Constitutio Antoniniana

http://dbpedia.org/resource/Constitutio_Antoniniana an entity of type: Thing

Constitutio Antoniniana byl edikt, který v roce 212 vydal římský císař Marcus Aurelius Severus Antoninus, známý jako Caracalla. Na základě tohoto právního předpisu obdrželi téměř všichni svobodní mužští obyvatelé římské říše plnoprávné římské občanství; výjimkou byli pouze . Do doby vydání ediktu disponovala římským občanstvím pouze část populace impéria, reprezentovaná především obyvateli Itálie; obyvateli římských kolonií v provinciích; Římany nebo jejich potomky usazenými v provinciích; příslušníky některých měst a kmenů po celé říši a představiteli lokální aristokracie. Provinciálové požívali převážně statusu „cizinců“ (peregrini), či jim náleželo latinské právo (ius Latii), určitá nižší forma římského občanství. rdf:langString
المرسوم الانطوني Constitutio Antoniniana هو مرسوم اصدره الإمبراطور ماركوس أوريليوس سيفيروس أنطونينوس ، المعروف بكراكلا، دخل حيز الفعل اعتبارًا من الحادي عشر من حزيران/ يوليو 212 م، ومنح الحاكم بموجبه الجنسية الرومية لجميع السكان الأحرار في الإمبراطورية الرومية. وحجبت عن مجموعة واحدة فقط، هي الديديتشي dediticii . جزء من النص محفوظ على ورق بردي محفوظ في غيسن. rdf:langString
Die Constitutio Antoniniana war eine Verordnung des römischen Kaisers Caracalla, wahrscheinlich vom 11. Juli 212, die allen freien Bewohnern des Römischen Reichs das römische Bürgerrecht verlieh. Bei einer Gruppe, den dediticii, geschah dies unter Vorbehalt. Ein Teil des Textes ist auf einem in Gießen aufbewahrten Papyrus erhalten. rdf:langString
Constitutio Antoniniana (dalam bahasa Latin berarti: "Konstitusi [atau Maklumat] Antoninus") (juga disebut Maklumat Caracalla) adalah sebuah maklumat yang dikeluarkan pada tahun 212 oleh Kaisar Romawi Caracalla yang menyatakan bahwa di Kekaisaran Romawi akan diberikan kewarganegaraan Romawi dan semua perempuan bebas di Kekaisaran akan memperoleh hak yang sama dengan perempuan Romawi. rdf:langString
アントニヌス勅令(アントニヌスちょくれい、ラテン語: Constitutio Antoniniana)またはアントニヌス勅法は、212年7月11日にローマ帝国のカラカラ帝によって発布された勅令。この政令により、帝国内の全自由民にローマ市民権が与えられた(降伏者(dediticii))は除外された)。「アントニヌス」とは、カラカラの本名「マルクス・アウレリウス・セウェルス・アントニヌス」に由来する。 rdf:langString
안토니누스 칙령(Constitutio Antoniniana)는 212년에 로마 황제 카라칼라가 선포한 칙령이다. 이 칙령으로 모든 자유민에게 로마 시민권이 부여되었고, 모든 자유민 여성에게 로마 여성과 같은 권리가 주어졌다. 기원후 212년 전에는 이탈리아 거주자나, 다른 속주에 건설된 식민시의 주민이나 로마 시민, 제국의 여러 도시와 지역 귀족들만이 로마 시민권을 가지고 있었다. 속주민 대부분은 제한된 시민권만을 가지고 있었다. 카라칼라가 이런 법안을 통과시킨 이유로는, 세금을 더 걷기 위함이라는 주장이 지배적이다. 실제로 카라칼라는 안토니누스 칙령을 반포함과 동시에 로마 시민권을 가진 사람들만 내도록 규정되어 있는 노예 해방세와 상속세를 5%에서 10%로 올렸기 때문이다. 하지만 속주민이 내도록 되어 있던 직접세(세율은 10%)가 걷히지 않게 됨으로써, 오히려 세금이 더 걷히지 않게 되었다. 또한 속주민만으로 구성되던 보조병은 사실상 해산되어 군단병에 편입되었다. rdf:langString
La Constitutio Antoniniana è un editto emanato dall'imperatore Antonino Caracalla del 212 d.C. che stabiliva la concessione della cittadinanza romana (fino ad allora limitata ai soli abitanti dell'Italia ed a quelli di singole città delle province) a tutti gli abitanti dell'Impero, ad eccezione dei dediticii. Il testo greco della costituzione ci è giunto tramite un papiro lacunoso conservato nel Museo di Gießen in Germania (Papiro di Giessen, 40,1): resta quindi aperto il dibattito sulla reale applicazione del provvedimento, in particolare riguardo al problema della identificazione dei dediticii. rdf:langString
