Color motion picture film

http://dbpedia.org/resource/Color_motion_picture_film an entity of type: Thing

El terme pel·lícula en color es refereix tant a una pel·lícula cinematogràfica en color com un film amb imatges en color enllestit i disponible per a la seva projecció. rdf:langString
Die Geschichte des Farbfilms begann bereits Ende des 19. Jahrhunderts mit der vereinzelten nachträglichen Kolorierung monochromer bewegter Bilder und ist seither Teil der Kino- und Filmgeschichte. Farbfilme machen seit den 1960er Jahren das Gros aller neu produzierten Filme aus. rdf:langString
Kolora filmo aŭ kolorfilmo estas filmo prezentanta kolorajn bildojn. La unuaj filmoj estis faritaj per fotografa emulsio bazanta je arĝento. La bildoj estis projekciitaj en koloroj de nigra ĝis blanka, laŭ la luma intenso de la objekto. Koloraj filmoj registras ne nur la lumecon de objekto, sed ankaŭ la koloron. La plej fruaj kolorfilmoj registris bluverdan lumon, sed ne ruĝan lumon. rdf:langString
El término película en color se refiere tanto a una película cinematográfica en color como un filme con imágenes en color terminado y disponible para su proyección. rdf:langString
カラー映画(カラーえいが、Color motion picture film)は、モノクロフィルムを使うモノクロ映画(白黒映画)に対して、カラーフィルムを使用し自然のままの色を再現した映画をいう。 rdf:langString
Цветно́й кинемато́граф, цветно́е кино́ — совокупность технологий кинематографа, позволяющая получать в кинофильмах изображение с натуральными цветами, соответствующими цветам снятых объектов или рисунков художников-мультипликаторов. К цветному кино также принято относить колоризованные кинофильмы. rdf:langString
Snahy o dodání barvy do filmu existovaly od jeho počátků. Již při vynálezu filmu existovala technika, dobře a dlouho známa i z fotografie, zvaná kolorování, kdy film je ručně obarven. Takových snímků bylo promítnuto několik, i George Méliès představil kolorovanou verzi svého slavného snímku Cesta na Měsíc roku 1902, ale kolorované snímky nejsou odborníky za barevné považovány. Kolorování se ostatně používalo málo, pro jeho mimořádnou pracnost (ručně musela být kolorována všechna políčka filmu), byť postupně byly vyvinuty techniky, které kolorování mechanizovaly (zejm. francouzskou společností ). První skutečně barevná kinematografie byla založena na kombinaci černobílého filmu a barevných filtrů (tzv. aditivní barevný systém). První patent na takový barevný film přihlásil Edward Raymond Tu rdf:langString
Color motion picture film refers both to unexposed color photographic film in a format suitable for use in a motion picture camera, and to finished motion picture film, ready for use in a projector, which bears images in color. The first color cinematography was by additive color systems such as the one patented by Edward Raymond Turner in 1899 and tested in 1902. A simplified additive system was successfully commercialized in 1909 as Kinemacolor. These early systems used black-and-white film to photograph and project two or more component images through different color filters. rdf:langString
Koloretako pelikula terminoak koloretako bati nahiz koloretako irudiak dituen film bati egiten dio erreferentzia. Koloretako lehen filma 1899an patentatu eta 1902an probatu zuen sistema gehigarriak erabiliz. Sistema gehigarri sinplifikatua 1909an bezala merkaturatu zen arrakastaz. Lehen sistema horiek zuri-beltzeko filma erabiltzen zuten bi irudi osagarri edo gehiago proiektatzeko kolore-iragazki ezberdinen bidez. Filma izan zen zinemagintzaren forma nagusia 2010eko hamarkadara arte, garai hartan, neurri handi batean, zinematografia digitalak ordezkatu baitzuen. rdf:langString
Dathaíodh gnáthscannáin dhubha is bhána (monacrómatach) de láimh nó le próiseas ceimiceach chomh luath leis na 1890idí, ach níorbh fhíorscannáin reatha fhótagrafacha iad sin. Tháinig Kinemacolor amach sna Stáit Aontaithe i 1906, agus d'éirigh leis ar feadh scathaimh mar úrnuacht. D'fheidhmigh sé trí fhrámaí leanúnacha dubha is bána a theilgean trí scagaire dearg i ndiaidh scagaire ghormghlais, ag brath ar mharthanacht radharc na súl chun an íomhá shuimithe dhé-dhathach a aireachtáil. De réir a chéile dhíláithrigh an córas nua daite an chineamatagrafaíocht dhubh is bhán go hiomlán, beagnach. rdf:langString
