Fake news

http://dbpedia.org/resource/Fake_news an entity of type: Thing

Fake news (doslovně „falešné zprávy“) jsou žánr tzv. žluté žurnalistiky (bulvární či neetické novinařiny) úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce. Do žánru fake news nepatří parodie či satira. Doménou fake news v současné době bývají dezinformační weby, sociální sítě, šířeny ale mohou být prostřednictvím všech mediálních platforem. Původem tak sahají i do doby vynalezení knihtisku. Za jednu z nejstarších a zároveň plně moderních kauz tohoto druhu je považován tzv. (Great Moon Hoax) z roku 1835, k němuž došlo ještě před vznikem neologismu „fake news“. rdf:langString
Als Fake News (auch Fakenews; englisch fake news [ˈfɛɪ̯kˌnjuːz]) werden manipulativ verbreitete, vorgetäuschte Nachrichten bezeichnet, die sich überwiegend im Internet, insbesondere in sozialen Netzwerken und anderen sozialen Medien, zum Teil viral verbreiten. Der Rechtschreibduden, der den Begriff 2017 in die 27. Ausgabe aufnahm, definiert ihn als umgangssprachlich für „in den Medien und im Internet, besonders in sozialen Netzwerken, in manipulativer Absicht verbreitete Falschmeldungen“. Zunehmend wurde Fake News auch zu einem politischen Schlagwort und Kampfbegriff. rdf:langString
Albiste faltsua, berri faltsua, gezurrezko albistea edo gezurrezko berria, —maiz ingelesez: fake news, bere horretan mailegatua—, desinformatzeko helburuarekin hedabideen edota sare sozialen bidez nahita zabaltzen den gezurrari deritzo. Kontrastatu gabeko berria da, funtsean, amen-omen mota bat da. rdf:langString
Is éard atá i gceist leis an mbréagnuacht (nó bréagaisnéis, nuacht bhréige nó fiú ‘bobnuacht’, Béarla: 'fake news') -- ná iarracht a dhéantar de bhun tola chun eolas míchruinn, nó bréageolas fiú, a scaipeadh. De ghnáth, baineann lucht na bréagnuachta úsáid as ceannlínte tarraingteacha agus scéalta nuachta bréagacha chun daoine a spreagadh chun na scéalta sin a roinnt ar líne. rdf:langString
Berita palsu adalah yang disajikan sebagai berita. Hal ini berbeda dengan yang bertujuan untuk komedi satir dan pemirsanya menyadari bahwa berita tersebut tidak benar (atau separuh benar) dan hanyalah lelucon. Berita palsu sering kali memiliki tujuan untuk mencemarkan nama baik seseorang atau entitas, atau mendapatkan uang melalui pendapatan periklanan. Sempat umum dalam bentuk cetakan, keberadaan berita palsu telah meningkat dengan kebangkitan media sosial, khususnya . rdf:langString
虚偽報道(きょぎほうどう)あるいはフェイクニュース(英: fake news)、偽ニュースとは、マスメディアやソーシャルメディアなどの媒体において事実と異なる情報を報道すること、またはそのような報道そのものを指し示す。 初めから虚偽であることを認識した上で行う架空の報道や、推測を事実のように報道するなど、故意のものについては捏造報道といわれることもある。 rdf:langString
Nepnieuws (in het Engels fake news) is desinformatie verhuld als schijnbaar nieuws, die verspreid wordt via websites, sociale media en traditionele media, met als doel het maken van winst of het beïnvloeden van de publieke opinie. Daarnaast wordt de term ook in de politiek gebruikt als frame tegen de journalistiek. rdf:langString
Фейкові новини, Фейк-ньюз(-с) (від англ. fake news — підроблені / імітаційні новини) — підробка чи імітація новин (маніпулятивне спотворення фактів; дезінформація), яку створено з ігноруванням редакційних норм, правил, процесів, прийнятих у ЗМІ для забезпечення відповідності та перевіреності, та яка не витримує жодних, навіть поверхневих, перевірок на відповідність та реальність, але, незважаючи на це, має потужний вплив на свідомість великої кількості людей. rdf:langString
الأَخْبَارُ الكَاذِبَة أو الأخبار الزائفة (بالإنجليزية: fake news)‏ (تُعرف أيضًا باسم الأخبار المزيفة أو الأخبار غير المهمة، أو الأخبار الكاذبة، أو الأخبار المخادعة) هي شكل من أشكال الأخبار التي تتكون من معلومات مضللة منتشرة عبر وسائط الأخبار التقليدية (المطبوعة والإذاعية) أو عبر وسائل التواصل الاجتماعي عبر الإنترنت. أعادت الأخبار الرقمية وزادت من استخدام الأخبار المزيفة، أو الصحافة الصفراء. غالبًا ما يتردد صدى هذه الأخبار على أنها معلومات مضللة في وسائل التواصل الاجتماعي ولكنها تجد طريقها إلى وسائل الإعلام الرئيسية أيضًا. rdf:langString
La notícia enganyosa, badomeria o notícia falsa (de anglès, fake news) és un tipus de o propaganda que consisteix de manera deliberada a ocultar informació o falsedats difoses a través de mitjans de comunicació tradicionals d'impressió i difusió o mitjans socials en línia. Les notícies enganyoses estan escrites i publicades amb la intenció d'enganyar a fi de danyar una agència, entitat o persona, i/o guanyar econòmicament o políticament, sovint utilitzant un titular sensacionalista, deshonest o definitivament fabricat per augmentar el nombre de lectors, compartir en línia i fer clic a Internet. En aquest últim cas, és similar als titulars de pescaclics en línia sensacionalistes i es basa en ingressos publicitaris generats a partir d'aquesta activitat, independentment de la veracitat de le rdf:langString
Τα ψευδονέα ή ψευδείς ειδήσεις ή πλαστές ειδήσεις (γνωστά και ως fake news), είναι ένα είδος κίτρινου τύπου ή προπαγάνδας που γίνεται με σκόπιμη παραπληροφόρηση ή με φάρσες που διαδίδονται με παραδοσιακά μέσα μαζικής ενημέρωσης ή με τα μέσα κοινωνικής δικτύωσης. Η διασπορά ψευδών ειδήσεων προκαλείται συχνά από δημοσιογράφους που πληρώνουν πηγές πληροφοριών, μια αμφιλεγόμενη πρακτική που ονομάζεται πληρωμένη δημοσιογραφία. Οι ειδήσεις τελικά συχνά αναστέλλονται ως παραπληροφόρηση, αλλά περιστασιακά καταφέρνουν να φθάσουν μέχρι τα παραδοσιακά μέσα μαζικής ενημέρωσης. rdf:langString
Falsaj novaĵoj (angle: fake news, ankaŭ konataj kiel junecaj novaĵoj, pseŭdo-novaĵoj, friponaj novaĵoj, trompaj novaĵoj aŭ novaĵaĉoj) estas formo de novaĵoj konsistantaj el intenca aŭ hoaksoj disvastigitaj per tradiciaj novaĵaj amaskomunikiloj (presitaj kaj elsenditaj) aŭ interretaj sociaj amaskomunikiloj. Ciferecaj novaĵoj revenigis kaj pliigis la uzadon de falsaj novaĵoj, aŭ flava ĵurnalismo. La novaĵoj tiam ofte estas reverbitaj kiel en sociaj amaskomunikiloj, sed foje trovas sian vojon al la ĉefaj amaskomunikiloj ankaŭ. rdf:langString