De Constitutio Antoniniana, ook wel Edict van Caracalla was een edict, afgekondigd in 212 door Caracalla en gaf alle vrije mannen in het rijk volledig burgerschap en alle vrije vrouwen dezelfde rechten als Romeinse vrouwen. Cassius Dio merkt bijna smalend op dat hij ze in naam eerde maar eigenlijk alleen de belasting-inkomsten wilde vergroten.. rdf:langString
Едикт Каракалли ( лат. Constitutio Antoniniana) — указ, виданий імператором Аврелієм Антоніном Марком у 212 р. до н. е., який встановив надання римського громадянства всім жителям імперії, за винятком тих, що здалися. Грецький текст конституції прийшов до нас через папірус, який зберігається в музеї Гіссен, Німеччина. rdf:langString
安东尼努斯敕令(Constitutio Antoniniana),又译安东尼尼安宪令,乃是一道羅馬皇帝卡拉卡拉(瑪爾庫斯·奧列里烏斯·安东尼努斯)在公元212年所宣佈的敕令。這道法令宣佈,所有羅馬帝國出身自由的男人將被給予完整的羅馬公民權,同样地,所有帝國自由出身的女人拥有与羅馬女人相同的權利。 212年以前,完整的罗马公民权只属于部分人,比如亚平宁半岛上的居民握有完整的羅馬公民權。還有,建立于其它行省的殖民地、居住于行省的羅馬人(及他們的後裔)、帝國各个城市的居民,以及少數地方上的貴族(例如属国国王)也握有完整的公民權。此外大多數國民,大多只握著有限的公民權,例如拉丁公民权。 卡拉卡拉通過這條宪令的原因主要是增加提供稅收与服役的居民数量(具有罗马公民权者才能夠在罗马军团中服役)。然而,这却无心引发了外省人对于皇位的觊觎,导致了以此为目的的暴乱。這道敕令之後僅僅二十三年就出现了第一位起义者馬克西米努斯·色雷克斯。它將在三世紀危機,以及最後終於發生了的罗马帝国的衰落中扮演重要角色。 rdf:langString
Es coneix com a edicte de Caracal·la o igualment Constitutio Antoniana la proclama imperial de l'any 212 promulgada per l'emperador Lucius Septimius Bassianus, Caracal·la, de la dinastia Severa. Aquest edicte va ser un dels documents amb més transcendència de la història de Roma i possiblement de l'antiguitat, ja que principalment estenia el dret de ciutadania romana a totes les persones lliures de l'imperi. rdf:langString
The Constitutio Antoniniana (Latin for: "Constitution [or Edict] of Antoninus") (also called the Edict of Caracalla or the Antonine Constitution) was an edict issued in AD 212, by the Roman Emperor Caracalla. It declared that all free men in the Roman Empire were to be given full Roman citizenship (by extension all free women in the Empire were to be given the same rights as Roman women, such as the jus trium liberorum), with the exception of the dediticii, people who had become subject to Rome through surrender in war, and freed slaves. rdf:langString
El Edicto de Caracalla (en latín, Constitutio Antoniniana), promulgado por el emperador Caracalla en el año 212, fue un texto jurídico mediante el cual se llevó a cabo una importante reforma con repercusiones en el ius civile y en el ámbito fiscal del imperio. Las razones por las que fue promulgado siguen siendo objeto de discusión entre los historiadores modernos, pero la más aceptada es que la intención de Caracalla fue la de incrementar los ingresos fiscales del imperio al aumentar el número de personas que habrían de pagar impuestos sobre la manumisión de esclavos o sobre los derechos de sucesión. En cuanto a la finalidad, también existe un debate doctrinal, pero la mayoría coincide en afirmar que el motivo principal fue sufragar las costosas campañas militares del emperador en la fron rdf:langString
L'édit de Caracalla de 212, également appelé Constitution antonine (en latin : Constitutio Antoniniana), est une des lois les plus connues de l'Empire romain. Promulgué par Caracalla, empereur romain de 211 à 217, il accorde, à la date de promulgation de l'édit, la citoyenneté romaine à tout homme libre de l'Empire qui ne l'avait pas encore acquise. La citoyenneté romaine est héréditaire, par la filiation et l'adoption. rdf:langString
