Mental reservation
http://dbpedia.org/resource/Mental_reservation an entity of type: Organisation
La restriction mentale (en latin : mentalis restrictio) est une façon d'exprimer une contre-vérité tout en évitant le mensonge au sens strict. Cette doctrine est une branche de la casuistique qui s'est développée au Moyen Âge et à la Renaissance. Cette notion de demi-vérité est souvent associée aux Jésuites.
rdf:langString
Mental reservation (or mental equivocation) is an ethical theory and a doctrine in moral theology that recognizes the "lie of necessity", and holds that when there is a conflict between justice and veracity, it is justice that should prevail. The doctrine is a special branch of casuistry (case-based reasoning) developed in the late Middle Ages and the Renaissance. While associated with the Jesuits, it did not originate with them. It is a theory debated by moral theologians, but not part of Canon law.
rdf:langString
La riserva mentale è un caso di divergenza tra volontà e dichiarazione nell'ambito del negozio giuridico. Si ha riserva mentale quando un soggetto dichiara intenzionalmente una cosa diversa da quella che in realtà vuole, senza alcuna intesa col destinatario della dichiarazione stessa e senza che quest'ultimo sia in grado di accorgersi della divergenza. La riserva mentale non ha alcuna conseguenza: il negozio rimane valido ed efficace.
rdf:langString
Há reserva mental quando um dos contratantes reserva-se, secretamente, a intenção de não cumprir o contrato. A reserva mental é combatida no Código Civil no seu artigo 110, onde dispõe que "a manifestação de vontade subsiste ainda que o seu autor haja feito a reserva mental de não querer o que manifestou, salvo se dela o destinatário tinha conhecimento". Alguns doutrinadores a chamam de "Simulação Unilateral".
rdf:langString
Mentální rezervace (lat. reservatio mentalis) je vnitřní výhrada právně jednajícího, kterou neprojeví navenek a kterou tak druhá strana nemůže odhalit. Proto se k ní při posuzování platnosti právního jednání vůbec nepřihlíží. Jde o jeden z případů neshody vůle a jejího vnějšího projevu, podobným případem je simulovaný právní úkon. Ten je však jen předstírán, právně jednající jej učinit vůbec nechtěl, u mentální rezervace ale učiněn být chtěl, byť s vnitřní výhradou, tedy bez vůle způsobit všechny jeho právní následky.
rdf:langString
Ein geheimer Vorbehalt (auch Mentalreservation oder reservatio mentalis) liegt vor, wenn derjenige, der eine Willenserklärung abgibt, insgeheim das von ihm Erklärte nicht will. Geheim ist der Vorbehalt, wenn er vor demjenigen, demgegenüber die Willenserklärung abgegeben werden soll, verheimlicht wird; unerheblich ist, ob Dritte Kenntnis davon haben.
rdf:langString
Reservatio mentalis (łac. zastrzeżenie potajemne) – potajemne zastrzeżenie polegające na zewnętrznym wyrażeniu woli takiej, jakiej w rzeczywistości osoba składająca oświadczenie nie miała, gdy adresat oświadczenia nie wie o tym zastrzeżeniu potajemnym, ewentualnie wewnętrzne zastrzeżenie kontrahenta, że zobowiązania z zawartej umowy nie dotrzyma.
rdf:langString
rdf:langString
Mentální rezervace
rdf:langString
Geheimer Vorbehalt
rdf:langString
Restriction mentale
rdf:langString
Riserva mentale
rdf:langString
Mental reservation
rdf:langString
Reservatio mentalis
rdf:langString
Reserva mental
xsd:integer
7803345
xsd:integer
1123285333
rdf:langString
Mentální rezervace (lat. reservatio mentalis) je vnitřní výhrada právně jednajícího, kterou neprojeví navenek a kterou tak druhá strana nemůže odhalit. Proto se k ní při posuzování platnosti právního jednání vůbec nepřihlíží. Jde o jeden z případů neshody vůle a jejího vnějšího projevu, podobným případem je simulovaný právní úkon. Ten je však jen předstírán, právně jednající jej učinit vůbec nechtěl, u mentální rezervace ale učiněn být chtěl, byť s vnitřní výhradou, tedy bez vůle způsobit všechny jeho právní následky. Může jít např. o uzavření smlouvy s tím, že jedna strana si mlčky a sama pro sebe vyhradí právo od ní kdykoli bez dalšího odstoupit. Taková výhrada samozřejmě nemá právních následků, když druhá strana měla vůli uzavřít smlouvu v projeveném znění a o mentální rezervaci nevěděla. Podstatné je totiž jen to, co je možné hodnotit objektivními hledisky, vůle, kterou účastník ve skutečnosti projevil. Pokud by vnitřní výhrada směřovala k podvodu na druhém účastníkovi, jen z tohoto důvodu by nešlo o automaticky neplatný právní úkon. Z principu zachování právní jistoty vyplývá, že záleží pouze na druhém účastníkovi, zda bude trvat na uzavřené smlouvě, nebo zda se dovolá její relativní neplatnosti.
