Cordaitales

http://dbpedia.org/resource/Cordaitales an entity of type: Eukaryote

الكوردايتيات (الاسم العلمي: Cordaitales)، وهي رتبة منقرضة من النباتات التي ربما كانت من الصنوبريات البدائية، أو ربما التي أدت إلى ظهور صنوبريات (المخروطيات)، والجنكة (الجنكويات) والسيكادس (السيكاديات). ولديها تركيبة تناسلية تشبه المخروط تذكرنا بالصنوبريات الحديثة. وظهرت الكوردايتيات خلال العصر الفحمي مشكلة أشجار كبيرة التي يبدو أنها كانت على الأراضي الجافة، في البيئات الاستوائية. rdf:langString
Die Cordaitales sind eine ausgestorbene, paläozoische Ordnung von baumförmigen Samenpflanzen. Sie sind relativ nah mit den Koniferen verwandt. rdf:langString
Cordaitales è un ordine di piante gimnosperme ormai estinto. I suoi membri potevano anche arrivare ai 40 metri d'altezza, avevano un tronco diritto con foglie lunghe fino a un metro, e nervature parallele e inserite solo sulle terminazioni dei rami. Si conoscono resti e impronte di cordaitales dal devoniano alla fine del permiano; soprattutto erano diffuse nelle foreste permocarbonifere, ed hanno contribuito alla sedimentazione di giacimenti di carbon fossile. rdf:langString
Kordaity, kordaitowe (Cordaitopsida) - klasa roślin kopalnych należących do typu (gromady) nagonasiennych. Rosły w karbonie i permie. rdf:langString
Cordaitales é uma ordem de plantas gimnospérmicas, extintas do Paleozóico e cujas espécies terão dado origem às actuais coníferas. Caracterizavam-se pelas suas folhas semelhantes a fitas e troncos tão desenvolvidos (ou mais) que os das actuais cicadáceas. Foram abundantes, enquanto árvores de grande porte, nas florestas tropicais do final do Carbonífero, estando presentes, na forma fóssil, em camadas de carvão. A sua extinção terá, talvez, decorrido no Mesozóico, depois de uma época de decadência, a partir do Baixo Pérmico. Dividida, inicialmente em três famílias: Cordaitaceae, Pityaceae e Poroxylaceae. Contudo, estas duas últimas famílias são, actualmente, consideradas progimnospermas, de modo que, segundo as taxonomias mais recentes, as Cordaitales passam a ter apenas a primeira família. rdf:langString
科达目(Cordaitales)是一目灭绝的木本植物,可能是早期的针叶树,也可能是其他针叶树、银杏和苏铁的祖先。 它们具有像现代针叶树那样的锥状生殖结构。 科达目在石炭纪时期出现,并形成了大型树木,它们的数量在干燥的地面上和热带环境中似乎特别丰富。 此外,一些高大的科达目树木,以及灌木状和红树林状的科达目植物似乎在石炭纪煤炭沼泽中生长。 在二叠纪期间,科达目也很丰富,但在三叠纪期间它们变得不那么重要,并在期间消失。 许多科达目植物长有细长的带状叶子,类似于南洋杉科和罗汉松科的一些现代针叶树。 来自石炭纪的常见属包括Mesoxylon和科达属,其他属是Noeggerathiopsis和Sumaropsis。 rdf:langString
Kordaity jsou skupinou vymřelých prvohorních rostlin, patřící pravděpodobně mezi nejstarší jehličnany či jejich blízké předchůdce. Objevily se v období karbonu. Na přelomu karbonu a permu tvořily významnou složku tehdejší lesní vegetace. Rostly společně se stromovými plavuněmi a přesličkami ve vlhkých až bažinatých pralesích, o čemž svědčí vodorovné rozložení kořenů, a spolu s nimi se podílely na vzniku černouhelných slojí. V období permu či nejpozději raného triasu kompletně vyhynuly. Fosilní nálezy pocházejí z oblastí euramerických, sibiřských i gondwanských. * * * Zkamenělé dřevo kordaitu rdf:langString
Cordaitales are an extinct order of gymnosperms, known from the early Carboniferous to the late Permian. Many Cordaitales had elongated strap-like leaves, resembling some modern-day conifers of the Araucariaceae and Podocarpaceae. They had cone-like reproductive structures reminiscent of those of modern conifers. Some Cordaitales formed large trees that seem to have been particularly abundant on drier ground, in tropical environments. Also, some tall trees but also shrubby and mangrove-like species of Cordaitales seem to have grown in the Carboniferous coal swamps. Cordaitales were also abundant during the Permian. Common genera from the Carboniferous include and . Other genera are and . rdf:langString