Fake news is false or misleading information presented as news. Fake news often has the aim of damaging the reputation of a person or entity, or making money through advertising revenue. Although false news has always been spread throughout history, the term "fake news" was first used in the 1890s when sensational reports in newspapers were common. Nevertheless, the term does not have a fixed definition and has been applied broadly to any type of false information. It's also been used by high-profile people to apply to any news unfavourable to them. Further, disinformation involves spreading false information with harmful intent and is sometimes generated and propagated by hostile foreign actors, particularly during elections. In some definitions, fake news includes satirical articles misi rdf:langString
Las fake news (pronunciado [fejk ɲjuːz]), noticias falsas o noticias falseadas​​son un tipo de bulo que consiste en un contenido seudoperiodístico difundido a través de portales de noticias, prensa escrita, radio, televisión y redes sociales y cuyo objetivo es la desinformación. Hacia 2020, la Fiscalía General del Estado de España emitió un documento bajo el título «Tratamiento penal de las “fake news”», en el que se enumeran algunos de los actos punibles, según la jurisprudencia española, vinculados a la propagación deliberada de falsa información.​ rdf:langString
Les infox, fausses nouvelles, fausses informations, informations fallacieuses, canards, en anglais : fake news ([feɪk nuːz]), sont des nouvelles mensongères diffusées dans le but de manipuler ou de tromper le public. Les articles contenant de fausses nouvelles emploient souvent des titres accrocheurs ou des informations entièrement fabriquées en vue d'augmenter le nombre de lecteurs et de partages en ligne. Elles peuvent émaner de blogueurs ou de réseaux sociaux, de médias, de personnalités politiques ou d'un gouvernement. rdf:langString
Si intendono per fake news (in lingua inglese, in italiano: notizie false, notizie fasulle o, ancora, pseudonotizie): informazioni false o fuorvianti, divulgate attraverso qualsiasi media o diffuse allo scopo di essere da questi rilanciate. Possono rappresentarne un esempio tipico articoli o pubblicazioni su reti sociali, redatti con informazioni inventate, ingannevoli o distorte, resi pubblici con il deliberato intento di disinformare o di creare scandalo attraverso i mezzi di informazione, oppure di attirare click su Internet. rdf:langString
가짜뉴스(영어: Fake News, junk news, pseudo-news, hoax news)는 사람들의 흥미와 본능을 자극하여 시선을 끄는 황색언론(옐로 저널리즘)의 일종이다. 인터넷 매체를 통하여 사기기사들이 급속도로 유포된다. 최근 위키피디아 창립자 지미 웨일스도 가짜뉴스와 전쟁을 선포하였다. 가짜뉴스는 재정적 또는 정치적으로 이득을 얻기 위해 작성되고 발간되며, 종종 주목을 끌기 위해 선정 주의, 과장 됨 또는 간과 한 거짓 표제를 사용한다. 의도적으로 오도된 가짜 뉴스는 명백한 풍자 또는 패러디와는 다르다. 그것은 관객을 오해하기보다는 유머 감각을 길러주기 위한 것이다. 가짜 뉴스는 종종 눈길을 사로 잡는 헤드라인이나 완전히 조작된 뉴스 기사를 사용하여 독자층, 온라인 공유 및 인터넷 클릭 수익을 증가시킨다. 후자의 경우 온라인상의 "clickbait" 헤드라인과 유사하며 게시된 이야기의 진실성과 상관없이 활동에서 생성된 광고 수익에 의존한다. 가짜뉴스는 또한 심각한 언론 보도를 훼손하고 언론인이 중요한 뉴스 기사를 다루기 어렵게 만든다. rdf:langString
Notícias falsas (sendo também muito comum o uso do termo em inglês fake news) são uma forma de imprensa marrom que consiste na distribuição deliberada de desinformação ou boatos via jornal impresso, televisão, rádio, ou ainda online, como nas mídias sociais. Este tipo de notícia é escrito e publicado com a intenção de enganar, a fim de se obter ganhos financeiros ou políticos, muitas vezes com manchetes sensacionalistas, exageradas ou evidentemente falsas para chamar a atenção. rdf:langString
Fake news – nieprawdziwa lub częściowo nieprawdziwa wiadomość, często o charakterze sensacyjnym, publikowana w mediach z intencją wprowadzenia odbiorców w błąd w celu osiągnięcia korzyści finansowych, politycznych lub prestiżowych. Należy odróżniać takie nieprawdziwe i wprowadzające w błąd treści od satyry, parodii i humoru. Również niektóre osoby lub instytucje mogą nazywać fake newsami wiadomości prawdziwe z powodu negatywnej dla tych osób lub instytucji zawartości. Fałszywe wiadomości mogą być elementem dezinformacji w ramach wojny hybrydowej. rdf:langString
Фальши́вые (подде́льные, «фе́йковые», ло́жные) но́вости — информационная мистификация или намеренное распространение дезинформации в социальных медиа и традиционных СМИ с целью введения в заблуждение, для того чтобы получить финансовую или политическую выгоду. Авторы поддельных новостей часто используют броские заголовки или полностью сфабрикованные истории для увеличения читательской аудитории и цитируемости. Прибыль при этом формируется аналогично принципам кликбейтинга и являет собой доход от рекламы, который генерируется независимо от достоверности опубликованных материалов. Лёгкий доступ к источникам дохода от рекламы, усиление политической поляризации общества и повсеместность социальных сетей обусловили распространение фальшивых новостей. Возможности анонимного хостинга сайтов, на к rdf:langString
Fejknyheter (från engelskans "fake news") är felaktig och vilseledande information presenterad som nyheter. Fejknyheter kan förmedlas via sociala medier eller nyhetsmedier i politiskt eller ekonomiskt syfte. Ofta används uppseendeväckande rubriker och helt påhittat nyhetsmaterial för att öka antalet läsare och spridandet av fejknyheten. För att generera vinst till dem som skapar fejknyheterna används metoder som kan liknas vid klickbete; en reklamfinansierad modell som fungerar oavsett om nyheterna är sanna eller ej. För att sprida nyheterna utnyttjas lättillgänglig reklamfinansiering, ökad polarisering inom politiken och den ständiga närvaron av sociala medier, främst Facebooks nyhetsfeed men även tjänster som Twitter. Anonyma webbsidor som saknar ansvarig utgivare har också använts efter rdf:langString
