Anointing of the sick

http://dbpedia.org/resource/Anointing_of_the_sick an entity of type: Thing

Ευχέλαιο αποκαλείται από μερικές χριστιανικές ομολογίες το το οποίο θεμελιώνεται στην Καινή Διαθήκη, σύμφωνα με το οποίο οι ιερείς δια επικλήσεως ευχών και χρίσεως με έλαιο των πιστών, τελούν ιερουργία προς άφεση αμαρτιών και πιο συγκεκριμένα για ψυχοσωματική υγεία. Το Μυστήριο του Ευχελαίου αναγνωρίζει η Ορθόδοξη Εκκλησία, η Καθολική Εκκλησία, η και η . Η Εκκλησία των Διαμαρτυρομένων το έχει απορρίψει. Ο Λούθηρος το έχει "ανεχθεί" ως "καλή παραμυθητική τελετή" για βαριά ασθενείς. Από τους Ρωμαιοκαθολικούς το μυστήριο αυτό καλείται και "έσχατο μυστήριο επί επιθανάτιας κλίνης". rdf:langString
De ziekenzalving is een rooms-katholiek sacrament dat wordt toegediend aan zieken en stervenden. Binnen een deel van het protestantisme is ziekenzalving niet als sacrament, maar wel als belangrijk ritueel in gebruik. rdf:langString
병자 성사(病者聖事)는 기독교에서 몸이 불편한 교우를 사제가 성유를 바르면서 회복을 기원하는 성사를 말한다. 정교회에서는 성유성사라고 부르며, 성공회에서는 조병예식으로 성사적 예식으로 취급한다. 몸이 아프면 교회 원로(사제)들을 불러서 기름을 바르며 회복을 요청하는 기도를 부탁하라는 야고보의 편지 내용에 근거한다. 교파별로 성사인지 아닌지 보는 관점이 다르며 7가지의 성사를 모두 인정하는 로마 가톨릭교회(천주교)와 정교회에서는 성사로 유지하고 있고, 대한성공회에서는 조병성사로 불러왔으나, 2004년 기도서 개정 이후 조병예식으로 명칭을 변경하여 성사가 아닌 성사적 예식으로 본다. 그나마 성공회 이외의 개신교에서는 전혀 관찰할 수 없다. 제2차 바티칸 공의회 이전까지는 종부성사라는 명칭으로 불렸으며, 선종 직전 1번만 받는 것으로 알려져 있었다. 그러나 제2차 바티칸 공의회 이후 명칭을 병자성사로 다시 바꾼 뒤, 죽음의 위험에 처해있지 않더라도 큰 수술을 앞두거나 오래 와병을 하는 등의 쇠약 상태에 있는 경우에도 병자성사를 받을 수 있도록 했다. rdf:langString
病者の塗油(びょうしゃのとゆ、ラテン語: unctio infirmorum、英語: anointing of the sick)は、カトリック教会における七つの秘跡の一つ。 rdf:langString
Namaszczenie chorych, zwłaszcza dawniej nazywane ostatnim namaszczeniem – chrześcijański obrzęd uzdrowienia w imię Jezusa Chrystusa z zastosowaniem oleju. Przywołuje moc misterium paschalnego nad ochrzczonymi cierpiącymi z powodu choroby lub podeszłego wieku, którym z tego powodu „zaczyna grozić niebezpieczeństwo śmierci” (por. Sacrosanctum Concilium 73; Katechizm Kościoła Katolickiego 1514). Jest uznawany za sakrament w Kościele katolickim, starokatolickim, Cerkwi prawosławnej i Społeczności Chrystusa. rdf:langString
De sjukas smörjelse, även kallad sista smörjelsen, är ett av de sju sakramenten i framför allt Romersk-katolska kyrkan och de olika ortodoxa kyrkorna. Bruket att smörja sjuka och döende med olja (chrisma) finns omtalat i Jakobs brev 5:14f. i Nya Testamentet och sägs där hjälpa den sjuke samt förmedla syndernas förlåtelse. rdf:langString
Єлеопома́зання, або соборува́ння — християнське таїнство, прийняте в католицькій, православній та в ряді протестантських церков (зокрема у англікан та лютеран). Помазання хворих було звичайною практикою в багатьох цивілізаціях, в тому числі серед стародавніх греків і ранніх єврейських громад. Про використання олії з лікувальною метою згадується в працях Гіппократа. rdf:langString
病人傅油聖事、臨終祝禱是天主教、東正教和一些新教教會的聖事。 這聖事的舊稱臨終聖事或終傅聖事由12世紀末起在西方天主教會使用,直到梵蒂岡第二屆大公會議廢止,但意大利很多信徒仍稱呼這聖事為Estrema Unzione;在東正教會這名稱則未有廣泛使用。改名原因是信徒可以多次接受聖事,不用等到臨終,施行聖事亦非預料病人已是臨終。有段時期這聖事只施行予快逝世的人,以避免在聖事後病人再有犯罪;但在梵蒂岡第二屆大公會議後已停止這做法。 病人傅油聖事依據的主要《聖經》經文為「你們中間有患病的嗎?他該請教會的長老們來;他們該為他祈禱,因主的名給他傅油:出於信德的祈禱,必救那病人,主必使他起來;並且如果他犯了罪,也必得蒙赦免。」(雅各伯書5章14,15節) 這聖事給予病人屬靈的幫助和安慰,並完好的屬靈健康,包括因為病重信徒的罪得赦免。天主教會基督徒認為,有的時候聖事會帶來奇蹟治愈。 雖然自梵蒂岡第二屆大公會議後,有改變這聖事的建議提出,但世界上數以百計的司鐸仍照傳統的終傅聖事的儀式、原由和目的舉行這聖事。在改編自伊弗林·沃小說《重返布莱兹海德庄园》的同名電影中,可以看到病人傅油聖事歷經多個世紀的傳統儀式。 rdf:langString
La unció dels malalts, a la religió catòlica, és el sagrament impartit pels sacerdots i consistent en la unció amb oli sagrat a les persones que han vist afectada la seva salut. La unció dels malalts pot ser administrada també a tots els majors de 65 anys, encara que no pateixin cap malaltia greu. El ritu, per al qual es fa servir oli beneït cada any a la Missa crismal de Dijous Sant, consisteix a fer tres vegades el senyal de la creu al front i a cada una de les mans del malalt. Mentre se l'ungeix, el sacerdot repeteix la següent fórmula: rdf:langString
