Bacteriophage

http://dbpedia.org/resource/Bacteriophage an entity of type: Thing

Bakteriofagoak edo fagoak (labur esanda) bakterioak soilik kutsatzen dituzten birusak dira. 1915. urtean lehen aldiz aipatuak, egun ehunka fago ezagutzen dira. Ikerketa genetikoan funtsezko zeregina burutu dute, bakterioengan geneak klonatzeko oso erabiliak izan baitira. rdf:langString
Is víreas é baictéarafagacha, ar a dtugtar fagach freisin, a n-ionfhabhtaíonn baictéir agus a mhacasamhlaíonn laistigh de bhaictéir agus aircéigh. Díorthaíodh an téarma ó "baictéir" agus an Ghréigis φαγεῖν (phagein), rud a chiallaíonn "alpadh". Tá baictéarafagaigh comhdhéanta de phróitéiní a imchochlaíonn géanóm ADN nó ARN, agus d'fhéadfadh struchtúir a bheith acu atá simplí nó ilchasta. Féadfaidh a ngéanóim a laghad agus ceithre ghéin (m.sh. Baictéarafagach MS2) a ionchódú agus suas leis na céadta géin. Macasamhlaíonn fagaigh laistigh den bhaictéar tar éis a ngéanóm bheith insteallta isteach ina chíteaplasma. rdf:langString
Bakteriofag berasal dari dua kata (Latin: bacteria dan Yunani: φαγεῖν) (dibaca: phagein" yang artinya "dimakan"). Dari asal kata tersebut, maka dapat disimpulkan bahwa bakteriofag merupakan virus yang menyerang bakteri. Bakteriofag tersusun dari protein yang menyelubungi genom DNA atau RNA (molekul), dan mereka memiliki struktur yang sederhana ataupun rumit. Bakteriofag ditemukan oleh (1916) dan (1917) rdf:langString
ファージ(英: phage)は、細菌や古細菌に感染して複製するウイルスで、正式にはバクテリオファージ(英: bacteriophage)と呼ばれる。ファージの基本構造は、タンパク質の外殻と遺伝情報を担う核酸 (主に二本鎖DNA) からなる。ファージが感染した細菌は細胞膜を破壊される溶菌という現象を起こし、死細胞を残さない。細菌が食べ尽くされるかのように死滅するため、これにちなんで「細菌(bacteria)を食べるもの(ギリシア語:phagos)」を表す「バクテリオファージ(bacteriophage)」という名がつけられた。 rdf:langString
Бактеріофа́г або фаг — віруси, які вибірково інфікують бактеріальні клітини та клітини архей . Слово утворене від лат. bacteria та грец. φαγεῖν («їсти», «пожирати», «поглинати»), буквально — «поїдач бактерій». Бактеріофаги є класичним об'єктом досліджень молекулярної біології. rdf:langString
噬菌体(英語:bacteriophage)是一种感染细菌和古细菌的病毒,其特点为專以細菌為宿主。人们熟知的噬菌體是以大腸桿菌為寄主的T2噬菌體。 跟別的病毒一樣,噬菌體也是一團由蛋白質外殼包裹的遺傳物質,大部分噬菌體還長有「尾巴」,用來將遺傳物質注入宿主體內。超過95%已知的噬菌體以雙螺旋結構的DNA為遺傳物質,長度由5,000個碱基对到5,000,000個碱基对不等;餘下的5%以RNA為遺傳物質。正是通過對噬菌體的研究,科學家證實基因以DNA為載體。(见赫希-蔡斯实验)整個噬菌體的長度由20納米到200納米不等。它們的基因組可含有少至四個、多至數百個基因。在注射其基因組進入細胞質後,噬菌體在細菌內複製。噬菌體是在生物圈中最常見的和多樣化的實體。 噬菌體是一種普遍存在的半生物體,而且經常都伴隨着細菌。通常在一些充滿細菌群落的地方,如:泥土、動物的內臟裡,都可以找到噬菌體的蹤影。目前世上蘊含最豐富噬菌體的地方就是海水。在海中,平均每毫升的海水即含有9×108個病毒粒子(virions),並使海水中70%的細菌受到噬菌體的感染。 噬菌体的命名是由希腊语词汇“吞噬”(φαγεῖν)的首字母Φ開始,然後加上一組序號。 在蘇聯、中歐和法國,噬菌體都曾用作抗生素的替代品,作為醫療用品的時間超過90年。噬菌體治療已經被更多國家接受,它們被用作許多具有的细菌的治疗。 rdf:langString
العاثيات، ومفردها عاثية (بالإنجليزية: bacteriophage)‏ هي فيروسات تغزو البكتيريا. العاثيات من أكثر الكائنات الحية شيوعاً على سطح الأرض. توجد منها مليارات في أمعاء الإنسان وتساعده في مكافحة البكتريا الضارة فيه. توفر أمعاء الإنسانلها وسط معيشي مناسب، وتقوم هي بحماية الإنسان من بكتيريا ضارة إن أصابت أمعائه. هذه النتيجة هي نتيجة جديدة (2013) أفصح عنها الدكتور «جرمي بار» من جامعة سان ديجو، كاليفورنيا. rdf:langString
Un bacteriòfag (o també fag) és un mena de virus que sols infecta a bacteris. Paral·lelament als virus, que infecten eucariotes, els fags consisteixen en un recobriment extern proteic que conté el material genètic, el qual consisteix en una doble hèlix d'ADN en el 2% dels fags coneguts. El material genètic d'un fag sol anar des de 5 fins a 650 pkb (parells de kilobases), amb una longitud des de 24 fins a 200 nm. La gran majoria dels fags (95%) tenen una cua que els permet injectar el seu material genètic dins de l'hoste. Els fags van ser descoberts de manera independent per Frederick Twort en 1915 i Félix d'Herelle en 1917. rdf:langString
Bakteriofág (odvozený ze slov bakterie a fagein – řecky φᾰγεῖν, „jíst“), zkráceně fág, je obecný název pro virus infikující bakterie.Bakteriofágy jsou nejpočetnějším biologickým objektem v biosféře, jejich počet se odhaduje na 1031 částic. Můžeme je najít na všech místech osídlených jejich bakteriálními hostiteli, jako například půda nebo střeva živočichů. Jedním z nejkoncentrovanějších nalezišť fágů a dalších virů je mořská voda, ve které bylo nalezeno až 9 ⋅ 108 virionů na mililitr a až 70 % mořských bakterií jimi může být infikováno. Fágy byly dlouho považovány za neživé objekty, protože nemají vlastní metabolismus, nereagují na změny okolí a pro svoje rozmnožování využívají bakterie, ale v současnosti jsou oficiálně označovány jako tzv. živé nebuněčné entity. rdf:langString
