Natanleod
http://dbpedia.org/resource/Natanleod an entity of type: Thing
Natanleod, roi dans l'île de Bretagne, est né en 460 et mort en 508, tué par Cerdic de Wessex.
rdf:langString
Natanleod (460 - 508) merupakan seorang raja Briton menurut Sejarah Anglo-Saxon. Kemunculannya dalam Sejarah diyakini sebagai hasil dari etimologi rakyat. Ia dibunuh oleh Cerdic dari Wessex.
rdf:langString
Natanleod měl být podle Anglosaské kroniky králem Britonů. Jeho včlenění do kroniky je považováno za produkt lidové etymologie. U roku 508 (údaj, na který se nelze spoléhat) zaznamenává Anglosaská kronika, že Cerdic a Cynric „zabili jistého britského krále jménem Natanleod a s ním 5 tisíc mužů – po němž byla země až po Cerdikův Brod pojmenována Natanleaga“. Za Cerdikův Brod je považován v současném hrabství Hampshire, a Natanleaga je ztotožněna s bažinatou oblastí u vesnice nedaleko města rovněž v hrabství Hampshire.
rdf:langString
Natanleod fue rey de los britanos, de acuerdo con la Crónica anglosajona. Algunos historiadores opinan que su figura es mítica y que en realidad nunca existió. Su inclusión en las Crónicas sería producto de las leyendas populares. En el año 508, Cerdic de Wessex y su hijo Cynric de Wessex mataron a un rey britano llamado Natanleod y cinco mil hombres de su ejército. En honor de este rey que defendió su tierra con fiereza, Cerdic bautizó su fuerte como Natanleaga. Este fuerte estaría situado en lo que hoy es en Hampshire, Inglaterra.
rdf:langString
Natanleod, according to the Anglo-Saxon Chronicle, was a king of the Britons. His inclusion in the Chronicle is believed to be the product of folk etymology. Under the year 508, a date which is not to be relied upon, the Anglo-Saxon Chronicle reports that Cerdic and Cynric "killed a certain British king named Natanleod, and 5 thousand men with him – after whom the land as far as Cerdic's ford was named Natanleaga". Cerdic's ford is identified with Charford in modern Hampshire, and Natanleaga with a marshy area, Netley Marsh, close to the town of Totton in Hampshire.
rdf:langString
Natanleod, secondo la Cronaca anglosassone, fu un sovrano dei Britanni. Tuttavia è quasi certo che non sia mai esistito. L'opera afferma che nel 508 Cerdic e Cynric "uccisero un certo re britannico di nome Natanleod e cinquemila dei suoi uomini, ragion per cui l'area fino al guado di Cerdic prese il nome di Natanleaga". Il guado di Cerdic è stato identificato con Charford, nell'odierno Hampshire e Natanleaga con una zona paludosa, la Netley Marsh, nei pressi della città di , nell'Hampshire. Tuttavia Natanleaga non deriva dal ricordo della sconfitta di Natanleod, ma dall'antica parola inglese naet, che significa bagnato. Nei secoli XIX e XX Natanleod è stato frequentemente identificato con Ambrosio Aureliano. Ma Edward Gibbon, nella Storia del declino e della caduta dell'Impero romano, è sc
rdf:langString
rdf:langString
Natanleod
rdf:langString
Natanleod
rdf:langString
Natanleod
rdf:langString
Natanleod
rdf:langString
Natanleod
rdf:langString
Natanleod
rdf:langString
Natanleod
rdf:langString
Natanleod
xsd:integer
6979859
xsd:integer
1092673782
xsd:integer
508
rdf:langString
Natanleod měl být podle Anglosaské kroniky králem Britonů. Jeho včlenění do kroniky je považováno za produkt lidové etymologie. U roku 508 (údaj, na který se nelze spoléhat) zaznamenává Anglosaská kronika, že Cerdic a Cynric „zabili jistého britského krále jménem Natanleod a s ním 5 tisíc mužů – po němž byla země až po Cerdikův Brod pojmenována Natanleaga“. Za Cerdikův Brod je považován v současném hrabství Hampshire, a Natanleaga je ztotožněna s bažinatou oblastí u vesnice nedaleko města rovněž v hrabství Hampshire. Místní název Natanleaga však pravděpodobně neuchovává jméno poraženého britského krále, ale je místo toho odvozen od staroanglického kořene naet, vlhký. Postava Natanleoda není jediná smyšlená osoba v rané části Anglosaské kroniky. Podobné lidové etymologie zřejmě stojí za jutským králem ostrova Wight Wihtgarem nebo domnělým eponymem Portsmouthu Portem a dalšími. Britský historik James Campbell (1935–2016) si všímá podobnosti mezi takovýmito anglosaskými tradicemi a středoirskými dindshenchas, které zaznamenávají tradice jednotlivých míst. V 18. a 19. století byl Natanleod často ztotožňován s legendárním britským králem . Anglický historik Edward Gibbon (1737–1794) ve svých Dějinách úpadku a pádu římské říše odkazuje na toto ztotožnění se skepticismem: „Díky jednomyslné, byť pochybné domněnce našich zájemců o antikvity je Ambrosius zaměňován Natanleodem, který ztratil svůj vlastní život a pět tisíc svých poddaných v bitvě proti Západnímu Sasu Cerdikovi.“
