Parliament of Paris

http://dbpedia.org/resource/Parliament_of_Paris an entity of type: Thing

Pařížský parlament (francouzsky Parlement de Paris) byla francouzská královská instituce. Parlament vznikl v Paříži ve středověku jako soudní dvůr. Od roku 1661 byl vrchním francouzským soudem. Byl zrušen v 18. století. rdf:langString
La parlamento de Parizo (franclingve Parlement de Paris) estis franca institucio dum la reĝa periodo. Ĝi estis unu el la « suverenaj kortumoj » (« superaj kortumoj » ekde 1661) de la reĝlando. rdf:langString
(frantsesez: Parlement de Paris) Frantziako Antzinako Erregimenaren instituzioa izan zen. «Auzitegi subiranoetako» partaide izan zen, eta, 1661tik aurrera, Luis XIV.aren erregealdi pertsonala hasi zenean, «Auzitegi goren» izena hartu zuen. Parisko Parlamentua errege-justiziaren boterea pixkanaka ordezkatu zuen organo judizial indartsua izan zen. rdf:langString
The Parliament of Paris (French: Parlement de Paris) was the oldest parlement in the Kingdom of France, formed in the 14th century. It was fixed in Paris by Philip IV of France in 1302. The Parliament of Paris would hold sessions inside the medieval royal palace on the Île de la Cité, nowadays still the site of the Paris Hall of Justice. rdf:langString
El Parlamento de París (en francés, Parlement de Paris) fue una institución francesa del Antiguo Régimen. Formó parte de los «tribunales soberanos», que pasaron a recibir el nombre de «tribunales superiores» a partir de 1661, en que se inició el reinado personal de Luis XIV. Tuvo sus orígenes en la Curia regis medieval, y apareció como tal a mediados del siglo XIII. Fue adquiriendo autonomía de modo progresivo para juzgar los contenciosos como órgano especializado con sesiones regulares, la curia in parlamento, que san Luis, rey de Francia estableció en la isla de la Cité, al lado del palacio real, y que tuvo su primera reglamentación general con una ordenanza de Felipe III en 1278.A partir del siglo XV, se crearon en diversas provincias otros parlamentos. Sin embargo, el de París siguió s rdf:langString
Il Parlamento di Parigi era un'istituzione francese dell'Ancien Régime, che faceva parte dei "tribunali sovrani", dal 1661 chiamati "tribunali superiori", a partire dal regno di Luigi XIV. Trovava le sue radici nella "Curia Regis" nel Medioevo, ed ebbe la sua prima regolamentazione generale con un'ordinanza di Filippo III nel 1278. Acquisendo progressivamente autonomia per giudicare i contenziosi come organo specializzato con sessioni regolari, diventò la "curia in parlamento", che San Luigi, re di Francia, stabilì nell'Île de la Cité nel Palais de la Cité. rdf:langString
Le Parlement de Paris est une institution française de l'Ancien Régime qui fait partie des cours souveraines, rebaptisées cours supérieures à partir de 1661 (début du règne de Louis XIV). Il s'agit de l'une des institutions les plus importantes, bien que l'une des plus méconnues, de la monarchie. rdf:langString
O Parlamento de Paris é uma instituição francesa do Antigo Regime. Ele faz parte dos , renomeados tribunais superiores a partir de 1661 (o início do reinado pessoal de Luís XIV). É uma das instituições mais importantes e menos conhecidas da antiga monarquia. rdf:langString
Het Parlement van Parijs was het hoogste rechtscollege tijdens het ancien régime in Frankrijk. Het Parlement verscheen voor het eerst in de 13e eeuw, als een juridische tak van de koninklijke hofraad, en werd in 1345 per koninklijke ordonnantie opgericht. In 1789, na de Franse Revolutie, hield het Parlement op te bestaan. De bevoegdheden van het Parlement waren zowel juridisch, als hoogste hof van beroep, als politiek. rdf:langString
