By the Grace of God

http://dbpedia.org/resource/By_the_Grace_of_God an entity of type: CausalAgent100007347

By the Grace of God (Latin: Dei Gratia, abbreviated D.G.) is a formulaic phrase used especially in Christian monarchies as an introductory part of the full styles of a monarch. For example in England and later the United Kingdom, the phrase was formally added to the royal style in 1521 and continues to be used to this day. For example, on UK coinage, the abbreviation DG still appears. rdf:langString
Pela graça de Deus (em latim Dei Gratia), assim como as várias expressões equivalentes em outras línguas, não é um título de direito próprio, mas uma parte introdutória comum em muitos títulos de reis, anterior à atual designação em que se refere à área onde o soberano governa (Rei do X, Duque de Y, etc.). rdf:langString
Божиею милостью (Б. М., лат. Dei gratia) — торжественное выражение, употребляемое в титуле государей, в государственных, дипломатических и важнейших законодательных актах и служащее для обозначения того, что власть главы государства происходит от Бога, что она существует лишь милостью Божиею, это политическая и религиозная доктрина , императорской и иной политической легитимности. rdf:langString
托上帝洪恩(英語:By the Grace of God;港澳译为藉上帝恩典,台湾译为蒙上帝恩典),是西方君主或貴族頭銜慣用開啟語,通常只見於貴族頭銜的全寫,往往在貴族的慣用名號的後面,完整的頭銜前面,如英国女王伊丽莎白二世在英國和大部分非英聯邦王國境內的完整稱號是「伊丽莎白二世,托上帝洪恩,大不列颠及北爱尔兰联合王国与其屬土及领地之女王,英联邦元首,(聖公會)信仰保衞者」(英語:Elizabeth the Second, by the Grace of God, of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland and of Her other Realms and Territories Queen, Head of the Commonwealth, Defender of the Faith)。类似于中国明、清皇帝所用“奉天承运”。 rdf:langString
Dei gratia o abreujat D.G. és una expressió llatina que vol dir per la gràcia de Déu que sovint s'afegeix al títol de monarques o caps d'estats en països de tradició cristiana segons el principi del dret diví dels reis. Era l'expressió del concepte medieval del dret absolut del poder del sobirà, que només tenia Déu com a cap superior. rdf:langString
Z milosti Boží je základ nároku titulů panovníků. Výraz se vyvinul z panovnického přídomku Dei Gratia (Latinsky: „[skrze] milost Boží“). Jeho původ je zřejmě u Karlovců, především pak u Pipina Mladšího, v souvislosti s jeho panováním jako francký král, a také Karla Velikého, který jeho vládu jako římskoněmecký císař ve vrcholném středověku viděl jako církevně legitimní, a který svou říši chápal jako jednotu státu, církve a víry. rdf:langString
Η Ελέω θεού (Dei Gratia) είναι έκφραση που φανερώνει δύναμη και στήριξη του θεού ως προς κάποια ανθρώπινη ενέργεια. Η φράση είναι ένα εισαγωγικό κομμάτι του πλήρους ύφους ενός μονάρχη που ιστορικά θεωρείται ότι κυβερνάει από ελέω θεού δικαίωμα, όχι ένα τίτλο από μόνο του. Στο Ηνωμένο Βασίλειο, για παράδειγμα, η φράση προστέθηκε στο βασιλικό τίτλο το 1521 και συνεχίζει να χρησιμοποιείται μέχρι σήμερα. Σύμφωνα με την Βασιλική Διακήρυξη της 29ης Μαΐου 1953, η οποία είναι η τελευταία τέτοια αλλαγή του βασιλικού τίτλου, ο πλήρης τίτλος της Ελισάβετ Β΄ είναι ο παρακάτω: rdf:langString
