Duke of Calabria

http://dbpedia.org/resource/Duke_of_Calabria an entity of type: Aristocrat109807754

Vévoda z Kalábrie byl tradiční titul následníka trůnu Neapolského království poté, co Robert Neapolský nastoupil na trůn. V současné době existují dvě osoby, které si nárokují titul vévody z Kalábrie. Ve španělském kontextu je to titul pro hlavu rodu Bourbonsko-Neapolsko-Sicilských a v italském kontextu je to titul pro dědice titulu vévody z Castra, hlavy královského rodu. rdf:langString
Princo de Kalabrio - kutima titolo de sekvanto de trono de Napolo. Nuntempe estas du pretendantoj al ĉi tiu titolo. rdf:langString
Duke of Calabria was the traditional title of the heir apparent of the Kingdom of Naples after the accession of Robert of Naples. It was also adopted by the heads of certain Houses that had once claimed the Kingdom of Naples in lieu of the royal title. There are at present two claimants to the title of Duke of Calabria. In the Spanish context, it is the title for the head of the House of Bourbon-Two Sicilies, and in the French context it is the title for the heir to the Duke of Castro, the head of the Royal House. rdf:langString
Le titre de duc de Calabre apparaît à la fin du XIIIe siècle pour l'héritier du royaume de Naples. Il est par ailleurs adopté par certaines familles affichant leurs prétentions sur la couronne du royaume. rdf:langString
Duca di Calabria era il tradizionale titolo dell'erede al trono del Regno di Napoli dopo l'ascesa di Roberto I di Napoli. Oggi è esclusivo appannaggio del Capo della Real Casa di Borbone Due Sicilie. Fu inoltre adottato dai capi di alcune casate che un tempo rivendicarono il Regno di Napoli in sostituzione del titolo reale. Precedente al titolo ducale, istituito nella casata angioina, esisteva già in epoca normanna il titolo di Duca di Puglia e Calabria di cui fu investito per la prima volta Roberto d'Altavilla, detto il Guiscardo, da papa Niccolò II, nel 1059. rdf:langString
Książę Kalabrii – zwyczajowy tytuł następcy tronu Neapolu. Obecnie jest dwóch pretendentów do tego tytułu. W gałęzi hiszpańskiej jest to tytuł głowy Domu Burbon-Sycylijskiego i pretendenta do tronu Obojga Sycylii. W gałęzi włoskiej jest to tytuł najstarszego syna głowy Domu Burbon-Sycylijskiego, który używa tytułu księcia Castro. rdf:langString
Die Grafschaft Kalabrien und das spätere Herzogtum Kalabrien bestanden – anfangs zusammen mit Apulien – seit der Mitte des 11. Jahrhunderts im Süden der Apenninhalbinsel. wurde von den Normannen zum Herzog von Apulien und Kalabrien ausgerufen. Dieser wiederum ernannte Wilhelm Eisenarm, ein Mitglied der Familie Hauteville, zum Grafen von Melfi. Wilhelm wird – obwohl vom Kaiser niemals anerkannt – üblicherweise als erster Graf von Apulien und Kalabrien angesehen. Im Jahr 1047 entzog Kaiser Heinrich III. Waimar seinen herzoglichen Titel, erreichte die Taufe von Wilhelms Bruder und Nachfolger Drogo, Dux et Magister Italiae comesque Normannorum totius Apuliae et Calabriae, und machte ihn zu seinem direkten Vasallen. rdf:langString
Duque de Calabria era el título tradicional del heredero al trono del Reino de Nápoles después del ascenso de Roberto I de Nápoles. También fue adoptado por los jefes de algunas familias que alguna vez reclamaron el Reino de Nápoles en lugar del título real. Anterior al título ducal, establecido en la dinastía angevina, el título de Duque de Apulia y Calabria ya existía en la era normanda, que fue investido por primera vez por Roberto Guiscardo, por el Papa Nicolás II, en 1059. rdf:langString
