Kenelm Digby

http://dbpedia.org/resource/Kenelm_Digby an entity of type: Thing

Sir Kenelm Digby, fälschlich auch Dygbi (* 11. Juli 1603 in , Buckinghamshire (heute Borough of Milton Keynes); † 11. Juni 1665), war ein englischer Höfling, Abenteurer und Diplomat. Ebenso genoss er als Naturphilosoph eine hohe Reputation und war als einer der führenden römisch-katholischen englischen Intellektuellen bekannt. Seine Vielseitigkeit brachte ihm den Beinamen eines „magazine of all arts“ („Speicher aller Künste“) ein. rdf:langString
Kenelm Digby (11 juillet 1603 – 11 juin 1665) est un philosophe anglais, assez éclectique. rdf:langString
Sir Kenelm Digby (11 July 1603 – 11 June 1665) was an English courtier and diplomat. He was also a highly reputed natural philosopher, astrologer and known as a leading Roman Catholic intellectual and Blackloist. For his versatility, he is described in John Pointer's Oxoniensis Academia (1749) as the "Magazine of all Arts and Sciences, or (as one stiles him) the Ornament of this Nation". rdf:langString
Kenelm Digby (Gayhurst, 11 luglio 1603 – Londra, 11 giugno 1665) è stato un filosofo, diplomatico e corsaro britannico. rdf:langString
Sir Kenelm Digby, född 11 juli 1603 i Gayhurst, död 11 juni 1665, var en engelsk diplomat, författare och naturfilosof. Digby's far var krutkonspiratören Everard Digby. Digby var 1627–1629 befälhavare för en kaparexpedition, sändes i landsflykt 1643 och blev drottning Henrietta Marias kansler i Paris och skickades på uppdrag av henne till Rom. Han kom senare i Oliver Cromwells tjänst till Paris. Digby sysslade även med alkemi och medicin och utgav bland annat Two treatises, in the one of which the nature of bodies, in the other the nature of mans's soul is looked into (1644). rdf:langString
Kavaliro Kenelm DIGBY, angla diplomato kaj sciencisto (la 11-a de julio 1603 - la 11-a de junio 1665). Li naskiĝis ĉe Gayhurst, Buckinghamshire, Anglio. Liaj gepatroj estis etnobelaj sed iliaj rom-katolikismo grave influis lian vivon. Lia patro estis Kavaliro Everard Digby, ekzekutata en 1606 pro sia partopreno en la pulva konspiro de 1605 (malsukcesa komploto mortigi la britan reĝon Jakobo la 1-a kaj aliajn). En 1618, post duon-jaro en Hispanio, li eniris Gloucester Hall, kolegio de la Universitato de Oksfordo, nun nomata . En 1620 sendiplome li eliris de la universitato: en tiu epoko, pro leĝaj reguloj, anglaj rom-katolikoj ofte ne akiris universitatan diplomon. La sekvantajn tri jarojn li pasigis en Eŭropo, precipe ĉe Florenco. En Madrido li renkontis la princon Karolon (la estontan reĝ rdf:langString
Kenelm Digby adalah seorang angkatan laut dan diplomatis dari Prancis. Dia adalah orang yang sangat teliti dan detail dalam banyak hal, salah satunya adalah biografi yang dituliskannya. Dia menikah dengan Vanetia Stanley yang sangat dia cintai. Dia dilahirkan pada tahun 1603 dan meninggal pada tahun 1665. Digby terlibat dalam sebuah operasi militer dalam sebuah petualangan privat yang menangkap beberapa kapal Flemish dan Spanyol. Hal ini mendapat keluhan dari Venesia, tetapi tidak dihiraukan oleh pemerintahan Inggris. Kemenangan dalah peristiwa ini terjadi pada Juni 1628. Dan kisah tentang peristiwa ini dituliskan untuk istri yang dia cintai itu. rdf:langString
