2017 Turkish constitutional referendum
http://dbpedia.org/resource/2017_Turkish_constitutional_referendum
El 16 de abril de 2017 se celebró un referéndum constitucional en Turquía.
rdf:langString
Le référendum de 2017 en Turquie est un scrutin qui a eu lieu le 16 avril 2017. Il vise à inscrire dans la Constitution de 1982 les amendements de 2017 qui constituent le passage des institutions d'un régime parlementaire vers un régime présidentiel.
rdf:langString
Referendum Konstitusional Turki dilaksanakan pada tanggal 16 April 2017, yang akan membuka sejarah baru. Sebelumnya, Turki menganut konstitusi yang diadopsi pada tahun 1982, setelah kudeta militer yang terjadi pada tahun 1980. Perubahan mendasar pada konstitusi baru tersebut terletak pada pasal 18 Rancangan Konstitusi Turki yang mengarah kepada sistem presidensial.Jumlah kursi di parlemen meningkat dari 550 sampai 600, sementara di antara serangkaian proposal lainnya, Presiden diberi lebih banyak kendali atas janji temu ke Dewan Hakim dan Jaksa Agung (HSYK).
rdf:langString
2017년 4월 16일 터키의 집권당인 정의개발당과 극우민족주의 정당인 민족주의자 운동당이 발의한 의 18개 개정안에 대한 찬반 국민투표가 터키 전 지역에서 이루어졌다. 그 결과 약 51%의 찬성으로 개헌안이 통과되었고, 터키는 18년전인 1989년부터 확립한 의원 내각제 체제가 막을 내리고 레제프 타이이프 에르도안 대통령의 장기집권이 가능한 대통령제로 전환되었다.
rdf:langString
In Turkije werd op zondag 16 april 2017 een referendum gehouden over een aantal wijzigingen in de grondwet.
rdf:langString
Referendum w Turcji w 2017 roku – referendum w sprawie zmian w ustroju Turcji, polegających na zastąpieniu parlamentarnego modelu sprawowania władzy systemem prezydenckim. Głosowanie referendalne odbyło się 16 kwietnia 2017. Za propozycjami zgłoszonymi przez prezydenta Recepa Tayyipa Erdoğana i związane z nim ugrupowania polityczne według oficjalnych wyników opowiedziała się większość głosujących.
rdf:langString
Конституційний референдум 2017 року в Туреччині відбувся 16 квітня. На референдум було винесено питання про схвалення 18 поправок до Конституції Туреччини, які передбачають перехід від парламентської форми правління до президентської республіки, скасування посади прем'єр-міністра, збільшення числа депутатів парламенту і реформування Верховної ради прокурорів та суддів.
rdf:langString
Конституционный референдум 2017 года в Турции состоялся 16 апреля. На референдум был вынесен вопрос об одобрении 18 поправок к Конституции Турции, которые предусматривают переход от парламентской формы правления к президентской республике, отмену должности премьер-министра, увеличение числа депутатов парламента и реформирование Верховного совета судей и прокуроров.
rdf:langString
أجري استفتاء دستوري في تركيا يوم الأحد 16 أبريل 2017. ولقد صوت الناخبون على مجموعة من 18 تعديلًا مقترحًا على دستور تركيا. اقترحت التعديلات منذ فترة طويلة من قبل حزب العدالة والتنمية الحاكم وزعيمه، الرئيس رجب طيب أردوغان، فضلًا عن موافقة حزب الحركة القومية المعارض عليها. شملت التعديلات الأخذ بالرئاسة التنفيذية التي تحل محل نظام الحكم البرلماني القائم، وإلغاء منصب رئيس الوزراء، ورفع عدد المقاعد في البرلمان من 550 إلى 600 مقعد وتغييرات في المجلس الأعلى للقضاة والمدعين العامين.
rdf:langString
Turecké ústavní referendum bylo referendum zabývající se otázkou, zda přijmout, anebo nepřijmout 18 změn turecké ústavy navržených Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) a Nacionálně činnou stranou (MHP). Konalo se v Turecku dne 16. dubna 2017. Po jeho schválení má být zrušen úřad premiéra a existující parlamentní systém vlády nahrazen prezidentským systémem. Počet poslanců má být zvýšen z 550 na 600 a turecký prezident získá větší kontrolu nad .