La pellicola cinematografica a colori indica un particolare tipo di pellicola cinematografica, ed in particolar modo sia la pellicola vergine a colori, in formato compatibile con l'uso in una cinepresa, che al prodotto finito, pronto per la proiezione. Le prime pellicole erano costituite da un'emulsione fotografica a base di alogenuri d'argento e consentivano solo riprese in bianco e nero. L'immagine risultante era formata da una gamma di toni grigi che andava dal nero al bianco, a seconda dell'intensità luminosa dei vari punti del soggetto ripreso. rdf:langString
Een kleurenfilm is een film in kleur en de tegenhanger van de zwart-witfilm. Vanaf het begin van de ontwikkeling van de film heeft men geprobeerd kleurenfilms te maken om de werkelijkheid zo dicht mogelijk te benaderen. Geen van deze pogingen bleek aanvankelijk commercieel haalbaar. Daarom werden nog een hele tijd zwart-witfilms ingekleurd. Een tweede mogelijkheid was het handmatig inkleuren. Dat deed bijvoorbeeld Georges Méliès in zijn film (1905). Twee verdere technieken, 'tinting' en 'toning' zijn aan elkaar verwant. rdf:langString
rdf:langString فيلم سينمائي ملون
rdf:langString Pel·lícula en color
rdf:langString Barevný film
rdf:langString Farbfilm
rdf:langString Kolora filmo
rdf:langString Película en color
rdf:langString Color motion picture film
rdf:langString Kolorezko zinema
rdf:langString Cineamatagrafaíocht dhaite
rdf:langString Pellicola cinematografica a colori
rdf:langString カラー映画
rdf:langString Kleurenfilm
rdf:langString Цветной кинематограф
xsd:integer 5871200
xsd:integer 1109718467
rdf:langString El terme pel·lícula en color es refereix tant a una pel·lícula cinematogràfica en color com un film amb imatges en color enllestit i disponible per a la seva projecció.
rdf:langString Snahy o dodání barvy do filmu existovaly od jeho počátků. Již při vynálezu filmu existovala technika, dobře a dlouho známa i z fotografie, zvaná kolorování, kdy film je ručně obarven. Takových snímků bylo promítnuto několik, i George Méliès představil kolorovanou verzi svého slavného snímku Cesta na Měsíc roku 1902, ale kolorované snímky nejsou odborníky za barevné považovány. Kolorování se ostatně používalo málo, pro jeho mimořádnou pracnost (ručně musela být kolorována všechna políčka filmu), byť postupně byly vyvinuty techniky, které kolorování mechanizovaly (zejm. francouzskou společností ). První skutečně barevná kinematografie byla založena na kombinaci černobílého filmu a barevných filtrů (tzv. aditivní barevný systém). První patent na takový barevný film přihlásil Edward Raymond Turner v roce 1899, roku 1902 byl úspěšně otestován. Turnerovy první barevné filmy v dějinách byly dlouho ztraceny, ale roku 2012 byly znovuobjeveny v Národním muzeu médií (National Media Museum) v Bradfordu. Do praxe se však systém dostal až v roce 1909 a nazýval se . Za první barevný kinofilm v historii bývá označován britský osmiminutový dokumentární snímek . Nevýhoda Kinemacoloru ovšem spočívala v tom, že byl k promítání filmu potřeba speciální projekční přístroj, který obsahoval barevné filtry, sám film zůstával černobílý. V průběhu roku 1920 byly představeny první procesy využívající subtraktivní míchání barev. Tyto také používaly ještě černobílý film, ale konečným produktem byl již film, který vložený do běžné promítačky byl na plátně barevný. Ovšem míchaly se jen dvě barvy, takže rozsah barev byl omezený. V roce 1932 byl představen systém , který subtraktivně míchal již tři barvy, což byl výrazný posun. Pro široké komerční využití znamenal průlom rok 1935, kdy v USA byl uveden do provozu systém Kodachrome. Rok poté ho v Evropě napodobil německý . Revoluční bylo, že filmy těchto systémů již obsahovaly tři emulze, z nichž každá byla citlivá na jinou barvu světla, přesněji vlnovou délku světla. Takový barevný film se využíval až do začátku 21. století, kdy ho definitivně vytlačil film digitální. O tom, který snímek má nárok na titul prvního celovečerního barevného filmu, se vedou spory, nicméně za revoluční bývá označován americký snímek z roku 1939, který barvu konečně využil nejen jako atrakci a technickou zajímavost. V roce 1947 už bylo 12 procent americké produkce barevné. V tom roce byl do kin uveden i první český barevný celovečerní film , který natočil režisér Vladimír Borský.
