Bezant
http://dbpedia.org/resource/Bezant
Bezant je označení používané v západní Evropě pro zlatou byzantskou minci hyperpyron, název vznikl zkomolením slova Byzanc. Zlaté mince se dostaly na Západ až v období křížových výprav a byly velmi ceněným univerzálním platidlem. Časem se označení rozšířilo na všechny zlaté mince, i když nepocházely z Byzance. O oblibě bezantů svědčí i to, že se dostaly na šlechtické erby v podobě žlutých koleček symbolizujících hojnost. Stejného původu je také architektonický prvek bezantée, skládající se z řady vzájemně se dotýkajících kroužků, typická dekorace raně gotických staveb.
rdf:langString
Bezant is een middeleeuwse term voor gouden munten die niet in West-Europa zijn geslagen. Daarbij kon het gaan om Byzantijnse solidi, maar ook om Arabische of Egyptische dinars uit de diverse kalifaten. Marco Polo gebruikte de term om de gouden munten van de Yuan-dynastie aan te duiden. De bezant was dus niet een specifieke muntsoort, maar een aanduiding voor vreemde gouden munten.
rdf:langString
Bisante è il nome medioevale delle monete d'oro bizantine.
rdf:langString
Bizant, bezant (łac. bysantius, besantius od Byzantius nummus) – potoczne określenie złotej monety cesarstwa bizantyńskiego; w średniowieczu symbol bogactwa i dobrobytu. Późna postać bizantyjskiego solida mającego szeroki obieg w Europie od IV do ok. XV wieku. Zwłaszcza po pierwszych wyprawach krzyżowych rozpowszechniony w krajach zachodnioeuropejskich włącznie z Anglią. Do pojawienia się florenów (1252) i weneckich dukatów (1284) był podstawową złotą monetą handlową, szczególnie w kontaktach z krajami Bliskiego Wschodu. Decydowała o tym jakość kruszcu monety i jej dość stała waga (przeciętnie 3,2 g). Uważany za „dolar średniowiecza” i oznakę gospodarczego dobrobytu. W krajach wschodniej Słowiańszczyzny spotykany nieczęsto.
rdf:langString
ベザントは 中世の金貨。この言葉はビザンティウムが語源で、もともとのギリシア語の東ローマ帝国の首都コンスタンティノープル(現在のイスタンブール)の旧名ビザンティオン(Βυζάντιον or "Byzántion" )がラテン語化した形をとったもの。コンスタンティヌス1世の時代以降、金貨はしばしコンスタンティノープルからもたらされ、コンスタンティノープルを連想するものだった。
rdf:langString
Беза́нт (давньофр. bezant; від лат. besantius, лат. bizantius aureus) — у X—XIII століттях західноєвропейська назва візантійського соліда й інших золотих монет східних держав. Слово походить від грецького Візантія, стародавньої назви Константинополя, столиці Візантійської імперії. У широкому значенні позначає золоті монети або гроші загалом в західноєвропейських середньовічних документах. Також — назва гербової фігури у геральдиці. Також — біза́нт (лат. bysantius, bisantius; італ. bisante), бізантін.
rdf:langString
El besant és un terme medieval per designar una moneda d'or de l'Imperi Romà d'Orient, i per extensió qualsevol moneda d'or o d'argent de 24 quirats. El terme es deriva del nom de Bizanci, la ciutat relativament menor que, al segle iv, va ser refundada com a Constantinoble per l'emperador romà Constantí I el Gran i va esdevenir la capital de l'Imperi Romà d'Orient. L'Imperi Romà d'Orient va ser una font important de monedes d'or (solidificació) des de l'època de Constantí. El besant blanc era d'argent i el besant sarraïnat d'or. Correspon al dirhem almohade.
rdf:langString
Στον Μεσαίωνα ο όρος μπεζάντ, εξελληνισμένα βυζαντινό, (παλαιά γαλλικά besant, από το bizantius aureus) χρησιμοποιήθηκε στη Δυτική Ευρώπη για να περιγράψει πολλά της Ανατολής, όλα προερχόμενα τελικά από τον Ρωμαϊκό σόλιδο. Η ίδια η λέξη προέρχεται από το ελληνικό Βυζάντιο, αρχαίο όνομα της Κωνσταντινούπολης, της πρωτεύουσας της Βυζαντινής Αυτοκρατορίας. Ο όρος "μπεζάντ" σε σχέση με νομίσματα είναι κοινός σε πηγές από τον 10ο έως τον 13ο αι. Στη συνέχεια, χρησιμοποιείται κυρίως ως λογιστικό χρήμα και σε λογοτεχνικά και εραλδικά πλαίσια.