Сер Кенелм Дігбі (англ. Kenelm Digby, 11 липня 1603 , Мілтон-Кінз, Бакінгемшир, Південно-Східна Англія, Англія — 11 червня 1665 Лондон, Королівство Англія) — англійський придворний, дипломат, натурфілософ, хімік, алхімік, винахідник, філософ і астролог. Автор ряду винаходів, зокрема пляшок з міцного скла, здатних витримувати тривалі перевезення. Один із засновників Лондонського королівського товариства. У 1628 році Дігбі на чолі ескадри привидів вів бойові дії в Середземному морі. rdf:langString
Сэр Ке́нелм Ди́гби (англ. Kenelm Digby; 11 июля 1603 — 11 июня 1665) — английский придворный и дипломат, известный также как натурфилософ и алхимик, изобретатель. Автор ряда изобретений и один из основателей Лондонского королевского общества. В 1628 году Дигби во главе эскадры приватиров вёл боевые действия в Средиземном море. rdf:langString
rdf:langString Kenelm Digby
rdf:langString Kenelm Digby
rdf:langString Kenelm Digby
rdf:langString Kenelm Digby
rdf:langString Kenelm Digby
rdf:langString Kenelm Digby
rdf:langString Дигби, Кенелм
rdf:langString Kenelm Digby
rdf:langString Кенелм Дігбі
rdf:langString Kenelm Digby
xsd:integer 250714
xsd:integer 1055244622
rdf:langString Sir Kenelm Digby
rdf:langString t
xsd:integer 49357645
rdf:langString A portrait of Kenelm Digby by the studio of Anthony van Dyck
rdf:langString An engraving of Kenelm Digby
rdf:langString vertical
rdf:langString Digby,+Kenelm
rdf:langString Kenelm Digby studio of Anthony Van Dyck.jpg
rdf:langString Kenelm Digby.jpg
rdf:langString Sir Kenelm Digby, fälschlich auch Dygbi (* 11. Juli 1603 in , Buckinghamshire (heute Borough of Milton Keynes); † 11. Juni 1665), war ein englischer Höfling, Abenteurer und Diplomat. Ebenso genoss er als Naturphilosoph eine hohe Reputation und war als einer der führenden römisch-katholischen englischen Intellektuellen bekannt. Seine Vielseitigkeit brachte ihm den Beinamen eines „magazine of all arts“ („Speicher aller Künste“) ein.
rdf:langString Kavaliro Kenelm DIGBY, angla diplomato kaj sciencisto (la 11-a de julio 1603 - la 11-a de junio 1665). Li naskiĝis ĉe Gayhurst, Buckinghamshire, Anglio. Liaj gepatroj estis etnobelaj sed iliaj rom-katolikismo grave influis lian vivon. Lia patro estis Kavaliro Everard Digby, ekzekutata en 1606 pro sia partopreno en la pulva konspiro de 1605 (malsukcesa komploto mortigi la britan reĝon Jakobo la 1-a kaj aliajn). En 1618, post duon-jaro en Hispanio, li eniris Gloucester Hall, kolegio de la Universitato de Oksfordo, nun nomata . En 1620 sendiplome li eliris de la universitato: en tiu epoko, pro leĝaj reguloj, anglaj rom-katolikoj ofte ne akiris universitatan diplomon. La sekvantajn tri jarojn li pasigis en Eŭropo, precipe ĉe Florenco. En Madrido li renkontis la princon Karolon (la estontan reĝon Karlon la 1-an) kun kiu li amikiĝis. Reveninte al Anglio, li kavaliriĝis kaj eniris la domanaron de la princo. En 1625 li edziĝis kun fama aristokrata belulino, Venetia Stanley (1600-1633), kun kiu li ludis kiel infano. Ĉar lia rom-katolikismo grave malhelpis lian karieron, li forlasis ĝin, iĝante anglikano. Post kiam li iĝis reĝo, Karlo nomumis Kavaliro Kenelm Digby ano de sia Privata Konsilio. En 1628, Digby komandis du privatajn militŝipojn en la Mediteraneo, kaj kaptis plurajn hispanajn kaj flandrajn ŝipojn. Pro malsano de sia ŝipanaro, li ankris ĉe Alĝero, kie li ricevis registaran promeson pli bone trakti anglajn ŝipojn. Proksime al Majorko li kaptis nederlandan ŝipon. La 11-an de junio 1628 li gajnis grandan venkon ĉe İskenderun kontraŭ eskadron de francaj kaj veneciaj ŝipoj. Tamen liaj sukcesoj kreis riskon de reprezalioj kontraŭ anglaj komercistoj kaj oni petis lin eliri de la