Ming treasure voyages

http://dbpedia.org/resource/Ming_treasure_voyages an entity of type: Thing

郑和下西洋是指中國在明代早期1405年至1433年間的七場連續的大規模遠洋航海,跨越了東亞地區、印度次大陸、阿拉伯半島、以及東非各地,被認爲是當時世界上規模最大的遠洋航海项目。从1405年(明永乐三年)到1433年,明成祖命鄭和率領二百四十多海船、二萬七千四百名船員的龐大船隊遠航,拜訪了三十餘個西太平洋和印度洋的國家和地區。這段時期是在迪亞士發現好望角的七十年前及哥倫布發現美洲大陸的八十年前;是當時世界上規模最大的遠航航海项目。郑和船隊七次下西洋的總航程達到七萬多海里,長度相當於地球圓周的三倍有多。 郑和船隊曾经航行至東海、南海、泰國灣,繞過馬六甲海峡進入安達曼海及孟加拉灣,再繞過整個南印度至阿拉伯海、波斯湾,從亞丁灣進入紅海,亦有航行至東非馬達加斯加北部更远的海域,到达沿海三十多個國家及島嶼,包括東南亞的爪哇、蘇門答臘、蘇祿、彭亨、真臘、暹羅;印度的古裏、榜葛剌;阿拉伯半岛的阿丹、天方、左法爾、忽魯謨斯;東非的木骨都束、莫桑比克贝拉港。郑和舰队的七次遠洋有六次是在明成祖永乐年间(1402年至1424年),而最後的第七次远航是在明宣宗宣德年间(1425年至1435年)。前三次远航最远到达印度西南海岸的卡利卡特,而第四次最远航行至波斯湾的霍尔木兹海峡;最后,船队远航至阿拉伯半岛和东非肯尼亚。 《鄭和航海圖》是世界現存最早的航海圖。 rdf:langString
تُشير رحلات الكنز خلال حكم سلالة مينغ إلى الرحلات البحرية السبع التي انطلق بها أسطول الكنز في عهد سلالة مينغ الحاكمة في الصين بين الأعوام 1405 و1433. أمر الإمبراطور يونغلي ببناء أسطول الكنز في العام 1403. تمخّض المشروع الضخم عن رحلات بحرية بعيدة المدى بلغت السواحل والجزر في بحر الصين الجنوبي والمحيط الهندي وما وراءهما. كُلّف الأدميرال تشنغ خه بقيادة حملات أسطول الكنز. اكتملت ست رحلات خلال فترة حكم الإمبراطور يونغلي (الذي حكم من 1402 حتى 1424)، في حين انطلقت الرحلة السابعة في عهد شوانده (الذي حكم من 1425 حتى 1435). وصلت الرحلات الثلاث الأولى حتى مدينة كاليكوت على ساحل مليبار الهندي، ووصلت الرحلة الرابعة إلى مضيق هرمز في الخليج العربي. في الرحلات الثلاث الأخيرة، سافر الأسطول إلى شبه الجزيرة العربية وشرق إفريقيا. rdf:langString
Els viatges del tresor de la dinastia Ming van ser set expedicions marítimes xineses de la flota del tresor Ming, realitzades entre 1405 i 1433. L'emperador Yongle va iniciar la construcció de la flota del tresor el 1403. El gran projecte va donar com a resultat set viatges oceànics de llarg abast als territoris costaners i a les illes al voltant del mar de la Xina, l'oceà Índic i més enllà. L'almirall Zheng He va ser l'encarregat de comandar la flota en les expedicions. Sis dels viatges van realitzar-se durant el regnat de Yongle (1402-1424), mentre que el setè viatge es realitzà durant el regnat de Xuande (1425-1435). Els primers tres viatges van arribar fins a Calicut, en la costa sud-oest de l'Índia; en el quart viatge va arribar fins a Hormuz en el golf Pèrsic. Posteriorment, la flota rdf:langString
Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng Hé xiàxī​yáng, znaky zjednodušené 郑和下西洋, tradiční 鄭和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) je označení pro sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především údajná výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se podle čínských kronik účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století. rdf:langString
Los viajes del tesoro de la dinastía Ming fueron las siete expediciones marítimas de la Flota de Tesoro de Ming, China entre 1405 y 1433. El emperador Yongle inició la construcción de la flota del tesoro en 1403. El gran proyecto dio como resultado siete viajes oceánicos de largo alcance a los territorios costeros y las islas en y alrededor del Mar de China Meridional, el Océano Índico y más allá. El almirante Zheng He fue comisionado para comandar la Flota del Tesoro para las expediciones. Seis de los viajes ocurrieron durante el reinado de Yongle (a. C. 1402-1424), mientras que el séptimo viaje ocurrió bajo el reinado de Xuande (a. C. 1425-1435). Los primeros tres viajes alcanzaron Calicut en la costa sudoeste de la India, mientras que el cuarto viaje fue tan lejos como Hormuz en el Golf rdf:langString
