Concordat of Worms

http://dbpedia.org/resource/Concordat_of_Worms an entity of type: Thing

Wormský konkordát (německy Das Wormser Konkordat, latinsky Pactum Calixtinum sive Heinricianum) byla dohoda mezi papežem Kalixtem II. a císařem Svaté říše římské Jindřichem V. z 23. září 1122. Wormský konkordát byl potvrzen na bamberském knížecím sněmu a papež Kalixtus II. ho potvrdil na Prvním lateránském koncilu o rok později (1123). Tímto aktem se uzavřel vleklý spor o investituru (císař se investitury zřekl a souhlasil s kanonickou volbou biskupů a opatů i s udělením lenních statků duchovním, papež naproti tomu souhlasil s císařovou účastí u voleb, které nebyly pro spory kapituly nebo konventu rozhodnuty). rdf:langString
Das Wormser Konkordat, auch als Pactum Calixtinum sive Heinricianum bezeichnet, ist ein am 23. September 1122 in Worms öffentlich ausgetauschtes Konkordat (so erstmals von Gottfried Wilhelm Leibniz 1693 bezeichnet) zwischen dem römisch-deutschen Kaiser Heinrich V. und Papst Calixt II., mit dem der Investiturstreit beigelegt wurde. Das Original der kaiserlichen Ausfertigung ist noch im Vatikanischen Geheimarchiv erhalten, von der päpstlichen Gegenurkunde existieren nur Abschriften. rdf:langString
Le concordat de Worms est l'accord qui met fin à la querelle des Investitures le 23 septembre 1122, conflit qui opposait le pape à l’empereur germanique depuis 1075. L'original de l'acte de l'empereur Henri V est conservé aujourd'hui aux archives du Vatican. rdf:langString
Het Concordaat van Worms was een concordaat dat op 23 september 1122 werd gesloten tussen paus Calixtus II en keizer Hendrik V, in een poging om een eind aan de Investituurstrijd te maken. rdf:langString
Il concordato di Worms, noto anche come Pactum Calixtinum, fu un patto stipulato a Worms (in Germania) il 23 settembre 1122 fra il sovrano del Sacro Romano Impero Enrico V di Franconia e il papa Callisto II. L'accordo sancì la fine della lotta per le investiture. rdf:langString
Вормський конкордат (лат. Pax Wormatiensis cum Calixto II, також відомий як Pactum Calixtinum) — компромісна угода між Папою римським Калікстом II та імператором Священної Римської імперії Генріхом V, що закінчила боротьбу за інвеституру. Угода укладена 23 вересня 1122 у Вормсі. Ратифікована на Першому латеранському соборі (1123). rdf:langString
El Concordat de Worms va ser un acord polític entre l'emperador alemany Enric V i el papa Calixt II, signat l'any 1122, que va suposar el final de la lluita de les investidures. Les diferències entre el papat i l'emperador Enric V van provocar que per mediació del metropolità Adalbert de Magúncia, el Papa i el monarca alemany van arribar a un acord seguint el model aplicat per Anglaterra des de 1107: va ser l'anomenat Concordat de Worms del 23 de setembre de 1122. rdf:langString
La konkordato de Worms, foje nomata Pactum Calixtinum, estis interkonsento inter papo Kaliksto la 2-a kaj Henriko la 5-a (Sankta Romia Imperio) la 23-an de septembro 1122 proksime de la urbo Worms. Ĝi alportis la finon de la unua fazo de la investitura kontroverso inter la papado kaj la imperiestroj de la Sankta Romia Imperio kaj estis interpretita kiel la ĝermo de naci-bazita suvereneco konfirmita en la Vestfalia Paco (1648). La Konkordato de Worms estis parto de la plej grandaj reformoj prezentitaj de multaj papoj, precipe Gregorio la 7-a. rdf:langString
The Concordat of Worms (Latin: Concordatum Wormatiense; German: Wormser Konkordat) was an agreement between the Catholic Church and the Holy Roman Empire which regulated the procedure for the appointment of bishops and abbots in the Empire. Signed on 23 September 1122 in the German city of Worms by Pope Callixtus II and Emperor Henry V, the agreement set an end to the Investiture Controversy, a conflict between state and church over the right to appoint religious office holders that had begun in the middle of the 11th century. rdf:langString