假新聞(英語:Fake news)為以不實資訊誤導大眾,以帶來政治、經濟、市場、或心理得到成就感和利益的新聞或宣傳,包括通過傳統新聞媒體(印刷和廣播)或在線社交媒體傳播的故意錯誤資訊或惡作劇。這些虛假信息通常是由記者因收受利益而進行報導時引起的,這種的做法稱為支票簿新聞。這些新聞已經增加了更多假新聞或黃色新聞的數量,並經常被反饋為社交媒體中的錯誤信息,成為一種負面循環。 前美國總統唐納·川普頻繁使用“假新聞”一詞稱呼對他進行負面報導的媒體,同樣的現象也發生在所有國家,形成越來越對立和撕裂的民主社會。假新聞為了增加讀者或網路分享,常會配合吸引人的標題或是完全假造的新聞故事,也有基於事實斷章取義或是主觀誘導假新聞,都是為了達到其爭辯的目的。假新聞類似標題黨,主要都是靠所產生的廣告收入,不管內容的正確與否。假新聞容易取得廣告收入、增加政治上的兩極分化,因著社會化媒體的無所不在,經Facebook傳播假新聞的散佈有相當的關係。根據德國霍恩海姆大學的研究成果,極右翼人士特別偏好轉載假新聞。一些沒有標示維護者或編輯者的匿名網站,由於很難針對製造假新聞的作者起訴,也會成為假新聞的媒介之一。普林斯顿大學的一项研究發現,年长的人相对于年轻人较为缺乏數位素养,而更容易分享假新闻。 rdf:langString
rdf:langString Fake news
rdf:langString أخبار كاذبة
rdf:langString Notícia enganyosa
rdf:langString Fake news
rdf:langString Fake News
rdf:langString Ψευδείς ειδήσεις
rdf:langString Falsaj novaĵoj
rdf:langString Albiste faltsu
rdf:langString Fake news
rdf:langString Bréagnuacht
rdf:langString Berita palsu
rdf:langString Fake news
rdf:langString Infox
rdf:langString 가짜뉴스
rdf:langString 虚偽報道
rdf:langString Nepnieuws
rdf:langString Notícia falsa
rdf:langString Fake news
rdf:langString Фальшивые новости
rdf:langString Fejknyheter
rdf:langString Фейкові новини
rdf:langString 假新聞
rdf:langString Donald J. Trump
xsd:integer 52881503
xsd:integer 1124358822
rdf:langString realDonaldTrump
xsd:date 2018-05-09
rdf:langString left
rdf:langString University of Oxford
xsd:integer 30
xsd:date 2018-05-09
rdf:langString vertical
rdf:langString Intentionally deceptive photoshopped image of Hillary Clinton over a 1977 photo of Peoples Temple cult leader Jim Jones.
xsd:decimal 994179864436596736
rdf:langString Bad example of frame grab.jpg
rdf:langString Rev. Jim Jones, 1977 .jpg
rdf:langString UNESCO
rdf:langString yes
rdf:langString The Fake News is working overtime. Just reported that, despite the tremendous success we are having with the economy & all things else, 91% of the Network News about me is negative . Why do we work so hard in working with the media when it is corrupt? Take away credentials?
rdf:langString World Trends in Freedom of Expression and Media Development Global Report 2017/2018
xsd:integer 190
rdf:langString La notícia enganyosa, badomeria o notícia falsa (de anglès, fake news) és un tipus de o propaganda que consisteix de manera deliberada a ocultar informació o falsedats difoses a través de mitjans de comunicació tradicionals d'impressió i difusió o mitjans socials en línia. Les notícies enganyoses estan escrites i publicades amb la intenció d'enganyar a fi de danyar una agència, entitat o persona, i/o guanyar econòmicament o políticament, sovint utilitzant un titular sensacionalista, deshonest o definitivament fabricat per augmentar el nombre de lectors, compartir en línia i fer clic a Internet. En aquest últim cas, és similar als titulars de pescaclics en línia sensacionalistes i es basa en ingressos publicitaris generats a partir d'aquesta activitat, independentment de la veracitat de les històries publicades. Les badomeries intencionadament enganyoses són diferents de l'òbvia sàtira o paròdia, que té com a objectiu divertir-se, en comptes d'enganyar a la seva audiència. La rellevància de les notícies falses ha augmentat en els últims anys. Per als mitjans de comunicació, la capacitat d'atraure espectadors als seus llocs web és necessària pels ingressos generals de publicitat en línia. Si publicar una història amb contingut fals atrau els usuaris, pot ser digne de produir per beneficiar els anunciants i les puntuacions. L'accés fàcil als ingressos publicitat en línia, l'augment de la polarització política i la popularitat dels mitjans de comunicació social, principalment , han estat implicats en la propagació de notícies falses, que són ja una competència directa a les notícies legítimes. Actors del govern hostils també han estat implicats en la generació i propagació de notícies falses, especialment durant les eleccions. Les notícies falses també perjudiquen la cobertura mediàtica de forma greu i dificulten que els periodistes cobrin notícies significatives. Una anàlisi de Buzzfeed va trobar que les 20 notícies falses sobre les eleccions presidencials dels Estats Units de 2016 van rebre més visualitzacions a Facebook que les 20 primeres notícies sobre les eleccions dels 19 majors mitjans de comunicació. El lloc web de notícies falses que encara manca d'editorials coneguts també ha estat criticat, ja que dificulta la persecució de fonts de notícies falses per difamació. A més a més, l'estudi de la psicologia humana suggereix que llegir notícies falses mentre hom està de mal humor interfereix a l'hora de ser més propens a creure's les badomeries o notícies falses i esbiaixades.
rdf:langString Fake news (doslovně „falešné zprávy“) jsou žánr tzv. žluté žurnalistiky (bulvární či neetické novinařiny) úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce. Do žánru fake news nepatří parodie či satira. Doménou fake news v současné době bývají dezinformační weby, sociální sítě, šířeny ale mohou být prostřednictvím všech mediálních platforem. Původem tak sahají i do doby vynalezení knihtisku. Za jednu z nejstarších a zároveň plně moderních kauz tohoto druhu je považován tzv. (Great Moon Hoax) z roku 1835, k němuž došlo ještě před vznikem neologismu „fake news“.
rdf:langString Als Fake News (auch Fakenews; englisch fake news [ˈfɛɪ̯kˌnjuːz]) werden manipulativ verbreitete, vorgetäuschte Nachrichten bezeichnet, die sich überwiegend im Internet, insbesondere in sozialen Netzwerken und anderen sozialen Medien, zum Teil viral verbreiten. Der Rechtschreibduden, der den Begriff 2017 in die 27. Ausgabe aufnahm, definiert ihn als umgangssprachlich für „in den Medien und im Internet, besonders in sozialen Netzwerken, in manipulativer Absicht verbreitete Falschmeldungen“. Zunehmend wurde Fake News auch zu einem politischen Schlagwort und Kampfbegriff.