Les Cordaitales forment un ordre éteint de végétaux gymnospermes. Selon Paleobiology Database (5 déc. 2012), il ne contiendrait qu'une seule famille, celle des Cordaitaceae. Les Cordaitales apparaissent à la fin du Carbonifère inférieur (Namurien) et étaient un élément relativement important de la végétation du Carbonifère supérieur (la forêt carbonifère étant dominée par les Ptéridophytes) et du Permien. Le groupe inclut de grands arbres ainsi que des formes plus petites. rdf:langString
Cordaitales es un grupo de coníferas extinto, probablemente parafilético y ancestral respecto a las actuales coníferas, de porte arbóreo, leñoso, con presencia de conos, que aparecieron en el Carbonífero Inferior, abundaron en el Pérmico y desaparecieron con la extinción masiva del Triásico-Jurásico.​ rdf:langString
Кордаи́товые (лат. Cordaitales) — порядок древних вымерших хвойных растений. Появились в середине девонского периода палеозойской эры, примерно 390—380 млн лет назад, были широко распространены в каменноугольном и пермском периодах. Но уже в самом начале мезозойской эры, в начале триасового периода, их количество резко сократилось, последние представители семейства вымерли в начале мелового периода мезозойской эры, около 130—120 млн лет назад. Известны в основном по ископаемым остаткам листьев. Относятся к так называемым руководящим ископаемым. rdf:langString
rdf:langString Cordaitales
rdf:langString كوردايتيات
rdf:langString Kordaity
rdf:langString Cordaitales
rdf:langString Cordaitales
rdf:langString Cordaitales
rdf:langString Cordaitales
rdf:langString Kordaity
rdf:langString Кордаитовые
rdf:langString Cordaitales
rdf:langString 科達目
rdf:langString Cordaitales
xsd:integer 32746735
xsd:integer 1116150411
rdf:langString Cordaites lungatus
rdf:langString †Cordaitaceae
rdf:langString Families
rdf:langString Cordaitales
rdf:langString الكوردايتيات (الاسم العلمي: Cordaitales)، وهي رتبة منقرضة من النباتات التي ربما كانت من الصنوبريات البدائية، أو ربما التي أدت إلى ظهور صنوبريات (المخروطيات)، والجنكة (الجنكويات) والسيكادس (السيكاديات). ولديها تركيبة تناسلية تشبه المخروط تذكرنا بالصنوبريات الحديثة. وظهرت الكوردايتيات خلال العصر الفحمي مشكلة أشجار كبيرة التي يبدو أنها كانت على الأراضي الجافة، في البيئات الاستوائية.
rdf:langString Kordaity jsou skupinou vymřelých prvohorních rostlin, patřící pravděpodobně mezi nejstarší jehličnany či jejich blízké předchůdce. Objevily se v období karbonu. Na přelomu karbonu a permu tvořily významnou složku tehdejší lesní vegetace. Rostly společně se stromovými plavuněmi a přesličkami ve vlhkých až bažinatých pralesích, o čemž svědčí vodorovné rozložení kořenů, a spolu s nimi se podílely na vzniku černouhelných slojí. V období permu či nejpozději raného triasu kompletně vyhynuly. Fosilní nálezy pocházejí z oblastí euramerických, sibiřských i gondwanských. Vzhledem i morfologií připomínaly poněkud dnešní jehličnany. Byly to bohatě větvené stromy či keře s druhotně tloustnoucím kmenem, který měl tenkou kůru a mohutnou ; listy byly střídavě postavené, 20–70 cm dlouhé, kopinaté či kopisťovité, jednoduché, se souběžnou žilnatinou. Rozmnožovacími orgány byly jednopohlavné, jehnědám podobné šištice přizpůsobené anemogamii. K vývoji embrya mohlo docházet až po opadnutí semenných šištic na zem; některé druhy byly pravděpodobně dvoudomé. Název je odvozen od jména českého paleontologa a mykologa Augusta Josefa Cordy. Jde o poměrně homogenní skupinu organismů, jejich taxonomické zařazení do systému rostlin není však dosud zcela vyjasněno, obvykle se považují za třídu (Cordaitopsida) v rámci široce pojatých nahosemenných, popřípadě za vymřelý řád jehličnanů (jako Cordaitales). * Rekonstrukce možné podoby kordaitů * Představa pozdně prvohorní vegetace (zástupce kordaitů pod číslem 3) * Zkamenělé dřevo kordaitu
rdf:langString Die Cordaitales sind eine ausgestorbene, paläozoische Ordnung von baumförmigen Samenpflanzen. Sie sind relativ nah mit den Koniferen verwandt.
