Schiltron
http://dbpedia.org/resource/Schiltron
Un schiltron, sheltron, sceld-trome, schiltrom o shiltron es una formación de tropas cerrada similar a un muro de escudos o una falange. El término se asocia con las formaciones de piqueros escoceses durante las guerras de independencia de Escocia a finales del siglo XIII y principios del siglo XIV.
rdf:langString
A schiltron (also spelled sheltron, sceld-trome, schiltrom, or shiltron) is a compact body of troops forming a battle array, shield wall or phalanx. The term is most often associated with Scottish pike formations during the Wars of Scottish Independence in the late 13th and early 14th centuries.
rdf:langString
Lo schiltron era una particolare formazione difensiva utilizzata da soldati muniti di lance lunghe. Il suo utilizzo viene registrato a partire dal 1000 d.C. in Inghilterra.
rdf:langString
Schiltron bądź Schiltrom (ang. sheltron) – szkocka formacja wojskowa z okresu pierwszej wojny o niepodległość Szkocji (przełom XIII i XIV wieku). Miała postać zwartej kolumny bądź kręgu wojowników uzbrojonych we włócznie bądź piki nastawione na zewnątrz formacji. Była stosowana jako szczególnie skuteczna wobec ataków jazdy.
rdf:langString
En schiltron (även schiltrom eller shiltron) är en historisk militär term på en stor grupp soldater beväpnade med pikar eller stångvapen som de höll riktade utåt för att avvärja kavallerianfall. Termen anger inte någon särskild form eller placering av formationen. Schiltronen är ofta förknippad med de skotska pikenerarformationerna under det skotska frihetskriget i slutet av 1200-talet och början av 1300-talet.
rdf:langString
Schiltrony [šiltron] označují sevřené útvary v nichž bojovali skotští vojáci vyzbrojení kopími (kopiníci), zvláště Skotové z nížin (lowlanders). Skotové z Vysočiny (highlanders) dávali ještě dlouhou dobu přednost útoku známému již ve starověku – s mečem a štítem. Schiltrony se podobají falanze, i když neměly její hloubku ani vnitřní členění. Do jisté míry už předznamenávají způsob boje švýcarské pěchoty ve 13.-16. století. Největší úspěch měla tato taktika v bitvě u Bannockburnu. Z této drtivé porážky se Angličané poučili natolik, že mezi lety 1342 a 1429 neprohráli žádnou větší bitvu. Angličané ve stoleté válce vítězili součinností jízdy a lučištníků, někdy podporovaných velšskými vrhači oštěpů (např. v bitvě u Kresčaku chránilo pozice anglických lučištníků asi tisíc těchto vojáků).
rdf:langString
Der Schiltron ist eine mittelalterliche Gefechtsformation, bei der die Soldaten dicht an dicht gedrängt stehen und ihre Spieße so auf den Angreifer richten, dass ein vom Gegner schwer zu durchbrechender „Wall“ entsteht. Damit ähnelt sie vom Prinzip her den antiken Phalanx-Formationen, mit dem Unterschied, dass die beim Schiltron eingesetzten Spieße nach allen Seiten weisen, um einen Flankenangriff (hauptsächlich durch Kavallerie) zu verhindern.
rdf:langString
Un schiltron est une formation dense de piquiers, en ligne ou en cercle. Cette tactique a été utilisé à l'occasion de la bataille de Legnano par les piquiers lombards contre les cavaliers du Saint-Empire romain germanique ce qui permet aux Lombards de vaincre. Cette tactique est réutilisée plus tard par William Wallace à la bataille du pont de Stirling en 1297, où l'armée écossaise brise les charges de cavalerie grâce à des unités de piquiers alignés sur trois rangs.
rdf:langString
Шилтрон (англ. schiltron, также известен как англ. schiltrom или англ. shiltron; произносится [skil-tron]) — плотное круговое построение с копейщиками в первых рядах (circles of spearmen). Изначально, при Уоллесе, построение было чисто оборонительным (тогда первыми в средневековой Европе шотландцы применили длинные «пехотные» копья). Брюс при Бэннокберне (1314) привёл его в движение (заставив англичан сражаться на неудобной для них территории). Этот успех так воодушевил шотландцев, что они повторяли его вплоть до самоубийственных случаев при Дапплин-Муре (1332) или Хэлидон-Хилле (1333).