A bacteriophage (/bækˈtɪərioʊfeɪdʒ/), also known informally as a phage (/ˈfeɪdʒ/), is a duplodnaviria virus that infects and replicates within bacteria and archaea. The term was derived from "bacteria" and the Greek φαγεῖν (phagein), meaning "to devour". Bacteriophages are composed of proteins that encapsulate a DNA or RNA genome, and may have structures that are either simple or elaborate. Their genomes may encode as few as four genes (e.g. MS2) and as many as hundreds of genes. Phages replicate within the bacterium following the injection of their genome into its cytoplasm. rdf:langString
Οι βακτηριοφάγοι ή απλά φάγοι είναι ειδική κατηγορία ιών που προσβάλλουν βακτήρια, εξ' ου και η, εκ της ελληνικής, διεθνής ονομασία τους. Στη κυριολεξία βακτηριοφάγος σημαίνει «αυτός που καταλύει βακτήρια». Κάθε βακτηριοφάγος μπορεί να προσβάλλει ένα ή και περισσότερα στελέχη ή είδη βακτηρίων. rdf:langString
Bakteriofaĝo aŭ pli ĝusta nomo bakteriofago estas bakteria viruso. La plej uzata estas la bakteriofago λ. Ĝia dufadena linia DNA longa ĉirkaŭ 50kbp-jn, havas kunteniĝantajn finaĵojn (sinsekvoj kos), kiuj ebligas al ĝi cirkliĝi en la infektita bakterio. La bakteriofaĝa DNA estas envolvita en proteina ŝelo. Dum ĝi infektas bakterion, la bakteriofaĝa partiklo fiksiĝas ekstere de la bakterio kaj tiam injektas sian DNA-molekulon en la internon de la bakteria ĉelo. La enzima maŝinaro de la bakterio estas tiam uzata por transskribi kaj traduki proteinojn kodatajn de la DNA de la bakteriofaĝo λ, precipe polipeptidojn, el kiuj konsistas ties proteina ŝeln. La bakteriofaga DNA ankaŭ replikiĝas multajn fojojn. La DNA-molekuloj nove sintezitaj estas enigitaj en novajn bakteriofagajn ŝelojn en la bakte rdf:langString
Als Bakteriophagen oder kurz Phagen (Singular Phage, der; von altgriechisch βακτήριον baktérion ‚Stäbchen‘ und φαγεῖν phageín ‚fressen‘) bezeichnet man verschiedene Gruppen von Viren, die auf Bakterien als Wirtszellen spezialisiert sind. Der Wirtsspezifität entsprechend werden die Phagen in taxonomische Gruppen unterteilt, zum Beispiel in Coli-, Staphylokokken-, Diphtherie- oder Salmonella-Bakteriophagen. Mit einer geschätzten Anzahl von 1030 Virionen im gesamten Meerwasser sind Phagen häufiger als jede Art von Lebewesen und bilden das sogenannte Virioplankton, zu ihnen zählen viele Cyanophagen (Bakteriophagen von Cyanobakterien). rdf:langString
Los bacteriófagos (también llamados fagos, del griego φαγητόν faguētón, ‘alimento’, ‘ingestión’) son virus que infectan exclusivamente a las bacterias. Al igual que los virus que infectan células eucariotas, los fagos están constituidos por una cubierta proteica o cápside en cuyo interior está contenido su material genético, que puede ser ADN, de 5000 a 500 000 pares de bases. El tamaño de los fagos oscila entre 20 y 200 nm aproximadamente.​ rdf:langString
Les bactériophages, ou phages (grec, phageton signifie nourriture/consommation), plus rarement virus bactériens, sont des virus n'infectant que des bactéries. Ils sont omniprésents dans l'ensemble de la biosphère. On les trouve partout, d'autant plus que le milieu est riche en bactéries, notamment en quantité importante dans les excréments, le sol et les eaux d'égout ; il y a dans un millilitre d'eau de mer près de 50 millions de bactériophages. Le support de l'information génétique (génome) des bactériophages peut être un ADN ou un ARN. Du fait de leurs capsides, les phages sont qualifiés de virus complexes. rdf:langString
박테리오파지(bacteriophage)는 박테리아를 숙주세포로 하는 바이러스를 통칭하는 말이다. 여기서 박테리아라 함은 세균과 고균을 통칭한다. 간단하게 파지(phage)라고 하기도 한다. 박테리오파지라는 이름은 생물학자 이 붙인 것으로 '박테리아 포식자'라는 뜻을 가지고 있다. 박테리오파지는 가장 많은 연구가 진행된 바이러스 중 하나이며, 생명공학에서도 많이 사용된다. 일반적으로 박테리오파지는 과 그를 둘러싼 단백질 캡시드로 이루어져 있다. 여기서 유전 물질은 , , , dsDNA 등(ss~나 ds~는 사슬이 단일사슬인지 이중사슬인지를 나타내는 접두사이다)이 원형 또는 선형으로 배열되어 있는 것을 말한다. 박테리오파지는 자기들이 파괴하는 박테리아보다 훨씬 작다. 박테리오파지는 생물권에 가장 널리 퍼져 있는 존재로 추측되고 있다. 박테리오파지는 어디에나 존재하며 토양이나 동물의 창자처럼 숙주로 삼을 박테리아가 풍부한 곳이면 쉽게 발견할 수 있다. 박테리오파지와 다른 바이러스들이 가장 조밀하게 분포하는 곳은 바닷물 속으로, 표층의 에서는 1밀리리터당 9×108 마리의 바이러스들이 들어 있으며 해양 세균의 70% 이상이 박테리오파지에 감염된 상태일 것이다. rdf:langString
Un batteriòfago o fago è un virus che infetta esclusivamente i batteri e sfrutta il loro apparato biosintetico per effettuare la replicazione virale. L'infezione virale del batterio ne causa la morte per lisi, ossia mediante rottura della membrana plasmatica dovuta all'accumulo della progenie nel citoplasma. Una delle maggiori fonti naturali di fagi e altri virus è l'acqua di mare, dove sono stati trovati fino a 9x108 virioni per millilitro in tappeti microbici in superficie, inoltre fino al 70% dei batteri marini può essere infetto da fagi. rdf:langString
