Musicology

http://dbpedia.org/resource/Musicology an entity of type: Thing

علم الموسيقى هي الدراسة العلمية للموسيقى. هذا العلم في معناه الضيق: يقتصر على تاريخ الموسيقى في الثقافة الغربية. وفي معناه المتوسط: فإنه يشمل جميع الثقافات ذات الصلة ومجموعة من الأشكال والأنماط والأنواع والتقاليد الموسيقية. وبمعناه الواسع: فإنه يشمل جميع التخصصات ذات الصلة الموسيقية وجميع مظاهر الموسيقى في جميع الثقافات. rdf:langString
Musikwissenschaft, auch Musikologie („Musiklehre“), ist eine Wissenschaft, die sich mit allen Aspekten der Musik und des Musizierens befasst. Sie betrachtet die Musik aus der Sicht aller relevanten Disziplinen; dazu gehören kultur-, sozial-, struktur- und naturwissenschaftliche Ansätze. Gegenstand der Musikwissenschaft sind dabei sämtliche Ausprägungen von Musik, ihre Theorie, ihre Produktion und Rezeption, ihre Funktionen und Wirkungen sowie ihre Erscheinungsweisen vom akustischen Ausgangsmaterial bis zum komplexen musikalischen Einzelwerk. rdf:langString
Musikologia (grezierazko μουσική (mousikē), musika, eta -λογία (-logia) ikerketa hitzen lotunea) musikaren alderdi desberdinak jakintzaren eta teoriaren ikuspegitik ikertzen dituen jakintzaren alorra da. Herrialde bakoitzean arlo ezberdinak jorratzen ditu, adibidez, herrialde anglosaxoietan musika-teoria ez dago musikologiaren barnean. Musikologian adituak direnei musikologo diete. rdf:langString
Musikologi adalah mempelajari musik kepada ahli, biasanya profesor di universitas. Orang yang mempelajari musikologi adalah musikolog. rdf:langString
음악학(音樂學, musicology, Musikwissenschaft)은 음악에 관해 연구하는 학문 분야이다. 즉, 음악학은 음악과 관련된 모든 측면에 대한 이해·성찰·연구이다. 이를 위해 인문학, 사회과학, 문화학, 그리고 자연과학적인 방법을 동원한다. 음악학의 작업은 이론적인 것, 즉 언어적 기술과 표현이다. 그러므로 음악학의 역할이 음악에 대한 지식의 중재와 소통이라고 하기도 한다. rdf:langString
音楽学(おんがくがく、イタリア語:musicologo、英語: musicology、フランス語: musicologie、ドイツ語: Musikwissenschaft)とは、音楽に関する学問的な研究の総称であり、音楽の哲学とも捉えられる。 西洋音楽・民族音楽、歴史的研究・理論的研究、自然科学的研究などに分類される。研究対象や方法によって、美学、美術史、記号学、心理学、社会学、文化人類学、物理学など、他の学問分野からの影響を受けたり、その方法論を援用したりする。 rdf:langString
Musicologie of muziekwetenschap is de wetenschappelijke studie van muziek op universitair niveau. In het algemeen maakt zelf musiceren geen deel uit van de musicologie. Veel muziekwetenschappers hebben echter wel een muzikale vorming achter de rug. Sommigen combineren de studie musicologie met een opleiding aan een conservatorium. rdf:langString
Musikvetenskap eller det mindre vanliga musikologi är ett humanistiskt universitetsämne, som kan sägas vara läran om musik, dess teori, funktion, och historia. En äldre benämning är musikforskning. Till ämnet räknas ofta som underdiscipliner musikteori, musikhistoria, musikfilologi (arbete med musikaliska källor), , musiketnologi, musikpsykologi och musikestetik. Musikakustik sorteras normalt inte in under ämnet musikvetenskap, men är en av de naturvetenskapliga hjälpvetenskaper som musikvetenskapen använder för att systematisera och beskriva det som studeras inom ämnet. rdf:langString
音樂學(英語:musicology),是對音樂的學術性研究,一般以(1855-1941)在1885年發表的一篇《音樂學的範疇、方法和目標》學術論文作為這門學科的開端。音樂學主要是執行一個系統性的音樂研究,最早是以「歷史學」及「人類學」的系統發展,研究成果豐碩,因而現代多將音樂學分成三大領域:歷史音樂學、民族音樂學及系統音樂學。 rdf:langString
Музикозна́вство (також музикологія, рос. музыковедение, англ. musicology) — наука, яка вивчає музику як особливу форму художнього осягнення світу, її зв'язки з дійсністю та іншими галузями людської культури, а також закономірності та особливості музичного мистецтва, які визначають його специфічний характер. Науковець у галузі музикознавства називається музикознавцем. Музикознавство є однією з важливих галузей мистецтвознавства і включає в себе низку дисциплін музично-теоретичного та музично-історичного спрямування. rdf:langString
La musicologia és la disciplina científica que estudia els fenòmens relacionats amb la música, amb la seva evolució i amb la seva relació amb l'ésser humà i la societat. Un investigador que participa en la recerca musical és un musicòleg. La paraula prové del grec μουσική (mousikē), música, i λογία (-logia), raó, estudi. rdf:langString
Muzikologie je vědní obor na rozhraní humanitních a exaktních věd, jehož předmětem zkoumání je hudba a všechny s ní související jevy. Název oboru byl odvozen od řeckých slov músiké (μουσική = interpretační a "ctnostná" umění) a logos (λόγος = slovo, význam, smysl). Slovo músiké je vytvořeno ze základu músa, tedy pojmu označujícího bohyně či nadpřirozené patronky umění (Euterpé a Polyhymnia – hudba; Erató, Kalliopé a Thaleia – poezie; Melpomené – tragédie; Terpsichoré – tanec; Kleió – dějepisectví, Úrania – astronomie). Postupem času začal být pojem músiké užíván pouze v souvislosti s hudbou, v tomto významu také přešel v podobě "musica" do latiny a skrze ní do většiny moderních evropských jazyků. Českým synonymem pojmu muzikologie je tedy hudební věda. Shrnuje všechny teoretické i praktick rdf:langString
