Allon Plan
http://dbpedia.org/resource/Allon_Plan an entity of type: Place
Le plan Allon (en hébreu : תוכנית אלון) est un plan conçu par le général israélien Yigal Allon en juin 1967, à l'époque où il était Vice-Premier ministre. Ce plan visait à partitionner la Cisjordanie entre Israël et le Royaume hachémite de Jordanie, à créer un État druze dans les hauteurs du Golann sois contrôle israélien et à remettre la majeure partie de la péninsule du Sinaï sous contrôle arabe. Ce plan aurait permis en outre, de faciliter une annexion par Israël de Jérusalem et de ses environs, ainsi que de la vallée du Jourdain et du Gush Etzion.
rdf:langString
Rencana Allon (bahasa Ibrani: תוכנית אלון) adalah sebuah rencana untuk pembagian Tepi Barat antara Israel dan , menciptakan sebuah di Dataran Tinggi Golan yang diduduki Israel dan mengembalikan sebagian besar Jazirah Sinai ke kontrol Arab. Rencana tersebut dirancang oleh Menteri Israel Yigal Allon tak lama setelah Perang Enam Hari pada Juni 1967.
rdf:langString
アロン・プラン(ヘブライ語: תוכנית אלון、英語: Allon Plan）は、イスラエル国がヨルダン・ハシミテ王国に提示した領土分割交渉案である。1967年6月の第三次中東戦争の直後にイスラエルの副首相イーガル・アロンにより提唱された。
rdf:langString
كانت خطة آلون خطة لتقسيم الضفة الغربية بين إسرائيل والمملكة الأردنية الهاشمية، إقامة دولة درزية في هضبة الجولان الواقعة تحت الاحتلال الإسرائيلي، وإعادة غالبية شبه جزيرة سيناء إلى السيطرة العربية. وصيغت الخطة من قبل الوزير الإسرائيلي إيغال آلون بعد فترة وجيزة من حرب 1967 في يونيو 1967. توفي آلون في عام 1980، وفي السنة التالية صادقت الحكومة الإسرائيلية على قانون هضبة الجولان، لتضم فعلياً غالبية المحافظة.
rdf:langString
Alonův plán (hebrejsky תוכנית אלון; Tochnit Alon) byl návrh vzniklý měsíc po šestidenní válce v roce 1967, představující způsob řešení problému izraelské okupace Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Sinajského poloostrova. Dle návrhu měla být tato okupace ukončena, dobyté území z větší části vráceno a stanoven tak základ pro uzavření míru mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy. Část Západního břehu Jordánu měla být vrácena k Jordánsku (tato oblast měla být s Jordánskem propojena širokým koridorem v okolí Jericha), a měl tak vzniknout jordánsko-palestinský stát, jehož součástí mělo být i Pásmo Gazy, které by bylo se Západním břehem Jordánu propojeno dálnicí (podle původní verze plánů mělo Pásmo Gazy zůstat součástí Izraele, ve finální verzi se s ním však již počítalo jako se součástí jord
rdf:langString
Der Allon-Plan ist ein im November 1967 vom stellvertretenden Ministerpräsidenten Israels, Jigal Allon, vorgestelltes Konzept zur Besiedlung des Westjordanlandes (Westbank). Der Plan wurde noch erweitert und lag 1970 in der Endfassung vor, er beinhaltete im Wesentlichen zwei große Punkte: Ein weiterer Unterpunkt des Plans war die Errichtung eines drusischen Pufferstaates im syrischen Gouvernement al-Quneitra auf den israelisch besetzten Golanhöhen. Heute ist dieses Gebiet von Israel annektiert. – König Hussein I.: Interview über den Allon Plan – König Hussein I.: Interview über den Allon Plan
rdf:langString
The Allon Plan (Hebrew: תוכנית אלון) was a plan to partition the West Bank between Israel and the Hashemite Kingdom of Jordan, create a Druze state in the Israeli-occupied Golan Heights, and return most of the Sinai Peninsula to Arab control. The plan was drafted by Israeli Minister Yigal Allon shortly after the Six-Day War in June 1967. Allon died in 1980, and the following year the Israeli government passed the Golan Heights Law, effectively annexing most of the governorate.
rdf:langString
La Allon-plano estis proponita kaj de la israela parlamento decidita plano por solvi la konflikton inter Israelo kaj la palestinanoj. En novembro 1967 la vica ĉefministro kaj gvidanto de la partio AH, Yigal Allon, prezentis planon de priloĝado, kiu estis en 1968 akceptita de la parlamento kiel koncepto de priloĝado, sed ne ricevis la statuson de definitiva teritoria plano, ĉar la religia koalicipartnero NRP rifuzis la konsenton. Poste okazis ankoraŭ ampleksigoj de la plano, ĝis kiam en 1970 prezentiĝis la definitiva versio.
