Zaum
http://dbpedia.org/resource/Zaum an entity of type: WikicatArtisticLanguages
Zaum (Russian: зáумь) are the linguistic experiments in sound symbolism and language creation of Russian Futurist poets such as Velimir Khlebnikov and Aleksei Kruchenykh. Zaum is a non-referential phonetic entity with its own ontology. The language consists of neologisms that mean nothing. Zaum is a language organized through phonetic analogy and rhythm. Zaum literature cannot contain any onomatopoeia or psychopathological states.
rdf:langString
Zaum' (in russo: Заумь?), in italiano lingua trasmentale, è una parola usata per descrivere gli esperimenti linguistici di fonosimbolismo e di creazione del linguaggio condotti da un gruppo di poeti futuristi russi come Velimir Chlebnikov e Aleksej Eliseevič Kručënych. Coniata da Kručënykh nel 1913, la parola zaum' è formata dal prefisso za (in russo за, "oltre") e dal sostantivo um' (умь, "la mente", "il nous"), per cui è stata tradotta con "transmentale" (Sabbatini, 2008: 47).
rdf:langString
Zaum (rus: зáумь) són els experiments lingüístics al simbolisme fonètic i la dels poetes futuristes russos com Velimir Khlébnikov i Aleksei Krutxónikh. El zaum és una entitat fonètica no referencial amb una ontologia pròpia. El llenguatge consta de neologismes que no volen dir res. El zaum és un llenguatge organitzat mitjançant analogia fonètica i ritme.La literatura en zaum no pot contenir cap onomatopeia ni estat psicopatològic.
rdf:langString
Zaumný jazyk (podle rus. um = rozum; tedy řeč za hranicemi rozumu), též zaum je básnický jazyk vytvářený bizarními kombinacemi hlásek a slabik přirozeného jazyka. Psali jím v druhém desetiletí 20. stol. ruští básníci spříznění vesměs s futuristickou skupinou (Chlebnikov, , Zdaněvič, Gurová, Těrentěv, Rozanová, Kamenskij). Jejich experimentální ověřování nejzazších a pomezních možností jazyka vycházelo z jazykové hry známé již z folklóru a bylo do krajností dovedeným raně futuristickým „slovotvořičstvím“, při němž si ještě křížením vzniklé neologismy uchovávaly zřetelný význam. Podle Chlebnikova, který se pokusil poezii zaumu odůvodnit, je v morfémech a fonémech slov skryt základ jakéhosi univerzálního jazyka, takže „slova“ (kategorie) vzniklá jejich libovolnými kombinacemi sice nepatří žád
rdf:langString
Le zaoum (en russe : заумь ou заумный язык) est un type de poésie des futuristes russes (notamment Velimir Khlebnikov, Alexeï Kroutchenykh et Ilia Zdanevitch) qui vise principalement l’organisation des sons pour eux-mêmes : tout le poème est tourné vers le côté phonique du discours. Plus récemment, le poète d'avant-garde a fondé une association de poètes appelée l'Académie de zaoum, à Tambov. Parmi les pratiquants de zaoum, on trouve aussi et . On peut signaler également que le cinéaste soviétique, Dziga Vertov, a été influencé, notamment dans son cinéma, par ce mouvement poétique.
rdf:langString
Zaum (em russo: заумь u заумный язык), ou Linguagem transmental é um conceito utilizado para designar os experimentos linguísticos do simbolismo fonético na criação de línguas artísticas, realizados por alguns poetas futuristas russos, entre os quais Velimir Khlébnikov e Aleksei Krutchionikh. A palavra "zaum" está composta pelo prefixo за (além, por trás) e a palavra ум (mente, conhecimento). O Zaum pode ser definido como uma linguagem poética experimental caraterizada pela sua indeterminação no significado.