Μουσικολογία ονομάζεται η θεωρητική και επιστημονική μελέτη της μουσικής. Ο όρος αυτός χρησιμοποιήθηκε πρώτα από Γάλλους συγγραφείς (musicologie). Η μουσικολογία καλύπτει ένα ευρύ πεδίο έρευνας και καταπιάνεται με τη μελέτη όχι μόνο της ή μόνο της έντεχνης όπως ονομάζεται συχνά, μουσικής, αλλά και με τη και την εξω-ευρωπαϊκή μουσική. Οι απαρχές της ευρωπαϊκής μουσικολογίας εντοπίζονται στα έργα των θεωρητικών της ελληνικής αρχαιότητας, οι οποίοι ανέπτυξαν τις ηθικές και αισθητικές προεκτάσεις της μουσικής. Από τον 10ο αιώνα μ.Χ. και μετά, υπήρξαν αρκετά έργα που πραγματεύονταν την μουσική σημειογραφία, τη μουσική θεωρία, ή τη μουσική διδασκαλία. Στα χρόνια της Αναγέννησης δημοσιεύθηκε σημαντικός αριθμός έργων που πραγματεύονταν την αισθητική, τη και την πρακτική της μουσικής καθώς και σ rdf:langString
Muzikologio estas scienco pri muziko. Por la analizo de okcidenta muziko, vidu muzikteorio. Ĝi okupiĝas pri la historio de la muziko, pri muzikaj instrumentoj, muzikaj ĝenroj, gravaj muzikaj komponaĵoj, pri biografio de gravaj muzikistoj kaj muzikologoj, pri muzika teorio, muzika psikologio, muzika pedagogio, muzika sociologio, muzika estetiko, klopodas kolekti liston de ĉiuj muzikaj verkoj en la historio. Jam el la 2-a jarmilo antaŭ Kristo konserviĝis tekstoj pri muzikaj problemoj el Ĉinio, Mezopotamio kaj Egipto, ĉefe pri agordigado de instrumentoj. rdf:langString
Musicology (from Greek μουσική mousikē 'music' and -λογια -logia, 'domain of study') is the scholarly analysis and research-based study of music. Musicology departments traditionally belong to the humanities, although some music research is scientific in focus (psychological, sociological, acoustical, neurological, computational). Some geographers and anthropologists have an interest in musicology so the social sciences also have an academic interest. A scholar who participates in musical research is a musicologist. rdf:langString
La musicología es el estudio científico o académico de todos los fenómenos relacionados con la música, como sus bases físicas, su historia y su relación con el ser humano y la sociedad. Sus orientaciones son muy diversas, hacen énfasis en diferentes áreas de trabajo, objetos de estudio y problemas de investigación. La musicología se ha definido y desarrollado de manera muy diferente según las diversas tradiciones nacionales. Por ejemplo, en la academia inglesa, la teoría de la música no pertenece a la musicología; ambas se enseñan en departamentos universitarios diferentes y poseen asociaciones y revistas específicas.[cita requerida] rdf:langString
Is éard is ceoleolaíocht ann ná staidéar eolaíoch is scolártha ar cheol, gléasanna ceoil is laochra ceoil, ag cuimsiú bunábhair a fháil ar ais is a mheasúnú, staidéar ar chomhthéacs stairiúil ceoil, anailís saothar ar leith is stóir ceoil, agus an-chuid disciplíní eile. Thosaigh an cheoleolaíocht nua-aoiseach le foclóirí — mar shampla, Musikalisches Lexikon J G Walther (Foclóir Ceoil, 1732) agus Dictionnaire J-J Rousseau (Foclóir, 1768) — leabhair ar stair an cheoil, agus sainirisí. Sa 19ú céad bhailigh scoláirí Gearmánacha eagráin de shaothar cumadóirí suntasacha (Handel, Bach, Palestrina is eile). Inniu tagann an-chuid staidéar san áireamh: palaegrafaíocht, anailís páipéir is comharthaí uisce i bpáipéar, ceolnodaireachtaí, gléasanna ceoil, léiriú, cumadóireacht is cumadóirí, ceoltóirí, f rdf:langString
La musicologie (en allemand : Musikwissenschaft) est l'étude scientifique de la musique. Elle forme un domaine des sciences humaines. Un chercheur qui participe à cette étude est un musicologue. Le terme provient du grec μουσική [mousikē] (« musique ») et -λογoς [-logos] (« connaissance, étude »). La musicologie est classée parmi les sciences humaines mais emprunte de nombreuses méthodes aux sciences naturelles et aux sciences informatiques, en particulier dans le champ de l'acoustique et du traitement du signal. rdf:langString
Con il termine musicologia s'intende lo studio della musica di carattere teorico, diverso dall'approccio tecnico-pratico (ossia della pratica musicale svolta dai musicisti). Il termine è derivato dal tedesco Musikwissenschaft, entrato in uso nel corso del XIX secolo. Secondo l'articolazione proposta a fine Ottocento dal musicologo austriaco Guido Adler e perfezionata da altri studiosi, la musicologia si divide sommariamente in tre grandi aree: 1. * sistematica; 2. * storica; 3. * etnomusicologica. rdf:langString
