Attribution bias

http://dbpedia.org/resource/Attribution_bias an entity of type: Thing

心理学における帰属バイアス(Attribution bias, Attributional bias)とは認知バイアスのひとつであり、人々が体系的なエラーの原因について、それが自分や他人の行動によるものだと考えたり、理由を求めたりすることである。人は常に帰属理論で思考するが、しかしその理論は常に現実に正確であるものではない。人は客観的な観察者としては存在してはいないため、社会的世界の偏った解釈によって、バイアスのある解釈を行いがちである。 帰属バイアスは日常にあまねく存在する。たとえばある車のドライバーが運転する車が他車に割り込んだ時、割り込まれた側の車のドライバーはいらだち、その理由について、たとえば「そのドライバーは仕事などの予定に遅れそうで注意力が散漫になっていた」などの状況証拠よりも、「そのドライバーは無礼で乱暴で無能だから割り込んだ」などと言った形で、割り込んだ側のドライバーのパーソナリティー(性格)にあると解釈しがちである。 rdf:langString
تحيز العزو أو تحيز الإسناد (بالإنجليزية: Attribution bias)‏ في علم النفس هو شكل من أشكال التحيز المعرفي، الذي يشير إلى أخطاء الملاحظة التي تحدث عندما يقوم الناس بتقييم أو محاولة إيجاد أسباب كامنة خلف سلوكياتهم وسلوكيات الآخرين. فالأشخاص يقومون باستمرار بعزو الصفات فيما يتعلق بسلوكهم وسلوك الآخرين. ومع ذلك، فإن هذا العزو لا يعكس دائما الواقع بدقة. وبدلا من أن يعمل الناس كموجهين موضوعيين، فإنهم يكونوا عرضة للأخطاء الإدراكية التي تؤدي إلى تفسيرات متحيزة لعالمهم الاجتماعي. rdf:langString
Atribuční zkreslení (angl. attribution bias nebo attributional bias) je typ kognitivního zkreslení, který popisuje tendenci lidí systematicky chybovat v posouzení sebe či jiných osob nebo se mýlit v odůvodnění svého či jejich chování. Atribuční zkreslení vzniká kvůli potřebě lidí poznat příčinu svého chování či chování ostatních, toto přisuzování (atribuce) nemusí ale odrážet realitu. Spíše než o objektivní zhodnocení jde v prvé řadě o vnímání takových chyb, které vedou k potvrzování vlastní interpretace (sociálního) světa. rdf:langString
In psychology, an attribution bias or attributional bias is a cognitive bias that refers to the systematic errors made when people evaluate or try to find reasons for their own and others' behaviors. People constantly make attributions—judgements and assumptions about why people behave in certain ways. However, attributions do not always accurately reflect reality. Rather than operating as objective perceivers, people are prone to perceptual errors that lead to biased interpretations of their social world. Attribution biases are present in everyday life. For example, when a driver cuts someone off, the person who has been cut off is often more likely to attribute blame to the reckless driver's inherent personality traits (e.g., "That driver is rude and incompetent") rather than situational rdf:langString
En psychologie, un biais d'attribution est un biais cognitif qui se réfère aux erreurs systématiques commises lorsque les personnes évaluent ou tentent de trouver des raisons pour leurs propres comportements et ceux des autres. Les gens font constamment des attributions concernant la cause de leur propre comportement et celui des autres ; cependant, les attributions ne reflètent pas toujours fidèlement la réalité. Plutôt que de fonctionner comme des percepteurs objectifs, les gens sont enclins à des erreurs de perception qui conduisent à des interprétations biaisées de leur monde social. rdf:langString
심리학에서 귀인 편향(歸因偏向, 영어: attribution bias 또는 영어: attributional bias) 또는 귀인 편견은 사람이 그들 자신의 또는 다른 이들의 행동들의 이유를 평가하거나 찾으려고 시도할 때 체계적인 편향으로 불리는 인지적 편향이다. 사람들은 그들 자신 또는 다른 이들의 행동의 원인에 따라 지속적으로 귀인을 만든다. 하지만, 귀인은 항상 정확하게 현실을 반영하지 않는다. 객관적 지각자로써 작동하기 보다는, 사람들은 그들을 사회적 세계에 대한 편향된 이해로 이끄는 지각적 편향을 범하기 쉽다. 귀인 편향은 1950년대와 60년대에 처음 귀인 이론을 연구한 프리츠 하이더(Fritz Heider)와 같은 이들에 의해 논의되었다. 해롤드 켈리(Harold Kelley), 에드 존스(Ed Jones) 같은 다른 심리학자들은 사람들이 다른 타입의 귀인을 만드는 것이 쉽거나 어려운 상황을 구분함으로써 하이더의 초기 연구를 확대시켰다. rdf:langString