Parisparlamentet eller Parlement de Paris var namnet på den suveräna domstolen i staden Paris före franska revolutionen. Parisparlamentet ska ha uppstått i mitten av 1200-talet och fick sin första allmänna förordning av Filip III år 1278. Domstolen, i vardagligt tal kallat parlamentet, agerade som kungens lokala representant. Den fällde domar, men avgjorde även andra frågor: övervakade lokala myndigheter, tolkade och utförde nya lagar och bestämmelser, och kunde också införa vissa egna bestämmelser och förordningar, och fungerade i många avseenden som en lokal regering för staden. Dess medlemmar ärvde ofta sina ämbeten och bestod till stor del av ämbetsmän och tillhörde den så kallade ämbetsadeln. Myndigheten var inte unik för Paris, och många andra städer i Frankrike hade liknande myndigh rdf:langString
Парижский парламент — высший судебный орган во Франции старого порядка. С XV века — наиболее значимый среди провинциальных парламентов, создававшихся по его образу и подобию в различных регионах страны. rdf:langString
Пари́зький парла́мент — найвищий судовий орган у Франції старого порядку. Від XV століття — найзначущіший серед , що створювалися за його подобою в різних регіонах країни. Парламент виріс із (лат. curia regis). За перших Капетингів це були неформальні збори васалів і прелатів короля, на яких розбиралися поточні політичні та правові питання. У XII столітті склад суду поповнили фахові юристи (consiliarii); монарх дедалі частіше делегував свої судові повноваження цьому органу. На сесіях, або дебатах (фр. curis regio in parlemento), також розбиралися скарги на дії бальї — королівських представників на місцях. rdf:langString
rdf:langString Pařížský parlament
rdf:langString Parlement de Paris
rdf:langString Parlamento de Parizo
rdf:langString Parlamento de París
rdf:langString Parisko Parlamentua
rdf:langString Parlement de Paris
rdf:langString Parlamento di Parigi
rdf:langString Parlement van Parijs
rdf:langString Parliament of Paris
rdf:langString Parlamento de Paris
rdf:langString Парижский парламент
rdf:langString Parisparlamentet
rdf:langString Паризький парламент
xsd:integer 1690624
xsd:integer 1120972619
rdf:langString Pařížský parlament (francouzsky Parlement de Paris) byla francouzská královská instituce. Parlament vznikl v Paříži ve středověku jako soudní dvůr. Od roku 1661 byl vrchním francouzským soudem. Byl zrušen v 18. století.
rdf:langString La parlamento de Parizo (franclingve Parlement de Paris) estis franca institucio dum la reĝa periodo. Ĝi estis unu el la « suverenaj kortumoj » (« superaj kortumoj » ekde 1661) de la reĝlando.
rdf:langString El Parlamento de París (en francés, Parlement de Paris) fue una institución francesa del Antiguo Régimen. Formó parte de los «tribunales soberanos», que pasaron a recibir el nombre de «tribunales superiores» a partir de 1661, en que se inició el reinado personal de Luis XIV. Tuvo sus orígenes en la Curia regis medieval, y apareció como tal a mediados del siglo XIII. Fue adquiriendo autonomía de modo progresivo para juzgar los contenciosos como órgano especializado con sesiones regulares, la curia in parlamento, que san Luis, rey de Francia estableció en la isla de la Cité, al lado del palacio real, y que tuvo su primera reglamentación general con una ordenanza de Felipe III en 1278.A partir del siglo XV, se crearon en diversas provincias otros parlamentos. Sin embargo, el de París siguió siendo el tribunal de mayor importancia en el reino. Era conocido simplemente como "El Parlamento".
rdf:langString (frantsesez: Parlement de Paris) Frantziako Antzinako Erregimenaren instituzioa izan zen. «Auzitegi subiranoetako» partaide izan zen, eta, 1661tik aurrera, Luis XIV.aren erregealdi pertsonala hasi zenean, «Auzitegi goren» izena hartu zuen. Parisko Parlamentua errege-justiziaren boterea pixkanaka ordezkatu zuen organo judizial indartsua izan zen.