Mediteraneo. Denove en Anglio, li iĝis administranto de la mararmeo kaj de Trinity House, la organizo kiu prizorgas lumturojn. Tamen lia edzino Venetia subite mortis en 1633 (van Dyck pentris faman mortlitan portreton), kaj pro suspektoj la registaro komandis nekropsion - tiutempe tre malkutima afero. La verkisto Ben Jonson, kiu poste nomumis Digby literatura testamenta administranto, verkis versan poemon pri Venetia. La malĝojega vidvo apartigis sin ĉe Gresham Kolegio, scienca kolegio en Londono, kie li faris kemiajn eksperimentojn. En 1635 aŭ 1636 li revenis al la rom-katolikismo, kaj verkis libron en kiu li penis pruvi ke la rom-katolika eklezio estas la sola kaj senerara vera eklezio. Li ekzilis sin al Francio, sed revenis al Anglio por subteni la klopodojn de la Reĝo Karlo la 1-a perforte enkonduki episkopojn en Skotlando. Pro tio li malpopulariĝis de la partio. En 1641 li denove iris al Francio kie li duele mortigis nobelon. Pro tio en 1642 li revenis al Anglio. La Parlamento malliberigis lin ĝis interveno de la franca reĝino Anna de Aŭstrio. La Parlamento konfiskis liajn bienojn. Reveninte al Francio li ne partoprenis en la Anglan enlandan militon. En 1644, kiam la angla reĝino Henrietta Maria forflugis al Francio, Digby iĝis ŝia kanceliero. En 1645 li iris al Romo kie li malsukcese penis persvadi la Papon subteni Karlon la 1-an. Post la fino de la enlanda milito, li tri fojojn iris al Londono, kie li havis intimajn diskutojn kun Oliver Cromwell, kiu ŝajne konsideris lin neoficiala reprezentanto de la anglaj rom-katolikoj. En 1655 Cromwell sendis lin al Romo por malsukcesa provo atingi akordon kun la Papo. Post la ekrego de Karlo la 2-a, li retenis la favoron de Henrietta Maria, kaj daŭre estis ŝia kanceliero. Tamen lia rilatoj kun Karlo la 2-a ne estis egale glataj kaj unu fojon la reĝo mallonge ekzilis lin de la kortego. Li estis inter la unuaj anoj de la Reĝa Societo de Londono, science societo fondiĝinta en 1660. Digby mortis en 1665, eble pro ren-ŝtonoj. Pro liaj scienc-eksperimentoj, multaj samtempuloj konsideris lin iom stranga. Eble estis li kiu unue eltrovis la rolon de oksigeno en la vivo de plantoj. Krom la Reĝa Societo, li ĝuis kontaktojn kun eminentaj intelektuloj, inkl. Descartes, Fermat kaj Kavaliro Thomas Browne. Li ankaŭ esploris alĥemion kaj astrologion. Li kredis je la "simpatia pulvoro" - speco de simpatia magio: kiam iu vundiĝis, oni faris (helpe de astrologio) pulvoron kiun oni metis, ne sur la vundon, sed sur la armilon aŭ objekton kiu kaŭzis la vundon. Oni konsideras Digby la "patro" de la moderna vin-botelo: dum la 1630-a jardeko, li posedis fabrikejon kie oni fabrikis fortajn vin-botelojn de formo simila al la nuna, kaj en 1662 la angla parlamento agnoskis lian pretendon ke li inventis tion. Post lia morto servisto eldonis en 1669 receptaron (The Closet of the Eminently Learned Sir Kenelme Digbie Knight Opened) kiu donis bonajn informojn pri la manĝoj kaj trinkoj de la epoko.
rdf:langString Kenelm Digby (11 juillet 1603 – 11 juin 1665) est un philosophe anglais, assez éclectique.
rdf:langString Sir Kenelm Digby (11 July 1603 – 11 June 1665) was an English courtier and diplomat. He was also a highly reputed natural philosopher, astrologer and known as a leading Roman Catholic intellectual and Blackloist. For his versatility, he is described in John Pointer's Oxoniensis Academia (1749) as the "Magazine of all Arts and Sciences, or (as one stiles him) the Ornament of this Nation".