rdf:langString
Шилтрон (англ. schiltron, також відомий як schiltrom або shiltron, вимовляється «skil-tron») - щільне кругове шикування із списоносцями в перших рядах (circles of spearmen), у буквальному перекладі - «рухомий ліс».Спочатку, при Воллесі, шикування було суто оборонним (тоді першими в середньовічній Європі шотландці застосували довгі «піхотні» списи). Брюс при Беннокберні привів його в рух (змусивши англійців битися на незручній для них території). Цей успіх надихнув так шотландців, що вони повторювали його аж до самогубних випадків при (1333 р.) або Дапплін-Мур (1332). У лінійних побудовах:
rdf:langString
rdf:langString
Schiltron
rdf:langString
Schiltron
rdf:langString
Schiltron
rdf:langString
Schiltron
rdf:langString
Schiltron
rdf:langString
Schiltron
rdf:langString
Schiltron
rdf:langString
Шилтрон
rdf:langString
Schiltron
rdf:langString
Шилтрон
xsd:integer
277246
xsd:integer
1099771658
rdf:langString
Schiltrony [šiltron] označují sevřené útvary v nichž bojovali skotští vojáci vyzbrojení kopími (kopiníci), zvláště Skotové z nížin (lowlanders). Skotové z Vysočiny (highlanders) dávali ještě dlouhou dobu přednost útoku známému již ve starověku – s mečem a štítem. Schiltrony se podobají falanze, i když neměly její hloubku ani vnitřní členění. Do jisté míry už předznamenávají způsob boje švýcarské pěchoty ve 13.-16. století. Největší úspěch měla tato taktika v bitvě u Bannockburnu. Z této drtivé porážky se Angličané poučili natolik, že mezi lety 1342 a 1429 neprohráli žádnou větší bitvu. Angličané ve stoleté válce vítězili součinností jízdy a lučištníků, někdy podporovaných velšskými vrhači oštěpů (např. v bitvě u Kresčaku chránilo pozice anglických lučištníků asi tisíc těchto vojáků). Ve stoleté válce bojovali Skotové často jako spojenci Francouzů. Sami však neměli lučištníky a taktika schiltronů byla už v té době zastaralá,[zdroj?] což jim přineslo řadu porážek. Skotský voják byl fyzicky zdatný a statečný, takže pod dobrým velením mohl dosáhnout i vynikajících výsledků. Slabší stránkou skotského vojska byla kázeň. Schiltronu se voják držel často jen proto, že instinktivně cítil bezpečí. Na přelomu 16. a 17. století byli Skotové považováni za nejlepší vojáky britských ostrovů.[zdroj?] Jak král Karel I. Stuart, tak parlament reprezentovaný Oliverem Cromwellem chtěli získat skotské presbyteriány za své spojence.[zdroj?] Soupeře našli až po vytvoření parlamentního vojska nového typu (New Model Army) roku 1645.
rdf:langString
Der Schiltron ist eine mittelalterliche Gefechtsformation, bei der die Soldaten dicht an dicht gedrängt stehen und ihre Spieße so auf den Angreifer richten, dass ein vom Gegner schwer zu durchbrechender „Wall“ entsteht. Damit ähnelt sie vom Prinzip her den antiken Phalanx-Formationen, mit dem Unterschied, dass die beim Schiltron eingesetzten Spieße nach allen Seiten weisen, um einen Flankenangriff (hauptsächlich durch Kavallerie) zu verhindern. Die Schiltron-Formation wurde ursprünglich von schottischen Heerführern während der Schottischen Unabhängigkeitskriege entwickelt, um die Unterlegenheit ihrer Infanterie gegenüber den stärker bewaffneten und besser ausgebildeten englischen Rittern auszugleichen. Erstmals wurde sie bei der Schlacht von Stirling Bridge am 11. September 1297 angewendet, die die schottischen Truppen nicht zuletzt durch diese Aufstellung für sich entscheiden konnten. Hauptvorteil gegenüber losen Formationen oder Schlachtreihen war der durch die Aufstellung gegebene Lanzenwall, der ein Angreifen durch Kavallerie und Infanterie sehr erschwerte. Auch hatte es der besser ausgerüstete Gegner so mit einer geschlossen kämpfenden Einheit zu tun, die die gegnerischen Soldaten unter Zuhilfenahme ihrer langen Spieße leicht auf Abstand halten konnte, bei Bedarf jedoch gemeinsam angriff. Weiterhin wird wohl die preisgünstige Ausrüstung der Truppen, die jeweils nur ihren Spieß und keine teuren Schwerter oder Rüstungen benötigten, eine Rolle gespielt haben. Diese Formation setzte jedoch ein hohes Maß an Disziplin voraus, die vor der Schlacht hauptsächlich durch wiederholtes Exerzieren und während der Schlacht durch die Formation überwachende Sergeanten gewährleistet wurde. Ließen sich einzelne Männer der Formationen dazu hinreißen, diese zu verlassen, um sich dem Kampf „Mann gegen Mann“ zu stellen oder fliehende Feinde zu verfolgen, wurden sie meist schnell niedergemacht. Weil man andere Truppenteile wie Kavallerie und Bogenschützen außerhalb der Schiltron-Formationen aufstellte, wurden sie zu einem lohnenden und leichten Ziel für die gegnerische Kavallerie. Der Schiltron war außerdem sehr anfällig gegenüber Pfeilbeschuss, da die Männer dicht gedrängt standen und ein großer Teil von ihnen dem Gegner den ungeschützten Rücken oder die Seite zuwandte. Dies ist, zusammen mit der relativen Unbeweglichkeit, einer der Gründe, warum sie sich nie in großem Maßstab auf den Schlachtfeldern des Mittelalters durchsetzen konnte. Später findet man Aufstellungen mit ähnlichem taktischen Grundgedanken. Beim Schildwall oder den Pikenierformationen späterer Jahrhunderte, wie dem Tercio oder den Gewalthaufen, sollte die eigene Kavallerie Flankenangriffe des Gegners verhindern. Im Falle des Tercios und ähnlicher Formationen wurden zu diesem Zweck auch Arkebusiere eingesetzt.