rdf:langString Die Geschichte des Farbfilms begann bereits Ende des 19. Jahrhunderts mit der vereinzelten nachträglichen Kolorierung monochromer bewegter Bilder und ist seither Teil der Kino- und Filmgeschichte. Farbfilme machen seit den 1960er Jahren das Gros aller neu produzierten Filme aus.
rdf:langString Kolora filmo aŭ kolorfilmo estas filmo prezentanta kolorajn bildojn. La unuaj filmoj estis faritaj per fotografa emulsio bazanta je arĝento. La bildoj estis projekciitaj en koloroj de nigra ĝis blanka, laŭ la luma intenso de la objekto. Koloraj filmoj registras ne nur la lumecon de objekto, sed ankaŭ la koloron. La plej fruaj kolorfilmoj registris bluverdan lumon, sed ne ruĝan lumon.
rdf:langString Color motion picture film refers both to unexposed color photographic film in a format suitable for use in a motion picture camera, and to finished motion picture film, ready for use in a projector, which bears images in color. The first color cinematography was by additive color systems such as the one patented by Edward Raymond Turner in 1899 and tested in 1902. A simplified additive system was successfully commercialized in 1909 as Kinemacolor. These early systems used black-and-white film to photograph and project two or more component images through different color filters. During 1930s the first practical subtractive color processes were introduced. These also used black-and-white film to photograph multiple color-filtered source images, but the final product was a multicolored print that did not require special projection equipment. Before 1932, when three-strip Technicolor was introduced, commercialized subtractive processes used only two color components and could reproduce only a limited range of color. In 1935, Kodachrome was introduced, followed by Agfacolor in 1936. They were intended primarily for amateur home movies and "slides". These were the first films of the "integral tripack" type, coated with three layers of different color-sensitive emulsion, which is usually what is meant by the words "color film" as commonly used. The few color photographic films still being made in the 2020s are of this type. The first color negative films and corresponding print films were modified versions of these films. They were introduced around 1940 but only came into wide use for commercial motion picture production in the early 1950s. In the US, Eastman Kodak's Eastmancolor was the usual choice, but it was often re-branded with another trade name, such as "WarnerColor", by the studio or the film processor. Later color films were standardized into two distinct processes: Eastman Color Negative 2 chemistry (camera negative stocks, duplicating interpositive and internegative stocks) and Eastman Color Positive 2 chemistry (positive prints for direct projection), usually abbreviated as ECN-2 and ECP-2. Fuji's products are compatible with ECN-2 and ECP-2. Film was the dominant form of cinematography until the 2010s, when it was largely replaced by digital cinematography.
rdf:langString El término película en color se refiere tanto a una película cinematográfica en color como un filme con imágenes en color terminado y disponible para su proyección.