A Constituição Antonina (em latim Constitutio Antoniniana de Civitate), popularmente conhecida como Édito de Caracala, ou ainda como Édito de 212, foi uma legislação do Império Romano. A cidadania romana era restrita nos primeiros tempos de Roma, no tempo da Monarquia e também durante a República. Por esse diploma, no ano de 212 d.C., o imperador Caracala (186 d.C.–217 d.C.), popularmente conhecido como Caracala, concedeu a cidadania romana a todos os súditos do império: O édito, ao estabelecer o direito de cidadania aos indivíduos livres do império, causava uma perda de privilégios de Roma. rdf:langString
Edykt Karakalli, znany także jako Constitutio Antoniniana – dokument wydany w 212 roku, przyznający wszystkim wolnym mieszkańcom Cesarstwa Rzymskiego (oprócz peregrini dedicti) prawa obywateli rzymskich. Nazwa edyktu pochodzi od Karakalli, czyli Marcusa Aureliusa Antoninusa, cesarza rzymskiego, któremu przypisuje się autorstwo dokumentu. Na katalog praw obywateli rzymskich składały się: W 2017 roku dokument został wpisany na listę UNESCO Pamięć Świata. rdf:langString
Эдикт Каракаллы или «Антонинов указ» (лат. Constitutio Antoniniana — «Конституция Антонина») — указ римского императора Каракаллы 212 г., предоставлявший римское гражданство всему свободному населению империи. Преследовал в первую очередь фискальные цели, а именно охватить всех подданных налоговой системой и увеличить базу для комплектования армии, поскольку в легионах имели право служить только полноправные римские граждане. Из современников об указе упоминает только Дион Кассий, порицая императора. Текст указа сохранился в грекоязычных папирусах, и реконструируется следующим образом: rdf:langString
rdf:langString المرسوم الأنطوني
rdf:langString Edicte de Caracal·la
rdf:langString Constitutio Antoniniana
rdf:langString Constitutio Antoniniana
rdf:langString Edicto de Caracalla
rdf:langString Constitutio Antoniniana
rdf:langString Constitutio Antoniniana
rdf:langString Édit de Caracalla
rdf:langString Constitutio Antoniniana
rdf:langString 안토니누스 칙령
rdf:langString アントニヌス勅令
rdf:langString Edykt Karakalli
rdf:langString Constitutio Antoniniana
rdf:langString Édito de Caracala
rdf:langString Эдикт Каракаллы
rdf:langString Едикт Каракалли
rdf:langString 安东尼努斯敕令
xsd:integer 1755761
xsd:integer 1123549485
rdf:langString Es coneix com a edicte de Caracal·la o igualment Constitutio Antoniana la proclama imperial de l'any 212 promulgada per l'emperador Lucius Septimius Bassianus, Caracal·la, de la dinastia Severa. Aquest edicte va ser un dels documents amb més transcendència de la història de Roma i possiblement de l'antiguitat, ja que principalment estenia el dret de ciutadania romana a totes les persones lliures de l'imperi. La nova llei va estendre el concepte de ciutadà romà, amb tots els seus deures i drets, a totes les persones lliures de l'Imperi Romà, amb l'excepció dels deditici, habitants de ciutats que o bé havien ofert una gran resistència a ser conquerides abans de capitular o bé no ho havien fet. Les dones dels homes lliures passaven a tenir els mateixos drets que les dels ciutadans.
