Strychnine total synthesis
http://dbpedia.org/resource/Strychnine_total_synthesis
Totální syntéza strychninu je označení pro různé posloupnosti chemických reakcí vedoucích k umělé syntéze strychninu. První takový postup popsal Robert Burns Woodward v roce 1954. Rozvoji metod určování struktury molekul započal s izolací strychninu z (Strychnos ignatii), kterou provedli a v roce 1818. Hlavní podíl na tom měli Robert Robinson, který na toto téma vydal přes 250 článků, a se 125 články vydanými v rozmezí 40 let. Robinson získal v roce 1947 Nobelovu cenu za chemii za výzkum alkaloidů, včetně strychninu.
rdf:langString
Strychnine total synthesis in chemistry describes the total synthesis of the complex biomolecule strychnine. The first reported method by the group of Robert Burns Woodward in 1954 is considered a classic in this research field. The process of chemical identification was completed with publications in 1946 by Robinson and later confirmed by Woodward in 1947. X-ray structures establishing the absolute configuration became available between 1947 and 1951 with publications from Johannes Martin Bijvoet and .
rdf:langString
rdf:langString
Totální syntéza strychninu
rdf:langString
Strychnine total synthesis
xsd:integer
23960205
xsd:integer
1073562604
rdf:langString
March 2020
rdf:langString
MOS
rdf:langString
Totální syntéza strychninu je označení pro různé posloupnosti chemických reakcí vedoucích k umělé syntéze strychninu. První takový postup popsal Robert Burns Woodward v roce 1954. Rozvoji metod určování struktury molekul započal s izolací strychninu z (Strychnos ignatii), kterou provedli a v roce 1818. Hlavní podíl na tom měli Robert Robinson, který na toto téma vydal přes 250 článků, a se 125 články vydanými v rozmezí 40 let. Robinson získal v roce 1947 Nobelovu cenu za chemii za výzkum alkaloidů, včetně strychninu. Proces určování chemické struktury byl zakončen v roce 1946 a potvrzen roku 1947. Pomocí rentgenové krystalografie byla mezi roky 1947 a 1951 určena , o což se zasloužili a J. H. Robertson. Robert Burns Woodward vydal v roce 1954 kratší (obsahující pouze 3 strany) a v roce 1963 delší (obsahující 42 stran) poznámku k syntéze strychninu. Způsoby přípravy strychninu Vývoj řady z nich trval několik roků. U některých vznikají chirální a u jiných racemické produkty. Mnoho dalších postupů popsali Philip Magnus, Larry E. Overman, Martin E. Kuehne, V. H. Rawal, Joan Bosch, Peter C. Vollhardt, Miwako Mori, Masakatsu Shibasaki, Li, T. Fukujama Christopher D. Vanderwal a David W. C. MacMillan. Je také znám syntetický (+)-strychnin. Syntézy racemátu byly zveřejněny v letech 2007 a 2010. V roce 1963 citoval Woodward tvrzení Roberta Robinsona, že jde o z hlediska velikosti molekuly o nejsložitější látku, která je známa.
rdf:langString
Strychnine total synthesis in chemistry describes the total synthesis of the complex biomolecule strychnine. The first reported method by the group of Robert Burns Woodward in 1954 is considered a classic in this research field. At the time it formed the natural conclusion to an elaborate process of molecular structure elucidation that started with the isolation of strychnine from the beans of Strychnos ignatii by Pierre Joseph Pelletier and Joseph Bienaimé Caventou in 1818. Major contributors to the entire effort were Sir Robert Robinson with over 250 publications and Hermann Leuchs with another 125 papers in a time span of 40 years. Robinson was awarded the Nobel Prize in Chemistry in 1947 for his work on alkaloids, strychnine included. The process of chemical identification was completed with publications in 1946 by Robinson and later confirmed by Woodward in 1947. X-ray structures establishing the absolute configuration became available between 1947 and 1951 with publications from Johannes Martin Bijvoet and . Woodward published a very brief account on the strychnine synthesis in 1954 (just 3 pages) and a lengthy one (42 pages) in 1963. Many more methods exist and reported by the research groups of Magnus, Overman, Kuehne, Rawal, Bosch, Vollhardt, Mori, Shibasaki, Li, Fukuyama Vanderwal and MacMillan. Synthetic (+)-strychnine is also known. Racemic synthesises were published by Padwa in 2007 and in 2010 by Andrade and by Reissig.In his 1963 publication Woodward quoted Sir Robert Robinson who said for its molecular size it is the most complex substance known.
xsd:nonNegativeInteger
39522