The Ming treasure voyages were the seven maritime expeditions undertaken by Ming China's treasure fleet between 1405 and 1433. The Yongle Emperor ordered the construction of the treasure fleet in 1403. The grand project resulted in far-reaching ocean voyages to the coastal territories and islands in and around the South China Sea, the Indian Ocean, and beyond. Admiral Zheng He was commissioned to command the treasure fleet for the expeditions. Six of the voyages occurred during the Yongle reign (r. 1402–24), while the seventh voyage occurred during the Xuande reign (r. 1425–1435). The first three voyages reached up to Calicut on India's Malabar Coast, while the fourth voyage went as far as Hormuz in the Persian Gulf. In the last three voyages, the fleet traveled up to the Arabian Peninsula rdf:langString
Pelayaran Cheng Ho ke Samudra Barat (Hanzi: 郑和下西洋; Pinyin: Zhèng Hé Xià Xīyáng) atau disebut juga Pelayaran Khazanah atau Pelayaran Harta adalah tujuh ekspedisi maritim yang dilakukan oleh armada khazanah Tiongkok Ming antara tahun 1405 dan 1433. Kaisar Yongle memerintahkan pembangunan armada khazanah pada tahun 1403. Ekspedisi besar ini menghasilkan pelayaran laut yang luas ke wilayah pesisir dan pulau-pulau di sekitar Laut Tiongkok Selatan, Samudra Hindia, dan sekitarnya. Laksamana Cheng Ho ditugaskan untuk memimpin ekspedisi armada khazanah. Enam pelayaran terjadi pada masa pemerintahan Yongle (memerintah 1402–24), sementara pelayaran ketujuh terjadi pada masa pemerintahan Xuande (memerintah 1425–1435). Tiga pelayaran pertama mencapai Kalikut di Pantai Malabar India, sementara pelayaran rdf:langString
정화의 원정은 1405년과 1433년 사이에 걸쳐 일어난 7번의 탐험 원정이다. 영락제가 1403년에 함대의 건설을 명했고, 이 함대는 환관 정화의 지휘를 받아 남중국해, 인도양을 거쳐 아프리카의 해안까지 다녀오는 성과를 올렸다. 7번의 원정들 중 6번은 영락제의 재위 시기에 행해졌고, 나머지 1번은 선덕제의 재위 시기에 일어났다. 첫번째 원정부터 세번째 원정까지는 인도의 캘리컷까지 항해한 후 돌아왔고, 네 번째 원정은 페르시아 만의 호르무즈까지 갔다. 이후에는 아라비아 반도와 아프리카 대륙 동부까지 항해한 이후 명나라로 성공적으로 귀환했다. 이 원정은 15세기에 실시되었음에도 불구하고, 명나라는 당시 동쪽과 남쪽 해안을 지킬 정도의 상당한 해군력이 있었으며, 당대 최고의 군사력을 자랑했다. 다만 현재도 이 원정의 실제 목적이 무엇인지에 대해서는 논란이 있으며, 배의 크기, 원정대의 항로, 방문한 나라와 항구들에도 이견이 조금씩 있다. rdf:langString
Путеше́ствия Чжэн Хэ (кит. трад. 鄭和下西洋, упр. 郑和下西洋, пиньинь Zhèng Hé xià Xīyáng, палл. Чжэн Хэ ся Сиян, буквально: «Чжэн Хэ идёт в Западный Океан») — семь плаваний огромного китайского флота в Юго-Восточную Азию и Индийский океан в 1405—1433 гг., во времена правления императоров Чжу Ди и Чжу Чжаньцзи эпохи Мин. Руководителями плаваний (в ранге «главных послов», чжэнши 正使) были императорские евнухи: либо единолично Чжэн Хэ, либо Чжэн Хэ и Ван Цзинхун. Флот следовал по важнейшим торговым путям вокруг Азии, достигнув в своих первых трёх плаваниях Южной Индии, а в следующих четырёх и побережья Персидского залива. Отдельные эскадры флота также посетили многие порты на аравийском и африканском берегах Аравийского моря. rdf:langString
