se ve svém díle Proměny (kniha II., kap.1) o Faethónovi zmiňuje takto: Byl to krásný mladík, hrdý na svého božského otce. Když jedenkrát Diův syn Epafos vyslovil pochybnosti o jeho původu, na matčinu radu se vydal za samotným bohem Héliem (Apollónem), aby získal zadostiučinění. Avšak pouhá slova mu nestačila, chtěl důkaz a Hélios mu slíbil splnit jakékoliv přání. A Faethón požádal, aby mu bůh Slunce půjčil na jeden den bájný sluneční vůz, se kterým denně koná svou cestu po nebeské klenbě. Hélios mu to vymlouval, poukazoval na jeho nezkušenost s nebeskými oři, na strach z nesmírné výšky nebes. Ale Faethón si nedal říct. rdf:langString
Phaethon, auch Phaeton oder Phaëthon (altgriechisch Φαέθων Phaéthōn, deutsch ‚der Strahlende‘, von φαίνειν phaínein, deutsch ‚scheinen‘), ist in der griechischen Mythologie bei Hesiod der Sohn des Kephalos und der Göttin Eos, der Schwester des Sonnengottes Helios. Seit Euripides (5. Jahrhundert v. Chr.) ist Phaethon der Sohn des Helios und der Klymene, also ein Neffe der Eos. Phaeton ist auch als Namenspatron in Wissenschaft und Technik bedeutsam, siehe Phaeton. rdf:langString
En la mitología griega, Faetón o Faetonte (en griego antiguo, Φαέθων / Phaéthôn: «brillante», «radiante») era hijo de Helios y de Clímene; ya sea esta la Oceánide esposa del rey etíope ,​ ya Clímene, hija de Minias.​ es obvio que el profeta, al atribuir al rey babilonio un exceso de orgullo, seguido de su caída, tomó la idea prestada de una leyenda popular relacionada con la estrella de la mañana. rdf:langString
Phaethon (/ˈfeɪ.əθən/; Ancient Greek: Φαέθων, romanized: Phaéthōn, pronounced [pʰa.é.tʰɔːn]), also spelled Phaëthon, was the son of the Oceanid Clymene and the sun-god Helios in Greek mythology. According to most authors, Phaethon is the son of Helios, and out of desire to have his parentage confirmed, travels to the sun-god's palace in the east. There he is recognised by his father, and asks him for the privilege to drive his chariot for a single day. Despite Helios' fervent warnings and attempts to talk him out of it, counting the numerous dangers he would face in his celestial journey and reminding Phaethon that only he can control the horses, the boy is not dissuaded and does not change his mind. He is then allowed to take the chariot's reins; his ride is disastrous, as he cannot keep rdf:langString
Faeton (gr. Φαέθων Phaéthōn, łac. Phaethon) – w mitologii greckiej syn Heliosa i Okeanidy Klimene. Faeton w młodości żył w królestwie śmiertelnego męża swojej matki, Meropsa. Powszechnie znany był jednak fakt, że jego ojcostwo przypisuje się Heliosowi. Mimo tego, fakt ten podważył Epafos, syn Zeusa, który stwierdził, że Faeton jest synem zwykłego śmiertelnika. Na dowód ojcostwa boga-Słońca, wybrał się wraz z grupą ludzi na krańce świata, do złotego pałacu Heliosa. Tam zażądał od Heliosa, aby ten udowodnił mu swoje ojcostwo. Nie wystarczyło mu nawet to, że oficjalnie ogłosił, że jest jego ojcem. Gdy Helios zauważył, że syn jest niezadowolony, przysiągł na Styks, że spełni każdą prośbę syna. Faeton poprosił ojca o pozwolenie na powożenie rydwanem słońca. Ponieważ brakowało mu wprawy, skrzydl rdf:langString
Faethon eller Faeton, även Phaethon, Phaeton eller Phaero, var enligt grekisk mytologi son till solguden Helios och som en dag fick sin önskan uppfylld, att få köra solvagnen över himlen. Hans jämnåriga trodde honom inte när han sade att solguden var hans far, de retade honom och sade att han bara skröt. Det fanns bara en sak att göra: Faethon måste söka upp sin far och be honom om något som kunde bevisa att solguden verkligen var hans far. rdf:langString