Svátost nemocných (též pomazání nemocných) je jednou ze svátostí katolických, pravoslavných a některých protestantských církví. Dřívější název poslední pomazání se užíval v západní části katolické církve od konce 12. století do Druhého vatikánského koncilu, kdy tuto svátost přijímali většinou pouze umírající. V současnosti se svátost uděluje též vážně nemocným, proto i změna názvu. Biblickým textem, na který se praxe pomazání nemocných odvolává, je novozákonní list Jakubův 5,14-16: Většinou předchází vyzpovídání nemocného knězem. rdf:langString
Anointing of the sick, known also by other names such as unction, is a form of religious anointing or "unction" (an older term with the same meaning) for the benefit of a sick person. It is practiced by many Christian churches and denominations. Anointing of the sick was a customary practice in many civilizations, including among the ancient Greeks and early Jewish communities. The use of oil for healing purposes is referred to in the writings of Hippocrates. rdf:langString
Unkto aŭ unktado estas sakramento de katolikismo, anglikanismo, kaj ortodoksismo kiu donas gracon kaj pardonon por pekoj, normale ĵus antaŭ morto; alinomatas sanktoleado aŭ lastaj ritoj (kiam kune kun konfeso kaj komunio). Tiu rito estas rekomendita en la Biblio, en Jakobo 5:14-15, kiu ankaŭ priskribas la riton: "Ĉu iu el vi malsanas? li venigu la presbiterojn de la eklezio; kaj ili preĝu super li, ŝmirinte lin per oleo en la nomo de la Sinjoro; kaj la preĝo de fido savos la malsanulon, kaj la Sinjoro relevos lin; kaj se li faris pekojn, tio estos pardonita al li." rdf:langString
El sacramento de la unción de los enfermos, también conocido como extremaunción, es un acto litúrgico comunitario realizado por parte de distintas Iglesias cristianas (Iglesia católica, Iglesia ortodoxa, Comunión anglicana) por el cual un presbítero signa con óleo sagrado a un fiel por estar enfermo, en peligro de muerte o simplemente por su edad avanzada. Con esta acción se significa que le es concedida al enfermo o al anciano una gracia especial y eficaz para fortalecerlo y reconfortarlo en su enfermedad, y prepararlo para el encuentro con Dios. rdf:langString
Die Krankensalbung oder heilige Ölung ist eine in vielen Kirchen praktizierte Handlung, die an Kranken vollzogen und vor allem mit Anweisungen aus dem 5. Kapitel des Jakobusbriefes begründet wird. In der römisch-katholischen Kirche, den altkatholischen und den orthodoxen Kirchen gilt die Krankensalbung als Sakrament. Früher wurde die Krankensalbung in der katholischen Kirche als Letzte Ölung bezeichnet; innerhalb der anthroposophisch orientierten Christengemeinschaft wird sie auch heute noch so genannt. Evangelisch-Freikirchliche Gemeinden praktizieren die Krankensalbung als Ältestendienst nach Jakobus 5. Auch lutherische, reformierte und unierte Kirchen sehen zum Teil für die Krankenseelsorge wieder eine Salbung vor, die jedoch nicht als Sakrament verstanden wird.Auch in der Kirche Jesu C rdf:langString
Gaixoen Oliadura, Gaixoen igurtzia edo Gantzudura gaixotasunak ahuldutako adineko edo gaixoei Jaungoikoarekin behin betiko topaketa prestatzeko grazia berezia ematen dien sakramentua da. Bekatuen barkamena eta gaixoari osasuna ala eritasuna eramateko indarra ematea du helburu. Teologia kristauaren arabera, beste sakramentuak bezala, Jesukristok sortua izan zen. Hala ere, ez dago Itun Berrian sorrera horren berria ematen dion testurik. Adituek, berriz, Santiagoren eskutitzaren pasabide bat aipatzen dute. Hona hemen: rdf:langString