Een bacteriofaag of kortweg faag is een klein virus dat alleen een specifieke bacterie infecteert. Net als andere virussen, die bacteriën en eukaryoten besmetten, bestaan ze uit een buitenste eiwitmantel met daarin genetisch materiaal dat bij 95% van de bekende fagen uit DNA bestaat. Dit DNA is tussen 5 en 300 kbp groot. De meeste fagen (95%) hebben een staart die hen toelaat genetisch materiaal in hun gastheer te injecteren. De lengte van een bacteriofaag ligt - inclusief kop en staart - tussen de 4 en 250 nanometer. Dat is minder dan de golflengte van zichtbaar licht, waardoor een faag niet met een gewone microscoop zichtbaar is. rdf:langString
Bakteriofag, fag – wirus atakujący bakterie. Przeważnie dany bakteriofag zdolny jest do infekcji tylko jednego gatunku (a czasem nawet tylko szczepu) bakterii. Bakteriofagi mogą przybierać kształty złożone (buławkowate), pałeczkowate lub wielościenne. Bakteriofagi można podzielić na: * zawierające dwuniciowy DNA – największa grupa bakteriofagów o budowie mieszanej, wielościennej główce, wielkości 100 nm i mających ogonek * zawierające jednoniciowy DNA – np. wielkości 27 nm, o budowie wielościennej lub helikalnej * zawierające RNA – wielkości 20–25 nm, o budowie wielościennej rdf:langString
Um bacteriófago (também chamado por apenas fago) é um ser acelular pertencente ao grupo dos vírus (parasita intracelular sem metabolismo próprio), que infecta apenas bactérias. Da mesma forma que vírus que infectam eucariontes, os fagos consistem numa proteína exterior protetora e no material genético (dupla hélice em 95% dos fagos conhecidos) dentro da cápsula de 5-650 Kbp (1 Kpb = 1.000 pares de bases). Os fagos foram descobertos independentemente por Frederick Twort em 1915 e por em 1917. rdf:langString
Bakteriofag (från "bakterie" och grekiskans phagein som betyder "att äta") eller förkortat "fag" är ett virus som angriper bakterier. Precis som virus kan angripa eukaryoter (växter, djur och svampar), kan fager visa en stor variation av olika sammansättningar. Generellt består de av ett yttre proteinhölje och innehåller genetiskt material, vilket består av dubbelsträngat DNA av storleksordningen 5 till 650 kbp (kilobaspar) hos majoriteten av de kända fagsorterna. Dimensionen av fager är i storleksordningen 24 till 200 nm (nanometer). Flera sorter har en struktur som kallas svans, vilken används för att injicera genetiskt material i värdcellen. rdf:langString
Бактериофа́ги, или фа́ги (от др.-греч. φᾰ́γω «пожираю») — вирусы, заражающие бактериальные клетки. Ранее бактериофагами называли и вирусы архей, однако в настоящее время этот термин принято относить исключительно к бактериальным вирусам. Бактериофаги, как и любые иные вирусы, размножаются внутри клетки хозяина. Высвобождение потомства большинства бактериофагов происходит путём лизиса инфицированной бактериальной клетки, однако при размножении бактериофагов некоторых групп, например, нитчатых фагов, выход вирусных частиц происходит без разрушения клетки, которая сохраняет свою жизнеспособность. Вирусная частица или вирион бактериофага состоит из оболочки, как правило белковой, и генетического материала одноцепочечной или двуцепочечной нуклеиновой кислоты (ДНК или, реже, РНК). Общая численно rdf:langString
rdf:langString عاثية
rdf:langString Bacteriophage
rdf:langString Bacteriòfag
rdf:langString Bakteriofág
rdf:langString Bakteriophagen
rdf:langString Βακτηριοφάγος
rdf:langString Bakteriofago
rdf:langString Bacteriófago
rdf:langString Bakteriofago
rdf:langString Bactériophage
rdf:langString Baictéarafagach
rdf:langString Bakteriofag
rdf:langString Batteriofago
rdf:langString ファージ
rdf:langString 박테리오파지
rdf:langString Bacteriofaag
rdf:langString Bakteriofag
rdf:langString Bacteriófago
rdf:langString Бактериофаги
rdf:langString Bakteriofag
rdf:langString 噬菌体
rdf:langString Бактеріофаги
xsd:integer 4185
xsd:integer 1123143785
rdf:langString العاثيات، ومفردها عاثية (بالإنجليزية: bacteriophage)‏ هي فيروسات تغزو البكتيريا. العاثيات من أكثر الكائنات الحية شيوعاً على سطح الأرض. توجد منها مليارات في أمعاء الإنسان وتساعده في مكافحة البكتريا الضارة فيه. توفر أمعاء الإنسانلها وسط معيشي مناسب، وتقوم هي بحماية الإنسان من بكتيريا ضارة إن أصابت أمعائه. هذه النتيجة هي نتيجة جديدة (2013) أفصح عنها الدكتور «جرمي بار» من جامعة سان ديجو، كاليفورنيا. تتكون العاثية النموذجية من قفيصة بروتينية تحوي المادة الوراثية، وهذه قد تكون رنا أو دنا مفرد الطاق أو ذي طاقين، طوله بين 5000 و500000 نوكليوتيد، يتوضع بشكل خطي أو حلقي. يتراوح حجم العاثيات عادةً بين 20 و200 نانومتر. تنتشر العاثيات بشكل واسع على وجه الأرض، ويمكن إيجاد العديد منها في الأماكن التي تحتوي على مضيف بكتيري كالترية أو حتى أمعاء الإنسان.وتعتبر مياه البحر إحدى أكثر البيئات احتواءً على العاثيات، بأرقام تقارب 9 × 10 8 فيريون/ مم عند السطح. مع العلم بأن ما يصل إلى 70% من البكتيريا البحرية قد تتعرض للإصابة بالعاثيات. أستخدمت العاثيات لأكثر من 90 عاما كبديل للمضادات الحيوية في الاتحاد السوفيتي السابق وفي أوروبا الشرقية وفرنسا. كما نظر إليها كعلاج محتمل للبكتيريا المقاومة للمضادات الحيوية.