Muzykologia (z gr.) – nauka humanistyczna, której przedmiotem jest muzyka we wszystkich swych aspektach. Jej początki jako dyscypliny uniwersyteckiej kształtowały się w latach 80. i 90. XIX wieku. Koncepcyjne założenia dyscypliny ufundował austriacki uczony, prof. Guido Adler, który pierwszy (w 1885 roku) dokonał systematyki tej dziedziny wiedzy. Od czasów Adlera zwykło się dzielić muzykologię na trzy zasadnicze działy: historyczny (historia muzyki), systematyczny (szeroko rozumiana teoria muzyki, w tym estetyka, psychologia i socjologia muzyczna) i porównawczy (dziś – etnomuzykologia i antropologia muzyczna). Przedmiotem zainteresowań badawczych Adlera była przede wszystkim historia muzyki i badania nad stylem muzycznym. Drugim badaczem, który położył podwaliny pod nowocześnie rozumianą m rdf:langString
Musicologia é o estudo científico ou mesmo a ciência da música. Considera-se musicologia a atividade do musicólogo enquanto ofício do pesquisador em música, diferenciando-se das outras duas grandes áreas da música: a invenção (ofício do compositor) e a interpretação/performance (ofício do instrumentista, cantor ou regente). É possível que o primeiro a desenvolver atividades que hoje podemos entender como musicológicas tenha sido Aristóxeno de Tarento (século IV a.C.). Segundo Aristóxeno, em seus Elementos da Harmonia, a música é ao mesmo tempo arte e ciência. rdf:langString
Музыкове́дение, музыкозна́ние — наука, изучающая музыку как особую форму художественного освоения мира в её конкретной социально-исторической обусловленности, отношении к другим видам художественной деятельности и духовной культуре общества в целом, а также с точки зрения её специфических особенностей и внутренних закономерностей, которыми определяется своеобразный характер отражения в ней действительности. Является одной из областей искусствознания. Музыковедение включает в себя следующие отрасли: rdf:langString
rdf:langString Musicology
rdf:langString علم الموسيقى
rdf:langString Musicologia
rdf:langString Muzikologie
rdf:langString Musikwissenschaft
rdf:langString Μουσικολογία
rdf:langString Muzikscienco
rdf:langString Musicología
rdf:langString Musikologia
rdf:langString Ceoleolaíocht
rdf:langString Musikologi
rdf:langString Musicologie
rdf:langString Musicologia
rdf:langString 음악학
rdf:langString 音楽学
rdf:langString Musicologie
rdf:langString Muzykologia
rdf:langString Musicologia
rdf:langString Музыковедение
rdf:langString Musikvetenskap
rdf:langString Музикознавство
rdf:langString 音乐学
xsd:integer 20458
xsd:integer 1122100593
rdf:langString musicology
xsd:date 2020-01-27
rdf:langString January 2021
rdf:langString Doesn't mention 'first' or 1981.
rdf:langString yes
rdf:langString Muzikologie je vědní obor na rozhraní humanitních a exaktních věd, jehož předmětem zkoumání je hudba a všechny s ní související jevy. Název oboru byl odvozen od řeckých slov músiké (μουσική = interpretační a "ctnostná" umění) a logos (λόγος = slovo, význam, smysl). Slovo músiké je vytvořeno ze základu músa, tedy pojmu označujícího bohyně či nadpřirozené patronky umění (Euterpé a Polyhymnia – hudba; Erató, Kalliopé a Thaleia – poezie; Melpomené – tragédie; Terpsichoré – tanec; Kleió – dějepisectví, Úrania – astronomie). Postupem času začal být pojem músiké užíván pouze v souvislosti s hudbou, v tomto významu také přešel v podobě "musica" do latiny a skrze ní do většiny moderních evropských jazyků. Českým synonymem pojmu muzikologie je tedy hudební věda. Shrnuje všechny teoretické i praktické otázky, kladené hudbě a také všechno vědění o ní, včetně např. hudební historie, znalostí skladeb, žánrů a interpretů.
rdf:langString La musicologia és la disciplina científica que estudia els fenòmens relacionats amb la música, amb la seva evolució i amb la seva relació amb l'ésser humà i la societat. Un investigador que participa en la recerca musical és un musicòleg. La paraula prové del grec μουσική (mousikē), música, i λογία (-logia), raó, estudi. Tradicionalment, la història de la música ha estat la branca predominant de la musicologia. Avui dia, aquesta n'és tan sols una de les diverses grans branques; les altres són l'etnomusicologia i la . Així, l'etnomusicologia és l'estudi de la música dins el seu context cultural i la musicologia sistèmica inclou l'acústica musical, la ciència i tecnologia dels instruments acústics i les implicacions musicals de la fisiologia, la psicologia, la sociologia, la filosofia i la computació. També existeix la que s'encarrega del conjunt de fenòmens que envolten el modelat computacional de la música. Com l'educació musical, la musicoteràpia és una forma especialitzada de musicologia aplicada que de vegades es considera més propera al camp de la salut.