Wormseko konkordatua 1122ko irailaren 23an Henrike V.a enperadoreak eta Kalisto II.a aita santuak Alemaniako hiri horretan sinaturiko ituna izan zen, Inbestiduren auzia amaitu zuena. Aita Santua eta enperadorea akordio batera ailegatu zitezen Lanberto Scannabecchi Ostiako apezpikuak bitartekaritza lana egin zuen. Horretarako Ingalaterrako 1107ko konkordatua izan zuten hizpide. Hurrengo urtean Laterango I. kontzilioak konkordatua berretsi zuen. rdf:langString
El Concordato de Worms fue un acuerdo político entre el emperador alemán Enrique V y el papa Calixto II, firmado en 1122, que supuso el final de la querella de las investiduras. Las diferencias entre el papa y el emperador Enrique V fueron limándose hasta que, por mediación del obispo Lamberto de Ostia, el papa y el monarca alemán llegaron a un acuerdo siguiendo el modelo aplicado para Inglaterra en el concordato de 1107: fue el llamado Concordato de Worms del 23 de septiembre de 1122, que fue ratificado un año después por el Concilio de Letrán I. rdf:langString
Konkordat Worms yaitu suatu perjanjian yang dicapai antara Paus Kallistus II dan Kaisar Heinrich V dalam sertifikat kepausan (Pactum Calixtinum) dan Akta Imperial (Heinricianum) melalui mediasi pangeran Jerman, pada tanggal 23 September 1122, di kota Worms, Jerman. Perjanjian ini mengakhiri Kontroversi Penobatan antara gereja dan negara yang berlangsung pada Abad Pertengahan di Eropa. Pemufakatan tentang Kontroversi Penobatan ini berisi tentang penobatan Gereja yang dilakukan dengan memberi cincin dan tongkat-uskup oleh Paus, dan kaisar dapat memberikan penobatan dengan memberikan tongkat kerajaan. Perjanjian ini juga mengatur pemilihan uskup oleh klerus, yang kemudian disahkan oleh Paus, tetapi kaisar berhak memberi pangkat raja kepada mereka, serta boleh menolak orang yang tidak disukain rdf:langString
보름스 협약(-協約, Concordat of Worms)는 1122년에 신성 로마 제국 황제인 하인리히 5세와 기독교 지도자인 교황 갈리스토 2세 간에 맺어진 협정이다. 이로써 1076년 이래의 성직 서임권투쟁(聖職敍任權鬪爭)은 일단 타결되었다. 그 내용은 성직자(聖職者)는 교회법의 규정에 따라서 선거되며, 황제는 지환(指環)과 장(杖:영적 권력의 상징)에 의한 (敍任權)을 포기하고 홀(笏:세속적 권력의 상징)에 의한 교회령 및 이에 부수되는 정치적 권리의 수여만을 행사한다. 단 선거에는 황제 내지는 그 대리인이 입회한다. 독일 국내에서는 황제의 홀(笏)에 의한 수봉(授封)은 성직자서임(聖職者敍任) 때 행해지는 성별(聖別)의 의식(儀式)에 선행(先行)되며, 부르군트와 이탈리아에서는 성별(聖別)이 선행(先行)되어야 할 것. 교회국가(敎會國家)에서는 이러한 협정(協定)은 적용되지 않음 따위 등이다. 이 내용은 교황과 황제가 다같이 만족을 느낄 수 없는 타협으로 서임권 투쟁은 내내 계속되었다. 이러한 가운데 1123년에 열린 제1회 라테란 종교회의는 보름스 협약과 교회개혁의 기본노선을 재확인하게 되었다. 그러나 그 직후에 이 협약의 양당사자는 연이어 사망하게 된다. rdf:langString
ヴォルムス協約 / ウォルムス協約( - きょうやく、独: Wormser Konkordat)は、1122年にドイツのヴォルムスにおいて、神聖ローマ皇帝ハインリヒ5世とローマ教皇カリストゥス2世の間で結ばれた政教条約である。両者の取り持ちにはレオポルト3世が当たったという。 神聖ローマ帝国内で世俗権力と教会が争った聖職者の叙任権の問題(叙任権闘争)を解決し、「叙任権は教会にあり、皇帝は世俗の権威のみを与える」と取り決めた。「根本問題をなにひとつ解決していない不透明な妥協の産物」とも評される。 古代末期以来、私領において建てられた聖堂(私有教会)や修道院が増えていく中で、その種の聖堂の聖職者あるいは修道院長を選ぶ権利(叙任権)は土地の領主が持っていた。また、世俗権威が強大化していくと、その地域の司教の選出に対しても影響力を及ぼすようになっていった。これは教会財産の管理権を握ることと直結していたので、世俗権力にとっても重要であった。中世に入って、教皇権が伸張する中でこの叙任権をめぐる争いが起こるようになっていった。 こういった叙任権をめぐる争いにピリオドを打つべく、以後教皇と皇帝の間で話し合いが重ねられていった。その結果1122年にドイツのヴォルムスで会議が行われ、教皇側の特使と皇帝側の代理人が臨席して合意に達し、協約を結んだ。これがヴォルムス協約である。 その中で rdf:langString
A Concordata de Worms, por vezes chamada de Pactum Calixtinum por historiadores papais, foi a concordata celebrada entre o Papa Calisto II (1119-1124) e o Imperador Henrique V do Sacro Império Romano-Germânico, celebrado em 23 de setembro de 1122, perto de Worms. Concordatas semelhantes, foram celebradas: * em 1208, com a Coroa de Aragão; * em 1213, com o Reino da Inglaterra; * em 1268, com o Reino da França; * posteriormente com a Suécia e com a Noruega. Esse tratado encerrou Questão das Investiduras entre o Papado e o Sacro Império Romano-Germânico. rdf:langString