Faetonte (português europeu) ou Fáeton (português brasileiro), na mitologia grega, era o filho de Hélio e da ninfa Clímene. Nos primeiros Jogos Ístmicos, celebrados em Éfira (Corinto) pelos deuses Posidão e Hélio, Faetonte foi o vencedor da corrida de bigas. Hélio prometeu a Faetonte que daria a seu filho o que quer que este desejasse. Os gregos antigos chamavam Faetonte ao planeta a que hoje chamamos Júpiter. rdf:langString
Фаэтон (др.-греч. Φαέθων — блистающий) — персонаж древнегреческой мифологии. Выпросил у своего отца Гелиоса позволение править солнечной колесницей, но его упряжка погубила его: кони неумелого возницы отклонились от правильного направления и приблизились к Земле, отчего та загорелась. Гея взмолилась к Зевсу, и тот сразил Фаэтона молнией, и Фаэтон рухнул в Эридан и погиб. По другому сказанию, Зевс, чтобы потушить пожар, пустил потоки воды (см. Всемирный потоп), и все смертные погибли, кроме Девкалиона и Пирры. Фаэтон стал звездой. Также Фаэтон: * Эпитет Гелиоса. * У орфиков имя Фанета. rdf:langString
rdf:langString Phaethon
rdf:langString فايثون
rdf:langString Faetont
rdf:langString Faethón
rdf:langString Phaethon (Mythologie)
rdf:langString Φαέθων
rdf:langString Faetono
rdf:langString Faetón
rdf:langString Phaéton
rdf:langString Phaethon
rdf:langString Fetonte
rdf:langString 파에톤
rdf:langString パエトーン
rdf:langString Phaëton (mythologie)
rdf:langString Faeton (syn Heliosa)
rdf:langString Фаэтон
rdf:langString Faetonte
rdf:langString Faethon
rdf:langString Фаетон
rdf:langString 法厄同
rdf:langString Phaethon
rdf:langString Phaethon
xsd:integer 478276
xsd:integer 1124141471
rdf:langString The Heliades
rdf:langString center
rdf:langString The Fall of Phaeton Statue. Marble, by Dominique Lefevre, from Paris, France, now at The Victoria and Albert Museum, London
rdf:langString Helios and Clymene
rdf:langString font-size:100%;line-height:100%;
rdf:langString Greek
rdf:langString فايثون (باليونانية القديمة: Φαέθων) كان ابن أحد ألاوقيانوسيات وإله الشمس هيليوس في الأساطير اليونانية. استخدم الإغريق القدماء اسمه أيضًا كاسم بديل لكوكب المشتري، حيث تجسدت حركاته ودوراته في الشعر والأسطورة.
rdf:langString Faethón (řecky Φαέθων, latinsky Phaethon, příp. Faëthon) je v řecké mytologii syn boha slunce Hélia (nebo také Apollón zvaný Foibos - Zářící) a jeho milenky Klymené. Ovidius se ve svém díle Proměny (kniha II., kap.1) o Faethónovi zmiňuje takto: Byl to krásný mladík, hrdý na svého božského otce. Když jedenkrát Diův syn Epafos vyslovil pochybnosti o jeho původu, na matčinu radu se vydal za samotným bohem Héliem (Apollónem), aby získal zadostiučinění. Avšak pouhá slova mu nestačila, chtěl důkaz a Hélios mu slíbil splnit jakékoliv přání. A Faethón požádal, aby mu bůh Slunce půjčil na jeden den bájný sluneční vůz, se kterým denně koná svou cestu po nebeské klenbě. Hélios mu to vymlouval, poukazoval na jeho nezkušenost s nebeskými oři, na strach z nesmírné výšky nebes. Ale Faethón si nedal říct. Samozřejmě tak, jak Hélios předvídal, se i stalo. Jízda trvala krátce, koně hned poznali, že je řídí nezkušená ruka, vyjeli ze své obvyklé dráhy a letěli nejdříve vysoko až ke hvězdám, pak slétli velmi nízko nad zem. Žárem spálili úrodné pláně Arábie, Núbie i Sahary a celou oblast změnili v poušť. Obyvatelům Afriky žár ožehl pleť, takže jsou navždy černí. Začala vysychat moře a země do hloubi praskala. Matka země Gaia volala Dia (Jupitera, hromovládce), ať zachrání svět před úplnou zkázou. Zeus se ukrutně rozčílil a Faethonta srazil bleskem do hlubin. Mladíkova odvaha, ale zároveň nerozvážnost mu přinesla sympatie. Jeho spálené tělo našly nymfy u vod a na náhrobek mu prý napsaly slova: „Padl, ale při velkém odvážném činu“ (Ovidius, Proměny, 2. kniha). Faethontovy sestry Héliovny se ze žalu změnily v topoly a z jejich slz, padajících do vod Éridanu, prý vznikl jantar.