rdf:langString Cordaitales are an extinct order of gymnosperms, known from the early Carboniferous to the late Permian. Many Cordaitales had elongated strap-like leaves, resembling some modern-day conifers of the Araucariaceae and Podocarpaceae. They had cone-like reproductive structures reminiscent of those of modern conifers. Some Cordaitales formed large trees that seem to have been particularly abundant on drier ground, in tropical environments. Also, some tall trees but also shrubby and mangrove-like species of Cordaitales seem to have grown in the Carboniferous coal swamps. Cordaitales were also abundant during the Permian. Common genera from the Carboniferous include and . Other genera are and . Features of the female cone (megastrobilus) of the members of Cordaitales indicate that the cone scales, possessed by themselves and their descendants, may correspond to short shoots, rather than leaves. This is because the cone consists of these short shoots, emerging from bracts. Among conifers, a leaf of any kind does not emerge from the axil of a bract.
rdf:langString Cordaitales es un grupo de coníferas extinto, probablemente parafilético y ancestral respecto a las actuales coníferas, de porte arbóreo, leñoso, con presencia de conos, que aparecieron en el Carbonífero Inferior, abundaron en el Pérmico y desaparecieron con la extinción masiva del Triásico-Jurásico.​ Es probable que su antigüedad se remonte al Devónico Superior. Se caracterizan por ser árboles con crecimiento monopodial del tallo, poca madera primaria, madera picnoxílica secundaria, hojas enteras, conos compuestos y unisexualidad. Inicialmente incluía a las familias y , pero estas se han reagrupado entre las Pteridospermae.​
rdf:langString Les Cordaitales forment un ordre éteint de végétaux gymnospermes. Selon Paleobiology Database (5 déc. 2012), il ne contiendrait qu'une seule famille, celle des Cordaitaceae. Les Cordaitales apparaissent à la fin du Carbonifère inférieur (Namurien) et étaient un élément relativement important de la végétation du Carbonifère supérieur (la forêt carbonifère étant dominée par les Ptéridophytes) et du Permien. Le groupe inclut de grands arbres ainsi que des formes plus petites. Le paléobotaniste Carl Rudolf Florin a émis l'hypothèse d'une homologie entre les organes reproducteurs des Cordaitales et ceux des conifères. Les Cordaitales sont actuellement considérées comme le groupe-frère des conifères. Le genre Cordaites (Unger, 1850) a été initialement utilisé pour le feuillage de ces plantes. Unger les nomma ainsi en hommage au médecin, botaniste et mycologue tchèque August Carl Joseph Corda.
rdf:langString Cordaitales è un ordine di piante gimnosperme ormai estinto. I suoi membri potevano anche arrivare ai 40 metri d'altezza, avevano un tronco diritto con foglie lunghe fino a un metro, e nervature parallele e inserite solo sulle terminazioni dei rami. Si conoscono resti e impronte di cordaitales dal devoniano alla fine del permiano; soprattutto erano diffuse nelle foreste permocarbonifere, ed hanno contribuito alla sedimentazione di giacimenti di carbon fossile.
rdf:langString Kordaity, kordaitowe (Cordaitopsida) - klasa roślin kopalnych należących do typu (gromady) nagonasiennych. Rosły w karbonie i permie.
rdf:langString Cordaitales é uma ordem de plantas gimnospérmicas, extintas do Paleozóico e cujas espécies terão dado origem às actuais coníferas. Caracterizavam-se pelas suas folhas semelhantes a fitas e troncos tão desenvolvidos (ou mais) que os das actuais cicadáceas. Foram abundantes, enquanto árvores de grande porte, nas florestas tropicais do final do Carbonífero, estando presentes, na forma fóssil, em camadas de carvão. A sua extinção terá, talvez, decorrido no Mesozóico, depois de uma época de decadência, a partir do Baixo Pérmico. Dividida, inicialmente em três famílias: Cordaitaceae, Pityaceae e Poroxylaceae. Contudo, estas duas últimas famílias são, actualmente, consideradas progimnospermas, de modo que, segundo as taxonomias mais recentes, as Cordaitales passam a ter apenas a primeira família.
