Roger of San Severino
http://dbpedia.org/resource/Roger_of_San_Severino an entity of type: Person
Roger ze San Severina byl v letech 1277 - 1282 bailiffem (místodržícím) Jeruzalémského království. Byl odeslán s malým oddílem vojska jedním z držitelů práv k jeruzalémskému trůnu, sicilským králem, Karlem z Anjou do hlavního města království Akkonu, aby zde zastupoval svého krále a hájil jeho práva.
rdf:langString
Roger von San Severino (italienisch Ruggiero di Sanseverino; † 1285), Graf von San Severino und Marsico, war ein italienischer Adliger normannischer Abstammung aus dem Haus Sanseverino im Königreich Sizilien bzw. Neapel. Für König Karl I. von Anjou war er der stellvertretende Regent (Bailli) im Königreich Jerusalem (Akkon).
rdf:langString
Roger de San Severino fue el bailío del Reino de Jerusalén desde 1277 hasta 1282. Fue enviado a Acre, entonces capital del reino, con una pequeña fuerza por el nuevo rey Carlos I, también rey de Sicilia, para actuar como regente. Carlos, un angevino y hermano de Luis IX de Francia, había comprado los derechos del Reino a María de Antioquía, uno de los reclamantes después de la muerte de Conradino en 1268. La sucesión, sin embargo, fue disputada entre María y Hugo III de Chipre.
rdf:langString
Roger of San Severino was the bailiff of the Kingdom of Jerusalem from 1277 to 1282. He was sent to Acre, then the capital of the kingdom, with a small force by the new king Charles I of Anjou, also King of Sicily, to act as regent. Charles, an Angevin and brother of King Louis IX of France, had purchased the rights to the kingdom from Mary of Antioch, one of the claimants after the death of Conradin in 1268. The succession, however, was disputed between Mary and Hugh III of Cyprus.
rdf:langString
rdf:langString
Roger ze San Severina
rdf:langString
Roger von San Severino
rdf:langString
Roger de San Severino
rdf:langString
Roger of San Severino
xsd:integer
7536030
xsd:integer
1096666726
rdf:langString
Roger ze San Severina byl v letech 1277 - 1282 bailiffem (místodržícím) Jeruzalémského království. Byl odeslán s malým oddílem vojska jedním z držitelů práv k jeruzalémskému trůnu, sicilským králem, Karlem z Anjou do hlavního města království Akkonu, aby zde zastupoval svého krále a hájil jeho práva. Karel z Anjou, který byl bratrem francouzského krále Ludvíka IX., získal práva na jeruzalémskou korunu koupí od titulární antiochijské kněžny Marie, která byla po smrti jeruzalémského krále Konráda III. v roce 1268 jedním ze šlechticů v Jeruzalémském království, která mohla na trůn vznášet nároky. O nástupnictví se Marie (a posléze Karel z Anjou) nicméně musela přít s kyperským králem Hugem III. Roger po příjezdu do Svaté země nalezl podporu pro Karlovy zájmy u Benátské republiky a templářů. V té době vykonával funkci bailiffa , který zpočátku odmítl Rogera i s jeho doprovodem vpustit do akkonské citadely, až dokud nedostal dokumenty podepsané Karlem z Anjou, kněžnou Marií a papežem Janem XXI. Řád Johanitů a také jeruzalémský patriarcha odmítl do situace zasáhnout. Křižácký stát, který se nazýval Jeruzalémským královstvím se však proměnil v anarchii. Roger požadoval na místních baronech přísahu Karlovi z Anjou, někteří z nich však odmítli uznat královskou autoritu bez rozhodnutí Královské rady (Haute Cour) Jiný baroni požadovali na králi Hugovi III., aby je zprostil jejich přísah, on to však odmítl a Roger ze San Severina začal hrozit konfiskacemi majetku šlechticů, kteří mu nebudou loajální. Baroni se podřídili. Nakonec Rogerovi hrabě z Tripolisu Bohemund VII. připustil regentství Jeruzalémského království. Roger ze San Severina dále vládl zbytkům latinského království na Blízkém východě v míru. Pokračoval ve spojenectví s mamlúckým sultánem a na žádost Karla z Anjou příměří mezi křesťany a muslimy Roger vyjednal v roce 1281 na dalších deset let. Spojenectví s mamlúky Roger dodržoval a odmítl se spojit proti nim s perským ílchánem Akabou a jeho mongolským vojskům v . Bitvu nakonec mamlúci vyhráli a Roger osobně poblahopřál Kalavunovi k vítězství. Když se 30. března 1281 Roger dozvěděl o povstání zvaném „Sicilské nešpory“, jmenoval v Akkonu Oda Poilechiena svým nástupce a odplul zpět do Itálie.