rdf:langString Kenelm Digby adalah seorang angkatan laut dan diplomatis dari Prancis. Dia adalah orang yang sangat teliti dan detail dalam banyak hal, salah satunya adalah biografi yang dituliskannya. Dia menikah dengan Vanetia Stanley yang sangat dia cintai. Dia dilahirkan pada tahun 1603 dan meninggal pada tahun 1665. Digby terlibat dalam sebuah operasi militer dalam sebuah petualangan privat yang menangkap beberapa kapal Flemish dan Spanyol. Hal ini mendapat keluhan dari Venesia, tetapi tidak dihiraukan oleh pemerintahan Inggris. Kemenangan dalah peristiwa ini terjadi pada Juni 1628. Dan kisah tentang peristiwa ini dituliskan untuk istri yang dia cintai itu. Pemikiran filsafatnya berusaha menggabungkan pemikiran Aristotelian, mekanisme, dan idealisme. Dalam keyakinan beragama, dia berada di tengah-tengah antara Katolik dan Protestan. Dia banyak menghabiskan waktu di Paris untuk bekerja dan belajar, dan pada tahun 1644 dea menerbitkan risalah, Tabiat tubuh dan Tabiat Jiwa (On The Nature of The Bodies and On The nature of The Soul). Dia sepakat dengan teori yang bersifat sel hidup yang menyatakan perbedaan yang tajam antara substansi dan jumlah benda. Substansi adalah esensi dari benda-benda, bukan materinya, yang kelihatan, dapat dihitung, memiliki ukuran dan kelihatan oleh mata. Setiap pengetahuan tergantung pada pemersatu kapasitas dari jiwa, Digby percaya aktivitas ini begitu unik dan tidak ada "intelek" yang ada di dalamnya.
rdf:langString Kenelm Digby (Gayhurst, 11 luglio 1603 – Londra, 11 giugno 1665) è stato un filosofo, diplomatico e corsaro britannico.
rdf:langString Сэр Ке́нелм Ди́гби (англ. Kenelm Digby; 11 июля 1603 — 11 июня 1665) — английский придворный и дипломат, известный также как натурфилософ и алхимик, изобретатель. Автор ряда изобретений и один из основателей Лондонского королевского общества. В 1628 году Дигби во главе эскадры приватиров вёл боевые действия в Средиземном море. Кенелм Дигби родился в состоятельной католической семье. Его отец принял участие в Пороховом заговоре и был казнён, когда Кенелму не исполнилось и трёх лет. В результате первоначальное воспитание мальчика было отмечено различными влияниями, предопределившими его дальнейшие интересы. Его крёстным был скрывающийся от преследования иезуит , а за воспитание отвечали будущий Архиепископ Кентерберийский Уильям Лод и алхимик . В юности Дигби провёл около года в Испании, где его дядя был послом. Затем, после трёх лет обучения в Оксфорде три года провёл в путешествиях по Франции, Италии и Испании. Ещё с детства Кенелм был влюблён в свою будущую жену (1600—1633), однако в силу различных обстоятельств их брак был заключён тайно в начале 1626 года. Романтические настроения, царившие при дворе Карла I и потребность сэра Кенелма упрочить свою репутацию стали причиной того, что в 1628 году он предпринял каперскую экспедицию в Средиземное море, оказавшуюся достаточно успешной. Помимо материальных приобретений, во время путешествия он написал мемуары, в которых в романтическом свете описал историю своих взаимоотношений с Венецией. В следующие несколько лет Дигби занимал высокий пост в Адмиралтействе, одновременно с этим поддерживая обширные связи в научных, литературных и художественных кругах. Внезапная смерть жены в 1633 году стала потрясением для Кенелма Дигби. Оставив государственную службу, он посвятил себя научным и религиозным занятиям, так или иначе связанным с проблемой бессмертия души. После года занятий алхимией в Грешем-колледже он уехал в Париж, ставший основным местом его жительства на ближайшие 20 лет. На Континенте круг общения Дигби включал в себя всех крупнейших европейских учёных того времени, а также английских католиков, покинувших страну в годы религиозных преследований. В 1644 году Дигби опубликовал свой основной труд, «Два трактата». Рассматривая состояние современной ему науки через призму идеи о бессмертии души, Дигби сделал ряд ценных наблюдений в области биологии. Хотя эта работа не оказала значительного влияния на развитие науки, она была высоко оценена современниками. Алхимические изыскания Дигби, в частности, изобретённый им симпатический порошок, вызывали значительный интерес современников, однако в последующем стали предметом насмешек, заметно сказавшихся на его научной репутации. В 1640—1650-е годы Дигби вёл активную политическую деятельность, занимая пост канцлера двора в изгнании королевы Генриетты Марии. Пытаясь улучшить положение католиков в Англии, он принимал активное участие в различных заговорах. В результате он некоторое время провёл в заключении, а в 1649 году был изгнан из страны с конфискацией имущества. Дигби неоднократно исполнял дипломатические поручения при европейских дворах и апостолическом престоле, как для Генриетты Марии, так и для Оливера Кромвеля. В 1654 году ему было возвращено имущество. После восстановления монархии в 1660 году Кенелм Дигби занял достойное место при дворе и в научном сообществе Англии, став одним из учредителей Лондонского королевского общества.