rdf:langString Constitutio Antoniniana byl edikt, který v roce 212 vydal římský císař Marcus Aurelius Severus Antoninus, známý jako Caracalla. Na základě tohoto právního předpisu obdrželi téměř všichni svobodní mužští obyvatelé římské říše plnoprávné římské občanství; výjimkou byli pouze . Do doby vydání ediktu disponovala římským občanstvím pouze část populace impéria, reprezentovaná především obyvateli Itálie; obyvateli římských kolonií v provinciích; Římany nebo jejich potomky usazenými v provinciích; příslušníky některých měst a kmenů po celé říši a představiteli lokální aristokracie. Provinciálové požívali převážně statusu „cizinců“ (peregrini), či jim náleželo latinské právo (ius Latii), určitá nižší forma římského občanství.
rdf:langString المرسوم الانطوني Constitutio Antoniniana هو مرسوم اصدره الإمبراطور ماركوس أوريليوس سيفيروس أنطونينوس ، المعروف بكراكلا، دخل حيز الفعل اعتبارًا من الحادي عشر من حزيران/ يوليو 212 م، ومنح الحاكم بموجبه الجنسية الرومية لجميع السكان الأحرار في الإمبراطورية الرومية. وحجبت عن مجموعة واحدة فقط، هي الديديتشي dediticii . جزء من النص محفوظ على ورق بردي محفوظ في غيسن.
rdf:langString The Constitutio Antoniniana (Latin for: "Constitution [or Edict] of Antoninus") (also called the Edict of Caracalla or the Antonine Constitution) was an edict issued in AD 212, by the Roman Emperor Caracalla. It declared that all free men in the Roman Empire were to be given full Roman citizenship (by extension all free women in the Empire were to be given the same rights as Roman women, such as the jus trium liberorum), with the exception of the dediticii, people who had become subject to Rome through surrender in war, and freed slaves. Before AD 212, full Roman citizenship was mostly only held by inhabitants of Roman Italy. Colonies of Romans established in the provinces, Romans (or their descendants) living in provinces, the inhabitants of various cities throughout the Empire, and small numbers of local nobles (such as kings of client countries) also held full citizenship. Provincials, on the other hand, were usually non-citizens, although some held the Latin rights. Veterans of the Auxilia were also granted Roman citizenship on discharge. Being a Roman citizen remained a well sought-after status till 212. As a result, vast numbers of new citizens assumed the nomen Aurelius, in honour of their patron (whose full name was Marcus Aurelius Antoninus), including several emperors: seven of the eleven emperors between Gallienus and Diocletian (Claudius Gothicus, Quintillus, Probus, Carus, Carinus, Numerian and Maximian) bore the name "Marcus Aurelius".
rdf:langString El Edicto de Caracalla (en latín, Constitutio Antoniniana), promulgado por el emperador Caracalla en el año 212, fue un texto jurídico mediante el cual se llevó a cabo una importante reforma con repercusiones en el ius civile y en el ámbito fiscal del imperio. Las razones por las que fue promulgado siguen siendo objeto de discusión entre los historiadores modernos, pero la más aceptada es que la intención de Caracalla fue la de incrementar los ingresos fiscales del imperio al aumentar el número de personas que habrían de pagar impuestos sobre la manumisión de esclavos o sobre los derechos de sucesión. En cuanto a la finalidad, también existe un debate doctrinal, pero la mayoría coincide en afirmar que el motivo principal fue sufragar las costosas campañas militares del emperador en la frontera norte contra los germanos y en oriente contra los partos.
rdf:langString Die Constitutio Antoniniana war eine Verordnung des römischen Kaisers Caracalla, wahrscheinlich vom 11. Juli 212, die allen freien Bewohnern des Römischen Reichs das römische Bürgerrecht verlieh. Bei einer Gruppe, den dediticii, geschah dies unter Vorbehalt. Ein Teil des Textes ist auf einem in Gießen aufbewahrten Papyrus erhalten.
