Bank (geography)

http://dbpedia.org/resource/Bank_(geography) an entity of type: BodyOfWater109225146

ضفة النهر هي القطعة من اليابسة (الضفّة) التي تحاذي مجرى النهر. يمكن التمييز حسب الاتجاه المنطور منه بين الضفة اليمنى للنهر والضفة اليسرى، جفرافياً عندما يكون باتجاه الشمال كما هو الحال مع نهر النيل أو نهر الأردن يتم الحديث عن الضفة الشرقية وعن الضفة الغربية. rdf:langString
Brzeg – linia zetknięcia się lądu z wodą (m.in. morzem, jeziorem, rzeką) przyjmowana jako pas ograniczony najwyższym i najniższym stanem wody (przypływ, odpływ). rdf:langString
De oever is de rand van een kanaal, rivier of meer. Bij een zee spreekt men meestal van de kust. Oevers kunnen natuurlijk of kunstmatig zijn. Kunstmatige oevers treft men aan bij gegraven wateren, zoals kanalen. rdf:langString
Margem é um termo utilizado em geografia para designar o local onde a água se encontra com a terra. Costuma-se empregar este termo em referência à beirada da água de um rio, do mar, de uma lagoa, de um lago com terra, embora a margem possa encontrar-se com pedras, com obras da engenharia, com trapiches, etc. As margens de um rio são classificadas de "margem direita" e "margem esquerda", segundo o lado do rio em que se encontram, para quem se desloca no sentido da corrente, isto é, da nascente para a foz. rdf:langString
Un banc (geografia, geologia, hidrografia, geomorfologia) és, en general, una massa de roca sedimentària que forma un estrat o capa (banc de sorra; banc d’argila; banc de glaç) (en: bank, bench, berm; fr: banc; es: banco). Amb el terme banc, també s'anomenen diverses estructures formades pels dipòsits, fixes o mòbils, de sediments o altres materials parcialment o totalment submergits sota l'aigua o sota altres roques. Banc de terra o de sorra (alfac) que es forma al litoral, a la desembocadura d’un riu, i que posteriorment pot donar lloc a un cordó litoral i, a la llarga, a una albufera. rdf:langString
Břeh je v obecném smyslu pruh pevné půdy podél vodní plochy. Zjednodušeně bývá chápán jako pobřežní linie/pobřežní čára nebo břehová linie či místo na rozhraní souše a vodní plochy, např. oceánu, moře, jezera nebo řeky. V oceánografii je břeh některými autory ztotožňován s pobřežím, skládajícím se z a . Tvar břehu je ovlivněn druhem horniny, ze které je tvořen, erozí způsobenou vodou a také sedimenty, které může voda přinést. Oblast, která se na souši k pobřežní čáře napojuje, se rovněž nazývá břeh (např. „vesnice na levém břehu řeky“) či pobřeží (zejména v případě mořských břehů). rdf:langString
Όχθη στη γεωγραφία ονομάζεται το όριο όπου η ξηρά συναντά την επιφάνεια του νερού ενός ποταμού ή μιας λίμνης. Συνεκδοχικά, όχθη αποκαλείται η λωρίδα γης κατά μήκος ενός ποταμού ή κοντά στο όριο των νερών μιας λίμνης. Οι περιγραφικοί όροι αριστερή όχθη και δεξιά όχθη δημιουργούν συχνά σύγχυση, αλλά αντιστοιχούν πάντοτε στο αριστερό και το δεξί όπως τα «βλέπει» ένα σώμα που επιπλέει και «κατεβαίνει» μαζί με το νερό του ποταμού προς τις εκβολές του. Γνωστό παράδειγμα είναι η αριστερή και η δεξιά όχθη του ποταμού Σηκουάνα, που αντιστοιχούν σε ομώνυμα μέρη της πόλεως των Παρισίων. rdf:langString