rdf:langString
Roger von San Severino (italienisch Ruggiero di Sanseverino; † 1285), Graf von San Severino und Marsico, war ein italienischer Adliger normannischer Abstammung aus dem Haus Sanseverino im Königreich Sizilien bzw. Neapel. Für König Karl I. von Anjou war er der stellvertretende Regent (Bailli) im Königreich Jerusalem (Akkon). Sein Vater, Thomas (Tommaso) von San Severino, war mit Kaiser Friedrich II. verfeindet und musste ins Exil in den Kirchenstaat gehen. Auch Roger und sein älterer Bruder Wilhelm (Guglielmo) stellten sich gegen die Stauferherrschaft, unterstützten daher Karl von Anjou bei der Eroberung des Königreichs Sizilien und kämpften dabei 1266 in der Schlacht bei Benevent gegen König Manfred mit. Verheiratet war er mit Teodora di Aquino, eine Schwester des berühmten Kirchengelehrten Thomas von Aquin. Ihr gemeinsamer Sohn war der Graf Tommaso di San Severino, welcher 1306 die Kartause von Padula gegründet hatte. 1271 wurde Roger von König Karl zu dessen Vikar in Rom ernannt. Im März 1277 hatte Karl von Anjou mit der Vermittlung des Papstes Johannes XXI. der Fürstentochter Maria von Antiochia ihren mehr als dünnen Anspruch auf die Krone Jerusalems abgekauft und sich somit zum König von Jerusalem erklärt. Roger wurde zu seinem Stellvertreter (Bailli) ernannt und mit einer Flotte nach Akkon entsandt, wo er im September 1277 eintraf. Der tatsächlich amtierende und von den Baronen Jerusalems anerkannte König war Hugo III. von Zypern, dessen Bailli in Akkon wiederum Balian von Ibelin war. Mit der Unterstützung der Templer, der Venezianer und des französischen Regiments besaß Roger jedoch eine militärische Übermacht an seiner Seite, die Ibelin zur Aufgabe zwang. Somit konnte er die angevinische Herrschaft in Akkon errichten, der tatsächlichen Hauptstadt des Königreichs, welches nur noch über einen schmalen Streifen entlang der Küste Palästinas gebot. Hier aber war Roger faktisch isoliert, da die verbliebenen Barone in Tyrus und Beirut weiterhin den König von Zypern anerkannten. Roger führte die positiven Kontakte zu dem Mameluken-Sultanat von Kairo fort, die Karl von Anjou zuvor schon geknüpft hatte. Im Oktober 1281 besuchte er den Sultan Qalawun persönlich in dessen Feldlager, um ihn für den Sieg zu gratulieren, den die Mameluken zuvor bei Homs über ein mongolisches Heer davongetragen hatten. Nach dem Ausbruch der sizilianischen Vesper im Mai 1282 wurde Roger von Karl von Anjou aus Akkon abgerufen, um ihm im Kampf gegen Aragón in Italien beizustehen. Roger verließ das heilige Land im September 1282 und ließ seinen Seneschall Odo Poilechien als neuen Bailli zurück, der allerdings die angevinische Herrschaft in Akkon 1286 aufgeben musste.
