Absurdity

http://dbpedia.org/resource/Absurdity an entity of type: Thing

Absurdní (z lat. ab-surdus, nelibozvučný, nesmyslný, skřípavý, nehrající, nevhodný) označuje původně věci, které „neladí“ a nedávají smysl, jelikož jsou v rozporu s empirickými fakty nebo se zdravým rozumem - absurdity. Jako absurdní se považuje i umístění věci kam nepatří (např. pohovka uprostřed louky) nebo zařazení věci tam, kam nesedí (kočka kojící štěně). Odtud v literatuře a filosofii 20. století pojem absurdno jako označení pro určitou stránku společnosti nebo dokonce světa, která nedává smysl a odporuje rozumu. rdf:langString
Absurdität (von lateinisch absurditas in derselben Bedeutung, zu absurdus = „misstönend“, übertragen auch: „ungereimt“, „unfähig“, „ungeschickt“) bezeichnet etwas Widersinniges oder Unsinniges. Das kann ein außergewöhnliches, abstruses, der Logik widersprechendes oder seltsames Vorkommnis oder Phänomen sein, dem der Verstand des Einzelnen entgegen seiner Gewohnheit keinen Sinn, keine Bedeutung zu verleihen mag. Zwei altertümliche Synonyme sind Aberwitz und Irrwitz. Zu deren Etymologie siehe den Artikel Witz. rdf:langString
Il termine assurdo (dal latino absurdus, col significato di "stonato", derivato da surdus, sordo o da absŭrdu(m), col significato di "dissonante"), indica tutto ciò che è contrario alla logica, contraddittorio o che appare inconcepibile rdf:langString
Absurd (łac. absurdus – niewłaściwy, niestosowny, absurdalny) – pojęcie określające sytuację, sformułowanie lub myśl będące wewnętrznie sprzeczne lub pozbawione sensu. rdf:langString
Абсýрд (від лат. absurdus — не милозвучний) — безглуздість, нісенітниця, те, що суперечить здоровому глузду. Також незвичайний, нелогічний, дивний випадок або феномен, котрий не має сенсу, значення у розумінні людини та вважається протиріччям. Поняття абсурду відіграє важливу роль у філософії буття, екзистенціалізмі та дадаїзмі. rdf:langString
An absurdity is a state or condition of being extremely unreasonable, meaningless or unsound in reason so as to be irrational or not taken seriously. "Absurd" is an adjective used to describe an absurdity, e.g., "Tyler and the boys laughed at the absurd situation." It derives from the Latin absurdum meaning "out of tune", hence irrational. The Latin surdus means "deaf", implying stupidity.Absurdity is contrasted with being realistic or reasonable In general usage, absurdity may be synonymous with fanciful, foolish, bizarre, wild or nonsense. In specialized usage, absurdity is related to extremes in bad reasoning or pointlessness in reasoning; ridiculousness is related to extremes of incongruous juxtaposition, laughter, and ridicule; and nonsense is related to a lack of meaningfulness. Absu rdf:langString
Абсу́рд (от лат. absurdus, «нестройный, нелепый»; от лат. ad absurdum, «исходящий от глухого»), неле́пость — нечто нелогичное, нелепое, противоречащее здравому смыслу. Приведение чего-либо к абсурду (доведения до абсурда) означает доказать бессмысленность какого-либо положения тем, что логически развивая это положение, в итоге приходят к нелепости, которая явно вскрывает внутренние противоречия самого положения. Приведение к абсурду — весьма распространённый приём в спорах, к которому часто любили прибегать софисты и Сократ. rdf:langString
rdf:langString Absurdity
rdf:langString Absurdno
rdf:langString Absurdität
rdf:langString Assurdo
rdf:langString Absurd (pojęcie)
rdf:langString Абсурд
rdf:langString Абсурд
xsd:integer 1745810
xsd:integer 1123525647
rdf:langString Absurdní (z lat. ab-surdus, nelibozvučný, nesmyslný, skřípavý, nehrající, nevhodný) označuje původně věci, které „neladí“ a nedávají smysl, jelikož jsou v rozporu s empirickými fakty nebo se zdravým rozumem - absurdity. Jako absurdní se považuje i umístění věci kam nepatří (např. pohovka uprostřed louky) nebo zařazení věci tam, kam nesedí (kočka kojící štěně). Odtud v literatuře a filosofii 20. století pojem absurdno jako označení pro určitou stránku společnosti nebo dokonce světa, která nedává smysl a odporuje rozumu.
