Responsa

http://dbpedia.org/resource/Responsa an entity of type: Abstraction100002137

الجواب (جمعه أجوِبة ورمزه ج) (بالرومية: respōnsum ج. respōnsa أجوبة) (بالعبرية: أسئلة وأجوبة שאלות ותשובות ورمزه שו״ת) في الشرع رد المشرع على السؤال (جمعه أسئلة ورمزه س) (بالرومية: quodlibet "مايُراد") الذي خوطب به لمعالجة مسألة من المسائل العامة. rdf:langString
La Responsa (en llatí: respondum) comprèn un cos de decisions escrites i regulacions de les autoritats legals rabíniques, en resposta a les preguntes dirigides a ells, prèviament formulades pels fidels. A l'era moderna, aquesta paraula es fa servir per descriure les decisions i les regulacions dels acadèmics experts en tot el relacionat amb l'aplicació de llei religiosa. rdf:langString
Una responsa (en latín: plural de responsum, 'respuesta') comprende un cuerpo de decisiones y regulaciones escritas dadas por juristas académicos en respuesta a las preguntas dirigidas a ellos. En la era moderna, el término se usa para describir decisiones y regulaciones tomadas por expertos en derecho religioso histórico. rdf:langString
Les responsa (latin : pluriel de responsum, « réponse ») comprennent un corpus de décisions écrites et réglementations données par des experts en loi en réponse à des questions qui leur sont adressées. À l'origine du droit romain, il s'agissait de réponses orales données par les pontifes aux questions concernant la bonne tenue des rites religieux et du mos maiorum (coutumes). rdf:langString
Responsa (plural of Latin responsum, 'answer') comprise a body of written decisions and rulings given by legal scholars in response to questions addressed to them. In the modern era, the term is used to describe decisions and rulings made by scholars in historic religious law. rdf:langString
Responsa (Latin: kata jamak dari responsum, "jawaban") terdiri dari serangkaian keputusan tertulis dan aturan yang diberikan oleh para dalam menanggapi pertanyaan-pertanyaan yang ditujukan kepada mereka. Pada zaman modern, istilah tersebut dipakai untuk menyebut keputusan dan aturan yang dibuat oleh para cendekiawan dalam dalam sejarah. rdf:langString
Ett responsum (plural responsa; av latin: respondeo, 'svara', 'avge utlåtande') är ett utlåtande eller uttalande av en auktoritet inom berört område som svar på en fråga rörande tolkning av lagar och regler eller sedvänja. Det kan till exempel vara ett utlåtande från en rättslärd auktoritet i en juridisk fråga, från en branschorganisation eller myndighet gällande handelsbruk, eller från en lärd auktoritet i en religiös fråga. En samling av dessa auktoritativa yttranden inom ett område benämns ofta med pluralformen responsa. rdf:langString
Responsum bylo dobrozdání, odborné vyjádření, které udílel římský právník k vyřešení nějaké právní otázky. Původně mohl takové dobrozdání udílet kdokoli, později k tomu byla potřeba autorizace ze strany císaře a při souhlasném vyjádření více právníků byl jejich názorem soudce vázán, responsa prudentium tedy byla jedním z pramenů římského práva. Vývoj závaznosti názorů římské jurisprudence pak byl završen citačním zákonem z roku 426, který stanovil plnou závaznost názorů pěti nejvýznamnějších právníků klasického období (Papiniana, Ulpiana, Paula, Gaia a Modestina). rdf:langString
I Responsa (latino: plurale di responsum, "risposte") comprendono un corpus di decisioni scritte e direttive date da studiosi giuristi in risposta a domande poste loro. Il responsum è una formula con valore legale emessa nell'antica Roma dal Pontefice. Durante il periodo dalle origini alla monarchia e nella prima repubblica esso è legato alla sfera del sacro e ha un carattere di tipo magico-religioso. Il cittadino che non sa come comportarsi di fronte a una vertenza legale si rivolge al pontefice che, valutando i casi precedenti, risponde così alla domanda del richiedente. Sia la domanda sia la risposta sono formulate utilizzando uno schema rituale fisso che nasce fin dall'origine della città: ciò che conta è proprio il rispetto di tale ritualità che fa sì che l'oggetto della vertenza e la rdf:langString
rdf:langString جواب شرعي
rdf:langString Responsa
rdf:langString Responsum
rdf:langString Responsa
rdf:langString Responsa
rdf:langString Responsa
rdf:langString Responsa
rdf:langString Responsa
rdf:langString Responsum
xsd:integer 154976
xsd:integer 1117164071
rdf:langString الجواب (جمعه أجوِبة ورمزه ج) (بالرومية: respōnsum ج. respōnsa أجوبة) (بالعبرية: أسئلة وأجوبة שאלות ותשובות ورمزه שו״ת) في الشرع رد المشرع على السؤال (جمعه أسئلة ورمزه س) (بالرومية: quodlibet "مايُراد") الذي خوطب به لمعالجة مسألة من المسائل العامة.
