Economy of Uzbekistan

http://dbpedia.org/resource/Economy_of_Uzbekistan an entity of type: Abstraction100002137

本項目では、ウズベキスタンの経済について記述する。 rdf:langString
烏茲別克政府聲稱自獨立以來致力轉型至市場經濟,謹慎進行經濟政策改革,累計成就可觀,但仍要實施國家貨幣可兌換性,以消除黑市和官方匯率之間的差距。限制貿易制度和一般干預政策,繼續對經濟產生負面影響。大規模的結構性改革是必要的,尤其是在以下領域︰改善外國投資者的投資環境、加強銀行體系、解除國家對農業部門的控制。該國限制貨幣轉換能力,加上其他政府對控制經濟活動的措施,如實施嚴格進口限制和封鎖部分與鄰國哈薩克、吉爾吉斯和塔吉克的邊界,導致國際貸款機構暫停或縮減額度。 該國政府與國際貨幣基金組織緊密合作,在降低通貨膨脹和預算赤字取得重大進展。在國際貨幣基金組織制定的穩定計劃下,該國貨幣於2003年實施可兌換性,但一些行政限制仍然存在。農業和製造業對經濟的貢獻相若,各佔國內生產總值約四分之一。烏茲別克是棉花的主要生產和出口國,但重要性在該國獨立後顯著下降。該國是黃金的生產大國,擁有世界上最大的露天金礦。該國蘊藏大量的銅、戰略礦物、天然氣和石油。 rdf:langString
منذ الاستقلال، بقي اقتصاد أوزبكستان قائمًا كاقتصاد موجه على الطريقة السوفييتية. كان تقدم الإصلاحات السياسية الحكومية يتّسم بالحذر، إلا أن أوزبكستان وبشكل تراكمي حققت إنجازات معتبرة. واصل نظامها التجاري التقييديّ وسياساتها التدخلية بشكل عام إضفاء الأثر السلبي على الاقتصاد. توجد حاجة إلى إصلاح هيكلي كبير، لاسيما في المجالات التالية: تحسين المناخ الاستثماري للمستثمرين الأجانب، وتعزيز النظام المصرفي، وتحرير القطاع الزراعي من قبضة الدولة. أدت القيود المتبقية على قدرة تحويل العملات والتدابير الحكومية الأخرى، بما في ذلك فرض القيود الشديدة على الواردات والإغلاق المتقطع للحدود مع جاراتها كازخستان، وقيرغيزستان، وطاجيكستان، إلى تعليق أو تقليص اعتمادات منظمات الإقراض الدولية. rdf:langString
L'Uzbekistan era una de les zones més pobres de l'antiga Unió Soviètica amb més de 60% de la seva població vivint en comunitats rurals densament poblades. En anys recents seva economia ha estat orientada des de la seva independència a una transició gradual a una economia de mercat. No obstant això, el progrés en reformes econòmics ha estat cautelos i ha registrat alguns assoliments. Encara no s'ha eliminat la bretxa entre el mercat negre i les taxes de canvi oficials. El comerç restrictiu del règim i les seves polítiques generalment intervencionistes segueixen tenint efectes en la seva economia. Entre les restriccions imperants es troba la capacitat de convertibilitat de la moneda i altres mesures governamentals per controlar l'activitat econòmica, incloent la implementació de severes rest rdf:langString
Od vyhlášení nezávislosti se uzbekistánská ekonomika postupně proměňuje z původního sovětského modelu, tedy plánované ekonomiky, na ekonomiku tržní. Proces vládou řízených ekonomických reforem probíhá pomalu, avšak již dosáhl mnoha zásadních úspěchů. Dosavadní restriktivní obchodní režim a obecně intervenční politika mají stále negativní dopad na ekonomiku země. Je třeba zásadní strukturální reformy zejména v oblastech investičního prostředí pro zahraniční investory, bankovního systému a osvobození zemědělského sektoru od vládní kontroly. V zemi stále platí částečná omezení na převod měn a import zboží. Občasně dochází i k uzavírání hranic se sousedním Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Tyto restrikce vedou mezinárodní banky k omezování či pozastavování úvěrů pro Uzbekistán. rdf:langString