Pengurapan Orang Sakit adalah sakramen penyembuhan yang kedua. Dalam sakramen ini seorang imam mengurapi orang yang sakit dengan minyak yang khusus diberkati untuk upacara ini. "Pengurapan orang sakit dapat dilayankan bagi setiap umat beriman yang, karena telah mencapai penggunaan akal budi, mulai berada dalam bahaya yang disebabkan sakit atau usia lanjut" (kanon 1004; KGK 1514). Baru menderita sakit ataupun makin memburuknya kondisi kesehatan membuat sakramen ini dapat diterima berkali-kali oleh seseorang. * l * b * s rdf:langString
L'onction des malades, appelée chez les catholiques « extrême-onction » avant le concile Vatican II, et sacrement des saintes huiles chez les orthodoxes, est un sacrement des Églises catholique romaine, orthodoxes de tout genre et anglicane par lequel celui qui souffre est confié à la compassion du Christ (parfois dit Christ médecin). L'onction est faite avec une huile bénite et est célébrée par un prêtre. rdf:langString
L'unzione degli infermi è un rito celebrato da diverse Chiese cristiane: consiste in una preghiera che si fa per un ammalato e nell'unzione dello stesso con dell'olio, appositamente benedetto per questo uso. La Chiesa cattolico-romana, le Chiese ortodosse e le Chiese orientali antiche la considerano un sacramento, destinato espressamente dalla Chiesa al conforto anche fisico delle persone affette da malattia, fin dai primi secoli del cristianesimo. Le pochissime Chiese evangeliche che l'hanno conservata, invece, la considerano soltanto un rituale simbolico. rdf:langString
A unção dos enfermos (extrema-unção) é um sacramento católico dedicado aos enfermos, realizado com óleo. O sacramento confere ao católico uma graça especial para enfrentar as dificuldades próprias de uma doença grave ou velhice. É conhecido também como o "sagra viático", porque é o recurso, o "alívio" que leva o católico para poder suportar com fortaleza e em estado de graça um momento de trânsito, especialmente o trânsito à Casa do Pai através da morte. rdf:langString
Елеосвяще́ние (или собо́рование) — одно из семи таинств православной и католической церквей, заключающееся в помазании тела освящённым елеем (отсюда и название таинства). По мнению этих церквей, таинство елеосвящения имеет евангельское происхождение и было установлено Иисусом Христом. В 6-й главе Евангелия от Марка написано: «Призвав двенадцать, начал Христос посылать их по два, дав им власть над нечистыми духами. <…> Они пошли и проповедовали покаяние, изгоняли многих бесов и многих больных мазали маслом и исцеляли». Апостол Иаков в Соборном послании так изложил суть таинства: rdf:langString
rdf:langString Unció dels malalts
rdf:langString Svátost nemocných
rdf:langString Krankensalbung
rdf:langString Ευχέλαιο
rdf:langString Unkto
rdf:langString Anointing of the sick
rdf:langString Unción de enfermos
rdf:langString Gaixoen oliadura
rdf:langString Pengurapan orang sakit
rdf:langString Onction des malades
rdf:langString Unzione degli infermi
rdf:langString 病者の塗油
rdf:langString 병자성사
rdf:langString Ziekenzalving
rdf:langString Namaszczenie chorych
rdf:langString Елеосвящение
rdf:langString Unção dos enfermos
rdf:langString De sjukas smörjelse
rdf:langString Єлеопомазання
rdf:langString 病人傅油聖事
xsd:integer 2348
xsd:integer 1120720964