rdf:langString Segons la mitologia grega, Faetont (en grec antic Φαέθων) o també Faetó, va ser un heroi, fill d'Hèlios, el Sol, i de l'oceànida Clímene (encara que Mèrops va ésser, posteriorment, el seu pare adoptiu). Una altra tradició menys coneguda el feia fill d'Eos, l'Aurora, germana d'Hèlios, i de Cèfal. Faetont, fill del sol, havia estat criat per la seva mare sense que aquesta li hagués dit qui era el seu pare. Quan va ser adolescent, la seva mare li ho revelar i el jove va voler un senyal que indiqués que era fill del Sol, ja que els seus amics (entre ells Èpaf, rei d'Egipte) ho posaven en dubte. El seu pare, després de pensar-ho molt, va fer el jurament solemne que així seria, i el jove li demanà que el deixés conduir per un dia el carro del sol. El déu Hèlios no el va poder dissuadir, i així hagué de permetre que l'endemà al matí Faetont conduís el seu carro, fent-li abans multitud de recomanacions i indicacions. Però, quan els cavalls s'adonaren que no duien l'auriga habitual, es van desbocar i sortiren de la ruta, i el jove no sabia com dominar-los. Els tombs de l'astre amunt i avall van causar grans trasbalsos al cel i a la terra, Faetont es va deixar portar pel pànic i va perdre el control dels cavalls blancs que tiraven del carro. Primer va girar massa alt, de manera que la terra es va refredar. Després va baixar massa, i la vegetació es va assecar i es va cremar. Faetont va convertir accidentalment en desert la major part d'Àfrica, cremant la pell dels fins a tornar-la negra. Finalment Zeus va fulminar Faetont abans que quedés destruït tot l'univers. Algunes conseqüències d'aquest viatge són la diversitat de temperatures i vegetació terrestres. El seu cos va caure al riu Erídan, on va ser enterrat per les seves germanes les Helíades. El van plorar tant que els déus les van transformar en pollancres o en salzes (Eurípides, però, el salva en una altra versió de la història). El mite serveix per explicar també el fenomen de les estrelles o cossos celestes que semblen caure a la Terra, igual que Faetont va caure del carro solar. Una estrella caiguda seria llavors per causa de l'orgull, mite recurrent en diverses cultures, inclosa la cristiana (amb els dimonis caiguts, especialment Llucifer). La llegenda de Faetont ha estat àmpliament representada en obres pictòriques i musicals, especialment a partir del Barroc, ressaltant el seu component tràgic.
rdf:langString Ο Φαέθων, στη δημοτική Φαέθοντας, σύμφωνα με την αρχαία ελληνική μυθολογία ήταν γιος του Ήλιου και της Κλυμένης.
rdf:langString Phaethon, auch Phaeton oder Phaëthon (altgriechisch Φαέθων Phaéthōn, deutsch ‚der Strahlende‘, von φαίνειν phaínein, deutsch ‚scheinen‘), ist in der griechischen Mythologie bei Hesiod der Sohn des Kephalos und der Göttin Eos, der Schwester des Sonnengottes Helios. Seit Euripides (5. Jahrhundert v. Chr.) ist Phaethon der Sohn des Helios und der Klymene, also ein Neffe der Eos. Phaethon, der Sohn des Helios, wird zum Beispiel in Platons Timaios erwähnt. Die bekanntesten Varianten des Mythos stammen von Hesiod und von Ovid, der in seinen Metamorphosen 1,747–2,400 die ausführlichste und bis heute kanonische Lesart der Erzählung entwickelt hat. Phaeton ist auch als Namenspatron in Wissenschaft und Technik bedeutsam, siehe Phaeton.
rdf:langString Faetono (Φαέθων / Faéthôn, "la brilanto") en la greka mitologio estas filo de Helios kaj Klimena.