rdf:langString
Roger de San Severino fue el bailío del Reino de Jerusalén desde 1277 hasta 1282. Fue enviado a Acre, entonces capital del reino, con una pequeña fuerza por el nuevo rey Carlos I, también rey de Sicilia, para actuar como regente. Carlos, un angevino y hermano de Luis IX de Francia, había comprado los derechos del Reino a María de Antioquía, uno de los reclamantes después de la muerte de Conradino en 1268. La sucesión, sin embargo, fue disputada entre María y Hugo III de Chipre. Roger tuvo el apoyo de los Caballeros Templarios y la República de Venecia cuando desembarcó en Acre. El bailío en ese momento era Balián de Arsuf, que inicialmente se negó a admitirlo dentro de la ciudadela hasta que los papeles firmados por Carlos, María, y el papa Juan XXI fueran redactados y los Caballeros Hospitalarios y el Patriarca de Jerusalén habían rehusado intervenir. El estado del reino se convirtió en anarquía cuando Roger creó los modelos de Carlos y exigió juramento de homenaje a los barones, que a su vez se negaron a aceptar la transferencia de los derechos reales y sin una decisión de la Haute Cour. Los barones solicitaron a Hugo de Chipre liberarlos de sus juramentos, pero éste se negó. Roger luego amenazó a todos los barones con la confiscación de sus bienes si no hacían homenaje. Incluso Bohemundo VII de Trípoli lo reconoció como regente en Acre. Roger gobernó el resto del reino latino de Oriente en paz. Continuó la alianza con el sultán mameluco de Egipto, Qalawun, a petición de Carlos y la extendió por otros diez años en mayo de 1281. También se negó a ayudar al ilkan mongol de Persia, Abaqa, contra los mamelucos en la segunda batalla de Homs. Incluso felicitó personalmente a Qalawun por su victoria. En 1281, después de las Vísperas sicilianas del 30 de marzo, Roger fue llamado con sus tropas a Italia y dejó atrás a Odón Poilechien como su representante.
rdf:langString
Roger of San Severino was the bailiff of the Kingdom of Jerusalem from 1277 to 1282. He was sent to Acre, then the capital of the kingdom, with a small force by the new king Charles I of Anjou, also King of Sicily, to act as regent. Charles, an Angevin and brother of King Louis IX of France, had purchased the rights to the kingdom from Mary of Antioch, one of the claimants after the death of Conradin in 1268. The succession, however, was disputed between Mary and Hugh III of Cyprus. Roger had the support of the Knights Templar and the Republic of Venice when he landed at Acre. The bailiff at the time was Balian of Ibelin, Lord of Arsuf, who initially refused to admit him into the citadel until papers signed by Charles, Mary, and Pope John XXI were produced and the Knights Hospitallers and Patriarch of Jerusalem had refused to intervene. The state of the kingdom became anarchy as Roger raised Charles' standards and demanded oaths of homage from the barons, who in turn refused to accept the transferral of the royal rights without a decision of the Haute Cour. The barons requested Hugh of Cyprus to release them from their oaths, but he refused. Roger then threatened all the barons with confiscation if they did not do him homage. They did. Even Bohemond VII of Tripoli recognised him as regent in Acre. Roger governed the remnant of the Latin kingdom in the East in peace. He continued the alliance with the Mamluk sultan of Egypt, Qalawun, at the request of Charles and extended it for another ten years in May 1281. He also refused to aid the Mongol ilkhan of Persia, Abaqa, against the Mamluks at the Second Battle of Homs. He even personally congratulated Qalawun on his victory. In 1281, following the Sicilian Vespers of 30 March, Roger was recalled with his troops to Italy and he left behind as his deputy.
xsd:nonNegativeInteger
2549