Konkordat wormacki (Pax Wormatiensis) – ugoda zawarta 22 września 1122 w Wormacji kończąca spór o inwestyturę między cesarzem Henrykiem V a papieżem Kalikstem II. Zawarta umowa zakończyła długotrwały spór o inwestyturę oraz uregulowała zakres kompetencji władzy świeckiej i duchownej w tej kwestii. Cesarz zrzekł się inwestytury świeckiej duchowieństwa przez wręczenie pierścienia i pastorału, przekazując prawo wyboru biskupów kapitułom katedralnym, zaś opatów kapitułom zakonnym. W Niemczech jednak z zastrzeżeniem, że wybór biskupa lub opata miał odbywać się w obecności cesarza lub jego pełnomocnika. rdf:langString
Wormskonkordatet (Pactum Calixtinum), undertecknat i närheten av Worms den 23 september 1122, avslutade den långvariga investiturstriden och innebar en kompromiss mellan påven Calixtus II och kejsar Henrik V. Wormskonkordatet bekräftades av Calixtus II under Första Laterankonciliet 1123. rdf:langString
Вормсский конкордат (лат. Pax Wormatiensis cum Calixto II, также известен как Pactum Calixtinum) — компромиссное соглашение между римским папой Каликстом II и императором Священной Римской империи Генрихом V, завершившее борьбу за инвеституру. Заключён 23 сентября 1122 года в Вормсе. Ратифицирован на Первом Латеранском соборе (1123 год). rdf:langString
沃尔姆斯宗教协定(拉丁語:Concordatum Wormatiense,有时被宗座历史学家称为Pactum Calixtinum),是教宗嘉礼二世与神圣罗马帝国皇帝亨利五世于1122年9月23日于沃姆斯城附近达成的协议。 它结束了教宗与神圣罗马帝国皇帝权力斗争的第一阶段。日后在威斯特伐利亚和约(1648年)中确定的主权概念可以追溯到此協議。国王被承认在其统治区内享有以世俗权威(by the lance,通过矛)而非神圣权威(by ring and staff,通过和)叙任主教之权利;结果是主教们在尘世间要同时效忠教宗和国王,因为他们有义务确认最高统治者的权利以要求其提供军事支持。之前的神圣罗马帝国皇帝们认为任命教宗及其他教会官员(例如主教)是由上帝授予他们的权利。 叙任权斗争的一个结果是确认了一项系于主权国家领土的专有权利,即确认国王对空位教区领地的收入的权利以及合理税收之基础。教宗跃升为一位高于并且外在于神圣罗马帝国皇帝的直接控制的人物。 皇帝重申了赐予主教们权戒及牧杖——他们的精神权力之象征——的权利,并保护主教座堂或隐修院进行的选举以及自由的祝圣。双方以相互给予和平作结。第一次拉特朗公會議于1123年确认该协约。 rdf:langString
rdf:langString Concordat de Worms
rdf:langString Wormský konkordát
rdf:langString Wormser Konkordat
rdf:langString Konkordato de Worms
rdf:langString Concordato de Worms
rdf:langString Wormseko konkordatua
rdf:langString Concordat of Worms
rdf:langString Concordat de Worms
rdf:langString Konkordat Worms
rdf:langString Concordato di Worms
rdf:langString 보름스 협약
rdf:langString ヴォルムス協約
rdf:langString Konkordat wormacki
rdf:langString Concordaat van Worms
rdf:langString Concordata de Worms
rdf:langString Wormskonkordatet
rdf:langString Вормсский конкордат
rdf:langString Вормський конкордат
rdf:langString 沃尔姆斯宗教协定
xsd:integer 6865
xsd:integer 1122608167
rdf:langString left
rdf:langString right
rdf:langString Hebry V, from an 1130 fresco from St George abbey church, Regensburg-Prüfening
rdf:langString Pope Calixtus II. From: from the "Liber ad honorem Augusti" of Petrus of Ebulo, 1196
rdf:langString #FFFFF0
rdf:langString Calixtus II.jpg
rdf:langString Emperor Henry V cropped.png
rdf:langString "Let the church obtain what is of Christ, and let the emperor have what is his own"
xsd:gMonthDay --02-19
xsd:integer 400
xsd:integer 25
rdf:langString Wormský konkordát (německy Das Wormser Konkordat, latinsky Pactum Calixtinum sive Heinricianum) byla dohoda mezi papežem Kalixtem II. a císařem Svaté říše římské Jindřichem V. z 23. září 1122. Wormský konkordát byl potvrzen na bamberském knížecím sněmu a papež Kalixtus II. ho potvrdil na Prvním lateránském koncilu o rok později (1123). Tímto aktem se uzavřel vleklý spor o investituru (císař se investitury zřekl a souhlasil s kanonickou volbou biskupů a opatů i s udělením lenních statků duchovním, papež naproti tomu souhlasil s císařovou účastí u voleb, které nebyly pro spory kapituly nebo konventu rozhodnuty).