rdf:langString
In the Middle Ages, the term bezant (Old French besant, from Latin bizantius aureus) was used in Western Europe to describe several gold coins of the east, all derived ultimately from the Roman solidus. The word itself comes from the Greek Byzantion, ancient name of Constantinople, the capital of the Byzantine Empire. The term "bezant" in reference to coins is common in sources from the 10th through 13th centuries. Thereafter, it is mainly employed as a money of account and in literary and heraldic contexts.
rdf:langString
En la Edad Media, el término bezante o besante (del antiguo francés besant, del latín bizantius aureus) se usó en Europa occidental para describir varias monedas de oro del este, todas derivadas en última instancia del solidus romano. La palabra proviene del griego Βυζάντιον (Byzántion), antiguo nombre de Constantinopla, la capital del Imperio bizantino El término "bezante" en referencia a las monedas es común en las fuentes desde los siglos X al XIII. A partir de entonces, se emplea principalmente como unidad de cuenta y en contextos literarios y heráldicos.:3
rdf:langString
Le besant, bezant ou besan est une pièce de monnaie byzantine d'or ou d'argent. Le terme était souvent employé en Occident (« besant d'or ») pour désigner le solidus, sou d'or de 4,48 grammes, appelé aussi hyperpère ou hyperpérion. Besant est l’abréviation de Byzantius nummus, c’est-à-dire « monnaie de Byzance ». La rançon que saint Louis, fait prisonnier en Égypte lors de la septième croisade, a dû verser pour sa libération, ainsi que celle de ses deux frères, fut de 400 000 besants d'or. Cette somme fut réunie et versée par l'ordre du Temple.
rdf:langString
Besante é um termo medieval dado pela Europa Ocidental ao nomisma de ouro bizantina. O termo deriva do nome grego Βυζάντιον (Byzántion), a cidade que tornou-se capital imperial no século IV. O termo aparece principalmente em documentos dos séculos X e XIII. Subsequentemente o termo foi empregado em contexto literário e heráldico.
rdf:langString
Безант, бизантин также византин (фр. bezant, лат. besantius, лат. byzantii) — в X—XIII веках западноевропейское название византийского солида и других золотых монет восточных государств. Слово происходит от греческого названия Византия, древнего названия Константинополя, столицы Византийской империи . В широком смысле обозначает золотые монеты или деньги вообще в западноевропейских средневековых документах. Также — название гербовой фигуры в геральдике.
rdf:langString
rdf:langString
Besant (moneda)
rdf:langString
Bezant
rdf:langString
Μπεζάντ
rdf:langString
Bezant
rdf:langString
Besante
rdf:langString
Bisante (moneta)
rdf:langString
Besant
rdf:langString
ベザント
rdf:langString
Bezant (munt)
rdf:langString
Bizant
rdf:langString
Besante
rdf:langString
Безант (монета)
rdf:langString
Безант
xsd:integer
1098309
xsd:integer
1000298321
rdf:langString
El besant és un terme medieval per designar una moneda d'or de l'Imperi Romà d'Orient, i per extensió qualsevol moneda d'or o d'argent de 24 quirats. El terme es deriva del nom de Bizanci, la ciutat relativament menor que, al segle iv, va ser refundada com a Constantinoble per l'emperador romà Constantí I el Gran i va esdevenir la capital de l'Imperi Romà d'Orient. L'Imperi Romà d'Orient va ser una font important de monedes d'or (solidificació) des de l'època de Constantí. El besant blanc era d'argent i el besant sarraïnat d'or. Correspon al dirhem almohade. El 1130 o 1140 els estats croats, que havien emès moneda indistingible dels dinars, van començar a emetre besants, més lleugers i amb menys quantitat d'or que el dinar.
rdf:langString
Bezant je označení používané v západní Evropě pro zlatou byzantskou minci hyperpyron, název vznikl zkomolením slova Byzanc. Zlaté mince se dostaly na Západ až v období křížových výprav a byly velmi ceněným univerzálním platidlem. Časem se označení rozšířilo na všechny zlaté mince, i když nepocházely z Byzance. O oblibě bezantů svědčí i to, že se dostaly na šlechtické erby v podobě žlutých koleček symbolizujících hojnost. Stejného původu je také architektonický prvek bezantée, skládající se z řady vzájemně se dotýkajících kroužků, typická dekorace raně gotických staveb.