rdf:langString
Στην Τουρκία, διεξήχθη συνταγματικό δημοψήφισμα την Κυριακή 16 Απριλίου 2017. Οι ψηφοφόροι κλήθηκαν να προεγκρίνουν ή να απορρίψουν ένα σύνολο από 18 προτεινόμενες τροποποιήσεις του , που θα μετατρέψουν το πολίτευμα της χώρας από προεδρευόμενη κοινοβουλευτική δημοκρατία σε προεδρική δημοκρατία. Όσοι ενέκριναν την αλλαγή του πολιτεύματος ψήφιζαν "ναι", ενώ όσοι την απέρριπταν, ψήφιζαν "όχι". Το αποτέλεσμα, σε ποσοστά, ήταν οριακά υπέρ του "ναι", με το 51,4% των ψηφισάντων να συντάσσονται με αυτή την επιλογή, ενώ "όχι" ψήφισε το 48,59% των πολιτών. Σε απόλυτους αριθμούς, το "ναι" συγκέντρωσε περί τα 25,2 εκατομμύρια ψήφους, ενώ υπέρ του "όχι" τάχθηκαν 23,8 περίπου εκατομμύρια πολίτες.
rdf:langString
A constitutional referendum was held in Turkey on 16 April 2017 on whether to approve 18 proposed amendments to the Turkish constitution that were brought forward by the governing Justice and Development Party (AKP) and the Nationalist Movement Party (MHP). As a result of its approval, the office of the Prime Minister was abolished and the existing parliamentary system of government was replaced with an executive presidency and a presidential system. The number of seats in Parliament was raised from 550 to 600, while, among a series of other proposals, the president was given more control over appointments to the Supreme Board of Judges and Prosecutors (HSYK). The referendum was held under a state of emergency that was declared following a failed military coup attempt in July 2016.
rdf:langString
In einem Verfassungsreferendum wurde in der Türkei am 16. April 2017 von den Wählern das 18 Punkte umfassende verfassungsändernde Gesetz Nr. 6771 angenommen und damit insgesamt 69 Artikel der Verfassung abgeändert. Die Änderungen betreffend die neue verfassungsrechtliche Stellung des Präsidenten und seine Befugnisse sind mit den Wahlen im Juni 2018 in Kraft getreten.
rdf:langString
Il referendum costituzionale del 2017 in Turchia è un referendum tenutosi il 16 aprile 2017 che riguarda l'approvazione di una serie di 18 emendamenti alla costituzione turca proposti dal partito islamico-conservatore al governo AKP (Partito per la Giustizia e lo Sviluppo) in accordo con il partito di estrema destra all'opposizione MHP (Partito del Movimento Nazionalista). Il referendum si è tenuto durante un periodo di stato di emergenza, dichiarato dal presidente Erdoğan subito dopo il fallito colpo di Stato del luglio 2016.
rdf:langString
Em 16 de abril de 2017, realizou-se um referendo constitucional em toda a Turquia sobre a aprovação de 18 propostas de emenda à constituição turca que foram apresentadas pelo Partido da Justiça e Desenvolvimento (AKP) e pelo Partido de Ação Nacionalista (MHP). Se aprovado, o gabinete do primeiro-ministro seria abolido e o sistema parlamentarista existente seria substituído pelo presidencialismo. O número de assentos no Parlamento foi proposto para ser aumentado de 550 para 600, enquanto o presidente deve receber mais controle sobre as nomeações para o Supremo Conselho de Juízes e Procuradores (HSYK). O referendo foi realizado sob um estado de emergência que foi declarado após uma tentativa fracassada de golpe militar em julho de 2016. Os primeiros resultados indicaram uma vantagem de 51-49