The economy of Uzbekistan was formerly associated with a Soviet-style command economy, with a slow transformation to a market economy. However, in recent years and since the election of President Shavkat Mirziyoyev the company has seen rapid economic and social reform, aimed at boosting growth and transforming Uzbekistan into a true, modern market economy. International Financial Institutions, including EBRD, Asian Development Bank and the World Bank are actively engaging in supporting Uzbekistan's successful reform process and have rapidly increased their presence in the country. rdf:langString
La economía de Uzbekistán ha estado orientada desde su independencia a una transición gradual a una economía de mercado; sin embargo, el progreso en reformas económicos ha sido cauteloso y ha registrado algunos logros. Aún no se ha eliminado la brecha entre el mercado negro y las tasas de cambio oficiales. El comercio restrictivo del régimen y sus políticas generalmente intervencionistas siguen teniendo efectos en su economía. Entre las restricciones imperantes se encuentra la capacidad de convertibilidad de la moneda y otras medidas gubernamentales para controlar la actividad económica, incluyendo la implementación de severas restricciones a las importaciones y cierres esporádicos de sus fronteras con los vecinos Kazajistán, Kirguistán y Tayikistán, los cuales han llevado a organizaciones rdf:langString
L'économie de l'Ouzbékistan est marquée par l'importance de son agriculture et de son industrie, de par son héritage soviétique. 38 % de la population active est occupée dans l'agriculture majoritairement irriguée (cultures du coton, des fruits, des primeurs, du riz, de la luzerne, des vignes ou encore des céréales fourragères, élevage ovin et bovin et sériciculture). rdf:langString
우즈베키스탄의 경제는 독립 이후 시장 경제로의 전환이 느린 소련식 지휘경제로 계속 존속하고 있다. 정부 경제 정책 개혁의 진행은 조심스러웠지만, 누적된 우즈베키스탄은 훌륭한 성과를 보여주었다. 우즈베키스탄의 제한적인 무역 정권과 일반적으로 개입주의 정책은 계속해서 경제에 부정적인 영향을 미치고 있다. 특히 이러한 분야에서 상당한 구조 개혁이 필요하다. 외국인 투자자들의 투자 환경을 개선하고 은행 시스템을 강화하며 농업 부문을 국가 통제로부터 해방시키는 것이다. 주요 수입제한 조치와 이웃나라 카자흐스탄, 키르기스스탄, 타지키스탄과의 국경의 산발적 폐쇄 등 환산 능력 제한 등 정부의 경제활동 통제조치에 대한 규제로 국제대출기관들의 영업정지 조치가 잇따르고 있다. rdf:langString
A economia do Uzbequistão reflete uma das zonas mais pobres da antiga União Soviética com mais de 60% da sua população vivendo em comunidades rurais densamente povoadas. O Uzbequistão era o 2º maior exportador de algodão no mundo, um grande produtor de ouro e gás natural, e ao nível regional um importante produtor de produtos químicos e maquinaria. Porém nos últimos anos, algumas secas prolongadas têm diminuído a produção de algodão. Em 2012, de acordo com estimativas da CIA, o Produto interno bruto do país alcançou 103,900 bilhões. rdf:langString
Узбекистан — індустріально-аграрна країна. Основні галузі промисловості: гірнича, газова, легка, харчова, хімічна, машинобудівна, електроенергетика, кольорова, чорна металургія, паливна і нафтохімічна. Транспорт — автомобільний, залізничний, трубопровідний, річковий, повітряний. Приблизно 80 % всіх вантажообігу в Узбекистані припадає на залізниці. Мережа залізниць загальною протяжністю бл. 3400 км зв'язує республіку з сусідніми країнами. Є також 63 000 км шосейних доріг, але число доріг з твердим покриттям невелике. Найважливіші з них — шосе Ташкент — Термез, Ташкент — Бухара — Муйнак, Ташкент — Коканд. Майже кожне велике місто Узбекистану має свій аеропорт. Ташкентський міжнародний аеропорт здійснює регулярне повітряне сполучення з багатьма країнами, включаючи Росію, Німеччину, Туреччину, rdf:langString