Por la Gracia de Dios (latín: Dei Gratia, abreviado D.G.) es una parte introductoria de los estilos llenos que un monarca toma como gobernante por derecho divino, no un título por derecho propio. Este título fue constantemente acuñado por los monarcas en la antigüedad, como durante la Edad Media, alcanzando su cénit durante la Edad Moderna, cuando la monarquía absolutista estaba convencida de la proclamación del rey por gracia divina. El término chino "奉天承運": Por la gracia de Dios o Por la Gracia del Paraíso, también fue acuñado por emperadores de China. rdf:langString
Dei Gracia, або Dei Gratia (Божою милістю) — латинський вираз, складова частина титулів європейських монархів і правителів починаючи з середньовіччя. Ставилася перед, або після імені монарха (лат. nomen), перед власне переліком володінь (лат. titulum). В українській традиції перекладалася по різному: милістю Божою, Божою милістю, з ласки Божої, з милості Божої тощо. Символізує зв'язок монарха із Богом, Ісусом Христом, який, зі своєї ласки, надає монархові право керувати у тій чи іншій землі; легітимізована таким чином влада монарха спирається на божественний авторитет, а не власне монарший. Вираз використовувався в офіційній документації правителів — на статутах, конституціях, грамотах, дипломатичному листуванні, печатках, монетах тощо. Вперше вживався у католицькій традиції, у титулуванні rdf:langString
rdf:langString By the Grace of God
rdf:langString Dei gratia
rdf:langString Z milosti Boží
rdf:langString Von Gottes Gnaden
rdf:langString Ελέω Θεού
rdf:langString Por la Gracia de Dios
rdf:langString Pela graça de Deus
rdf:langString Божиею милостью
rdf:langString 托上帝洪恩
rdf:langString Dei Gracia
xsd:integer 3739389
xsd:integer 1120579202
rdf:langString Dei gratia o abreujat D.G. és una expressió llatina que vol dir per la gràcia de Déu que sovint s'afegeix al títol de monarques o caps d'estats en països de tradició cristiana segons el principi del dret diví dels reis. Era l'expressió del concepte medieval del dret absolut del poder del sobirà, que només tenia Déu com a cap superior. El papa Esteve II va atorgar l'epítet per primera vegada al rei carolingí Pipí el Breu, en agraïment per al seu suport en la guerra contra els llombards que assetjaven Roma. Fins a l'adveniment del protestantisme i l'anglicanisme, només el papa, considerat al catolicisme com únic representant de Déu a terra, podia investir un sobirà dei gratia. El no respecte d'aquesta prerrogativa va ser una font del conflicte durant la lluita de les Investidures. Durant la guerra civil espanyola, el cap dels rebels, Francisco Franco Bahamonde va insistir en la seva missió divina. Ja el 1939, el Catecismo patriótico español (catecisme patriòtic espanyol), publicat el 1939 a Salamanca escrivia «El Caudillo és com l'encarnació de la pàtria i Déu li va atorgar el poder de governar-nos». Amb l'objectiu de recobrar una certa respectabilitat internacional, el reconeixement per l'església de la seva «missió divina» i el dret de posar l'afegit «Caudillo por la gracia de Dios» a l'entorn del seu retrat a les monedes són dues coses que van tenir un paper important durant les negociacions del Concordat del 1953. En bescanvi, el dictador va haver de concedir privelegis importants a l'Església catòlica i el nacionalcatolicisme va esdevenir religió d'Estat, amb monopoli en l'ensenyament, dret a la censura de la premsa, abolició del dret al divorci, etc.