rdf:langString الأَخْبَارُ الكَاذِبَة أو الأخبار الزائفة (بالإنجليزية: fake news)‏ (تُعرف أيضًا باسم الأخبار المزيفة أو الأخبار غير المهمة، أو الأخبار الكاذبة، أو الأخبار المخادعة) هي شكل من أشكال الأخبار التي تتكون من معلومات مضللة منتشرة عبر وسائط الأخبار التقليدية (المطبوعة والإذاعية) أو عبر وسائل التواصل الاجتماعي عبر الإنترنت. أعادت الأخبار الرقمية وزادت من استخدام الأخبار المزيفة، أو الصحافة الصفراء. غالبًا ما يتردد صدى هذه الأخبار على أنها معلومات مضللة في وسائل التواصل الاجتماعي ولكنها تجد طريقها إلى وسائل الإعلام الرئيسية أيضًا. تُكتب الأخبار المزيفة وتنشر عادة بهدف التضليل من أجل إلحاق ضرر بوكالة أو كيان أو شخص و / أو تحقيق مكاسب مالية أو سياسية، وغالبًا ما تستخدم عناوين مثيرة أو غير أمينة أو ملفقة لزيادة القراء. وبالمثل، تكتسب روابط القصص والعناوين الجاذبة للانتباه إيرادات الإعلانات من هذا النشاط. زادت أهمية الأخبار المزيفة في السياسة تجاوز الحقائق. بالنسبة لمنافذ الوسائط، تعد القدرة على جذب المشاهدين إلى مواقع الويب الخاصة بهم ضرورية لتحقيق إيرادات الإعلانات عبر الإنترنت. نشر قصة بمحتوى خاطئ يجذب المستخدمين يفيد المعلنين ويحسن التصنيفات. ساهمت سهولة الوصول إلى عائدات الإعلانات عبر الإنترنت، وزيادة الاستقطاب السياسي وشعبية وسائل التواصل الاجتماعي، وخاصة في الفيسبوك، في انتشار الأخبار المزيفة، التي تتنافس مع الأخبار الحقيقية المشروعة. كما تورطت الجهات الفاعلة الحكومية المعادية في توليد ونشر أخبار وهمية، وخاصة خلال الانتخابات. تقوض الأخبار المزيفة التغطية الإعلامية الجادة وتُصعّب على الصحفيين تغطية الأخبار الهامة. وجدت نتائج دراسة أجراه موقع BuzzFeed أن أفضل 20 خبر إخباري مزيف حول الانتخابات الرئاسية الأمريكية لعام 2016 حصل على مشاركة أكبر على الفيسبوك من أكبر 20 قصة انتخابية من 19 منفذًا إعلاميًا رئيسيًا. وقد انتُقدت مواقع الأخبار المزيفة التي يستضيفها مجهولون والتي تفتقر إلى الناشرين المعروفين، لأنها تجعل من الصعب مقاضاة مصادر الأخبار المزيفة بسبب التشهير. يُستخدم مصطلح «الصحافة الكاذبة» في بعض الأحيان للتشكيك في الأخبار المشروعة من وجهة نظر سياسية معارضة. خلال وبعد حملته الانتخابية وانتخابه الرئاسي، أشاع دونالد ترامب مصطلح «الأخبار المزيفة» بهذا المعنى، بغض النظر عن صدق الأخبار، عندما استخدمها لوصف التغطية الصحفية السلبية لنفسه. نتيجة لسوء استخدام المصطلح من قبل ترامب، تعرض المصطلح لانتقادات متزايدة، وفي أكتوبر 2018 قررت الحكومة البريطانية أنها لن تستخدم المصطلح لأنه «مصطلح غير مُعرف بشكل جيد ومضلل ويخلط بين مجموعة متنوعة من معلومات خاطئة، من الخطأ الحقيقي إلى التدخل الأجنبي في العمليات الديمقراطية».
rdf:langString Τα ψευδονέα ή ψευδείς ειδήσεις ή πλαστές ειδήσεις (γνωστά και ως fake news), είναι ένα είδος κίτρινου τύπου ή προπαγάνδας που γίνεται με σκόπιμη παραπληροφόρηση ή με φάρσες που διαδίδονται με παραδοσιακά μέσα μαζικής ενημέρωσης ή με τα μέσα κοινωνικής δικτύωσης. Η διασπορά ψευδών ειδήσεων προκαλείται συχνά από δημοσιογράφους που πληρώνουν πηγές πληροφοριών, μια αμφιλεγόμενη πρακτική που ονομάζεται πληρωμένη δημοσιογραφία. Οι ειδήσεις τελικά συχνά αναστέλλονται ως παραπληροφόρηση, αλλά περιστασιακά καταφέρνουν να φθάσουν μέχρι τα παραδοσιακά μέσα μαζικής ενημέρωσης. Τα ψευδονέα γράφονται και δημοσιεύονται συνήθως με σκοπό να παραπλανήσουν, προκειμένου να βλάψουν έναν οργανισμό, ένα νομικό ή φυσικό πρόσωπο, ή και για οικονομικά ή πολιτικά οφέλη, συχνά χρησιμοποιώντας τίτλους με εντυπωσιασμό, ή εξ ολοκλήρου κατασκευασμένους για την αύξηση της αναγνωσιμότητας. Η σημασία των ψεύτικων ειδήσεων έχει αυξηθεί στον σύγχρονο πολιτικό βίο. Για τα μέσα μαζικής ενημέρωσης, η δυνατότητα προσέλκυσης επισκεπτών στους ιστοτόπους τους είναι απαραίτητη για τη δημιουργία εσόδων από διαφημίσεις μέσω διαδικτύου. Εάν δημοσιεύσουν μια ιστορία με ψευδές περιεχόμενο θα προσελκύσουν χρήστες, προς όφελος των διαφημιζομένων και θα βελτιώσουν τις αξιολογήσεις. Η εύκολη πρόσβαση στα έσοδα από διαφημίσεις μέσω διαδικτύου, η αυξημένη πολιτική πόλωση και η δημοτικότητα των μέσων κοινωνικής δικτύωσης, κυρίως το Facebook News Feed, έχουν εμπλακεί στη διάδοση ψευδών ειδήσεων που ανταγωνίζονται με νόμιμες ειδήσεις. Εχθρικοί κρατικοί παράγοντες έχουν επίσης εμπλακεί στη δημιουργία και διάδοση ψευδονέων, ιδίως κατά τη διάρκεια των εκλογών. Τα ψευδονέα υπονομεύουν τη σοβαρή κάλυψη των μέσων ενημέρωσης και δυσκολεύουν τους δημοσιογράφους να καλύπτουν σημαντικές ειδήσεις. Μια ανάλυση από την BuzzFeed διαπίστωσε ότι τα 20 κορυφαία ψευδονέα σχετικά με τις προεδρικές εκλογές στις ΗΠΑ το 2016 και διαδόθηκαν περισσότερο στο Facebook από τις 20 κορυφαίες ιστορίες εκλογών από 19 μεγάλα μέσα μαζικής ενημέρωσης. Οι ανώνυμες ιστοσελίδες που φιλοξενούν ψευδονέα και στερούνται γνωστούς εκδότες έχουν επίσης επικριθεί, επειδή δυσχεραίνουν ακόμα περισσότερο τη δίωξη για τη δυσφήμηση. Ο όρος χρησιμοποιείται επίσης μερικές φορές για να θέσει σε αμφισβήτηση νόμιμες ειδήσεις που εκφράζουν μία αντίθετη πολιτική άποψη. Ο Ντόναλντ Τραμπ κατά τη διάρκεια και μετά την προεκλογική του εκστρατεία και την εκλογή του, διάπλασε τον όρο ψευδονέα «fake news» με αυτή την έννοια όταν τον χρησιμοποίησε για να περιγράψει την αρνητική κάλυψη του ιδίου. Εν μέρει, ως αποτέλεσμα της χρήσης του όρου από τον Τραμπ, ο όρος έχει εξεταστεί ολοένα και περισσότερο και τον Οκτώβριο του 2018 η Βρετανική κυβέρνηση αποφάσισε ότι δεν θα χρησιμοποιεί πλέον τον όρο επειδή είναι ένας "κακώς καθορισμένος και παραπλανητικός όρος που συγκρίνει μια ετερόκλητη κατηγορία ψευδών πληροφοριών, από αυθεντικό σφάλμα έως ξένες παρεμβάσεις στις δημοκρατικές διαδικασίες".