Экономика Узбекистана Узбекистан занимает 14 место в мире по добыче природного газа, третье место в мире по экспорту и шестое место по производству хлопка, седьмое место в мире по запасам урана (4 % мировых запасов урана), по общим запасам золота Узбекистан стоит на четвертом месте в мире, а по уровню добычи золота — на седьмом. За 1991—2013 годы структура экономики кардинально изменилась: доля сельского хозяйства в ВВП снизилась с 37 % до 19,2 %. Слабые стороны: зависимость от импорта зерновых, внутреннее производство покрывает лишь 25 % потребности. rdf:langString
rdf:langString Economy of Uzbekistan
rdf:langString اقتصاد أوزبكستان
rdf:langString Economia de l'Uzbekistan
rdf:langString Ekonomika Uzbekistánu
rdf:langString Wirtschaft Usbekistans
rdf:langString Economía de Uzbekistán
rdf:langString Économie de l'Ouzbékistan
rdf:langString 우즈베키스탄의 경제
rdf:langString ウズベキスタンの経済
rdf:langString Economia do Uzbequistão
rdf:langString Экономика Узбекистана
rdf:langString Економіка Узбекистану
rdf:langString 烏茲別克經濟
xsd:integer 31858
xsd:integer 1124572876
xsd:integer 20
rdf:langString
<perCent> 9.0
rdf:langString Commercial buildings in Tashkent
rdf:langString Uzbekistan
xsd:decimal 15080000000
rdf:langString
rdf:langString Lower-middle income economy
xsd:integer 310
rdf:langString
rdf:langString agriculture: 25.9%
rdf:langString industry: 13.2%
rdf:langString services: 60.9%
xsd:integer 35955400
xsd:decimal 15220000000
rdf:langString Calendar year
<usDollar> 1.6E10
rdf:langString منذ الاستقلال، بقي اقتصاد أوزبكستان قائمًا كاقتصاد موجه على الطريقة السوفييتية. كان تقدم الإصلاحات السياسية الحكومية يتّسم بالحذر، إلا أن أوزبكستان وبشكل تراكمي حققت إنجازات معتبرة. واصل نظامها التجاري التقييديّ وسياساتها التدخلية بشكل عام إضفاء الأثر السلبي على الاقتصاد. توجد حاجة إلى إصلاح هيكلي كبير، لاسيما في المجالات التالية: تحسين المناخ الاستثماري للمستثمرين الأجانب، وتعزيز النظام المصرفي، وتحرير القطاع الزراعي من قبضة الدولة. أدت القيود المتبقية على قدرة تحويل العملات والتدابير الحكومية الأخرى، بما في ذلك فرض القيود الشديدة على الواردات والإغلاق المتقطع للحدود مع جاراتها كازخستان، وقيرغيزستان، وطاجيكستان، إلى تعليق أو تقليص اعتمادات منظمات الإقراض الدولية. أثمر الجهد المبذول عن كثب مع صندوق النقد الدولي، بتحقيق الحكومة لتقدم ملحوظ في الحد من التضخم وعجز الميزانية. في عام 2003، أصبحت العملة الوطنية قابلة للتحويل كجزء من برنامج الاستقرار الاقتصادي المُدبّر لصندوق النقد الدولي، وذلك على الرغم من بقاء بعض القيود الإدارية. تساهم صناعات الزراعة والتصنيع بالتساوي في الاقتصاد، إذ يُشكل كلّ منهما نحو ربع الناتج المحلي الإجمالي. تُعدّ أوزبكستان منتجًا ومصدرًا رئيسيًا للقطن، على الرغم من الانخفاض الكبير لأهمية هذه السلعة منذ استقلال البلاد. كما تُعد أوزبكستان مُنتجًا كبيرًا للذهب، باحتوائها على أكبر منجم ذهب مفتوح في العالم. تتميز البلاد بوجود رواسب غنية من الفضة، والمعادن الاستراتيجية، والغاز والنفط.
