Mean lifetime

http://dbpedia.org/resource/Mean_lifetime

Střední doba života (obvykle značená řeckým písmenem τ) je fyzikální veličina charakterizující čas setrvání dané entity v nestabilním stavu. Entitou může být nestabilní elementární částice, atomové jádro radioaktivního nuklidu, nestabilní energetický stav atomu apod. Střední doba života je pro exponenciální přeměnu rovna převrácené hodnotě přeměnové konstanty a je přímo úměrná poločasu přeměny. Udává se jako důležitá charakteristika elementárních částic. rdf:langString
Στη φυσική, ο Μέσος χρόνος ζωής ενός σωματιδίου είναι ο μέσος χρόνος που υπάρχει το σωματίδιο μέχρι να διασπαστεί. Το πρωτόνιο είναι το σωματίδιο με τη μεγαλύτερη μέση διάρκεια ζωής (περίπου 15 λεπτά) και ακολουθείται από το μιόνιο, το οποίο έχει μέση διάρκεια ζωής 2.2 μικροδευτερόλεπτα (μs). rdf:langString
Batez besteko bizitza nukleo edo partikula azpiatomiko baten batez besteko iraupena da, eta (tau) ikurraz adierazten da. Ez da semidesintegrazio periodoarekin nahastu behar; semidesintegrazio periodoa substantzia bateko nukleo erradioaktiboen kopurua erdira jaisteko behar duen denbora da, hau da, hau da partikula multzo bati dagokio, ez partikula bakar bati. Hala ere bi kontzeptuak erlazionatuta daude: Batez besteko bizitza desintegrazio konstantearen alderantzizkoa da, da; eta eta ondorengo ekuazioak erlazionatzen ditu (ikus semidesintegrazio periodo): , beraz, rdf:langString
Étant donné un ensemble d'éléments dont le nombre décroît vers zéro, la durée de vie moyenne (aussi appelée durée de vie) est un nombre qui caractérise le taux de réduction (décroissance) de l'ensemble. En particulier, si la durée de vie individuelle d'un élément de l'ensemble est le temps passé entre un instant de référence et la disparition de cet élément, la durée de vie moyenne est la moyenne arithmétique des durées de vie individuelles. rdf:langString
I bhfisic adamach, fisic núicléach, is fisic na gcáithníní, an meánam a thógann sé ar adamh flosctha a fhuinneamh breise flosctha a chailliúint, nó ar cháithnín meath. Úsáidtear an tsiombail τ di, agus tomhaistear i soicindí (s) í. Bíonn an gaol seo idir an mheánré τ is an leathré T½ : τ = T½/(ln 2) = T½/0.693. rdf:langString
La vita media di un nucleo radioattivo è statisticamente il tempo medio che deve trascorrere prima che il radionuclide decada. Più precisamente è il tempo dopo il quale il numero dei nuclei iniziali si è ridotto a un fattore 1/e del numero iniziale. Tale valore è legato al tempo di dimezzamento (o emivita) e alla costante di decadimento dalla semplice relazione: dove con si è indicata la vita media e con il tempo di dimezzamento. rdf:langString
El temps de vida mitjà o vida mitjana d'una partícula a una mostra de partícules és el temps que transcorre entre un instant de temps de referència i l'instant de temps al qual ocorre la desaparició completa d'aquella partícula de la mostra. Serveix per a donar una idea del valor mitjà del temps d'existència d'un radionúclid abans de desintegrar-se. No s'ha de confondre amb el període de semidesintegració; són termes relacionats però diferents. rdf:langString
Lebensdauer (genauer: mittlere Lebensdauer) bezeichnet in der Physik die durchschnittliche „Lebenszeit“ der Mitglieder eines Ensembles identischer Objekte. Steht einem Objekt kein Zustand niedrigerer Energie zur Verfügung und wird ihm keine Energie zugeführt, so ist es stabil und seine Lebensdauer ist unendlich. Können die Objekte jedoch spontan in einen Zustand kleinerer Energie übergehen („zerfallen“), bilden ihre jeweiligen Lebenszeiten eine Häufigkeitsverteilung, deren arithmetischer Mittelwert die Lebensdauer ist. Anders ausgedrückt ist die Lebensdauer der Erwartungswert für die Lebenszeit eines Individuums ausgehend von einer Wahrscheinlichkeitsverteilung.Ein eng verwandter Begriff ist die Halbwertszeit. Hier wird nicht der arithmetische Mittelwert, sondern der Median der Lebensdauer rdf:langString
La vida media es el promedio de vida de un núcleo o de una partícula subatómica libre antes de desintegrarse. Se representa con la letra griega (Tau). La desintegración de partículas es un proceso probabilístico (en concreto sigue la ley de Poisson) por lo que esto no significa que un determinado núcleo vaya a tardar exactamente ese tiempo en desintegrarse. La vida media no debe confundirse con el periodo de semidesintegración, semiperiodo, vida mitad o semivida: son conceptos relacionados, pero diferentes. En particular el periodo de semidesintegración se aplica solamente a sustancias radiactivas y no a partículas libres como se dice. rdf:langString
