Crusader states

http://dbpedia.org/resource/Crusader_states an entity of type: Thing

Křižácké státy bylo množství feudálních panství západoevropského stylu, vybudované křižáky v období křížových výprav ve Svaté zemi, Anatolii a Středozemním moři. rdf:langString
Els Estats Croats van ser uns estats feudals creats durant el segle xii i el segle xiii per croats de l'Europa occidental a l'Àsia Menor, Grècia i Terra Santa. Els poders islàmics, amb el temps, van conquerir-los. rdf:langString
Krucistaj ŝtatoj estis aro de feŭdaj senjorujoj de okcidenteŭropa stilo, konstruitaj fare de krucistoj en periodo de krucmilitoj en Sankta Lando, Anatolio kaj Mediteraneo. rdf:langString
Los Estados Cruzados fueron un conjunto de entidades políticas feudales que surgieron a finales del siglo XI en diversos territorios de Europa y el Mediterráneo Orientales, a raíz de su ocupación por la aristocracia europea occidental (llamados francos o latinos por bizantinos y musulmanes) durante la época de las Cruzadas, y que desaparecieron en el siglo XIII. El término historiográfico «Estados Cruzados» define de manera primordial a los llamados Estados Latinos de Oriente, ubicados en Oriente Próximo, si bien se aplica a otras entidades en el mar Egeo, Grecia, los Balcanes y aun en las costas orientales del Mar Báltico. rdf:langString
Gurutzatuen estatuak entitate politiko feudalak izan ziren, Europako ekialdean eta Mediterraneo aldean XI. mende amaieran sortu zirenak, Gurutzaden sasoian europar kristau katolikoek eureganatutako eremu inguruetan. XIII. mendean desagertu egin ziren. Batez ere Ekialde Hurbileko Estatu Latindarrak izendatzeko erabiltzen zen izendapena, baina Balkanetako beste eskualde batzuetarako eta Itsaso Baltikoko ekialdeko eskualdeetarako ere erabiltzen zen. rdf:langString
Negara-negara Tentara Salib adalah negara-negara yang dibentuk oleh tentara salib Eropa di Asia Kecil, Yunani dan Tanah Suci (Israel dan Palestina kuno dan modern). Namun, Muslim Timur Tengah pada akhirnya dapat menaklukkan negara-negara tersebut, contohnya Saladin dapat menaklukkan Kerajaan Yerusalem. rdf:langString
Gli Stati crociati, noti anche come Outremer o Terre d'Oltremare, furono territori e/o Stati organizzati secondo lo schema feudale, istituiti dagli occidentali europei (cattolici) che arrivarono nel Mediterraneo orientale (ortodosso/musulmano) durante le Crociate nel XII secolo e XIII secolo. rdf:langString
십자군 국가는 12세기에서 13세기 서유럽의 십자군들이 소아시아, 그리스, 그리고 팔레스타인 지방의 성지에 세운 기독교 국가들을 말한다. 제1차 십자군 이후 주로 서유럽 로마 가톨릭교회의 십자군들이 이들 지역에 정착하면서 봉건 국가를 세웠으나 결국 이슬람 세력에게 모두 정복당했다. rdf:langString
十字軍国家(じゅうじぐんこっか)とは、正教会とイスラム教が大勢を占めていた11世紀末の東部地中海のシリア・パレスチナ沿岸に、西欧のカトリック国家の騎士や庶民たちが十字軍を編成して攻め込んだ結果、12世紀から13世紀の間に成立していた封建制国家群である。 rdf:langString
Państwa krzyżowe – termin odnoszący się przede wszystkim do XII i XIII-wiecznych państw feudalnych, powstałych w wyniku podbojów dokonanych przez zachodnioeuropejskich krzyżowców w okresie wypraw krzyżowych na terenach Azji Mniejszej, Grecji i Ziemi Świętej. rdf:langString
Korsfararstaterna var de stater som bildades av korsriddarna under korstågen i Heliga landet och övriga Mellanöstern under 1100- och 1200-talen. Staterna blev så småningom besegrade av islamiska styrkor. rdf:langString
十字軍國家指經由十字軍東征而建立之拉丁國家,他們建立國家時,一般都會將法蘭克人那套成熟的采邑制度移植至新征服地,而他們所征服之地區,一般都會同時設立拉丁主教,這些國家之存在,無一例外的都如狂風掃落葉,除了一些因保護殖民城市而建立的碉堡外,一般在人口結構、宗教信仰、文化等等,都無法為這些地區留下深刻影響。 十字軍國家主要在兩次十字軍東征時建立,即第一次十字軍東征時征服聖地所建立的幾個王國、公国、伯国,包括耶路撒冷王国、安条克公国、的黎波里伯国、埃德萨伯国;以及第四次十字軍東征時,征服拜占庭帝國所建立的拉丁帝國及其屬國。 rdf:langString
