Public administration theory
http://dbpedia.org/resource/Public_administration_theory an entity of type: Thing
Die Verwaltungswissenschaft ist ein interdisziplinäres staats- und politikwissenschaftliches Fach, dessen zentraler Untersuchungsgegenstand die öffentliche Verwaltung (sowohl auf Makro- als auch auf Mikroebene) ist. Im Mittelpunkt des Forschungsinteresses stehen die Möglichkeiten politischer Steuerung, wie sie sich im gegenseitig abhängigen Handeln staatlicher Institutionen darstellen. Des Weiteren wird versucht, eine ganzheitlichere Perspektive vom politischen System und Prozess zu erhalten.
rdf:langString
La science administrative est l'étude de la société quant à son aspect administratif. La science administrative, la théorie politique - ou philosophie politique - , les relations internationales et la sociologie politique sont considérées comme les différentes branches de la science politique.La science administrative peut aussi être considérée comme les sciences sociales appliquées à l'administration, l'histoire de l'administration, la sociologie administrative, le droit administratif, l'administration comparée, et même l'économie publique. Elle procède souvent, à l'instar de la sociologie des organisations, d'analyses institutionnelles, organisations, du discours - administratif - et des politiques publiques.
rdf:langString
Bestuurskunde is een wetenschappelijke discipline die zich bezighoudt met de wijze waarop het openbaar bestuur functioneert, zowel intern als extern. Bestuurskundigen houden zich bezig met de beschrijving, verklaring en oplossing van praktische vraagstukken die te maken hebben met het bestuur, de organisatie en het beleid van entiteiten (meestal organisaties) die de overheidstaak vervullen.
rdf:langString
Správní věda čili teorie veřejné správy je interdisciplinární státovědný a politologický obor, jehož ústředním tématem je veřejná správa (na makro i mikro úrovni). Výzkum je zaměřen na možnosti politického řízení vzájemně provázaných akcí státních institucí. Snaží se také získat ucelený pohled na politický systém a jeho fungování.
rdf:langString
Public administration theory is the amalgamation of history, organisational theory, social theory, political theory and related studies focused on the meanings, structures and functions of public service in all its forms. It often recounts major historical foundations for the study of bureaucracy as well as epistemological issues associated with public service as a profession and as an academic field.
rdf:langString
La teoria della pubblica amministrazione è la fusione di storia, teoria dell'organizzazione, teoria sociale, teoria politica e studi correlati incentrati su significati, strutture e funzioni del servizio pubblico in tutte le sue forme. Si occupa spesso dei fondamenti storici per lo studio della burocrazia e delle questioni epistemologiche associate al servizio pubblico come professione e campo accademico. In generale, ci sono tre diversi approcci generali per comprendere la pubblica amministrazione:
rdf:langString
rdf:langString
Správní věda
rdf:langString
Verwaltungswissenschaft
rdf:langString
Science administrative
rdf:langString
Teoria della pubblica amministrazione
rdf:langString
Bestuurskunde
rdf:langString
Public administration theory
xsd:integer
4984211
xsd:integer
1102576511
rdf:langString
Správní věda čili teorie veřejné správy je interdisciplinární státovědný a politologický obor, jehož ústředním tématem je veřejná správa (na makro i mikro úrovni). Výzkum je zaměřen na možnosti politického řízení vzájemně provázaných akcí státních institucí. Snaží se také získat ucelený pohled na politický systém a jeho fungování. Obor se věnuje především činnosti územních orgánů státu (na celostátní, regionální a obecní úrovni), dalších státních orgánů a institucí včetně veřejnoprávních, ale také úrovní Evropské unie a jiných mezinárodních organizací. Na jednu stranu se správní věda snaží pochopit existující situaci a využívá metody sociologie, psychologie i právní a politické vědy. Na druhou stranu se snaží zjistit, jak zkoumané instituce mohou stále plnit své úkoly co nejúčinněji navzdory rostoucí složitosti a dynamice světa. Za tím účelem také čerpá z oblasti ekonomických věd (zejména teorie řízení). Často jsou nyní zastoupeny neoinstitucionalistické a organizačně-teoretické přístupy tzv. Skandinávské školy (mimo jiné Johan P. Olsen, James G. March, Herbert A. Simon, ale také částečně Fritz Scharpf a Hans-Ulrich Derlien). Anglosaský hlavní proud představuje kvantitativní a pozitivistická analýza politik (policy analysis) a hnutí moderního výzkumu veřejné správy.