rdf:langString
Ein geheimer Vorbehalt (auch Mentalreservation oder reservatio mentalis) liegt vor, wenn derjenige, der eine Willenserklärung abgibt, insgeheim das von ihm Erklärte nicht will. Geheim ist der Vorbehalt, wenn er vor demjenigen, demgegenüber die Willenserklärung abgegeben werden soll, verheimlicht wird; unerheblich ist, ob Dritte Kenntnis davon haben. Eine nicht ernst gemeinte Willenserklärung, die man in der Erwartung abgibt, dass sie der Erklärungsempfänger ernst nimmt, nennt man auch böser Scherz. Ein solcher geheimer Vorbehalt ist gemäß § 116 Satz 1 BGB grundsätzlich unbeachtlich, die Willenserklärung ist also wirksam und für den, der sie abgibt, bindend. Ausnahmsweise ist die Willenserklärung jedoch nichtig, wenn der Empfänger den Vorbehalt kennt, § 116 Satz 2 BGB. Notwendig ist hierbei jedoch positive Kenntnis. Ein Kennenmüssen reicht nicht aus. Oft liegt in diesen Fällen ein Scheingeschäft vor. Dann ist nicht das Erklärte, sondern das von beiden Seiten tatsächlich Gewollte bindend vereinbart, § 117 Abs. 2 BGB. Solche Geschäfte werden mitunter in dem Bestreben geschlossen, Steuern zu sparen. Das ist allerdings riskant. Denn nach ständiger Rechtsprechung sind Willenserklärungen rechtlich nicht teilbar. Wenn die Parteien, um einen steuerrechtlichen Erfolg zu erzielen, eine bestimmte zivilrechtliche Vereinbarung treffen, können sie sich im Streitfall nicht darauf berufen, dass sie das Geschäft zivilrechtlich eigentlich so nicht gewollt haben.
rdf:langString
La restriction mentale (en latin : mentalis restrictio) est une façon d'exprimer une contre-vérité tout en évitant le mensonge au sens strict. Cette doctrine est une branche de la casuistique qui s'est développée au Moyen Âge et à la Renaissance. Cette notion de demi-vérité est souvent associée aux Jésuites.
rdf:langString
Mental reservation (or mental equivocation) is an ethical theory and a doctrine in moral theology that recognizes the "lie of necessity", and holds that when there is a conflict between justice and veracity, it is justice that should prevail. The doctrine is a special branch of casuistry (case-based reasoning) developed in the late Middle Ages and the Renaissance. While associated with the Jesuits, it did not originate with them. It is a theory debated by moral theologians, but not part of Canon law.
rdf:langString
La riserva mentale è un caso di divergenza tra volontà e dichiarazione nell'ambito del negozio giuridico. Si ha riserva mentale quando un soggetto dichiara intenzionalmente una cosa diversa da quella che in realtà vuole, senza alcuna intesa col destinatario della dichiarazione stessa e senza che quest'ultimo sia in grado di accorgersi della divergenza. La riserva mentale non ha alcuna conseguenza: il negozio rimane valido ed efficace.
rdf:langString
Reservatio mentalis (łac. zastrzeżenie potajemne) – potajemne zastrzeżenie polegające na zewnętrznym wyrażeniu woli takiej, jakiej w rzeczywistości osoba składająca oświadczenie nie miała, gdy adresat oświadczenia nie wie o tym zastrzeżeniu potajemnym, ewentualnie wewnętrzne zastrzeżenie kontrahenta, że zobowiązania z zawartej umowy nie dotrzyma. Reservatio mentalis występuje wtedy, gdy ten kto składa oświadczenie woli (np. zaciąga zobowiązanie) równocześnie – w myśli – postanawia go nie wykonać lub wykonać w inny sposób. Zastrzeżenie potajemne nie wywołuje skutków prawnych. Jednocześnie nie pozbawia ono skuteczności oświadczenia woli w takim zakresie w jakim zostało ono złożone (wyrażone) adresatowi. W szczególności reservatio mentalis nie oznacza pozorności czynności prawnej, której dokonaniu towarzyszyło wewnętrzne zastrzeżenie kontrahenta, a zatem nie pociąga za sobą nieważności tej czynności.
rdf:langString
Há reserva mental quando um dos contratantes reserva-se, secretamente, a intenção de não cumprir o contrato. A reserva mental é combatida no Código Civil no seu artigo 110, onde dispõe que "a manifestação de vontade subsiste ainda que o seu autor haja feito a reserva mental de não querer o que manifestou, salvo se dela o destinatário tinha conhecimento". Alguns doutrinadores a chamam de "Simulação Unilateral".
xsd:nonNegativeInteger
25871