rdf:langString La unció dels malalts, a la religió catòlica, és el sagrament impartit pels sacerdots i consistent en la unció amb oli sagrat a les persones que han vist afectada la seva salut. La unció dels malalts pot ser administrada també a tots els majors de 65 anys, encara que no pateixin cap malaltia greu. Com els altres sagraments, es considera instituït per Jesucrist encara que no consta un moment precís de la seva institució. S'acostuma a indicar que el text de la carta de Sant Jaume com a context de la funció i efectes del sagrament: Si entre vosaltres hi ha algú que està malalt, que faci cridar els qui presideixen la comunitat perquè l'ungeixin amb oli en nom del Senyor i preguin per ell. Aquesta pregària, feta amb fe, salvarà el malalt: el Senyor el posarà bo i li perdonarà els pecats que hagi comès. (St 5, 14-15). Els fidels poden rebre aquest sagrament diverses vegades a la vida. Fins al Concili Vaticà II, el sagrament se'l coneixia amb el nom d'extremunció, atès que solament s'administrava in extremis, és a dir, davant la imminència de la mort. El canvi de sentit imposat al sagrament pel Concili, respon a la necessitat de poder assistir o demanar per la salut dels malalts perquè l'Esperit Sant els acompanyi i reconforti. El ritu, per al qual es fa servir oli beneït cada any a la Missa crismal de Dijous Sant, consisteix a fer tres vegades el senyal de la creu al front i a cada una de les mans del malalt. Mentre se l'ungeix, el sacerdot repeteix la següent fórmula: Per aquesta Santa unció i per la seva bondadosa misericòrdia, t'ajudi el Senyor amb la gràcia de l'Esperit Sant. Perquè, lliure dels teus pecats, et concedeixi la salvació i et conforti a la teva malaltia. Amén. Aquest Sagrament es coneixia abans com "Extremunció", perquè solament s'administrava in articulo mortis (a punt de morir). Actualment el sagrament es denomina canònicament "Unció dels malalts" i es pot administrar més d'una vegada, sempre que el malalt es trobi greu.
rdf:langString Svátost nemocných (též pomazání nemocných) je jednou ze svátostí katolických, pravoslavných a některých protestantských církví. Dřívější název poslední pomazání se užíval v západní části katolické církve od konce 12. století do Druhého vatikánského koncilu, kdy tuto svátost přijímali většinou pouze umírající. V současnosti se svátost uděluje též vážně nemocným, proto i změna názvu. Biblickým textem, na který se praxe pomazání nemocných odvolává, je novozákonní list Jakubův 5,14-16: Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého. Svátost má duchovně posílit a potěšit člověka a navrátit mu fyzické i duchovní zdraví, nese s sebou podle vnímání církve i odpuštění hříchů. Může se udělovat jak jednotlivým osobám (např. doma či v nemocnici) tak společně při bohoslužbě. V praxi vypadá svátost (většinou v katolické církvi) tak, že kněz na nemocného vloží ruce a modlí se za něj, posléze jej pomaže požehnaným olivovým olejem a říká při tom: Skrze toto svaté pomazáníať ti Pán pro své milosrdenství pomůžemilostí Ducha svatého. Amen.Ať tě vysvobodí z hříchů,ať tě zachrání a posilní. Amen. Většinou předchází vyzpovídání nemocného knězem. V pravoslavné církvi - svatá Tajina pomazání nemocných (jiný název je Tajina svěcení oleje). Pravoslavní ji vždy vykonávali nad každým vážně nemocným věřícím, když o to požádal. Má být spojena se zpovědí a s rozhřešením. Podle rozdílných tradic se může konat buď jednou za dobu trvání nemoci, nebo i na tu samou nemoc vícekrát, ale jen jednou za rok. Správně ji má vykonávat sedm kněží, kteří se sejdou nad nemocným, čtou sedmero evangelijních čtení, posvěcují připravený olivový olej a každý kněz pomazává nemocného na čele, očích, chřípích, ústech, uších, prsou, dlaních a nártech. Součástí obřadu je kladení evangeliáře na nemocného a přežehnávání nemocného od každého z kněží.Může se konat v chrámu nad více věřícími zároveň.
