The New York Five
http://dbpedia.org/resource/The_New_York_Five an entity of type: Thing
Le New York Five est un groupe de cinq architectes new-yorkais composé de Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk et Richard Meier.
rdf:langString
The New York Five was a group of architects based in New York City whose work was featured in the 1972 book Five Architects. The architects, Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk and Richard Meier, are also often referred to as "the Whites." Other architects and theorists have been associated with the group, including Werner Seligmann, Kenneth Frampton, Colin Rowe, and Gwathmey's partner Robert Siegel.
rdf:langString
New York Five je skupina pěti architektů z New York City (Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk a Richard Meier), jejichž práce se objevily na výstavě v Muzeu moderního umění organizované v roce 1967, a také v následné knize Pět architektů z roku 1972.
rdf:langString
Die New York Five sind eine Gruppe von fünf New Yorker Architekten, deren Werk 1969 Gegenstand einer Zusammenkunft der CASE (Conference of Architects for the Study of the Environment) und einer korrespondierenden Ausstellung im Museum of Modern Art (MoMA) in New York war. Die Gruppe besteht aus den Architekten Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk und Richard Meier. Nach dem Titel der Begleitpublikation wurden sie „Five Architects“ oder auch „The New York Five“, von der Presse in Anspielung auf die weißen Fassaden ihrer Bauten schlicht „The Whites“ genannt.
rdf:langString
Five Architects (también llamado New York Five) fue un grupo arquitectónico estadounidense formado en Nueva York y compuesto por Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk y Richard Meier. Su obra apareció expuesta por primera vez en el Museum of Modern Art de Nueva York, en una exposición organizada por en 1967, así como en el subsiguiente libro titulado Five Architects (1972).
rdf:langString
Il New York Five è un gruppo di cinque architetti di New York composto da Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk e Richard Meier. Il loro primo lavoro apparve per la prima volta in un'esposizione al Museum of Modern Art organizzata da , Colin Rowe e Kenneth Frampton nel 1969, e successivamente nel libro Five Architects del 1972.
rdf:langString
rdf:langString
New York Five
rdf:langString
New York Five
rdf:langString
The New York Five
rdf:langString
The New York Five
rdf:langString
New York Five
rdf:langString
The New York Five
xsd:integer
1801956
xsd:integer
1104244601
rdf:langString
New York Five je skupina pěti architektů z New York City (Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk a Richard Meier), jejichž práce se objevily na výstavě v Muzeu moderního umění organizované v roce 1967, a také v následné knize Pět architektů z roku 1972. Tato pětka byla věrná čistým formám architektonického modernismu a věnovala pozornost práci Le Corbusiera z 20. a 30. let 20. století, ačkoliv při hlubším zkoumání je vidět, že jejich práce byla mnohem více individuální. Skupina možná měla co do činění s věrností akademickým a sociálním vrstvám, především učitelské roli Philipa Johnsona. Show znamenala pokárání ve vydání Architektonického fora z roku 1973 skupinou esejí nazvaných "Pět na pět", jejichž autory byli architekti , , Charles Moore, a . Tato pětka, známá jako "Šedí", atakovali "Bílé" tím, že tato záliba v čisté moderní estetice končí v nepostavitelných budovách, které nezapadaly do prostředí, nehodily se k jejich uživatelům a byli odděleny od běžného denního života. Tito "Šedí" byli v jedné řadě s architektem z Philadelphie Robertem Venturim a měli velký zájem o lidovou architekturu a raný postmodernismus. John Hejduk byl původně pedagog a zemřel v roce 2000. Zbývající čtyři z Newyorské pětky vytvářeli rozdílná díla a popírali jakýkoliv pokračující vzájemný vztah. Graves miloval postmodernismus. Eisenman omezil své dílo na obrazy a modely architektonických designů v tištěných médiích, ačkoliv se z něho stal architekt nejvíce spojený s dekonstruktivismem. Meierovy budovy zůstávají věrné moderní estetice a Corbusierovým formám. Také Gwathmey zůstal věrný modernistickému stylu, ačkoliv jeho čistota zjemňována realitou větších firemních a veřejných zakázek.
