Enfilade (architecture)

http://dbpedia.org/resource/Enfilade_(architecture) an entity of type: Software

Enfiláda, někdy také anfiláda, se používá především v barokní architektuře a znamená nejen funkční, ale i optické propojení jednotlivých, za sebou řazených místností. Dveře jednotlivých místností jsou řazeny přesně za sebou v jedné ose, takže se v případě, že jsou otevřeny všechny dveře najednou, vytvoří efektní průhled, který bývá zpravidla zakončen oknem nebo jiným, architektonicky ztvárněným prvkem, například nikou. Enfiláda bývá zpravidla vedena středem jednotlivých místností, ale může být umístěna také mimo tuto osu, většinou pak při stěně, v níž jsou prolomena okna. rdf:langString
Die Enfilade (französisch enfiler ‚auffädeln, aufreihen‘) oder auch Raumflucht ist ein barockes Architekturmittel. Sie besteht aus einer Aneinanderreihung von Räumen zu einer Zimmerflucht, wobei die Türöffnungen exakt gegenüberliegen. Dies hat zur Folge, dass man bei geöffneten Türen vom ersten Raum bis zur Wand des letzten Raums beziehungsweise durch das Fenster dort blicken kann. rdf:langString
En arquitectura, una enfilada es una sucesión de habitaciones formalmente alineadas entre sí. Esta fue una característica común en la gran arquitectura europea desde el período barroco en adelante, aunque hay ejemplos anteriores, como las estancias del Vaticano. Las puertas que permiten acceder a cada habitación están alineadas con las puertas de las habitaciones conectadas a lo largo de un solo eje, proporcionando una vista a través del conjunto entero de habitaciones. La enfilada puede ser utilizada como ruta procesional y es una disposición común en museos y galerías de arte, ya que facilita el movimiento de un gran número de personas a través de un edificio. rdf:langString
In architecture, an enfilade is a series of rooms formally aligned with each other. This was a common feature in grand European architecture from the Baroque period onward, although there are earlier examples, such as the Vatican stanze. The doors entering each room are aligned with the doors of the connecting rooms along a single axis, providing a vista through successive rooms. The enfilade may be used as a processional route and is a common arrangement in museums and art galleries, as it facilitates the movement of large numbers of people through a building. rdf:langString
Enfilade is afgeleid van het Franse enfiler, dat op een rij plaatsen betekent. In de architectuur bedoelt men er buiten Frankrijk een reeks aansluitende vertrekken mee waarbij de deuropeningen in elkaars verlengde liggen op een lange doorlopende as, zodat een doorkijk mogelijk wordt. (In het Frans heet dit niet enfilade maar des pièces en enfilade of des pièces d'enfilade (kamers achter elkaar)). Daardoor vermijdt men smalle gangen die de ruimten met elkaar verbinden. Deze bouwstijl ontstond in Frankrijk tijdens de barokperiode bij de bouw van kastelen en adellijke residenties. In de Romantiek vroeg men meer intieme ruimtes en stapte men af van de enfilade als vorm van ordening van verschillende ruimtes in gebouwen. rdf:langString
Amfilada (fr. enfilade) – szereg pomieszczeń (pokoi, sal) połączonych ze sobą drzwiami umieszczonymi w jednej linii. Takie ustawienie wewnątrz budynku, przy otwartych drzwiach, stwarza perspektywę widokową. Na krańcach traktu pokoi reprezentacyjnych umieszczano często dodatkowo okna. Efektowne rozwiązanie stosowane w okresie renesansu, baroku, klasycyzmu w kształtowaniu wnętrz pałacowych oraz dworów. W Polsce stosowana od XVII wieku. W okresie XIX i początków XX w. rozwiązanie to stosowano także przy budowie miejskich kamienic.Regułę amfiladowego łączenia pokoi sformułował Andrea Palladio w połowie XVI wieku. rdf:langString
Анфіла́да (також анфіляда, фр. enfilade, від enfiler — «нанизувати на нитку») — послідовний ряд архітектурно поєднаних між собою приміщень, кімнат, дворів, зал, що розміщені на одній осі та з'єднані дверними прорізами. Таким чином утворюється наскрізна перспектива кімнат. Анфілада може міститися також по колу або кривій лінії. Окрім того, анфіладу можуть утворювати кілька розташованих один за однім на одній осі дворів, сполучених або проходами, або кілька площ, сполучених вулицями чи провулками. rdf:langString