rdf:langString
2017年土耳其修宪公投（土耳其語：2017 Türkiye anayasa değişikliği referandumu），是指于2017年4月16日，在土耳其全国范围内举行的公民投票。这次公投旨在决定是否通过由正义与发展党和民族主义行动党所提出的18项宪法修正案。如果修正案获得通过，那么土耳其的总理一职将被废除，并且土耳其现行的代议民主制将由执行主席制和总统制所取代。而关于国会席位，提案也建议从550席增至600席，并且提案也建议总统可以对土耳其法官检查官最高理事会（Supreme Board of Judges and Prosecutors）的成员任命施以更大的控制力。这次公投是土耳其还处于紧急状态下进行的，2016年7月的土耳其政变发生之后，紧急状态一直未有解除。早期投票结果显示，有51%至49%的投票是赞同票。土耳其最高选举委员会（Supreme Electoral Council）也将没有盖章的选票视为合法有效的选票。而土耳其的主要反对党公开谴责了这一做法，称此举违法，宣称有多达150万的选票是未盖章的，并拒绝承认此次公投的结果。而选举委员会宣布，官方结果或将在11天至12天后公布出来。
rdf:langString
rdf:langString
2017 Turkish constitutional referendum
rdf:langString
الاستفتاء الدستوري التركي 2017
rdf:langString
Turecké ústavní referendum (2017)
rdf:langString
Verfassungsreferendum in der Türkei 2017
rdf:langString
Τουρκικό συνταγματικό δημοψήφισμα του 2017
rdf:langString
Referéndum constitucional de Turquía de 2017
rdf:langString
Référendum constitutionnel turc de 2017
rdf:langString
Referendum konstitusi Turki 2017
rdf:langString
Referendum costituzionale in Turchia del 2017
rdf:langString
2017년 터키 개헌 국민투표
rdf:langString
Turks referendum over grondwetswijzigingen 2017
rdf:langString
Referendum w Turcji w 2017 roku
rdf:langString
Referendo constitucional na Turquia em 2017
rdf:langString
Конституционный референдум в Турции (2017)
rdf:langString
Конституційний референдум у Туреччині 2017
rdf:langString
2017年土耳其修憲公投
xsd:integer
52130774
xsd:integer
1121914860
xsd:integer
25157463
rdf:langString
InternetArchiveBot
rdf:langString
Turkey
xsd:date
2017-04-16
xsd:date
2017-05-17
xsd:date
2020-01-10
rdf:langString
July 2018
xsd:integer
58291898
rdf:langString
no
xsd:integer
862251
xsd:integer
23779141
rdf:langString
Vote on 18 proposed amendments to the constitution
rdf:langString
province and district
rdf:langString
أجري استفتاء دستوري في تركيا يوم الأحد 16 أبريل 2017. ولقد صوت الناخبون على مجموعة من 18 تعديلًا مقترحًا على دستور تركيا. اقترحت التعديلات منذ فترة طويلة من قبل حزب العدالة والتنمية الحاكم وزعيمه، الرئيس رجب طيب أردوغان، فضلًا عن موافقة حزب الحركة القومية المعارض عليها. شملت التعديلات الأخذ بالرئاسة التنفيذية التي تحل محل نظام الحكم البرلماني القائم، وإلغاء منصب رئيس الوزراء، ورفع عدد المقاعد في البرلمان من 550 إلى 600 مقعد وتغييرات في المجلس الأعلى للقضاة والمدعين العامين. توصل حزب العدالة والتنمية وحزب الحركة القومية إلى اتفاق بشأن دستور جديد مقترح في 8 ديسمبر بعد شهر من المفاوضات، ليبدؤا بالعملية البرلمانية للشروع في إجراء استفتاء بشأن المقترحات. في 20 يناير 2017، صوت البرلمان لطرح التعديلات المقترحة على الاستفتاء بأغلبية 339 صوتًا، متجاوزًا بذلك الغالبية المطلوبة من ثلاثة أخماس والتي تضم 330 صوتًا. وأعلن حزب الشعب الجمهوري المعارض الرئيسي أنه سيسعى إلى إلغاء التصويت البرلماني من خلال المحكمة الدستورية، مستشهدًا بوجود مخالفات مثل التصويت العلني وترهيب النواب خلال عملية التصويت. وأعلن الرئيس رجب طيب أردوغان تاريخ الاستفتاء في 16 أبريل 2017.