الدول الصليبية، المعروفة أيضًا باسم دول ما وراء البحار، هي أربعة دول كاثوليكية رومانية في الشرق الأوسط استمرت منذ عام 1098 حتى عام 1291. هذه الكيانات السياسية الإقطاعية أنشأها القادة الكاثوليك اللاتينيين في الحملة الصليبية الأولى من خلال الغزو والتآمر السياسي. تضمنت هذه الدول الأربعة كونتية الرها (1098-1150) وإمارة أنطاكية (1098-1287) وكونتية طرابلس (1102-1289) ومملكة بيت المقدس (1099–1291). غطت مملكة بيت المقدس ما يُعرف الآن بإسرائيل وفلسطين والضفة الغربية وقطاع غزة والمناطق المجاورة. وغطت الولايات الشمالية الأخرى ما يعرف الآن بسوريا وجنوب شرق تركيا ولبنان. قد يكون وصف «الدول الصليبية» مضللًا، إذ أنه اعتبارًا من عام 1130 كان عدد قليل جدًا من سكان الفرنجة من الصليبيين. واستخدم مصطلح ما وراء البحار من قبل كتاب العصور الوسطى والحديثة كمرادف، مشتق من الفرنسية. rdf:langString
Σταυροφορικά Κράτη (γνωστά και ως Ουτρεμέρ), ονομάζονται ηγεμονίες οι οποίες ιδρύθηκαν μεταξύ του 12ου και 13ου αιώνα από τους σταυροφόρους στη Μέση Ανατολή, τον Ελλαδικό χώρο, τη Μικρά Ασία και τη Βαλτική. Μετά την Α΄ Σταυροφορία ιδρύθηκαν τα εξής κράτη: Μετά την Γ΄ Σταυροφορία ιδρύθηκε το: * Βασίλειο της Κύπρου. Ιδρύθηκε το 1192, καταλύθηκε το 1489. Ως αποτέλεσμα της Δ΄ Σταυροφορίας ιδρύθηκαν τα εξής κράτη στον Ελλαδικό χώρο: αλλά και μικρότερες οντότητες, όπως: * Κομητεία των Σαλώνων (Άμφισσας). * Μαρκιωνία της Βοδονίτσας (Μενδενίτσας, στη Φθιώτιδα) βασάλοι στο Πριγκιπάτο της Αχαΐας. rdf:langString
The Crusader States, also known as Outremer, were four Catholic realms in the Middle East that lasted from 1098 to 1291. These feudal polities were created by the Latin Catholic leaders of the First Crusade through conquest and political intrigue. The four states were the County of Edessa (1098–1150), the Principality of Antioch (1098–1287), the County of Tripoli (1102–1289), and the Kingdom of Jerusalem (1099–1291). The Kingdom of Jerusalem covered what is now Israel and Palestine, the West Bank, the Gaza Strip, and adjacent areas. The other northern states covered what are now Syria, south-eastern Turkey, and Lebanon. The description "Crusader states" can be misleading, as from 1130 very few of the Frankish population were crusaders. The term Outremer, used by medieval and modern writers rdf:langString
Die Kreuzfahrerstaaten im engeren Sinne sind die als Ergebnis des Ersten Kreuzzugs in Palästina und Syrien errichteten vier Staaten: * das Königreich Jerusalem mit seinen Vasallen, * das Fürstentum Antiochia, * die Grafschaft Edessa und * die Grafschaft Tripolis. rdf:langString
Les États « latins » (ou « francs ») d’Orient sont les fiefs que plusieurs chefs croisés se découpèrent au Levant puis dans l'empire byzantin. Selon Malcolm Barber et Georges Duby et conformément à la terminologie du temps, un État « latin » ou « franc » est un État gouverné par des seigneurs catholiques d'occident (qu'ils aient été initialement Croisés ou pas, et quelle que soit leur origine : française, anglaise, allemande, italienne, catalane), par opposition aux « États grecs » gouvernés par des seigneurs orthodoxes (pouvant être aussi bien byzantins que bulgares, serbes, valaques ou autres). Comme l'affirme Benjamin Kedar, les États latins d'Orient forment « la première possession outre-mer des Européens, lesquels ne s'étaient jusque-là étendus que sur le continent ». rdf:langString