Герцог Калабрийский (итал. Duca di Calabria) — традиционный титул наследника Неаполитанского королевства в Италии. Кроме того, этот титул носили некоторые европейские монархи и феодалы, претендовавшие на неаполитанский королевский престол. В настоящее время на титул герцога Калабрийского претендуют принц Педро Бурбон-Сицилийский, герцог ди Калабрия (род. 1968), глава испанской ветви королевского дома Обеих Сицилий (с 2015 года), и принц Карло, герцог ди Кастро (род. 1963), глава итальянской линии королевского дома Обеих Сицилий. rdf:langString
Герцог Калабрийский (італ. Duca di Calabria) — традиційний титул спадкоємця Неаполітанського королівства в Італії. Крім того, цей титул носили деякі європейські монархи і феодали, які претендували на неаполітанський королівський престол. В даний час на титул герцога калабрійської претендують принц Педро Бурбон-Сицилійський, герцог ді Калабрія (нар. 1968), глава іспанської гілки королівського дому Обох Сицилій (з 2015 року), і принц Карло, герцог ді Кастро (нар. 1963), глава італійської лінії королівського дому Обох Сицилій. rdf:langString
rdf:langString Duke of Calabria
rdf:langString Vévoda z Kalábrie
rdf:langString Herzog von Kalabrien
rdf:langString Princo de Kalabrio
rdf:langString Duque de Calabria
rdf:langString Duca di Calabria
rdf:langString Duc de Calabre
rdf:langString Książę Kalabrii
rdf:langString Герцог Калабрийский
rdf:langString Герцог Калабрійський
xsd:integer 8388557
xsd:integer 1075289364
rdf:langString Vévoda z Kalábrie byl tradiční titul následníka trůnu Neapolského království poté, co Robert Neapolský nastoupil na trůn. V současné době existují dvě osoby, které si nárokují titul vévody z Kalábrie. Ve španělském kontextu je to titul pro hlavu rodu Bourbonsko-Neapolsko-Sicilských a v italském kontextu je to titul pro dědice titulu vévody z Castra, hlavy královského rodu.
rdf:langString Die Grafschaft Kalabrien und das spätere Herzogtum Kalabrien bestanden – anfangs zusammen mit Apulien – seit der Mitte des 11. Jahrhunderts im Süden der Apenninhalbinsel. wurde von den Normannen zum Herzog von Apulien und Kalabrien ausgerufen. Dieser wiederum ernannte Wilhelm Eisenarm, ein Mitglied der Familie Hauteville, zum Grafen von Melfi. Wilhelm wird – obwohl vom Kaiser niemals anerkannt – üblicherweise als erster Graf von Apulien und Kalabrien angesehen. Im Jahr 1047 entzog Kaiser Heinrich III. Waimar seinen herzoglichen Titel, erreichte die Taufe von Wilhelms Bruder und Nachfolger Drogo, Dux et Magister Italiae comesque Normannorum totius Apuliae et Calabriae, und machte ihn zu seinem direkten Vasallen. 1127 wurde das Herzogtum Apulien und Kalabrien von Roger II. von Sizilien übernommen; ab diesem Zeitpunkt war der Titel eines Herzogs von Kalabrien häufig der Titel des Thronfolgers, eine Gewohnheit, die das gesamte Mittelalter hindurch, erst im Königreich Sizilien, später im Königreich Neapel, erhalten blieb.
rdf:langString Princo de Kalabrio - kutima titolo de sekvanto de trono de Napolo. Nuntempe estas du pretendantoj al ĉi tiu titolo.
rdf:langString Duke of Calabria was the traditional title of the heir apparent of the Kingdom of Naples after the accession of Robert of Naples. It was also adopted by the heads of certain Houses that had once claimed the Kingdom of Naples in lieu of the royal title. There are at present two claimants to the title of Duke of Calabria. In the Spanish context, it is the title for the head of the House of Bourbon-Two Sicilies, and in the French context it is the title for the heir to the Duke of Castro, the head of the Royal House.