rdf:langString Koloretako pelikula terminoak koloretako bati nahiz koloretako irudiak dituen film bati egiten dio erreferentzia. Koloretako lehen filma 1899an patentatu eta 1902an probatu zuen sistema gehigarriak erabiliz. Sistema gehigarri sinplifikatua 1909an bezala merkaturatu zen arrakastaz. Lehen sistema horiek zuri-beltzeko filma erabiltzen zuten bi irudi osagarri edo gehiago proiektatzeko kolore-iragazki ezberdinen bidez. 1930ean, lehen praktikoak egin ziren. Hauek ere zuri-beltzeko filma erabili zuten kolorez iragazitako irudi anitzen argazkiak egiteko, baina azken produktua kolore anitzeko inprimaketa izan zen, proiekzio berezirik behar ez zuena. 1932. urtea baino lehen, Technicolor-en zinta hirukoitza aurkeztu zenean, merkaturatutako murrizketa-prozesuek bi kolore-osagai baino ez zituzten erabiltzen, eta kolore-eremu mugatua baino ezin zuten erreproduzitu. 1935ean aurkeztu zuten, jarraian, 1936an . Bereziki amateurrak egiteko eta diapositibak egiteko ziren. "Tripack-integral" motako lehen filmak izan ziren hauek, kolore eta sentiberatasun desberdineko emultsio ezberdineko hiru geruzaz estaliak zeudenak, normalean "koloretako film" hitzak esan nahi duen bezala. 2020ko hamarkadan oraindik egiten diren koloretako argazki-film bakanak honelakoak dira. Koloretako lehen film negatibo eta inprimatutako filmak film horien bertsio aldatuak izan ziren. 1940an aurkeztu ziren, baina 1950eko hamarkadaren hasieran bakarrik erabili zituzten. Estatu Batuetan, Eastman Kodaken Eastmancolor zen aukera ohikoena, baina askotan beste izen komertzial batekin aurkezten zen, "", estudioagatik edo zinema-prozesadoreagatik. Geroago, kolorezko filmak bi prozesutan estandarizatu ziren: Eastman Color Negative 2 kimika (kameraren akzio negatiboak, akzio interpositiboak eta internegatiboak bikoiztuz) eta Eastman Color Positive 2 kimika (zuzeneko proiekziorako arrasto positiboak), normalean ECN-2 eta ECP-2 bezala laburtuak. Fujiren produktuak bateragarriak dira ECN-2 eta ECP-2 produktuekin. Filma izan zen zinemagintzaren forma nagusia 2010eko hamarkadara arte, garai hartan, neurri handi batean, zinematografia digitalak ordezkatu baitzuen.
rdf:langString Dathaíodh gnáthscannáin dhubha is bhána (monacrómatach) de láimh nó le próiseas ceimiceach chomh luath leis na 1890idí, ach níorbh fhíorscannáin reatha fhótagrafacha iad sin. Tháinig Kinemacolor amach sna Stáit Aontaithe i 1906, agus d'éirigh leis ar feadh scathaimh mar úrnuacht. D'fheidhmigh sé trí fhrámaí leanúnacha dubha is bána a theilgean trí scagaire dearg i ndiaidh scagaire ghormghlais, ag brath ar mharthanacht radharc na súl chun an íomhá shuimithe dhé-dhathach a aireachtáil. Tugadh córais éagsúla dhaite isteach i 1928-1940 (Technicolor, Francita, Opticolor, Dufay) ach níor éirigh ach le Technicolor a bheith éifeachtach chun cóipeanna na scannán a dhéanamh go héasca le dáileadh ar na pictiúrlanna. Shaothraigh Technicolor ceamara trídhathach le 3 spól scannán a rinne 3 íomhá dhubh is bhán de na dathdhealuithe. Sa phictiúrlann teilgeadh an 3 dhathdhealú trí na scagairí cuí chun gur fhorluigh siad ar a chéile ar an scaileán chun íomhá dhaite a léiriú. Sna 1950idí cheap comhlacht Kodak córas le scannán fótagrafach daite (Eastmancolor), agus faoi 1955 bhí seanchóras Technicolor imithe i léig. De réir a chéile dhíláithrigh an córas nua daite an chineamatagrafaíocht dhubh is bhán go hiomlán, beagnach.