rdf:langString Falsaj novaĵoj (angle: fake news, ankaŭ konataj kiel junecaj novaĵoj, pseŭdo-novaĵoj, friponaj novaĵoj, trompaj novaĵoj aŭ novaĵaĉoj) estas formo de novaĵoj konsistantaj el intenca aŭ hoaksoj disvastigitaj per tradiciaj novaĵaj amaskomunikiloj (presitaj kaj elsenditaj) aŭ interretaj sociaj amaskomunikiloj. Ciferecaj novaĵoj revenigis kaj pliigis la uzadon de falsaj novaĵoj, aŭ flava ĵurnalismo. La novaĵoj tiam ofte estas reverbitaj kiel en sociaj amaskomunikiloj, sed foje trovas sian vojon al la ĉefaj amaskomunikiloj ankaŭ. Falsaj novaĵoj estas skribitaj kaj publikigitaj kutime kun la intenco misfamigi por damaĝi agentejon, enton, aŭ personon kaj/aŭ gajni finance aŭ politike, ofte uzante sensacian, malhonestan, aŭ tute fabrikitan titolojn por pliigi legantaron. Simile, alklaklogaĵaj rakontoj kaj titoloj enspezas reklamajn enspezojn de ĉi tiu aktiveco. La graveco de falsaj novaĵoj pliiĝis en post-vera politiko. Por amaskomunikiloj, la kapablo allogi spektantojn al iliaj retejoj estas necesa por generi interrete reklamajn enspezojn. Eldoni rakonton kun falsa enhavo, kiu allogas uzantojn, profitigas reklamantojn kaj plibonigas taksojn. Facila aliro al interreta reklam-enspezo, pliigita politika polarizo kaj la populareco de sociaj amaskomunikiloj, ĉefe la Facebook-Novaĵoj, ĉiuj estis implikitaj en la disvastiĝo de falsaj novaĵoj, kiuj konkuras pri laŭleĝaj novaĵoj. Malfavoraj registaraj aktoroj ankaŭ estis implicitaj en generado kaj propagado de falsaj novaĵoj, precipe dum elektoperiodoj. Biaso de konfirmo kaj algoritmoj de sociaj amaskomunikiloj kiel tiuj uzataj en Fejsbuko kaj Tvitero plue antaŭas la diskonigon de falsaj novaĵoj. Moderna efiko estas sentita, ekzemple, pri la hezitoj al vakcinado. Falsaj novaĵoj malhelpas seriozan amaskomunikilan kovradon kaj malfaciligas la ĵurnalistojn kovri signifajn novaĵojn. Analizo de BuzzFeed trovis, ke la supraj 20 falsaj novaĵoj pri la usona prezident-elekto en 2016 ricevis pli da engaĝiĝo ĉe Fejsbuko ol la supraj 20 elektaj rakontoj el 19 gravaj amaskomunikiloj. Anonime gastigataj novaĵaĉretejoj , en kiuj mankas konataj eldonistoj, ankaŭ estis kritikitaj, ĉar ili malfaciligas procesi fontojn de falsaj novaĵoj pro kalumnio. La esprimo "mensoga gazetaro" iafoje estas uzata por dubi pri laŭleĝaj novaĵoj el kontraŭa politika vidpunkto. Dum kaj post sia prezidenta kampanjo kaj elekto, Donald Trump popularigis la esprimon fake news (novaĵaĉoj) en ĉi tiu senco, sendepende de la vereco de la novaĵoj, kiam li uzis ĝin por priskribi la negativan gazetan kovradon de si mem. Parte pro rezulto de misuzo de Trump, la esprimo fariĝis sub kreskanta kritiko, kaj en oktobro 2018 la brita registaro decidis, ke ĝi ne plu uzos la terminon ĉar ĝi estas "malbone difinita kaj misgvida termino, kiu kunfluas diversajn falsaj informoj, de vera eraro ĝis eksterlanda enmiksiĝo en demokratiaj procezoj."