rdf:langString La Responsa (en llatí: respondum) comprèn un cos de decisions escrites i regulacions de les autoritats legals rabíniques, en resposta a les preguntes dirigides a ells, prèviament formulades pels fidels. A l'era moderna, aquesta paraula es fa servir per descriure les decisions i les regulacions dels acadèmics experts en tot el relacionat amb l'aplicació de llei religiosa.
rdf:langString Responsum bylo dobrozdání, odborné vyjádření, které udílel římský právník k vyřešení nějaké právní otázky. Původně mohl takové dobrozdání udílet kdokoli, později k tomu byla potřeba autorizace ze strany císaře a při souhlasném vyjádření více právníků byl jejich názorem soudce vázán, responsa prudentium tedy byla jedním z pramenů římského práva. V dobách římské republiky praktická činnost právníků spočívala v „agere, cavere et respondere“ (žalovat, předcházet právním sporům a dávat právní rady). Odbornou právní radu, neboli právní dobrozdání dávali zpravidla zdarma, veřejně a neformálně. Bylo možné ji poskytnout i během procházky na foru. Dobrozdání bylo také zcela nezávazné, ačkoli jen málokdy se soudce, často právní laik, odhodlal rozhodnout proti názoru renomovaného právníka, zvláště jestliže se tak vyjádřilo více osobností. Nástupem císařství se situace změnila, Octavianus Augustus zavedl ius respondendi jako zvláštní privilegium pro nejvýznačnější právníky doby. Pouze ti, kteří byli takto autorizováni ze strany státní moci, mohli poskytovat responsa, která navíc musela být písemná a opatřena pečetí svého autora. Změnila se také jejich závaznost, měla sílu zákona a soudce tak mohl rozhodnout podle své úvahy jen tehdy, jestliže se několik dobrozdání v náhledu na zkoumanou právní otázku lišilo. Právníci ale nevydávali právní rady jménem císaře, činili tak stále svým jménem, byť s jeho výslovným svolením (respondere ex auctoritate principis). Vývoj závaznosti názorů římské jurisprudence pak byl završen citačním zákonem z roku 426, který stanovil plnou závaznost názorů pěti nejvýznamnějších právníků klasického období (Papiniana, Ulpiana, Paula, Gaia a Modestina).
rdf:langString Una responsa (en latín: plural de responsum, 'respuesta') comprende un cuerpo de decisiones y regulaciones escritas dadas por juristas académicos en respuesta a las preguntas dirigidas a ellos. En la era moderna, el término se usa para describir decisiones y regulaciones tomadas por expertos en derecho religioso histórico.
rdf:langString Les responsa (latin : pluriel de responsum, « réponse ») comprennent un corpus de décisions écrites et réglementations données par des experts en loi en réponse à des questions qui leur sont adressées. À l'origine du droit romain, il s'agissait de réponses orales données par les pontifes aux questions concernant la bonne tenue des rites religieux et du mos maiorum (coutumes).
rdf:langString Responsa (plural of Latin responsum, 'answer') comprise a body of written decisions and rulings given by legal scholars in response to questions addressed to them. In the modern era, the term is used to describe decisions and rulings made by scholars in historic religious law.