rdf:langString Od vyhlášení nezávislosti se uzbekistánská ekonomika postupně proměňuje z původního sovětského modelu, tedy plánované ekonomiky, na ekonomiku tržní. Proces vládou řízených ekonomických reforem probíhá pomalu, avšak již dosáhl mnoha zásadních úspěchů. Dosavadní restriktivní obchodní režim a obecně intervenční politika mají stále negativní dopad na ekonomiku země. Je třeba zásadní strukturální reformy zejména v oblastech investičního prostředí pro zahraniční investory, bankovního systému a osvobození zemědělského sektoru od vládní kontroly. V zemi stále platí částečná omezení na převod měn a import zboží. Občasně dochází i k uzavírání hranic se sousedním Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Tyto restrikce vedou mezinárodní banky k omezování či pozastavování úvěrů pro Uzbekistán. Vláda v úzké spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem dosáhla značného pokroku ve snižování inflace a deficitu rozpočtu. V roce 2003 se díky stabilizačnímu programu Mezinárodního měnového fondu stala uzbecká měna – uzbecký sum – konvertibilní, přesto ji stále omezují jisté restrikce. Zemědělství a zpracovatelský průmysl přispívají do ekonomiky rovnoměrně, každý představuje přibližně čtvrtinu HDP. Uzbekistán je významným producentem a vývozcem bavlny, ačkoli význam této komodity od doby, kdy země dostáhla nezávislosti, významně poklesl. Uzbekistán je také velkým producentem zlata, na jeho území se nachází světově největší povrchový důl na tuto surovinu. Země má značné zásoby stříbra, strategických nerostů, plynu a ropy.
rdf:langString L'Uzbekistan era una de les zones més pobres de l'antiga Unió Soviètica amb més de 60% de la seva població vivint en comunitats rurals densament poblades. En anys recents seva economia ha estat orientada des de la seva independència a una transició gradual a una economia de mercat. No obstant això, el progrés en reformes econòmics ha estat cautelos i ha registrat alguns assoliments. Encara no s'ha eliminat la bretxa entre el mercat negre i les taxes de canvi oficials. El comerç restrictiu del règim i les seves polítiques generalment intervencionistes segueixen tenint efectes en la seva economia. Entre les restriccions imperants es troba la capacitat de convertibilitat de la moneda i altres mesures governamentals per controlar l'activitat econòmica, incloent la implementació de severes restriccions a les importacions i tancaments esporàdics de les seves fronteres amb els veïns Kazakhstan, Kirguizistan i Tadjikistan, els quals han portat a organitzacions internacionals a suspendre o fer marxa enrere els crèdits projectes. El Govern de l'Uzbekistan, que treballa en estreta col·laboració amb el Fons Monetari Internacional, ha realitzat considerables progressos en la reducció de la inflació i el dèficit pressupostari. La moneda nacional (el som uzbek) es va fer convertible en 2003 com a part del programa d'estabilització dissenyat pel FMI, encara que segueixen existint algunes restriccions administratives. L'agricultura i la indústria contribueixen igualment en l'economia, representant cadascun aproximadament una quarta part del PIB. Lo país és actualment el 2n major exportador de cotó del món encara que la importància d'aquest producte ha declinat significativament des de la seva independència. Així mateix, Uzbekistan és un gran productor d'or, amb la major mina a cel obert d'or al món, posseeix dipòsits substancials de coure, minerals estratègics, i un gran productor de petroli i gas natural.