In geography, a bank is the land alongside a body of water. Different structures are referred to as banks in different fields of geography, as follows. In limnology (the study of inland waters), a stream bank or river bank is the terrain alongside the bed of a river, creek, or stream. The bank consists of the sides of the channel, between which the flow is confined. Stream banks are of particular interest in fluvial geography, which studies the processes associated with rivers and streams and the deposits and landforms created by them. Bankfull discharge is a discharge great enough to fill the channel and overtop the banks. rdf:langString
En geografía, un banco por lo general se refiere a la tierra junto a un cuerpo de agua. Varias estructuras se denominan bancos en diferentes campos de la geografía.En la limnologia, que es el estudio de los ecosistemas acuáticos continentales (lagos, lagunas, ríos, charcas, mares y estuarios), las interacciones entre los organismos acuáticos y su ambiente, que determinan su distribución y abundancia en dichos ecosistemas. Los bancos son de particular interés en la geografía fluvial, que estudia los procesos asociados a los ríos, los arroyos, los depósitos y los accidentes geográficos creados por ellos. El litoral de lagunas, pantanos, estuarios, embalses o lagos son también de interés de la limnologia, y se denominan a veces bancos. El grado de estos bancos o las costas puede variar desde rdf:langString
Une berge est d'abord un talus plongeant dans l'eau, une pente naturelle, aménagée ou entièrement artificielle en contact avec l'eau de la rivière. En ce premier sens, ce terme technique, propre à la batellerie, aux aménageurs ripuaires ou aux maîtres de rivière, diffère fondamentalement de la rive qui est l'espace de terre entre le point haut de ladite berge et la rivière, et correspond à la bordure pentue (relevée ou escarpée) d'un cours d'eau (torrent, rivière, fleuve), ou d'une pièce d'eau fermée (étang, lac)...L'érosion des berges est autant un sujet d'études théoriques qu'une préoccupation pratique des gestionnaires des cours ou plan d'eau. rdf:langString
Бе́рег — узкая полоса взаимодействия между сушей и водоёмом (морем, озером, водохранилищем) или между сушей и водотоком (рекой, временным русловым потоком). Берегом также называют полосу суши, примыкающую к береговой линии. Определить точную линию пересечения поверхности моря или озера с поверхностью суши, являющуюся границей водоёма, из-за постоянного изменения уровня воды, представляется невозможным. Поэтому береговая линия определяется условно относительно среднего многолетнего положения уровня водоёма. rdf:langString
rdf:langString ضفة نهر
rdf:langString Banc (geografia)
rdf:langString Břeh
rdf:langString Όχθη
rdf:langString Bank (geography)
rdf:langString Banco (geografía)
rdf:langString Berge
rdf:langString Oever
rdf:langString Brzeg (geografia)
rdf:langString Margem (geografia)
rdf:langString Берег
xsd:integer 1637752
xsd:integer 1118186505
rdf:langString ضفة النهر هي القطعة من اليابسة (الضفّة) التي تحاذي مجرى النهر. يمكن التمييز حسب الاتجاه المنطور منه بين الضفة اليمنى للنهر والضفة اليسرى، جفرافياً عندما يكون باتجاه الشمال كما هو الحال مع نهر النيل أو نهر الأردن يتم الحديث عن الضفة الشرقية وعن الضفة الغربية.