De kruisvaardersstaten of Latijnse staten waren staten die in en rond het oostelijke Middellandse Zeegebied waren gesticht door tijdelijk bijeengebrachte grote goedbewapende internationale legerkorpsen, die in opdracht van het hoofd van de Rooms-Katholieke kerk, de paus, met militair geweld gebied ver- of heroverden. Deze militaire expedities werden door de kerk en haar aanhangers "kruistochten" genoemd, de geronselde soldaten en legerleiders kruisvaarders en kruisridders. De Latijnse staten bestonden tussen de elfde en de vijftiende eeuw. De aanduiding "kruisvaarderstaten" kan misleidend zijn omdat vanaf 1130 maar weinig Frankische bewoners kruisvaarders waren. rdf:langString
Os estados cruzados, ou estados latinos do oriente, foram alguns estados feudais, existentes na sua maioria nos séculos XII e XIII, criados pelas cruzadas dos reinos da Europa Ocidental na Ásia Menor, Grécia, Síria e Terra Santa (actuais Israel e Palestina). Todos acabaram por ser reconquistados pelos exércitos islâmicos do Oriente Médio. Mas a expressão também pode significar outras conquistas territoriais, geralmente pequenas e de pouca duração, do mundo cristão medieval contra adversários muçulmanos e pagãos. rdf:langString
Государства крестоносцев — общее название нескольких феодальных государств, образованных крестоносцами в конце XI—начале XII веках в Малой Азии и Палестине и существовавших на протяжении XI—XIII веков. Были созданы четыре государства: графство Эдесса (1098—1150), княжество Антиохия (1098—1287), графство Триполи (1102—1289) и Иерусалимское королевство (1099—1291). Иерусалимское королевство занимало территорию нынешнего Израиля, Западный берег реки Иордан, сектор Газа и прилегающие районы. Остальные государства занимали территорию нынешней Сирии, юго-восточной Турции и Ливана. Название «государства крестоносцев» является не совсем точным, поскольку с 1130 года очень немногие франки были крестоносцами. rdf:langString
Держави хрестоносців — феодальні держави, створені латинськими лідерами Першого хрестового походу шляхом завоювань та політичних інтриг. Загалом було утворено чотири держави: графство Едеса (1097—1150); князівство Антіохія (1098—1287), Графство Триполі (1102—1289) і Єрусалимське королівство (1099—1291). Єрусалимське королівство охоплювало теперішній Ізраїль, Західний берег, сектор Газа та прилеглі райони. Інші держави, розміщені північніше Єрусалимського королівства охоплювали територію сучасних Лівану, Сирії та південно-східної Туреччини. Опис «держави хрестоносців» може ввести в оману, оскільки з 1130 року дуже мало населення франків було хрестоносцями. Середньовічні та сучасні письменники також використовували термін «Утремер» (фр. Outremer дослівно — «за морями»). rdf:langString
rdf:langString Crusader states
rdf:langString الدول الصليبية
rdf:langString Estats croats
rdf:langString Křižácké státy
rdf:langString Kreuzfahrerstaaten
rdf:langString Σταυροφορικά κράτη
rdf:langString Krucistaj ŝtatoj
rdf:langString Estados cruzados
rdf:langString Gurutzatuen estatuak
rdf:langString États latins d'Orient
rdf:langString Negara-negara Tentara Salib
rdf:langString Stato crociato
rdf:langString 十字軍国家
rdf:langString 십자군 국가
rdf:langString Kruisvaardersstaten
rdf:langString Państwa krzyżowe
rdf:langString Estados cruzados
rdf:langString Государства крестоносцев
rdf:langString Korsfararstaterna
rdf:langString Держави хрестоносців
rdf:langString 十字軍國家
xsd:integer 256355
xsd:integer 1123655452
rdf:langString The Population of the Crusader States
rdf:langString Josiah C.