rdf:langString The economy of Uzbekistan was formerly associated with a Soviet-style command economy, with a slow transformation to a market economy. However, in recent years and since the election of President Shavkat Mirziyoyev the company has seen rapid economic and social reform, aimed at boosting growth and transforming Uzbekistan into a true, modern market economy. International Financial Institutions, including EBRD, Asian Development Bank and the World Bank are actively engaging in supporting Uzbekistan's successful reform process and have rapidly increased their presence in the country. To this point, governmental economic policy reforms had been cautious. Under the administration of Islam Karimov currency conversion capacity was restricted and many other government measures to control economic activity, including the implementation of severe import restrictions and sporadic closures of Uzbekistan's borders with neighboring Kazakhstan, Kyrgyzstan, and Tajikistan led international lending organizations to suspend or scale back credits. Uzbekistan is a major producer and exporter of cotton, and bans on cotton import were implemented in the early 2010's due to international human rights concerns. However, in 2022, the Cotton Campaign and other agencies, indlugint he US Government, lifted all bans on the import of Uzbek cotton. Uzbekistan is also a big producer of gold, with the largest open-pit gold mine in the world. The country has substantial deposits of silver, strategic minerals, gas, and oil. Since 2016 and the new president Shavkat Mirziyoyev coming to his position, there have been significant economic reforms in Uzbekistan. The country liberalised the currency in 2017, allowing freer flows of foreign currency and allowing the import and export of goods, and the path to foreign investment. 2019 tax reforms also allowed company consolidation, tax simplification and the professionalisation of the Private sector. The Government is also commited to privatisation of State Owned Enterprises (SOEs), with the domstic IPO of UzAuto predicted in 2022. The Uzbekistan Economic Forum run by the Ministry of Finance of the Republic of Uzbekistan, brings together IFIs, businesses, government officials and other stakeholders on an annual basis. The first iteration was in Tashkent, and the Uzbekistan Economic Forum II took place in Samarkand.
rdf:langString La economía de Uzbekistán ha estado orientada desde su independencia a una transición gradual a una economía de mercado; sin embargo, el progreso en reformas económicos ha sido cauteloso y ha registrado algunos logros. Aún no se ha eliminado la brecha entre el mercado negro y las tasas de cambio oficiales. El comercio restrictivo del régimen y sus políticas generalmente intervencionistas siguen teniendo efectos en su economía. Entre las restricciones imperantes se encuentra la capacidad de convertibilidad de la moneda y otras medidas gubernamentales para controlar la actividad económica, incluyendo la implementación de severas restricciones a las importaciones y cierres esporádicos de sus fronteras con los vecinos Kazajistán, Kirguistán y Tayikistán, los cuales han llevado a organizaciones internacionales a suspender o dar marcha atrás los créditos proyectos. El Gobierno de Uzbekistán, que trabaja en estrecha colaboración con el Fondo Monetario Internacional, ha realizado considerables progresos en la reducción de la inflación y el déficit presupuestario. La moneda nacional (el som uzbeko) se hizo convertible en 2003 como parte del programa de estabilización diseñado por el FMI, aunque siguen existiendo algunas restricciones administrativas. La agricultura y la industria manufacturera contribuyen igualmente en la economía, representando cada uno aproximadamente una cuarta parte del PIB.​ Uzbekistán es un productor y exportador importante de algodón, aunque la importancia de este producto ha declinado significativamente desde su independencia. Asimismo, Uzbekistán es un gran productor de oro, con la mayor mina a cielo abierto de oro en el mundo, posee depósitos sustanciales de cobre, minerales estratégicos, gas y petróleo.