In architettura, un'enfilade (o anche "infilata di stanze") è una serie di stanze formalmente allineate l'una dopo l'altra. Questo modo di progettare era comunemente usato nella grande architettura europea dal periodo barocco in poi, ma non mancano esempi precedenti, come per esempio le Stanze di Raffaello. Le porte di ciascuna stanza sono allineate le une con le altre lungo un unico asse; questo consente di percepire con un unico sguardo l'intera infilata di stanze. L'enfilade potrebbe essere usato come un percorso processionale ed è una soluzione comunemente adottata nei musei e nelle gallerie, in quanto facilita il passaggio di un gran numero di persone attraverso l'edificio. rdf:langString
Анфила́да (фр. enfilade от enfiler — «нанизывать на нитку» или от a’ la file — «один за другим») — ряд последовательно примыкающих друг к другу пространственных элементов (помещений, дворов, градостроительных пространств), проёмы которых расположены на одной продольной оси. Анфиладные помещения, как правило, соединяются дверными проёмами, раскрывающими глубокую перспективу. Для усиления производимого эффекта в торце анфилады нередко размещалось зеркало или специально подобранная картина. rdf:langString
rdf:langString Enfiláda
rdf:langString Enfilade (Architektur)
rdf:langString Enfilada (arquitectura)
rdf:langString Enfilade (architecture)
rdf:langString Enfilade
rdf:langString Enfilade
rdf:langString Amfilada
rdf:langString Enfileirado (arquitetura)
rdf:langString Анфилада
rdf:langString Анфілада
xsd:integer 17126094
xsd:integer 1107185263
rdf:langString Enfiláda, někdy také anfiláda, se používá především v barokní architektuře a znamená nejen funkční, ale i optické propojení jednotlivých, za sebou řazených místností. Dveře jednotlivých místností jsou řazeny přesně za sebou v jedné ose, takže se v případě, že jsou otevřeny všechny dveře najednou, vytvoří efektní průhled, který bývá zpravidla zakončen oknem nebo jiným, architektonicky ztvárněným prvkem, například nikou. Enfiláda bývá zpravidla vedena středem jednotlivých místností, ale může být umístěna také mimo tuto osu, většinou pak při stěně, v níž jsou prolomena okna.
rdf:langString Die Enfilade (französisch enfiler ‚auffädeln, aufreihen‘) oder auch Raumflucht ist ein barockes Architekturmittel. Sie besteht aus einer Aneinanderreihung von Räumen zu einer Zimmerflucht, wobei die Türöffnungen exakt gegenüberliegen. Dies hat zur Folge, dass man bei geöffneten Türen vom ersten Raum bis zur Wand des letzten Raums beziehungsweise durch das Fenster dort blicken kann.
rdf:langString En arquitectura, una enfilada es una sucesión de habitaciones formalmente alineadas entre sí. Esta fue una característica común en la gran arquitectura europea desde el período barroco en adelante, aunque hay ejemplos anteriores, como las estancias del Vaticano. Las puertas que permiten acceder a cada habitación están alineadas con las puertas de las habitaciones conectadas a lo largo de un solo eje, proporcionando una vista a través del conjunto entero de habitaciones. La enfilada puede ser utilizada como ruta procesional y es una disposición común en museos y galerías de arte, ya que facilita el movimiento de un gran número de personas a través de un edificio.
rdf:langString In architecture, an enfilade is a series of rooms formally aligned with each other. This was a common feature in grand European architecture from the Baroque period onward, although there are earlier examples, such as the Vatican stanze. The doors entering each room are aligned with the doors of the connecting rooms along a single axis, providing a vista through successive rooms. The enfilade may be used as a processional route and is a common arrangement in museums and art galleries, as it facilitates the movement of large numbers of people through a building.