rdf:langString
El Plan de Alón (en hebreo: תוכנית אלון) era un plan para dividir Cisjordania entre Israel y Jordania, crear un estado druso en los Altos del Golán ocupados por Israel y devolver la mayor parte de la península del Sinaí al control árabe. El plan fue elaborado por el ministro israelí Yigal Allon poco después de la Guerra de los Seis Días en junio de 1967.
rdf:langString
План Алона (ивр. תוכנית אלון - Tochnit Alon) был предложением, разработанным через месяц после Шестидневной войны 1967 года, и являлся способом решения израильской оккупации Западного берега, сектора Газа и Синайского полуострова. План был назван в честь его духовного отца, Игаля Алона, израильского генерала, а затем вице-премьера и министра по абсорбции иммигрантов.
rdf:langString
rdf:langString
خطة آلون
rdf:langString
Alonův plán
rdf:langString
Allon-Plan
rdf:langString
Allon-plano
rdf:langString
Allon Plan
rdf:langString
Plan Alón
rdf:langString
Rencana Allon
rdf:langString
Plan Allon
rdf:langString
アロン・プラン
rdf:langString
План Алона
xsd:integer
3771749
xsd:integer
1123397457
rdf:langString
Alonův plán (hebrejsky תוכנית אלון; Tochnit Alon) byl návrh vzniklý měsíc po šestidenní válce v roce 1967, představující způsob řešení problému izraelské okupace Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Sinajského poloostrova. Dle návrhu měla být tato okupace ukončena, dobyté území z větší části vráceno a stanoven tak základ pro uzavření míru mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy. Část Západního břehu Jordánu měla být vrácena k Jordánsku (tato oblast měla být s Jordánskem propojena širokým koridorem v okolí Jericha), a měl tak vzniknout jordánsko-palestinský stát, jehož součástí mělo být i Pásmo Gazy, které by bylo se Západním břehem Jordánu propojeno dálnicí (podle původní verze plánů mělo Pásmo Gazy zůstat součástí Izraele, ve finální verzi se s ním však již počítalo jako se součástí jordánsko-palestinského státu). Většina Sinajského poloostrova pak měla být navrácena EgyptuPlán byl pojmenován po svém duchovním otci Jigalu Alonovi, izraelském generálovi a tehdejším vicepremiérovi a ministrovi absorpce imigrantů. Alonův plán obsahoval podmínky, které arabské státy nebyly ochotny akceptovat. Mezi ně patřila například izraelská kontrola údolí Jordánu (včetně celého západního pobřeží Mrtvého moře) a prvního horského hřebenu ležícího západně od Jordánu, dále pak kontrola nad celým Jeruzalémem (tj. včetně obsazeného Starého města i s Chrámovou horou), také jedním předměstím Hebronu (Kirjat Arba) a oblastí Guš Ecion. Na Sinajském poloostrově si měl Izrael zachovat kontrolu nad vybranými strategicky důležitými místy (rafské předmostí, pobřeží Rudého moře od Ejlatu po Šarm aš-Šajch a dvě vojenská letiště u bývalé egyptsko-izraelské hranice). Izraeli rovněž měly zůstat Golanské výšiny, dobyté na Sýrii. Plán rovněž počítal s demilitarizací všech arabských území na západ od řeky Jordán. Plán byl důsledkem názoru, že Izrael nemůže vládnout více než milionu palestinských Arabů. Přestože nebyl nikdy oficiálně přijat izraelskou vládou, směřovala veškerá osidlovací aktivita levicových vlád od šestidenní války do roku 1977 do oblastí, které si měl Izrael podle tohoto plánu ponechat.
rdf:langString
كانت خطة آلون خطة لتقسيم الضفة الغربية بين إسرائيل والمملكة الأردنية الهاشمية، إقامة دولة درزية في هضبة الجولان الواقعة تحت الاحتلال الإسرائيلي، وإعادة غالبية شبه جزيرة سيناء إلى السيطرة العربية. وصيغت الخطة من قبل الوزير الإسرائيلي إيغال آلون بعد فترة وجيزة من حرب 1967 في يونيو 1967. وكان الهدف العام للخطة هو ضم معظم غور الأردن من النهر إلى المنحدرات الشرقية لحافة تلال الضفة الغربية، والقدس الشرقية، وكتلة عتصيون إلى إسرائيل. الأجزاء المتبقية من الضفة الغربية، التي يقطن فيها غالبية السكان الفلسطينيين، كانت ستصبح أراضي تحت الحكم الذاتي الفلسطيني، أو ستعود إلى الأردن، بما في ذلك ممر إلى الأردن من خلال أريحا. رفض الملك الأردني الحسين بن طلال الخطة. توفي آلون في عام 1980، وفي السنة التالية صادقت الحكومة الإسرائيلية على قانون هضبة الجولان، لتضم فعلياً غالبية المحافظة.