rdf:langString An absurdity is a state or condition of being extremely unreasonable, meaningless or unsound in reason so as to be irrational or not taken seriously. "Absurd" is an adjective used to describe an absurdity, e.g., "Tyler and the boys laughed at the absurd situation." It derives from the Latin absurdum meaning "out of tune", hence irrational. The Latin surdus means "deaf", implying stupidity.Absurdity is contrasted with being realistic or reasonable In general usage, absurdity may be synonymous with fanciful, foolish, bizarre, wild or nonsense. In specialized usage, absurdity is related to extremes in bad reasoning or pointlessness in reasoning; ridiculousness is related to extremes of incongruous juxtaposition, laughter, and ridicule; and nonsense is related to a lack of meaningfulness. Absurdism is a concept in philosophy related to the notion of absurdity.
rdf:langString Absurdität (von lateinisch absurditas in derselben Bedeutung, zu absurdus = „misstönend“, übertragen auch: „ungereimt“, „unfähig“, „ungeschickt“) bezeichnet etwas Widersinniges oder Unsinniges. Das kann ein außergewöhnliches, abstruses, der Logik widersprechendes oder seltsames Vorkommnis oder Phänomen sein, dem der Verstand des Einzelnen entgegen seiner Gewohnheit keinen Sinn, keine Bedeutung zu verleihen mag. Zwei altertümliche Synonyme sind Aberwitz und Irrwitz. Zu deren Etymologie siehe den Artikel Witz.
rdf:langString Il termine assurdo (dal latino absurdus, col significato di "stonato", derivato da surdus, sordo o da absŭrdu(m), col significato di "dissonante"), indica tutto ciò che è contrario alla logica, contraddittorio o che appare inconcepibile
rdf:langString Absurd (łac. absurdus – niewłaściwy, niestosowny, absurdalny) – pojęcie określające sytuację, sformułowanie lub myśl będące wewnętrznie sprzeczne lub pozbawione sensu.
rdf:langString Абсýрд (від лат. absurdus — не милозвучний) — безглуздість, нісенітниця, те, що суперечить здоровому глузду. Також незвичайний, нелогічний, дивний випадок або феномен, котрий не має сенсу, значення у розумінні людини та вважається протиріччям. Поняття абсурду відіграє важливу роль у філософії буття, екзистенціалізмі та дадаїзмі.
rdf:langString Абсу́рд (от лат. absurdus, «нестройный, нелепый»; от лат. ad absurdum, «исходящий от глухого»), неле́пость — нечто нелогичное, нелепое, противоречащее здравому смыслу. Приведение чего-либо к абсурду (доведения до абсурда) означает доказать бессмысленность какого-либо положения тем, что логически развивая это положение, в итоге приходят к нелепости, которая явно вскрывает внутренние противоречия самого положения. Приведение к абсурду — весьма распространённый приём в спорах, к которому часто любили прибегать софисты и Сократ. В абсурдном выражении что-то утверждается и отрицается одновременно. Абсурдное выражение следует отличать от бессмысленного. Бессмысленное не истинно и не ложно — его просто не с чем соотнести в действительности, чтобы решить, соответствует оно ей или нет. Например, выражение «Огонь горел, потому что гладиолус» совершенно бессмысленно. Абсурдное выражение является осмысленным и в силу своей внутренней противоречивости — ложным, не соответствующим действительности. Например, «Сын бездетных родителей» не бессмысленно, но абсурдно — термин «родители» подразумевает наличие детей, а прилагательное «бездетный» подразумевает их отсутствие. В математике абсурд обозначает, что какой-то элемент не имеет никакого смысла в рамках данной теории, системы или поля, принципиально несовместимый с ними. Хотя элемент, который является абсурдом в данной системе, может иметь смысл в другой, например, квадратный корень из отрицательного числа не имеет смысла в поле действительных чисел, но имеет смысл в поле комплексных чисел. В музыке четвертным органом назывался орган, у которого нет также и 8′-х регистров — абсурд, который в настоящее время уже больше не встречается.
xsd:nonNegativeInteger 21897

data from the linked data cloud