rdf:langString
Turecké ústavní referendum bylo referendum zabývající se otázkou, zda přijmout, anebo nepřijmout 18 změn turecké ústavy navržených Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) a Nacionálně činnou stranou (MHP). Konalo se v Turecku dne 16. dubna 2017. Po jeho schválení má být zrušen úřad premiéra a existující parlamentní systém vlády nahrazen prezidentským systémem. Počet poslanců má být zvýšen z 550 na 600 a turecký prezident získá větší kontrolu nad . Referendum proběhlo v době stále platného nouzového stavu, který byl vyhlášen v návaznosti na neúspěšný pokus o vojenský převrat proběhlý v roce 2016. Výsledek referenda byl velmi těsný: pouze 51 % pro hlas „ano“. Nadto také stanovila, že i úředně neoznačené hlasy budou považovány za platné. Hlavní opoziční strany považují toto hlasování za ilegální, jelikož 1,5 milionů hlasů bylo neoznačených, a odmítly uznat výsledek. Volební komise prohlásila, že definitivní výsledky mohou budou k dispozici za 11 či 12 dnů. Prezidentský systém byl dlouhodobým politickým cílem vládnoucí strany AKP a jeho zakladatele, současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. V říjnu 2016 ohlásila Nacionálně činná strana (MHP), že hodlá spolupracovat při přípravě návrhů úpravy ústavy s vládou. Ti, kteří se změnou souhlasili, argumentovali, že změny turecké ústavy jsou potřebné pro silné a stabilní Turecko a že prezidentský systém dominoval Turecku od roku 1960 do roku 2002. Přívrženci kampaně proti ústavním změnám naopak argumentovali, že návrhy soustředí velké množství moci v rukou prezidenta, což efektivně obejde separaci moci a odebere legislativní moc pryč z rukou parlamentu. Kritici připravovaných ústavních změn také argumentovali, že navržený systém se vyvine ve volenou diktaturu s nulovou možností hnát exekutivu ke zodpovědnosti za své kroky, což vyústí v demokratickou sebevraždu. Obě strany kampaně byly obviněny z využívání kontroverzních a extrémních frází. Erdogan také obvinil všechny hlasující proti ústavním změnám z podpory teroristů a neúspěšného pokusu o puč z roku 2016. Kampaň proti ústavním změnám byla mařena nepodloženými obviněními ze strany státní moci, zatímco kampaň pro ústavní změny mohla používat státní zařízení a finance za účelem organizace manifestací a dalších událostí kampaně. Vedoucí osobnosti kampaně proti ústavním změnám, mezi které patřili například Meral Akşenerová, , a , byli všichni terčem násilí i restrikcí kampaně. Kampaň pro ústavní změny byla postavena před omezení několika evropskými zeměmi, a to vládami Německa, Holandska, Dánska a Švýcarska, které rušily anebo žádali rušení událostí podporující kampaň pro ústavní změny zaměřené na Turky žijící v zahraničí. Tyto omezení vyústily v ostré zhoršení diplomatických vztahů a v diplomatickou krizi mezi Tureckem a Nizozemím. Byly také vzneseny pochybnosti o průběhu referenda samém, přičemž hlasující pro ústavní změny byli přistiženi, když hlasovali více než jednou a také byli nalezeni lidé držící volební lístky ještě předtím, než zahraniční kolo voleb bylo vůbec zahájeno.
rdf:langString
In einem Verfassungsreferendum wurde in der Türkei am 16. April 2017 von den Wählern das 18 Punkte umfassende verfassungsändernde Gesetz Nr. 6771 angenommen und damit insgesamt 69 Artikel der Verfassung abgeändert. Die Änderungen betreffend die neue verfassungsrechtliche Stellung des Präsidenten und seine Befugnisse sind mit den Wahlen im Juni 2018 in Kraft getreten. Die Exekutivbefugnisse wurden in der Hand des Präsidenten gebündelt und sein Einfluss auf die Justiz erweitert. Die Vorschläge zur Verfassungsänderung wurden in zwei Lesungen von einer nach Art. 175 Abs. 1 S. 3 der Verfassung erforderlichen Mehrheit von drei Fünfteln der Gesamtzahl der Parlamentsmitglieder aus der regierenden Partei für Gerechtigkeit und Aufschwung (AKP) und der rechtsextremen Partei der Nationalistischen Bewegung (MHP) angenommen, während zwei Oppositionsparteien, die Republikanische Volkspartei (CHP) und die vorwiegend die kurdische Minderheit repräsentierende Demokratische Partei der Völker (HDP) dagegen stimmten; zwölf Abgeordnete der HDP, darunter ihr gesamtes Führungspersonal, waren inhaftiert. Da eine Dreifünftelmehrheit, aber keine Zweidrittelmehrheit erreicht wurde, war eine Volksabstimmung erforderlich. International wurden die Wahlkampfauftritte türkischer Politiker im Ausland kritisiert. Die Venedig-Kommission des Europarates warnte im Vorfeld bereits vor einem „persönlichen Regime“ und sprach von der Gefahr des Abgleitens in ein autoritäres System. Die vorgeschlagenen Änderungen würden nicht dem Modell eines demokratischen Präsidialsystems folgen. Zudem beklagten OSZE-Wahlbeobachter u. a. die Inhaftierungen von zahlreichen Journalisten und Oppositionellen sowie Einschüchterungen und Drohungen gegen das „Nein-Lager“. Bereits am Wahlabend sprach die Opposition (CHP, HDP, (ehemalige) Teile der MHP) von Wahlbetrug und verwies auf die Entscheidung des Hohen Wahlausschusses, Stimmzettel und Umschläge ohne amtlichen Stempel für gültig zu erklären. Dabei soll es sich um bis zu drei Millionen „zusätzliche Stimmen pro Evet“ (Evet = Ja) handeln. Dass die Wahl durch Wahlbetrug entschieden wurde, legen Forschungsergebnisse von Wiener Statistikern vom Complexity Science Hub Vienna nahe.
