Filler (linguistics)

http://dbpedia.org/resource/Filler_(linguistics) an entity of type: Person

في اللغويات، الحشو أو التوقف المؤقت أو التردد خلال الكلام هو صوت أو كلمة تصدر من المتحدثين خلال حوار معين للإشارة إلى أنهم يتوقفون مؤقتًا ليفكروا بما سيقولونه. (يجب عدم الخلط بينها وبين أسماء العناصر النائبة، مثل thingamajig و whatchamacallit و whosawhatsa و whats'isface ، والتي تشير إلى أشياء أو أشخاص تم نسيان أسمائهم مؤقتًا أو غير ذات صلة أو غير معروفة.) يندرج الحشو تحت فئة اللغة الصيغية، للغات الأخرى أصوات حشو مميزة مختلفة. لمصطلح الحشو أيضًا استخدام مختلف في الوصف النحوي لتركيبات wh-motion . rdf:langString
Ein Füllwort ist laut Duden ein Wort mit geringem Aussagewert, das zum Verständnis des Kontextes nicht notwendig ist. Typische Beispiele sind gar, ja, also und halt. rdf:langString
In linguistics, a filler, filled pause, hesitation marker or planner is a sound or word that participants in a conversation use to signal that they are pausing to think but are not finished speaking. (These are not to be confused with placeholder names, such as thingamajig, whatchamacallit, whosawhatsa and whats'isface, which refer to objects or people whose names are temporarily forgotten, irrelevant, or unknown.) Fillers fall into the category of formulaic language, and different languages have different characteristic filler sounds. The term filler also has a separate use in the syntactic description of wh-movement constructions. rdf:langString
En linguistique, tic de langage se dit de certaines habitudes de langage machinales ou inconscientes, parfois voulues et plus ou moins ridicules, que l'on a contractées généralement sans s'en apercevoir. Cette manière de s'exprimer peut relever de la manie ou du procédé. Le tic de langage reflète aussi les tendances des individus à orienter leur discours, notamment dans les médias, en politique et plus généralement dans la communication. rdf:langString
Een stopwoord is een uitdrukking die een spreker regelmatig gebruikt zonder er veel betekenis in te leggen. Dit kan zowel een woord als woordgroep zijn. rdf:langString
Слова-паразити — лінгвістичне явище, виражене у вживанні зайвих і безглуздих у даному контексті слів, таких як «типу», «якби б це», «коротше», «таки», «ну», «ось», «взагалі-то», «значить» тощо. Серед розмовних помилок слова-паразити найпоширеніші. Синтаксично більшість «слів-паразитів» — вставні слова. rdf:langString
Una crossa, falca o reble o omplidor és un mot o locució superflus, sobretot oralment i usats per hàbit i doncs sovint molt repetits, que allarguen l'enunciat per a permetre al locutor de pensar què dir guanyant temps. També s'usa quan no ve al cap del locutor un altre terme, quan existeix un mot o una frase més apropiada. Quan s'empra excessivament és un vici d’elocució. Si la crossa passa d'un mot, essent una locució, pot ser una frase feta. Moltes falques tenen un temps de moda i després cauen en desús o són menyspreades per sobreusades, «gastades» o passades de moda. rdf:langString
Jako slovní vata (též slovní výplň, vycpávka nebo vycpávkové slovo, výstelkové slovo, parazitní slovo) se označují slova, používaná v běžné hovorové mluvě, která: * jsou pro význam dané věty a sdělení dané informace zbytečná (posluchač pochopí význam sdělované myšlenky i při jejich vypuštění) * slouží pro vyplnění času v okamžicích, kdy si řečník není něčím jistý nebo potřebuje čas na zformulování toho, co chce vyjádřit, a/nebo nechce váháním, které by jinak bylo vyplněno jeho mlčením, ztratit slovo (možnost mluvit) * většinou ve slovním projevu působí špatným, stereotypním až nepříjemným dojmem. Mnoho lidí ten nebo onen obrat slovních vycpávek ze zvyku používá, ať už vědomě či podvědomě, ale obecně se slovní vata považuje za rétorickou chybu či zlozvyk. Lidé, u kterých je slovní projev rdf:langString
Una muletilla es una palabra o frase que se repite mucho por hábito.​Si la muletilla se compone de más de una palabra puede ser una frase hecha. Etimológicamente, el nombre de la palabra muletilla deriva de muleta, porque es algo que sirve como soporte, en el caso lingüístico como soporte de un discurso, generalmente cuando no hay una palabra o una frase más apropiada para un caso o porque al que usa la muletilla no se le ocurre en ese momento otra palabra. También las muletillas sirven como señal de identificación recíproca entre los hablantes: por ejemplo, las muletillas de un español no son las mismas que las de un argentino, ni las de un argentino las mismas que de un mexicano, ni estas las mismas que las de un boliviano. Como soporte en un discurso: en tal caso se define como una fras rdf:langString