rdf:langString
Der Allon-Plan ist ein im November 1967 vom stellvertretenden Ministerpräsidenten Israels, Jigal Allon, vorgestelltes Konzept zur Besiedlung des Westjordanlandes (Westbank). Der Plan wurde noch erweitert und lag 1970 in der Endfassung vor, er beinhaltete im Wesentlichen zwei große Punkte:
* Das Jordantal, Ostjerusalem und Umgebung, die judäische Wüste vom Toten Meer bis Hebron sowie das Gebiet von Gusch Etzion sollten israelisch besiedelt und Teil des israelischen Staatsgebietes werden, aus militärischen und religiös-nationalen Gründen. Jerusalem sollte mit dem arabischen Ostteil vereint werden und wegen seiner für das Judentum einzigartigen religiösen Stätten die sogenannte "ewige und ungeteilte Hauptstadt Israels" bilden.
* Die dicht arabisch besiedelten Bergrücken im Norden und Süden der Westbank sollten arabisch bleiben. Zunächst wurde hier die Bildung eines arabisch-palästinensischen Kleinstaates favorisiert, jedoch kam die israelische Regierung schnell zu der Überzeugung, diese Gebiete einschließlich eines Korridors bei Jericho Jordanien als Basis für Friedensverhandlungen anzubieten. König Hussein lehnte den israelischen Vorschlag Ende September 1968 ab mit der Begründung, die Lösung könne er seinem Volk nicht erklären, wenn sie dem "arabischen Bewusstsein" nicht akzeptabel sei. Ein weiterer Unterpunkt des Plans war die Errichtung eines drusischen Pufferstaates im syrischen Gouvernement al-Quneitra auf den israelisch besetzten Golanhöhen. Heute ist dieses Gebiet von Israel annektiert. Der israelische Autor Avi Shlaim verweist auf spätere Interviews mit König Hussein I., in denen das israelische Angebot auf 98 % des Westjordanlands ausgeweitet worden sein soll, die damit verbundenen Bedingungen von Hussein jedoch abgelehnt wurden. “I was offered the return of something like 90 plus percent of the territories, 98 percent even, excluding Jerusalem, but I couldn't accept. As far as I am concerned, it was either every single inch that I was responsible for or nothing.” – König Hussein I.: Interview über den Allon Plan „Mir wurde die Rückgabe von über 90 Prozent der Gebiete angeboten, sogar 98 Prozent ohne Jerusalem, aber ich konnte es nicht annehmen. Was mich betrifft war ich entweder für jeden Zentimeter verantwortlich oder für keinen einzigen.“ – König Hussein I.: Interview über den Allon Plan(Siehe auch: Israelische Friedensdiplomatie)
rdf:langString
The Allon Plan (Hebrew: תוכנית אלון) was a plan to partition the West Bank between Israel and the Hashemite Kingdom of Jordan, create a Druze state in the Israeli-occupied Golan Heights, and return most of the Sinai Peninsula to Arab control. The plan was drafted by Israeli Minister Yigal Allon shortly after the Six-Day War in June 1967. The broad aim of the plan was to annex most of the Jordan Valley from the river to the eastern slopes of the West Bank hill ridge, East Jerusalem, and the Etzion bloc, to Israel. The remaining parts of the West Bank, containing most of the Palestinian population, were to become Palestinian autonomous territory, or would return to Jordan, including a corridor to Jordan through Jericho. The Jordanian King Hussein rejected the plan. Allon died in 1980, and the following year the Israeli government passed the Golan Heights Law, effectively annexing most of the governorate.
rdf:langString
La Allon-plano estis proponita kaj de la israela parlamento decidita plano por solvi la konflikton inter Israelo kaj la palestinanoj. En novembro 1967 la vica ĉefministro kaj gvidanto de la partio AH, Yigal Allon, prezentis planon de priloĝado, kiu estis en 1968 akceptita de la parlamento kiel koncepto de priloĝado, sed ne ricevis la statuson de definitiva teritoria plano, ĉar la religia koalicipartnero NRP rifuzis la konsenton. Poste okazis ankoraŭ ampleksigoj de la plano, ĝis kiam en 1970 prezentiĝis la definitiva versio. Allon estis konsiderata granda kontraŭulo de s-ro Dayan ene de ties partio. Li konceptis per la Allon-plano ja la supraĵan planadon por la okupataj regionoj, sed ĉe la realigo Dayan povis grandparte trudi siajn proprajn ideojn kaj ŝanĝojn laŭ siaj ideoj. Ĉe la planadoj en Cisjordanio konsiderendis la apartaj geografiaj kondiĉoj de tiu regiono. En la norda parto de Cisjordanio (en la israela lingvouzo "Samario") gravas montaro 130 km longa kaj averaĝe 40 km larĝa, de kie supervideblas la mediteranea marbordo kiel ankaŭ la Jordano-valo. En tiu regiono loĝas la plej granda parto de la palestinanoj. Primaraj kriterioj estas unuflanke la tiea akvo...