rdf:langString Bakteriofág (odvozený ze slov bakterie a fagein – řecky φᾰγεῖν, „jíst“), zkráceně fág, je obecný název pro virus infikující bakterie.Bakteriofágy jsou nejpočetnějším biologickým objektem v biosféře, jejich počet se odhaduje na 1031 částic. Můžeme je najít na všech místech osídlených jejich bakteriálními hostiteli, jako například půda nebo střeva živočichů. Jedním z nejkoncentrovanějších nalezišť fágů a dalších virů je mořská voda, ve které bylo nalezeno až 9 ⋅ 108 virionů na mililitr a až 70 % mořských bakterií jimi může být infikováno. Fágy byly dlouho považovány za neživé objekty, protože nemají vlastní metabolismus, nereagují na změny okolí a pro svoje rozmnožování využívají bakterie, ale v současnosti jsou oficiálně označovány jako tzv. živé nebuněčné entity. Bakteriofágy jsou výrazně menší než bakterie, jejich velikost se pohybuje obvykle mezi 20 a 200 nm.Typická stavba fágů zahrnuje bílkovinnou kapsidu a v ní uzavřený genetický materiál.Na kapsidu krčkem navazuje bičík s bičíkovou pochvou, bazální destičkou a vlákny bičíku sloužícími k přichycení na povrch bakterie.Genetický materiál je tvořen DNA nebo RNA, a to jednovláknová (ssDNA – angl. single-stranded) i dvouvláknová (dsDNA – double-stranded), kružnicová i lineární, dlouhá 5000 až 500 000 nukleotidů. Po 60 let byly fágy užívány v Sovětském svazu jako alternativa k antibiotikům. Po objevení penicilinu a jeho zavedení do klinické praxe se však pozornost zaměřila na antibiotika a fágy ustoupily do pozadí. Jejich výzkum se udržel jedině v bývalém Sovětském svazu, zejména v Eliavově institutu v gruzínském Tbilisi, který funguje dodnes a vyrábí bakteriofágové preparáty k léčbě bakteriálních infekcí. V současnosti však fágy zažívají celosvětový "comeback", zejména kvůli neustále rostoucímu počtu multirezistentních kmenů bakterií (např. Staphylococcus aureus, Pseudomonas aeruginosa, atd.).
rdf:langString Un bacteriòfag (o també fag) és un mena de virus que sols infecta a bacteris. Paral·lelament als virus, que infecten eucariotes, els fags consisteixen en un recobriment extern proteic que conté el material genètic, el qual consisteix en una doble hèlix d'ADN en el 2% dels fags coneguts. El material genètic d'un fag sol anar des de 5 fins a 650 pkb (parells de kilobases), amb una longitud des de 24 fins a 200 nm. La gran majoria dels fags (95%) tenen una cua que els permet injectar el seu material genètic dins de l'hoste. Els fags van ser descoberts de manera independent per Frederick Twort en 1915 i Félix d'Herelle en 1917. Els fags infecten solament bacteris específics. Alguns fags són virulents, és a dir que després d'infectar la cèl·lula comencen a reproduir-se i en un curt termini destrueixen l'hostatger, alliberant així nous fags. Alguns fags (també coneguts com a fags moderats) poden entrar en un estat innocu, integrant el seu material genètic en l'ADN de l'hostatger (com els retrovirus endogenis en animals) o establint-se a si mateixos com a plasmidis. Aquests fags endògens, també profags (vegeu provirus), són copiats en cada divisió cel·lular junt amb l'ADN del bacteri hosta. Els fags endògens no maten a la cèl·lula, però monitoren el seu estat. Quan la cèl·lula hoste mostra signes d'estrès (volent dir que potser pot morir prompte), els fags endògens passen a ser actius altre cop i comencen el seu cicle reproductiu, donant lloc a la mort cel·lular, per exemple el Fag λ d'E. coli. Alguns altres cops, els profags inclús poden aportar un benefici per l'hostatger, afegint noves funcionalitats al genoma del bacteri, un fenomen conegut com a conversió lisogènica. Un exemple famós és el bacteri Vibrio, que és convertit a Vibrio cholerae per un fag, causant la còlera. Els fags juguen un important paper en la biologia molecular, com a vectors de clonació per inserir ADN dins dels bacteris. La teràpia de fags ha estat utilitzada des dels anys 1940 del segle passat, a l'antiga Unió Soviètica com a alternativa als antibiòtics pel tractament d'infeccions bacterianes. La recent aparició de noves soques de bacteris resistents als antibiòtics ha conduït a reavaluar els fags com a alternatives a aquests fàrmacs. La Phage display (Phage significa en anglès fag) és una tècnica usada per mostrar interaccions entre proteïnes.
rdf:langString Als Bakteriophagen oder kurz Phagen (Singular Phage, der; von altgriechisch βακτήριον baktérion ‚Stäbchen‘ und φαγεῖν phageín ‚fressen‘) bezeichnet man verschiedene Gruppen von Viren, die auf Bakterien als Wirtszellen spezialisiert sind. Der Wirtsspezifität entsprechend werden die Phagen in taxonomische Gruppen unterteilt, zum Beispiel in Coli-, Staphylokokken-, Diphtherie- oder Salmonella-Bakteriophagen. Mit einer geschätzten Anzahl von 1030 Virionen im gesamten Meerwasser sind Phagen häufiger als jede Art von Lebewesen und bilden das sogenannte Virioplankton, zu ihnen zählen viele Cyanophagen (Bakteriophagen von Cyanobakterien). Traditionell werden auch Viren der Archaeen (Archaeoviren, en. archaeal viruses, archaeoviruses) manchmal noch als (Bakterio-)Phagen bezeichnet, was noch eine Reminiszenz an die frühen 1970er Jahre ist, als Archaeen noch nicht von Bakterien unterschieden wurden und Phagen mit Kopf-Schwanz-Struktur erforscht wurden (Caudoviricetes), die zum Teil Bakterien und zum Teil Archaeen infizieren. Zu beachten: Viren sind keine Lebewesen (im eigentlichen Sinne), da sie keinen eigenen Stoffwechsel besitzen; sie vermehren sich jedoch genetisch mittels DNS. Von einigen Wissenschaftlern werden sie als „dem Leben nahe“ bezeichnet.