rdf:langString Russell
xsd:integer 295
xsd:integer 5
rdf:langString الدول الصليبية، المعروفة أيضًا باسم دول ما وراء البحار، هي أربعة دول كاثوليكية رومانية في الشرق الأوسط استمرت منذ عام 1098 حتى عام 1291. هذه الكيانات السياسية الإقطاعية أنشأها القادة الكاثوليك اللاتينيين في الحملة الصليبية الأولى من خلال الغزو والتآمر السياسي. تضمنت هذه الدول الأربعة كونتية الرها (1098-1150) وإمارة أنطاكية (1098-1287) وكونتية طرابلس (1102-1289) ومملكة بيت المقدس (1099–1291). غطت مملكة بيت المقدس ما يُعرف الآن بإسرائيل وفلسطين والضفة الغربية وقطاع غزة والمناطق المجاورة. وغطت الولايات الشمالية الأخرى ما يعرف الآن بسوريا وجنوب شرق تركيا ولبنان. قد يكون وصف «الدول الصليبية» مضللًا، إذ أنه اعتبارًا من عام 1130 كان عدد قليل جدًا من سكان الفرنجة من الصليبيين. واستخدم مصطلح ما وراء البحار من قبل كتاب العصور الوسطى والحديثة كمرادف، مشتق من الفرنسية. في عام 1098، مرت قافلة الحج المسلح إلى القدس عبر سوريا. غيّر الصليبي بالدوين البولوني الحاكم اليوناني الأرثوذكسي لإريحا بعد انقلاب، وبقي بوهيموند من تارانتو الأمير الحاكم في مدينة أنطاكية التي جرى الاستيلاء عليها. وفي عام 1099، احتلت القدس بعد حصار. تلا ذلك توطيد إقليمي، تضمن السيطرة على طرابلس. وفي أقصى حدود لهذه الدول، غطت أراضيها المناطق الساحلية جنوب تركيا الحديثة وسوريا ولبنان وإسرائيل وفلسطين. سقطت الرها في أيدي أحد أمراء الحرب الأتراك عام 1144، لكن الدول الأخرى استمرت حتى القرن الثالث عشر قبل أن تسقط في يد سلطنة المماليك في مصر. وجرت السيطرة على أنطاكية عام 1268 وطرابلس عام 1289. وعندما سقطت عكا، عاصمة مملكة بيت المقدس عام 1291، فقدت الأراضي الأخيرة بسرعة، مع فرار الناجين إلى مملكة قبرص (التي تأسست بعد الحملة الصليبية الثالثة). بدأت دراسة الدول الصليبية في حد ذاتها، بدلًا من كونها موضوعًا فرعيًا للحروب الصليبية، في فرنسا في القرن التاسع عشر كقياس للتجربة الاستعمارية الفرنسية في بلاد المشرق. وقد رفض مؤرخو القرن العشرين هذا. كان الرأي الذي أجمعوا عليه أن الفرنجة، مثلما كان يُعرف الأوروبيون الغربيون، عاشوا كمجتمع أقلية ضمن مجتمع حضري إلى حد كبير، معزولين عن الشعوب الأصلية، مع أنظمة قانونية ودينية منفصلة. وكانت الشعوب الأصلية من التقاليد المسيحية والإسلامية الناطقة بالعربية واليونانية والسريانية.
rdf:langString Křižácké státy bylo množství feudálních panství západoevropského stylu, vybudované křižáky v období křížových výprav ve Svaté zemi, Anatolii a Středozemním moři.
rdf:langString Els Estats Croats van ser uns estats feudals creats durant el segle xii i el segle xiii per croats de l'Europa occidental a l'Àsia Menor, Grècia i Terra Santa. Els poders islàmics, amb el temps, van conquerir-los.
rdf:langString Σταυροφορικά Κράτη (γνωστά και ως Ουτρεμέρ), ονομάζονται ηγεμονίες οι οποίες ιδρύθηκαν μεταξύ του 12ου και 13ου αιώνα από τους σταυροφόρους στη Μέση Ανατολή, τον Ελλαδικό χώρο, τη Μικρά Ασία και τη Βαλτική. Μετά την Α΄ Σταυροφορία ιδρύθηκαν τα εξής κράτη: * Κομητεία της Έδεσσας. Ιδρύθηκε το 1098, καταλύθηκε το 1144. * Πριγκιπάτο της Αντιόχειας. Ιδρύθηκε το 1098, καταλύθηκε το 1268. * Κομητεία της Τρίπολης. Ιδρύθηκε το 1104, καταλύθηκε το 1289 (αν και η Τρίπολη έπεσε το 1109). * Βασίλειο της Ιερουσαλήμ. Ιδρύθηκε το 1099, καταλύθηκε το 1291, όταν έπεσε η πόλη της Άκρα. * Αρμενικό Βασίλειο της Κιλικίας. Προϋπήρχε των Σταυροφόρων, αλλά αναγνωρίστηκε ως Βασίλειο από τον πάπα Ιννοκέντιο Γ΄ και αργότερα το διοίκησαν σταυροφόροι. Μετά την Γ΄ Σταυροφορία ιδρύθηκε το: * Βασίλειο της Κύπρου. Ιδρύθηκε το 1192, καταλύθηκε το 1489. Ως αποτέλεσμα της Δ΄ Σταυροφορίας ιδρύθηκαν τα εξής κράτη στον Ελλαδικό χώρο: * Λατινική Αυτοκρατορία. Ιδρύθηκε το 1204, καταλύθηκε το 1261 * Βασίλειο της Θεσσαλονίκης. Ιδρύθηκε το 1205, καταλύθηκε το 1224 * Πριγκιπάτο της Αχαΐας. Ιδρύθηκε το 1205, καταλύθηκε το 1432 * Δουκάτο των Αθηνών. Ιδρύθηκε το 1205, καταλύθηκε το 1458 * Δουκάτο της Νάξου. Ιδρύθηκε το 1207, καταλύθηκε το 1579 αλλά και μικρότερες οντότητες, όπως: * Κομητεία των Σαλώνων (Άμφισσας). * Μαρκιωνία της Βοδονίτσας (Μενδενίτσας, στη Φθιώτιδα) βασάλοι στο Πριγκιπάτο της Αχαΐας. Στο βορρά ιδρύθηκαν τα κράτη: * Terra Mariana (Γη της Μαρίας) * Κράτος των Τευτόνων Ιπποτών * Τα σταυροφορικά κράτη μεταξύ Α΄ και Β΄ Σταυροφορίας (1135) * Η Ελληνική Χερσόνησος και η Μικρά Ασία μετά την Δ΄ Σταυροφορία (1204) * Το κράτος των Τευτόνων Ιπποτών το 1260
rdf:langString Krucistaj ŝtatoj estis aro de feŭdaj senjorujoj de okcidenteŭropa stilo, konstruitaj fare de krucistoj en periodo de krucmilitoj en Sankta Lando, Anatolio kaj Mediteraneo.