rdf:langString Ευχέλαιο αποκαλείται από μερικές χριστιανικές ομολογίες το το οποίο θεμελιώνεται στην Καινή Διαθήκη, σύμφωνα με το οποίο οι ιερείς δια επικλήσεως ευχών και χρίσεως με έλαιο των πιστών, τελούν ιερουργία προς άφεση αμαρτιών και πιο συγκεκριμένα για ψυχοσωματική υγεία. Το Μυστήριο του Ευχελαίου αναγνωρίζει η Ορθόδοξη Εκκλησία, η Καθολική Εκκλησία, η και η . Η Εκκλησία των Διαμαρτυρομένων το έχει απορρίψει. Ο Λούθηρος το έχει "ανεχθεί" ως "καλή παραμυθητική τελετή" για βαριά ασθενείς. Από τους Ρωμαιοκαθολικούς το μυστήριο αυτό καλείται και "έσχατο μυστήριο επί επιθανάτιας κλίνης".
rdf:langString Die Krankensalbung oder heilige Ölung ist eine in vielen Kirchen praktizierte Handlung, die an Kranken vollzogen und vor allem mit Anweisungen aus dem 5. Kapitel des Jakobusbriefes begründet wird. In der römisch-katholischen Kirche, den altkatholischen und den orthodoxen Kirchen gilt die Krankensalbung als Sakrament. Früher wurde die Krankensalbung in der katholischen Kirche als Letzte Ölung bezeichnet; innerhalb der anthroposophisch orientierten Christengemeinschaft wird sie auch heute noch so genannt. Evangelisch-Freikirchliche Gemeinden praktizieren die Krankensalbung als Ältestendienst nach Jakobus 5. Auch lutherische, reformierte und unierte Kirchen sehen zum Teil für die Krankenseelsorge wieder eine Salbung vor, die jedoch nicht als Sakrament verstanden wird.Auch in der Kirche Jesu Christi der Heiligen der Letzten Tage wird eine entsprechende Salbung vor einem Krankensegen vorgenommen.
rdf:langString Anointing of the sick, known also by other names such as unction, is a form of religious anointing or "unction" (an older term with the same meaning) for the benefit of a sick person. It is practiced by many Christian churches and denominations. Anointing of the sick was a customary practice in many civilizations, including among the ancient Greeks and early Jewish communities. The use of oil for healing purposes is referred to in the writings of Hippocrates. Anointing of the sick should be distinguished from other religious anointings that occur in relation to other sacraments, in particular baptism, confirmation and ordination, and also in the coronation of a monarch.
rdf:langString Unkto aŭ unktado estas sakramento de katolikismo, anglikanismo, kaj ortodoksismo kiu donas gracon kaj pardonon por pekoj, normale ĵus antaŭ morto; alinomatas sanktoleado aŭ lastaj ritoj (kiam kune kun konfeso kaj komunio). La nomo "lastaj ritoj" ne estas tute ĝusta, ĉar la rito ne ĉiam estas farinda ĵus antaŭ morto, oni povas fari ĝin por ĉiu grava malsanulo. The pastro ŝmiras (unktas) la kapon de la malsanulo per iu guto de benita oleo. Farante la riton, oni pli malpli esperas, ke Dio sanigos la malsanulon, aŭ per la graco de la sakramento, aŭ per la bona laboro de kuracistoj kaj naturaj rimedoj. Tiu rito estas rekomendita en la Biblio, en Jakobo 5:14-15, kiu ankaŭ priskribas la riton: "Ĉu iu el vi malsanas? li venigu la presbiterojn de la eklezio; kaj ili preĝu super li, ŝmirinte lin per oleo en la nomo de la Sinjoro; kaj la preĝo de fido savos la malsanulon, kaj la Sinjoro relevos lin; kaj se li faris pekojn, tio estos pardonita al li."
rdf:langString Gaixoen Oliadura, Gaixoen igurtzia edo Gantzudura gaixotasunak ahuldutako adineko edo gaixoei Jaungoikoarekin behin betiko topaketa prestatzeko grazia berezia ematen dien sakramentua da. Bekatuen barkamena eta gaixoari osasuna ala eritasuna eramateko indarra ematea du helburu. Teologia kristauaren arabera, beste sakramentuak bezala, Jesukristok sortua izan zen. Hala ere, ez dago Itun Berrian sorrera horren berria ematen dion testurik. Adituek, berriz, Santiagoren eskutitzaren pasabide bat aipatzen dute. Hona hemen: Vatikanoko II. kontzilioa baino lehen, sakramentu honek Azken Igurtzia zuen izena, in extremis bakarrik, hau da, hiltzerakoan, egiten dutelako.