rdf:langString El Concordat de Worms va ser un acord polític entre l'emperador alemany Enric V i el papa Calixt II, signat l'any 1122, que va suposar el final de la lluita de les investidures. Les diferències entre el papat i l'emperador Enric V van provocar que per mediació del metropolità Adalbert de Magúncia, el Papa i el monarca alemany van arribar a un acord seguint el model aplicat per Anglaterra des de 1107: va ser l'anomenat Concordat de Worms del 23 de setembre de 1122. Per aquest acord, Enric V admetia la lliure elecció i consagració del papa triat canònicament. Es comprometia, igualment, a restituir a l'Església de Roma els béns que li havien estat arrabassats en temps de la discòrdia i a ajudar el Papa quan fos requerit per a això. A canvi, Calixt II concedia a Enric que estigués present en les eleccions que se celebressin en els bisbats del regne alemany per vigilar la transparència del procés.
rdf:langString Das Wormser Konkordat, auch als Pactum Calixtinum sive Heinricianum bezeichnet, ist ein am 23. September 1122 in Worms öffentlich ausgetauschtes Konkordat (so erstmals von Gottfried Wilhelm Leibniz 1693 bezeichnet) zwischen dem römisch-deutschen Kaiser Heinrich V. und Papst Calixt II., mit dem der Investiturstreit beigelegt wurde. Das Original der kaiserlichen Ausfertigung ist noch im Vatikanischen Geheimarchiv erhalten, von der päpstlichen Gegenurkunde existieren nur Abschriften.
rdf:langString La konkordato de Worms, foje nomata Pactum Calixtinum, estis interkonsento inter papo Kaliksto la 2-a kaj Henriko la 5-a (Sankta Romia Imperio) la 23-an de septembro 1122 proksime de la urbo Worms. Ĝi alportis la finon de la unua fazo de la investitura kontroverso inter la papado kaj la imperiestroj de la Sankta Romia Imperio kaj estis interpretita kiel la ĝermo de naci-bazita suvereneco konfirmita en la Vestfalia Paco (1648). La imperiestro rezignis pri la rajto investi ekleziulojn kun ringo kaj bastono, la simboloj de ilia spirita potenco, kaj garantiis elekton de la kanonoj de katedralo aŭ abatejo kaj liberan konsekron. La du finiĝis per donado paco. La Konkordato estis konfirmita en la unua laterana koncilio en 1123. La Konkordato de Worms estis parto de la plej grandaj reformoj prezentitaj de multaj papoj, precipe Gregorio la 7-a.
rdf:langString The Concordat of Worms (Latin: Concordatum Wormatiense; German: Wormser Konkordat) was an agreement between the Catholic Church and the Holy Roman Empire which regulated the procedure for the appointment of bishops and abbots in the Empire. Signed on 23 September 1122 in the German city of Worms by Pope Callixtus II and Emperor Henry V, the agreement set an end to the Investiture Controversy, a conflict between state and church over the right to appoint religious office holders that had begun in the middle of the 11th century. By signing the concordat, Henry renounced his right to invest bishops and abbots with ring and crosier, and opened ecclesiastical appointments in his realm to canonical elections. Callixtus, in turn, agreed to the presence of the emperor or his officials at the elections and granted the emperor the right to intervene in the case of disputed outcomes. The emperor was also allowed to perform a separate ceremony in which he would invest bishops and abbots with a sceptre, representing the imperial lands associated with their episcopal see.