rdf:langString The Crusader States, also known as Outremer, were four Catholic realms in the Middle East that lasted from 1098 to 1291. These feudal polities were created by the Latin Catholic leaders of the First Crusade through conquest and political intrigue. The four states were the County of Edessa (1098–1150), the Principality of Antioch (1098–1287), the County of Tripoli (1102–1289), and the Kingdom of Jerusalem (1099–1291). The Kingdom of Jerusalem covered what is now Israel and Palestine, the West Bank, the Gaza Strip, and adjacent areas. The other northern states covered what are now Syria, south-eastern Turkey, and Lebanon. The description "Crusader states" can be misleading, as from 1130 very few of the Frankish population were crusaders. The term Outremer, used by medieval and modern writers as a synonym, is derived from the French for overseas. In 1098, the armed pilgrimage to Jerusalem passed through Syria. The crusader Baldwin of Boulogne replaced the Greek Orthodox ruler of Edessa after a coup d'état, and Bohemond of Taranto remained as the ruling prince in the captured city of Antioch. In 1099, Jerusalem was taken after a siege. Territorial consolidation followed, including the taking of Tripoli. At the states' largest extent, their territory covered the coastal areas of southern modern Turkey, Syria, Lebanon, Israel, and Palestine. Edessa fell to a Turkish warlord in 1144, but the other realms endured into the 13th century before falling to the Mamluk Sultanate of Egypt. Antioch was captured in 1268 and Tripoli in 1289. When Acre, the capital of the kingdom of Jerusalem, fell in 1291, the last territories were quickly lost, with the survivors fleeing to the Kingdom of Cyprus (established after the Third Crusade). The study of the crusader states in their own right, as opposed to being a sub-topic of the Crusades, began in 19th-century France as an analogy to the French colonial experience in the Levant. 20th-century historians rejected this. Their consensus view was that the Franks, as the western Europeans were known, lived as a minority society that was largely urban, isolated from the indigenous peoples, with separate legal and religious systems. The indigenous peoples were from Christian and Islamic traditions speaking Arabic, Greek, and Syriac.
rdf:langString Die Kreuzfahrerstaaten im engeren Sinne sind die als Ergebnis des Ersten Kreuzzugs in Palästina und Syrien errichteten vier Staaten: * das Königreich Jerusalem mit seinen Vasallen, * das Fürstentum Antiochia, * die Grafschaft Edessa und * die Grafschaft Tripolis. Die ständigen Kriege zwischen den islamischen Mächten ermöglichten es den Kreuzfahrern, das Küstenland an der Levante zu besetzen und für den Nachschub offen zu halten. Das Land wurde auch als Outremer (von altfranzösisch outre mer, oltre mer, jenseits des Meeres‘ bzw. ‚Übersee‘) bezeichnet. Diese Bezeichnung ist insofern passender, als schon nach kurzer Zeit nur wenige der eingewanderten Westeuropäer Kreuzfahrer im eigentlichen Sinn waren. Die in den zeitgenössischen Quellen als Franken bezeichneten Westeuropäer, die sich nach dem Ersten Kreuzzug in der Region ansiedelten, stellten dabei eine privilegierte Minderheit dar, während die Mehrheit der Bevölkerung nicht-katholische Christen, Juden und Muslime umfasste. Obwohl Syrisch, Armenisch und Griechisch in den jeweiligen Teilen der Region verbreitet war, wurde als Verkehrssprache von der einheimischen Bevölkerung Arabisch benutzt. Die „fränkischen“ Siedler sprachen weitgehend Französisch – in der Grafschaft Tripolis vorwiegend Okzitanisch.