rdf:langString Un banc (geografia, geologia, hidrografia, geomorfologia) és, en general, una massa de roca sedimentària que forma un estrat o capa (banc de sorra; banc d’argila; banc de glaç) (en: bank, bench, berm; fr: banc; es: banco). Amb el terme banc, també s'anomenen diverses estructures formades pels dipòsits, fixes o mòbils, de sediments o altres materials parcialment o totalment submergits sota l'aigua o sota altres roques. Banc de terra o de sorra (alfac) que es forma al litoral, a la desembocadura d’un riu, i que posteriorment pot donar lloc a un cordó litoral i, a la llarga, a una albufera. En el fons del mar, d'un riu o d'un llac, formant una llenca més llarga que no pas ampla de sorra, terra o fang, gairebé a flor d'aigua, amb risc de fer-hi encallar les embarcacions. Cresta o barra submarina formada o coberta per sorra o altres materials no consolidats, que puja des del llit d'una massa d'aigua fins a prop de la superfície. Existeixen conjunts de bancs amb morfologies adjacents, com ara canals o basses que són interconnectats per processos sedimentaris i hidrològics passats o recents. (en: shoal; sandbank). Un banc fluvial és l'acumulació al·luvial sobresortint del llit d’un corrent d’aigua. En geomorfologia també s'anomena banc la terrassa al·luvial estreta i llarga. Un banc oceànic és l'altiplà marí aïllat de la plataforma continental que sol prendre la forma d'una taula submarina, vorejat per una depressió o gorja profunda que ocupa la part mitjana o externa de la plataforma. Els bancs sublitorals són els bancs de sorra coberts permanentment per aigua marina poc profunda. En una plana submarina, s'anomena banc el cúmul passiu, en part convex, de material organogen no resistent a les onades, i originat per organismes sèssils. En una pedrera (mineria), s'anomena banc la veta diferenciada d’un mineral determinat (filó, vena). Massís o bloc de mineral que queda entre dos subnivells. Capa de carbó separada d’una altra per un nivell de lutita o, simplement, la part ja excavada pel minador. Massís de mineral d’una mina a cel obert excavat a nivell constant.
rdf:langString Břeh je v obecném smyslu pruh pevné půdy podél vodní plochy. Zjednodušeně bývá chápán jako pobřežní linie/pobřežní čára nebo břehová linie či místo na rozhraní souše a vodní plochy, např. oceánu, moře, jezera nebo řeky. V oceánografii je břeh některými autory ztotožňován s pobřežím, skládajícím se z a . Tvar břehu je ovlivněn druhem horniny, ze které je tvořen, erozí způsobenou vodou a také sedimenty, které může voda přinést. Oblast, která se na souši k pobřežní čáře napojuje, se rovněž nazývá břeh (např. „vesnice na levém břehu řeky“) či pobřeží (zejména v případě mořských břehů). Břehy vodních toků se definují jako pravý a levý, a to podle strany ve směru toku. Ve jsou rozpoznávány nárazové břehy (výsepní břehy, výsepy), které jsou vyduté, a nánosové břehy (jesepní břehy, jesepy), které jsou vypuklé. Bočnou erozí dochází k podemílání nárazových břehů a následné akumulaci splavenin na březích nánosových. Pokud hladina vodní plochy stoupá, břeh ustupuje a naopak pokud hladina klesá, břeh postupuje.
rdf:langString Όχθη στη γεωγραφία ονομάζεται το όριο όπου η ξηρά συναντά την επιφάνεια του νερού ενός ποταμού ή μιας λίμνης. Συνεκδοχικά, όχθη αποκαλείται η λωρίδα γης κατά μήκος ενός ποταμού ή κοντά στο όριο των νερών μιας λίμνης. Η όχθη ενός ποταμού ή ρυακιού συνορεύει με την κανονική του και οι δύο όχθες του ποταμού αποτελούν τα «συνήθη όρια» αυτού. Για τον λόγο αυτό, λέμε ότι ο ποταμός (ή και το ρυάκι) πλημμυρίζει όταν (και μόνο όταν) υπερχειλίζει τις όχθες του. Οι όχθες παρουσιάζουν ιδιαίτερο ενδιαφέρον σχετικώς με τη μελέτη των γεωλογικών ποτάμιων διαδικασιών: των εναποθέσεων υλικού και του αντιθέτου, της που προκαλεί το τρεχούμενο νερό στις όχθες. Η διάβρωση δημιουργεί ενδιαφέρουσες , όπως οι κοιλάδες, οι ρεματιές, οι χαράδρες και τα φαράγγια. Η κλίση του εδάφους στις όχθες είτε ποταμών, είτε λιμνών, μπορεί να είναι από πολύ μικρή έως σχεδόν κάθετη. Οι περιγραφικοί όροι αριστερή όχθη και δεξιά όχθη δημιουργούν συχνά σύγχυση, αλλά αντιστοιχούν πάντοτε στο αριστερό και το δεξί όπως τα «βλέπει» ένα σώμα που επιπλέει και «κατεβαίνει» μαζί με το νερό του ποταμού προς τις εκβολές του. Γνωστό παράδειγμα είναι η αριστερή και η δεξιά