rdf:langString En la mitología griega, Faetón o Faetonte (en griego antiguo, Φαέθων / Phaéthôn: «brillante», «radiante») era hijo de Helios y de Clímene; ya sea esta la Oceánide esposa del rey etíope ,​ ya Clímene, hija de Minias.​ Faetón alardeaba con sus amigos de que su padre era el dios-sol, y ellos se resistían a creerlo. Uno de ellos, Épafo, decía ser hijo de Zeus para competir con él, lo que enojó a Faetón, que terminó acudiendo a su padre Helios, quien juró por el río Estigia darle lo que pidiera. Faetón quiso conducir su carruaje (el sol) un día. Aunque Helios intentó disuadirle, Faetón se mantuvo inflexible. Cuando llegó el día, Faetón se dejó llevar por el pánico y perdió el control de los caballos blancos que tiraban del carro. Primero giró demasiado alto, de forma que la tierra se enfrió. Luego bajó demasiado, y la vegetación se secó y ardió. Faetón convirtió accidentalmente en desierto la mayor parte de África, quemando la piel de los etíopes hasta volverla negra. Finalmente, Zeus fue obligado a intervenir golpeando el carro desbocado con un rayo para pararlo, haciendo caer a Faetón que se ahogó en el río Erídano (Po). Su amigo Cicno se apenó tanto que los dioses lo convirtieron en cisne. Sus hermanas, las helíades, también se apenaron y fueron transformadas en alisos o álamos, según Ovidio, convirtiéndose sus lágrimas en ámbar.La moraleja de la historia es un añadido posterior. En las primeras referencias homéricas, Faetón es simplemente otro nombre del propio Helios.​ La sustitución de este por Apolo como dios-sol es posterior. Se conservan fragmentos de la tragedia de Eurípides sobre este mito, Phaethon (Φαέθων). Al reconstruir la obra perdida y discutir los fragmentos, James Diggle​ ha cuestionado el tratamiento del mito de Faetón.​El tema de la estrella caída debe haber sido familiar en Israel, pues Isaías se refiere a él cuando amonesta al rey de Babilonia por su orgullo.​ La Enciclopedia Judía cuenta que es obvio que el profeta, al atribuir al rey babilonio un exceso de orgullo, seguido de su caída, tomó la idea prestada de una leyenda popular relacionada con la estrella de la mañana. La imagen de la estrella caída reaparece en el Apocalipsis de Juan, donde también se narra una guerra en el cielo entre el arcángel Miguel y el Dragón (identificado como "la antigua serpiente", el diablo, y Satanás) y la caída de éste y de sus ángeles rebeldes del cielo (Ap. 12:7-12). En el siglo IV, Jerónimo de Estridón tradujo «estrella de la mañana» como «Lucifer».[cita requerida]
rdf:langString Dans la mythologie grecque, Phaéthon (en grec ancien Φαέθων / Phaéthōn, « le Brillant »), ou Phaéton, est considéré par la majorité des sources antiques comme le fils du dieu Soleil (Hélios, Sol, Phœbus) et de l'Océanide Clymène. Il n'est le sujet que d'une seule légende, celle de sa chute : ayant emprunté le char solaire de son père, il en perdit le contrôle et embrasa le ciel et la terre. Zeus le foudroya. La version la plus élaborée en est celle de l'auteur latin Ovide dans ses Métamorphoses.
rdf:langString Phaethon (/ˈfeɪ.əθən/; Ancient Greek: Φαέθων, romanized: Phaéthōn, pronounced [pʰa.é.tʰɔːn]), also spelled Phaëthon, was the son of the Oceanid Clymene and the sun-god Helios in Greek mythology. According to most authors, Phaethon is the son of Helios, and out of desire to have his parentage confirmed, travels to the sun-god's palace in the east. There he is recognised by his father, and asks him for the privilege to drive his chariot for a single day. Despite Helios' fervent warnings and attempts to talk him out of it, counting the numerous dangers he would face in his celestial journey and reminding Phaethon that only he can control the horses, the boy is not dissuaded and does not change his mind. He is then allowed to take the chariot's reins; his ride is disastrous, as he cannot keep a firm grip on the horses. As a result, he drives the chariot too close to the earth, burning it, and too far from it, freezing it. In the end, after many complaints, from the stars in the sky to the earth itself, Zeus strikes Phaethon with one of his lightning bolts, killing him instantly. His dead body falls into the river Eridanus, and his sisters the Heliades are turned to black poplar trees as they mourn him. Phaethon's tale was commonly used to explain why inhabitable lands on both sides of extremity (such as hot deserts and frozen wastelands) exist, and why certain peoples have darker complexions, while his sisters' amber tears accounted for the river's rich deposits of amber.