rdf:langString Z milosti Boží je základ nároku titulů panovníků. Výraz se vyvinul z panovnického přídomku Dei Gratia (Latinsky: „[skrze] milost Boží“). Jeho původ je zřejmě u Karlovců, především pak u Pipina Mladšího, v souvislosti s jeho panováním jako francký král, a také Karla Velikého, který jeho vládu jako římskoněmecký císař ve vrcholném středověku viděl jako církevně legitimní, a který svou říši chápal jako jednotu státu, církve a víry. Požehnání Boží milostí dává legitimizaci panovníka skrze vůli Boha („zástupce Krista na zemi“). Za absolutismu se vyvozovala pozice, kdy krále nebylo možné odvolat, ani jiným způsobem zabránit výkonu jeho vlády. Hlavními příklady jsou: francouzský Ludvík XIV., pruský Bedřich Vilém IV., arcivévodský dům habsburský nebo ruští carové. Požehnání Boží milostí se odvozuje z Nového Zákona, konkrétně z Pavlův List Římanům (Řím 13, 1-7, Povinnosti vůči státu (Kral, Povinnosti vůči státu ČEP)). Předloha tvoří představu, že každá vláda ve státě je propůjčena od Boha a odpor proti panovníku představuje prohřešek proti vůli Boží. Ještě král Ludvík II. Bavorský se v 19. století obrací k představě Požehnání Boží milostí, když na zámku Neuschwanstein nechal zřídit trůnní sál po vzoru byzantských chrámů a místo oltáře chtěl postavit trůn, který však nebyl nikdy dokončen. V dnešní době se také na britských mincích objevuje dodatek D.G. (zkr. Dei Gratia) za jménem královny Alžběty II. Monarchové dánští, lichtenštejnští, , a nesou dodnes ve svém dodatek „z milosti Boží“. Podle Čl. 56 Ústavy španělského království z roku 1978 sice španělskému panovníkovi náleží oslovení Rey de España, ovšem rovněž náleží mu také právo, aby používal všechny tradiční tituly související se španělskou královskou korunou (podrá utilizar los demás que correspondan a la Corona). Proto je také Španělský král „z milosti Boží“. Titul španělského diktátora Franca byl až do jeho smrti rovněž Vůdce Španělska z milosti Boží. V dobách konstitučních monarchií se rozlišuje mezi (v demokratických státech převzatou) legitimizací absolutních panovníků a otázkou, kdo a jakou mocí dosadil hlavu státu. Monarcha, jenž za své postavení vděčí dědičnosti, je-li věřící, obvykle[kdy?] své dosazení chápe jako „z milosti Boží“.
rdf:langString Η Ελέω θεού (Dei Gratia) είναι έκφραση που φανερώνει δύναμη και στήριξη του θεού ως προς κάποια ανθρώπινη ενέργεια. Η φράση είναι ένα εισαγωγικό κομμάτι του πλήρους ύφους ενός μονάρχη που ιστορικά θεωρείται ότι κυβερνάει από ελέω θεού δικαίωμα, όχι ένα τίτλο από μόνο του. Στο Ηνωμένο Βασίλειο, για παράδειγμα, η φράση προστέθηκε στο βασιλικό τίτλο το 1521 και συνεχίζει να χρησιμοποιείται μέχρι σήμερα. Σύμφωνα με την Βασιλική Διακήρυξη της 29ης Μαΐου 1953, η οποία είναι η τελευταία τέτοια αλλαγή του βασιλικού τίτλου, ο πλήρης τίτλος της Ελισάβετ Β΄ είναι ο παρακάτω: Ελισάβετ Β΄, «ελέω Θεού» βασίλισσα του Ηνωμένου Βασιλείου της Μεγάλης Βρετανίας και της Βόρειας Ιρλανδίας και των άλλων κτήσεων και κρατών της, Υπερασπίστρια της Πίστεως. Σε άλλες κτήσεις της Κοινοπολιτείας, χρησιμοποιούνται παραλλαγές του τίτλου, προσδιορίζοντας τη συγκεκριμένη κτήση και μεταβάλλοντας κάποια από τα άλλα στοιχεία του τίτλου. Γνωστή είναι μάλιστα η έκφραση «ελέω θεού βασιλεύς» κατά την οποία ένας ηγείται επί ενός κράτους και λαμβάνει δύναμη από τον θεό. Ο τίτλος χρησιμοποιήθηκε και στη Βυζαντινή Αυτοκρατορία.
rdf:langString By the Grace of God (Latin: Dei Gratia, abbreviated D.G.) is a formulaic phrase used especially in Christian monarchies as an introductory part of the full styles of a monarch. For example in England and later the United Kingdom, the phrase was formally added to the royal style in 1521 and continues to be used to this day. For example, on UK coinage, the abbreviation DG still appears.