rdf:langString Duque de Calabria era el título tradicional del heredero al trono del Reino de Nápoles después del ascenso de Roberto I de Nápoles. También fue adoptado por los jefes de algunas familias que alguna vez reclamaron el Reino de Nápoles en lugar del título real. Anterior al título ducal, establecido en la dinastía angevina, el título de Duque de Apulia y Calabria ya existía en la era normanda, que fue investido por primera vez por Roberto Guiscardo, por el Papa Nicolás II, en 1059. El título fue disputado recientemente por un período posterior a la muerte de Fernando de Borbón-Dos Sicilias, en el contexto de la disputa dinástica por el derecho al título de Jefe de la Casa Real. Además del propietario de la rama primogénita, había otro pretendiente al título de duque de Calabria: en el contexto de la Casa Real de Borbón-Dos Sicilias (rama primogénita, llamada Primogenitura Farnesiana), fue y es el título del Jefe de la Casa Real de Borbón-Dos Sicilias, mientras que en el contexto de la rama cadete francesa, se lo conoce como el título del heredero del Jefe de la Casa Real, es decir, heredero del duque de Castro. En 2014, se firmó en Nápoles un acto de reconciliación entre las dos ramas de la familia, en el que los títulos respectivos se reconocen mutuamente, asegurando que el título ducal de Calabria era solo prerrogativa de la rama hispano-napolitana primogénita​. El 14 de mayo de 2016, sin embargo, el pacto se rompió​: de hecho, el duque de Castro, al no tener herederos varones, y por primera vez en la historia de la Casa de Borbón-Dos Sicilias, decide no reconocer las reglas de sucesión que favorecen la línea masculina, derogando el criterio de sucesión de la ley sálica, referente al derecho europeo (Tratado de Lisboa 2009) que prohíbe la discriminación entre hombres y mujeres. Pedro de Borbón-Dos Sicilias y Orleans impugna esta decisión por ser ilegítima con respecto al código legislativo del antiguo Reino de las Dos Sicilias y con respecto a las leyes y tradiciones familiares. Hasta la fecha, en realidad, no existe ningún estado soberano o nacional que reconozca estos títulos a la rama franco-napolitana (y quinta nacida) de los Borbón de las Dos Sicilias, y cualquier reclamo en este sentido por parte de los duques de Castro es el único resultado de documentación autoproducida. Los únicos títulos de duque de Calabria, como se describe a continuación, se reconocen únicamente a la rama masculina primogénito hispano-napolitana, y esto mediante sentencias de 8 de marzo de 1984, luego de 2012 y 2014 por autoridades gubernamentales del Reino de España. La República Italiana también reconoce los títulos de duque de Calabria a la rama hispano-napolitana primogénita y esto con una sentencia al margen de la audiencia del 8 de mayo de 1961 en la Corte de Nápoles.
rdf:langString Le titre de duc de Calabre apparaît à la fin du XIIIe siècle pour l'héritier du royaume de Naples. Il est par ailleurs adopté par certaines familles affichant leurs prétentions sur la couronne du royaume.
rdf:langString Duca di Calabria era il tradizionale titolo dell'erede al trono del Regno di Napoli dopo l'ascesa di Roberto I di Napoli. Oggi è esclusivo appannaggio del Capo della Real Casa di Borbone Due Sicilie. Fu inoltre adottato dai capi di alcune casate che un tempo rivendicarono il Regno di Napoli in sostituzione del titolo reale. Precedente al titolo ducale, istituito nella casata angioina, esisteva già in epoca normanna il titolo di Duca di Puglia e Calabria di cui fu investito per la prima volta Roberto d'Altavilla, detto il Guiscardo, da papa Niccolò II, nel 1059.