귀인 편견(attributional bias)은 어떤 사건에 대한 원인을 판단하는데 영향을 끼치는 심리학의 중 하나다. (귀인) 귀인 편견은 보통 행위자/관찰자 차이(actor/observer differences)의 형태를 띈다. 어떤 행위에 참여하고 있는 사람들(행위자)은 그것에 참여하지 않는 사람들과(관찰자) 다르게 본다는 것이다. 이런 차이는 종종 (availability)의 비대칭성에 의해 생긴다. 예를 들어 행위자의 행동은 관찰자가 기억하는 것보다 더 기억하기 쉽기 때문에 이 후에 더 고려대상이 되기 쉽다는 것이다. 결과적으로 원인에 대한 판단은 이런 이유들로 왜곡되기 마련이다. 예를 들어 몇몇 실험에서 실험 대상자는 대화에 참여한 사람들 중 한 사람쪽만 보거나, 한 사람의 얼굴만 보았다. 실험 대상자가 더 잘 볼 수 있었던 사람에 대해 실험 대상자는 그 대화에서 더 중요하거나 영향력있는 사람으로 인식했다. 가장 잘 알려진 귀인 편향은 아마 일 것이다. rdf:langString
Em psicologia, um viés de atribuição é um viés cognitivo que afeta a maneira como determinamos quem ou ou quê é responsável por um evento ou ação - isto é, que afeta nossa atribuição. Vieses de atribuição tipicamente se apresentam como diferenças entre o ator e o observador: pessoas envolvidas em uma ação (atores) vêem coisas de maneira diferente das pessoas não envolvidas (observadores). Essas discrepâncias são geralmente causadas por assimetrias de (frequentemente chamadas "" nesse contexto). Por exemplo, o comportamento de um ator é mais fácil de lembrar (e portanto mais disponí­vel para consideração posterior) que o ambiente em que se encontrava; e a confusão interna de uma pessoa é mais disponí­vel para ela mesma que para outras pessoas. Como resultado, nossos julgamentos de atribuiç rdf:langString
rdf:langString انحياز العزو
rdf:langString Atribuční zkreslení
rdf:langString Attribution bias
rdf:langString Biais d'attribution
rdf:langString 귀인 편향
rdf:langString 귀인 편견
rdf:langString 帰属バイアス
rdf:langString Viés de atribuição
xsd:integer 511014
xsd:integer 1113371903
rdf:langString Atribuční zkreslení (angl. attribution bias nebo attributional bias) je typ kognitivního zkreslení, který popisuje tendenci lidí systematicky chybovat v posouzení sebe či jiných osob nebo se mýlit v odůvodnění svého či jejich chování. Atribuční zkreslení vzniká kvůli potřebě lidí poznat příčinu svého chování či chování ostatních, toto přisuzování (atribuce) nemusí ale odrážet realitu. Spíše než o objektivní zhodnocení jde v prvé řadě o vnímání takových chyb, které vedou k potvrzování vlastní interpretace (sociálního) světa. Atribuční zkreslení byla poprvé popisována v 50. a 60. letech psychologem Fritzem Heiderem, jeho práci pak rozšířili další psychologové, Harold Kelley a Ed Jones. Kelley a Jones se věnovali popisu podmínek, za kterých u lidí k atribucím dochází.Atribuční zkreslení jsou velmi častým kognitivním zkreslením, proto se jedná o důležité vědecké téma. Příkladem atribučního zkreslení může být situace, ve které nás řidič automobilu donutí prudce zastavit při přecházení silnice či uskočit na chodník. První myšlenkou může být jednoznačné odsouzení bezohledného řidiče, i když šlo spíše důsledek podmínek dané situace — je možné, že si nás řidič nevšiml anebo všiml pozdě.Existuje mnoho různých typů atribučních zkreslení, například ultimate attribution error, fundamental attribution error, actor-observer bias či hostile attribution bias. Každé takové zkreslení či chyba popisují určitou tendenci lidí, kterou projevují při odůvodňování různých typů chování.