rdf:langString Οι βακτηριοφάγοι ή απλά φάγοι είναι ειδική κατηγορία ιών που προσβάλλουν βακτήρια, εξ' ου και η, εκ της ελληνικής, διεθνής ονομασία τους. Στη κυριολεξία βακτηριοφάγος σημαίνει «αυτός που καταλύει βακτήρια». Κάθε βακτηριοφάγος μπορεί να προσβάλλει ένα ή και περισσότερα στελέχη ή είδη βακτηρίων. Η μελέτη τους έχει συμβάλλει πολύ στην ανάπτυξη της Μοριακής Βιολογίας. Λόγω της λιγότερο πολύπλοκης δομής και λειτουργίας τους, συγκριτικά με τα βακτήρια και τα ευκαρυωτικά κύτταρα και του τεράστιου αριθμού μεταλλαγμένων μορφών τους, οι φάγοι είναι εξαιρετικά χρήσιμοι για τη μελέτη του διπλασιασμού του DNA, της μεταγραφής και της ρύθμισης. Μία από τις πυκνότερες φυσικές πηγές για τους φάγους -όπως και άλλους ιούς- είναι το θαλάσσιο ύδωρ, όπου βρίσκονται πλέον των 109 ιών ανά ml στην επιφάνεια. Το 70% περίπου των θαλάσσιων βακτηρίων είναι μολυσμένο από φάγους. Βρίσκονται επίσης στο πόσιμο ύδωρ και σε ορισμένες τροφές με συντηρημένα λαχανικά και κρέατα, που ευνοούν την ανάπτυξη βακτηρίων.
rdf:langString A bacteriophage (/bækˈtɪərioʊfeɪdʒ/), also known informally as a phage (/ˈfeɪdʒ/), is a duplodnaviria virus that infects and replicates within bacteria and archaea. The term was derived from "bacteria" and the Greek φαγεῖν (phagein), meaning "to devour". Bacteriophages are composed of proteins that encapsulate a DNA or RNA genome, and may have structures that are either simple or elaborate. Their genomes may encode as few as four genes (e.g. MS2) and as many as hundreds of genes. Phages replicate within the bacterium following the injection of their genome into its cytoplasm. Bacteriophages are among the most common and diverse entities in the biosphere. Bacteriophages are ubiquitous viruses, found wherever bacteria exist. It is estimated there are more than 1031 bacteriophages on the planet, more than every other organism on Earth, including bacteria, combined. Viruses are the most abundant biological entity in the water column of the world's oceans, and the second largest component of biomass after prokaryotes, where up to 9x108 virions per millilitre have been found in microbial mats at the surface, and up to 70% of marine bacteria may be infected by phages. Phages have been used since the late 20th century as an alternative to antibiotics in the former Soviet Union and Central Europe, as well as in France. They are seen as a possible therapy against multi-drug-resistant strains of many bacteria (see phage therapy). Phages are known to interact with the immune system both indirectly via bacterial expression of phage-encoded proteins and directly by influencing innate immunity and bacterial clearance. Phage–host interactions are becoming increasingly important areas of research.
rdf:langString Bakteriofaĝo aŭ pli ĝusta nomo bakteriofago estas bakteria viruso. La plej uzata estas la bakteriofago λ. Ĝia dufadena linia DNA longa ĉirkaŭ 50kbp-jn, havas kunteniĝantajn finaĵojn (sinsekvoj kos), kiuj ebligas al ĝi cirkliĝi en la infektita bakterio. La bakteriofaĝa DNA estas envolvita en proteina ŝelo. Dum ĝi infektas bakterion, la bakteriofaĝa partiklo fiksiĝas ekstere de la bakterio kaj tiam injektas sian DNA-molekulon en la internon de la bakteria ĉelo. La enzima maŝinaro de la bakterio estas tiam uzata por transskribi kaj traduki proteinojn kodatajn de la DNA de la bakteriofaĝo λ, precipe polipeptidojn, el kiuj konsistas ties proteina ŝeln. La bakteriofaga DNA ankaŭ replikiĝas multajn fojojn. La DNA-molekuloj nove sintezitaj estas enigitaj en novajn bakteriofagajn ŝelojn en la bakteria ĉelo. Oni tiam parolas pri virionoj. Poste, la bakteria ĉelo dissolviĝas kaj tiel liberigas milojn da faĝaj partikloj identaj kun la bakteriofaĝo, kiu infektis la bakterion. Tiuj novaj bakteriofaĝoj siavice infektas najbarajn bakteriojn. La avantaĝo de bakteriofaga vehiklo kompare kun plasmida vehiklo estas ke ties DNA akceptas pli grandan DNA-fragmenton de ekstera origino (20kb averaĝe kontraŭ 4kb por plasmido). Tamen, pro la longeco de DNA, estas pli malfacile manipuli ĝin envitre. Praktike, oni uzas bakteriofagojn kiel vehiklojn por konstrui kDNAajn aŭ genomajn bankojn. Kiam interesaj klonoj estas lokalizitaj, oni purigas bakteriofagan DNA-on kaj la insertaĵoj ekstraktitaj estas integritaj en plasmidan vehiklon pro manipula facileco. Oni parolas tiam pri sub-klonado. Pli simple, tiu sub-klonado povas esti farata ankaŭ per PĈR.
rdf:langString Bakteriofagoak edo fagoak (labur esanda) bakterioak soilik kutsatzen dituzten birusak dira. 1915. urtean lehen aldiz aipatuak, egun ehunka fago ezagutzen dira. Ikerketa genetikoan funtsezko zeregina burutu dute, bakterioengan geneak klonatzeko oso erabiliak izan baitira.