rdf:langString علم الموسيقى هي الدراسة العلمية للموسيقى. هذا العلم في معناه الضيق: يقتصر على تاريخ الموسيقى في الثقافة الغربية. وفي معناه المتوسط: فإنه يشمل جميع الثقافات ذات الصلة ومجموعة من الأشكال والأنماط والأنواع والتقاليد الموسيقية. وبمعناه الواسع: فإنه يشمل جميع التخصصات ذات الصلة الموسيقية وجميع مظاهر الموسيقى في جميع الثقافات.
rdf:langString Μουσικολογία ονομάζεται η θεωρητική και επιστημονική μελέτη της μουσικής. Ο όρος αυτός χρησιμοποιήθηκε πρώτα από Γάλλους συγγραφείς (musicologie). Η μουσικολογία καλύπτει ένα ευρύ πεδίο έρευνας και καταπιάνεται με τη μελέτη όχι μόνο της ή μόνο της έντεχνης όπως ονομάζεται συχνά, μουσικής, αλλά και με τη και την εξω-ευρωπαϊκή μουσική. Οι απαρχές της ευρωπαϊκής μουσικολογίας εντοπίζονται στα έργα των θεωρητικών της ελληνικής αρχαιότητας, οι οποίοι ανέπτυξαν τις ηθικές και αισθητικές προεκτάσεις της μουσικής. Από τον 10ο αιώνα μ.Χ. και μετά, υπήρξαν αρκετά έργα που πραγματεύονταν την μουσική σημειογραφία, τη μουσική θεωρία, ή τη μουσική διδασκαλία. Στα χρόνια της Αναγέννησης δημοσιεύθηκε σημαντικός αριθμός έργων που πραγματεύονταν την αισθητική, τη και την πρακτική της μουσικής καθώς και σχέδια με περιγραφές του τρόπου κατασκευής των μουσικών οργάνων, κατάλογοι οργάνων με τις εικαστικές παραστάσεις τους. Ιστορίες ευρωπαϊκής μουσικής εμφανίστηκαν για πρώτη φορά τον 18ο αιώνα και περιείχαν εκτός άλλων, κριτικές στη μουσική της αρχαιότητας, μελέτες της θρησκευτικής μουσικής τού μεσαίωνα κ.ά. Η σύγχρονη μουσικολογία, έχει τις ρίζες της στα μέσα του 19ου αιώνα, όπου πρωτοεμφανίζεται το ενδιαφέρον για την εκτέλεση της μουσικής και τη ζωή προγενέστερων συνθετών. Οι επιστήμες της ψυχολογίας και εθνολογίας άσκησαν επιρροή στη μουσικολογία, και η μελέτη της σχέσης ανάμεσα στη ζωή και στο έργο των συνθετών φώτισε σε πολλές περιπτώσεις την ίδια τη μουσική. Προς τα μέσα του 20ού αιώνα η μουσικολογία καθιερώθηκε ως μάθημα πολλών πανεπιστημίων ενώ η αυξανόμενη ειδίκευση σε αυτόν τον τομέα οδήγησε σε μεγάλη ανάπτυξη των μουσικών εκδόσεων.
rdf:langString Musikwissenschaft, auch Musikologie („Musiklehre“), ist eine Wissenschaft, die sich mit allen Aspekten der Musik und des Musizierens befasst. Sie betrachtet die Musik aus der Sicht aller relevanten Disziplinen; dazu gehören kultur-, sozial-, struktur- und naturwissenschaftliche Ansätze. Gegenstand der Musikwissenschaft sind dabei sämtliche Ausprägungen von Musik, ihre Theorie, ihre Produktion und Rezeption, ihre Funktionen und Wirkungen sowie ihre Erscheinungsweisen vom akustischen Ausgangsmaterial bis zum komplexen musikalischen Einzelwerk.
rdf:langString Muzikologio estas scienco pri muziko. Por la analizo de okcidenta muziko, vidu muzikteorio. Ĝi okupiĝas pri la historio de la muziko, pri muzikaj instrumentoj, muzikaj ĝenroj, gravaj muzikaj komponaĵoj, pri biografio de gravaj muzikistoj kaj muzikologoj, pri muzika teorio, muzika psikologio, muzika pedagogio, muzika sociologio, muzika estetiko, klopodas kolekti liston de ĉiuj muzikaj verkoj en la historio. Jam el la 2-a jarmilo antaŭ Kristo konserviĝis tekstoj pri muzikaj problemoj el Ĉinio, Mezopotamio kaj Egipto, ĉefe pri agordigado de instrumentoj. En la 4-a jarcento antaŭ Kristo en la antikva Grekio aperis du muzikaj skoloj: la kanonika, kiu klopodis elkalkuli la idealan muzikon, kaj la harmonika, kiu utiligis spertojn akiritajn dum la muzika praktikado. En la mezepoko oni komprenis la muzikon kiel idealon de harmonio, Alimaniere la renesanco okupiĝis pri la demando, kia estu la muziko por fariĝi optimuma laŭ skemoj kaj kalkuloj, en la 17-a jarcento oni komencas kompreni ĝin ne plu kiel naturan, sed kiel socian fenomenon kaj la romantikismo komprenis la muzikon kiel noblan arton, kie oni agnosku precipe la geniecon de individuo. Tiam oni komencis profesia verki historion de la muziko kaj kolekti informojn pri verkoj. Friedrich Chrysander estis germana , muzikkritikisto kaj eldonisto, kies eldono de la verkoj de Georg Friedrich Händel kaj eseoj pri multaj aliaj komponistoj donis al li la renomon esti pioniro de la muzikscienco en la 19-a jarcento. Ekde 1870 aperas unuaj muzikologiaj gazetoj kaj leksikonoj. Estis kreataj muzikologiaj asocioj, la muzikologio fariĝis stud-objekto de filozofiaj fakultatoj. Ekde 1952 Unesko gvidas la tutmondan kolektadon de informoj pri ĉiuj verkoj de ĉiuj nacioj kaj epokoj. Muzikologio okupiĝas ankaŭ pri eldonado de muzikaj verkoj laŭ kritikaj sciencaj kriterioj.