rdf:langString تحيز العزو أو تحيز الإسناد (بالإنجليزية: Attribution bias)‏ في علم النفس هو شكل من أشكال التحيز المعرفي، الذي يشير إلى أخطاء الملاحظة التي تحدث عندما يقوم الناس بتقييم أو محاولة إيجاد أسباب كامنة خلف سلوكياتهم وسلوكيات الآخرين. فالأشخاص يقومون باستمرار بعزو الصفات فيما يتعلق بسلوكهم وسلوك الآخرين. ومع ذلك، فإن هذا العزو لا يعكس دائما الواقع بدقة. وبدلا من أن يعمل الناس كموجهين موضوعيين، فإنهم يكونوا عرضة للأخطاء الإدراكية التي تؤدي إلى تفسيرات متحيزة لعالمهم الاجتماعي. نوقش تحيز العزو (الإسناد) لأول مرة في الخمسينيات والستينيات من قبل علماء النفس مثل فريتز هيدر، الذي درس نظرية العزو. فيما قام علماء نفس آخرون، مثل هارولد كيلي وإد جونز بتوسيع عمل هيدر المبكر من خلال تحديد الظروف التي يحتمل أن يكون فيها الأشخاص أكثر أو أقل عرضة للقيام بالعزو. توجد تحيزات العزو بشكل متكرر في الحياة اليومية، وبالتالي فهو موضوع مهم ووثيق الصلة بالدراسة. على سبيل المثال، عندما يقطع سائق ما علينا الطريق، فإننا نرجح أن نلقي باللوم عليه بأنه سائق متهور، بدلا من أن نعزو هذا السلوك إلى الأسباب الظرفية (كأن يكون في حالة من الاندفاع ولم يلاحظني أو أنه في حالة طارئة"). بالإضافة إلى ذلك، هناك العديد من الأنواع المختلفة من تحيز العزو، مثل خطأ الإسناد النهائي، وخطأ الإحالة الأساسي، وتحيز الفاعل - المراقب، وتحيز العزو العدائي ومنذ بداية العمل، واصل الباحثون دراسة كيف ولماذا يُظهر الأشخاص تفسيرات متحيزة من للمعلومات الاجتماعية. وقد تم تحديد العديد من الأنواع المختلفة من تحيزات العزو، كما أن البحوث النفسية الحديثة حول موضوع التحيز قد فحصت كيف يمكن للتحيز أن يؤثر في العواطف والسلوك.
rdf:langString In psychology, an attribution bias or attributional bias is a cognitive bias that refers to the systematic errors made when people evaluate or try to find reasons for their own and others' behaviors. People constantly make attributions—judgements and assumptions about why people behave in certain ways. However, attributions do not always accurately reflect reality. Rather than operating as objective perceivers, people are prone to perceptual errors that lead to biased interpretations of their social world. Attribution biases are present in everyday life. For example, when a driver cuts someone off, the person who has been cut off is often more likely to attribute blame to the reckless driver's inherent personality traits (e.g., "That driver is rude and incompetent") rather than situational circumstances (e.g., "That driver may have been late to work and was not paying attention"). Additionally, there are many different of attribution biases, such as the ultimate attribution error, , , and . Each of these biases describes a specific tendency that people exhibit when reasoning about the cause of different behaviors. Since the early work, researchers have continued to examine how and why people exhibit biased interpretations of social information. Many different types of attribution biases have been identified, and more recent psychological research on these biases has examined how attribution biases can subsequently affect emotions and behavior.