rdf:langString L'onction des malades, appelée chez les catholiques « extrême-onction » avant le concile Vatican II, et sacrement des saintes huiles chez les orthodoxes, est un sacrement des Églises catholique romaine, orthodoxes de tout genre et anglicane par lequel celui qui souffre est confié à la compassion du Christ (parfois dit Christ médecin). L'onction est faite avec une huile bénite et est célébrée par un prêtre. Plusieurs Églises évangéliques pratiquent aussi l'onction d'huile pour les malades, mais ne la considèrent pas comme un sacrement. L'onction des malades est une ordonnance de la prêtrise dans l'Église de Jésus-Christ des saints des derniers jours (mormons).
rdf:langString El sacramento de la unción de los enfermos, también conocido como extremaunción, es un acto litúrgico comunitario realizado por parte de distintas Iglesias cristianas (Iglesia católica, Iglesia ortodoxa, Comunión anglicana) por el cual un presbítero signa con óleo sagrado a un fiel por estar enfermo, en peligro de muerte o simplemente por su edad avanzada. Con esta acción se significa que le es concedida al enfermo o al anciano una gracia especial y eficaz para fortalecerlo y reconfortarlo en su enfermedad, y prepararlo para el encuentro con Dios. Al igual que los demás sacramentos, la Iglesia católica considera que la unción de los enfermos fue instituida por Jesucristo quien, según los textos neotestamentarios, hizo participar a sus discípulos de su ministerio de compasión y de curación: Y, yéndose de allí, predicaron que se convirtieran; expulsaban a muchos demonios, y ungían con aceite a muchos enfermos y los curaban. Evangelio de Marcos 6:13 Se suele indicar un pasaje de la Epístola de Santiago como contexto de la función y efectos del sacramento: ¿Está enfermo alguno entre vosotros? Llame a los presbíteros de la Iglesia, que oren sobre él y le unjan con óleo en el nombre del Señor. Y la oración de la fe salvará al enfermo, y el Señor hará que se levante, y si hubiera cometido pecados, le serán perdonados. Epístola de Santiago 5:14-15 El Concilio Vaticano II, en su Constitución sobre la Sagrada Liturgia, explicita que «[...] no es solo el sacramento de quienes se encuentran en los últimos momentos de su vida [...]», señalando que son oportunos para recibirlo los tiempos de enfermedad o de vejez.​ Hasta el Concilio Vaticano II, al sacramento se lo conocía con el nombre de extremaunción, puesto que solo se lo administraba in extremis, es decir, ante la inminencia de la muerte. El cambio de sentido impuesto al sacramento por el Concilio responde a la necesidad e importancia de asistir a los enfermos para que el Espíritu Santo los acompañe y reconforte, de conformidad con el mandato de Jesucristo: ...en mi nombre... impondrán las manos sobre los enfermos... Evangelio de Marcos 16:17-18 El óleo utilizado en este rito es conocido como óleo de los enfermos, y es bendecido cada año por el obispo en la misa crismal celebrada el Jueves Santo por la mañana. En el rito central del sacramento de la unción de los enfermos, el presbítero traza con el aceite bendecido la señal de la cruz en la frente y en cada una de las manos del enfermo, al tiempo que pronuncia las siguientes palabras: Por esta santa unción y por su bondadosa misericordia, te ayude el Señor con la gracia del Espíritu Santo. Para que, libre de tus pecados, te conceda la salvación y te conforte en tu enfermedad. Amén. cf. Codex Iuris Canonici, can. 847, 1