όχθη του ποταμού Σηκουάνα, που αντιστοιχούν σε ομώνυμα μέρη της πόλεως των Παρισίων. Οι γραμμές των όχθεων μικρών λιμνών, ελών, εκβολών, τεχνητών λιμνών ή τεχνητών καναλιών έχουν επίσης ενδιαφέρον για τη λιμνολογία, αν και πολλές φορές αυτές δεν αναφέρονται ως όχθες, αλλά απλώς ως «το όριο του νερού». Στην οικολογία των γλυκών νερών οι όχθες παρουσιάζουν επίσης ενδιαφέρον, ως ο τόπος των «ριπάριων» ενδιαιτημάτων. Η οικολογία γύρω από (ή η εξαρτώμενη από) ένα έλος, εκβολή ή σε ένα δέλτα ποταμού μελετάται επίσης από την οικολογία των γλυκών νερών. Οι όχθες ενδιαφέρουν επίσης τη ναυσιπλοΐα, όπου ο όρος επεκτείνεται κάποιες φορές και στη θάλασσα, εννοώντας την ακτή ενός παράλληλου προς την ακτή της ενδοχώρας παράκτιου και πολύ μακρόστενου νησιού (barrier island), συνήθως χαμηλού και αμμώδους..
rdf:langString In geography, a bank is the land alongside a body of water. Different structures are referred to as banks in different fields of geography, as follows. In limnology (the study of inland waters), a stream bank or river bank is the terrain alongside the bed of a river, creek, or stream. The bank consists of the sides of the channel, between which the flow is confined. Stream banks are of particular interest in fluvial geography, which studies the processes associated with rivers and streams and the deposits and landforms created by them. Bankfull discharge is a discharge great enough to fill the channel and overtop the banks. The descriptive terms left bank and right bank refer to the perspective of an observer looking downstream; a well-known example of this being the sections of Paris as defined by the river Seine. The shoreline of ponds, swamps, estuaries, reservoirs, or lakes are also of interest in limnology and are sometimes referred to as banks. The grade of all these banks or shorelines can vary from vertical to a shallow slope. In freshwater ecology, banks are of interest as the location of riparian habitats. Riparian zones occur along upland and lowland river and stream beds. The ecology around and depending on a marsh, swamp, slough, or estuary, sometimes called a bank, is likewise studied in freshwater ecology. Banks are also of interest in navigation, where the term can refer either to a barrier island or a submerged plateau, such as an ocean bank. A barrier island is a long narrow island composed of sand and forming a barrier between an island lagoon or sound and the ocean. A submerged plateau is a relatively flat topped elevation of the sea floor at shallow depth — generally less than 200 metres (660 ft) — typically on the continental shelf or near an island.
rdf:langString En geografía, un banco por lo general se refiere a la tierra junto a un cuerpo de agua. Varias estructuras se denominan bancos en diferentes campos de la geografía.En la limnologia, que es el estudio de los ecosistemas acuáticos continentales (lagos, lagunas, ríos, charcas, mares y estuarios), las interacciones entre los organismos acuáticos y su ambiente, que determinan su distribución y abundancia en dichos ecosistemas. Los bancos son de particular interés en la geografía fluvial, que estudia los procesos asociados a los ríos, los arroyos, los depósitos y los accidentes geográficos creados por ellos. El litoral de lagunas, pantanos, estuarios, embalses o lagos son también de interés de la limnologia, y se denominan a veces bancos. El grado de estos bancos o las costas puede variar desde la vertical hasta una pendiente poco profunda. En ecología de agua dulce, los bancos son de interés como la ubicación de ribera hábitats. Zonas ribereñas ocurren a lo largo de las tierras altas y las tierras bajas del río y arroyos. La ecología alrededor y dependiendo de una marisma, pantano o estero, a veces llamado un banco, se estudia asimismo en la ecología de agua dulce. Los bancos también son de interés en la navegación, donde el término puede referirse o bien a una isla de barrera o una meseta sumergida. Una isla de barrera es una isla larga y estrecha compuesta de arena y que forma una barrera entre una isla laguna o mar y el océano. Una meseta sumergida es una elevación relativamente plana rematada del fondo del mar a poca profundidad (por lo general menos de 200), por lo general en la plataforma continental o cerca de una isla.