rdf:langString
El Plan de Alón (en hebreo: תוכנית אלון) era un plan para dividir Cisjordania entre Israel y Jordania, crear un estado druso en los Altos del Golán ocupados por Israel y devolver la mayor parte de la península del Sinaí al control árabe. El plan fue elaborado por el ministro israelí Yigal Allon poco después de la Guerra de los Seis Días en junio de 1967. El objetivo general del plan era anexar la mayor parte del Valle del Jordán desde el río hasta las laderas orientales de la cordillera de Cisjordania, Jerusalén Este, y Gush Etzion, a Israel. Las partes restantes de Cisjordania se convertirían en territorio autónomo palestino o regresarían a Jordania, incluido un corredor a Jordania a través de Jericó. El rey Hussein de Jordania rechazó el plan.
rdf:langString
Le plan Allon (en hébreu : תוכנית אלון) est un plan conçu par le général israélien Yigal Allon en juin 1967, à l'époque où il était Vice-Premier ministre. Ce plan visait à partitionner la Cisjordanie entre Israël et le Royaume hachémite de Jordanie, à créer un État druze dans les hauteurs du Golann sois contrôle israélien et à remettre la majeure partie de la péninsule du Sinaï sous contrôle arabe. Ce plan aurait permis en outre, de faciliter une annexion par Israël de Jérusalem et de ses environs, ainsi que de la vallée du Jourdain et du Gush Etzion.
rdf:langString
Rencana Allon (bahasa Ibrani: תוכנית אלון) adalah sebuah rencana untuk pembagian Tepi Barat antara Israel dan , menciptakan sebuah di Dataran Tinggi Golan yang diduduki Israel dan mengembalikan sebagian besar Jazirah Sinai ke kontrol Arab. Rencana tersebut dirancang oleh Menteri Israel Yigal Allon tak lama setelah Perang Enam Hari pada Juni 1967.
rdf:langString
アロン・プラン(ヘブライ語: תוכנית אלון、英語: Allon Plan）は、イスラエル国がヨルダン・ハシミテ王国に提示した領土分割交渉案である。1967年6月の第三次中東戦争の直後にイスラエルの副首相イーガル・アロンにより提唱された。
rdf:langString
План Алона (ивр. תוכנית אלון - Tochnit Alon) был предложением, разработанным через месяц после Шестидневной войны 1967 года, и являлся способом решения израильской оккупации Западного берега, сектора Газа и Синайского полуострова. План был назван в честь его духовного отца, Игаля Алона, израильского генерала, а затем вице-премьера и министра по абсорбции иммигрантов. Согласно предложению, эта оккупация должна была быть прекращена, завоеванные территории в основном возвращены и, таким образом, будет заложена основа для мира между Израилем и его арабскими соседями. Часть Западного берега должна была быть возвращена Иордании (этот район должен был быть связан с Иорданией широким коридором вокруг Иерихона), создав таким образом иордано-палестинское государство. Оно также должно включать Сектор Газа, который будет связан с Западным берегом автомобильной дорогой (согласно первоначальной версии план должен был оставаться частью Сектора Газа, но в окончательном варианте уже считался частью Иордано-Палестинского государства). Большая часть Синайского полуострова должна была быть возвращена Египту. План Алона содержал условия, которые арабские государства не желали принимать. Например, израильский контроль над долиной реки Иордан (включая всё западное побережье Мёртвого моря) и первым горным хребтом к западу от Иордании, а также контроль над всем Иерусалимом (включая оккупированный Старый город и Храмовую гору), также над одним пригородом Хеврона (Кирьят) Арба) и Гуш Экион. На Синайском полуострове Израиль должен был контролировать некоторые стратегически важные объекты (плацдарм Рафах, побережье Красного моря от Эйлата до Шарм-эш-Шейха и два военных аэропорта на бывшей египетско-израильской границе)..Израиль также должен был остаться на Голанских высотах, завоёванных у Сирии.. План также предусматривал демилитаризацию всех арабских территорий к западу от реки Иордан. План был обусловлен мнением о том, что Израиль не может править более чем миллионом палестинских арабов. Хотя правительство Израиля так и не приняло его официально, политика поселений левого правительства, начиная с Шестидневной войны до 1977 года, была направлена именно на районы, которые Израиль должен был сохранить.
xsd:nonNegativeInteger
17039