rdf:langString L'édit de Caracalla de 212, également appelé Constitution antonine (en latin : Constitutio Antoniniana), est une des lois les plus connues de l'Empire romain. Promulgué par Caracalla, empereur romain de 211 à 217, il accorde, à la date de promulgation de l'édit, la citoyenneté romaine à tout homme libre de l'Empire qui ne l'avait pas encore acquise. La citoyenneté romaine est héréditaire, par la filiation et l'adoption. Longtemps, l'édit ne nous a été connu que grâce à quelques auteurs antiques, dont seuls deux sont contemporains des faits : une brève citation d'Ulpien dans le Digeste et l'Histoire romaine de Dion Cassius (seul commentaire contemporain des faits). Il faut y ajouter le Livre des Césars d'Aurelius Victor, la Cité de Dieu d'Augustin d'Hippone et d'autres auteurs chrétiens comme Jean Chrysostome. Le texte de l'édit, très endommagé, a finalement été découvert dans le Papyrus Giessensis 40, dans la collection de la bibliothèque de Giessen.
rdf:langString Constitutio Antoniniana (dalam bahasa Latin berarti: "Konstitusi [atau Maklumat] Antoninus") (juga disebut Maklumat Caracalla) adalah sebuah maklumat yang dikeluarkan pada tahun 212 oleh Kaisar Romawi Caracalla yang menyatakan bahwa di Kekaisaran Romawi akan diberikan kewarganegaraan Romawi dan semua perempuan bebas di Kekaisaran akan memperoleh hak yang sama dengan perempuan Romawi.
rdf:langString アントニヌス勅令(アントニヌスちょくれい、ラテン語: Constitutio Antoniniana)またはアントニヌス勅法は、212年7月11日にローマ帝国のカラカラ帝によって発布された勅令。この政令により、帝国内の全自由民にローマ市民権が与えられた(降伏者(dediticii))は除外された)。「アントニヌス」とは、カラカラの本名「マルクス・アウレリウス・セウェルス・アントニヌス」に由来する。
rdf:langString 안토니누스 칙령(Constitutio Antoniniana)는 212년에 로마 황제 카라칼라가 선포한 칙령이다. 이 칙령으로 모든 자유민에게 로마 시민권이 부여되었고, 모든 자유민 여성에게 로마 여성과 같은 권리가 주어졌다. 기원후 212년 전에는 이탈리아 거주자나, 다른 속주에 건설된 식민시의 주민이나 로마 시민, 제국의 여러 도시와 지역 귀족들만이 로마 시민권을 가지고 있었다. 속주민 대부분은 제한된 시민권만을 가지고 있었다. 카라칼라가 이런 법안을 통과시킨 이유로는, 세금을 더 걷기 위함이라는 주장이 지배적이다. 실제로 카라칼라는 안토니누스 칙령을 반포함과 동시에 로마 시민권을 가진 사람들만 내도록 규정되어 있는 노예 해방세와 상속세를 5%에서 10%로 올렸기 때문이다. 하지만 속주민이 내도록 되어 있던 직접세(세율은 10%)가 걷히지 않게 됨으로써, 오히려 세금이 더 걷히지 않게 되었다. 또한 속주민만으로 구성되던 보조병은 사실상 해산되어 군단병에 편입되었다.
rdf:langString La Constitutio Antoniniana è un editto emanato dall'imperatore Antonino Caracalla del 212 d.C. che stabiliva la concessione della cittadinanza romana (fino ad allora limitata ai soli abitanti dell'Italia ed a quelli di singole città delle province) a tutti gli abitanti dell'Impero, ad eccezione dei dediticii. Il testo greco della costituzione ci è giunto tramite un papiro lacunoso conservato nel Museo di Gießen in Germania (Papiro di Giessen, 40,1): resta quindi aperto il dibattito sulla reale applicazione del provvedimento, in particolare riguardo al problema della identificazione dei dediticii.
rdf:langString De Constitutio Antoniniana, ook wel Edict van Caracalla was een edict, afgekondigd in 212 door Caracalla en gaf alle vrije mannen in het rijk volledig burgerschap en alle vrije vrouwen dezelfde rechten als Romeinse vrouwen. Cassius Dio merkt bijna smalend op dat hij ze in naam eerde maar eigenlijk alleen de belasting-inkomsten wilde vergroten..