rdf:langString Las fake news (pronunciado [fejk ɲjuːz]), noticias falsas o noticias falseadas​​son un tipo de bulo que consiste en un contenido seudoperiodístico difundido a través de portales de noticias, prensa escrita, radio, televisión y redes sociales y cuyo objetivo es la desinformación. Se diseñan y emiten con la intención deliberada de engañar, inducir a error, manipular decisiones personales, desprestigiar o enaltecer a una institución, entidad o persona u obtener ganancias económicas o rédito político. Al presentar hechos falsos como si fueran reales, son consideradas una amenaza a la credibilidad de los medios serios y los periodistas profesionales, a la vez que un desafío para el público receptor.​ Hacia 2020, la Fiscalía General del Estado de España emitió un documento bajo el título «Tratamiento penal de las “fake news”», en el que se enumeran algunos de los actos punibles, según la jurisprudencia española, vinculados a la propagación deliberada de falsa información.​ La difusión de noticias falsas con el objeto de influir en las conductas de una comunidad tiene antecedentes desde la antigüedad, pero dado que su alcance está relacionado directamente con los medios de reproducción de información propios de cada etapa histórica, su área y velocidad de propagación resultaba escasa en las etapas históricas previas a la aparición de los medios de comunicación de masas. El desarrollo de las tecnologías de la información y la comunicación permitió que la dispersión de noticias falsas,​ y su utilización para fines políticos se transformara en una preocupación global.​ Existe documentación que acredita que en la Segunda Guerra Mundial, Joseph Goebbels, hombre de confianza de Adolf Hitler, difundía mensajes falsos sobre la oposición con la intención de crear desconfianza.​ A partir de fines del siglo XX, la difusión deliberada de información falsa se expandió a diversas áreas del conocimiento que de uno u otro modo son del interés del público, como los temas vinculados a la salud, la energía, etc.​ Las noticias ficticias publicadas en medios satíricos, si bien a veces desinforman, no son consideradas como desinformación en estricto sentido, ya que su objetivo humorístico, su evidente falsedad y el contexto del medio en que se emiten, no llevan a confusión a los lectores. Las notas de las publicaciones , The Onion, Charlie Hebdo, Barcelona, El Mundo Today o Actualidad Panamericana son ejemplo de este tipo de noticias ficticias.​ La expresión fake news​ fue elegida «Palabra del año 2017» por el diccionario Collins,​ y noticias falsas fue candidata a «palabra del año 2017» de la Fundéu.​
rdf:langString Fake news is false or misleading information presented as news. Fake news often has the aim of damaging the reputation of a person or entity, or making money through advertising revenue. Although false news has always been spread throughout history, the term "fake news" was first used in the 1890s when sensational reports in newspapers were common. Nevertheless, the term does not have a fixed definition and has been applied broadly to any type of false information. It's also been used by high-profile people to apply to any news unfavourable to them. Further, disinformation involves spreading false information with harmful intent and is sometimes generated and propagated by hostile foreign actors, particularly during elections. In some definitions, fake news includes satirical articles misinterpreted as genuine, and articles that employ sensationalist or clickbait headlines that are not supported in the text. Because of this diversity of types of false news, researchers are beginning to favour information disorder as a more neutral and informative term. The prevalence of fake news has increased with the recent rise of social media, especially the Facebook News Feed, and this misinformation is gradually seeping into the mainstream media. Several factors have been implicated in the spread of fake news, such as political polarization, post-truth politics, motivated reasoning, confirmation bias, and social media algorithms. Fake news can reduce the impact of real news by competing with it. For example, a BuzzFeed News analysis found that the top fake news stories about the 2016 U.S. presidential election received more engagement on Facebook than top stories from major media outlets. It also particularly has the potential to undermine trust in serious media coverage. The term has at times been used to cast doubt upon credible news, and former U.S. president Donald Trump has been credited with popularizing the term by using it to describe any negative press coverage of himself. It has been increasingly criticized, due in part to Trump's misuse, with the British government deciding to avoid the term, as it is "poorly-defined" and "conflates a variety of false information, from genuine error through to foreign interference". Multiple strategies for fighting fake news are currently being actively researched, for various types of fake news. Politicians in certain autocratic and democratic countries have demanded effective self-regulation and legally-enforced regulation in varying forms, of social media and web search engines. On an individual scale, the ability to actively confront false narratives, as well as taking care when sharing information can reduce the prevalence of falsified information. However, it has been noted that this is vulnerable to the effects of confirmation bias, motivated reasoning and other cognitive biases that can seriously distort reasoning, particularly in dysfunctional and polarised societies. Inoculation theory has been proposed as a method to render individuals resistant to undesirable narratives. Because new misinformation pops up all the time, it is much better timewise to inoculate the population against accepting fake news in general (a process termed "prebunking"), instead of continually debunking the same repeated lies.
rdf:langString Albiste faltsua, berri faltsua, gezurrezko albistea edo gezurrezko berria, —maiz ingelesez: fake news, bere horretan mailegatua—, desinformatzeko helburuarekin hedabideen edota sare sozialen bidez nahita zabaltzen den gezurrari deritzo. Kontrastatu gabeko berria da, funtsean, amen-omen mota bat da.
rdf:langString Is éard atá i gceist leis an mbréagnuacht (nó bréagaisnéis, nuacht bhréige nó fiú ‘bobnuacht’, Béarla: 'fake news') -- ná iarracht a dhéantar de bhun tola chun eolas míchruinn, nó bréageolas fiú, a scaipeadh. De ghnáth, baineann lucht na bréagnuachta úsáid as ceannlínte tarraingteacha agus scéalta nuachta bréagacha chun daoine a spreagadh chun na scéalta sin a roinnt ar líne.
rdf:langString Les infox, fausses nouvelles, fausses informations, informations fallacieuses, canards, en anglais : fake news ([feɪk nuːz]), sont des nouvelles mensongères diffusées dans le but de manipuler ou de tromper le public. Les articles contenant de fausses nouvelles emploient souvent des titres accrocheurs ou des informations entièrement fabriquées en vue d'augmenter le nombre de lecteurs et de partages en ligne. Elles peuvent émaner de blogueurs ou de réseaux sociaux, de médias, de personnalités politiques ou d'un gouvernement. Les diverses façons de les combattre posent la question de donner la responsabilité à l’État de distinguer « le vrai du faux ». Quand les rédacteurs ne sont pas identifiables, les procédures judiciaires pour diffamation ou calomnie sont difficiles. La vérification des faits par des professionnels respectant une mission et des règles de journalisme d'investigation ambitionne de réduire la quantité des mensonges diffusés, au moment où les réseaux sociaux sont accusés d'ouvrir une nouvelle ère de l'information, parfois baptisée « ère post-vérité ». Les infox revendiquées par des instances officielles, comme les autorités ukrainiennes en mai 2018, posent la question de la crédibilité de l'information et des médias qui la diffusent.
rdf:langString Berita palsu adalah yang disajikan sebagai berita. Hal ini berbeda dengan yang bertujuan untuk komedi satir dan pemirsanya menyadari bahwa berita tersebut tidak benar (atau separuh benar) dan hanyalah lelucon. Berita palsu sering kali memiliki tujuan untuk mencemarkan nama baik seseorang atau entitas, atau mendapatkan uang melalui pendapatan periklanan. Sempat umum dalam bentuk cetakan, keberadaan berita palsu telah meningkat dengan kebangkitan media sosial, khususnya .