rdf:langString Les bactériophages, ou phages (grec, phageton signifie nourriture/consommation), plus rarement virus bactériens, sont des virus n'infectant que des bactéries. Ils sont omniprésents dans l'ensemble de la biosphère. On les trouve partout, d'autant plus que le milieu est riche en bactéries, notamment en quantité importante dans les excréments, le sol et les eaux d'égout ; il y a dans un millilitre d'eau de mer près de 50 millions de bactériophages. Le support de l'information génétique (génome) des bactériophages peut être un ADN ou un ARN. Du fait de leurs capsides, les phages sont qualifiés de virus complexes. La découverte de l'activité des bactériophages se fait en 1897 par le franco-canadien Félix d'Hérelle lorsqu'il remarque des trous dans ses cultures de bactéries pour lutter contre les essaims de sauterelles en Amérique centrale mais dont il ne comprend le sens qu'en 1917 lorsqu'il fait la même observation dans des selles de malades atteints de dysenterie bacillaire (maladie du côlon), isole les premiers phages, développe les premières applications phagothérapeutiques. En 1915 Frederick W. Twort (à Londres) remarque aussi que des colonies de microcoques prennent parfois un aspect vitreux, dû à une destruction des cellules bactériennes, et que cette caractéristique est transmissible à des colonies normales par simple contact. Les phages sont des outils fondamentaux de recherche et d'étude en génétique moléculaire. Ils servent entre autres de vecteurs de clonage et de transfert de gènes (on parle aussi de transduction). Dans les années 1940-1960, les travaux effectués sur les bactériophages ont permis de faire de nombreuses avancées dans le domaine de la biologie moléculaire (avancées portées par Max Delbrück, dans le cadre du « groupe phage ») et ont notamment permis de découvrir que les acides nucléiques constituaient le support de l'information génétique (expérience de Hershey-Chase en 1952). Les bactériophages ont été utilisés en France à des fins thérapeutiques de 1920 à 1990 environ et le sont toujours dans l'ex-bloc de l'Est, où l'on peut acheter des bactériophagiques en pharmacie sans ordonnance.En France, devant l'incapacité des autorités de santé à accélérer la réintroduction de la phagothérapie pour des raisons réglementaires et administratives, des associations et groupements de patients et de médecins font valoir les bénéfices importants qu'elle peut apporter aux patients infectés par des germes résistants en situation d'impasse thérapeutique ou d'infection chronique récidivante ainsi que l'absence de risque constatée durant les 70 ans d'utilisation en France au XXe siècle.
rdf:langString Los bacteriófagos (también llamados fagos, del griego φαγητόν faguētón, ‘alimento’, ‘ingestión’) son virus que infectan exclusivamente a las bacterias. Al igual que los virus que infectan células eucariotas, los fagos están constituidos por una cubierta proteica o cápside en cuyo interior está contenido su material genético, que puede ser ADN, de 5000 a 500 000 pares de bases. El tamaño de los fagos oscila entre 20 y 200 nm aproximadamente.​ Se pueden dividir en bacteriófagos de "cola" y sin "cola". La diferencia entre ambos es que los bacteriófagos de cola poseen unas pinzas que permiten inyectar el material genético dentro la bacteria huésped y no dependen del ingreso dentro la célula huésped. En contraste los bacteriófagos sin cola son similares a los virus eucariotas porque dependen ingresar dentro la célula huésped para su replicación. Entre los bacteriófagos sin cola se pueden hallar los bacteriófagos filamentosos clasificados en el reino Loebvirae y bacteriófagos icosaedros o esféricos. Los bacteriófagos de cola comprenden más del 80 % de los fagos y se clasifican en la clase Caudoviricetes.​ Los bacteriófagos sin cola icosaedros o esféricos se clasifican en diversos taxones virales. Pueden ser de ADN o ARN, sin embargo no se han detectado bacteriófagos de retrotranscripción, es decir que se repliquen por una cadena intermediaria de material genético diferente del que están compuestos como los retrovirus. Los bacteriófagos de cola son exclusivamente de ADN. Los fagos son ubicuos y pueden ser encontrados en diversos tipos de bacterias, tanto en el suelo como en la población de microorganismos del intestino de los animales. Uno de los ambientes más poblados por fagos y otros virus es el agua de mar, donde se estima que puede haber en torno a 109 partículas virales por mililitro, pudiendo estar infectadas por fagos el 70 % de las bacterias marinas.​
rdf:langString Is víreas é baictéarafagacha, ar a dtugtar fagach freisin, a n-ionfhabhtaíonn baictéir agus a mhacasamhlaíonn laistigh de bhaictéir agus aircéigh. Díorthaíodh an téarma ó "baictéir" agus an Ghréigis φαγεῖν (phagein), rud a chiallaíonn "alpadh". Tá baictéarafagaigh comhdhéanta de phróitéiní a imchochlaíonn géanóm ADN nó ARN, agus d'fhéadfadh struchtúir a bheith acu atá simplí nó ilchasta. Féadfaidh a ngéanóim a laghad agus ceithre ghéin (m.sh. Baictéarafagach MS2) a ionchódú agus suas leis na céadta géin. Macasamhlaíonn fagaigh laistigh den bhaictéar tar éis a ngéanóm bheith insteallta isteach ina chíteaplasma.
rdf:langString Bakteriofag berasal dari dua kata (Latin: bacteria dan Yunani: φαγεῖν) (dibaca: phagein" yang artinya "dimakan"). Dari asal kata tersebut, maka dapat disimpulkan bahwa bakteriofag merupakan virus yang menyerang bakteri. Bakteriofag tersusun dari protein yang menyelubungi genom DNA atau RNA (molekul), dan mereka memiliki struktur yang sederhana ataupun rumit. Bakteriofag ditemukan oleh (1916) dan (1917)
rdf:langString 박테리오파지(bacteriophage)는 박테리아를 숙주세포로 하는 바이러스를 통칭하는 말이다. 여기서 박테리아라 함은 세균과 고균을 통칭한다. 간단하게 파지(phage)라고 하기도 한다. 박테리오파지라는 이름은 생물학자 이 붙인 것으로 '박테리아 포식자'라는 뜻을 가지고 있다. 박테리오파지는 가장 많은 연구가 진행된 바이러스 중 하나이며, 생명공학에서도 많이 사용된다. 일반적으로 박테리오파지는 과 그를 둘러싼 단백질 캡시드로 이루어져 있다. 여기서 유전 물질은 , , , dsDNA 등(ss~나 ds~는 사슬이 단일사슬인지 이중사슬인지를 나타내는 접두사이다)이 원형 또는 선형으로 배열되어 있는 것을 말한다. 박테리오파지는 자기들이 파괴하는 박테리아보다 훨씬 작다. 박테리오파지는 생물권에 가장 널리 퍼져 있는 존재로 추측되고 있다. 박테리오파지는 어디에나 존재하며 토양이나 동물의 창자처럼 숙주로 삼을 박테리아가 풍부한 곳이면 쉽게 발견할 수 있다. 박테리오파지와 다른 바이러스들이 가장 조밀하게 분포하는 곳은 바닷물 속으로, 표층의 에서는 1밀리리터당 9×108 마리의 바이러스들이 들어 있으며 해양 세균의 70% 이상이 박테리오파지에 감염된 상태일 것이다. 구 소련과 서유럽에서는 박테리오파지를 항생제 대용으로 쓰려는 연구가 60년 이상 진행되고 있으며, 박테리오파지는 항생제에 내성을 가진 세균을 잡는 데 쓰일 가능성이 있다.