rdf:langString
Die Verwaltungswissenschaft ist ein interdisziplinäres staats- und politikwissenschaftliches Fach, dessen zentraler Untersuchungsgegenstand die öffentliche Verwaltung (sowohl auf Makro- als auch auf Mikroebene) ist. Im Mittelpunkt des Forschungsinteresses stehen die Möglichkeiten politischer Steuerung, wie sie sich im gegenseitig abhängigen Handeln staatlicher Institutionen darstellen. Des Weiteren wird versucht, eine ganzheitlichere Perspektive vom politischen System und Prozess zu erhalten.
rdf:langString
La science administrative est l'étude de la société quant à son aspect administratif. La science administrative, la théorie politique - ou philosophie politique - , les relations internationales et la sociologie politique sont considérées comme les différentes branches de la science politique.La science administrative peut aussi être considérée comme les sciences sociales appliquées à l'administration, l'histoire de l'administration, la sociologie administrative, le droit administratif, l'administration comparée, et même l'économie publique. Elle procède souvent, à l'instar de la sociologie des organisations, d'analyses institutionnelles, organisations, du discours - administratif - et des politiques publiques.
rdf:langString
Public administration theory is the amalgamation of history, organisational theory, social theory, political theory and related studies focused on the meanings, structures and functions of public service in all its forms. It often recounts major historical foundations for the study of bureaucracy as well as epistemological issues associated with public service as a profession and as an academic field. Generally speaking, there are three different common approaches to understanding public administration: Classical Public Administration Theory, New Public Management Theory, and Postmodern Public Administration Theory, offering different perspectives of how an administrator practices public administration. Important figures of study include: Max Weber, Frederick Winslow Taylor, Luther Gulick, Mary Parker Follett, Chester Barnard, Herbert A. Simon, and Dwight Waldo. Herbert Simon advanced a public administration theory that was informed by positivism. The influence of positivism today can be seen in journals such as the Journal of Public Administration Research and Theory and the Journal of Policy Analysis and Management. Notable Public Administration Theorist such as Max Weber expressed the importance of values in the development of public administration theory. However, theory cannot simply be derived from empirical observation of facts, it must be constructed using value judgments that direct our empirical observations and then guide out interpretation of those observations. Values are essential for the construction of public administration theories because it takes into account the meaningful ethical principles and philosophies of a culture which ensure appropriate theory practice. Public Administration theories are put into practice or considered through a few distinct strategies: Parallel, Transfer, or Collaboration also known as the theory-gap practice. This practice is used to transfer knowledge between practitioners and scholars.
rdf:langString
La teoria della pubblica amministrazione è la fusione di storia, teoria dell'organizzazione, teoria sociale, teoria politica e studi correlati incentrati su significati, strutture e funzioni del servizio pubblico in tutte le sue forme. Si occupa spesso dei fondamenti storici per lo studio della burocrazia e delle questioni epistemologiche associate al servizio pubblico come professione e campo accademico. In generale, ci sono tre diversi approcci generali per comprendere la pubblica amministrazione:
* La teoria della pubblica amministrazione classica;
* New public management;
* La teoria della pubblica amministrazione postmoderna. Le teorie offrono diverse prospettive su come un amministratore eserciti la sua funzione nella pubblica amministrazione. Importanti figure di studiosi includono: Max Weber, Frederick Taylor, Luther Gulick, Mary Parker Follett, Chester Barnard, Herbert Simon e Dwight Waldo. Herbert Simon propose una teoria della pubblica amministrazione influenzata dal positivismo. L'influenza del positivismo oggi può essere vista su riviste come il Journal of Public Administration Research and Theory e il Journal of Policy Analysis and Management. Importanti teorici della pubblica amministrazione come Max Weber hanno espresso l'importanza dei valori nello sviluppo della teoria della pubblica amministrazione. Tuttavia, la teoria non può essere semplicemente derivata dall'osservazione empirica dei fatti, deve essere costruita usando giudizi di valore che dirigono le osservazioni empiriche e quindi guidano l'interpretazione di tali osservazioni. I valori sono essenziali per la costruzione di teorie della pubblica amministrazione perché tengono conto dei principi e delle filosofie etiche significative di una cultura che assicurano un'adeguata pratica teorica. Le teorie della Pubblica Amministrazione vengono messe in pratica o considerate attraverso alcune strategie distinte: parallelo, trasferimento o collaborazione noto anche come pratica del gap teorico. Questa pratica viene utilizzata per trasferire le conoscenze tra professionisti e studiosi.
rdf:langString
Bestuurskunde is een wetenschappelijke discipline die zich bezighoudt met de wijze waarop het openbaar bestuur functioneert, zowel intern als extern. Bestuurskundigen houden zich bezig met de beschrijving, verklaring en oplossing van praktische vraagstukken die te maken hebben met het bestuur, de organisatie en het beleid van entiteiten (meestal organisaties) die de overheidstaak vervullen.
xsd:nonNegativeInteger
21573