rdf:langString
Die New York Five sind eine Gruppe von fünf New Yorker Architekten, deren Werk 1969 Gegenstand einer Zusammenkunft der CASE (Conference of Architects for the Study of the Environment) und einer korrespondierenden Ausstellung im Museum of Modern Art (MoMA) in New York war. Die Gruppe besteht aus den Architekten Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk und Richard Meier. Nach dem Titel der Begleitpublikation wurden sie „Five Architects“ oder auch „The New York Five“, von der Presse in Anspielung auf die weißen Fassaden ihrer Bauten schlicht „The Whites“ genannt. Die Architekten verstanden ihre Entwürfe als Kritik an der Architektur der 1960er Jahre und orientierten sich an den Werken Le Corbusiers aus den 1920er und 1930er Jahren und an De Stijl, aber auch am italienischen Rationalismus, etwa Giuseppe Terragni.Die Gruppe war ein informelles Netzwerk, die Mitglieder betrieben weiterhin unabhängig ihre Architekturbüros.
rdf:langString
Five Architects (también llamado New York Five) fue un grupo arquitectónico estadounidense formado en Nueva York y compuesto por Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk y Richard Meier. Su obra apareció expuesta por primera vez en el Museum of Modern Art de Nueva York, en una exposición organizada por en 1967, así como en el subsiguiente libro titulado Five Architects (1972). Movimiento de corte neorracionalista, reflejaron una lealtad común a una forma pura de la arquitectura moderna, volviendo a la obra de Le Corbusier de los años 1920 y 1930. Los miembros del grupo han realizado un trabajo divergente, negando posteriormente cualquier relación con los demás. Graves se pasó al postmodernismo. Eisenman ha limitado su trabajo a las imágenes y los modelos de los diseños arquitectónicos de futuro en los medios impresos, aunque se convirtió en el arquitecto más asociado con el deconstructivismo. Meier ha sido el más fiel a la estética moderna y al estilo de Le Corbusier. Gwathmey también se ha mantenido fiel al estilo moderno, aunque su pureza se ha visto atenuada por la realidad de las grandes comisiones corporativas y públicas.
rdf:langString
Le New York Five est un groupe de cinq architectes new-yorkais composé de Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk et Richard Meier.
rdf:langString
The New York Five was a group of architects based in New York City whose work was featured in the 1972 book Five Architects. The architects, Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk and Richard Meier, are also often referred to as "the Whites." Other architects and theorists have been associated with the group, including Werner Seligmann, Kenneth Frampton, Colin Rowe, and Gwathmey's partner Robert Siegel.
rdf:langString
Il New York Five è un gruppo di cinque architetti di New York composto da Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk e Richard Meier. Il loro primo lavoro apparve per la prima volta in un'esposizione al Museum of Modern Art organizzata da , Colin Rowe e Kenneth Frampton nel 1969, e successivamente nel libro Five Architects del 1972. Questi cinque architetti hanno in comune la fedeltà verso una pura forma di modernismo architettonico, dando importanza al lavoro di Le Corbusier negli anni venti e trenta, anche se osservando più attentamente il loro lavoro risulta molto più individuale. Il loro unirsi in un gruppo può aver avuto a che fare con una sorta di obbedienze sociali e accademiche, e in modo particolare il ruolo di mentore di Philip Johnson. La mostra produsse un rimprovero pungente nell'edizione di Maggio del 1973 della rivista , con un gruppo di saggi chiamati "Five on Five" (Cinque contro Cinque), scritti dagli architetti Romaldo Giurgola, , Charles Moore, , e Robert A. M. Stern. Questi cinque, conosciuti come i "Grigi" (Grays) attaccano i "Bianchi" (Whites), affermando che questa ricerca di una pura estetica modernista produce edifici irrealizzabili che sono indifferenti al sito, indifferenti agli utilizzatori e divisi dalla vita quotidiana. Questi "Grigi" erano allineati con l'architetto di Filadelfia Robert Venturi e con l'interesse emergente per l'architettura spontanea (o vernacolare) e il primo postmodernismo. John Hejduk era originariamente un insegnante, ed è morto nel 2000. Charles Gwathmey è morto il 3 agosto 2009. Michael Graves è morto nel marzo del 2015. È ravvisabile nella tarda carriera dei New York Five la produzione di lavori significativamente diversi. Gli architetti hanno infatti in più occasioni disconosciuto qualunque rapporto fra di loro: Graves ha abbracciato il postmodernismo; Eisenman ha limitato il suo lavoro a immagini e modelli di design pseudo-architettonico tramite mezzi di stampa, sebbene sia diventato una voce di punta del Decostruttivismo; gli edifici di Meier rimangono i più vicini all'estetica modernista, fedeli ai principi di Le Corbousier; Gwathmey è rimasto legato allo stile modernista, pur scendendo a compromessi con le esigenze di grandi commissioni pubbliche e private.
xsd:nonNegativeInteger
6425