rdf:langString Pengurapan Orang Sakit adalah sakramen penyembuhan yang kedua. Dalam sakramen ini seorang imam mengurapi orang yang sakit dengan minyak yang khusus diberkati untuk upacara ini. "Pengurapan orang sakit dapat dilayankan bagi setiap umat beriman yang, karena telah mencapai penggunaan akal budi, mulai berada dalam bahaya yang disebabkan sakit atau usia lanjut" (kanon 1004; KGK 1514). Baru menderita sakit ataupun makin memburuknya kondisi kesehatan membuat sakramen ini dapat diterima berkali-kali oleh seseorang. Dalam tradisi Gereja Barat, sakramen ini diberikan hanya bagi orang-orang yang berada dalam sakratul maut, sehingga dikenal pula sebagai "Pengurapan Terakhir", yang dilayankan sebagai salah satu dari "Ritus-Ritus Terakhir". "Ritus-Ritus Terakhir" yang lain adalah pengakuan dosa (jika orang yang sekarat tersebut secara fisik tidak memungkinkan untuk mengakui dosanya, maka minimal diberikan absolusi, yang tergantung pada ada atau tidaknya penyesalan si sakit atas dosa-dosanya), dan Ekaristi, yang bilamana dilayankan kepada orang yang sekarat dikenal dengan sebutan "Viaticum", sebuah kata yang arti aslinya dalam bahasa Latin adalah "bekal perjalanan". * l * b * s
rdf:langString L'unzione degli infermi è un rito celebrato da diverse Chiese cristiane: consiste in una preghiera che si fa per un ammalato e nell'unzione dello stesso con dell'olio, appositamente benedetto per questo uso. La Chiesa cattolico-romana, le Chiese ortodosse e le Chiese orientali antiche la considerano un sacramento, destinato espressamente dalla Chiesa al conforto anche fisico delle persone affette da malattia, fin dai primi secoli del cristianesimo. Le pochissime Chiese evangeliche che l'hanno conservata, invece, la considerano soltanto un rituale simbolico. Dal punto di vista etnologico e antropologico, questa unzione si configura - tra l'altro - come un tipico rito di passaggio. Sacramento dell'Estrema Unzione (1779), incisione di Pietro Antonio Novelli.
rdf:langString De ziekenzalving is een rooms-katholiek sacrament dat wordt toegediend aan zieken en stervenden. Binnen een deel van het protestantisme is ziekenzalving niet als sacrament, maar wel als belangrijk ritueel in gebruik.
rdf:langString 병자 성사(病者聖事)는 기독교에서 몸이 불편한 교우를 사제가 성유를 바르면서 회복을 기원하는 성사를 말한다. 정교회에서는 성유성사라고 부르며, 성공회에서는 조병예식으로 성사적 예식으로 취급한다. 몸이 아프면 교회 원로(사제)들을 불러서 기름을 바르며 회복을 요청하는 기도를 부탁하라는 야고보의 편지 내용에 근거한다. 교파별로 성사인지 아닌지 보는 관점이 다르며 7가지의 성사를 모두 인정하는 로마 가톨릭교회(천주교)와 정교회에서는 성사로 유지하고 있고, 대한성공회에서는 조병성사로 불러왔으나, 2004년 기도서 개정 이후 조병예식으로 명칭을 변경하여 성사가 아닌 성사적 예식으로 본다. 그나마 성공회 이외의 개신교에서는 전혀 관찰할 수 없다. 제2차 바티칸 공의회 이전까지는 종부성사라는 명칭으로 불렸으며, 선종 직전 1번만 받는 것으로 알려져 있었다. 그러나 제2차 바티칸 공의회 이후 명칭을 병자성사로 다시 바꾼 뒤, 죽음의 위험에 처해있지 않더라도 큰 수술을 앞두거나 오래 와병을 하는 등의 쇠약 상태에 있는 경우에도 병자성사를 받을 수 있도록 했다.
rdf:langString 病者の塗油(びょうしゃのとゆ、ラテン語: unctio infirmorum、英語: anointing of the sick)は、カトリック教会における七つの秘跡の一つ。
rdf:langString Елеосвяще́ние (или собо́рование) — одно из семи таинств православной и католической церквей, заключающееся в помазании тела освящённым елеем (отсюда и название таинства). По мнению этих церквей, таинство елеосвящения имеет евангельское происхождение и было установлено Иисусом Христом. В 6-й главе Евангелия от Марка написано: «Призвав двенадцать, начал Христос посылать их по два, дав им власть над нечистыми духами. <…> Они пошли и проповедовали покаяние, изгоняли многих бесов и многих больных мазали маслом и исцеляли». Апостол Иаков в Соборном послании так изложил суть таинства: Болен ли кто из вас, пусть призовёт пресвитеров Церкви, и пусть помолятся над ним, помазав его елеем во имя Господне. И молитва веры исцелит болящего, и восставит его Господь; и если он соделал грехи, простятся ему. Архиепископ Фессалоникийский Симеон о святом елее пишет: для выздоровления больных Святой елей, как священнодействие и образ Божественной милости, дан Богом во очищение и освящение для тех, кто хочет избавиться от грехов. Поэтому святой елей и оставление грехов дарует, и болезни исцеляет, и присутствует в освящении. Всё это дал нам Иисус Христос и передали нам, по воле Его, божественные Его ученики. Поскольку природа наша двойственна: мы состоим из души и тела, постольку и священнодействия, которые Он нам даровал, имеют две стороны. И Сам Он сделался для нас двояким, пребывая истинным Богом и сделавшись истинным человеком. Точно так же Он благодатью Святого Духа освящает наши души, а чувственными же водой, и елеем, и хлебом, и чашей, и всем прочим, что освящается Духом, освящает тела наши и дарует нам всесовершенное спасение. Елеосвящение совершается священниками или архиереями.