rdf:langString Los Estados Cruzados fueron un conjunto de entidades políticas feudales que surgieron a finales del siglo XI en diversos territorios de Europa y el Mediterráneo Orientales, a raíz de su ocupación por la aristocracia europea occidental (llamados francos o latinos por bizantinos y musulmanes) durante la época de las Cruzadas, y que desaparecieron en el siglo XIII. El término historiográfico «Estados Cruzados» define de manera primordial a los llamados Estados Latinos de Oriente, ubicados en Oriente Próximo, si bien se aplica a otras entidades en el mar Egeo, Grecia, los Balcanes y aun en las costas orientales del Mar Báltico.
rdf:langString Gurutzatuen estatuak entitate politiko feudalak izan ziren, Europako ekialdean eta Mediterraneo aldean XI. mende amaieran sortu zirenak, Gurutzaden sasoian europar kristau katolikoek eureganatutako eremu inguruetan. XIII. mendean desagertu egin ziren. Batez ere Ekialde Hurbileko Estatu Latindarrak izendatzeko erabiltzen zen izendapena, baina Balkanetako beste eskualde batzuetarako eta Itsaso Baltikoko ekialdeko eskualdeetarako ere erabiltzen zen.
rdf:langString Les États « latins » (ou « francs ») d’Orient sont les fiefs que plusieurs chefs croisés se découpèrent au Levant puis dans l'empire byzantin. Selon Malcolm Barber et Georges Duby et conformément à la terminologie du temps, un État « latin » ou « franc » est un État gouverné par des seigneurs catholiques d'occident (qu'ils aient été initialement Croisés ou pas, et quelle que soit leur origine : française, anglaise, allemande, italienne, catalane), par opposition aux « États grecs » gouvernés par des seigneurs orthodoxes (pouvant être aussi bien byzantins que bulgares, serbes, valaques ou autres). Comme l'affirme Benjamin Kedar, les États latins d'Orient forment « la première possession outre-mer des Européens, lesquels ne s'étaient jusque-là étendus que sur le continent ». Quatre États furent créés au proche-Orient dans la foulée de la première croisade : * le comté d'Édesse, de 1098 à 1146 (liste des comtes) ; * la principauté d’Antioche, de 1098 à 1268 (liste des princes) ; * le comté de Tripoli, de 1102 à 1288 (liste des comtes) ; * le royaume de Jérusalem, de 1099 à 1291 (liste des rois). Près d’un siècle plus tard, Richard Cœur de Lion conquit l’île de Chypre sur un seigneur byzantin et donna l’île à Guy de Lusignan qui y fonda une monarchie : * le royaume de Chypre de 1192 à 1489 (liste des rois). À la fin des guerres byzantino-normandes de 1050-1185 fut fondé dans les îles Ioniennes : * le comté palatin de Céphalonie et Zante, de 1185 à 1479 ; Lors de la prise de Constantinople, au cours de la quatrième croisade et par la suite, plusieurs États furent également fondés dans l’Empire byzantin : * l’Empire latin de Constantinople de 1204 à 1261 (liste des empereurs) ; * le marquisat de Bodonitza, de 1204 à 1414 (liste des marquis) ; * le duché de Philippopolis, de 1204 à 1230 ; * la comté de Salone, de 1204 à 1394 (liste des comtes) ; * des États vassaux de la République de Venise : * les seigneuries d’Eubée, de 1204 à 1470 (liste des seigneurs) ; * le duché de Candie, de 1204 à 1646. * le royaume de Thessalonique, de 1205 à 1222 (liste des rois) ; * la principauté d’Achaïe, de 1205 à 1428 (liste des princes) ; * le duché d’Athènes, de 1205 à 1458 (liste des ducs) ; * le duché de Naxos, de 1210 à 1566 (liste des ducs) ; * le duché de Néopatrie, de 1319 à 1390. De 1306 à 1310, les Hospitaliers, expulsés de la Terre sainte, s'installent dans le royaume de Chypre puis envahissent l'île de Rhodes alors détenue par l'Empire byzantin : * Rhodes, de 1310 à 1522 (liste des grands maîtres).
rdf:langString Negara-negara Tentara Salib adalah negara-negara yang dibentuk oleh tentara salib Eropa di Asia Kecil, Yunani dan Tanah Suci (Israel dan Palestina kuno dan modern). Namun, Muslim Timur Tengah pada akhirnya dapat menaklukkan negara-negara tersebut, contohnya Saladin dapat menaklukkan Kerajaan Yerusalem.
