Tatra 613

rdf:langString Tatra 613

rdf:langString Tatra 613 je reprezentační limuzína vyšší střední třídy, vyráběná automobilkou Tatra v období let 1974 až 1995 jako nástupce druhé generace Tatry 603. První prototypy byly postaveny už v roce 1969. Tatra 613 patří k automobilovým legendám a je výjimečná jak svou konstrukcí, tak i historií. Vůz byl vyvinut v Československu jako reprezentační a pohodlný automobil, určený hlavně pro nejvyšší státní úředníky a funkcionáře vládnoucí komunistické strany. Používali ho prezidenti, členové vlád a ředitelé státních podniků. Vůz nebyl volně dostupný; byl vyráběn v pobočném závodě Tatra v Příboře v regulovaných malých sériích, i proto byla jeho malosériová výroba s vysokým podílem ruční práce drahá. Ve výrobě osobních automobilů přinesla Tatra 613 odklon od doposud pro firmu typických aerodynamických karosérií, používaných u vozů vyšší třídy od roku 1933 (Tatra 77). Koncepce vzduchem chlazeného motoru V8 v zadní části karosérie však zůstala zachována. Při konstrukci byla využita mnohá řešení podvozkových skupin prototypu Tatra 603X. To spolu s umístěním motoru nad zadní nápravou mělo velký vliv na mimořádně dobré jízdní vlastnosti. Karosérie typu T-613 byla dílem renomované italské firmy Carrozzeria Vignale. První vozy byly karosovány přímo v Itálii a do Československa byly dodány začátkem roku 1969. Auto se dostalo do výroby až po ukončení vývoje v roce 1973 a v modernizované podobě se vyrábělo až do roku 1995, kdy bylo nahrazeno z něj technicky odvozeným posledním osobním vozem značky – Tatrou 700. Během doby došlo k několika modernizacím jak motoru, tak i interiéru a karosérie. Označení typů se po modernizaci měnila. Nejdůležitějšími modely byly T613, T613-2, T613-3, T613-4 a T613 S (Speciál). Tatra 613 byla známá jako rychlé, prostorné a pohodlné vozidlo s pružným karburátorovým motorem 2x2 OHC objemu 3,5 l s výkonem 168 koní, s kterým jezdila až 190 km/h. Později se v malých počtech objevily i výkonnější motory s vyšším zdvihovým objemem, ke konci výroby i motory se vstřikováním a výkonem až 200 koní. Tyto vozy dosahovaly rychlosti až 230 km/h. Převodovka byla nejprve čtyřstupňová, u posledních vozů pětistupňová. Karosérie byla u většiny vozidel typu sedan, existovala však i jiná provedení (kupé, long s prodlouženým rozvorem, dvoumístná speciální vozidla pro záchranáře a hasiče, sanitky a montážní vozy, policejní vozy, speciální přehlídkové landaulety ap.). V běžném provedení byla T 613 pětimístná, zadní sedadlo však bylo tvarováno pro pohodlné sezení dvou osob s vyvýšenou střední částí sedáku a se sklopnou opěrkou. Pozdější luxusnější verze (Tatra 613 Special) byly i přes rozvor prodloužený o 150 mm určeny jen pro čtyři osoby s důrazem na co nejvyšší pohodlí cestujících. Ve středu zadního opěradla byl umístěn minibar. Verze označené T 613 MiLong se mohly výrazně odlišovat v použité vnitřní výbavě podle přání zákazníků. To mělo samozřejmě za následek značné rozdíly v cenách jednotlivých vozů. Na bázi technických skupin Tatry 613 byly postaveny i mnohé sportovně karosované prototypy; nejznámějším z nich je MTX Tatra V8 z roku 1991. Pokusem o modernizaci modelové řady byl prototyp Tatra Prezident. Celkově bylo vyrobeno jen okolo deseti tisíc vozů všech verzí, to dělá z Tatry 613 společně s její originální technickou koncepcí určitý punc výjimečnosti. Vozidla jsou dnes vyhledávaným objektem automobilových sběratelů. S Tatrou 613 se běžně můžeme setkat na srazech milovníků automobilů. Vinou slabé antikorozní ochrany karosérie a horší dostupnosti náhradních dílů je však udržování vozů v dobrém technickém stavu náročnější.