rdf:langString Namaszczenie chorych, zwłaszcza dawniej nazywane ostatnim namaszczeniem – chrześcijański obrzęd uzdrowienia w imię Jezusa Chrystusa z zastosowaniem oleju. Przywołuje moc misterium paschalnego nad ochrzczonymi cierpiącymi z powodu choroby lub podeszłego wieku, którym z tego powodu „zaczyna grozić niebezpieczeństwo śmierci” (por. Sacrosanctum Concilium 73; Katechizm Kościoła Katolickiego 1514). Jest uznawany za sakrament w Kościele katolickim, starokatolickim, Cerkwi prawosławnej i Społeczności Chrystusa.
rdf:langString A unção dos enfermos (extrema-unção) é um sacramento católico dedicado aos enfermos, realizado com óleo. O sacramento confere ao católico uma graça especial para enfrentar as dificuldades próprias de uma doença grave ou velhice. É conhecido também como o "sagra viático", porque é o recurso, o "alívio" que leva o católico para poder suportar com fortaleza e em estado de graça um momento de trânsito, especialmente o trânsito à Casa do Pai através da morte. O essencial do sacramento consiste em ungir a fronte e as mãos do enfermo acompanhada de uma oração litúrgica realizada pelo sacerdote ou o bispo, únicos ministros que podem administrar este sacramento. A unção dos enfermos é mais conhecida por extrema-unção, pois no passado era administrada somente "in articulo mortis" (na hora da morte). Atualmente, o sacramento pode ser administrado mais de uma vez, sempre que for em caso de doença grave.
rdf:langString De sjukas smörjelse, även kallad sista smörjelsen, är ett av de sju sakramenten i framför allt Romersk-katolska kyrkan och de olika ortodoxa kyrkorna. Bruket att smörja sjuka och döende med olja (chrisma) finns omtalat i Jakobs brev 5:14f. i Nya Testamentet och sägs där hjälpa den sjuke samt förmedla syndernas förlåtelse.
rdf:langString Єлеопома́зання, або соборува́ння — християнське таїнство, прийняте в католицькій, православній та в ряді протестантських церков (зокрема у англікан та лютеран). Помазання хворих було звичайною практикою в багатьох цивілізаціях, в тому числі серед стародавніх греків і ранніх єврейських громад. Про використання олії з лікувальною метою згадується в працях Гіппократа.
rdf:langString 病人傅油聖事、臨終祝禱是天主教、東正教和一些新教教會的聖事。 這聖事的舊稱臨終聖事或終傅聖事由12世紀末起在西方天主教會使用,直到梵蒂岡第二屆大公會議廢止,但意大利很多信徒仍稱呼這聖事為Estrema Unzione;在東正教會這名稱則未有廣泛使用。改名原因是信徒可以多次接受聖事,不用等到臨終,施行聖事亦非預料病人已是臨終。有段時期這聖事只施行予快逝世的人,以避免在聖事後病人再有犯罪;但在梵蒂岡第二屆大公會議後已停止這做法。 病人傅油聖事依據的主要《聖經》經文為「你們中間有患病的嗎?他該請教會的長老們來;他們該為他祈禱,因主的名給他傅油:出於信德的祈禱,必救那病人,主必使他起來;並且如果他犯了罪,也必得蒙赦免。」(雅各伯書5章14,15節) 這聖事給予病人屬靈的幫助和安慰,並完好的屬靈健康,包括因為病重信徒的罪得赦免。天主教會基督徒認為,有的時候聖事會帶來奇蹟治愈。 雖然自梵蒂岡第二屆大公會議後,有改變這聖事的建議提出,但世界上數以百計的司鐸仍照傳統的終傅聖事的儀式、原由和目的舉行這聖事。在改編自伊弗林·沃小說《重返布莱兹海德庄园》的同名電影中,可以看到病人傅油聖事歷經多個世紀的傳統儀式。
xsd:nonNegativeInteger 42000

data from the linked data cloud