rdf:langString Musikologia (grezierazko μουσική (mousikē), musika, eta -λογία (-logia) ikerketa hitzen lotunea) musikaren alderdi desberdinak jakintzaren eta teoriaren ikuspegitik ikertzen dituen jakintzaren alorra da. Herrialde bakoitzean arlo ezberdinak jorratzen ditu, adibidez, herrialde anglosaxoietan musika-teoria ez dago musikologiaren barnean. Musikologian adituak direnei musikologo diete.
rdf:langString La musicología es el estudio científico o académico de todos los fenómenos relacionados con la música, como sus bases físicas, su historia y su relación con el ser humano y la sociedad. Sus orientaciones son muy diversas, hacen énfasis en diferentes áreas de trabajo, objetos de estudio y problemas de investigación. La musicología se ha definido y desarrollado de manera muy diferente según las diversas tradiciones nacionales. Por ejemplo, en la academia inglesa, la teoría de la música no pertenece a la musicología; ambas se enseñan en departamentos universitarios diferentes y poseen asociaciones y revistas específicas.[cita requerida] La musicología abarca la historia de la música, la teoría de la música y la crítica musical. La tradición musicológica se funda al tiempo que soporta un intenso pasado que arranca eminentemente de Pitágoras, la filosofía clásica y la matemática antiguas. Modernamente, sobre todo a partir de fines del siglo XVIII y la filosofía empirista, en particular de la obra de Antonio Eximeno, la música abandona la doctrina físico-matemática para comenzar a instituir de manera definitiva un concepto expresivo, que es el que triunfará en la práctica musical y el pensamiento estético correspondiente en el siglo XIX, dando como fruto las músicas «nacionales». La principal peculiaridad de la ciencia de la música, a diferencia de otras artes, o en mayor grado que estas, consiste en que su teoría técnica, en tanto que se ocupa de un lenguaje de forma autónoma constituido, establece un sólido organismo técnicamente propio al tiempo que una dificultad de transición conceptual, tanto intradisciplinaria como, sobre todo, exterior y crítica.
rdf:langString Musicology (from Greek μουσική mousikē 'music' and -λογια -logia, 'domain of study') is the scholarly analysis and research-based study of music. Musicology departments traditionally belong to the humanities, although some music research is scientific in focus (psychological, sociological, acoustical, neurological, computational). Some geographers and anthropologists have an interest in musicology so the social sciences also have an academic interest. A scholar who participates in musical research is a musicologist. Musicology traditionally is divided in three main branches: historical musicology, systematic musicology and ethnomusicology. Historical musicologists mostly study the history of the western classical music tradition, though the study of music history need not be limited to that. Ethnomusicologists draw from anthropology (particularly field research) to understand how and why people make music. Systematic musicology includes music theory, aesthetics, pedagogy, musical acoustics, the science and technology of musical instruments, and the musical implications of physiology, psychology, sociology, philosophy and computing. Cognitive musicology is the set of phenomena surrounding the cognitive modeling of music. When musicologists carry out research using computers, their research often falls under the field of computational musicology. Music therapy is a specialized form of applied musicology which is sometimes considered more closely affiliated with health fields, and other times regarded as part of musicology proper.
rdf:langString Is éard is ceoleolaíocht ann ná staidéar eolaíoch is scolártha ar cheol, gléasanna ceoil is laochra ceoil, ag cuimsiú bunábhair a fháil ar ais is a mheasúnú, staidéar ar chomhthéacs stairiúil ceoil, anailís saothar ar leith is stóir ceoil, agus an-chuid disciplíní eile. Thosaigh an cheoleolaíocht nua-aoiseach le foclóirí — mar shampla, Musikalisches Lexikon J G Walther (Foclóir Ceoil, 1732) agus Dictionnaire J-J Rousseau (Foclóir, 1768) — leabhair ar stair an cheoil, agus sainirisí. Sa 19ú céad bhailigh scoláirí Gearmánacha eagráin de shaothar cumadóirí suntasacha (Handel, Bach, Palestrina is eile). Inniu tagann an-chuid staidéar san áireamh: palaegrafaíocht, anailís páipéir is comharthaí uisce i bpáipéar, ceolnodaireachtaí, gléasanna ceoil, léiriú, cumadóireacht is cumadóirí, ceoltóirí, fuaimeolaíocht, leictreonaic, aireachtáil dhaonna, bainistiú is a lán eile.