rdf:langString En psychologie, un biais d'attribution est un biais cognitif qui se réfère aux erreurs systématiques commises lorsque les personnes évaluent ou tentent de trouver des raisons pour leurs propres comportements et ceux des autres. Les gens font constamment des attributions concernant la cause de leur propre comportement et celui des autres ; cependant, les attributions ne reflètent pas toujours fidèlement la réalité. Plutôt que de fonctionner comme des percepteurs objectifs, les gens sont enclins à des erreurs de perception qui conduisent à des interprétations biaisées de leur monde social. Les biais d'attribution ont d'abord été discutés dans les années 1950 et 1960 par des psychologues tels que Fritz Heider, qui a étudié la théorie de l'attribution. D'autres psychologues, tels que Harold Kelley et Ed Jones, ont développé les premiers travaux de Heider en identifiant les conditions dans lesquelles les personnes sont plus ou moins susceptibles de faire différents types d'attributions. Les biais d'attribution sont présents dans la vie quotidienne et constituent donc un sujet important et pertinent à étudier. Par exemple, lorsqu'un conducteur nous coupe la route, nous sommes plus susceptibles d'attribuer le blâme au conducteur imprudent (p. Ex. « Quel imbécile ! ») Plutôt qu'à des circonstances particulières (p. Ex. "Peut-être étaient-ils pressés et ne m'ont pas remarqué"). De plus, il existe différents types de biais d'attribution, tels que l', l'erreur d'attribution fondamentale, le et le biais d'attribution hostile. Chacun de ces biais décrit une tendance spécifique que les gens manifestent lorsqu'ils raisonnent sur la cause de différents comportements. Depuis les premiers travaux, les chercheurs ont continué d'examiner comment et pourquoi les gens présentent des interprétations biaisées de l'information sociale. De nombreux types de biais d'attribution ont été identifiés, et des recherches psychologiques plus récentes sur ces biais ont examiné comment les biais d'attribution peuvent affecter les émotions et le comportement.
rdf:langString 심리학에서 귀인 편향(歸因偏向, 영어: attribution bias 또는 영어: attributional bias) 또는 귀인 편견은 사람이 그들 자신의 또는 다른 이들의 행동들의 이유를 평가하거나 찾으려고 시도할 때 체계적인 편향으로 불리는 인지적 편향이다. 사람들은 그들 자신 또는 다른 이들의 행동의 원인에 따라 지속적으로 귀인을 만든다. 하지만, 귀인은 항상 정확하게 현실을 반영하지 않는다. 객관적 지각자로써 작동하기 보다는, 사람들은 그들을 사회적 세계에 대한 편향된 이해로 이끄는 지각적 편향을 범하기 쉽다. 귀인 편향은 1950년대와 60년대에 처음 귀인 이론을 연구한 프리츠 하이더(Fritz Heider)와 같은 이들에 의해 논의되었다. 해롤드 켈리(Harold Kelley), 에드 존스(Ed Jones) 같은 다른 심리학자들은 사람들이 다른 타입의 귀인을 만드는 것이 쉽거나 어려운 상황을 구분함으로써 하이더의 초기 연구를 확대시켰다. 귀인 편향은 매 일상에 존재하기 때문에, 중요하고 의미가 있는 연구 주제이다. 예를 들어, 한 운전자가 끼어들 때, 우리는 상황적 정황보다는 난폭한 운전자를 비난할 가능성이 크다. 추가적으로, 궁극적 귀인 편향, 근본적 귀인 편향, 행동-관찰자 편향, 그리고 적대적 귀인 편향 같은 많은 다른 타입의 귀인 편향이 있다. 이 편향들은 각각 다른 행동의 원인에 대해 이유를 만들 때 사람들이 표현하는 특정한 경향을 묘사한다. 초기 연구 이래로, 연구원들은 어떻게, 왜 사람들이 사회적 정보에 대한 편향된 해석을 하는지에 계속해서 시험해왔다. 많은 귀인 편향의 유형들이 정의되었고, 그리고 최근에 더 많은 심리학 연구원들은 이 귀인 편향들이 나중에 감정과 행동에 영향을 미치는지 시험해왔다.