rdf:langString El Concordato de Worms fue un acuerdo político entre el emperador alemán Enrique V y el papa Calixto II, firmado en 1122, que supuso el final de la querella de las investiduras. Las diferencias entre el papa y el emperador Enrique V fueron limándose hasta que, por mediación del obispo Lamberto de Ostia, el papa y el monarca alemán llegaron a un acuerdo siguiendo el modelo aplicado para Inglaterra en el concordato de 1107: fue el llamado Concordato de Worms del 23 de septiembre de 1122, que fue ratificado un año después por el Concilio de Letrán I. Por este acuerdo, el emperador renunciaba a las investiduras por el báculo y el anillo y aceptaba la libre elección de los obispos por el cabildo de la catedral. De este modo, correspondía al poder eclesiástico la investidura clerical mediante la entrega del anillo y el báculo y la consagración con las órdenes religiosas, mientras que al estamento civil se le reservaba la investidura feudal con otorgamiento de los derechos temporales de regalía y demás atributos seculares. Los así investidos se debían al papa en lo religioso y al soberano laico en lo civil. No obstante, en el seno del Imperio se produjeron diferencias. En Alemania, al emperador se le reconocía además la potestad de asistir a la elección de los cargos eclesiásticos y de utilizar su voto de calidad cuando no hubiese acuerdo entre los electores. Como las presiones que se ejercían sobre los cabildos de las catedrales y abadías eran muy fuertes respecto a la elección de un determinado candidato, lo que dificultaba la obtención del cuórum necesario, al final acabó siendo con harta frecuencia el emperador quien imponía su arbitraje. Una vez elegido el candidato, se producía la investidura feudal antes de la consagración. En Italia y Borgoña, las elecciones episcopales eran completamente libres y al sexto mes de la consagración el obispo debía ir a recibir la investidura feudal del emperador. El emperador se comprometió también a restituir a la Iglesia de Roma los bienes que le habían sido arrebatados en tiempos de la querella y a ayudar al papa cuando fuera requerido para ello. El Concordato de Worms permitió al papado asumir el liderazgo de la reforma en Europa, marcado en los concilios de Letrán I (1123), Letrán II (1139) y Letrán III (1179) y en la compilación de normas canónicas en el Decretum Gratiani.
rdf:langString Wormseko konkordatua 1122ko irailaren 23an Henrike V.a enperadoreak eta Kalisto II.a aita santuak Alemaniako hiri horretan sinaturiko ituna izan zen, Inbestiduren auzia amaitu zuena. Aita Santua eta enperadorea akordio batera ailegatu zitezen Lanberto Scannabecchi Ostiako apezpikuak bitartekaritza lana egin zuen. Horretarako Ingalaterrako 1107ko konkordatua izan zuten hizpide. Hurrengo urtean Laterango I. kontzilioak konkordatua berretsi zuen. Itunaren arabera, enperadoreak apezpikuak izendatzeari uko egiten zion eta katedralaren kabildoaren hautaketa onartzen zuen. Elizako hierarkiak apezpikuen eraztun eta bakulua ematen zituen baina eskubide feudalak enperadorearen agindupean zeuden. Hala ere, Inperioaren barnean diferentziak zeuden: Alemanian enperadoreak berdinketa zenean kalitateko botoa zuen eta askotan bere arbitraje inposatu zuen. Italian eta Borgoinan, berriz, hauteskundeak erabat askeak ziren eta, apezpiku bilakatu eta sei hilabete pasa eta gero, enperadorearen inbestidura feudala jasotzen zuten. Gainera, enperadoreak auzien garaian Elizari kendutako ondarea itzuli zuen eta, Aita Santuak hala eskatuta, bere laguntza eman behar izan zuen. Konkordatuari esker, aitasantutzak bere botere berreskuratu eta 1123ko Laterango I. kontzilioa, 1139ko Laterango II. kontzilioa eta 1179ko Laterango III. kontzilioa eta izeneko bilduma kanonikoari esker erreforma bultzatu zuen.
rdf:langString Le concordat de Worms est l'accord qui met fin à la querelle des Investitures le 23 septembre 1122, conflit qui opposait le pape à l’empereur germanique depuis 1075. L'original de l'acte de l'empereur Henri V est conservé aujourd'hui aux archives du Vatican.
rdf:langString Konkordat Worms yaitu suatu perjanjian yang dicapai antara Paus Kallistus II dan Kaisar Heinrich V dalam sertifikat kepausan (Pactum Calixtinum) dan Akta Imperial (Heinricianum) melalui mediasi pangeran Jerman, pada tanggal 23 September 1122, di kota Worms, Jerman. Perjanjian ini mengakhiri Kontroversi Penobatan antara gereja dan negara yang berlangsung pada Abad Pertengahan di Eropa. Pemufakatan tentang Kontroversi Penobatan ini berisi tentang penobatan Gereja yang dilakukan dengan memberi cincin dan tongkat-uskup oleh Paus, dan kaisar dapat memberikan penobatan dengan memberikan tongkat kerajaan. Perjanjian ini juga mengatur pemilihan uskup oleh klerus, yang kemudian disahkan oleh Paus, tetapi kaisar berhak memberi pangkat raja kepada mereka, serta boleh menolak orang yang tidak disukainya.