rdf:langString
За́умь, зау́мный язык — литературный приём, заключающийся в полном или частичном отказе от всех или некоторых элементов естественного языка и замещении их другими элементами или построениями, по аналогии осмысляемыми как языковые. Неверно понимать заумь как отказ от смысла вообще (или как имитацию тех или иных речевых расстройств вроде шизофазии): механизм аналогии позволяет автору наделять значением отсутствующие в языке звуковые комплексы и словесные сочетания, а читателю — это (или какое-то иное) значение из них выделять. Однако чёткая формулировка заложенных в выражения заумного языка смыслов затруднительна, а зачастую и вовсе невозможна, и поэтому (по мысли многих авторов, обращавшихся к этому приёму) в восприятии заумного текста эмоционально-интуитивное начало преобладает над рациона
rdf:langString
Заум (рос. заумь) або зарозуміла мова (рос. заумный язык), інакше «чуже слово» — специфічний різновид словотворчості, що оперує словами без предметних значень, безпредметна мова, буквально — мова за межами раціонального розуміння. При цьому словотворчі способи і засоби зарозумілої мови чи «чужого слова», як правило, відтворюють структурні особливості рідної авторові мови відповідно до її узвичаєних норм . Механізм зарозумілої мови дозволяє автору надавати значень незвичним для конкретної мови звуковим комплексам та словесним комбінаціям, а читачеві актуалізувати те або інше значення . Однак досягнути чіткого формулювання смислів, закладених у вирази зарозумілої мови дуже важко, а часто і зовсім неможливо, і тому (на думку багатьох авторів, які зверталися до цього прийому) у сприйнятті зар
rdf:langString
rdf:langString
Zaum
rdf:langString
Zaum
rdf:langString
Zaumný jazyk
rdf:langString
Zaoum
rdf:langString
Zaum
rdf:langString
Zaum
rdf:langString
Заумь
rdf:langString
Заум
xsd:integer
915530
xsd:integer
1100285580
rdf:langString
Zaumný jazyk (podle rus. um = rozum; tedy řeč za hranicemi rozumu), též zaum je básnický jazyk vytvářený bizarními kombinacemi hlásek a slabik přirozeného jazyka. Psali jím v druhém desetiletí 20. stol. ruští básníci spříznění vesměs s futuristickou skupinou (Chlebnikov, , Zdaněvič, Gurová, Těrentěv, Rozanová, Kamenskij). Jejich experimentální ověřování nejzazších a pomezních možností jazyka vycházelo z jazykové hry známé již z folklóru a bylo do krajností dovedeným raně futuristickým „slovotvořičstvím“, při němž si ještě křížením vzniklé neologismy uchovávaly zřetelný význam. Podle Chlebnikova, který se pokusil poezii zaumu odůvodnit, je v morfémech a fonémech slov skryt základ jakéhosi univerzálního jazyka, takže „slova“ (kategorie) vzniklá jejich libovolnými kombinacemi sice nepatří žádnému přirozenému jazyku, ale zároveň napovídají „cosi nezachytitelného, přece však existujícího“. O futuristickou praxi se opíralo též rozlišení poetického a sdělovacího jazyka u ruských formalistů. Zaumný jazyk nebyl ve své době jen křečovitým políčkem veřejnému vkusu, jak jej prezentovali nejednou i jeho tvůrci. Měl obrodit zvětralý jazyk symbolistů o nové smyslové hodnoty; ve své snaze dát základ „univerzálnímu“ jazyku budoucnosti, který by sjednotil lidi, když „rozumné jazyky je už rozeštvaly“ (Chlebnikov), je zaumný jazyk mysticky scestnou, ale umělecky důslednou reakcí na individualismus pozdně buržoazní kultury, kdy se hroutí společenské normy, řeč přestává být nástrojem komunikace a stává se ideologickou maskou vládnoucí třídy. Dnešní anachronické kopie snižují tuto historicky autentickou tvorbu na akademický experiment.
rdf:langString
Zaum (rus: зáумь) són els experiments lingüístics al simbolisme fonètic i la dels poetes futuristes russos com Velimir Khlébnikov i Aleksei Krutxónikh. El zaum és una entitat fonètica no referencial amb una ontologia pròpia. El llenguatge consta de neologismes que no volen dir res. El zaum és un llenguatge organitzat mitjançant analogia fonètica i ritme.La literatura en zaum no pot contenir cap onomatopeia ni estat psicopatològic. El zaum no té regles gramaticals ni convencions semàntiques, ni normes d'estil. Va ser creat per expressar les emocions i les sensacions primordials. La seva universalitat es basa en la idea que els sons són anteriors als significats, i són un element natural, i per tant universal, de la comunicació humana.
rdf:langString
Le zaoum (en russe : заумь ou заумный язык) est un type de poésie des futuristes russes (notamment Velimir Khlebnikov, Alexeï Kroutchenykh et Ilia Zdanevitch) qui vise principalement l’organisation des sons pour eux-mêmes : tout le poème est tourné vers le côté phonique du discours. Inventé par Kroutchenykh en 1913, le mot zaoum est composé du préfixe russe za- (« au-delà ») et du mot oum (« esprit ») et peut se comprendre comme « trans-mental ». Le zaoum n'a ni règles grammaticales, ni conventions sémantiques, ni normes de style. Il a été créé pour exprimer les émotions et les sensations primordiales. Son universalité est basée sur l'idée que les sons précèdent les significations et représentent un élément naturel, donc universel, de la communication humaine. Plus récemment, le poète d'avant-garde a fondé une association de poètes appelée l'Académie de zaoum, à Tambov. Parmi les pratiquants de zaoum, on trouve aussi et . On peut signaler également que le cinéaste soviétique, Dziga Vertov, a été influencé, notamment dans son cinéma, par ce mouvement poétique.