rdf:langString
Στον Μεσαίωνα ο όρος μπεζάντ, εξελληνισμένα βυζαντινό, (παλαιά γαλλικά besant, από το bizantius aureus) χρησιμοποιήθηκε στη Δυτική Ευρώπη για να περιγράψει πολλά της Ανατολής, όλα προερχόμενα τελικά από τον Ρωμαϊκό σόλιδο. Η ίδια η λέξη προέρχεται από το ελληνικό Βυζάντιο, αρχαίο όνομα της Κωνσταντινούπολης, της πρωτεύουσας της Βυζαντινής Αυτοκρατορίας. Αρχικά τα «μπεζάντ» ήταν τα χρυσά νομίσματα, που παρήγαγε η κυβέρνηση της Βυζαντινής Αυτοκρατορίας, πρώτα το και από τον 11ο αι. το υπέρπυρον. Αργότερα, ο όρος χρησιμοποιήθηκε για να καλύψει τα χρυσά δηνάρια, που παρήγαγαν οι Ισλαμικές κυβερνήσεις. Με τη σειρά τους, τα χρυσά νομίσματα που κόπηκαν στο βασίλειο της Ιερουσαλήμ και στην κομητεία της Τρίπολης ονομάστηκαν «μπεζάντ των Σαρακηνών», αφού είχαν ως πρότυπο το χρυσό δηνάριο. Ένα τελείως διαφορετικό νόμισμα από (κράμα χρυσού και αργύρου) βασισμένο στο Βυζαντινό τραχύ κόπηκε στο βασίλειο της Κύπρου και το ονόμασαν «λευκό μπεζάντ». Ο όρος "μπεζάντ" σε σχέση με νομίσματα είναι κοινός σε πηγές από τον 10ο έως τον 13ο αι. Στη συνέχεια, χρησιμοποιείται κυρίως ως λογιστικό χρήμα και σε λογοτεχνικά και εραλδικά πλαίσια.
rdf:langString
In the Middle Ages, the term bezant (Old French besant, from Latin bizantius aureus) was used in Western Europe to describe several gold coins of the east, all derived ultimately from the Roman solidus. The word itself comes from the Greek Byzantion, ancient name of Constantinople, the capital of the Byzantine Empire. The original "bezants" were the gold coins produced by the government of the Byzantine Empire, first the nomisma and from the 11th century the hyperpyron. Later, the term was used to cover the gold dinars produced by Islamic governments. In turn, the gold coins minted in the Kingdom of Jerusalem and County of Tripoli were termed "Saracen bezants", since they were modelled on the gold dinar. A completely different electrum coin based on Byzantine trachea was minted in the Kingdom of Cyprus and called the "white bezant". The term "bezant" in reference to coins is common in sources from the 10th through 13th centuries. Thereafter, it is mainly employed as a money of account and in literary and heraldic contexts.
rdf:langString
En la Edad Media, el término bezante o besante (del antiguo francés besant, del latín bizantius aureus) se usó en Europa occidental para describir varias monedas de oro del este, todas derivadas en última instancia del solidus romano. La palabra proviene del griego Βυζάντιον (Byzántion), antiguo nombre de Constantinopla, la capital del Imperio bizantino Los "bezantes" originales fueron las monedas de oro producidas por el gobierno del Imperio Bizantino, primero el nomisma y desde el siglo XI el hiperpirón. Posteriormente se refiere a los dinares de oro producidos por los gobiernos islámicos. A su vez, las monedas de oro acuñadas en el Reino de Jerusalén y el Condado de Trípoli se denominaron "bezantes sarracenos", ya que se modelaron según el dinar de oro. Se llamaba “bezante blanco” a la moneda acuñada con electro en el Reino de Chipre basada en la bizantina. El término "bezante" en referencia a las monedas es común en las fuentes desde los siglos X al XIII. A partir de entonces, se emplea principalmente como unidad de cuenta y en contextos literarios y heráldicos.:3
rdf:langString
Le besant, bezant ou besan est une pièce de monnaie byzantine d'or ou d'argent. Le terme était souvent employé en Occident (« besant d'or ») pour désigner le solidus, sou d'or de 4,48 grammes, appelé aussi hyperpère ou hyperpérion. Besant est l’abréviation de Byzantius nummus, c’est-à-dire « monnaie de Byzance ». Par extension, le terme est utilisé en orfèvrerie pour désigner un disque de métal, d'or ou d'argent entrant dans la composition d'un écu de moins de huit besants, nommé « tourteau ». Il est également utilisé en héraldique, ou besant et tourteau constituent un type de figuration représentant un disque de petite taille. Enfin, en architecture de style roman, le besant est un disque saillant sculpté sur un bandeau ou une archivolte. La rançon que saint Louis, fait prisonnier en Égypte lors de la septième croisade, a dû verser pour sa libération, ainsi que celle de ses deux frères, fut de 400 000 besants d'or. Cette somme fut réunie et versée par l'ordre du Temple.
