Hydrophilicity

http://dbpedia.org/resource/Hydrophilicity

Hydrophilie (von altgriechisch ὕδωρ hýdor „Wasser“ sowie φίλος phílos „liebend“) bedeutet wasserliebend, was besagt, dass ein Stoff stark mit Wasser (oder anderen polaren Stoffen) wechselwirkt. Das Gegenteil von Hydrophilie lautet Hydrophobie. Nach IUPAC-Definition ist die Hydrophilie die Solvatationstendenz eines Moleküls in Wasser. Wenn eine Oberfläche sehr stark wasseranziehend ist, spricht man auch von Superhydrophilie. rdf:langString
Per idrofilia (dal greco ὕδωρ (hỳdor), "acqua", e ϕιλία (philìa), "amicizia", "affinità) si intende la proprietà fisica di materiali o di singole specie chimiche (ad esempio molecole) a legarsi con l'acqua. In senso più ampio, si intende anche la proprietà di alcuni materiali di assorbire o trattenere acqua al loro interno o sulla loro superficie. rdf:langString
Hidrofilia, do grego (hydros) "água" e φιλια (filia) "afeição", refere-se a propriedade de ter afinidade por moléculas de água. rdf:langString
Гідрофі́льність (англ. hydrophilics, wetting ability, water receptivity) — здатність деяких речовин змочуватися водою. Гідрофільність — окремий випадок ліофільності (ліофільність у відношенні до води). Це несильно виражена взаємодія між молекулами води та речовини, що переважає міжмолекулярну взаємодію між молекулами одного виду, тобто це здатність деяких речовин змочуватися водою. Гідрофільність речовин можна підсилити доданням в суспензію або гідросуміш спеціальних речовин-змочувачів. rdf:langString
La hidrofília, del grec (hydros) "aigua" i φιλια (fília) "amic de"; és una propietat física d'una molècula que transitòriament enllaça amb l'aigua (H₂O) mitjançant l'enllaç d'hidrogen. Això és termodinàmicament favorable, i fa a aquestes molècules solubles no només en aigua, sinó també en altres solvents polars. Hi ha parts hidròfobes i hidròfiles en la membrana cel·lular. rdf:langString
Hydrofilie (ze starořeckého ὕδωρ hýdor "voda" a φίλος phílos "milující") znamená vodu milující. Hydrofilní jsou molekuly nebo povrchy pozitivně interagující s vodou nebo jinými polárními látkami. Jde o takové molekuly, které nesou kladný nebo záporný náboj (ionty) a ochotně interagují s vodou prostřednictvím své polární vazby za vzniku vodíkových můstků. Jsou tedy rozpustné ve vodě. Příklad amfifilie fosfolipidové biomembrány. Polární hydrofilní hlavy na povrchu, nepolární hydrofobní ocasy uvnitř. rdf:langString
Hydrofilowość (wodolubność) to skłonność cząsteczek chemicznych do łączenia się z wodą. Hydrofilowe są zwykle cząsteczki, które mają duży moment dipolowy jako całość (są polarne) lub mają grupy funkcyjne o dużym momencie dipolowym. Istnieją cząsteczki, które są jednocześnie hydrofilowe i hydrofobowe, gdyż na jednym końcu mają grupy polarne, a na drugim niepolarne. Zjawisko takie nazywa się amfifilowością. rdf:langString
Гидрофильность (от др.-греч. ὕδωρ «вода» + φιλία «любовь») — характеристика интенсивности молекулярного взаимодействия вещества с водой, способность хорошо впитывать воду, а также высокая смачиваемость поверхностей водой. Наряду с гидрофобностью относится как к твёрдым телам, у которых оно является свойством поверхности, так и к отдельным молекулам, их группам, атомам, ионам. Гидрофильность твёрдых тел может резко понижаться при адсорбции на их поверхности молекул ПАВ. Гидрофильность и гидрофобность являются проявлением сил Ван-дер-Ваальса rdf:langString
rdf:langString Hidrofília (química)
rdf:langString Hydrofilie
rdf:langString Hydrophilie
rdf:langString Hydrophilicity
rdf:langString Idrofilia
rdf:langString Hydrofilie
rdf:langString Hydrofilowość
rdf:langString Hidrofilia
rdf:langString Гидрофильность
rdf:langString Гідрофільність
xsd:integer 826973
xsd:integer 899314552
rdf:langString Hydrofilie (ze starořeckého ὕδωρ hýdor "voda" a φίλος phílos "milující") znamená vodu milující. Hydrofilní jsou molekuly nebo povrchy pozitivně interagující s vodou nebo jinými polárními látkami. Jde o takové molekuly, které nesou kladný nebo záporný náboj (ionty) a ochotně interagují s vodou prostřednictvím své polární vazby za vzniku vodíkových můstků. Jsou tedy rozpustné ve vodě. Hydrofilní látky jsou obvykle iontové sloučeniny (soli) nebo polární sloučeniny, obojí se dobře rozpouštějí v polární vodě. Mezi hydrofilní látky patří například alkoholy, polární aminokyseliny, oligosacharidy a další částice z vodného prostředí buňky (včetně DNA a RNA). Příklad amfifilie fosfolipidové biomembrány. Polární hydrofilní hlavy na povrchu, nepolární hydrofobní ocasy uvnitř. Pokud je povrch látky velmi silně přitahován vodou, nazývá se tato vlastnost superhydrofilie. Opakem hydrofilních látek jsou látky hydrofobní, které vodu odpuzují a jsou v ní nerozpustné. Pokud látka vykazuje hydrofilii i hydrofobii, nazývá se tato vlastnost amfifilie. Příkladem amfifilní látky je mýdlo, které má hydrofilní hlavu a hydrofobní ocas, což mu umožňuje rozpustit se jak ve vodě, tak v oleji. Dalším příkladem amfifilních látek jsou fosfolipidy, které tvoří buněčnou membránu.