rdf:langString 파에톤(그리스어: Φαέθων, "빛나는" 이란 뜻)은 그리스 신화에 나오는 인물로 태양신 헬리오스 (후대의 전승에서는 아폴론)의 아들이다. 태양신인 아버지를 졸라서 태양을 끄는 마차를 몰다가 통제력을 잃자 제우스의 벼락에 맞아 추락하여 죽었다.
rdf:langString Phaëton (Oudgrieks: Φαέϑων), ook wel Phaëthon, is een figuur uit de Griekse mythologie. De heros Phaëton is een zoon van de zonnegod Helios en Klymene (in sommige overleveringen was hij de zoon van Apollo en Klymene). (of Merops) was zijn stiefvader.
rdf:langString パエトーン(古希: Φαέθων, Phaëthōn)は、ギリシア神話の登場人物である。長母音を省略してパエトン、ファエトン、フェートンとも表記される。
rdf:langString Fetonte (in greco antico: Φαέθων, Phaéthōn) è un personaggio della mitologia greca.
rdf:langString Faeton (gr. Φαέθων Phaéthōn, łac. Phaethon) – w mitologii greckiej syn Heliosa i Okeanidy Klimene. Faeton w młodości żył w królestwie śmiertelnego męża swojej matki, Meropsa. Powszechnie znany był jednak fakt, że jego ojcostwo przypisuje się Heliosowi. Mimo tego, fakt ten podważył Epafos, syn Zeusa, który stwierdził, że Faeton jest synem zwykłego śmiertelnika. Na dowód ojcostwa boga-Słońca, wybrał się wraz z grupą ludzi na krańce świata, do złotego pałacu Heliosa. Tam zażądał od Heliosa, aby ten udowodnił mu swoje ojcostwo. Nie wystarczyło mu nawet to, że oficjalnie ogłosił, że jest jego ojcem. Gdy Helios zauważył, że syn jest niezadowolony, przysiągł na Styks, że spełni każdą prośbę syna. Faeton poprosił ojca o pozwolenie na powożenie rydwanem słońca. Ponieważ brakowało mu wprawy, skrzydlate konie wiozące rydwan poniosły go i zaczęły zjeżdżać w różne strony – raz w górę, raz w dół. Konie przeraziły się napiętego łuku Strzelca i zza wysokiego toru poleciały bardzo nisko w dół, co groziło pożarem nieba i ziemi. Gdy bezradny Helios siedział w swoim pałacu, nie mogąc nic zrobić, powstała sama Gaja, która zażądała od Zeusa, aby ten coś zrobił, inaczej cały świat powróci do stanu pierwotnego Chaosu. Zeus był zmuszony strącić go piorunem, a chłopak spadł do rzeki Erydan, utożsamianej z Padem. Żył podobno 22 lata. Dość częsty temat w sztuce, pojawia się np. w twórczości Gustave’a Moreau, Jean-Baptiste’a Lully (opera Phaéton). Mit o Faetonie znajduje sporo miejsca w I i II księdze Metamorfoz Owidiusza.
rdf:langString Faethon eller Faeton, även Phaethon, Phaeton eller Phaero, var enligt grekisk mytologi son till solguden Helios och som en dag fick sin önskan uppfylld, att få köra solvagnen över himlen. Hans jämnåriga trodde honom inte när han sade att solguden var hans far, de retade honom och sade att han bara skröt. Det fanns bara en sak att göra: Faethon måste söka upp sin far och be honom om något som kunde bevisa att solguden verkligen var hans far. Det tog många dagar för Faethon att finna sin fader men till slut var han framme och bad då sin far att bara för en dag få låna solvagnen. Helios tvekade mycket länge, han tyckte att Faethon var för ung för att köra vagnen. Han ansåg att det behövdes förnuft, erfarenhet och styrka för att manövrera vagnen. Trots det fick Faethon till slut låna sin fars vagn. Han fick stränga förmaningar att inte köra för högt eller för lågt och att hålla hästarna i strama tyglar. Om hästarna fick göra som de ville skulle det bli katastrof. De for i väg, men när de passerade över Egypten tyckte Faethon att de färdades för högt, hans vänner skulle inte kunna se honom. Han tvingade hästarna neråt och de blev som galna. Marken och träden fattade eld, och hela Egypten blev en röd steril öken. Bara ett stråk omkring Nilen förblev grönt. Faethon blev skräckslagen och ropade på sin fader, men han hörde honom inte. För att inte hela jorden skulle gå under grep Zeus in, han sände en blixt mot Faethon och dödade honom.