rdf:langString Une berge est d'abord un talus plongeant dans l'eau, une pente naturelle, aménagée ou entièrement artificielle en contact avec l'eau de la rivière. En ce premier sens, ce terme technique, propre à la batellerie, aux aménageurs ripuaires ou aux maîtres de rivière, diffère fondamentalement de la rive qui est l'espace de terre entre le point haut de ladite berge et la rivière, et correspond à la bordure pentue (relevée ou escarpée) d'un cours d'eau (torrent, rivière, fleuve), ou d'une pièce d'eau fermée (étang, lac)...L'érosion des berges est autant un sujet d'études théoriques qu'une préoccupation pratique des gestionnaires des cours ou plan d'eau. C'est uniquement par l'influence littéraire ou l'art de la métaphore que les Belles-lettres françaises ont cultivé que les berges d'un fleuve ont fini par se confondre de manière floue avec ses rives. Le pluriel a laissé la place au singulier, dans une foule d'expression d'agrément, comme le chemin de berge ou une route de berge, longeant un cours d'eau au long de sa berge. Dans cette dernière acception ni technique ni paysanne, une berge est alors synonyme de rive, soit l'interface eau-terre d'un cours d'eau ou d'une pièce d'eau. Nous ne traiterons ici que la première signification.
rdf:langString Brzeg – linia zetknięcia się lądu z wodą (m.in. morzem, jeziorem, rzeką) przyjmowana jako pas ograniczony najwyższym i najniższym stanem wody (przypływ, odpływ).
rdf:langString De oever is de rand van een kanaal, rivier of meer. Bij een zee spreekt men meestal van de kust. Oevers kunnen natuurlijk of kunstmatig zijn. Kunstmatige oevers treft men aan bij gegraven wateren, zoals kanalen.
rdf:langString Margem é um termo utilizado em geografia para designar o local onde a água se encontra com a terra. Costuma-se empregar este termo em referência à beirada da água de um rio, do mar, de uma lagoa, de um lago com terra, embora a margem possa encontrar-se com pedras, com obras da engenharia, com trapiches, etc. As margens de um rio são classificadas de "margem direita" e "margem esquerda", segundo o lado do rio em que se encontram, para quem se desloca no sentido da corrente, isto é, da nascente para a foz.
rdf:langString Бе́рег — узкая полоса взаимодействия между сушей и водоёмом (морем, озером, водохранилищем) или между сушей и водотоком (рекой, временным русловым потоком). Берегом также называют полосу суши, примыкающую к береговой линии. Определить точную линию пересечения поверхности моря или озера с поверхностью суши, являющуюся границей водоёма, из-за постоянного изменения уровня воды, представляется невозможным. Поэтому береговая линия определяется условно относительно среднего многолетнего положения уровня водоёма. Береговая зона состоит из собственно берега (его надводной части) и из подводного берегового склона. Подводный береговой склон — прибрежная полоса морского дна, в пределах которой волны способны проводить активную работу (размывать дно, перемещать наносы). Главными факторами формирования берега являются волны и волноприбойный поток, а также русловой поток. Берега в своём развитии проходят ряд этапов, в течение которых изменяются их очертания и строение. В зависимости от характера действия волн различают абразионные, аккумулятивные и абразионно-аккумулятивные и сложные берега.
xsd:nonNegativeInteger 4146

data from the linked data cloud