rdf:langString ヴォルムス協約 / ウォルムス協約( - きょうやく、独: Wormser Konkordat)は、1122年にドイツのヴォルムスにおいて、神聖ローマ皇帝ハインリヒ5世とローマ教皇カリストゥス2世の間で結ばれた政教条約である。両者の取り持ちにはレオポルト3世が当たったという。 神聖ローマ帝国内で世俗権力と教会が争った聖職者の叙任権の問題(叙任権闘争)を解決し、「叙任権は教会にあり、皇帝は世俗の権威のみを与える」と取り決めた。「根本問題をなにひとつ解決していない不透明な妥協の産物」とも評される。 古代末期以来、私領において建てられた聖堂(私有教会)や修道院が増えていく中で、その種の聖堂の聖職者あるいは修道院長を選ぶ権利(叙任権)は土地の領主が持っていた。また、世俗権威が強大化していくと、その地域の司教の選出に対しても影響力を及ぼすようになっていった。これは教会財産の管理権を握ることと直結していたので、世俗権力にとっても重要であった。中世に入って、教皇権が伸張する中でこの叙任権をめぐる争いが起こるようになっていった。 特に神聖ローマ帝国内において、誰が司教や修道院長を任命するのかという問題をめぐって皇帝と教皇の間での綱引きが続いていた。この皇帝と教皇の争いは、ハインリヒ4世とグレゴリウス7世の間において頂点に達した。ハインリヒ4世によってグレゴリウス7世がローマを逃れ、客死に追い込まれるという事態に至ったのである。 こういった叙任権をめぐる争いにピリオドを打つべく、以後教皇と皇帝の間で話し合いが重ねられていった。その結果1122年にドイツのヴォルムスで会議が行われ、教皇側の特使と皇帝側の代理人が臨席して合意に達し、協約を結んだ。これがヴォルムス協約である。 その中で 1. *  皇帝は帝国内における司教と修道院長に対する指輪と杖による聖職権の授与の権利(叙品権)を放棄すること 2. *  皇帝は杓による俗権授与の権利(叙任権)のみ持つこと 3. *  教権は帝国内の教会の叙品を行う権利を持つこと 4. *  帝国内のうちドイツ領内の高位聖職者は叙品に先立ち皇帝から叙任されているべきこと 5. *  帝国内の非ドイツ地域(ブルグント、イタリア)では教皇の叙品が先行すべきこと 6. *  皇帝は帝国内で司教と修道院長の叙品に立会い、選出が難航した場合のみ指名する権利を得ること といった事項が確認され、教会側に叙品権が与えられることで決着した。この叙任(俗権すなわち教会領および付帯的世俗権力の授封)と叙品(教権による司教権の授与)を分離すべきという考えはシャルトル司祭イボオ(1040?-1116?)の理論によるものである。これとほとんど同じ内容の協定は、これに先立つ1107年に教皇パスカリス2世とイギリス国王ヘンリー1世との間でも締結されている。 また、この協約の承認を求めるため第1ラテラン公会議(1123年)が召集されることになり、中世に入って行われていなかった公会議が復活することになった。
rdf:langString 보름스 협약(-協約, Concordat of Worms)는 1122년에 신성 로마 제국 황제인 하인리히 5세와 기독교 지도자인 교황 갈리스토 2세 간에 맺어진 협정이다. 이로써 1076년 이래의 성직 서임권투쟁(聖職敍任權鬪爭)은 일단 타결되었다. 그 내용은 성직자(聖職者)는 교회법의 규정에 따라서 선거되며, 황제는 지환(指環)과 장(杖:영적 권력의 상징)에 의한 (敍任權)을 포기하고 홀(笏:세속적 권력의 상징)에 의한 교회령 및 이에 부수되는 정치적 권리의 수여만을 행사한다. 단 선거에는 황제 내지는 그 대리인이 입회한다. 독일 국내에서는 황제의 홀(笏)에 의한 수봉(授封)은 성직자서임(聖職者敍任) 때 행해지는 성별(聖別)의 의식(儀式)에 선행(先行)되며, 부르군트와 이탈리아에서는 성별(聖別)이 선행(先行)되어야 할 것. 교회국가(敎會國家)에서는 이러한 협정(協定)은 적용되지 않음 따위 등이다. 이 내용은 교황과 황제가 다같이 만족을 느낄 수 없는 타협으로 서임권 투쟁은 내내 계속되었다. 이러한 가운데 1123년에 열린 제1회 라테란 종교회의는 보름스 협약과 교회개혁의 기본노선을 재확인하게 되었다. 그러나 그 직후에 이 협약의 양당사자는 연이어 사망하게 된다. 이 문서에는 다음커뮤니케이션(현 카카오)에서 GFDL 또는 CC-SA 라이선스로 배포한 글로벌 세계대백과사전의 내용을 기초로 작성된 글이 포함되어 있습니다.