O tempo de vida de um átomo de um radioisótopo não é o mesmo que o tempo de vida de outro átomo do mesmo radioisótopo. Por isso define-se como vida-média de um radioisótopo, a média aritmética do tempo de vida de todos os átomos de uma determinada massa deste isótopo. Como consequência, a vida-media é o tempo médio que um isótopo instável leva para decair ou desintegrar. Não confundir com meia-vida, que é o tempo necessário para que caia pela metade, por desintegração, uma determinada massa de um radioisótopo. O cálculo da vida média a partir da meia-vida pode ser dado pela seguinte equação: rdf:langString
Вре́мя жи́зни квантовомеханической системы (частицы, ядра, атома, энергетического уровня и т. д.) — промежуток времени , в течение которого система распадается с вероятностью где e — число Эйлера. Если рассматривается ансамбль независимых частиц, то в течение времени число оставшихся частиц уменьшается (в среднем) в е раз от количества частиц в начальный момент. Понятие «время жизни» применимо в условиях, когда происходит экспоненциальный распад (то есть ожидаемое количество выживших частиц N зависит от времени t как Величина, обратная времени жизни, называется постоянной распада: rdf:langString
Середній час життя або просто час життя — чисельна характеристика тривалості спонтанного розпаду нестабільних систем, час, протягом якого кількість таких системзменшується в e разів (e — основа натуральних логарифмів). Позначається зазвичай τ, вимірюється в секундах. Термін час життя вживається як щодо розпаду елементарних частинок чи квазічастинок, так і щодо нестабільних станів, наприклад збуджених станів квантовомеханічних систем. Час життя — величина обернена до ймовірності розпаду системи в одиницю часу. Для ансамблю із N нестабільних систем число розпадів за часdt дорівнює . . , rdf:langString
rdf:langString Vida mitjana
rdf:langString Střední doba života
rdf:langString Lebensdauer (Physik)
rdf:langString Μέσος χρόνος ζωής (φυσική)
rdf:langString Vida media
rdf:langString Batez besteko bizitza (fisika)
rdf:langString Meánré
rdf:langString Durée de vie moyenne
rdf:langString Vita media
rdf:langString Mean lifetime
rdf:langString Vida média
rdf:langString Время жизни квантовомеханической системы
rdf:langString Час життя
xsd:integer 330343
xsd:integer 962675564
rdf:langString Střední doba života (obvykle značená řeckým písmenem τ) je fyzikální veličina charakterizující čas setrvání dané entity v nestabilním stavu. Entitou může být nestabilní elementární částice, atomové jádro radioaktivního nuklidu, nestabilní energetický stav atomu apod. Střední doba života je pro exponenciální přeměnu rovna převrácené hodnotě přeměnové konstanty a je přímo úměrná poločasu přeměny. Udává se jako důležitá charakteristika elementárních částic.
rdf:langString El temps de vida mitjà o vida mitjana d'una partícula a una mostra de partícules és el temps que transcorre entre un instant de temps de referència i l'instant de temps al qual ocorre la desaparició completa d'aquella partícula de la mostra. Serveix per a donar una idea del valor mitjà del temps d'existència d'un radionúclid abans de desintegrar-se. Sovint s'utilitza per a donar una idea aproximada de la durada d'una espècie determinada de núclids (per exemple, d'urani 238) d'una mostra o sistema, per exemple per al tractament de residus radioactius, en dissenyar mesures de seguretat d'aplicacions de la radioactivitat o per al control d'activitats econòmiques que l'empren. En aquest cas, la població o nombre de núclids d'una espècie determinada en qualsevol moment, si no en traiem ni n'afegim, disminueix (ja que els radionúclids es desintegren, emetent radioactivitat i transformant-se així en núclids d'una altra espècie) depèn exclusivament del nombre inicial de núclids d'aquesta espècie. Matemàticament és un cas típic de relació exponencial (amb exponent negatiu), per això es pot anomenar . No s'ha de confondre amb el període de semidesintegració; són termes relacionats però diferents.