rdf:langString Le Parlement de Paris est une institution française de l'Ancien Régime qui fait partie des cours souveraines, rebaptisées cours supérieures à partir de 1661 (début du règne de Louis XIV). Il s'agit de l'une des institutions les plus importantes, bien que l'une des plus méconnues, de la monarchie. Issue de la Curia regis médiévale, la Curia in Parlamento s'en détache au milieu du XIIIe siècle et prend progressivement son autonomie pour juger le contentieux sous forme d'un organe spécialisé aux sessions régulières, le Parlement, que Saint Louis établit sur l'île de la Cité (dans le palais de la Cité) et qui reçoit sa première réglementation générale avec une ordonnance de Philippe III, dit le Hardi, en 1278. À partir du XVe siècle, treize autres parlements sont établis, certains ex nihilo mais d'autres à partir d'institutions locales parfois beaucoup plus prestigieuses, comme l'Échiquier de Normandie, ou beaucoup plus anciennes, comme les États de Provence. Néanmoins, le Parlement de Paris, cour de justice du roi (ultime suzerain) et donc d'ultime recours, devient prééminent et était souvent désigné simplement comme « le Parlement ».
rdf:langString The Parliament of Paris (French: Parlement de Paris) was the oldest parlement in the Kingdom of France, formed in the 14th century. It was fixed in Paris by Philip IV of France in 1302. The Parliament of Paris would hold sessions inside the medieval royal palace on the Île de la Cité, nowadays still the site of the Paris Hall of Justice.
rdf:langString Il Parlamento di Parigi era un'istituzione francese dell'Ancien Régime, che faceva parte dei "tribunali sovrani", dal 1661 chiamati "tribunali superiori", a partire dal regno di Luigi XIV. Trovava le sue radici nella "Curia Regis" nel Medioevo, ed ebbe la sua prima regolamentazione generale con un'ordinanza di Filippo III nel 1278. Acquisendo progressivamente autonomia per giudicare i contenziosi come organo specializzato con sessioni regolari, diventò la "curia in parlamento", che San Luigi, re di Francia, stabilì nell'Île de la Cité nel Palais de la Cité. A partire dal XV secolo, furono creati altri parlamenti a partire da istituzioni locali, talvolta molto più prestigiose come l'Erario di Normandia o molto più antiche come gli Stati di Provenza. Ciononostante, quello di Parigi, corte di giustizia del Re, sovrano ultimo, e quindi ultima possibilità di ricorso, continuò a essere il tribunale di maggior importanza del regno. Era noto semplicemente come "il Parlamento".
rdf:langString O Parlamento de Paris é uma instituição francesa do Antigo Regime. Ele faz parte dos , renomeados tribunais superiores a partir de 1661 (o início do reinado pessoal de Luís XIV). É uma das instituições mais importantes e menos conhecidas da antiga monarquia. Resultante da Curia regis medieval, a Curia in Parlamento se destacou no meio do século XIII e conseguiu progressivamente sua própria autonomia para julgar os litígios como um órgão especializado para reuniões regulares, o Parlamento, que São Luís estabeleceu na Île de la Cité, ao lado do , e que recebe o seu primeiro regulamento geral com uma de Filipe III o Astuto em 1278. A partir do século XV, treze outros parlamentos foram erguidos a partir de instituições locais às vezes muito mais prestigiosas, como o , ou muito mais velhos, como os , ou mesmo criado ; no entanto, o de Paris, tribunal de justiça do Rei, último soberano, e assim de último recurso, tornou-se assim preeminente. Ele é conhecido simplesmente como "o Parlamento".
rdf:langString Het Parlement van Parijs was het hoogste rechtscollege tijdens het ancien régime in Frankrijk. Het Parlement verscheen voor het eerst in de 13e eeuw, als een juridische tak van de koninklijke hofraad, en werd in 1345 per koninklijke ordonnantie opgericht. In 1789, na de Franse Revolutie, hield het Parlement op te bestaan. De bevoegdheden van het Parlement waren zowel juridisch, als hoogste hof van beroep, als politiek. Sedert 1345 was het hof onderverdeeld in drie kamers (Chambres). De Grande Chambre (ook Chambre des plaidoiries) was het hoogste beroepscollege van het land en telde drie voorzitters en dertig leden, waarvan aanvankelijk evenveel leken als clerici, alhoewel dat in de loop van de geschiedenis wijzigde in het voordeel van de leken. De Chambre des enquêtes diende om de processen voor de Grande Chambre voor te bereiden. De derde kamer, de Chambre des requêtes, had een politiek-administratieve functie. De Chambre des requêtes had eveneens de bevoegdheid over procedures en op aanvraag ook zaken die men niet voor de Grande Chambre wenste te pleiten. Als hoogste gerechtshof hadden de twaalf parlementen zeer veel invloed. Zo werden onder meer geschillen tussen wereldlijk en canoniek recht voor het Parlement gebracht. Daarnaast bezat het Parlement sedert de late middeleeuwen ook het zogenaamde remonstrantierecht, waarbij de nieuwe koninklijke wetten eerst naar het Parlement dienden gestuurd te worden om geregistreerd te worden. Wanneer het Parlement juridische bezwaren vond, kon het de wettekst in kwestie terugsturen en weigeren te registreren, wat de wet ongeldig maakte. Om de macht van het Parlement van Parijs te ondermijnen en het remonstrantierecht in te perken, liet de koning in de 15e eeuw diverse lokale parlementen oprichten. De koning hield in veel gevallen het laatste woord.