rdf:langString In architettura, un'enfilade (o anche "infilata di stanze") è una serie di stanze formalmente allineate l'una dopo l'altra. Questo modo di progettare era comunemente usato nella grande architettura europea dal periodo barocco in poi, ma non mancano esempi precedenti, come per esempio le Stanze di Raffaello. Le porte di ciascuna stanza sono allineate le une con le altre lungo un unico asse; questo consente di percepire con un unico sguardo l'intera infilata di stanze. L'enfilade potrebbe essere usato come un percorso processionale ed è una soluzione comunemente adottata nei musei e nelle gallerie, in quanto facilita il passaggio di un gran numero di persone attraverso l'edificio. Nell'enfilade è possibile riconoscere l'antenato del corridoio moderno:
rdf:langString Enfilade is afgeleid van het Franse enfiler, dat op een rij plaatsen betekent. In de architectuur bedoelt men er buiten Frankrijk een reeks aansluitende vertrekken mee waarbij de deuropeningen in elkaars verlengde liggen op een lange doorlopende as, zodat een doorkijk mogelijk wordt. (In het Frans heet dit niet enfilade maar des pièces en enfilade of des pièces d'enfilade (kamers achter elkaar)). Daardoor vermijdt men smalle gangen die de ruimten met elkaar verbinden. Deze bouwstijl ontstond in Frankrijk tijdens de barokperiode bij de bouw van kastelen en adellijke residenties. In de Romantiek vroeg men meer intieme ruimtes en stapte men af van de enfilade als vorm van ordening van verschillende ruimtes in gebouwen.
rdf:langString Amfilada (fr. enfilade) – szereg pomieszczeń (pokoi, sal) połączonych ze sobą drzwiami umieszczonymi w jednej linii. Takie ustawienie wewnątrz budynku, przy otwartych drzwiach, stwarza perspektywę widokową. Na krańcach traktu pokoi reprezentacyjnych umieszczano często dodatkowo okna. Efektowne rozwiązanie stosowane w okresie renesansu, baroku, klasycyzmu w kształtowaniu wnętrz pałacowych oraz dworów. W Polsce stosowana od XVII wieku. W okresie XIX i początków XX w. rozwiązanie to stosowano także przy budowie miejskich kamienic.Regułę amfiladowego łączenia pokoi sformułował Andrea Palladio w połowie XVI wieku.
rdf:langString Анфила́да (фр. enfilade от enfiler — «нанизывать на нитку» или от a’ la file — «один за другим») — ряд последовательно примыкающих друг к другу пространственных элементов (помещений, дворов, градостроительных пространств), проёмы которых расположены на одной продольной оси. Анфиладные помещения, как правило, соединяются дверными проёмами, раскрывающими глубокую перспективу. Для усиления производимого эффекта в торце анфилады нередко размещалось зеркало или специально подобранная картина. Анфиладная планировка интерьеров характерна для архитектуры классицизма и барокко XVII—XVIII веков, поскольку хорошо отражает идеи монументальности, представительности, парадности, и соответствует потребностям дворцового церемониала. Анфилады обычно размещали на втором, парадном этаже (итал. piano nobile) дворца, городского особняка (отеля). К такой анфиладе с первого этажа вела парадная лестница, от её верхней площадки начиналась анфилада представительских помещений: аванзал, аудиенц-зал, тронный зал. Подобную планировку отражает «Невская анфилада» помещений второго этажа Зимнего дворца в Санкт-Петербурге, начинающаяся от двусветной Иорданской лестницы. Идея «взаимопроникающих пространств» особенно характерна для архитектуры западноевропейского барокко, в которой на смену центрическим симметричным композициям приходит понимание динамической организации архитектурной композиции типа «продвижения в пространстве».В городских особняках и в домах усадебной провинциальной архитектуры русского классицизма также часто устраивали анфилады, обычно имевшие не парадный, а домашний, камерный характер. Мода на анфилады породила своеобразную жанровую разновидность в искусстве живописи, обозначенную часто повторяющимся названием картин: «В комнатах». Этот жанр получил распространение, как в западноевропейском бидермайере, так и в русской живописи, например у художников школы Венецианова. В советской архитектуре анфиладная компоновка помещений применялась при проектировании фойе театра оперы и балета имени А. Навои в Ташкенте, в здании Московского госуниверситета на Ленинских горах, в Новосибирском театре оперы и балета и во многих других постройках . Парковая анфилада — понятие из ландшафтной архитектуры, которое обозначает последовательный ряд элементов (цветников, полян, лужаек), расположенных вдоль одной оси и разделённых плотными рядами деревьев.
rdf:langString Анфіла́да (також анфіляда, фр. enfilade, від enfiler — «нанизувати на нитку») — послідовний ряд архітектурно поєднаних між собою приміщень, кімнат, дворів, зал, що розміщені на одній осі та з'єднані дверними прорізами. Таким чином утворюється наскрізна перспектива кімнат. Анфілада може міститися також по колу або кривій лінії. Окрім того, анфіладу можуть утворювати кілька розташованих один за однім на одній осі дворів, сполучених або проходами, або кілька площ, сполучених вулицями чи провулками.
xsd:nonNegativeInteger 5193

data from the linked data cloud