Подорожі Чжен Хе (кит. трад. 鄭 和 下 西洋, спр. 郑 和 下 西洋, піньїнь: Zhèng Hé xià Xīyáng, акад. Чжен Хе ся Сіян, буквально «Чжен Хе йде в Західний Океан») — сім плавань величезного китайського флоту в Південно-східну Азію і Індійський океан в 1405—1433 рр., за часів правління імператорів Чжу Ді і Чжу Чжанцзі династії Мін. Керівниками плавань (у ранзі «головних послів», чженші 正 使) були імператорські євнухи: або одноосібно Чжен Хе, або Чжен Хе і . Флот слідував по найважливіших торгових шляхах навколо Азії, досягнувши у своїх перших трьох плаваннях Південної Індії, а в наступних чотирьох і узбережжя Перської затоки. Окремі ескадри флоту також відвідали багато портів на аравійському і африканському берегах Аравійського моря. rdf:langString
rdf:langString رحلات الكنز خلال حكم سلالة مينغ
rdf:langString Viatges del tresor de la dinastia Ming
rdf:langString Plavby Čeng Chea
rdf:langString Los viajes del tesoro de la Dinastía Ming
rdf:langString Pelayaran Cheng Ho ke Samudra Barat
rdf:langString Armata del tesoro dei Ming
rdf:langString 정화의 원정
rdf:langString Ming treasure voyages
rdf:langString Путешествия Чжэн Хэ
rdf:langString Подорожі Чжен Хе
rdf:langString 郑和下西洋
xsd:integer 39353443
xsd:integer 1124414072
rdf:langString left
rdf:langString left
rdf:langString #F9F9F9
xsd:integer 1
<perCent> 88.0
rdf:langString [Voyages of] Zheng He down the Western Ocean
rdf:langString Zhèng Hé Xià Xīyáng
rdf:langString ZhengHeShips.gif
rdf:langString Several of Zheng He's ships as depicted on a woodblock print, dated to the early 17th century
rdf:langString Tēⁿ Hô Hā Se-iûⁿ
<second> 2.524608E9
rdf:langString The power of the goddess, having indeed been manifested in previous times, has been abundantly revealed in the present generation. In the midst of the rushing waters it happened that, when there was a hurricane, suddenly a divine lantern was seen shining at the masthead, and as soon as that miraculous light appeared the danger was appeased, so that even in the peril of capsizing one felt reassured and that there was no cause for fear.
rdf:langString And made captive that entire country,
rdf:langString And they humbly kowtowed, making crude sounds and
rdf:langString Bringing back to our august capital,
rdf:langString Did not even merit the punishment of Heaven.
rdf:langString Praising the sage-like virtue of the imperial Ming ruler.
rdf:langString Straight-away, their dens and hideouts we ravaged,
rdf:langString Thus the august emperor spared their lives,
rdf:langString These insignificant worms, deserving to die ten thousand times over, trembling in fear...
rdf:langString Their women, children, families and retainers, leaving not one,
rdf:langString We have traversed more than one hundred thousand li of immense water spaces, and have beheld in the ocean huge waves like mountains rising sky-high. We have set eyes on barbarian regions far away hidden in a blue transparency of light vapours, while our sails, loftily unfurled like clouds, day and night continued their course with starry speed, breasting the savage waves as if we were treading a public thoroughfare.
rdf:langString Cleaning out in a single sweep those noxious pests, as if winnowing chaff from grain...