rdf:langString Por la Gracia de Dios (latín: Dei Gratia, abreviado D.G.) es una parte introductoria de los estilos llenos que un monarca toma como gobernante por derecho divino, no un título por derecho propio. Este título fue constantemente acuñado por los monarcas en la antigüedad, como durante la Edad Media, alcanzando su cénit durante la Edad Moderna, cuando la monarquía absolutista estaba convencida de la proclamación del rey por gracia divina. Por ejemplo, de acuerdo con la Royal Proclamation reciting the altered Style and Titles of the Crown del 29 de mayo de 1953, el título completo de Isabel II del Reino Unido es Isabel II, por la Gracia de Dios, del Reino Unido de Gran Bretaña e Irlanda del Norte y de sus otros Reinos y Territorios Reina, Jefa de la Mancomunidad de Naciones y Defensora de la Fe. En los Reinos de la Commonwealth se emplean variaciones en que se especifica el dominio en cuestión y varían algunos de los otros elementos del título. Este término no solo estaba reservado a monarcas; Francisco Franco, por ejemplo, gobernó en España (1939-1975) bajo la fórmula Caudillo de España por la Gracia de Dios. El término chino "奉天承運": Por la gracia de Dios o Por la Gracia del Paraíso, también fue acuñado por emperadores de China.
rdf:langString Pela graça de Deus (em latim Dei Gratia), assim como as várias expressões equivalentes em outras línguas, não é um título de direito próprio, mas uma parte introdutória comum em muitos títulos de reis, anterior à atual designação em que se refere à área onde o soberano governa (Rei do X, Duque de Y, etc.).
rdf:langString Божиею милостью (Б. М., лат. Dei gratia) — торжественное выражение, употребляемое в титуле государей, в государственных, дипломатических и важнейших законодательных актах и служащее для обозначения того, что власть главы государства происходит от Бога, что она существует лишь милостью Божиею, это политическая и религиозная доктрина , императорской и иной политической легитимности.
rdf:langString 托上帝洪恩(英語:By the Grace of God;港澳译为藉上帝恩典,台湾译为蒙上帝恩典),是西方君主或貴族頭銜慣用開啟語,通常只見於貴族頭銜的全寫,往往在貴族的慣用名號的後面,完整的頭銜前面,如英国女王伊丽莎白二世在英國和大部分非英聯邦王國境內的完整稱號是「伊丽莎白二世,托上帝洪恩,大不列颠及北爱尔兰联合王国与其屬土及领地之女王,英联邦元首,(聖公會)信仰保衞者」(英語:Elizabeth the Second, by the Grace of God, of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland and of Her other Realms and Territories Queen, Head of the Commonwealth, Defender of the Faith)。类似于中国明、清皇帝所用“奉天承运”。
rdf:langString Dei Gracia, або Dei Gratia (Божою милістю) — латинський вираз, складова частина титулів європейських монархів і правителів починаючи з середньовіччя. Ставилася перед, або після імені монарха (лат. nomen), перед власне переліком володінь (лат. titulum). В українській традиції перекладалася по різному: милістю Божою, Божою милістю, з ласки Божої, з милості Божої тощо. Символізує зв'язок монарха із Богом, Ісусом Христом, який, зі своєї ласки, надає монархові право керувати у тій чи іншій землі; легітимізована таким чином влада монарха спирається на божественний авторитет, а не власне монарший. Вираз використовувався в офіційній документації правителів — на статутах, конституціях, грамотах, дипломатичному листуванні, печатках, монетах тощо. Вперше вживався у католицькій традиції, у титулуванні франкських королів з Каролінгського і Оттонського домів IX—X ст. Звідти них поширився на периферію: до Британії, Іспанії, Східної Європи. В українських землях широко відомий з XIII ст., з печаток Королів Русі, з листів та грамот Великих князів руських (давньоукраїнських) і литовських князів, а також королів Речі Посполитої. Досі використовується британськими монархами (постійно з 1521 року). Інша назва — формула посвяти (лат. formula devotionis). В Середні Віки теорія "богообраності" монархів трансформувалась у теорію Боже право королів, як політичну та релігійну доктрину королівської політичної легітимності.
xsd:nonNegativeInteger 6334

data from the linked data cloud