rdf:langString La pellicola cinematografica a colori indica un particolare tipo di pellicola cinematografica, ed in particolar modo sia la pellicola vergine a colori, in formato compatibile con l'uso in una cinepresa, che al prodotto finito, pronto per la proiezione. Le prime pellicole erano costituite da un'emulsione fotografica a base di alogenuri d'argento e consentivano solo riprese in bianco e nero. L'immagine risultante era formata da una gamma di toni grigi che andava dal nero al bianco, a seconda dell'intensità luminosa dei vari punti del soggetto ripreso. Con la pellicola a colori è registrata non solo la luminanza del soggetto ma anche il suo colore. Questo comporta la necessità di analizzare i colori presenti nella scena ripresa e collocarli in regioni predefinite dello spettro luminoso (normalmente tre: rosso, verde, blu). Le pellicole attuali sono costituite da strati di emulsione sensibili ognuno a una di queste tre regioni dello spettro luminoso, in modo da utilizzare sia in ripresa che in proiezione una singola striscia di pellicola. Nella storia sono stati utilizzati anche altri sistemi: per esempio, il sistema Tecnicolor prevedeva nella sua ultima evoluzione l'uso di tre pellicole in bianco e nero e di filtri prismatici atti a separare le varie componenti colore; il Dufaycolor utilizzava filtri colorati posizionati come un mosaico, direttamente sulla pellicola; il Kinemacolor prevedeva la registrazione e la proiezione a velocità doppia di fotogrammi sottoposti alternativamente a un filtro rotante colorato in verde e rosso.
rdf:langString Een kleurenfilm is een film in kleur en de tegenhanger van de zwart-witfilm. Vanaf het begin van de ontwikkeling van de film heeft men geprobeerd kleurenfilms te maken om de werkelijkheid zo dicht mogelijk te benaderen. Geen van deze pogingen bleek aanvankelijk commercieel haalbaar. Daarom werden nog een hele tijd zwart-witfilms ingekleurd. Dit inkleuren kon op verschillende manieren. Eerst en vooral was er het procedé via stencils dat werd uitgevonden door de gebroeders Pathé. Hierbij sneed men met een chirurgenmes verschillende delen uit een beeld. Deze delen werden dan ondergedompeld in een kleurbad. Nadien werden de afzonderlijke stukken gecombineerd tot één volledig beeld. Een tweede mogelijkheid was het handmatig inkleuren. Dat deed bijvoorbeeld Georges Méliès in zijn film (1905). Twee verdere technieken, 'tinting' en 'toning' zijn aan elkaar verwant. Met Technicolor kwam het eerste echte kleurensysteem op de markt. In 1915 ontstond het eerste echte kleurenfilm systeem. Hierbij werden twee negatieven met verschillende gevoeligheden - een voor blauw en een voor rood/groen - tegelijk in de camera belicht en vervolgens tegelijk afgedrukt op kleurgevoelig positief materiaal. Vanaf 1932 werden drie films met verschillende gevoeligheden voor respectievelijk rood, groen en blauw gebruikt. Bij het Technicolor procedé ontstaan de kleuren pas bij het kopiëren van de negatieven naar de vertoningskopie. Camera's voor meerstrooks kleurenfilms waren groot, zwaar en duur, en daardoor buiten de studio onbruikbaar. Nieuwsfilms werden dan ook nog tientallen jaren in zwart-wit gemaakt. Vanaf 1934 kwamen eenstrooks kleurenfilms op de markt, die in een gewone camera konden worden gebruikt.
rdf:langString カラー映画(カラーえいが、Color motion picture film)は、モノクロフィルムを使うモノクロ映画(白黒映画)に対して、カラーフィルムを使用し自然のままの色を再現した映画をいう。
rdf:langString Цветно́й кинемато́граф, цветно́е кино́ — совокупность технологий кинематографа, позволяющая получать в кинофильмах изображение с натуральными цветами, соответствующими цветам снятых объектов или рисунков художников-мультипликаторов. К цветному кино также принято относить колоризованные кинофильмы.
xsd:nonNegativeInteger 41211

data from the linked data cloud