rdf:langString 郑和下西洋
rdf:langString right
rdf:langString — Admiral Zheng He and his associates about witnessing Tianfei's divine lantern, which represented the natural phenomena Saint Elmo's fire
rdf:langString — Girolamo Sernigi about the then-unknown Chinese visitors
rdf:langString — Admiral Zheng He and his associates
rdf:langString — Yang Rong about the conflict in Ceylon
rdf:langString 鄭和下西洋
rdf:langString Ming treasure voyages
xsd:integer 350
rdf:langString Plavby Čeng Chea (čínsky pchin-jinem Zhèng Hé xiàxī​yáng, znaky zjednodušené 郑和下西洋, tradiční 鄭和下西洋; doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) je označení pro sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem. Plavby proběhly v letech 1405–1433. V čele výprav stál eunuch Čeng Che, v některých společně s dalším eunuchem Wang Ťing-chungem. Pozornost historiků i veřejnosti vzbuzuje především údajná výjimečná velikost Čeng Cheova loďstva. Plaveb se podle čínských kronik účastnily desítky a stovky lodí, největší z nich rozměry převyšovaly soudobá evropská plavidla a snad dokonce byly i větší než největší evropské dřevěné plachetní lodě 18. – počátku 19. století. Expedice byly součástí expanzivní zahraniční politiky císaře Jung-leho, zahrnující rozeslání diplomatických a obchodních misí do „všech čtyř stran světa“. Jejich cílem bylo pozvednutí prestiže říše Ming demonstrací její moci a vynucení si uznání nadřazeného postavení říše Ming všemi blízkými i vzdálenými státy. Zatímco země odmítající poslat tribut mingskému císaři byly potrestány válkou a Vietnam dokonce na dvě desítky let okupován, země respektující mingské nároky se mohly těšit z dovozu žádaného čínského zboží. Plavby Čeng Chea byly největší a nejdelší z námořních výprav vypravených mingskou vládou v první třetině 15. století. Čínští námořníci při nich sledovali hlavní obchodní trasy jihovýchodní a jižní Asie. V prvních třech výpravách dopluli do jižní Indie, s obchodním centrem v Kalikatu, v dalších čtyřech do perského Hormuzu, přičemž samostatné eskadry navštívily mnohé přístavy Arabského poloostrova a východní Afriky. Výpravy přinesly potlačení pirátství a růst obchodu v jihovýchodní Asii, provázené šířením čínského kulturního i politického vlivu. Po zastavení zámořských expedic v polovině 30. let 15. století však moc mingské říše v zámoří postupně upadala. Začátkem 16. století už na přítomnost Číňanů v Indickém oceánu zbyly jen nejasné vzpomínky a v jihovýchodní Asii nebyla schopna mingská vláda jakkoliv zasáhnout proti agresivitě Portugalců. Místa navštívená Číňany při sedmi plavbách Čeng Chea. Arabská města navštívená Ma Chuanem a Peking, od roku 1420 hlavní město říše Ming. Trasa sedmé plavby Čeng Chea: cesta hlavního loďstva z Číny do Hormuzu, předpokládaná trasa eskadry Chung Paa – do Bengálska, Arábie a Afriky, pouť sedmi Číňanů (vč. Ma Chuana) z Kalikatu do Mekky a Medíny.
rdf:langString Els viatges del tresor de la dinastia Ming van ser set expedicions marítimes xineses de la flota del tresor Ming, realitzades entre 1405 i 1433. L'emperador Yongle va iniciar la construcció de la flota del tresor el 1403. El gran projecte va donar com a resultat set viatges oceànics de llarg abast als territoris costaners i a les illes al voltant del mar de la Xina, l'oceà Índic i més enllà. L'almirall Zheng He va ser l'encarregat de comandar la flota en les expedicions. Sis dels viatges van realitzar-se durant el regnat de Yongle (1402-1424), mentre que el setè viatge es realitzà durant el regnat de Xuande (1425-1435). Els primers tres viatges van arribar fins a Calicut, en la costa sud-oest de l'Índia; en el quart viatge va arribar fins a Hormuz en el golf Pèrsic. Posteriorment, la flota va fer viatges més llunyans, fins a la península aràbiga i Àfrica Oriental.