rdf:langString Si intendono per fake news (in lingua inglese, in italiano: notizie false, notizie fasulle o, ancora, pseudonotizie): informazioni false o fuorvianti, divulgate attraverso qualsiasi media o diffuse allo scopo di essere da questi rilanciate. Possono rappresentarne un esempio tipico articoli o pubblicazioni su reti sociali, redatti con informazioni inventate, ingannevoli o distorte, resi pubblici con il deliberato intento di disinformare o di creare scandalo attraverso i mezzi di informazione, oppure di attirare click su Internet. Possono esserci vari strumenti per diffonderle, nella società dell'informazione sono veicolate dai mezzi di comunicazione di massa, ovvero le emittenti televisive e le testate giornalistiche. Tuttavia con l'avvento di Internet, soprattutto con la condivisione dei media sociali, è aumentata la diffusione di notizie false. Ne sono spesso individuate più tipologie e ne è riconosciuto l'impiego in caso di guerra dell'informazione, o anche di propaganda, da secoli.
rdf:langString 虚偽報道(きょぎほうどう)あるいはフェイクニュース(英: fake news)、偽ニュースとは、マスメディアやソーシャルメディアなどの媒体において事実と異なる情報を報道すること、またはそのような報道そのものを指し示す。 初めから虚偽であることを認識した上で行う架空の報道や、推測を事実のように報道するなど、故意のものについては捏造報道といわれることもある。
rdf:langString 가짜뉴스(영어: Fake News, junk news, pseudo-news, hoax news)는 사람들의 흥미와 본능을 자극하여 시선을 끄는 황색언론(옐로 저널리즘)의 일종이다. 인터넷 매체를 통하여 사기기사들이 급속도로 유포된다. 최근 위키피디아 창립자 지미 웨일스도 가짜뉴스와 전쟁을 선포하였다. 가짜뉴스는 재정적 또는 정치적으로 이득을 얻기 위해 작성되고 발간되며, 종종 주목을 끌기 위해 선정 주의, 과장 됨 또는 간과 한 거짓 표제를 사용한다. 의도적으로 오도된 가짜 뉴스는 명백한 풍자 또는 패러디와는 다르다. 그것은 관객을 오해하기보다는 유머 감각을 길러주기 위한 것이다. 가짜 뉴스는 종종 눈길을 사로 잡는 헤드라인이나 완전히 조작된 뉴스 기사를 사용하여 독자층, 온라인 공유 및 인터넷 클릭 수익을 증가시킨다. 후자의 경우 온라인상의 "clickbait" 헤드라인과 유사하며 게시된 이야기의 진실성과 상관없이 활동에서 생성된 광고 수익에 의존한다. 가짜뉴스는 또한 심각한 언론 보도를 훼손하고 언론인이 중요한 뉴스 기사를 다루기 어렵게 만든다. 온라인 광고 수익에 쉽게 접근할 수 있고, 정치 양극화가 심화되었으며, 페이스북 뉴스피드를 중심으로 한 소셜 미디어의 인기가 모두 합법적인 뉴스에 대한 경쟁을 제공하는 가짜 뉴스의 확산에 연루되어 있다. 버즈 피드(Buzzfeed)의 분석에 따르면 2016년 미국 대통령 선거에 관한 20대 가짜 뉴스 기사가 19개 주요 언론 매체의 선거에 관한 20대 뉴스 기사보다 페이스북에 대한 참여가 더 많았다. 알려진 출판사가 없는 익명으로 호스팅된 가짜 뉴스 웹사이트는 또한 명예훼손에 대한 가짜뉴스의 출처를 기소하기가 어렵기 때문에 적립되었다. 가짜뉴스의 관련성은 사후 정치에서 증가했다. 그에 대한 응답으로, 연구자들은 사람들이 가짜뉴스를 발견할 수 있도록 돕는 심리적 "백신" 개발을 탐구해 왔다.
rdf:langString Nepnieuws (in het Engels fake news) is desinformatie verhuld als schijnbaar nieuws, die verspreid wordt via websites, sociale media en traditionele media, met als doel het maken van winst of het beïnvloeden van de publieke opinie. Daarnaast wordt de term ook in de politiek gebruikt als frame tegen de journalistiek.
rdf:langString Fake news – nieprawdziwa lub częściowo nieprawdziwa wiadomość, często o charakterze sensacyjnym, publikowana w mediach z intencją wprowadzenia odbiorców w błąd w celu osiągnięcia korzyści finansowych, politycznych lub prestiżowych. Należy odróżniać takie nieprawdziwe i wprowadzające w błąd treści od satyry, parodii i humoru. Również niektóre osoby lub instytucje mogą nazywać fake newsami wiadomości prawdziwe z powodu negatywnej dla tych osób lub instytucji zawartości. Fake newsy są tworzone, a następnie rozpowszechniane, m.in. z powodów politycznych, finansowych, ideologicznych (poglądówi przekonań), a także dla rozrywki, zabawy, z chęci zwrócenia na siebie uwagi lub uzyskania rozgłosu. Są rozpowszechniane w mediach tradycyjnych i społecznościowych. Często, w celu przyciągnięcia uwagi odbiorców, stosowane są w nich chwytliwe nagłówki (ang. clickbait). Fałszywe wiadomości mogą być elementem dezinformacji w ramach wojny hybrydowej.
rdf:langString Фальши́вые (подде́льные, «фе́йковые», ло́жные) но́вости — информационная мистификация или намеренное распространение дезинформации в социальных медиа и традиционных СМИ с целью введения в заблуждение, для того чтобы получить финансовую или политическую выгоду. Авторы поддельных новостей часто используют броские заголовки или полностью сфабрикованные истории для увеличения читательской аудитории и цитируемости. Прибыль при этом формируется аналогично принципам кликбейтинга и являет собой доход от рекламы, который генерируется независимо от достоверности опубликованных материалов. Лёгкий доступ к источникам дохода от рекламы, усиление политической поляризации общества и повсеместность социальных сетей обусловили распространение фальшивых новостей. Возможности анонимного хостинга сайтов, на которых публикуются анонимные или псевдонимные авторы, затрудняют законное преследование таких источников за дезинформацию или клевету. Фальшивые новости могут быть представлены в различных формах. Кликбейты побуждают любопытство завлекающими заголовками, обычно чтобы увеличить доходы с рекламы. Дезинформация преследует свой целью введение общественности в заблуждение, но фальшивые новости могут также быть представлены и просто ложной информацией, независимо от мотивов. Также фальшивые новости могут быть представлены в виде заблуждений, розыгрышей, пародий, сатиры, слухов или иных формах. Отдельные исследования выявили, что проблемы с определением фальшивых новостей есть у всех людей, независимо от возраста, пола или образования. Выявление фальшивых новостей обычно возможно через проверку фактов. Одной из причин распространения фальшивых новостей в социальных сетях является отсутствие какой-либо проверки фактов их пользователями, для оценки же сведений пользователям в таких случаях требуется экспертное мнение. В целях борьбы с распространением фальшивых новостей большое значение играет обучение людей и повышение их грамотности.