rdf:langString
A constitutional referendum was held in Turkey on 16 April 2017 on whether to approve 18 proposed amendments to the Turkish constitution that were brought forward by the governing Justice and Development Party (AKP) and the Nationalist Movement Party (MHP). As a result of its approval, the office of the Prime Minister was abolished and the existing parliamentary system of government was replaced with an executive presidency and a presidential system. The number of seats in Parliament was raised from 550 to 600, while, among a series of other proposals, the president was given more control over appointments to the Supreme Board of Judges and Prosecutors (HSYK). The referendum was held under a state of emergency that was declared following a failed military coup attempt in July 2016. Early results indicated a 51–49% lead for the "Yes" vote. In an unprecedented move, the Supreme Electoral Council (YSK) allowed non-stamped ballots to be accepted as valid. Some critics of the reform decried this move to be illegal, claiming that as many as 1.5 million ballots were unstamped, and did not recognize the results. Large-scale protests erupted following the results in order to protest the YSK's decision. In subsequent reports, the Organization for Security and Co-operation in Europe (OSCE) and Parliamentary Assembly of the Council of Europe (PACE) both criticized unfairness during the campaign and declared the YSK's decision to be illegal. An executive presidency has been a long-standing proposal of the governing AKP and its founder, the current President of Turkey, Recep Tayyip Erdoğan. In October 2016, the Nationalist Movement Party (MHP) announced its co-operation for producing draft proposals with the government, with the combined support of both AKP and MHP MPs being sufficient to put forward the proposals to a referendum following a parliamentary vote in January. Those in favour of a 'Yes' vote argued that the changes were necessary for a strong and stable Turkey, arguing that an executive presidency would bring about an end to unstable coalition governments that had dominated Turkish politics since the 1960s up until 2002. The 'No' campaign have argued that the proposals would concentrate too much power in the hands of the President, effectively dismantling the separation of powers and taking legislative authority away from Parliament. Critics argued that the proposed system would resemble an 'elected dictatorship' with no ability to hold the executive to account, leading effectively to a 'democratic suicide' and autocracy. Three days before the referendum, one of Erdoğan's aides called for a federal system should the 'Yes' vote prevail, causing a backlash from the pro-Yes MHP. Both sides of the campaign have been accused of using divisive and extreme rhetoric, with Erdoğan accusing all 'No' voters of being terrorists siding with the plotters of the failed 2016 coup. The campaign was marred by allegations of state suppression against 'No' campaigners, while the 'Yes' campaign were able to make use of state facilities and funding to organize rallies and campaign events. Leading members of the 'No' campaign, which included many high-profile former members of the MHP such as Meral Akşener, Ümit Özdağ, Sinan Oğan, and Yusuf Halaçoğlu were all subject to both violence and campaign restrictions. The 'Yes' campaign were faced with campaigning restrictions by several European countries, with the German, Dutch, Danish and Swiss governments all cancelling or requesting the suspension of 'Yes' campaign events directed at Turkish voters living abroad. The restrictions caused a sharp deterioration in diplomatic relations and caused a diplomatic crisis between Turkey and the Netherlands. Concerns were also raised about voting irregularities, with 'Yes' voters in Germany being caught attempting to vote more than once and also being found to have been in possession of ballot papers before the overseas voting process had started. European election monitors said the vote did not meet international standards.