rdf:langString Gli Stati crociati, noti anche come Outremer o Terre d'Oltremare, furono territori e/o Stati organizzati secondo lo schema feudale, istituiti dagli occidentali europei (cattolici) che arrivarono nel Mediterraneo orientale (ortodosso/musulmano) durante le Crociate nel XII secolo e XIII secolo.
rdf:langString 십자군 국가는 12세기에서 13세기 서유럽의 십자군들이 소아시아, 그리스, 그리고 팔레스타인 지방의 성지에 세운 기독교 국가들을 말한다. 제1차 십자군 이후 주로 서유럽 로마 가톨릭교회의 십자군들이 이들 지역에 정착하면서 봉건 국가를 세웠으나 결국 이슬람 세력에게 모두 정복당했다.
rdf:langString De kruisvaardersstaten of Latijnse staten waren staten die in en rond het oostelijke Middellandse Zeegebied waren gesticht door tijdelijk bijeengebrachte grote goedbewapende internationale legerkorpsen, die in opdracht van het hoofd van de Rooms-Katholieke kerk, de paus, met militair geweld gebied ver- of heroverden. Deze militaire expedities werden door de kerk en haar aanhangers "kruistochten" genoemd, de geronselde soldaten en legerleiders kruisvaarders en kruisridders. De Latijnse staten bestonden tussen de elfde en de vijftiende eeuw. De aanduiding "kruisvaarderstaten" kan misleidend zijn omdat vanaf 1130 maar weinig Frankische bewoners kruisvaarders waren. Bij de eerste grote militaire expeditie, de "Eerste Kruistocht" eigenden bepaalde legers zich in de Oriënt de volgende gebieden toe: * Het graafschap Edessa, van 1098 tot 1144 (Lijst van de graven); * Het vorstendom Antiochië, van 1098 tot 1268; * Het koninkrijk Jeruzalem, van 1099 tot 1291, omvattend het huidige Israel, Palestina, de West Bank, Gaza Strip, en omliggend gebied. (Lijst van de koningen); * Het graafschap Tripoli, van 1102 tot 1288. Later veroverde Richard Leeuwenhart ook Cyprus op de Byzantijnen en schonk dit eiland aan Guy van Lusignan, die er een koningshuis stichtte. * Het koninkrijk Cyprus, van 1192 tot 1489 (Lijst van de koningen) Nadat een leger van 250.000 man, verzameld in de Vierde Kruistocht, de meest welvarende stad van Europa, Constantinopel door een aanvalsoorlog had ingenomen, geplunderd, grotendeels verwoest en tienduizenden inwoners vermoord, werden binnen het Byzantijnse Rijk meerdere kruisvaardersstaten opgericht: * Het Latijnse keizerrijk van Constantinopel, van 1204 tot 1261 (Lijst van de keizers); * Het koninkrijk Thessaloniki, van 1205 tot 1222; * Het vorstendom Achaea, van 1205 tot 1428;; en * Het hertogdom Athene, van 1205 tot 1458; * Het hertogdom Naxos, van 1207 tot 1579; (Lijst van de hertogen) De nieuwe heersers waren voortdurend in oorlog met de omringende staten, maar tegelijkertijd werd ook handel gedreven. De nieuwe machthebbers sloegen miljoenen gouden en zilveren munten die een precieze nabootsing van de munten van de Arabieren waren.
rdf:langString 十字軍国家(じゅうじぐんこっか)とは、正教会とイスラム教が大勢を占めていた11世紀末の東部地中海のシリア・パレスチナ沿岸に、西欧のカトリック国家の騎士や庶民たちが十字軍を編成して攻め込んだ結果、12世紀から13世紀の間に成立していた封建制国家群である。
rdf:langString Państwa krzyżowe – termin odnoszący się przede wszystkim do XII i XIII-wiecznych państw feudalnych, powstałych w wyniku podbojów dokonanych przez zachodnioeuropejskich krzyżowców w okresie wypraw krzyżowych na terenach Azji Mniejszej, Grecji i Ziemi Świętej.
rdf:langString Korsfararstaterna var de stater som bildades av korsriddarna under korstågen i Heliga landet och övriga Mellanöstern under 1100- och 1200-talen. Staterna blev så småningom besegrade av islamiska styrkor.
rdf:langString Os estados cruzados, ou estados latinos do oriente, foram alguns estados feudais, existentes na sua maioria nos séculos XII e XIII, criados pelas cruzadas dos reinos da Europa Ocidental na Ásia Menor, Grécia, Síria e Terra Santa (actuais Israel e Palestina). Todos acabaram por ser reconquistados pelos exércitos islâmicos do Oriente Médio. Mas a expressão também pode significar outras conquistas territoriais, geralmente pequenas e de pouca duração, do mundo cristão medieval contra adversários muçulmanos e pagãos. Apesar de a Reconquista cristã de Alandalus, na Península Ibérica, aos mouros árabo-berberes, se encaixar no mesmo perfil das cruzadas, não é costume chamar os estados católicos daí resultantes de estados cruzados.