rdf:langString Στη φυσική, ο Μέσος χρόνος ζωής ενός σωματιδίου είναι ο μέσος χρόνος που υπάρχει το σωματίδιο μέχρι να διασπαστεί. Το πρωτόνιο είναι το σωματίδιο με τη μεγαλύτερη μέση διάρκεια ζωής (περίπου 15 λεπτά) και ακολουθείται από το μιόνιο, το οποίο έχει μέση διάρκεια ζωής 2.2 μικροδευτερόλεπτα (μs).
rdf:langString La vida media es el promedio de vida de un núcleo o de una partícula subatómica libre antes de desintegrarse. Se representa con la letra griega (Tau). La desintegración de partículas es un proceso probabilístico (en concreto sigue la ley de Poisson) por lo que esto no significa que un determinado núcleo vaya a tardar exactamente ese tiempo en desintegrarse. La vida media no debe confundirse con el periodo de semidesintegración, semiperiodo, vida mitad o semivida: son conceptos relacionados, pero diferentes. En particular el periodo de semidesintegración se aplica solamente a sustancias radiactivas y no a partículas libres como se dice. Se ha comprobado que los isótopos de los elementos radiactivos presentan distintos grados de inestabilidad en el tiempo debido a que cada isótopo decae o se transforma en otros siguiendo una serie radioactiva particular. Para referirnos a la velocidad con que ocurren las desintegraciones nucleares utilizamos el concepto de vida media.
rdf:langString Lebensdauer (genauer: mittlere Lebensdauer) bezeichnet in der Physik die durchschnittliche „Lebenszeit“ der Mitglieder eines Ensembles identischer Objekte. Steht einem Objekt kein Zustand niedrigerer Energie zur Verfügung und wird ihm keine Energie zugeführt, so ist es stabil und seine Lebensdauer ist unendlich. Können die Objekte jedoch spontan in einen Zustand kleinerer Energie übergehen („zerfallen“), bilden ihre jeweiligen Lebenszeiten eine Häufigkeitsverteilung, deren arithmetischer Mittelwert die Lebensdauer ist. Anders ausgedrückt ist die Lebensdauer der Erwartungswert für die Lebenszeit eines Individuums ausgehend von einer Wahrscheinlichkeitsverteilung.Ein eng verwandter Begriff ist die Halbwertszeit. Hier wird nicht der arithmetische Mittelwert, sondern der Median der Lebensdauer betrachtet. In vielen Fällen, nämlich wenn die Wahrscheinlichkeit für das „Überleben“ eines Individuums weder von seinem Alter noch von der Größe der verbleibenden Population abhängt, wird man es mit einer Exponentialverteilung zu tun haben. In diesem Fall unterscheiden sich Halbwertszeit und Lebensdauer nur durch einen konstanten Faktor.Typischerweise spricht man von Lebensdauer im Zusammenhang mit instabilen Teilchen, radioaktiven Atomkernen, sowie bei Atomen und anderen Systemen in einem angeregten Zustand. In den Biowissenschaften hat der Begriff der Lebenserwartung eine vergleichbare Bedeutung; hier liegt allerdings (aufgrund der biologischen Alterungsprozesse) keine Exponentialverteilung vor.
rdf:langString Batez besteko bizitza nukleo edo partikula azpiatomiko baten batez besteko iraupena da, eta (tau) ikurraz adierazten da. Ez da semidesintegrazio periodoarekin nahastu behar; semidesintegrazio periodoa substantzia bateko nukleo erradioaktiboen kopurua erdira jaisteko behar duen denbora da, hau da, hau da partikula multzo bati dagokio, ez partikula bakar bati. Hala ere bi kontzeptuak erlazionatuta daude: Batez besteko bizitza desintegrazio konstantearen alderantzizkoa da, da; eta eta ondorengo ekuazioak erlazionatzen ditu (ikus semidesintegrazio periodo): , beraz,
rdf:langString Étant donné un ensemble d'éléments dont le nombre décroît vers zéro, la durée de vie moyenne (aussi appelée durée de vie) est un nombre qui caractérise le taux de réduction (décroissance) de l'ensemble. En particulier, si la durée de vie individuelle d'un élément de l'ensemble est le temps passé entre un instant de référence et la disparition de cet élément, la durée de vie moyenne est la moyenne arithmétique des durées de vie individuelles.