rdf:langString
Στην Τουρκία, διεξήχθη συνταγματικό δημοψήφισμα την Κυριακή 16 Απριλίου 2017. Οι ψηφοφόροι κλήθηκαν να προεγκρίνουν ή να απορρίψουν ένα σύνολο από 18 προτεινόμενες τροποποιήσεις του , που θα μετατρέψουν το πολίτευμα της χώρας από προεδρευόμενη κοινοβουλευτική δημοκρατία σε προεδρική δημοκρατία. Όσοι ενέκριναν την αλλαγή του πολιτεύματος ψήφιζαν "ναι", ενώ όσοι την απέρριπταν, ψήφιζαν "όχι". Το αποτέλεσμα, σε ποσοστά, ήταν οριακά υπέρ του "ναι", με το 51,4% των ψηφισάντων να συντάσσονται με αυτή την επιλογή, ενώ "όχι" ψήφισε το 48,59% των πολιτών. Σε απόλυτους αριθμούς, το "ναι" συγκέντρωσε περί τα 25,2 εκατομμύρια ψήφους, ενώ υπέρ του "όχι" τάχθηκαν 23,8 περίπου εκατομμύρια πολίτες. Οι τροποποιήσεις αποτελούν πρόταση του κυβερνώντος Κόμματος Δικαιοσύνης και Ανάπτυξης (AKP, προφ. Α-Κε-Πε) και του ηγέτη του και προέδρου της Τουρκίας Ρετζέπ Ταγίπ Ερντογάν. Υπέρ των αλλαγών τάχθηκε και το Κόμμα Εθνικιστικού Κινήματος (MHP).Στο στρατόπεδο του "όχι" συντάχθηκαν, από διαφορετική σκοπιά, τα άλλα δύο κόμματα του τουρκικού κοινοβoυλίου, το κεμαλικής ιδεολογίας Ρεπουμπλικανικό Λαϊκό Κόμμα (CHP) και το αριστερό HDP (Χα-Ντε-Πε). Οι τροποποιήσεις, όταν περάσουν και από τη βουλή, αφενός ενισχύουν τις εκτελεστικές εξουσίες του προέδρου της δημοκρατίας, αφετέρου μειώνουν αυτές του Κοινοβουλίου και καταργούν το αξίωμα του πρωθυπουργού. Βουλευτικές και προεδρικές εκλογές, θα διεξάγονται πλέον ταυτόχρονα, κάθε πέντε χρόνια. Ακόμη, αυξάνεαται ο αριθμός των βουλευτών από 550 σε 600 και αναμορφώνεται το Ανώτατο Συμβούλιο Δικαστών και Εισαγγελέων (HSYK) της Τουρκίας.
rdf:langString
El 16 de abril de 2017 se celebró un referéndum constitucional en Turquía.
rdf:langString
Le référendum de 2017 en Turquie est un scrutin qui a eu lieu le 16 avril 2017. Il vise à inscrire dans la Constitution de 1982 les amendements de 2017 qui constituent le passage des institutions d'un régime parlementaire vers un régime présidentiel.
rdf:langString
Referendum Konstitusional Turki dilaksanakan pada tanggal 16 April 2017, yang akan membuka sejarah baru. Sebelumnya, Turki menganut konstitusi yang diadopsi pada tahun 1982, setelah kudeta militer yang terjadi pada tahun 1980. Perubahan mendasar pada konstitusi baru tersebut terletak pada pasal 18 Rancangan Konstitusi Turki yang mengarah kepada sistem presidensial.Jumlah kursi di parlemen meningkat dari 550 sampai 600, sementara di antara serangkaian proposal lainnya, Presiden diberi lebih banyak kendali atas janji temu ke Dewan Hakim dan Jaksa Agung (HSYK).
rdf:langString
Il referendum costituzionale del 2017 in Turchia è un referendum tenutosi il 16 aprile 2017 che riguarda l'approvazione di una serie di 18 emendamenti alla costituzione turca proposti dal partito islamico-conservatore al governo AKP (Partito per la Giustizia e lo Sviluppo) in accordo con il partito di estrema destra all'opposizione MHP (Partito del Movimento Nazionalista). Se il referendum fosse approvato, l'ufficio di Primo ministro sarebbe abolito e il sistema parlamentare di governo sarebbe sostituito da un sistema di tipo presidenziale. Il numero dei seggi del parlamento — chiamato Grande Assemblea — sarebbe aumentato da 550 a 600 mentre al presidente sarebbero garantiti maggiori poteri, in particolare sulla Corte costituzionale, sul parlamento e sul (HSYK), l'organo di autogoverno della magistratura turca. Di fatto il nuovo presidente può nominare ministri e alti funzionari, sciogliere il parlamento, dichiarare lo stato d’emergenza, emanare decreti e nominare 12 giudici su 15 della Corte costituzionale. I sostenitori del «sì» (in turco evet) sostengono che le riforme siano necessarie per garantire stabilità politica alla Turchia, argomentando che solo con un sistema presidenziale si possa porre fine agli instabili governi di coalizione che hanno caratterizzato il Paese dagli anni sessanta sino al 2002. I sostenitori del «no» (in turco hayir) sostengono — al contrario — che con tali modifiche costituzionali il potere sia troppo concentrato nelle mani del futuro presidente, portando l'ordinamento turco ad una deriva autoritaria. Le formazioni presenti in Parlamento contrarie ai cambiamenti introdotti dal referendum sono il Partito Popolare Repubblicano (CHP), laico e di centro-sinistra, e il Partito Democratico dei Popoli (HDP), filo-curdo e di sinistra. Il referendum si è tenuto durante un periodo di stato di emergenza, dichiarato dal presidente Erdoğan subito dopo il fallito colpo di Stato del luglio 2016.