rdf:langString Parisparlamentet eller Parlement de Paris var namnet på den suveräna domstolen i staden Paris före franska revolutionen. Parisparlamentet ska ha uppstått i mitten av 1200-talet och fick sin första allmänna förordning av Filip III år 1278. Domstolen, i vardagligt tal kallat parlamentet, agerade som kungens lokala representant. Den fällde domar, men avgjorde även andra frågor: övervakade lokala myndigheter, tolkade och utförde nya lagar och bestämmelser, och kunde också införa vissa egna bestämmelser och förordningar, och fungerade i många avseenden som en lokal regering för staden. Dess medlemmar ärvde ofta sina ämbeten och bestod till stor del av ämbetsmän och tillhörde den så kallade ämbetsadeln. Myndigheten var inte unik för Paris, och många andra städer i Frankrike hade liknande myndighetsorgan. Parisparlamentet avskaffades under systemreformerna efter franska revolutionen.
rdf:langString Парижский парламент — высший судебный орган во Франции старого порядка. С XV века — наиболее значимый среди провинциальных парламентов, создававшихся по его образу и подобию в различных регионах страны. Парламент вырос из (лат. curia regis). При первых Капетингах это было неформальное собрание вассалов и прелатов короля, на которых разбирались текущие политические и правовые вопросы. В XII веке состав суда пополняют профессиональные юристы (лат. consiliarii); монарх всё чаще делегирует свои судебные полномочия этому органу. На сессиях, или словопрениях (лат. curis regio in parlemento), также разбирались жалобы на действия бальи — королевских представителей на местах. Парижский парламент был создан в 1260 году в ходе реформ короля Людовика IX Святого в результате выделения из королевского совета трёх самостоятельных органов: Большого совета (фр. le Grand Conseil), осуществлявшего общее руководство и контроль над отдельными отраслями управления, Счетной палаты (фр. la Chambre des comptes), высшего органа финансового управления, и Парламента (фр. le Parlement) — верховного суда. Следы своего прежнего значения как части королевского совета парижский парламент сохранил до самой революции, положившей конец его существованию. В Большой палате члены парламента принимали присягу от герцогов, пэров, бальи, сенешалей и др. Происхождением парламента из королевской курии объясняется и право его вносить в свои книги (фактически обнародовать, фр. enregistrer) новые королевские указы. При этом парламент часто обращал внимание короля на замеченные в указах недостатки и погрешности, делал королю представления по поводу новых указов, указывал на несогласие их с законным порядком, на могущие произойти вредные последствия их и т. д. Такие представления назывались «remontrances». В XV веке оформилось наследование парламентских мест как способ формирования Парижского парламента. Образовались целые парламентские династии, оформилось новое сословие — дворянство мантии (фр. noblesse de robe). В 1405—1417 годах 73,8 % советников Парламента находились в кровном родстве. Затем стала общим явлением купля-продажа судейских должностей. Формально сначала она была незаконной и новые советники Парламента приносили присягу в том, что они не платили денег за свою должность. В XVII веке возобладало положение, что член парламента мог передать своё место сыну, уплачивая ежегодно одну шестидесятую долю его цены. Такая автономия позволяла членам парламента рассматривать себя как особую корпорацию, верхушку третьего сословия, призванную к участию в законодательной и правительственной деятельности. С течением времени парламент стал выводить отсюда своё право контролировать деятельность правительства, одобрять его предписания или отвергать их. Королевская власть видела в таких притязаниях покушение на её верховные права. На практике, однако, она часто мирилась с вмешательством парламента в дела управления. В случае упорного отказа со стороны парламента внести в свои книги (реестры) новое распоряжение, правительство стало прибегать (с середины XVI века) к так называемому lit de justice: король лично прибывал на заседание парламента и прямо предписывал принять известные меры. Парижский парламент был судом первой инстанции для «королевских случаев» (фр. cas royaux) и апелляционным судом для всех подданных Французского королевства. Он состоял из Высшей (судебной) палаты (фр. la Grand chambre), которая выносила непосредственно решения и приговоры; следственной палаты (фр. la Chambre des enquêtes), ведшей расследование дел, и палаты прошений (фр. la Chambre des requêtes), рассматривавшей ходатайства, жалобы и прошения со всего королевства.