rdf:langString
Bezant is een middeleeuwse term voor gouden munten die niet in West-Europa zijn geslagen. Daarbij kon het gaan om Byzantijnse solidi, maar ook om Arabische of Egyptische dinars uit de diverse kalifaten. Marco Polo gebruikte de term om de gouden munten van de Yuan-dynastie aan te duiden. De bezant was dus niet een specifieke muntsoort, maar een aanduiding voor vreemde gouden munten.
rdf:langString
Bisante è il nome medioevale delle monete d'oro bizantine.
rdf:langString
Bizant, bezant (łac. bysantius, besantius od Byzantius nummus) – potoczne określenie złotej monety cesarstwa bizantyńskiego; w średniowieczu symbol bogactwa i dobrobytu. Późna postać bizantyjskiego solida mającego szeroki obieg w Europie od IV do ok. XV wieku. Zwłaszcza po pierwszych wyprawach krzyżowych rozpowszechniony w krajach zachodnioeuropejskich włącznie z Anglią. Do pojawienia się florenów (1252) i weneckich dukatów (1284) był podstawową złotą monetą handlową, szczególnie w kontaktach z krajami Bliskiego Wschodu. Decydowała o tym jakość kruszcu monety i jej dość stała waga (przeciętnie 3,2 g). Uważany za „dolar średniowiecza” i oznakę gospodarczego dobrobytu. W krajach wschodniej Słowiańszczyzny spotykany nieczęsto.
rdf:langString
ベザントは 中世の金貨。この言葉はビザンティウムが語源で、もともとのギリシア語の東ローマ帝国の首都コンスタンティノープル(現在のイスタンブール)の旧名ビザンティオン(Βυζάντιον or "Byzántion" )がラテン語化した形をとったもの。コンスタンティヌス1世の時代以降、金貨はしばしコンスタンティノープルからもたらされ、コンスタンティノープルを連想するものだった。
rdf:langString
Besante é um termo medieval dado pela Europa Ocidental ao nomisma de ouro bizantina. O termo deriva do nome grego Βυζάντιον (Byzántion), a cidade que tornou-se capital imperial no século IV. O termo aparece principalmente em documentos dos séculos X e XIII. Subsequentemente o termo foi empregado em contexto literário e heráldico. Medievalmente, às vezes o termo besante referiu-se ao dinar de ouro cunhado pelos califados islâmicos, eles próprios modelados dos soldos. O termo besante foi usado na República de Veneza da final da Idade Média para o dinar de ouro egípcio. Marco Polo usou o termo besante no registro de suas viagens para a Ásia Oriental quando descreveu as moedas do Império Iuã em torno do ano 1300. Suas descrições foram baseadas na conversão de 1 besante = 20 = 133⅓ torneses. O manual dos comerciantes italianos datado de ca. 1340, por , usou o termo bisant para moedas do Norte da África (incluindo Túnis e Trípoli), Chipre, Armênia e Tabriz (hoje noroeste do Irã, enquanto usavam o termo perpero | pipero para o bizant bizantino.
rdf:langString
Безант, бизантин также византин (фр. bezant, лат. besantius, лат. byzantii) — в X—XIII веках западноевропейское название византийского солида и других золотых монет восточных государств. Слово происходит от греческого названия Византия, древнего названия Константинополя, столицы Византийской империи . В широком смысле обозначает золотые монеты или деньги вообще в западноевропейских средневековых документах. Также — название гербовой фигуры в геральдике. Греческое название этой монеты — номизма или номисма (др.-греч. νόμισμα — монета, от νόμος — закон), а её разновидностей — номисма стамена (гистаменон), номисма иперпир (иперпир) и номисма тетартерон (тетартерон).
rdf:langString
Беза́нт (давньофр. bezant; від лат. besantius, лат. bizantius aureus) — у X—XIII століттях західноєвропейська назва візантійського соліда й інших золотих монет східних держав. Слово походить від грецького Візантія, стародавньої назви Константинополя, столиці Візантійської імперії. У широкому значенні позначає золоті монети або гроші загалом в західноєвропейських середньовічних документах. Також — назва гербової фігури у геральдиці. Також — біза́нт (лат. bysantius, bisantius; італ. bisante), бізантін.
xsd:nonNegativeInteger
6854