rdf:langString
2017년 4월 16일 터키의 집권당인 정의개발당과 극우민족주의 정당인 민족주의자 운동당이 발의한 의 18개 개정안에 대한 찬반 국민투표가 터키 전 지역에서 이루어졌다. 그 결과 약 51%의 찬성으로 개헌안이 통과되었고, 터키는 18년전인 1989년부터 확립한 의원 내각제 체제가 막을 내리고 레제프 타이이프 에르도안 대통령의 장기집권이 가능한 대통령제로 전환되었다.
rdf:langString
In Turkije werd op zondag 16 april 2017 een referendum gehouden over een aantal wijzigingen in de grondwet.
rdf:langString
Em 16 de abril de 2017, realizou-se um referendo constitucional em toda a Turquia sobre a aprovação de 18 propostas de emenda à constituição turca que foram apresentadas pelo Partido da Justiça e Desenvolvimento (AKP) e pelo Partido de Ação Nacionalista (MHP). Se aprovado, o gabinete do primeiro-ministro seria abolido e o sistema parlamentarista existente seria substituído pelo presidencialismo. O número de assentos no Parlamento foi proposto para ser aumentado de 550 para 600, enquanto o presidente deve receber mais controle sobre as nomeações para o Supremo Conselho de Juízes e Procuradores (HSYK). O referendo foi realizado sob um estado de emergência que foi declarado após uma tentativa fracassada de golpe militar em julho de 2016. Os primeiros resultados indicaram uma vantagem de 51-49% para o voto "sim". O Conselho Supremo Eleitoral permitiu que as cédulas não seladas fossem aceitas como válidas. Os principais partidos da oposição denunciaram esta medida como ilegal, alegando que cerca de 1,5 milhão de cédulas não estavam estampadas e se recusaram a reconhecer os resultados. O conselho eleitoral declarou que os resultados oficiais podem ser declarados em 11 a 12 dias. Uma presidência executiva tem sido uma proposta de longa data do governante e fundador do AKP, o atual presidente turco, Recep Tayyip Erdoğan. A campanha foi marcada por alegações de repressão do Estado contra militantes do "Não", enquanto a campanha do "Sim" conseguiu fazer uso de recursos estatais e financiamento para organizar manifestações e eventos de campanha. Os principais membros da campanha "Não", que incluiu muitos antigos membros do MHP, como , , e , foram todos sujeitos a restrições de violência e de campanha. A campanha "Sim" foi confrontada com restrições de campanhas feitas por vários países europeus, com os governos de Alemanha, Países Baixos, Dinamarca e Suíça cancelando ou solicitando a suspensão dos eventos de campanha "Sim" dirigidos aos eleitores turcos que vivem no exterior. As restrições causaram uma deterioração acentuada nas relações diplomáticas e causaram uma crise diplomática entre a Turquia e os Países Baixos. Também foram levantadas preocupações sobre as irregularidades na votação, com os eleitores "sim" na Alemanha sendo apanhados tentando votar mais de uma vez e tendo sido encontrados pessoas com boletins de voto antes do início do processo de votação no exterior.
rdf:langString
Referendum w Turcji w 2017 roku – referendum w sprawie zmian w ustroju Turcji, polegających na zastąpieniu parlamentarnego modelu sprawowania władzy systemem prezydenckim. Głosowanie referendalne odbyło się 16 kwietnia 2017. Za propozycjami zgłoszonymi przez prezydenta Recepa Tayyipa Erdoğana i związane z nim ugrupowania polityczne według oficjalnych wyników opowiedziała się większość głosujących.
