Kim Clijsters

rdf:langString Kim Clijstersová

rdf:langString Kim Antonie Lode Clijstersová, nepřechýleně Clijsters ([kɪm ˈklɛistərs]IPA ; narozená 8. června 1983 ) je belgická tenistka a bývalá světová jednička ve dvouhře i čtyřhře, která se na profesionálním okruhu pohybuje s pauzami od roku 1997. Za svou kariéru na WTA Tour vyhrála doposud čtyřicet jedna singlových a jedenáct deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a tři ve čtyřhře. Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2003 na 1. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci také na 1. místě. Na čele singlové klasifikace setrvala ve čtyřech oddělených obdobích celkem 20 týdnů. V sezóně 2003 byla světovou jedničkou dvanáct týdnů, v roce 2006 sedm a v únoru 2011 pak jeden týden. Ve čtyřhře vedla světový žebříček čtyři týdny během srpna 2003. Na nejvyšší grandslamové úrovni triumfovala třikrát ve dvouhře na US Open 2005, 2009 a 2010 a jednou na Australian Open 2011. Čtyřikrát odešla z utkání o titul poražena. Ve čtyřhře si připsala spolu s Japonkou Ai Sugijamovou dvě vítězství na French Open a ve Wimbledonu 2003. V letech , a 2010 vyhrála všechna tři singlová finále na Turnaji mistryň. Jediné deblové finále se Sugijamovou v roce 2003 naopak prohrály. Dne 6. května 2007 oznámila okamžité ukončení profesionální kariéry s cílem založit rodinu. V červenci 2006 se vdala za amerického basketbalistu Briana Lynche a v únoru 2008 porodila dceru Jadu Elle. Téměř po dvou letech mimo tenis, sdělila na tiskové konferenci konané 26. března 2009, že se na okruh WTA vrátí letní sezónou na amerických betonech. Po obnovení kariéry startovala díky divoké kartě na cincinnatském a torontském turnaji. Titul získala na třetí pokus, když vyhrála zářijový grandslam US Open. Od roku 1980 a wimbledonského titulu Australanky Evonne Goolagongové se tak stala první matkou, která dosáhla na grandslam. V belgickém fedcupovém týmu debutovala v roce dubnovým utkáním základního moskevského bloku Světové skupiny proti Austrálii, v němž podlehla Jeleně Dokićové. V madridském finále se Španělskem přispěla jedním bodem, když porazila Arantxu Sánchezovou Vicariovou a s belgickým družstvem slavila titul po výhře 3–0 na zápasy. Celkově v soutěži nastoupila k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 21–3 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře. Belgii také reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde ve dvouhře prohrála čtvrtfinále s třetí nasazenou Ruskou Marií Šarapovovou po dvousetovém průběhu. V červnu 2011 ji americký časopis Time zařadil mezi „30 legend ženského tenisu: Minulosti, současnosti a budoucnosti“. Magazín Forbes pak tenistku v srpnovém vydání 2011 označil za pátou nejlépe placenou sportovkyni uplynulého roku. Na tiskové konferenci konané 20. května 2012 oznámila, že závěrečný turnaj kariéry odehraje na zářijovém US Open. Dne 29. srpna 2012 nastoupila do posledního utkání dvouhry, kterým se stala prohra ve druhém kole US Open 2012. S profesionálním tenisem se rozloučila druhým kolem smíšené čtyřhry na newyorském grandslamu, z něhož spolu s Bobem Bryanem odešla 1. září poražena. Oficiálním datem ukončení kariéry se stalo 2. září 2012. V letech 2005 a 2010 ji Ženská tenisová asociace vyhlásila Hráčkou roku a v roce 2005 se stala mistryní světa ITF. Opakovaně obdržela cenu pro nejlepší belgickou sportovkyni roku. V září 2019 oznámila, že se po sedmileté přestávce vrátí v sezóně 2020 k profesonálnímu tenisu. První zápas obnovené kariéry odehrála na únorovém Dubai Tennis Championships 2020, v němž podlehla úřadující finalistce Australian Open Garbiñe Muguruzaové a následně zaznamenala prohru v prvním kole Monterrey Open proti hráčce první dvacítky Kontaové. Její comeback pak zastavilo přerušení WTA Tour kvůli pandemii koronaviru.