rdf:langString Un batteriòfago o fago è un virus che infetta esclusivamente i batteri e sfrutta il loro apparato biosintetico per effettuare la replicazione virale. L'infezione virale del batterio ne causa la morte per lisi, ossia mediante rottura della membrana plasmatica dovuta all'accumulo della progenie nel citoplasma. I batteriofagi sono composti da proteine che incapsulano un genoma a DNA o a RNA; esso può avere strutture semplici o elaborate. I loro genomi possono codificare fino a quattro geni (ad esempio MS2) e fino a centinaia di geni. I fagi si replicano all'interno del batterio dopo l'iniezione del loro genoma nel citoplasma.Inoltre, i batteriofagi sono tra le entità più comuni e diverse nella biosfera; essi sono presenti ovunque si trovino batteri. Si stima che ci siano più di 1031 batteriofagi sul pianeta, più di ogni altro organismo terreste, compresi i batteri, combinati. Una delle maggiori fonti naturali di fagi e altri virus è l'acqua di mare, dove sono stati trovati fino a 9x108 virioni per millilitro in tappeti microbici in superficie, inoltre fino al 70% dei batteri marini può essere infetto da fagi. I fagi sono stati usati dalla fine del XX secolo come alternativa agli antibiotici sia nell'ex Unione Sovietica sia nell'Europa centrale, nonché in Francia.Sono visti come una possibile terapia contro i ceppi multi-farmaco-resistenti di molti batteri (vedi terapia fagica). D'altra parte, i fagi di Inoviridae hanno dimostrato di complicare i biofilm coinvolti nella polmonite e la fibrosi cistica e di proteggere i batteri dai farmaci destinati a debellare le malattie, promuovendo così un'infezione persistente.
rdf:langString ファージ(英: phage)は、細菌や古細菌に感染して複製するウイルスで、正式にはバクテリオファージ(英: bacteriophage)と呼ばれる。ファージの基本構造は、タンパク質の外殻と遺伝情報を担う核酸 (主に二本鎖DNA) からなる。ファージが感染した細菌は細胞膜を破壊される溶菌という現象を起こし、死細胞を残さない。細菌が食べ尽くされるかのように死滅するため、これにちなんで「細菌(bacteria)を食べるもの(ギリシア語:phagos)」を表す「バクテリオファージ(bacteriophage)」という名がつけられた。
rdf:langString Een bacteriofaag of kortweg faag is een klein virus dat alleen een specifieke bacterie infecteert. Net als andere virussen, die bacteriën en eukaryoten besmetten, bestaan ze uit een buitenste eiwitmantel met daarin genetisch materiaal dat bij 95% van de bekende fagen uit DNA bestaat. Dit DNA is tussen 5 en 300 kbp groot. De meeste fagen (95%) hebben een staart die hen toelaat genetisch materiaal in hun gastheer te injecteren. De lengte van een bacteriofaag ligt - inclusief kop en staart - tussen de 4 en 250 nanometer. Dat is minder dan de golflengte van zichtbaar licht, waardoor een faag niet met een gewone microscoop zichtbaar is. In de Lijst van virussen staan 200 soorten fagen, waarvan 133 soorten behoren tot de orde Caudovirales. Toepassingen vinden plaats in de geneeskunde en in de voedingsindustrie.
rdf:langString Bakteriofag, fag – wirus atakujący bakterie. Przeważnie dany bakteriofag zdolny jest do infekcji tylko jednego gatunku (a czasem nawet tylko szczepu) bakterii. Bakteriofagi mogą przybierać kształty złożone (buławkowate), pałeczkowate lub wielościenne. U pewnych fagów zakażenie następuje w ten sposób, że kwas nukleinowy (DNA lub RNA) jest wstrzykiwany przez otwór komórki bakterii, zrobiony przez pod ogonkiem, zaś część białkowa wirusa (kapsyd) pozostaje na zewnątrz. Bakteriofagi zjadliwe namnażają się i zabijają bakterię, łagodne natomiast wbudowują się w nukleoid komórki bakteryjnej i mogą istnieć przez wiele jej pokoleń (te zajadłe i łagodne mogą być tym samym fagiem różnicowanym przez czynniki biotyczne). Bakteriofagi można podzielić na: * zawierające dwuniciowy DNA – największa grupa bakteriofagów o budowie mieszanej, wielościennej główce, wielkości 100 nm i mających ogonek * zawierające jednoniciowy DNA – np. wielkości 27 nm, o budowie wielościennej lub helikalnej * zawierające RNA – wielkości 20–25 nm, o budowie wielościennej Wybrane szczepy bakteriofagów są wykorzystywane do niszczenia bakterii chorobotwórczych. Terapia fagowa jest stosowana w przypadku infekcji antybiotykoopornych. W Polsce oferuje ją Instytut Immunologii i Terapii Doświadczalnej Polskiej Akademii Nauk we Wrocławiu.
rdf:langString Um bacteriófago (também chamado por apenas fago) é um ser acelular pertencente ao grupo dos vírus (parasita intracelular sem metabolismo próprio), que infecta apenas bactérias. Da mesma forma que vírus que infectam eucariontes, os fagos consistem numa proteína exterior protetora e no material genético (dupla hélice em 95% dos fagos conhecidos) dentro da cápsula de 5-650 Kbp (1 Kpb = 1.000 pares de bases). Os fagos foram descobertos independentemente por Frederick Twort em 1915 e por em 1917. Fagos infectam especificamente bactérias. Alguns são virulentos, significando que uma vez que a célula tenha sido invadida, eles imediatamente começam seu processo de reprodução, e em pouco tempo "lisam" (destroem) a célula, lançando novos fagos. Alguns fagos (bem conhecidos como fagos temperados) podem ao contrário entrar em um estado relativamente inofensivo, e então integrar seu material genético no DNA cromossomal da bactéria hospedeira (muito semelhantes aos retrovírus endógenos em animais) ou estabelecendo-se a si mesmos como plasmídeos. Estes fagos endógenos, referidos como profagos, são então copiados a cada divisão celular junto com o DNA da bactéria hospedeira. Eles não matam a célula, porém monitoram (via algumas proteínas que eles codificam para isto) o estado de seu hospedeiro. Quando a célula do hospedeiro mostra sinais de stress (significando que ela esteja próxima de sua morte), os fagos endógenos tornam-se ativos novamente e iniciam seu ciclo reprodutivo, resultando na lise de célula hospedeira. Um exemplo é o da E. coli. O termo "fago temperado" foi proposto por Elie Wollman, do Instituto Pasteur em Paris, numa referência a "O Cravo Bem Temperado", de Johann Sebastian Bach. Algumas vezes, mesmo profagos podem prover benefícios para as células hospedeiras enquanto dormentes, pela adição de novas funções ao genoma da bactéria, um fenômeno chamado conversão lisogênica. Um exemplo famoso é a inofensiva bactéria Vibrio, que se torna Vibrio cholerae por um fago, causando a cólera. Fagos são muito importantes na biologia molecular sendo utilizados como para inserir DNA nas bactérias. Eles estão sendo também avaliados por pesquisadores médicos como uma alternativa aos antibióticos para tratar infecções por bactérias, técnica conhecida como Fagoterapia. Phage display é um teste para investigar interações de proteínas pela integração de múltiplos genes de um banco de genes em fagos.