rdf:langString Het Concordaat van Worms was een concordaat dat op 23 september 1122 werd gesloten tussen paus Calixtus II en keizer Hendrik V, in een poging om een eind aan de Investituurstrijd te maken.
rdf:langString Il concordato di Worms, noto anche come Pactum Calixtinum, fu un patto stipulato a Worms (in Germania) il 23 settembre 1122 fra il sovrano del Sacro Romano Impero Enrico V di Franconia e il papa Callisto II. L'accordo sancì la fine della lotta per le investiture.
rdf:langString Wormskonkordatet (Pactum Calixtinum), undertecknat i närheten av Worms den 23 september 1122, avslutade den långvariga investiturstriden och innebar en kompromiss mellan påven Calixtus II och kejsar Henrik V. Konkordatet blev slutligen en kompromiss som påven i mångt och mycket kom att förlora på. I alla katolska stater skulle biskopen väljas på sedvanligt vis, förutom i Tyskland där kejsaren kom att få vetorätt angående tillsättningen av en biskop. Detta kom framförallt till uttryck genom investituren (efter vilken konflikten är namngiven) där biskopen fick motta sin ring och sin kräkla ur kungens (och inte förrättarens) hand. Wormskonkordatet bekräftades av Calixtus II under Första Laterankonciliet 1123. Anledningen till att påven gick med på konkordatet var förmodligen den tyska kejsarens otroliga makt, då konkordatet i sig ur såväl politiskt som ur kanon-rättsligt perspektiv är mycket tveksamt. Om en världslig ledare hade framställt detta anspråk idag (vilket till exempel kinesiska myndigheten gör över "") skulle ipso facto alla som anslöt sig till det, bli exkommunicerade.
rdf:langString Konkordat wormacki (Pax Wormatiensis) – ugoda zawarta 22 września 1122 w Wormacji kończąca spór o inwestyturę między cesarzem Henrykiem V a papieżem Kalikstem II. Zawarta umowa zakończyła długotrwały spór o inwestyturę oraz uregulowała zakres kompetencji władzy świeckiej i duchownej w tej kwestii. Cesarz zrzekł się inwestytury świeckiej duchowieństwa przez wręczenie pierścienia i pastorału, przekazując prawo wyboru biskupów kapitułom katedralnym, zaś opatów kapitułom zakonnym. W Niemczech jednak z zastrzeżeniem, że wybór biskupa lub opata miał odbywać się w obecności cesarza lub jego pełnomocnika. W Niemczech wybranym przez kapituły elektom dobra lenne miały być nadane przez panującego za pomocą berła (symbol lennej władzy świeckiej) jeszcze przed konsekracją, zaś na terenie znajdujących się w granicach cesarstwa Włoch i Burgundii w terminie sześciu miesięcy po konsekracji. W przypadku niezgodnego wyboru decydujący miał być głos cesarza, który miał rozstrzygnąć spór po zasięgnięciu opinii dostojników kościelnych. Henryk V zobowiązywał się także do zwrotu Kościołowi skonfiskowanego wcześniej majątku. Kompromisowe postanowienia konkordatu wormackiego zostały zatwierdzone przez zwołany w 1123 r. I sobór laterański i stały się wytycznymi w stosunkach Kościoła także z innymi państwami.
rdf:langString A Concordata de Worms, por vezes chamada de Pactum Calixtinum por historiadores papais, foi a concordata celebrada entre o Papa Calisto II (1119-1124) e o Imperador Henrique V do Sacro Império Romano-Germânico, celebrado em 23 de setembro de 1122, perto de Worms. Concordatas semelhantes, foram celebradas: * em 1208, com a Coroa de Aragão; * em 1213, com o Reino da Inglaterra; * em 1268, com o Reino da França; * posteriormente com a Suécia e com a Noruega. Esse tratado encerrou Questão das Investiduras entre o Papado e o Sacro Império Romano-Germânico. Desse modo, o Imperador aceitou o direito da Igreja de designar os bispos com anel (símbolo do casamento espiritual com a Igreja) e báculo (símbolo da autoridade pastoral). Esses bispos seriam eleitos em assembleias diocesanas que, na parte alemã do Império, contariam com a presença de representantes do Imperador que teriam poder de veto. Esses representantes dariam aos escolhidos o cetro como símbolo do poder secular designado pelo Império a cada diocese. Por outro lado, nas partes italianas e borgonhesas, a influência do Imperador no estabelecimento de bispos foi praticamente perdida, por outro lado, as dioceses dessas regiões estavam desprovidas de poderes seculares. Em 1123, a concordata foi confirmada pelo Primeiro Concílio de Latrão.