Dalam ilmu linguistik, pengisi adalah sebuah suara atau kata yang diucapkan sebagai jeda untuk berpikir tanpa memberikan kesan bahwa pembicaraan telah diakhiri. Kata tersebut tak sama dengan , seperti thingamajig, whatsamacallit, whosawhatsa dan whats'isface, yang merujuk kepada objek atau orang yang namanya terlupakan untuk sementara waktu, tidak relevan, atau tidak diketahui. rdf:langString
Gli intercalari sono sequenze di suoni (parole, intere espressioni, interiezioni, esclamazioni) che vengono inserite nella frase e nel flusso comunicativo (soprattutto parlato, ma, in misura minore, anche scritto) spesso in maniera automatica e irriflessa. Tali elementi, in genere, non veicolano un particolare contenuto, da un punto di vista semantico (pur possedendone spesso uno specifico significato), né assolvono qualche specifica funzione nel determinare la strutturazione del testo. Essi, tuttavia, possono assolvere a funzioni espressive, punteggiando il procedere dell'eloquio o del discorso. La loro natura grammaticale può essere la più varia: si può trattare di nomi, di avverbi, aggettivi, interi enunciati o espressioni, sempre, però, svuotati dal loro significato originario e piegat rdf:langString
«Слова-паразиты» (совр. дискурсивные слова, дискурсивы) — слова, которые отражают не столько отношения между элементами описываемого в высказывании фрагмента действительности, сколько отношения между элементами структуры диалога или монолога, т.е. не несущие смысловой нагрузки слова, характерные для спонтанной, неподготовленной речи. В качестве дискурсивов могут выступать как служебные части речи («типа», «как бы», «итак», «короче», «таки», «ну», «вот»), так и существительные («правда») или словосочетания («на самом деле», «в общем»). rdf:langString
rdf:langString حشو (لغويات)
rdf:langString Crossa (llenguatge)
rdf:langString Slovní vata
rdf:langString Füllwort
rdf:langString Muletilla
rdf:langString Filler (linguistics)
rdf:langString Pengisi (linguistik)
rdf:langString Intercalari
rdf:langString Tic de langage
rdf:langString Stopwoord (taalkunde)
rdf:langString Слова-паразиты
rdf:langString Слова-паразити
xsd:integer 5044648
xsd:integer 1115100043
rdf:langString في اللغويات، الحشو أو التوقف المؤقت أو التردد خلال الكلام هو صوت أو كلمة تصدر من المتحدثين خلال حوار معين للإشارة إلى أنهم يتوقفون مؤقتًا ليفكروا بما سيقولونه. (يجب عدم الخلط بينها وبين أسماء العناصر النائبة، مثل thingamajig و whatchamacallit و whosawhatsa و whats'isface ، والتي تشير إلى أشياء أو أشخاص تم نسيان أسمائهم مؤقتًا أو غير ذات صلة أو غير معروفة.) يندرج الحشو تحت فئة اللغة الصيغية، للغات الأخرى أصوات حشو مميزة مختلفة. لمصطلح الحشو أيضًا استخدام مختلف في الوصف النحوي لتركيبات wh-motion .
rdf:langString Una crossa, falca o reble o omplidor és un mot o locució superflus, sobretot oralment i usats per hàbit i doncs sovint molt repetits, que allarguen l'enunciat per a permetre al locutor de pensar què dir guanyant temps. També s'usa quan no ve al cap del locutor un altre terme, quan existeix un mot o una frase més apropiada. Quan s'empra excessivament és un vici d’elocució. Si la crossa passa d'un mot, essent una locució, pot ser una frase feta. Moltes falques tenen un temps de moda i després cauen en desús o són menyspreades per sobreusades, «gastades» o passades de moda. Etimològicament, el terme prové de crossa perquè és quelcom que serveix com a suport, en el cas lingüístic com a sosteniment d'un discurs. També les crosses serveixen com a senyal d'identificació recíproca entre els parlants: per exemple les crosses d'un català del Principat no són les mateixes que les d'un rossellonès o d'un balear, ni aquestes les mateixes que les d'un valencià. La crossa no s'adreça específicament a l'oïdor, com que no té contingut informatiu directe, l'oïdor tan sols percep que l'interlocutor no sap pas clarament el que vol dir i que s'ha de sostenir en frases o mots sense significat per a poder continuar de parlar, per això una crossa representa un tic verbal en la conversa.