rdf:langString Książę Kalabrii – zwyczajowy tytuł następcy tronu Neapolu. Obecnie jest dwóch pretendentów do tego tytułu. W gałęzi hiszpańskiej jest to tytuł głowy Domu Burbon-Sycylijskiego i pretendenta do tronu Obojga Sycylii. W gałęzi włoskiej jest to tytuł najstarszego syna głowy Domu Burbon-Sycylijskiego, który używa tytułu księcia Castro.
rdf:langString Герцог Калабрийский (итал. Duca di Calabria) — традиционный титул наследника Неаполитанского королевства в Италии. Кроме того, этот титул носили некоторые европейские монархи и феодалы, претендовавшие на неаполитанский королевский престол. В настоящее время на титул герцога Калабрийского претендуют принц Педро Бурбон-Сицилийский, герцог ди Калабрия (род. 1968), глава испанской ветви королевского дома Обеих Сицилий (с 2015 года), и принц Карло, герцог ди Кастро (род. 1963), глава итальянской линии королевского дома Обеих Сицилий. В 2014 году в Неаполе был подписал акт примирения между двумя ветвями Бурбон-Сицилийского королевского дома, в котором они взаимно признали свои титулы. В результате этого соглашения титул герцога Калабрийского могли сохранять только представители испанской ветви дома. 14 мая 2016 года принц Педро Бурбон-Сицилийский, граф ди Казерта, нарушил это соглашение между двумя линиями Бурбон-Сицилийского королевского дома. Не имея детей мужского пола, принц Педро, в первые в истории Бурбон-Сицилийского дома, решил не признавать правила престолонаследования салического закона, согласно которому престол в первую очередь должны были наследовать мужские потомки династии. Граф ди Кастро ссылался на европейское право (Лиссабонский договор 2009 года), который запрещал дискриминацию между мужчинами и женщинами. Представители испанской линии Бурбон-Сицилийского дома оспорили это решение принца Педро как незаконное в соответствии с законом кодекса бывшего Королевства Обеих Сицилий . На сегодняшний день ни одно суверенное государство не признаёт графа ди Кастро носителем титула принца Калабрийского. Итальянская республика на суде в Неаполе 8 мая 1961 года официально признала титул герцога ди Калабрия собственностью испанской ветви Бурбон-Сицилийского королевского дома. В 1984, 2012 и 2014 годах правительство Испанского королевства признавало титула герцога Калабрийского владением испанской линии Бурбон-Сицилийского королевского дома.
rdf:langString Герцог Калабрийский (італ. Duca di Calabria) — традиційний титул спадкоємця Неаполітанського королівства в Італії. Крім того, цей титул носили деякі європейські монархи і феодали, які претендували на неаполітанський королівський престол. В даний час на титул герцога калабрійської претендують принц Педро Бурбон-Сицилійський, герцог ді Калабрія (нар. 1968), глава іспанської гілки королівського дому Обох Сицилій (з 2015 року), і принц Карло, герцог ді Кастро (нар. 1963), глава італійської лінії королівського дому Обох Сицилій. У 2014 році в Неаполі був підписав акт примирення між двома гілками Бурбон-Сицилійського королівського дому, в якому вони взаємно визнали свої титули. 14 травня 2016 принц Педро Бурбон-Сицилійський, граф ді Казерта, порушив цю угоду між двома лініями Бурбон-Сицилійського королівського дому. Не маючи дітей чоловічої статі, принц Педро, в перші в історії Бурбон-Сицилійського будинку, вирішив не визнавати правила престолонаслідування салічних закону, згідно з яким престол в першу чергу повинні були успадковувати чоловічі нащадки династії. Граф ді Кастро посилався на європейське право (Лісабонський договір 2009 року), який забороняв дискримінацію між чоловіками і жінками. Представники іспанської лінії Бурбон-Сицилійського будинку оскаржили це рішення принца Педро як незаконне відповідно до закону кодексу колишнього Королівства Обох Сицилій.
xsd:nonNegativeInteger 4845

data from the linked data cloud