rdf:langString
Zaum (Russian: зáумь) are the linguistic experiments in sound symbolism and language creation of Russian Futurist poets such as Velimir Khlebnikov and Aleksei Kruchenykh. Zaum is a non-referential phonetic entity with its own ontology. The language consists of neologisms that mean nothing. Zaum is a language organized through phonetic analogy and rhythm. Zaum literature cannot contain any onomatopoeia or psychopathological states.
rdf:langString
Zaum' (in russo: Заумь?), in italiano lingua trasmentale, è una parola usata per descrivere gli esperimenti linguistici di fonosimbolismo e di creazione del linguaggio condotti da un gruppo di poeti futuristi russi come Velimir Chlebnikov e Aleksej Eliseevič Kručënych. Coniata da Kručënykh nel 1913, la parola zaum' è formata dal prefisso za (in russo за, "oltre") e dal sostantivo um' (умь, "la mente", "il nous"), per cui è stata tradotta con "transmentale" (Sabbatini, 2008: 47).
rdf:langString
За́умь, зау́мный язык — литературный приём, заключающийся в полном или частичном отказе от всех или некоторых элементов естественного языка и замещении их другими элементами или построениями, по аналогии осмысляемыми как языковые. Неверно понимать заумь как отказ от смысла вообще (или как имитацию тех или иных речевых расстройств вроде шизофазии): механизм аналогии позволяет автору наделять значением отсутствующие в языке звуковые комплексы и словесные сочетания, а читателю — это (или какое-то иное) значение из них выделять. Однако чёткая формулировка заложенных в выражения заумного языка смыслов затруднительна, а зачастую и вовсе невозможна, и поэтому (по мысли многих авторов, обращавшихся к этому приёму) в восприятии заумного текста эмоционально-интуитивное начало преобладает над рациональным. Поэтому заумный язык определяется американским филологом Джеральдом Янечеком как язык с неопределёнными значениями.
rdf:langString
Zaum (em russo: заумь u заумный язык), ou Linguagem transmental é um conceito utilizado para designar os experimentos linguísticos do simbolismo fonético na criação de línguas artísticas, realizados por alguns poetas futuristas russos, entre os quais Velimir Khlébnikov e Aleksei Krutchionikh. A palavra "zaum" está composta pelo prefixo за (além, por trás) e a palavra ум (mente, conhecimento). O Zaum pode ser definido como uma linguagem poética experimental caraterizada pela sua indeterminação no significado. Os exemplos mais salientáveis de zaum foram o poema de Krutchionikh intitulado Дыр бул щыл (Dir bul shchil) e o livreto da ópera , ou as autodenominadas linguagem dos pássaros, linguagem dos deuses e linguagem das estrelas desenhados por Khlebnikov. Esta iniciativa poética é comparável aos usos linguísticos contemporâneos do dadaísmo, mas a teorização linguística que há por trás do zaum deve-se inteiramente a um intento sério de recupear o simbolismo dos sons num exercício de . Nos últimos anos, o poeta de vanguarda fundou a asociação de poetas "Academia do Zaum" em Tambov, e entre os principais utilizadores estão também e . As atividades zaum incluíram performances públicas, demostrações e publicações. O movimento influenciou também poéticas posteriores, incluindo o Surrealismo, o Novo realismo, a Pop art e fluxus.
rdf:langString
Заум (рос. заумь) або зарозуміла мова (рос. заумный язык), інакше «чуже слово» — специфічний різновид словотворчості, що оперує словами без предметних значень, безпредметна мова, буквально — мова за межами раціонального розуміння. При цьому словотворчі способи і засоби зарозумілої мови чи «чужого слова», як правило, відтворюють структурні особливості рідної авторові мови відповідно до її узвичаєних норм . Механізм зарозумілої мови дозволяє автору надавати значень незвичним для конкретної мови звуковим комплексам та словесним комбінаціям, а читачеві актуалізувати те або інше значення . Однак досягнути чіткого формулювання смислів, закладених у вирази зарозумілої мови дуже важко, а часто і зовсім неможливо, і тому (на думку багатьох авторів, які зверталися до цього прийому) у сприйнятті зарозумілого тексту емоційно-інтуїтивне начало домінує над раціональним. Тому зарозуміла мова визначається американським філологом Джеральдом Янечеком як мова з багатьма невизначеними значеннями.
xsd:nonNegativeInteger
8270