rdf:langString Вормсский конкордат (лат. Pax Wormatiensis cum Calixto II, также известен как Pactum Calixtinum) — компромиссное соглашение между римским папой Каликстом II и императором Священной Римской империи Генрихом V, завершившее борьбу за инвеституру. Заключён 23 сентября 1122 года в Вормсе. Ратифицирован на Первом Латеранском соборе (1123 год). По Вормсскому конкордату, обе стороны даровали друг другу истинный мир, король обязался вернуть папе и местным церквям захваченное в ходе конфликта имущество. Соглашение урегулировало спорные вопросы в назначении церковных иерархов. Оно признало двойственность положения епископов, которые входили одновременно и в церковную, и в феодальную иерархию. Император отказывался от права наделять прелатов кольцом и посохом — символами духовного звания, которое давалось папой или его легатами. За императором сохранялось право наделять епископов ленами и светской властью, вручая им скипетр. Папа пошёл на три крупные уступки. Он признал, что епископы должны нести вассальные обязанности перед императором, согласился на присутствие императора при избрании епископов на немецкой территории и разрешил императору высказывать своё мнение в спорных случаях. Император в свою очередь обещал, что выборы будут проходить без симонии и принуждения. В Италии и Бургундии император лишился права участвовать в избрании и вручал инвеституру по прошествии шести месяцев. В целом, конкордат был более выгоден папе, чем императору.
rdf:langString Вормський конкордат (лат. Pax Wormatiensis cum Calixto II, також відомий як Pactum Calixtinum) — компромісна угода між Папою римським Калікстом II та імператором Священної Римської імперії Генріхом V, що закінчила боротьбу за інвеституру. Угода укладена 23 вересня 1122 у Вормсі. Ратифікована на Першому латеранському соборі (1123).
rdf:langString 沃尔姆斯宗教协定(拉丁語:Concordatum Wormatiense,有时被宗座历史学家称为Pactum Calixtinum),是教宗嘉礼二世与神圣罗马帝国皇帝亨利五世于1122年9月23日于沃姆斯城附近达成的协议。 它结束了教宗与神圣罗马帝国皇帝权力斗争的第一阶段。日后在威斯特伐利亚和约(1648年)中确定的主权概念可以追溯到此協議。国王被承认在其统治区内享有以世俗权威(by the lance,通过矛)而非神圣权威(by ring and staff,通过和)叙任主教之权利;结果是主教们在尘世间要同时效忠教宗和国王,因为他们有义务确认最高统治者的权利以要求其提供军事支持。之前的神圣罗马帝国皇帝们认为任命教宗及其他教会官员(例如主教)是由上帝授予他们的权利。 叙任权斗争的一个结果是确认了一项系于主权国家领土的专有权利,即确认国王对空位教区领地的收入的权利以及合理税收之基础。教宗跃升为一位高于并且外在于神圣罗马帝国皇帝的直接控制的人物。 随着郎培·斯坎納貝基(Lamberto Scannabecchi,即后来的教宗何诺二世)以及1121年舉行的(Diet of Würzburg)的努力,教宗嘉礼二世和神圣罗马帝国皇帝亨利五世於1122年达成了有效终止叙任权斗争的协议。根据该协议,德国的主教和隐修院院牧的选举将在皇帝驾前举行。不過嘉礼二世否定了皇帝擁有掌控主教或隐修院院牧选举的权利。 皇帝重申了赐予主教们权戒及牧杖——他们的精神权力之象征——的权利,并保护主教座堂或隐修院进行的选举以及自由的祝圣。双方以相互给予和平作结。第一次拉特朗公會議于1123年确认该协约。 沃姆斯协约是由许多位教宗推行的更大规模的改革的一部分,这些教宗中最有名的当数教宗额我略七世。这些改革包括圣职人员独身制、贩卖圣事的结束以及教会摆脱世俗领袖(被称为世俗叙任(英語:lay investiture))而自治。
xsd:nonNegativeInteger 45355

data from the linked data cloud