rdf:langString Пари́зький парла́мент — найвищий судовий орган у Франції старого порядку. Від XV століття — найзначущіший серед , що створювалися за його подобою в різних регіонах країни. Парламент виріс із (лат. curia regis). За перших Капетингів це були неформальні збори васалів і прелатів короля, на яких розбиралися поточні політичні та правові питання. У XII столітті склад суду поповнили фахові юристи (consiliarii); монарх дедалі частіше делегував свої судові повноваження цьому органу. На сесіях, або дебатах (фр. curis regio in parlemento), також розбиралися скарги на дії бальї — королівських представників на місцях. Паризький парламент створено 1260 року в ході реформ короля Людовіка IX Святого в результаті виділення з королівської ради трьох самостійних органів: Великої ради (le Grand Conseil), що здійснювала загальне керівництво та контроль над окремими галузями управління, Рахункової палати (la Chambre des comptes), вищого органу фінансового управління, та Парламенту (le Parlement) — верховного суду. Сліди свого колишнього значення як частини королівської ради паризький парламент зберіг аж до революції, яка поклала край його існуванню. У Великій палаті члени парламенту приймали присягу від герцогів, перів, бальї, сенешалей тощо. Походженням парламенту з королівської курії пояснюється право його вносити до своїх книг (фактично оприлюднювати, enregistrer) нові королівські укази. При цьому парламент часто звертав увагу короля на помічені в указах недоліки та похибки, робив королю подання щодо нових указів, вказував на їх неузгодженість із законним порядком, на їх можливі шкідливі наслідки тощо. Такі подання називалися «remontrances». У XV столітті оформилося успадкування парламентських місць як спосіб формування Паризького парламенту. Утворилися цілі парламентські династії, оформився новий стан — (noblesse de robe). У 1405—1417 роках 73,8 % радників Парламенту перебували в кревній спорідненості. Потім набула поширення купівля-продаж суддівських посад. Формально спочатку вона була незаконною і нові радники Парламенту складали присягу в тому, що вони не платили грошей за свою посаду. У XVII столітті переважало становище, що член парламенту міг передати своє місце синові, сплачуючи щорічно одну шістдесяту його ціни. Така автономія дозволяла членам парламенту розглядати себе як особливу корпорацію, верхівку третього стану, покликану до участі в законодавчій та урядовій діяльності. З часом парламент став виводити звідси своє право контролювати діяльність уряду, схвалювати його розпорядження або відкидати їх. Королівська влада бачила в таких намаганнях замах на її верховні права. Насправді, однак, вона часто мирилася зі втручанням парламенту в справи управління. У разі наполегливої відмови з боку парламенту внести до своїх книг (реєстрів) нове розпорядження, уряд став вдаватися (з середини XVI століття) до так званого lit de justice: король особисто прибував на засідання парламенту і прямо наказував вжити певних заходів. Першим головою Паризького парламенту був . Паризький парламент був судом першої інстанції для «королівських випадків» (cas royaux) та апеляційним судом для всіх підданих Французького королівства. Він складався з Вищої (судової) палати (la Grand chambre), яка виносила безпосередньо рішення та вироки; слідчої палати (la Chambre des enquêtes), що вела розслідування справ, і палати прохань (la Chambre des requêtes), що розглядала клопотання, скарги та прохання з усього королівства.
xsd:nonNegativeInteger 8637

data from the linked data cloud