rdf:langString 心理学における帰属バイアス(Attribution bias, Attributional bias)とは認知バイアスのひとつであり、人々が体系的なエラーの原因について、それが自分や他人の行動によるものだと考えたり、理由を求めたりすることである。人は常に帰属理論で思考するが、しかしその理論は常に現実に正確であるものではない。人は客観的な観察者としては存在してはいないため、社会的世界の偏った解釈によって、バイアスのある解釈を行いがちである。 帰属バイアスは日常にあまねく存在する。たとえばある車のドライバーが運転する車が他車に割り込んだ時、割り込まれた側の車のドライバーはいらだち、その理由について、たとえば「そのドライバーは仕事などの予定に遅れそうで注意力が散漫になっていた」などの状況証拠よりも、「そのドライバーは無礼で乱暴で無能だから割り込んだ」などと言った形で、割り込んだ側のドライバーのパーソナリティー(性格)にあると解釈しがちである。
rdf:langString 귀인 편견(attributional bias)은 어떤 사건에 대한 원인을 판단하는데 영향을 끼치는 심리학의 중 하나다. (귀인) 귀인 편견은 보통 행위자/관찰자 차이(actor/observer differences)의 형태를 띈다. 어떤 행위에 참여하고 있는 사람들(행위자)은 그것에 참여하지 않는 사람들과(관찰자) 다르게 본다는 것이다. 이런 차이는 종종 (availability)의 비대칭성에 의해 생긴다. 예를 들어 행위자의 행동은 관찰자가 기억하는 것보다 더 기억하기 쉽기 때문에 이 후에 더 고려대상이 되기 쉽다는 것이다. 결과적으로 원인에 대한 판단은 이런 이유들로 왜곡되기 마련이다. 예를 들어 몇몇 실험에서 실험 대상자는 대화에 참여한 사람들 중 한 사람쪽만 보거나, 한 사람의 얼굴만 보았다. 실험 대상자가 더 잘 볼 수 있었던 사람에 대해 실험 대상자는 그 대화에서 더 중요하거나 영향력있는 사람으로 인식했다. 을 통해 또 다른 예시를 살펴볼 수 있다. 우리는 어떤 사람이 왜 특정한 행동을 하였는가를 설명할 때, 그 사람의 상황적인 요인보다는 성격적인 특징들이나 개인적인 속성들을 많이 사용하는 경향이 있다. 즉, 그 사람이 음료수를 쏟았을 때, 순간적으로 주의가 분산되어서가 아니라 그 사람의 행동이 서투르기 때문이라고 설명하는 것이다. 이런 경향은 우리로 하여금 동기와 행동의 일관성이 실제보다 더 존재한다고 믿게 한다. 가장 잘 알려진 귀인 편향은 아마 일 것이다.
rdf:langString Em psicologia, um viés de atribuição é um viés cognitivo que afeta a maneira como determinamos quem ou ou quê é responsável por um evento ou ação - isto é, que afeta nossa atribuição. Vieses de atribuição tipicamente se apresentam como diferenças entre o ator e o observador: pessoas envolvidas em uma ação (atores) vêem coisas de maneira diferente das pessoas não envolvidas (observadores). Essas discrepâncias são geralmente causadas por assimetrias de (frequentemente chamadas "" nesse contexto). Por exemplo, o comportamento de um ator é mais fácil de lembrar (e portanto mais disponí­vel para consideração posterior) que o ambiente em que se encontrava; e a confusão interna de uma pessoa é mais disponí­vel para ela mesma que para outras pessoas. Como resultado, nossos julgamentos de atribuição são frequentemente distorcidos nesses sentidos. Em alguns experimentos, por exemplo, indiví­duos eram apresentados a apenas um lado de uma conversação, ou eram capazes de ver a face de apenas um dos participantes que conversavam. Quem quer que fosse melhor apresentado aos observadores era julgado mais importante, ou mais influente, como tendo maior papel no diálogo. O viés de atribuição mais conhecido é, talvez, o .
xsd:nonNegativeInteger 41104

data from the linked data cloud