rdf:langString La musicologie (en allemand : Musikwissenschaft) est l'étude scientifique de la musique. Elle forme un domaine des sciences humaines. Un chercheur qui participe à cette étude est un musicologue. Le terme provient du grec μουσική [mousikē] (« musique ») et -λογoς [-logos] (« connaissance, étude »). La musicologie commence à se constituer en tant que champ disciplinaire au XIXe siècle dans le sillage du développement de la critique musicale avec des revues dédiés et de premiers essais de théorisation. Au XXIe siècle, la musicologie se divise en trois disciplines principales : la musicologie historique, la théorie et l'analyse musicale, et l'ethnomusicologie, complétées par de nombreuses disciplines annexes. La musicologie est classée parmi les sciences humaines mais emprunte de nombreuses méthodes aux sciences naturelles et aux sciences informatiques, en particulier dans le champ de l'acoustique et du traitement du signal.
rdf:langString Musikologi adalah mempelajari musik kepada ahli, biasanya profesor di universitas. Orang yang mempelajari musikologi adalah musikolog.
rdf:langString 음악학(音樂學, musicology, Musikwissenschaft)은 음악에 관해 연구하는 학문 분야이다. 즉, 음악학은 음악과 관련된 모든 측면에 대한 이해·성찰·연구이다. 이를 위해 인문학, 사회과학, 문화학, 그리고 자연과학적인 방법을 동원한다. 음악학의 작업은 이론적인 것, 즉 언어적 기술과 표현이다. 그러므로 음악학의 역할이 음악에 대한 지식의 중재와 소통이라고 하기도 한다.
rdf:langString Con il termine musicologia s'intende lo studio della musica di carattere teorico, diverso dall'approccio tecnico-pratico (ossia della pratica musicale svolta dai musicisti). Il termine è derivato dal tedesco Musikwissenschaft, entrato in uso nel corso del XIX secolo. Secondo l'articolazione proposta a fine Ottocento dal musicologo austriaco Guido Adler e perfezionata da altri studiosi, la musicologia si divide sommariamente in tre grandi aree: 1. * sistematica; 2. * storica; 3. * etnomusicologica. La corrente musicologia tende tuttavia a non considerare rigidamente separate queste tre aree, ma a sfruttarne le interrelazioni. La musicologia ha sviluppato forti relazioni con altre discipline umanistiche (letteratura, filosofia, filologia, pedagogia, arti visive, teatro, cinema) e con altre scienze (psicologia, sociologia, acustica, ). La musicologia ha carattere scientifico: in campo storico la ricerca si fonda sullo studio delle fonti, sia musicali, sia archivistiche. Attraverso lo studio, la critica e l'analisi delle fonti, edite o inedite, il musicologo presenta nelle sue pubblicazioni elementi di novità, relative sia all'acquisizione di nuovi dati, sia ad una diversa interpretazione di essi.In questo senso appare chiara la differenza tra lo scopo e gli esiti della musicologia, da quelli di tipo critico-giornalistico o saggistico-divulgativo, normalmente di carattere compilativo e condotti su dati talvolta non verificati, se non addirittura smentiti dagli studi musicologici. La moderna musicologia si è gradualmente sviluppata a partire dalla seconda metà dell'Ottocento in diversi paesi dell'Europa occidentale: Germania, Austria, Gran Bretagna, Paesi Bassi, Belgio, Francia, Italia e Spagna, approdando poi negli Stati Uniti d'America già nella prima metà del XX secolo. In tempi più recenti gli studi musicologici si sono diffusi anche in paesi dell'Europa orientale e dell'estremo Oriente. La moderna musicologia nacque in Germania e in Austria, e si sviluppò nella seconda metà del XIX secolo in ambiente tedesco e francese, per influenza del positivismo. Ebbe il carattere di un complesso di discipline che si occupavano dei diversi aspetti dei fenomeni musicali, riprendendo a modello altre discipline umanistiche e scientifiche, denominando Musikwissenschaft ("scienza della musica") la nuova disciplina. In pratica, i musicologi adottarono i criteri e le metodologie derivate dalle scienze naturali, con tutte le dovute riserve possibili, per descrivere e classificare i fenomeni musicali, assumendo criteri come, per esempio, gli stili, i generi e le forme, la modalità e la tonalità, al fine di classificare e ordinare qualunque espressione della musica. Di rilievo anche gli studi di carattere filologico finalizzati alla ricostruzione e all'edizione critica dei testi musicali che hanno mantenuto un costante interesse fino ad oggi. In tempi più recenti la musicologia si è aperta al dialogo con altri settori delle scienze umane, come sociologia, antropologia, psicologia. La musicologia è notevolmente coltivata soprattutto nei paesi europei (Germania, Austria, Gran Bretagna, Francia, Svizzera, e americani (Stati Uniti d'America, Canada). Solo in tempi relativamente recenti essa ha conosciuto un notevole sviluppo anche in Italia, così come in quelle nazioni europee ed extraeuropee dove il patrimonio della musica colta ha avuto notevole importanza anche nel passato, come Spagna, Ungheria, Romania, Repubblica Ceca, Polonia, Belgio, Paesi Bassi, Danimarca, Svezia, Grecia, Turchia, Messico, Argentina, Brasile e altri. In campo universitario, a confronto con altri paesi europei (Germania, Austria, Gran Bretagna) e americani (Stati Uniti, Canada), in Italia la musicologia, pur annoverando rare figure di studiosi in attività presso alcuni atenei dagli anni Sessanta-Settanta del Novecento, come Massimo Mila a Torino, Nino Pirrotta all'Università di Roma La Sapienza, Luigi Rognoni, prima a Palermo e poi a Bologna, ha conosciuto un radicamento in ambito universitario solo a partire dagli anni Settanta del Novecento, per raggiungere un massimo di docenti all'inizio del sec. XXI; sono circa un centinaio i musicologi di ruolo (professori