rdf:langString Edykt Karakalli, znany także jako Constitutio Antoniniana – dokument wydany w 212 roku, przyznający wszystkim wolnym mieszkańcom Cesarstwa Rzymskiego (oprócz peregrini dedicti) prawa obywateli rzymskich. Nazwa edyktu pochodzi od Karakalli, czyli Marcusa Aureliusa Antoninusa, cesarza rzymskiego, któremu przypisuje się autorstwo dokumentu. Na katalog praw obywateli rzymskich składały się: 1. * Prawo do głosowania (łac. ius suffragii); 2. * Prawo do służby w legionach rzymskich (ius militiae); 3. * Prawo do wyboru na urząd państwowy (ius Honorum); 4. * Prawo do odwołania się do opinii publicznej, jeżeli wyrok wydany przez sąd wydawał się niesprawiedliwy (ius provocationis); 5. * Prawo do posiadania własności (ius census). Prawa obywateli rzymskich, do jakich zalicza się również edykt Karakalli, były pierwotnie zarezerwowane dla obywateli miasta Rzymu. Od 89 p.n.e. w wyniku wojny ze sprzymierzeńcami przyznawano je wszystkim wolnym mieszkańcom Italii. W chwili promulgacji edyktu część tych uprawnień, jak ius suffragii, miała znaczenie wyłącznie historyczne. Provocatio ad populum zostało zastąpione przez odwołanie do cesarza (łac. appellatio ad Caesarem). Cesarz uzasadniał swoje posunięcie argumentami religijnymi (zyskanie przychylności bogów). Ówczesny historyk Kasjusz Dion przypisywał edyktowi motywacje wyłącznie fiskalne (rozszerzenie podatków obciążających obywateli rzymskich na większość ludności bez zwolnienia jej z dotychczasowych świadczeń). Tekst greckiego przekładu edyktu znany jest z zachowanego fragmentarycznie papirusu Gissen 40 (odkrytego w 1902 r. w egipskiej wiosce Aszmunejn i opublikowanego przez P. Meyera w 1910) zawierającego też odpisy dwóch innych datowanych edyktów. Około 1/3 tekstu wymaga rekonstrukcji, stąd istnieją rozbieżności w interpretacji szczegółów. W 2017 roku dokument został wpisany na listę UNESCO Pamięć Świata.
rdf:langString Эдикт Каракаллы или «Антонинов указ» (лат. Constitutio Antoniniana — «Конституция Антонина») — указ римского императора Каракаллы 212 г., предоставлявший римское гражданство всему свободному населению империи. Преследовал в первую очередь фискальные цели, а именно охватить всех подданных налоговой системой и увеличить базу для комплектования армии, поскольку в легионах имели право служить только полноправные римские граждане. До 212 г. полное римское гражданство имели только жители Италии, однако ряд городов и поселений в прочих провинциях имели права римского гражданства. Прочие рассматривались как латинские граждане или перегрины. Мотивы, побудившие императора издать этот указ, остаются неясными, попытки связать их с заговором Геты неубедительны. Из современников об указе упоминает только Дион Кассий, порицая императора. Текст указа сохранился в грекоязычных папирусах, и реконструируется следующим образом: Император Цезарь Марк Аврелий Север Антонин Август говорит: (теперь же…) следует отсрочить всякие жалобы, устные и письменные, чтобы я поблагодарил бессмертных богов, что они этой победой… меня сохранили невредимым. Я полагаю, что я лучшим и наиболее благочестивым образом удовлетворю величие богов, если я всех чужестранцев, когда бы они не вошли в круг моих подданных, приобщу к почитанию наших богов. Итак, я дарую всем чужестранцам во всей вселенной римское право гражданства, за исключением тех, кто происходит от сдавшихся. При этом я сохраняю все государственно-правовые различия существующих общин. — История Древнего Рима: Хрестоматия. Дата обращения: 20 декабря 2009. Архивировано из оригинала 14 июня 2009 года. В интерпретации