rdf:langString Responsa (Latin: kata jamak dari responsum, "jawaban") terdiri dari serangkaian keputusan tertulis dan aturan yang diberikan oleh para dalam menanggapi pertanyaan-pertanyaan yang ditujukan kepada mereka. Pada zaman modern, istilah tersebut dipakai untuk menyebut keputusan dan aturan yang dibuat oleh para cendekiawan dalam dalam sejarah.
rdf:langString I Responsa (latino: plurale di responsum, "risposte") comprendono un corpus di decisioni scritte e direttive date da studiosi giuristi in risposta a domande poste loro. Il responsum è una formula con valore legale emessa nell'antica Roma dal Pontefice. Durante il periodo dalle origini alla monarchia e nella prima repubblica esso è legato alla sfera del sacro e ha un carattere di tipo magico-religioso. Il cittadino che non sa come comportarsi di fronte a una vertenza legale si rivolge al pontefice che, valutando i casi precedenti, risponde così alla domanda del richiedente. Sia la domanda sia la risposta sono formulate utilizzando uno schema rituale fisso che nasce fin dall'origine della città: ciò che conta è proprio il rispetto di tale ritualità che fa sì che l'oggetto della vertenza e la sua drammatizzazione e verbalizzazione diventino una tipicizzazione simbolica possibilmente applicabile e consultabile successivamente. In questo periodo il ruolo religioso del pontefice e, soprattutto, la sua conoscenza della tradizione precedente, fanno sì che egli assuma in Roma un ruolo preponderante e quasi esclusivo nella gestione dei rapporti orizzontali tra cittadini. Il responsum è orale e tramandato oralmente all'interno della classe gentilizia romana che è poi l'unica che può ricoprire incarichi religiosi: tale conoscenza del mos e dello ius precedente, essendo, quindi, appannaggio della sola classe gentilizia, è pressoché segreta e avvolge la figura del pontefice di un'aura mistica e quasi magica. Il responsum, comunque, non contiene principi generali a cui attenersi, ma specifiche risposte a ben precise esigenze pratiche avanzate sul momento. Il legame con la sfera religiosa è dovuto anche al comune obiettivo che rituale religioso ed emanazione del responsum hanno: ottenere la pax deorum e la coesione tra cittadini, quindi un'armonia sociale non turbata da violenze e contese che spesso in questo periodo imperversano nell'intero Lazio. Il responso, quindi, deve essere coerente con la tradizione religiosa al fine di non irritare la divinità rendendo, così, la solvenza della vertenza tra cittadini pienamente legale. Successivamente alla lotta patrizio/plebea e all'emanazione delle leggi delle XII tavole il pontefice vede decisamente diminuito il proprio ruolo legislativo: egli, infatti, deve attenersi non solo alla tradizione orale del mos di suo esclusivo appannaggio, ma anche alle leges scritte che contengono, a differenza del responsum, principi generali applicabili i più casi. Nonostante ciò, comunque, il responsum rimane lo strumento legislativo preponderante rispetto alle leges, pur perdendo sempre più la propria connotazione religiosa.Dal III secolo a.C. l'emanazione di responsa non appartiene più solo al pontefice, ma anche al giurista, esperto laico di leggi appartenente alla nuova nobilitas di commistione patrizio-plebea. Anche la composizione sociale della classe pontificia, comunque, cambia dopo l'emanazione delle XII tavole e l'affermazione del ceto plebeo: dal 300 a.C., infatti, anche i plebei possono accedere alla classe pontificia e tale composizione rispecchia perfettamente la composizione dell'élite romana.
rdf:langString Ett responsum (plural responsa; av latin: respondeo, 'svara', 'avge utlåtande') är ett utlåtande eller uttalande av en auktoritet inom berört område som svar på en fråga rörande tolkning av lagar och regler eller sedvänja. Det kan till exempel vara ett utlåtande från en rättslärd auktoritet i en juridisk fråga, från en branschorganisation eller myndighet gällande handelsbruk, eller från en lärd auktoritet i en religiös fråga. En samling av dessa auktoritativa yttranden inom ett område benämns ofta med pluralformen responsa.
xsd:nonNegativeInteger 9336

data from the linked data cloud