rdf:langString I bhfisic adamach, fisic núicléach, is fisic na gcáithníní, an meánam a thógann sé ar adamh flosctha a fhuinneamh breise flosctha a chailliúint, nó ar cháithnín meath. Úsáidtear an tsiombail τ di, agus tomhaistear i soicindí (s) í. Bíonn an gaol seo idir an mheánré τ is an leathré T½ : τ = T½/(ln 2) = T½/0.693.
rdf:langString La vita media di un nucleo radioattivo è statisticamente il tempo medio che deve trascorrere prima che il radionuclide decada. Più precisamente è il tempo dopo il quale il numero dei nuclei iniziali si è ridotto a un fattore 1/e del numero iniziale. Tale valore è legato al tempo di dimezzamento (o emivita) e alla costante di decadimento dalla semplice relazione: dove con si è indicata la vita media e con il tempo di dimezzamento.
rdf:langString O tempo de vida de um átomo de um radioisótopo não é o mesmo que o tempo de vida de outro átomo do mesmo radioisótopo. Por isso define-se como vida-média de um radioisótopo, a média aritmética do tempo de vida de todos os átomos de uma determinada massa deste isótopo. Como consequência, a vida-media é o tempo médio que um isótopo instável leva para decair ou desintegrar. Não confundir com meia-vida, que é o tempo necessário para que caia pela metade, por desintegração, uma determinada massa de um radioisótopo. Como a probabilidade de um átomo sofrer desintegração é proporcional à quantidade total de átomos que restam, os átomos demoram mais tempo para desintegrar a medida que diminui o número de átomos residuais. Como consequência, o período de tempo da vida-média é superior a da meia-vida. A meia-vida do carbono-14 é de aproximadamente 5.730 anos enquanto que a sua vida-média é de aproximadamente 8.200 anos. O cálculo da vida média a partir da meia-vida pode ser dado pela seguinte equação: Onde: = Meia Vida = Vida Média = Logaritmo natural de base e de 2 = 0,693
rdf:langString Вре́мя жи́зни квантовомеханической системы (частицы, ядра, атома, энергетического уровня и т. д.) — промежуток времени , в течение которого система распадается с вероятностью где e — число Эйлера. Если рассматривается ансамбль независимых частиц, то в течение времени число оставшихся частиц уменьшается (в среднем) в е раз от количества частиц в начальный момент. Понятие «время жизни» применимо в условиях, когда происходит экспоненциальный распад (то есть ожидаемое количество выживших частиц N зависит от времени t как где N0 — число частиц в начальный момент). Например, для осцилляций нейтрино этот термин применять нельзя. Время жизни связано с периодом полураспада T1/2 (временем, в течение которого число выживших частиц в среднем уменьшается вдвое) следующим соотношением: Величина, обратная времени жизни, называется постоянной распада: Экспоненциальный распад наблюдается не только для квантовомеханических систем, но и во всех случаях, когда вероятность необратимого перехода элемента системы в другое состояние за единицу времени не зависит от времени. Поэтому термин «время жизни» применяется в областях, достаточно далёких от физики, например, в теории надёжности, фармакологии, химии и т. д. Процессы такого рода описываются линейным дифференциальным уравнением означающим, что число элементов в начальном состоянии убывает со скоростью пропорциональной Коэффициент пропорциональности равен Так, в фармакокинетике после разового введения химического соединения в организм соединение постепенно разрушается в биохимических процессах и выводится из организма, причём если оно не вызывает существенных изменений в скорости действующих на него биохимических процессов (то есть воздействие линейно), то уменьшение его концентрации в организме описывается экспоненциальным законом, и можно говорить о времени жизни химического соединения в организме (а также о периоде полувыведения и константе распада).
rdf:langString Середній час життя або просто час життя — чисельна характеристика тривалості спонтанного розпаду нестабільних систем, час, протягом якого кількість таких системзменшується в e разів (e — основа натуральних логарифмів). Позначається зазвичай τ, вимірюється в секундах. Термін час життя вживається як щодо розпаду елементарних частинок чи квазічастинок, так і щодо нестабільних станів, наприклад збуджених станів квантовомеханічних систем. Час життя — величина обернена до ймовірності розпаду системи в одиницю часу. Для ансамблю із N нестабільних систем число розпадів за часdt дорівнює . Число нестабільних одиниць, які не розпалися в момент часу t визначається диференційним рівнянням . Розв'язок цього рівняння визначає закон розпаду , де — число нестабільних одиниць в початковий момент часу (t= 0).
xsd:nonNegativeInteger 95

data from the linked data cloud