ordinari, associati e ricercatori) nelle università italiane distribuiti in diverse sedi. Esiste un dipartimento di Musicologia e Beni culturali dell'Università di Pavia con sede a Cremona, che ha origine da una preesistente Scuola di Paleografia e Filologia musicale. In altre sedi la musicologia viene studiata e insegnata all'interno di dipartimenti comprendenti discipline storico-artistiche, letterarie, filologoche. Corsi laurea musicologici, triennali e magistrali, sono attivati all'università di Pavia (sede di Cremona), all'università di Palermo, in collaborazione con la Sorbona di Parigi, all'Università di Bologna, all'Università di Roma - La Sapienza, all'Università di Firenze. Dottorati di ricerca, con curriculum in musicologia, sono attivati in alcuni atenei in consorzio con altre discipline umanistiche. Le discipline che si occupano dei diversi aspetti dei fenomeni musicali e sono comprese nella musicologia possono essere indicate come: * : comprende le discipline che affrontano la musica in senso teorico, come l'acustica, organologia; l'analisi musicale, e l'; * : studia la musica colta, a partire dal Medioevo, usando metodi e strumenti storici, come l'uso di fonti primarie (musicali, testuali, archivistiche, visive). Lo studio della storia della musica non concepibile soltanto come storia delle composizioni musicali: particolare interesse è oggi rivolto alle persone che hanno determinato il corso della storia della musica colta nella sua costante evoluzione, sia come singoli (compositori, committenti, editori ecc.), sia come gruppi (pubblico), sia come istituzioni (corti, enti ecclesiastici, associazioni, accademie, enti teatrali e concertistici ecc.). La musicologia storica si avvale anche dell'ausilio di discipline come la filologia, la paleografia musicale, l'iconografia. * etnomusicologia: nasce come branca dell'etnologia del sec. XIX, proponendosi ai suoi albori di comparare e analizzare le espressioni musicali di popolazioni extra-europee con i sistemi della musica europea. Nel corso del Novecento si sono intraprese tuttavia campagne di ricerca di tradizioni musicali popolari ancora esistenti in diversi paesi europei. L'etmomusicologia si propone di raccogliere, documentare e ordinare le testimonianze di musiche e pratiche musicali popolari di ogni paese, cogliendole nel vivo dei contesti culturali (cerimonie, riti ecc.) in cui esse si manifestano. Di recente, gli studi musicologici si sono inoltre allargati ad aree extra-antropologiche, nella convinzione (sostenuta da un numero sempre maggiore di studiosi) che la musica sia un fenomeno "transpecifico" (proprio cioè anche delle altre specie e non solo dell'uomo), con forte matrice biologica, non solo culturale. Espressioni di questa tendenza teorica sono la e soprattutto la zoomusicologia nonché la più universale etnomusicologia.
rdf:langString 音楽学(おんがくがく、イタリア語:musicologo、英語: musicology、フランス語: musicologie、ドイツ語: Musikwissenschaft)とは、音楽に関する学問的な研究の総称であり、音楽の哲学とも捉えられる。 西洋音楽・民族音楽、歴史的研究・理論的研究、自然科学的研究などに分類される。研究対象や方法によって、美学、美術史、記号学、心理学、社会学、文化人類学、物理学など、他の学問分野からの影響を受けたり、その方法論を援用したりする。
rdf:langString Musicologie of muziekwetenschap is de wetenschappelijke studie van muziek op universitair niveau. In het algemeen maakt zelf musiceren geen deel uit van de musicologie. Veel muziekwetenschappers hebben echter wel een muzikale vorming achter de rug. Sommigen combineren de studie musicologie met een opleiding aan een conservatorium.
rdf:langString Musikvetenskap eller det mindre vanliga musikologi är ett humanistiskt universitetsämne, som kan sägas vara läran om musik, dess teori, funktion, och historia. En äldre benämning är musikforskning. Till ämnet räknas ofta som underdiscipliner musikteori, musikhistoria, musikfilologi (arbete med musikaliska källor), , musiketnologi, musikpsykologi och musikestetik. Musikakustik sorteras normalt inte in under ämnet musikvetenskap, men är en av de naturvetenskapliga hjälpvetenskaper som musikvetenskapen använder för att systematisera och beskriva det som studeras inom ämnet.
rdf:langString Musicologia é o estudo científico ou mesmo a ciência da música. Considera-se musicologia a atividade do musicólogo enquanto ofício do pesquisador em música, diferenciando-se das outras duas grandes áreas da música: a invenção (ofício do compositor) e a interpretação/performance (ofício do instrumentista, cantor ou regente). É possível que o primeiro a desenvolver atividades que hoje podemos entender como musicológicas tenha sido Aristóxeno de Tarento (século IV a.C.). Segundo Aristóxeno, em seus Elementos da Harmonia, a música é ao mesmo tempo arte e ciência. A musicologia estuda as amplas perspectivas históricas, antropológicas e estético-poéticas da música, abrangendo tanto questões técnico-operativas como filosóficas da música. Também fazem parte da tarefa musicológica a notação em suas relações evidentes com a percepção musical, a organologia ou estudo dos instrumentos musicais e a fisiologia aplicada à técnica dos instrumentos e seu desenvolvimento, métodos didáticos, acústica e, por fim, toda possibilidade de teoria musical e suas várias disciplinas, tais como harmonia, contraponto, linguagem e estruturação, incluindo-se as referências internas dos parâmetros musicais (altura, duração, intensidade e timbre). O musicólogo também analisa as questões musicais tendo-se em vista as referências externas à música. Assim, para se entender os complexos desdobramentos da atividade musical é necessário também abordar suas incontornáveis implicações sociais e ideológicas.