rdf:langString L'économie de l'Ouzbékistan est marquée par l'importance de son agriculture et de son industrie, de par son héritage soviétique. 38 % de la population active est occupée dans l'agriculture majoritairement irriguée (cultures du coton, des fruits, des primeurs, du riz, de la luzerne, des vignes ou encore des céréales fourragères, élevage ovin et bovin et sériciculture). Le pays dispose également d'importantes richesses minières (gaz naturel, uranium, cuivre, pétrole) ce qui contribua à l'industrialisation du pays dans l'après-guerre et a totalisé récemment une bonne partie des investissements étrangers dans les secteurs de l'extraction minière, du raffinage du pétrole ou encore de la machinerie agricole et de l'assemblage de voitures. Dès l'indépendance, le président Karimov a fait le choix d'une stratégie de réforme graduelle visant notamment à atteindre l'autosuffisance énergétique et alimentaire du pays. Cependant, la croissance économique reste soumise à des fluctuations régulières. Tributaire des recettes d'exportation (coton, uranium et or pour une large part), le développement de l'économie ouzbèke a été freiné par les résultats en demi-teinte de la récolte du coton dont l'Ouzbékistan est le 4e producteur mondial, et de l'uranium dont le Combinat minier et métallurgique de Navoï est le 8e producteur mondial. De plus, sans véritable stratégie de réformes, les autorités du pays ont multiplié les faux pas (comme dans le domaine des changes, ayant refusé la convertibilité de la monnaie nationale jusqu'en 2003) et des actions restrictives et dirigistes envers les petites et moyennes entreprises, ce qui entraîna une stagnation dans le milieu des affaires. Seulement le petit commerce de rue et les entreprises ayant le droit privilégié de faire les opérations d'importation ont pu prospérer tandis que le tissu économique général resta de facto soit étatique, soit sous une forte emprise de l'État. On notera également une forte emprise sur les nouveaux secteurs économiques à haute valeur ajoutée, surtout dans la capitale Tachkent, exercée par la fille du président Karimov, Goulnora. La situation économique de l’Ouzbékistan reste en effet fragile : l'adoption de la libre convertibilité de la monnaie nationale en octobre 2003 devrait cependant créer un environnement beaucoup plus favorable aux investissements étrangers. Certains résultats macroéconomiques positifs sont à noter (inflation et dévaluation de la monnaie relativement maîtrisées notamment). Le réchauffement politique avec la Russie, entamé en 2005, a eu pour résultat les investissements massifs des compagnies russes sur le sol ouzbek (dans le domaine de l'énergie, des télécommunications, de l'aviation civile ou encore de l'agroalimentaire), ainsi que la hausse substantielle des échanges commerciaux bilatéraux (3 milliards de dollars en 2006, + 42 % par rapport à 2005). Toutefois, Tachkent hésite à aller de l'avant dans le domaine des privatisations du secteur agricole qui représente toujours 1/3 du PIB et de la population active. En fait, le gouvernement retarde une véritable libéralisation de l'économie par crainte de ses conséquences sur un tissu social déjà fortement dégradé (27 % de la population vit en dessous du seuil de pauvreté et les revenus moyens sont à la baisse depuis 1997) et pour préserver les intérêts de quelques acteurs économiques influents, proches des élites au pouvoir. L'offensive maladroite, à partir de l'été 2004, contre l'économie informelle a été à l'origine d'importants remous sociaux. Premier producteur et exportateur du coton dans l'ex-URSS, l'Ouzbékistan est largement critiqué par la communauté internationale d'utiliser le travail forcé des enfants et des étudiants sur les champs de coton sous le soleil accablant et d'appliquer les rémunérations dérisoires aux récolteurs de cette culture stratégique pour le pays qui rapporte plusieurs milliards de dollars aux coffres d'État. Malgré les pressions internationales et l'interdiction formelle du gouvernement ouzbek d'utiliser le travail des enfants, il apparait que la réalité sur le terrain reste inchangée. Les multinationales implantée dans le pays sont capables d'exercer de fortes pressions ; en 1993, ayant acquis une usine de montage, Daewoo fait modifier la législation sociale qui interdisait la production en continu avec trois équipes de huit heures.
rdf:langString 우즈베키스탄의 경제는 독립 이후 시장 경제로의 전환이 느린 소련식 지휘경제로 계속 존속하고 있다. 정부 경제 정책 개혁의 진행은 조심스러웠지만, 누적된 우즈베키스탄은 훌륭한 성과를 보여주었다. 우즈베키스탄의 제한적인 무역 정권과 일반적으로 개입주의 정책은 계속해서 경제에 부정적인 영향을 미치고 있다. 특히 이러한 분야에서 상당한 구조 개혁이 필요하다. 외국인 투자자들의 투자 환경을 개선하고 은행 시스템을 강화하며 농업 부문을 국가 통제로부터 해방시키는 것이다. 주요 수입제한 조치와 이웃나라 카자흐스탄, 키르기스스탄, 타지키스탄과의 국경의 산발적 폐쇄 등 환산 능력 제한 등 정부의 경제활동 통제조치에 대한 규제로 국제대출기관들의 영업정지 조치가 잇따르고 있다. IMF와 긴밀히 협력하면서, 정부는 인플레이션과 예산 적자를 줄이는데 상당한 진전을 이루었다. 비록 일부 행정상의 제약이 남아있지만, IMF가 고안한 안정화 프로그램의 일환으로 2003년에 국가 통화가 전환 가능하게 되었다. 농업과 제조업은 각각 GDP의 약 1/4을 차지하는 등 경제에 균등하게 기여하고 있다. 우즈베키스탄은 주요 생산국이자 수출국이다. 우즈베키스탄은 독립 이후 면화의 중요성이 현저히 감소하였다. 우즈베키스탄은 세계에서 가장 큰 노천 금광으로 금을 많이 생산하고 있다. 또한, 은, 전략 광물, 가스 및 석유가 상당히 매장되어 있다.