rdf:langString 十字軍國家指經由十字軍東征而建立之拉丁國家,他們建立國家時,一般都會將法蘭克人那套成熟的采邑制度移植至新征服地,而他們所征服之地區,一般都會同時設立拉丁主教,這些國家之存在,無一例外的都如狂風掃落葉,除了一些因保護殖民城市而建立的碉堡外,一般在人口結構、宗教信仰、文化等等,都無法為這些地區留下深刻影響。 十字軍國家主要在兩次十字軍東征時建立,即第一次十字軍東征時征服聖地所建立的幾個王國、公国、伯国,包括耶路撒冷王国、安条克公国、的黎波里伯国、埃德萨伯国;以及第四次十字軍東征時,征服拜占庭帝國所建立的拉丁帝國及其屬國。
rdf:langString Государства крестоносцев — общее название нескольких феодальных государств, образованных крестоносцами в конце XI—начале XII веках в Малой Азии и Палестине и существовавших на протяжении XI—XIII веков. Были созданы четыре государства: графство Эдесса (1098—1150), княжество Антиохия (1098—1287), графство Триполи (1102—1289) и Иерусалимское королевство (1099—1291). Иерусалимское королевство занимало территорию нынешнего Израиля, Западный берег реки Иордан, сектор Газа и прилегающие районы. Остальные государства занимали территорию нынешней Сирии, юго-восточной Турции и Ливана. Название «государства крестоносцев» является не совсем точным, поскольку с 1130 года очень немногие франки были крестоносцами. Эдесса пала под натиском турок в 1144 году, остальные королевства продержались до конца XIII века, после чего попали под власть Мамлюкского султаната. Антиохия была захвачена в 1268 году, а Триполи — в 1289 году. Когда в 1291 году пала Акра, столица Иерусалимского королевства, последнее государство крестоносцев перестало существовать, а выжившие бежали в королевство Кипр, основанное после Третьего крестового похода.
rdf:langString Держави хрестоносців — феодальні держави, створені латинськими лідерами Першого хрестового походу шляхом завоювань та політичних інтриг. Загалом було утворено чотири держави: графство Едеса (1097—1150); князівство Антіохія (1098—1287), Графство Триполі (1102—1289) і Єрусалимське королівство (1099—1291). Єрусалимське королівство охоплювало теперішній Ізраїль, Західний берег, сектор Газа та прилеглі райони. Інші держави, розміщені північніше Єрусалимського королівства охоплювали територію сучасних Лівану, Сирії та південно-східної Туреччини. Опис «держави хрестоносців» може ввести в оману, оскільки з 1130 року дуже мало населення франків було хрестоносцями. Середньовічні та сучасні письменники також використовували термін «Утремер» (фр. Outremer дослівно — «за морями»). У 1098 хрестоносці, пройшовши через Сирію, дійшли до Єрусалиму. Хрестоносець Балдуїн Булонський після державного перевороту зайняв місто грецького православного правителя Едеси, а Боемунд Тарантський залишився правлячим князем у захопленій Антіохії. У 1099 р. після місячної облоги було взято Єрусалим. Потім відбулася консолідація територій, включаючи захоплення Триполі. В часи їх найбільшого розширення, вони охоплювали південь сучасної Туреччини, Сирії, Лівану, Ізраїлю та Палестини. Едеса потрапила до турецького воєначальника у 1144 році, але інші володіння проіснували аж до XIII століття перед падінням Мамлюкського (Єгипетського) султанату. Антіохія була захоплена у 1268 році, а Триполі пало 1289 року. Коли в 1291 році пала Сен-Жак-д'Акр, тогочасна столиця Єрусалимського королівства, останні території були швидко втрачені, а ті, хто вижив, втекли до Кіпрського королівства (створеного після Третього хрестового походу). Дослідження хрестоносців самостійно, на відміну від підтеми хрестових походів, розпочалось у XIX столітті у Франції за аналогією французькому колоніальному досвіду в Леванті. Історики XX століття відкинули цей підхід. Їх думка полягала в тому, що хрестоносці, як відомі західноєвропейці, жили як суспільство меншин, яке здебільшого було міським, ізольованим від місцевого населення, з окремими правовими та релігійними системами. Корінне населення мало християнські та ісламські традиції, говорячи арабською, грецькою та сирійською мовами.
xsd:nonNegativeInteger 137446

data from the linked data cloud