rdf:langString تُشير رحلات الكنز خلال حكم سلالة مينغ إلى الرحلات البحرية السبع التي انطلق بها أسطول الكنز في عهد سلالة مينغ الحاكمة في الصين بين الأعوام 1405 و1433. أمر الإمبراطور يونغلي ببناء أسطول الكنز في العام 1403. تمخّض المشروع الضخم عن رحلات بحرية بعيدة المدى بلغت السواحل والجزر في بحر الصين الجنوبي والمحيط الهندي وما وراءهما. كُلّف الأدميرال تشنغ خه بقيادة حملات أسطول الكنز. اكتملت ست رحلات خلال فترة حكم الإمبراطور يونغلي (الذي حكم من 1402 حتى 1424)، في حين انطلقت الرحلة السابعة في عهد شوانده (الذي حكم من 1425 حتى 1435). وصلت الرحلات الثلاث الأولى حتى مدينة كاليكوت على ساحل مليبار الهندي، ووصلت الرحلة الرابعة إلى مضيق هرمز في الخليج العربي. في الرحلات الثلاث الأخيرة، سافر الأسطول إلى شبه الجزيرة العربية وشرق إفريقيا. اتّسم الأسطول الاستكشافي الصيني بتسليحه العسكري الضخم ونقله كميات كبيرة من الكنوز، مما أظهر السطوة والثروة الصينية للعالم المعروف. جلب الأسطول العديد من السفراء الأجانب الذين عبّر ملوكهم وحكامهم عن استعدادهم لإعلان أنفسهم تابعين للصين. خلال مسير الرحلات، دمر الصينيون أسطول قراصنة تشين تسوي في فلمبان، وانتزعوا مملكة كوته السنهالية من الملك أليكشفارا، وهزموا قوات سكيندر الطامح لحكم سلطنة ساموديرا في شمال سومطرة. بسبب المآثر البحرية الصينية خضعت العديد من الدول الأجنبية لنظام التبعية ومجال النفوذ الصيني بفضل التفوق العسكري والسياسي، وهكذا دُمجت الدول في النظام العالمي الصيني الأشمل تحت هيمنة مينغ. إضافةً إلى ذلك، أعاد الصينيون تنظيم شبكة بحرية شاسعة وأحكموا سيطرتهم عليها، وضُمّت المنطقة إليها، وأصبحت دولها مترابطة على المستوى الاقتصادي والسياسي. نُظّمت رحلات الكنز خلال عهد سلالة مينغ الحاكمة تحت قيادة وإشراف منصب خصيان البلاط الإمبراطوري، والذين استمدّوا نفوذهم السياسي بصورة كبيرة من الحظوة لدى الإمبراطور. في النظام الإمبراطوري في عهد سلالة مينغ الحاكمة في الصين، كان المسؤولون المدنيون هم أبرز المعارضين السياسيين للخصيان، والفصيل المعارض للحملات البحرية. قرابة نهاية الرحلات البحرية، حظيت الحكومة المدنية بالسلطة الأقوى ضمن جهاز الدولة البيروقراطي، وفقد الخصيان مكانتهم تدريجيًا بعد وفاة الإمبراطور يونغلي، وفقدوا صلاحية إطلاق تلك الحملات واسعة النطاق. وقد جاء توقّف الرحلات الاستكشافية بسبب المصالح الاقتصادية للنخبة ضد سيطرة الدولة المركزية على التجارة، إذ مثّل المشروع البحري عاملًا مضادًا لنسبة كبيرة من حركة التجارة الخاصة المحلية، مما أثار عداوة الأطراف التي استفادت من تلك التجارة. طوال فترة الرحلات البحرية في أوائل القرن الخامس عشر، أصبحت الصين في عهد سلالة مينغ الحاكمة القوة البحرية الأقوى عبر بسط سيطرتها البحرية في الجنوب والغرب. ما يزال هناك الكثير من الخلاف حول مسائل تتعلق بالهدف الحقيقي للرحلات، وحجم السفن، وحجم الأسطول، والمسارات التي اتبعها، والخرائط الملاحية المستخدمة، والبلدان التي زارها، والحمولات المنقولة.
rdf:langString Los viajes del tesoro de la dinastía Ming fueron las siete expediciones marítimas de la Flota de Tesoro de Ming, China entre 1405 y 1433. El emperador Yongle inició la construcción de la flota del tesoro en 1403. El gran proyecto dio como resultado siete viajes oceánicos de largo alcance a los territorios costeros y las islas en y alrededor del Mar de China Meridional, el Océano Índico y más allá. El almirante Zheng He fue comisionado para comandar la Flota del Tesoro para las expediciones. Seis de los viajes ocurrieron durante el reinado de Yongle (a. C. 1402-1424), mientras que el séptimo viaje ocurrió bajo el reinado de Xuande (a. C. 1425-1435). Los primeros tres viajes alcanzaron Calicut en la costa sudoeste de la India, mientras que el cuarto viaje fue tan lejos como Hormuz en el Golfo Pérsico. Posteriormente, la flota hizo viajes más lejanos a la Península arábiga y África Oriental. * Datos: Q699127 * Multimedia: Zheng He / Q699127