rdf:langString Muzykologia (z gr.) – nauka humanistyczna, której przedmiotem jest muzyka we wszystkich swych aspektach. Jej początki jako dyscypliny uniwersyteckiej kształtowały się w latach 80. i 90. XIX wieku. Koncepcyjne założenia dyscypliny ufundował austriacki uczony, prof. Guido Adler, który pierwszy (w 1885 roku) dokonał systematyki tej dziedziny wiedzy. Od czasów Adlera zwykło się dzielić muzykologię na trzy zasadnicze działy: historyczny (historia muzyki), systematyczny (szeroko rozumiana teoria muzyki, w tym estetyka, psychologia i socjologia muzyczna) i porównawczy (dziś – etnomuzykologia i antropologia muzyczna). Przedmiotem zainteresowań badawczych Adlera była przede wszystkim historia muzyki i badania nad stylem muzycznym. Drugim badaczem, który położył podwaliny pod nowocześnie rozumianą muzykologię był niemiecki uczony Hugo Riemann. Jego działalność naukowa wiąże się przede wszystkim z teorią muzyki (nauka harmonii, nauka o składni muzycznej, nauka o muzycznych formach). Na uniwersytetach znajdujących się obecnie lub w przeszłości na ziemiach polskich muzykologia powstała stosunkowo wcześnie, bo u progu drugiej dekady XX wieku: we Wrocławiu (1910, prof. ), Krakowie (1911, prof. Zdzisław Jachimecki) oraz we Lwowie (1912, prof. Adolf Chybiński). Wyróżnia się następujące działy muzykologii: * , * etnografia (etnologia) muzyczna, etnomuzykologia, * teoria muzyki (muzykologia systematyczna), * , * akustyka, * fizjologia muzyki, * psychologia muzyki, * estetyka, * , * socjologia muzyki, * instrumentologia (organolologia), * instrumentoznawstwo (nauka o instrumentach muzycznych). Teoria muzyki była uprawiana w starożytności w Chinach, Egipcie, Grecji (pitagorejczycy, Platon, Arystoteles), a także w średniowieczu (św. Augustyn, Boecjusz, Awicenna), kiedy wchodziła w skład siedmiu sztuk wyzwolonych. W Polsce muzykologię można studiować na 6 uczelniach. Studia na wydziałach historycznych oferują Uniwersytet Warszawski, Uniwersytet Jagielloński, Uniwersytet Wrocławski, Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu, natomiast na wydziale teologicznym Uniwersytet Opolski, a na wydziale nauk humanistycznych Katolicki Uniwersytet Lubelski Jana Pawła II.
rdf:langString 音樂學(英語:musicology),是對音樂的學術性研究,一般以(1855-1941)在1885年發表的一篇《音樂學的範疇、方法和目標》學術論文作為這門學科的開端。音樂學主要是執行一個系統性的音樂研究,最早是以「歷史學」及「人類學」的系統發展,研究成果豐碩,因而現代多將音樂學分成三大領域:歷史音樂學、民族音樂學及系統音樂學。
rdf:langString Музыкове́дение, музыкозна́ние — наука, изучающая музыку как особую форму художественного освоения мира в её конкретной социально-исторической обусловленности, отношении к другим видам художественной деятельности и духовной культуре общества в целом, а также с точки зрения её специфических особенностей и внутренних закономерностей, которыми определяется своеобразный характер отражения в ней действительности. Является одной из областей искусствознания. В структуру музыковедения входит ряд взаимосвязанных дисциплин исторического (всеобщая история музыки, музыкальная история отдельных национальных культур или их групп, история видов и жанров и т. д.) и теоретического (гармония, полифония, ритмика, , мелодика, инструментовка) направлений, музыкальная фольклористика, музыкальная социология, музыкальная эстетика, а также смежные науки (музыкальная акустика, инструментоведение, нотография и др.). Музыковедение включает в себя следующие отрасли: * теория музыки * история музыки * социология музыки * философия музыки (также раздел эстетики) * музыкально-теоретические системы * эстетика музыкальная * музыкальная этнография * музыкальная критика * музыкальная акустика * музыкальная психология * * * либреттология
rdf:langString Музикозна́вство (також музикологія, рос. музыковедение, англ. musicology) — наука, яка вивчає музику як особливу форму художнього осягнення світу, її зв'язки з дійсністю та іншими галузями людської культури, а також закономірності та особливості музичного мистецтва, які визначають його специфічний характер. Науковець у галузі музикознавства називається музикознавцем. Музикознавство є однією з важливих галузей мистецтвознавства і включає в себе низку дисциплін музично-теоретичного та музично-історичного спрямування.
rdf:langString no
rdf:langString no
xsd:nonNegativeInteger 29770

data from the linked data cloud