rdf:langString Fejknyheter (från engelskans "fake news") är felaktig och vilseledande information presenterad som nyheter. Fejknyheter kan förmedlas via sociala medier eller nyhetsmedier i politiskt eller ekonomiskt syfte. Ofta används uppseendeväckande rubriker och helt påhittat nyhetsmaterial för att öka antalet läsare och spridandet av fejknyheten. För att generera vinst till dem som skapar fejknyheterna används metoder som kan liknas vid klickbete; en reklamfinansierad modell som fungerar oavsett om nyheterna är sanna eller ej. För att sprida nyheterna utnyttjas lättillgänglig reklamfinansiering, ökad polarisering inom politiken och den ständiga närvaron av sociala medier, främst Facebooks nyhetsfeed men även tjänster som Twitter. Anonyma webbsidor som saknar ansvarig utgivare har också använts eftersom de gör det extra svårt att åtala källorna som sprider fejknyheter för förtal. Begreppet fejknyheter har kommit att få två betydelser. Dels den ursprungliga betydelsen med desinformation förpackat som nyheter. Den andra betydelsen av fejknyheter kom USA:s dåvarande president Donald Trump att popularisera genom att använda det för att misstänkliggöra meningsmotståndare eller för att misskreditera sådant som inte stämde överens med hans egen världsbild.
rdf:langString Notícias falsas (sendo também muito comum o uso do termo em inglês fake news) são uma forma de imprensa marrom que consiste na distribuição deliberada de desinformação ou boatos via jornal impresso, televisão, rádio, ou ainda online, como nas mídias sociais. Este tipo de notícia é escrito e publicado com a intenção de enganar, a fim de se obter ganhos financeiros ou políticos, muitas vezes com manchetes sensacionalistas, exageradas ou evidentemente falsas para chamar a atenção. O conteúdo intencionalmente enganoso e falso é diferente da sátira ou paródia. Estas notícias, muitas vezes, empregam manchetes atraentes ou inteiramente fabricadas para aumentar o número de leitores, compartilhamento e taxas de clique na Internet. Neste último caso, é semelhante às manchetes "clickbait", e se baseia em receitas de publicidade geradas a partir desta atividade, independentemente da veracidade das histórias publicadas. As notícias falsas também prejudicam a cobertura profissional da imprensa e torna mais difícil para os jornalistas cobrir notícias significativas. O fácil acesso online ao lucro de anúncios online, o aumento da polarização política e da popularidade das mídias sociais, principalmente a linha do tempo do Facebook, têm implicado na propagação de notícias deste gênero. A quantidade de sites com notícias falsas anonimamente hospedados e a falta de editores conhecidos também vêm crescendo, porque isso torna difícil processar os autores por calúnia. A relevância dessas notícias aumentou em uma realidade política "pós-verdade". Em resposta, os pesquisadores têm estudado o desenvolvimento de uma "vacina" psicológica para ajudar as pessoas a detectar falsas informações. Além da disseminação de notícias falsas através da mídia, a expressão também define, em um âmbito mais abrangente, a disseminação de boatos pelas mídias sociais, por usuários comuns. Algumas vezes, isso pode ter consequências graves, como o notório caso ocorrido em 2014, do linchamento de uma dona de casa na cidade de Guarujá, no litoral do estado de São Paulo, Brasil.
rdf:langString 假新聞(英語:Fake news)為以不實資訊誤導大眾,以帶來政治、經濟、市場、或心理得到成就感和利益的新聞或宣傳,包括通過傳統新聞媒體(印刷和廣播)或在線社交媒體傳播的故意錯誤資訊或惡作劇。這些虛假信息通常是由記者因收受利益而進行報導時引起的,這種的做法稱為支票簿新聞。這些新聞已經增加了更多假新聞或黃色新聞的數量,並經常被反饋為社交媒體中的錯誤信息,成為一種負面循環。 前美國總統唐納·川普頻繁使用“假新聞”一詞稱呼對他進行負面報導的媒體,同樣的現象也發生在所有國家,形成越來越對立和撕裂的民主社會。假新聞為了增加讀者或網路分享,常會配合吸引人的標題或是完全假造的新聞故事,也有基於事實斷章取義或是主觀誘導假新聞,都是為了達到其爭辯的目的。假新聞類似標題黨,主要都是靠所產生的廣告收入,不管內容的正確與否。假新聞容易取得廣告收入、增加政治上的兩極分化,因著社會化媒體的無所不在,經Facebook傳播假新聞的散佈有相當的關係。根據德國霍恩海姆大學的研究成果,極右翼人士特別偏好轉載假新聞。一些沒有標示維護者或編輯者的匿名網站,由於很難針對製造假新聞的作者起訴,也會成為假新聞的媒介之一。普林斯顿大學的一项研究發現,年长的人相对于年轻人较为缺乏數位素养,而更容易分享假新闻。 假新聞的相關性在後真相政治中有所增加。對於媒體機構而言,吸引觀眾訪問其網站的能力對於產生在線廣告收入是必要的。大量發布具有吸引用戶的虛假內容的故事(至少在標題上)有利於廣告商並提高評級。這些企業為了在線廣告收入,增加政治兩極分化以及社交媒體(主要是Facebook消息來源)的流行,都與假新聞的傳播有關,這些新聞與合法新聞報導競爭。快餐式的虛假新聞破壞了傳統媒體的辛苦製作的正當報導,使記者更難以報導重大新聞報導。BuzzFeed的一項分析發現,關於2016年美國總統選舉的前20個虛假新聞報導在Facebook上的點擊率超過了19個主要媒體的前20則選舉報導。匿名託管的虛假新聞網站也缺乏已知的出版商也受到批評,因為它們難以起訴假新聞的來源。此外,各國政府也多少參與故意製造和宣傳假新聞以減低敵國的影響力。 马来西亚首相马哈迪·莫哈末坦言,數碼時代已造就很多人通過網上閲讀,但無節制的數碼閲讀來源,已成為散播“假新聞”或散播其他破壞社會内容的渠道。
rdf:langString Фейкові новини, Фейк-ньюз(-с) (від англ. fake news — підроблені / імітаційні новини) — підробка чи імітація новин (маніпулятивне спотворення фактів; дезінформація), яку створено з ігноруванням редакційних норм, правил, процесів, прийнятих у ЗМІ для забезпечення відповідності та перевіреності, та яка не витримує жодних, навіть поверхневих, перевірок на відповідність та реальність, але, незважаючи на це, має потужний вплив на свідомість великої кількості людей.
rdf:langString yes
rdf:langString http://unesdoc.unesco.org/images/0026/002610/261065e.pdf|license statement URL=http://www.unesco.org/ulis/cgi-bin/ulis.pl?catno=261065&set=005B2A1A4F_2_135&gp=1&lin=1&ll=1|license=CC BY SA 3.0 IGO
xsd:integer 202
xsd:nonNegativeInteger 270512

data from the linked data cloud