rdf:langString The Ming treasure voyages were the seven maritime expeditions undertaken by Ming China's treasure fleet between 1405 and 1433. The Yongle Emperor ordered the construction of the treasure fleet in 1403. The grand project resulted in far-reaching ocean voyages to the coastal territories and islands in and around the South China Sea, the Indian Ocean, and beyond. Admiral Zheng He was commissioned to command the treasure fleet for the expeditions. Six of the voyages occurred during the Yongle reign (r. 1402–24), while the seventh voyage occurred during the Xuande reign (r. 1425–1435). The first three voyages reached up to Calicut on India's Malabar Coast, while the fourth voyage went as far as Hormuz in the Persian Gulf. In the last three voyages, the fleet traveled up to the Arabian Peninsula and East Africa. The Chinese expeditionary fleet was heavily militarized and carried great amounts of treasures, which served to project Chinese power and wealth to the known world. They brought back many foreign ambassadors whose kings and rulers were willing to declare themselves tributaries of China. During the course of the voyages, they destroyed Chen Zuyi's pirate fleet at Palembang, captured the Sinhalese Kotte kingdom of King Alekeshvara, and defeated the forces of the Semudera pretender Sekandar in northern Sumatra. The Chinese maritime exploits brought many foreign countries into the nation's tributary system and sphere of influence through both military and political supremacy, thus incorporating the states into the greater Chinese world order under Ming suzerainty. Moreover, the Chinese restructured and established control over an expansive maritime network in which the region became integrated and its countries became interconnected on an economic and political level. The Ming treasure voyages were commanded and overseen by the eunuch establishment whose political influence was heavily dependent on imperial favor. Within Ming China's imperial state system, the civil officials were the primary political opponents of the eunuchs and the opposing faction against the expeditions. Around the end of the maritime voyages, the civil government gained the upper hand within the state bureaucracy, while the eunuchs gradually fell out of favor after the death of the Yongle Emperor and lost the authority to conduct these large-scale endeavors. The collapse of the expeditions was further brought about by the elite-driven economic interests against the central state control of commerce, as the maritime enterprise had been key to counterbalancing much of the localized private trade, which drew the enmity of authorities that benefited from that trade. Over the course of the maritime voyages in the early 15th century, Ming China became the pre-eminent naval power by projecting its sea power further to the south and west. There is still much debate regarding issues such as the actual purpose of the voyages, the size of the ships, the magnitude of the fleet, the routes taken, the nautical charts employed, the countries visited, and the cargo carried.
rdf:langString Pelayaran Cheng Ho ke Samudra Barat (Hanzi: 郑和下西洋; Pinyin: Zhèng Hé Xià Xīyáng) atau disebut juga Pelayaran Khazanah atau Pelayaran Harta adalah tujuh ekspedisi maritim yang dilakukan oleh armada khazanah Tiongkok Ming antara tahun 1405 dan 1433. Kaisar Yongle memerintahkan pembangunan armada khazanah pada tahun 1403. Ekspedisi besar ini menghasilkan pelayaran laut yang luas ke wilayah pesisir dan pulau-pulau di sekitar Laut Tiongkok Selatan, Samudra Hindia, dan sekitarnya. Laksamana Cheng Ho ditugaskan untuk memimpin ekspedisi armada khazanah. Enam pelayaran terjadi pada masa pemerintahan Yongle (memerintah 1402–24), sementara pelayaran ketujuh terjadi pada masa pemerintahan Xuande (memerintah 1425–1435). Tiga pelayaran