rdf:langString Кордаи́товые (лат. Cordaitales) — порядок древних вымерших хвойных растений. Появились в середине девонского периода палеозойской эры, примерно 390—380 млн лет назад, были широко распространены в каменноугольном и пермском периодах. Но уже в самом начале мезозойской эры, в начале триасового периода, их количество резко сократилось, последние представители семейства вымерли в начале мелового периода мезозойской эры, около 130—120 млн лет назад. Известны в основном по ископаемым остаткам листьев. Относятся к так называемым руководящим ископаемым. Кордаитовые были высокими деревьями, выраставшими до 30 м, а возможно и более, в высоту. Они были одними из самых высоких деревьев в каменноугольном и пермском периодах, уступав лишь древовидным плаунам лепидодендронам, достигавшим высоты более 40 и даже 50 м (наибольшая известная высота лепидодендрона — 54 м). Однако, по-видимому, среди кордаитовых были не только древесные, но и кустарниковые формы. Ствол кордаитовых был высокий, гладкий, стройный, только в верхней части слабо (моноподиально) разветвлявшийся, образовывая крону с листьями. Листья были разнообразными по величине и форме, от мелких до очень крупных (от нескольких сантиметров до 1 м в длину и от 1 до 15 см в ширину), линейные, ланцетные, эллиптические, обратнояйцевидные и другие, с веерным или почти параллельным, слегка вильчатым, жилкованием. Сердцевина ствола была хорошо развитая, широкая, уже в молодом возрасте она поперечно разрывалась на отдельные плоские, линзовидные налегающие друг на друга участки с трещинами между ними. В связи с этой особенностью строения сердцевины существует предположение, что по крайней мере некоторые кордаитовые были деревьями не только высокими, но и быстрорастущими. Вторичная ксилема ствола была толстая, она, как и у современных деревьев, составляла основную его массу, кора была тонкая. Трахеиды были разные: кольчатые, сетчатые, спиральные, лестничные, с окаймленными порами. Окаймленные поры были близко расположены (араукароидного типа), многорядные, без торуса. У кордаитовых каменноугольного периода в древесине не было годичных колец, что свидетельствует об их произрастании в тропическом климате, без сезонных изменений. Однако у кордаитовых, произраставших в пермском периоде на территории Ангариды и Гондваны, уже были настоящие годичные кольца. Кордаитовые были однодомными или двудомными растениями. На ветвях между листьями у них находились органы размножения — собранные в сложные, напоминающие серёжки, разнополые собрания длиной до 30 см мелкие однополые стробилы. Микростробилы состояли из короткой оси со спирально расположенными на ней спороносными (в верхней части стробила) и стерильными чешуями. Спороносные чешуи заканчивались 1—4 цилиндрическими микроспорангиями. Микроспоры были сильно кутинизированные, с одним, охватывавшим внутреннюю оболочку (интину), мешком. У мужского гаметофита количество клеток было больше, чем у других голосеменных растений. Мегаспорофилы были спирально расположены на мегастробилах между стерильными чешуями, имели от 1 до 4 семязачатков. Исходя из их строения, предполагают, что кордаитовые опылялись ветром. Семена были крылатые, без покоящегося зародыша. Кордаитовые каменноугольного периода произрастали в заболоченных прибрежных лесах, составляя вместе с древовидными плаунами лепидодендронами и сигилляриями и семенными папоротниками их основную часть. Некоторые кордаитовые произрастали в прибрежных зарослях, напоминавших современные мангровые. Предполагают, что кордаитовые произошли от прогимноспермов, возможно, от семенных папоротников. В свою очередь кордаитовые считаются одними из возможных предков современных хвойных растений, или по крайней мере имеют с ними общее происхождение. Во внетропических областях Северного полушария, в Ангариде, кордаитовые образовывали обширные бореальные леса — кордаитовую тайгу.
rdf:langString 科达目(Cordaitales)是一目灭绝的木本植物,可能是早期的针叶树,也可能是其他针叶树、银杏和苏铁的祖先。 它们具有像现代针叶树那样的锥状生殖结构。 科达目在石炭纪时期出现,并形成了大型树木,它们的数量在干燥的地面上和热带环境中似乎特别丰富。 此外,一些高大的科达目树木,以及灌木状和红树林状的科达目植物似乎在石炭纪煤炭沼泽中生长。 在二叠纪期间,科达目也很丰富,但在三叠纪期间它们变得不那么重要,并在期间消失。 许多科达目植物长有细长的带状叶子,类似于南洋杉科和罗汉松科的一些现代针叶树。 来自石炭纪的常见属包括Mesoxylon和科达属,其他属是Noeggerathiopsis和Sumaropsis。
xsd:nonNegativeInteger 1960

data from the linked data cloud