rdf:langString Jako slovní vata (též slovní výplň, vycpávka nebo vycpávkové slovo, výstelkové slovo, parazitní slovo) se označují slova, používaná v běžné hovorové mluvě, která: * jsou pro význam dané věty a sdělení dané informace zbytečná (posluchač pochopí význam sdělované myšlenky i při jejich vypuštění) * slouží pro vyplnění času v okamžicích, kdy si řečník není něčím jistý nebo potřebuje čas na zformulování toho, co chce vyjádřit, a/nebo nechce váháním, které by jinak bylo vyplněno jeho mlčením, ztratit slovo (možnost mluvit) * většinou ve slovním projevu působí špatným, stereotypním až nepříjemným dojmem. Mnoho lidí ten nebo onen obrat slovních vycpávek ze zvyku používá, ať už vědomě či podvědomě, ale obecně se slovní vata považuje za rétorickou chybu či zlozvyk. Lidé, u kterých je slovní projev důležitý a např. schopnost bez přípravy formulovat určité myšlenky je součástí jejich práce a nutných schopností, se učí slovní vaty vyvarovat, neboť její nadměrné používání působí neprofesionálně a může nudit, strhávat pozornost a dodávat dojem nejistoty, nerozhodnosti, neznalosti, snahy se něčemu vyhnout nebo dokonce neupřímnosti.
rdf:langString Ein Füllwort ist laut Duden ein Wort mit geringem Aussagewert, das zum Verständnis des Kontextes nicht notwendig ist. Typische Beispiele sind gar, ja, also und halt.
rdf:langString In linguistics, a filler, filled pause, hesitation marker or planner is a sound or word that participants in a conversation use to signal that they are pausing to think but are not finished speaking. (These are not to be confused with placeholder names, such as thingamajig, whatchamacallit, whosawhatsa and whats'isface, which refer to objects or people whose names are temporarily forgotten, irrelevant, or unknown.) Fillers fall into the category of formulaic language, and different languages have different characteristic filler sounds. The term filler also has a separate use in the syntactic description of wh-movement constructions.
rdf:langString Una muletilla es una palabra o frase que se repite mucho por hábito.​Si la muletilla se compone de más de una palabra puede ser una frase hecha. Etimológicamente, el nombre de la palabra muletilla deriva de muleta, porque es algo que sirve como soporte, en el caso lingüístico como soporte de un discurso, generalmente cuando no hay una palabra o una frase más apropiada para un caso o porque al que usa la muletilla no se le ocurre en ese momento otra palabra. También las muletillas sirven como señal de identificación recíproca entre los hablantes: por ejemplo, las muletillas de un español no son las mismas que las de un argentino, ni las de un argentino las mismas que de un mexicano, ni estas las mismas que las de un boliviano. Como soporte en un discurso: en tal caso se define como una frase, palabra o voz que se repite mucho consecutivamente o por hábito (muchas muletillas tienen un tiempo de moda y luego caen en desuso o son despreciadas por “anticuadas” o pasadas de moda) las palabras o adjetivos también se convierten en muletillas si se usa repetidas veces. La muletilla también conocida como coletilla, latiguillo, bordón, bordoncillo o ripio, no está dirigida específicamente al oyente ya que al no tener contenido informativo directo, el oyente solo percibe que el interlocutor no tiene claro lo que quiere decir y que necesita apoyarse en palabras o expresiones repetitivas para poder continuar hablando, por eso una muletilla representa un tic verbal en la conversación.