rdf:langString
Un schiltron, sheltron, sceld-trome, schiltrom o shiltron es una formación de tropas cerrada similar a un muro de escudos o una falange. El término se asocia con las formaciones de piqueros escoceses durante las guerras de independencia de Escocia a finales del siglo XIII y principios del siglo XIV.
rdf:langString
Un schiltron est une formation dense de piquiers, en ligne ou en cercle. Cette tactique a été utilisé à l'occasion de la bataille de Legnano par les piquiers lombards contre les cavaliers du Saint-Empire romain germanique ce qui permet aux Lombards de vaincre. Cette tactique est réutilisée plus tard par William Wallace à la bataille du pont de Stirling en 1297, où l'armée écossaise brise les charges de cavalerie grâce à des unités de piquiers alignés sur trois rangs. Le premier rang met un genou à terre et forme un mur de piques qui se dresse devant la cavalerie. Les piques utilisées sont garnies d'une pointe de fer et mesurent, selon les sources, de quatre à cinq mètres. Cette tactique peut être défensive et les piquiers essayent d'utiliser au mieux le terrain (utilisation d'obstacles naturels comme des marais, broussailles ou artificiels : pièges, fossés ou chausse-trapes appelés calthops plantés dans le sol). Mais elle peut être offensive à l'instar des phalanges grecques : les piquiers chargent alors de manière très compacte, collés les uns aux autres ce qui confère à l'ensemble une masse globale énorme et donc une grande énergie cinétique qui renverse les rangs de fantassins ennemis. C'est Robert Bruce à la bataille de Bannockburn, qui inaugure cette utilisation. Il ne semble pas que William Wallace qui maîtrisait le latin en ait eu l'idée en lisant les auteurs antiques (cette tactique était utilisée par les phalanges macédoniennes d'Alexandre le Grand et les monastères écossais et irlandais regorgeaient de copies des auteurs grecs et latins depuis le VIe siècle). En revanche, il est certain que les Gallois utilisaient des piquiers de longue date. Le terrain accidenté du pays de Galles se prête mal à la tactique féodale de charges massives de cavalerie lourde. Aussi les Gallois sont-ils un des rares peuples d’Europe à avoir conservé au Moyen Âge les tactiques de combat rangé apprises des Romains. Leur armée est très largement constituée de fantassins recrutés parmi la population (en cas de guerre, tout homme de plus de quatorze ans et laïc peut être convoqué une fois par an pour une période de six semaines), auxquels s’ajoute une petite cavalerie comprenant le roi et sa garde. La tactique du schiltron fut réutilisée avec succès par Robert Bruce qui imposa l'indépendance de l'Écosse après son écrasante victoire à la bataille de Bannockburn en 1314.
rdf:langString
A schiltron (also spelled sheltron, sceld-trome, schiltrom, or shiltron) is a compact body of troops forming a battle array, shield wall or phalanx. The term is most often associated with Scottish pike formations during the Wars of Scottish Independence in the late 13th and early 14th centuries.
rdf:langString
Lo schiltron era una particolare formazione difensiva utilizzata da soldati muniti di lance lunghe. Il suo utilizzo viene registrato a partire dal 1000 d.C. in Inghilterra.