pertama mencapai Kalikut di Pantai Malabar India, sementara pelayaran keempat sampai ke di Teluk Persia. Dalam tiga pelayaran terakhir, armada melakukan perjalanan ke Semenanjung Arab dan Afrika Timur. Armada ekspedisi Tiongkok sangat termiliterisasi dan membawa banyak harta, yang berfungsi untuk memproyeksikan kekuatan dan kekayaan Tiongkok ke dunia yang dikenal. Mereka membawa kembali banyak duta besar asing yang raja dan penguasanya bersedia menyatakan diri sebagai pembayar upeti Tiongkok. Selama perjalanan, mereka menghancurkan armada bajak laut Chen Zuyi di Palembang, merebut kerajaan Kotte Sinhala dari Raja Alekeshvara, dan mengalahkan pasukan Sekandar (raja palsu Semudera) di Sumatera utara. Eksploitasi maritim Tiongkok membawa banyak negara asing ke dalam sistem upeti dan lingkup pengaruh negara ini melalui supremasi militer dan politik, sehingga menggabungkan negara-negara ke dalam tatanan dunia Tiongkok yang lebih besar di bawah kekuasaan Ming. Selain itu, Tiongkok merestrukturisasi dan menetapkan kontrol atas jaringan maritim yang luas di mana kawasan itu menjadi dan negara-negaranya menjadi saling berhubungan pada tingkat ekonomi dan politik. Pelayaran khazanah Ming dipegang dan diawasi oleh para kasim yang pengaruh politiknya sangat bergantung pada dukungan kekaisaran. Dalam sistem negara kekaisaran Tiongkok Ming, pejabat sipil adalah lawan politik utama para kasim dan faksi yang menentang ekspedisi. Menjelang akhir pelayaran laut, pemerintah sipil berada di atas angin dalam birokrasi negara, sementara para kasim berangsur-angsur tidak disukai lagi setelah kematian Kaisar Yongle dan kehilangan wewenang untuk melakukan upaya skala besar ini. Runtuhnya ekspedisi lebih lanjut disebabkan oleh kepentingan ekonomi yang digerakkan oleh elit melawan kontrol negara pusat terhadap perdagangan, karena perusahaan maritim telah menjadi kunci untuk mengimbangi sebagian besar perdagangan swasta lokal, yang menarik permusuhan terhadap otoritas yang diuntungkan dari perdagangan itu. Selama pelayaran maritim di awal abad ke-15, Tiongkok Ming menjadi kekuatan angkatan laut yang unggul dengan memproyeksikan kekuatan lautnya lebih jauh ke selatan dan barat. Masih banyak perdebatan mengenai isu-isu seperti tujuan sebenarnya dari pelayaran, ukuran kapal, besarnya armada, rute yang diambil, peta laut yang digunakan, negara yang dikunjungi, dan kargo yang dibawa.
rdf:langString 정화의 원정은 1405년과 1433년 사이에 걸쳐 일어난 7번의 탐험 원정이다. 영락제가 1403년에 함대의 건설을 명했고, 이 함대는 환관 정화의 지휘를 받아 남중국해, 인도양을 거쳐 아프리카의 해안까지 다녀오는 성과를 올렸다. 7번의 원정들 중 6번은 영락제의 재위 시기에 행해졌고, 나머지 1번은 선덕제의 재위 시기에 일어났다. 첫번째 원정부터 세번째 원정까지는 인도의 캘리컷까지 항해한 후 돌아왔고, 네 번째 원정은 페르시아 만의 호르무즈까지 갔다. 이후에는 아라비아 반도와 아프리카 대륙 동부까지 항해한 이후 명나라로 성공적으로 귀환했다. 원정에 사용된 함선들은 중무장을 하고 있었고, 엄청난 양의 보물들을 싣고 있었다. 이 보물들은 중국의 부와 권력을 타 지방에 과시하기 위한 목적이 강했다. 그들은 명나라에 조공을 바치기를 원하는 지역 지도자들의 대사들을 귀환할 때 함께 데리고 갔다. 이 원정 동안 그들은 팔렘방 지역의 해적 함대를 소탕했고, 명-코테 전쟁에서 스리랑카의 알라케쉬바라 왕을 쫓아내고 새로운 왕을 세웠으며, 인도네시아 수마트라 섬 북부의 군사 세력들을 진압하였다. 이 때 일어난 명나라의 군사 원정으로 인하여 많은 나라들이 명나라에 조공을 바치게 되었으며, 명나라는 더욱 강력한 군사적, 외교적 영향력을 세계 곳곳에 미칠 수 있었다. 또한 해적 소탕과 강력한 군사력을 기반으로 한 명나라 함대는 해상을 평화로이 만드는 데 일조하였기에, 주변 나라들의 교류가 더욱 원활해졌으며 명나라의 위상은 덩달아 높아졌다. 정화의 원정은 귀족들의 지지를 받았는데, 이들의 지지는 황제의 총애 여부에 따라 달라지는 경향이 강했다. 게다가 과거 시험을 통해 올라온 명나라의 전문 관료들은 이 귀족들에 대단히 배타적이었고, 대규모 원정도 탐탁치 않게 여겼다. 이후 선덕제가 즉위하고 관료들이 핵심 권력을 잡자, 귀족들은 황제의 신임을 잃었고 더이상 대규모 원정을 주장할 정도의 세력도 남지 않게 되었다. 이후 원정이 중단되자 경제의 중앙집권화는 더욱 강해졌는데, 원정으로 인하여 대규모 흑자를 보던 지역의 호족들과 관리들이 더이상 이에서 이익을 창출해내지 못했기 때문이다. 황제는 이를 깨달았고, 황권 강화를 위해 더더욱 원정대 파견을 실시하는 것에 대해 부정적인 의견을 보였다. 이 원정은 15세기에 실시되었음에도 불구하고, 명나라는 당시 동쪽과 남쪽 해안을 지킬 정도의 상당한 해군력이 있었으며, 당대 최고의 군사력을 자랑했다. 다만 현재도 이 원정의 실제 목적이 무엇인지에 대해서는 논란이 있으며, 배의 크기, 원정대의 항로, 방문한 나라와 항구들에도 이견이 조금씩 있다.