rdf:langString Sir Kenelm Digby, född 11 juli 1603 i Gayhurst, död 11 juni 1665, var en engelsk diplomat, författare och naturfilosof. Digby's far var krutkonspiratören Everard Digby. Digby var 1627–1629 befälhavare för en kaparexpedition, sändes i landsflykt 1643 och blev drottning Henrietta Marias kansler i Paris och skickades på uppdrag av henne till Rom. Han kom senare i Oliver Cromwells tjänst till Paris. Digby sysslade även med alkemi och medicin och utgav bland annat Two treatises, in the one of which the nature of bodies, in the other the nature of mans's soul is looked into (1644).
rdf:langString Сер Кенелм Дігбі (англ. Kenelm Digby, 11 липня 1603 , Мілтон-Кінз, Бакінгемшир, Південно-Східна Англія, Англія — 11 червня 1665 Лондон, Королівство Англія) — англійський придворний, дипломат, натурфілософ, хімік, алхімік, винахідник, філософ і астролог. Автор ряду винаходів, зокрема пляшок з міцного скла, здатних витримувати тривалі перевезення. Один із засновників Лондонського королівського товариства. У 1628 році Дігбі на чолі ескадри привидів вів бойові дії в Середземному морі. Кенелм Дігбі народився в заможній католицькій родині. Його батько взяв участь у Пороховій змові і був страчений, коли Кенелму не виповнилося і трьох років. В результаті початкове виховання хлопчика було відзначено різними впливами, що зумовили його подальші інтереси. Його хрещеним був переховується від переслідування єзуїт , а за виховання відповідали майбутній Архієпископ Кентерберійський Вільям Лод і алхімік . В юності Дігбі провів близько року в Іспанії, де його дядько був послом. Потім, після трьох років навчання в Оксфорді три роки провів у подорожах по Франції, Італії та Іспанії. Ще з дитинства Кенелм був закоханий у свою майбутню дружину (1600-1633), проте в силу різних обставин їх шлюб був укладений таємно на початку 1626 року. Романтичні настрої, що панували при дворі Карла I і потреба сера Кенелма зміцнити свою репутацію стали причиною того, що в 1628 році він зробив Каперську експедицію в Середземне море, що виявилася досить успішною. Крім матеріальних придбань, під час подорожі він написав мемуари, в яких в романтичному світлі описав історію своїх взаємин з Венецією. У наступні кілька років Дігбі займав високий пост в Адміралтействі, одночасно з цим підтримуючи великі зв'язки в наукових, літературних і художніх колах. Раптова смерть дружини в 1633 році стала потрясінням для Кенелма Дігбі. Залишивши державну службу, він присвятив себе науковим і релігійним заняттям, так чи інакше пов'язаним з проблемою безсмертя душі. Після року занять алхімією в він поїхав до Парижа, що став основним місцем його проживання на найближчі 20 років. На континенті коло спілкування Дігбі включало в себе всіх найбільших європейських вчених того часу, а також англійських католиків, які залишили країну в роки релігійних переслідувань. У 1644 році Дігбі опублікував свою основну працю, «Два трактати». Розглядаючи стан сучасної йому науки через призму ідеї про безсмертя душі, Дігбі зробив ряд цінних спостережень в області біології. Хоча ця робота не мала значного впливу на розвиток науки, вона була високо оцінена сучасниками. Алхімічні вишукування Дігбі, зокрема, винайдений ним , викликали значний інтерес сучасників, проте в подальшому стали предметом насмішок, помітно позначилися на його науковій репутації. У 1640-1650-і роки Дігбі вів активну політичну діяльність, займаючи пост канцлера двору у вигнанні королеви Генрієтти Марії. Намагаючись поліпшити становище католиків в Англії, він брав активну участь у різних змовах. В результаті він деякий час провів в ув'язненні, а в 1649 році був вигнаний з країни з конфіскацією майна. Дігбі неодноразово виконував дипломатичні доручення при європейських дворах і апостолічному престолі, як для Генрієтти Марії, так і для Олівера Кромвеля. У 1654 році йому було повернуто майно. Після відновлення монархії в 1660 році Кенелм Дігбі зайняв гідне місце при дворі і в науковому співтоваристві Англії, ставши одним із засновників Лондонського королівського товариства.
rdf:langString yes
rdf:langString yes
xsd:nonNegativeInteger 19450

data from the linked data cloud