rdf:langString Dalam ilmu linguistik, pengisi adalah sebuah suara atau kata yang diucapkan sebagai jeda untuk berpikir tanpa memberikan kesan bahwa pembicaraan telah diakhiri. Kata tersebut tak sama dengan , seperti thingamajig, whatsamacallit, whosawhatsa dan whats'isface, yang merujuk kepada objek atau orang yang namanya terlupakan untuk sementara waktu, tidak relevan, atau tidak diketahui. Terdapat berbagai macam suara yang dapat menjadi pengisi, tergantung pada bahasan. Contohnya, dalam bahasa Inggris yang sering dipakai adalah "um", "er", atau "ah", sementara dalam bahasa Indonesia kata anu adalah salah satu pengisi yang paling umum digunakan.
rdf:langString En linguistique, tic de langage se dit de certaines habitudes de langage machinales ou inconscientes, parfois voulues et plus ou moins ridicules, que l'on a contractées généralement sans s'en apercevoir. Cette manière de s'exprimer peut relever de la manie ou du procédé. Le tic de langage reflète aussi les tendances des individus à orienter leur discours, notamment dans les médias, en politique et plus généralement dans la communication.
rdf:langString Gli intercalari sono sequenze di suoni (parole, intere espressioni, interiezioni, esclamazioni) che vengono inserite nella frase e nel flusso comunicativo (soprattutto parlato, ma, in misura minore, anche scritto) spesso in maniera automatica e irriflessa. Tali elementi, in genere, non veicolano un particolare contenuto, da un punto di vista semantico (pur possedendone spesso uno specifico significato), né assolvono qualche specifica funzione nel determinare la strutturazione del testo. Essi, tuttavia, possono assolvere a funzioni espressive, punteggiando il procedere dell'eloquio o del discorso. La loro natura grammaticale può essere la più varia: si può trattare di nomi, di avverbi, aggettivi, interi enunciati o espressioni, sempre, però, svuotati dal loro significato originario e piegati a un diverso utilizzo. Per questo, da un punto di vista linguistico, non sembrano classificabili in una categoria propria. Raffaele Simone, ad esempio, ha proposto di classificarli sotto la dicitura di "frammenti di enunciato". Per la loro marcata caratteristica di emissione, quasi sempre irriflessa, gli intercalari sono spesso classificabili sotto la specie sociolinguistica del cosiddetto . Tuttavia, vi sono tic linguistici che non sono da considerare intercalari, dal momento che, pur essendo forme insistite e quasi irriflesse di alcuni parlanti, non sono svuotate di un significato ma, anzi, assumono una precisa e consapevole funzione semantica, anche se questa può apparire pleonastica, o, peggio, "deviata" o ambigua, come è il caso di alcune espressioni affermatesi nella lingua italiana di fine Novecento, come assolutamente sì/no, piuttosto che, ecc. Sono forme tipiche del linguaggio parlato e, per questo, dell'eloquio orale riflettono la natura più spontanea e meno organizzata rispetto alle forme in genere più sorvegliate della produzione scritta. Tuttavia, gli intercalari compaiono spesso, in forma scritta, nella proposizione di forme dialogiche orali (ad esempio, nei romanzi). Anzi, questa forma viene spesso usata per connotare e caratterizzare il personaggio o per riprodurre, sulla pagina scritta, la naturalezza del linguaggio parlato.
rdf:langString Een stopwoord is een uitdrukking die een spreker regelmatig gebruikt zonder er veel betekenis in te leggen. Dit kan zowel een woord als woordgroep zijn.
rdf:langString «Слова-паразиты» (совр. дискурсивные слова, дискурсивы) — слова, которые отражают не столько отношения между элементами описываемого в высказывании фрагмента действительности, сколько отношения между элементами структуры диалога или монолога, т.е. не несущие смысловой нагрузки слова, характерные для спонтанной, неподготовленной речи. В качестве дискурсивов могут выступать как служебные части речи («типа», «как бы», «итак», «короче», «таки», «ну», «вот»), так и существительные («правда») или словосочетания («на самом деле», «в общем»). Ввиду того что такие слова не имеют очевидных функций и не несут смысловой нагрузки, часто высказывается мнение об их ненужности и необходимости избавления от них в речи, в связи с этим ранее к ним применялся термин «слова-паразиты».
rdf:langString Слова-паразити — лінгвістичне явище, виражене у вживанні зайвих і безглуздих у даному контексті слів, таких як «типу», «якби б це», «коротше», «таки», «ну», «ось», «взагалі-то», «значить» тощо. Серед розмовних помилок слова-паразити найпоширеніші. Синтаксично більшість «слів-паразитів» — вставні слова.
xsd:nonNegativeInteger 26312

data from the linked data cloud