rdf:langString Путеше́ствия Чжэн Хэ (кит. трад. 鄭和下西洋, упр. 郑和下西洋, пиньинь Zhèng Hé xià Xīyáng, палл. Чжэн Хэ ся Сиян, буквально: «Чжэн Хэ идёт в Западный Океан») — семь плаваний огромного китайского флота в Юго-Восточную Азию и Индийский океан в 1405—1433 гг., во времена правления императоров Чжу Ди и Чжу Чжаньцзи эпохи Мин. Руководителями плаваний (в ранге «главных послов», чжэнши 正使) были императорские евнухи: либо единолично Чжэн Хэ, либо Чжэн Хэ и Ван Цзинхун. Флот следовал по важнейшим торговым путям вокруг Азии, достигнув в своих первых трёх плаваниях Южной Индии, а в следующих четырёх и побережья Персидского залива. Отдельные эскадры флота также посетили многие порты на аравийском и африканском берегах Аравийского моря. Считается, что главной целью путешествий были поднятие престижа Минской империи и введение заморских государств в традиционную систему вассальных отношений с Китаем.
rdf:langString Подорожі Чжен Хе (кит. трад. 鄭 和 下 西洋, спр. 郑 和 下 西洋, піньїнь: Zhèng Hé xià Xīyáng, акад. Чжен Хе ся Сіян, буквально «Чжен Хе йде в Західний Океан») — сім плавань величезного китайського флоту в Південно-східну Азію і Індійський океан в 1405—1433 рр., за часів правління імператорів Чжу Ді і Чжу Чжанцзі династії Мін. Керівниками плавань (у ранзі «головних послів», чженші 正 使) були імператорські євнухи: або одноосібно Чжен Хе, або Чжен Хе і . Флот слідував по найважливіших торгових шляхах навколо Азії, досягнувши у своїх перших трьох плаваннях Південної Індії, а в наступних чотирьох і узбережжя Перської затоки. Окремі ескадри флоту також відвідали багато портів на аравійському і африканському берегах Аравійського моря. Вважається, що головною метою подорожей були підняття престижу Мінської імперії і введення заморських держав у традиційну систему васальних відносин із Китаєм.
rdf:langString 郑和下西洋是指中國在明代早期1405年至1433年間的七場連續的大規模遠洋航海,跨越了東亞地區、印度次大陸、阿拉伯半島、以及東非各地,被認爲是當時世界上規模最大的遠洋航海项目。从1405年(明永乐三年)到1433年,明成祖命鄭和率領二百四十多海船、二萬七千四百名船員的龐大船隊遠航,拜訪了三十餘個西太平洋和印度洋的國家和地區。這段時期是在迪亞士發現好望角的七十年前及哥倫布發現美洲大陸的八十年前;是當時世界上規模最大的遠航航海项目。郑和船隊七次下西洋的總航程達到七萬多海里,長度相當於地球圓周的三倍有多。 郑和船隊曾经航行至東海、南海、泰國灣,繞過馬六甲海峡進入安達曼海及孟加拉灣,再繞過整個南印度至阿拉伯海、波斯湾,從亞丁灣進入紅海,亦有航行至東非馬達加斯加北部更远的海域,到达沿海三十多個國家及島嶼,包括東南亞的爪哇、蘇門答臘、蘇祿、彭亨、真臘、暹羅;印度的古裏、榜葛剌;阿拉伯半岛的阿丹、天方、左法爾、忽魯謨斯;東非的木骨都束、莫桑比克贝拉港。郑和舰队的七次遠洋有六次是在明成祖永乐年间(1402年至1424年),而最後的第七次远航是在明宣宗宣德年间(1425年至1435年)。前三次远航最远到达印度西南海岸的卡利卡特,而第四次最远航行至波斯湾的霍尔木兹海峡;最后,船队远航至阿拉伯半岛和东非肯尼亚。 《鄭和航海圖》是世界現存最早的航海圖。
xsd:integer 260
xsd:nonNegativeInteger 141287

data from the linked data cloud