rdf:langString 本項目では、ウズベキスタンの経済について記述する。
rdf:langString A economia do Uzbequistão reflete uma das zonas mais pobres da antiga União Soviética com mais de 60% da sua população vivendo em comunidades rurais densamente povoadas. O Uzbequistão era o 2º maior exportador de algodão no mundo, um grande produtor de ouro e gás natural, e ao nível regional um importante produtor de produtos químicos e maquinaria. Porém nos últimos anos, algumas secas prolongadas têm diminuído a produção de algodão. Em 2012, de acordo com estimativas da CIA, o Produto interno bruto do país alcançou 103,900 bilhões. O país enfrentou dificuldades no processo de transição do socialismo para a economia de mercado, o que gerou desemprego e pobreza na década de 1990. Isso refletiu no PIB, que entre 1990 e 1998, diminuiu em média 2%. Hoje o PIB tem um bom ritmo de crescimento.
rdf:langString Экономика Узбекистана Узбекистан занимает 14 место в мире по добыче природного газа, третье место в мире по экспорту и шестое место по производству хлопка, седьмое место в мире по запасам урана (4 % мировых запасов урана), по общим запасам золота Узбекистан стоит на четвертом месте в мире, а по уровню добычи золота — на седьмом. За 1991—2013 годы структура экономики кардинально изменилась: доля сельского хозяйства в ВВП снизилась с 37 % до 19,2 %. Слабые стороны: зависимость от импорта зерновых, внутреннее производство покрывает лишь 25 % потребности. Структура ВВП по отраслям экономики (2017 год): доля сельского хозяйства в ВВП страны — 19,2 %, доля услуг в ВВП — 47,3 %, промышленности в ВВП — 33,5 %. Занятость: 44 % в сельском хозяйстве, 20 % в промышленности, 36 % в сфере услуг. Для обеспечения объективной и правильной оценки Узбекистана в международных рейтингах Государственным комитетом по статистике постоянно заполняется 17 вопросников международных организаций. В частности, налажено сотрудничество в области статистики с Европейской экономической комиссией ООН, Международным валютным фондом, Всемирным банком, Европейским банком реконструкции и развития, Азиатским банком развития и другими международными структурами. Объём освоенных иностранных инвестиций в экономику Узбекистана на 2020 год составил около 10 млрд долларов. По оценке экспертов, доля теневой экономики в ВВП Узбекистана оценивается в 45—46 %. В первом квартале 2022 года рост ВВП в Узбекистане составил 5,8% по сравнению с аналогичным периодом 2021 года, освоены иностранные инвестиции на сумму $2,4 млрд, прогнозный показатель выполнен на 167%. ВВП на душу населения составил 1983 долларов, что является самым высоким показателем в истории независимого Узбекистана. В ходе первого Ташкентского международного инвестиционного форума в 2022 году Шавкат Мирзиёев объявил о планах в ближайшие 5 лет довести ВВП страны до 100 миллиардов долларов, а годовой объем экспорта — до 30 миллиардов долларов. В общем рейтинге продовольственной безопасности в 2021 году Узбекистан поднялся на две позиции и занял 78-е место из 113.