rdf:langString Faetonte (português europeu) ou Fáeton (português brasileiro), na mitologia grega, era o filho de Hélio e da ninfa Clímene. Nos primeiros Jogos Ístmicos, celebrados em Éfira (Corinto) pelos deuses Posidão e Hélio, Faetonte foi o vencedor da corrida de bigas. Hélio prometeu a Faetonte que daria a seu filho o que quer que este desejasse. Um dia, desafiado por Épafo, pediu a seu pai as rédeas do carro do Sol. Hélio inicialmente recusou, mas acabou por ceder, dando-lhe a indicação de que rota deveria seguir. No entanto, Faetonte não conseguiu manter essa rota, ora subindo demasiado e provocando oscilações nos astros, ora descendo e arriscando-se a provocar destruição na terra. A fim de prevenir um desastre Zeus viu-se obrigado a fulminá-lo com um raio e Faetonte precipitou-se sobre o rio Erídano (identificado por Políbio como o rio Pó, no norte da Itália). As Helíades, irmãs de Faetonte, assim como o seu amigo Cicno, rei da Ligúria, choraram a sua morte de forma que os deuses decidiram transformar as Helíades em choupos e as suas lágrimas em grãos de âmbar, e Cicno num cisne eternamente a errar nas margens do Erídano. Os gregos antigos chamavam Faetonte ao planeta a que hoje chamamos Júpiter.
rdf:langString Фаэтон (др.-греч. Φαέθων — блистающий) — персонаж древнегреческой мифологии. Выпросил у своего отца Гелиоса позволение править солнечной колесницей, но его упряжка погубила его: кони неумелого возницы отклонились от правильного направления и приблизились к Земле, отчего та загорелась. Гея взмолилась к Зевсу, и тот сразил Фаэтона молнией, и Фаэтон рухнул в Эридан и погиб. По другому сказанию, Зевс, чтобы потушить пожар, пустил потоки воды (см. Всемирный потоп), и все смертные погибли, кроме Девкалиона и Пирры. Сестры Фаэтона, гелиады, оплакивавшие своего брата на берегах Эридана, были обращены в тополя, а их слезы — в янтарь. Его позолоченная колесница хранилась в Коринфе. Фаэтон стал звездой. Также Фаэтон: * Эпитет Гелиоса. * У орфиков имя Фанета. По рационалистическому истолкованию, Фаэтон — это человек, который изучал движение солнца, но умер, оставив изыскания неоконченными. По истолкованию Орозия, миф рассказывает о засухе, которую Бог обрушил на египтян во времена Моисея. См. также Платон. Тимей 22с (истолкование) Похожие мифы существовали у индейцев квайкутль и белла кула. Именем Фаэтона названа гипотетическая планета, которая якобы существовала ранее между Марсом и Юпитером, а затем распалась и образовала пояс астероидов. Открытый в 1983 году астероид из группы аполлонов получил название (3200) Фаэтон из-за своей необычной орбиты, проходящей крайне близко к Солнцу. По Цицерону, древние греки называли Φαέθων (Фаэтон) Юпитер (звезду Юпитера).
rdf:langString 法厄同(Phaëthon)在希腊神话中一般认为是太阳神赫利俄斯的儿子。也有说是曙光女神厄俄斯与刻法罗斯的儿子,后被阿佛羅狄忒偷来看护她的神庙。 传说中,法厄同对人夸耀自己是太阳神的儿子,别人不信。他去向父亲太阳神请求,得后者发誓给他想要的任何东西。他于是要求:驾驶父亲的太阳车一天,从东方天边日出处到西方日落处。太阳神百般劝解说你没有这个能力,这样反会给自身和人类带来祸害。法厄同不听。结果到了那天,他慌乱中失去了对拉车白马的控制。太阳车先是升得太高,大地骤然变冷;然后又突然降低,烧焦了地上的草木,非洲的大片地方变为沙漠,把埃塞俄比亚居民的皮肤烧黑。最后,宙斯不得不亲自动手,用闪电把法厄同击死。法厄同的尸体掉进一条大河(天上的波江座或意大利的波河)。他的密友Cycnus悲伤不已,神同情之下把他变成了一只天鹅。他的姊妹们也被变成了赤杨树,其眼泪成了琥珀。
rdf:langString Фаетон (грец. Φαέθων) — син Геліоса й океаніди Клімени (варіант: мисливця Кефала та богині світанку Еос). Також Фаетон — епітет Геліоса. На честь нього названа гіпотетична планета.
xsd:nonNegativeInteger 65931

data from the linked data cloud