rdf:langString
Natanleod fue rey de los britanos, de acuerdo con la Crónica anglosajona. Algunos historiadores opinan que su figura es mítica y que en realidad nunca existió. Su inclusión en las Crónicas sería producto de las leyendas populares. En el año 508, Cerdic de Wessex y su hijo Cynric de Wessex mataron a un rey britano llamado Natanleod y cinco mil hombres de su ejército. En honor de este rey que defendió su tierra con fiereza, Cerdic bautizó su fuerte como Natanleaga. Este fuerte estaría situado en lo que hoy es en Hampshire, Inglaterra. Durante los siglos XVIII y XIX Natanleod fue identificado con Ambrosius Aurelianus. Edward Gibbon, en "Historia, decadencia y caída del Imperio Romano", se refiere a esta identificación como una conjetura histórica. Aunque su nombre no fuera Natanleod, lo real es que hubo un rey de origen romano británico que luchó contra los invasores sajones intentando mantener la parte del Imperio Romano que frágilmente pervivía en Britania.
rdf:langString
Natanleod, roi dans l'île de Bretagne, est né en 460 et mort en 508, tué par Cerdic de Wessex.
rdf:langString
Natanleod, according to the Anglo-Saxon Chronicle, was a king of the Britons. His inclusion in the Chronicle is believed to be the product of folk etymology. Under the year 508, a date which is not to be relied upon, the Anglo-Saxon Chronicle reports that Cerdic and Cynric "killed a certain British king named Natanleod, and 5 thousand men with him – after whom the land as far as Cerdic's ford was named Natanleaga". Cerdic's ford is identified with Charford in modern Hampshire, and Natanleaga with a marshy area, Netley Marsh, close to the town of Totton in Hampshire. Natanleaga, however, probably does not preserve the name of a defeated British king, but is instead derived from the Old English element naet, wet. Natanleod is not unique as an invented persona in the early part of the Chronicle. Similar folk etymologies are believed to lie behind the Jutish king Wihtgar, Port, the supposed eponym of Portsmouth, and others. James Campbell notes the similarity between such Anglo-Saxon traditions and the Middle Irish language dindshenchas, such as the Metrical Dindshenchas, which record traditions about places. In the 18th and 19th centuries, Natanleod was frequently identified with Ambrosius Aurelianus. Edward Gibbon, in The History of the Decline and Fall of the Roman Empire, refers to this identification with scepticism: "By the unanimous, though doubtful, conjecture of our antiquarians, Ambrosius is confounded with Natanleod, who lost his own life and five thousand of his subjects in a battle against Cerdic, the West Saxon."
rdf:langString
Natanleod (460 - 508) merupakan seorang raja Briton menurut Sejarah Anglo-Saxon. Kemunculannya dalam Sejarah diyakini sebagai hasil dari etimologi rakyat. Ia dibunuh oleh Cerdic dari Wessex.
rdf:langString
Natanleod, secondo la Cronaca anglosassone, fu un sovrano dei Britanni. Tuttavia è quasi certo che non sia mai esistito. L'opera afferma che nel 508 Cerdic e Cynric "uccisero un certo re britannico di nome Natanleod e cinquemila dei suoi uomini, ragion per cui l'area fino al guado di Cerdic prese il nome di Natanleaga". Il guado di Cerdic è stato identificato con Charford, nell'odierno Hampshire e Natanleaga con una zona paludosa, la Netley Marsh, nei pressi della città di , nell'Hampshire. Tuttavia Natanleaga non deriva dal ricordo della sconfitta di Natanleod, ma dall'antica parola inglese naet, che significa bagnato. Nei secoli XIX e XX Natanleod è stato frequentemente identificato con Ambrosio Aureliano. Ma Edward Gibbon, nella Storia del declino e della caduta dell'Impero romano, è scettico verso questa identificazione.
xsd:nonNegativeInteger
3879