rdf:langString
Schiltron bądź Schiltrom (ang. sheltron) – szkocka formacja wojskowa z okresu pierwszej wojny o niepodległość Szkocji (przełom XIII i XIV wieku). Miała postać zwartej kolumny bądź kręgu wojowników uzbrojonych we włócznie bądź piki nastawione na zewnątrz formacji. Była stosowana jako szczególnie skuteczna wobec ataków jazdy.
rdf:langString
En schiltron (även schiltrom eller shiltron) är en historisk militär term på en stor grupp soldater beväpnade med pikar eller stångvapen som de höll riktade utåt för att avvärja kavallerianfall. Termen anger inte någon särskild form eller placering av formationen. Schiltronen är ofta förknippad med de skotska pikenerarformationerna under det skotska frihetskriget i slutet av 1200-talet och början av 1300-talet.
rdf:langString
Шилтрон (англ. schiltron, также известен как англ. schiltrom или англ. shiltron; произносится [skil-tron]) — плотное круговое построение с копейщиками в первых рядах (circles of spearmen). Изначально, при Уоллесе, построение было чисто оборонительным (тогда первыми в средневековой Европе шотландцы применили длинные «пехотные» копья). Брюс при Бэннокберне (1314) привёл его в движение (заставив англичан сражаться на неудобной для них территории). Этот успех так воодушевил шотландцев, что они повторяли его вплоть до самоубийственных случаев при Дапплин-Муре (1332) или Хэлидон-Хилле (1333). У Брайанта в «The Age of Chivalry» и в фактически пересказывающем его выпуске Osprey шилтрон описывается как «tight box formations» (в русском издании это переведено, как «плотные прямоугольники»). Но тот же Брайант описывает шилтроны при Бэннокберне, как «три огромных ощетинившихся шара», «медленно движущуюся стальную стену». Вальтер де Гизборо описывал шотландские шилтроны перед битвой при Фолкерке (1298) как «круглые по форме… [с людьми] стоящими плечом к плечу в глубоком построении и лицом к внешней линии круга, с копьями выставленными вперёд и вверх». Тут нет противопоставления. В движении круговое построение сохранять невозможно; волей-неволей оно должно было трансформироваться в нечто подпрямоугольное, вытянутое — каре или «колонну».Данное построение применялось шотландцами: 1.
* Уильямом Уоллесом при Фолкерке (1298) 2.
* Томасом Рэндольфом в первый день битвы при Бэннокберне (1314) В линейных построениях: 1.
* В ходе основной битвы при Бэннокберне (1314) 2.
* Митоне[en] (1319) 3.
* Дапплин-Мур (1332) 4.
* Хэлидон-Хилл (1333) 5.
* Кулблине[en] (1335) 6.
* Нэвиллс-Кросс (1346) 7.
* Оттерберн (1388)
rdf:langString
Шилтрон (англ. schiltron, також відомий як schiltrom або shiltron, вимовляється «skil-tron») - щільне кругове шикування із списоносцями в перших рядах (circles of spearmen), у буквальному перекладі - «рухомий ліс».Спочатку, при Воллесі, шикування було суто оборонним (тоді першими в середньовічній Європі шотландці застосували довгі «піхотні» списи). Брюс при Беннокберні привів його в рух (змусивши англійців битися на незручній для них території). Цей успіх надихнув так шотландців, що вони повторювали його аж до самогубних випадків при (1333 р.) або Дапплін-Мур (1332). У Брайанта в «The Age of Chivalry» шілтрон описується як «tight box formations» («щільні прямокутники»). Але той же Брайант описує шілтрони при Беннокберні (1314 р.), як «три величезних нащетинені кулі», «повільно рухому сталеву стіну». Вальтер де Гізборо описував шотландські шілтрони перед битвою при (1298 р.) як «круглі за формою ... [з людьми] стоять плечем до плеча в глибокому шикуванні і лицем до зовнішньої лінії кола, з списами виставленими вперед і вгору ».Тут немає протиставлення. У русі кругове шикування зберігати неможливо; волею-неволею воно повинно було трансформуватися в щось прямокутне, витягнуте - каре або «колону».Дане шикування застосовувалося шотландцями: 1.
* Вільям Воллес при Фолкерку (1298) 2.
* Томас Рендольф в перший день битви при Беннокберні (1314) У лінійних побудовах: 1.
* В ході основної битви при Беннокберні 2.
* Мітон (1319) 3.
* Дапплін-Мур (1332) 4.
* Хелідон-Хілл (1333) 5.
* Кулбліне (1335) 6.
* Невіллс-Кросс (1346) 7.
* Оттербурн (1388)
xsd:nonNegativeInteger
9230