этого текста затруднение вызывает термин «сдавшиеся» (лат. dediticii). Мнения современных историков по этому вопросу разделились. По мнению одних, все коренные жители римских провинций были в правовом отношении дедитициями, поэтому эдикт Каракаллы их практически не касался. Другие полагали, что этот термин приложим лишь к жителям тех территорий, где римляне не позволяли создавать городские советы самоуправления. Эти районы управлялись непосредственно римской администрацией и не представляли общественного целого в правовом смысле. Там, где римляне разрешили создание городских советов самоуправления, народ назывался не дедитициями, а «перегринами», то есть чужестранцами, и в соответствии с эдиктом Каракаллы имел права на римское гражданство. Третьи считали, что императорский эдикт предоставлял римское гражданство всем обитателям империи. Дедитициями, скорее всего, могли быть варвары, обитающие в пограничных областях, иностранцы, пребывающие в пределах Империи временно, а также те из вольноотпущенников, чье освобождение представлялось не совсем ясным с правовой точки зрения. В эту же категорию входили обитатели территорий, где было мало полисов (например, Палестина или римский Египет, где полисы утратили самоуправление), поэтому, по сути дела, в положении обитателей провинций почти ничего не изменилось. Это же является причиной, по которой современники не придали указу большого значения. Некоторая часть ученых, занимающихся проблематикой III века и кризиса этого периода в Риме, считают эдикт Каракаллы его первоначальной причиной. Они утверждают, что эдикт Каракаллы оказался очень спорным и он привел к созданию нескольких точек политической бифуркации, а следовательно — расшатыванию политической системы. Скорее всего этот эдикт и стоял у истоков падения политической системы под названием Римская империя.
rdf:langString A Constituição Antonina (em latim Constitutio Antoniniana de Civitate), popularmente conhecida como Édito de Caracala, ou ainda como Édito de 212, foi uma legislação do Império Romano. A cidadania romana era restrita nos primeiros tempos de Roma, no tempo da Monarquia e também durante a República. Por esse diploma, no ano de 212 d.C., o imperador Caracala (186 d.C.–217 d.C.), popularmente conhecido como Caracala, concedeu a cidadania romana a todos os súditos do império: O édito, ao estabelecer o direito de cidadania aos indivíduos livres do império, causava uma perda de privilégios de Roma. O jurista Ulpiano comenta essa legislação, referindo: Os peregrinos chamados deditícios não obtiveram o direito à cidadania romana, uma vez que seus habitantes não assinaram tratado de paz com Roma durante o período da conquista desses territórios.
rdf:langString Едикт Каракалли ( лат. Constitutio Antoniniana) — указ, виданий імператором Аврелієм Антоніном Марком у 212 р. до н. е., який встановив надання римського громадянства всім жителям імперії, за винятком тих, що здалися. Грецький текст конституції прийшов до нас через папірус, який зберігається в музеї Гіссен, Німеччина.
rdf:langString 安东尼努斯敕令(Constitutio Antoniniana),又译安东尼尼安宪令,乃是一道羅馬皇帝卡拉卡拉(瑪爾庫斯·奧列里烏斯·安东尼努斯)在公元212年所宣佈的敕令。這道法令宣佈,所有羅馬帝國出身自由的男人將被給予完整的羅馬公民權,同样地,所有帝國自由出身的女人拥有与羅馬女人相同的權利。 212年以前,完整的罗马公民权只属于部分人,比如亚平宁半岛上的居民握有完整的羅馬公民權。還有,建立于其它行省的殖民地、居住于行省的羅馬人(及他們的後裔)、帝國各个城市的居民,以及少數地方上的貴族(例如属国国王)也握有完整的公民權。此外大多數國民,大多只握著有限的公民權,例如拉丁公民权。 卡拉卡拉通過這條宪令的原因主要是增加提供稅收与服役的居民数量(具有罗马公民权者才能夠在罗马军团中服役)。然而,这却无心引发了外省人对于皇位的觊觎,导致了以此为目的的暴乱。這道敕令之後僅僅二十三年就出现了第一位起义者馬克西米努斯·色雷克斯。它將在三世紀危機,以及最後終於發生了的罗马帝国的衰落中扮演重要角色。
xsd:nonNegativeInteger 6024

data from the linked data cloud