rdf:langString
Конституційний референдум 2017 року в Туреччині відбувся 16 квітня. На референдум було винесено питання про схвалення 18 поправок до Конституції Туреччини, які передбачають перехід від парламентської форми правління до президентської республіки, скасування посади прем'єр-міністра, збільшення числа депутатів парламенту і реформування Верховної ради прокурорів та суддів.
rdf:langString
Конституционный референдум 2017 года в Турции состоялся 16 апреля. На референдум был вынесен вопрос об одобрении 18 поправок к Конституции Турции, которые предусматривают переход от парламентской формы правления к президентской республике, отмену должности премьер-министра, увеличение числа депутатов парламента и реформирование Верховного совета судей и прокуроров.
rdf:langString
2017年土耳其修宪公投（土耳其語：2017 Türkiye anayasa değişikliği referandumu），是指于2017年4月16日，在土耳其全国范围内举行的公民投票。这次公投旨在决定是否通过由正义与发展党和民族主义行动党所提出的18项宪法修正案。如果修正案获得通过，那么土耳其的总理一职将被废除，并且土耳其现行的代议民主制将由执行主席制和总统制所取代。而关于国会席位，提案也建议从550席增至600席，并且提案也建议总统可以对土耳其法官检查官最高理事会（Supreme Board of Judges and Prosecutors）的成员任命施以更大的控制力。这次公投是土耳其还处于紧急状态下进行的，2016年7月的土耳其政变发生之后，紧急状态一直未有解除。早期投票结果显示，有51%至49%的投票是赞同票。土耳其最高选举委员会（Supreme Electoral Council）也将没有盖章的选票视为合法有效的选票。而土耳其的主要反对党公开谴责了这一做法，称此举违法，宣称有多达150万的选票是未盖章的，并拒绝承认此次公投的结果。而选举委员会宣布，官方结果或将在11天至12天后公布出来。 实行“执行主席制度”（executive presidency）一直是执政的正义与发展党及其创立者一贯的观点和提议，该党创立者即现任土耳其总理雷杰普·塔伊普·埃尔多安。2016年10月，民族主义行动党宣布该党正在与现任当局起草提案，并且民族主义行动党和正义与发展党的国会议员联手协作，便有足够的力量在2017年1月国会表决之后，使提案进入公投程序。其中，投赞成票的认为，土耳其是时候做出改变了，这样国家会变得更强大，更稳定；并认为，实行“执行主席制度”可以终结1960年代至2002年期间占据主导地位的不稳定的联合政府（coalition governments）。这次活动也掀起了“说不运动”（'No' campaign），反对者认为修宪会使得总统的权力过于集中，这样一来权力分立的制度就形同虚设了，从而国会不能实质掌握立法权。此外，批评者也认为，这种新体制会造成一种“表面民主、实质独裁”的状况，且无法对行政权力进行问责，会走向“民主式的自杀”之路。而就在公投的三天前，埃尔多安的一名部下宣称土耳其应该实行联邦制，却遭到了属于支持派的民族主义行动党的强烈反对。埃尔多安一度指控所有投反对票的人士，都是参与策划2016年未遂政变的恐怖分子，而赞成与反对双方也被指出使用过激言辞。 但公投活动却因土耳其政府打压“说不运动”的参与者而广受批评，2017年3月8日，土耳其一名21岁的大学生Ali Gül在视频网站YouTube上发布了一段视频《What does a ‘No’ mean》，在视频中他对修宪表达了异见，但3月21日他被正式逮捕，还被指控运营一个侮辱埃尔多安的Twitter账号。而赞成者却能够顺利以各种形式组织活动、结社。而“说不运动”的主要活动人士，包括民族主义行动党许多以前的高层人士，在国内都受到了结社和活动管制，以及被防暴处置。而支持者阵营在欧洲一些国家的活动亦受到政府的限制，如德国、荷兰、丹麦、瑞士等国政府都对土耳其境外支持者阵营的活动进行了延期，或直接取缔。而这些国家对其进行的限制措施也引发了外交争端，土耳其与荷兰的双边外交关系已经因此严重受挫。目前舆论也在担心那些违反规则的投票行为，处于德国境内的土耳其修宪支持者在投票时，被发现试图重复投票，还有的被发现，在境外投票活动开始之前就已经拿到了选票。
xsd:nonNegativeInteger
173241