rdf:langString La hidrofília, del grec (hydros) "aigua" i φιλια (fília) "amic de"; és una propietat física d'una molècula que transitòriament enllaça amb l'aigua (H₂O) mitjançant l'enllaç d'hidrogen. Això és termodinàmicament favorable, i fa a aquestes molècules solubles no només en aigua, sinó també en altres solvents polars. Hi ha parts hidròfobes i hidròfiles en la membrana cel·lular. Una molècula hidròfila o una part d'aquesta molècula és aquella que de forma típica està carregada polaritzadament i és capaç de tenir enllaços d'hidrogen que li permeten dissoldre's més ràpidament en l'aigua que en dissolvents com l'oli i d'altres que són hidròfobs. Les molècules hidròfiles i hidròfobes són també conegudes com a molècules polars i molècules no polars, respectivament. Algunes substàncies hidròfiles que no es dissolen formen una barreja col·loidal. El sabó és una molècula amfifílica, és a dir que té un cap hidròfil i una cua hidròfoba i això permet que es dissolgui tant en l'aigua com en els greixos i per tant és un detergent que pot netejar. Una regla aproximada de la hidrofilicitat de compostos orgànics és que la solubilitat d'una molècula en l'aigua és més de l'1% en massa si hi ha almenys un grup hidròfil neutre per cada cinc carbonis, o com a mínim un grup hidròfil carregat elèctricament per cada set carbonis.
rdf:langString Hydrophilie (von altgriechisch ὕδωρ hýdor „Wasser“ sowie φίλος phílos „liebend“) bedeutet wasserliebend, was besagt, dass ein Stoff stark mit Wasser (oder anderen polaren Stoffen) wechselwirkt. Das Gegenteil von Hydrophilie lautet Hydrophobie. Nach IUPAC-Definition ist die Hydrophilie die Solvatationstendenz eines Moleküls in Wasser. Wenn eine Oberfläche sehr stark wasseranziehend ist, spricht man auch von Superhydrophilie.
rdf:langString Per idrofilia (dal greco ὕδωρ (hỳdor), "acqua", e ϕιλία (philìa), "amicizia", "affinità) si intende la proprietà fisica di materiali o di singole specie chimiche (ad esempio molecole) a legarsi con l'acqua. In senso più ampio, si intende anche la proprietà di alcuni materiali di assorbire o trattenere acqua al loro interno o sulla loro superficie.
rdf:langString Hydrofilowość (wodolubność) to skłonność cząsteczek chemicznych do łączenia się z wodą. Hydrofilowe są zwykle cząsteczki, które mają duży moment dipolowy jako całość (są polarne) lub mają grupy funkcyjne o dużym momencie dipolowym. Istnieją cząsteczki, które są jednocześnie hydrofilowe i hydrofobowe, gdyż na jednym końcu mają grupy polarne, a na drugim niepolarne. Zjawisko takie nazywa się amfifilowością. Hydrofilowości nie należy mylić z higroskopijnością. Związki higroskopijne muszą być z definicji również hydrofilowe, ale mają oprócz tego zdolność wchłaniania dużych ilości wilgoci. Związki, które są tylko hydrofilowe mieszają się z wodą, ale nie muszą mieć tendencji do jej wchłaniania.
rdf:langString Hidrofilia, do grego (hydros) "água" e φιλια (filia) "afeição", refere-se a propriedade de ter afinidade por moléculas de água.
rdf:langString Гідрофі́льність (англ. hydrophilics, wetting ability, water receptivity) — здатність деяких речовин змочуватися водою. Гідрофільність — окремий випадок ліофільності (ліофільність у відношенні до води). Це несильно виражена взаємодія між молекулами води та речовини, що переважає міжмолекулярну взаємодію між молекулами одного виду, тобто це здатність деяких речовин змочуватися водою. Гідрофільність речовин можна підсилити доданням в суспензію або гідросуміш спеціальних речовин-змочувачів.
rdf:langString Гидрофильность (от др.-греч. ὕδωρ «вода» + φιλία «любовь») — характеристика интенсивности молекулярного взаимодействия вещества с водой, способность хорошо впитывать воду, а также высокая смачиваемость поверхностей водой. Наряду с гидрофобностью относится как к твёрдым телам, у которых оно является свойством поверхности, так и к отдельным молекулам, их группам, атомам, ионам. Гидрофильность характеризуется величиной адсорбционной связи молекул вещества с молекулами воды, образованием с ними неопределённых соединений и распределением количества воды по величинам энергии связи. Широко используется в косметических целях. Гидрофильностью обладают вещества с ионными кристаллическими решётками (оксиды, гидроксиды, силикаты, сульфаты, фосфаты, глины, стёкла и др.), вещества с полярными группами -OH, -COOH, -NO2 и др. Гидрофильность и гидрофобность являются частным случаем отношения веществ к растворителю — лиофильности, лиофобности. Гидрофильность твёрдых тел может резко понижаться при адсорбции на их поверхности молекул ПАВ. Гидрофильность и гидрофобность являются проявлением сил Ван-дер-Ваальса
xsd:nonNegativeInteger 47

data from the linked data cloud