rdf:langString 烏茲別克政府聲稱自獨立以來致力轉型至市場經濟,謹慎進行經濟政策改革,累計成就可觀,但仍要實施國家貨幣可兌換性,以消除黑市和官方匯率之間的差距。限制貿易制度和一般干預政策,繼續對經濟產生負面影響。大規模的結構性改革是必要的,尤其是在以下領域︰改善外國投資者的投資環境、加強銀行體系、解除國家對農業部門的控制。該國限制貨幣轉換能力,加上其他政府對控制經濟活動的措施,如實施嚴格進口限制和封鎖部分與鄰國哈薩克、吉爾吉斯和塔吉克的邊界,導致國際貸款機構暫停或縮減額度。 該國政府與國際貨幣基金組織緊密合作,在降低通貨膨脹和預算赤字取得重大進展。在國際貨幣基金組織制定的穩定計劃下,該國貨幣於2003年實施可兌換性,但一些行政限制仍然存在。農業和製造業對經濟的貢獻相若,各佔國內生產總值約四分之一。烏茲別克是棉花的主要生產和出口國,但重要性在該國獨立後顯著下降。該國是黃金的生產大國,擁有世界上最大的露天金礦。該國蘊藏大量的銅、戰略礦物、天然氣和石油。
rdf:langString Узбекистан — індустріально-аграрна країна. Основні галузі промисловості: гірнича, газова, легка, харчова, хімічна, машинобудівна, електроенергетика, кольорова, чорна металургія, паливна і нафтохімічна. Транспорт — автомобільний, залізничний, трубопровідний, річковий, повітряний. Приблизно 80 % всіх вантажообігу в Узбекистані припадає на залізниці. Мережа залізниць загальною протяжністю бл. 3400 км зв'язує республіку з сусідніми країнами. Є також 63 000 км шосейних доріг, але число доріг з твердим покриттям невелике. Найважливіші з них — шосе Ташкент — Термез, Ташкент — Бухара — Муйнак, Ташкент — Коканд. Майже кожне велике місто Узбекистану має свій аеропорт. Ташкентський міжнародний аеропорт здійснює регулярне повітряне сполучення з багатьма країнами, включаючи Росію, Німеччину, Туреччину, Велику Британію, Нідерланди, Індію і США.
rdf:langString $172.3 million from the U.S.
rdf:langString +0.3%
rdf:langString uzbekistan
<usDollar> 1.713E9
xsd:double 24.3
xsd:integer 69
rdf:langString energy products, cotton, gold, mineral fertilizers, ferrous and nonferrous metals, textiles, foodstuffs, machinery, automobiles
rdf:langString
<perCent> 17.0
<perCent> 13.6
<perCent> 18.5
<perCent> 3.23
<perCent> 8.2
<perCent> 14.5
<perCent> 2.61
<perCent> 4.51
<perCent> 8.6
<perCent> 1.48
<usDollar> 1.148E10
rdf:langString
<usDollar> 3.35222E11
<usDollar> 7.349E10
xsd:integer 59
xsd:integer 78
rdf:langString
xsd:double 36.7
<usDollar> 1.69E10
xsd:double 1.5
xsd:double 5.4
rdf:langString
xsd:double 0.72
rdf:langString
rdf:langString N/A IHDI
rdf:langString machinery and equipment, foodstuffs, chemicals, ferrous and nonferrous metals
rdf:langString
<perCent> 1.52
<perCent> 11.4
<perCent> 2.5
<perCent> 4.74
<perCent> 1.74
<perCent> 23.3
<perCent> 5.79
<perCent> 17.9
<perCent> 9.22
<usDollar> 2.542E10
rdf:langString automotive, textiles, food processing, machine building, metallurgy, mining, hydrocarbon extraction, chemicals
<perCent> 14.1
xsd:double 67.40000000000001
xsd:integer 15555364
rdf:langString
rdf:langString
<usDollar> 2071.0
<usDollar> 9530.0
xsd:integer 110
xsd:integer 121
rdf:langString
xsd:double 10.4
rdf:langString
<perCent> 14.0
rdf:langString
rdf:langString agriculture: 17.9%
rdf:langString industry: 33.7%
rdf:langString services: 48.5%
xsd:nonNegativeInteger 46838

data from the linked data cloud