rdf:langString Bakteriofag (från "bakterie" och grekiskans phagein som betyder "att äta") eller förkortat "fag" är ett virus som angriper bakterier. Precis som virus kan angripa eukaryoter (växter, djur och svampar), kan fager visa en stor variation av olika sammansättningar. Generellt består de av ett yttre proteinhölje och innehåller genetiskt material, vilket består av dubbelsträngat DNA av storleksordningen 5 till 650 kbp (kilobaspar) hos majoriteten av de kända fagsorterna. Dimensionen av fager är i storleksordningen 24 till 200 nm (nanometer). Flera sorter har en struktur som kallas svans, vilken används för att injicera genetiskt material i värdcellen. Fager är allestädes närvarande och kan hittas i många bakterierika utrymmen, såsom jord och djurtarmar. En av de fagtätaste naturliga källorna är sötvatten, där upp till 2,5×10^8 virioner per cm3 hittats. Fager har troligen spelat en viktig roll under evolutionen som överförare (vektor) av genetiskt material mellan olika bakteriearter. Bakteriofager användes ofta för medicinska syften, istället för penicillin, i Sovjetunionen. Eftersom de är specifika och riktar sig mot enskilda bakterier är de mer specifika. Mot bakgrund av resistensutveckling hos bakterier har bakteriofaganvändning pekats ut som en möjlig ersättning.
rdf:langString Бактеріофа́г або фаг — віруси, які вибірково інфікують бактеріальні клітини та клітини архей . Слово утворене від лат. bacteria та грец. φαγεῖν («їсти», «пожирати», «поглинати»), буквально — «поїдач бактерій». Бактеріофаги є класичним об'єктом досліджень молекулярної біології.
rdf:langString Бактериофа́ги, или фа́ги (от др.-греч. φᾰ́γω «пожираю») — вирусы, заражающие бактериальные клетки. Ранее бактериофагами называли и вирусы архей, однако в настоящее время этот термин принято относить исключительно к бактериальным вирусам. Бактериофаги, как и любые иные вирусы, размножаются внутри клетки хозяина. Высвобождение потомства большинства бактериофагов происходит путём лизиса инфицированной бактериальной клетки, однако при размножении бактериофагов некоторых групп, например, нитчатых фагов, выход вирусных частиц происходит без разрушения клетки, которая сохраняет свою жизнеспособность. Вирусная частица или вирион бактериофага состоит из оболочки, как правило белковой, и генетического материала одноцепочечной или двуцепочечной нуклеиновой кислоты (ДНК или, реже, РНК). Общая численность бактериофагов в большинстве природных местообитаний примерно равна численности бактерий или превышает ее в 2—10 раз, при этом общее количество фаговых частиц в Биосфере Земли составляет 1030—1032 частиц. Бактериофаги активно участвуют в круговороте химических веществ и энергии, оказывают заметное влияние на состав, динамику и активность микробных сообществ, влияют на эволюцию микробов, на их взаимодействия между собой и с многоклеточными организмами и даже участвуют в контроле экспрессии собственных генов микроорганизмов. У бактерий существует также большое число генетических элементов и кодируемых ими молекулярных структур, имеющих общее происхождение с бактериофагами, "приспособленных" микробами для тех или иных собственных нужд: дефектные профаги, бактериоцины R и F типов, AFP профаги (от англ. antifeeding prophage - профаги, препятствующие питанию), системы секреции VI типа (T6SS), сократимые системы, ассоциированные с метаморфозом (MAC), агенты переноса генов (GTA - gene tranfer agents) и другие. Бактериофаги, а также антивирусные (противофаговые) системы бактерий послужили источником большей части инструментария современной Генетической инженерии и ряда других технологий.
rdf:langString 噬菌体(英語:bacteriophage)是一种感染细菌和古细菌的病毒,其特点为專以細菌為宿主。人们熟知的噬菌體是以大腸桿菌為寄主的T2噬菌體。 跟別的病毒一樣,噬菌體也是一團由蛋白質外殼包裹的遺傳物質,大部分噬菌體還長有「尾巴」,用來將遺傳物質注入宿主體內。超過95%已知的噬菌體以雙螺旋結構的DNA為遺傳物質,長度由5,000個碱基对到5,000,000個碱基对不等;餘下的5%以RNA為遺傳物質。正是通過對噬菌體的研究,科學家證實基因以DNA為載體。(见赫希-蔡斯实验)整個噬菌體的長度由20納米到200納米不等。它們的基因組可含有少至四個、多至數百個基因。在注射其基因組進入細胞質後,噬菌體在細菌內複製。噬菌體是在生物圈中最常見的和多樣化的實體。 噬菌體是一種普遍存在的半生物體,而且經常都伴隨着細菌。通常在一些充滿細菌群落的地方,如:泥土、動物的內臟裡,都可以找到噬菌體的蹤影。目前世上蘊含最豐富噬菌體的地方就是海水。在海中,平均每毫升的海水即含有9×108個病毒粒子(virions),並使海水中70%的細菌受到噬菌體的感染。 噬菌体的命名是由希腊语词汇“吞噬”(φαγεῖν)的首字母Φ開始,然後加上一組序號。 在蘇聯、中歐和法國,噬菌體都曾用作抗生素的替代品,作為醫療用品的時間超過90年。噬菌體治療已經被更多國家接受,它們被用作許多具有的细菌的治疗。
xsd:nonNegativeInteger 76940

data from the linked data cloud